Výkon podlahového topení. |
Autor: Tomáš N
Datum: 09.06.2003 11:04 |
Mám spočítán výkon podlahovky při 100mm rozestupech a topné vodě 35°C na 50W/m2. Jak se sníží výkon při zvětšení rozestupů na 150mm nebo na 200mm. Předem děkuji za odpověď.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: Roman Jelínek
Datum: 02.02.2012 15:27 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | Dobrý den,
lze nějak spočítat výkon PT při daném průtoku? Mějme ideální modelový příklad .. 14 větví po 80metrech .. pro použití s TČ bez AKU potřebný průtoku 22litrů .. takže to vychází cca 1,5 l/ min ..
je nějaký nástroj, který by mi vypočetl výkon při rozdílných teplotách topné vody (řekněme v rozsahu 30° - 40°)?
předem děkuji
|
|
| |
| |
 | Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 04.02.2012 15:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | ten souvisí s uvažovaným teplotním spádem a výkonem, problém s průtokem nebývá, jedná se o paralelní zapojení smyček s průtokem do 100l/hod na smyčku a tlakovou ztrátou cca 1m v.sl., i podprůměrné čerpadlo s tím nemá problém. výkon ale ovlivňuje zásadně teplota vody.
|
|
| Autor: Roman Jelínek
Datum: 05.02.2012 14:26 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | špatně jsem to charakterizoval, omlouvám se..optimální teplotní spád pro podlahové topení by měl být 5°, pokud se nepletu .. existuje vzorec, dle kterého by se dal vypočítat potřebný průtok pro tento teplotní spád?
Při nižším průtoku, je vyšší teplotní spád, ale je potřeba méně energie na ohřev topné vody .. jakmile zvýším průtoky, tak byť by měl být kotel mírně předimenzovaný (7,5kW), tak nestíhá topnou vodu ohřát na požadovanou teplotu (z krátkodobého hlediska. Předpokládám, že kdyby tak jel delší dobu, že by to postupně vyrovnal, jen to asi trvá déle, než kdyby byl kotel 15kW).
Ptám se ale právě s ohledem na tepelné čerpadlo .. kde při použití bez AKU je potřeba dodržet určitý průtok (řekněme 22 l/min) a hlava mi nebere, jak např. tepelné čerpadlo s výkonem 5-6kW dokáže vytopit při daných průtocích ohřát vodu např. na 40°, když teď to 7,5 kW nestíhá .. při nižších průtocích .. přeci jen objem vody je docela velký (cca 700litrů..14okruhů 80metrů dlouhých průměr 18) .. nebo jsou mé obavy zbytečné a celý systém se po správném nastavení dostane do nějaké setrvačné pohody a teplota topné vody půjde pomalinku (hodně pomalu) nahoru, až se zastaví na požadované .. .. zatím pořád zkouším, měním různé hlouposti atd...
|
|
| Autor: Vladimír Křen
Datum: 05.02.2012 14:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100035
reakce na ... | Tepelná bilance pro uvedený výkon 7,5 kW a požadovaný teplotní spád. 7,5x860/5 je 1290 l/hod to je 21,5 l/min. Teplotní spád je daný průtokem a topným výkonem topného systému. Topný výkon je dán střední teplotou. Celkový obsah topného systému je celkem nezajímavý. Teplota je dána tepelným odporem materiálu ve směru toku tepelné energie. To znamená pokud budete mít nad topným systémen materiál který má vyšší tepelný odpor zachováte sice teplotní spád mezi vstupem a výstupem ale bude posunut směrem k vyšším hodnotám.
|
|
| Autor: Roman Jelínek
Datum: 05.02.2012 21:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | děkuji .. když tedy budu brát potřebu tepla na vytápění 5kW, vyjde to nějakých 14 l/min ..
jen jsem ne zcela pochopil to poslední souvětí .. pokud beru v potaz, že je na podlaze laminátová plovoucí podlaha, která klade velký odpor, znamená Vaše tvrzení, že je potřeba vyšší teplota otopné vody, oproti podlaze např. z keramické dlažby nebo něco jiného? A teď je otázkou, při jaké výpočtové teplotě dosáhneme tohoto výkonu podlahovky při daném průtoku .. nebo toto nehraje roli? Přeci jen pokud tam budu posílat vodu o teplotě 30°, tak bude mít jiný výkon než např. u teploty 35°
děkuji
|
|
| Autor: Vladimír Křen
Datum: 09.02.2012 12:51 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100035
reakce na ... | Omlouvám se za pozdní reakci. Vždy bude limita výkonu teplota s průtokem. To znamená pokud budu mít průtok omezený tlakovou ztrátou topného hadu nemohu očekávat výkon vyšší než je dán uvedenými parametry.
|
|
| Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 05.02.2012 20:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | tak teplotní spád 8°C je hodnocen jako návrhový pro výpočtovou externí teplotu, jinak provozní spád bývá poloviční. objem vody ve vašem systému (pokud tam není aku) je asi 4x přešvihnut, ale skutečně to nemá žádný zvláštní dopad. průtok a teplotní spád jsou svázané veličiny bez zásadního vlivu na celkovou spotřebu energie. samozřejmě z důvodu nižší výstupní teploty z tepelného čerpadla je snaha o větší průtok. proč se sháníte po výkonu podlahového topení, při dnešním zateplení (při splnění teplné normy) vždy výkonově stačí.
|
|
| Autor: Roman Jelínek
Datum: 05.02.2012 21:49 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | AKU zde není, ale když beru podlahovou plochu 220m2 s tím, že je zde 14 okruhů po cca 80 metrech s roztečí 15 cm a v trubce 18, tak mi vyšel tento objem .. pokud jsem se v něčem nesekl .. pokud by tedy měl být 4x přešvihnut, tak by musela být rozteč vyšší, ale tím i potřeba vyšší teploty topné vody, ne?
Jinak po informacích se pídím především proto, abych systém konečně rozumně nastavil .. Zkusím tedy pro potřebný tepelný výkon nastavit 1 l/min na každém průtokoměru a uvidím .. když vezmu v potaz fakt, že každé patro by mělo mít o 10% vyšší výkon tak by to snad mohlo fungovat .. uvidím
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 06.02.2012 15:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Já pouze opravuji výpočet objemu vody ve Vašem systému. Dálka okruhů 14 x 80 = 1.120 m = 11.200 dm.
Plocha hadice průměr 18 mm : síla stěny 2 mm, čili průměr kružnice 18 -2 - 2 = 14 mm. Z toho poloměr = 7 mm. Plocha kružnice Pí x r2 = 3,14 x 49 = 154 mm2 = 1,54 cm2 = 0,0154 dm2. objem vody v hadicích v dm3, čili v litrech:
11.200 x 0,0154 = 172,5 dm3 = 172,5 l. K tomu je potřeba přičíst objemy vody v kotli, v expanzce, v přívodech k rozdělovači a v rozdělovači samém. Celkový součet jen těžce presáhne 200 l.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Roman Jelínek
Datum: 07.02.2012 11:35 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | děkuji .. tak tady se stala chyba .. jsem fakt jelito .. neuvědomil jsem si, že 18 je průměr trubky a ne poloměr a navíc ne vnitřní, ale vnější .. ještě 1x díky
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 07.02.2012 11:49 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Není zač. A žádné jelito, prostě chybička se vloudí. Jak nejde o život, nebo o vítězství v nejnižší spotřebě
( kocinijouda,vidlák@CSC ), tak jde o ..
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Roman Jelínek
Datum: 07.02.2012 11:52 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100204
reakce na ... | :)
spotřebu určitě snížít chci .. při těchto mrazech je to cca 7kW i s větráním a právě na to bych se rád teď vrhnul ..
|
|
| |
| Autor: Milan Jakovec
Datum: 09.02.2012 11:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | jj, s ohledem na informace v článku, pokud se od té doby nezměnili fyzikální vlastnosti materiálů a fyz. zákony, taky mi příjde rozteč menší než 200mm (v "běžných zónach") moc hustá...
|
|
| Autor: Vladimír Křen
Datum: 09.02.2012 12:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100035
reakce na ... | Rozteč je funkcí teploty jakou do příslušného topného hadu přivádím. To znamená že na začátku by měla být rozteč větší a na konci topného hada menší. Ideální topný had by měl být dlouhý cca 1m což je nesmysl. Tomu odpovídá maximální teplota na vstupu a současně maximální topný výkon. V reálu je délka topných hadů dána možnostmi oběhových čerpadel.
|
|
| |
| |
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.02.2012 14:33 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Když chcete topit méně teplou vodou, musíte trubky položit hustěji.
I když poloviční rozteč neznamená, že máte dvojnásobný výkon.
Druhá věc je, že čím více máte trubky daleko od sebe, tím více je teplota podlahy "zvlněná". Jsou velké rozdíly v teplotě nad trubkou a při velké vzdálenosti uprostřed mezi trubkami.
Protože teplotu topné vody potřebujete mít stejnou, musíte v některých kritických místnostech dávat trubky třeba i po 10 cm, i když jinak jsou rozteče třeba i více, než 20 cm.
|
|
Autor: Jan Koubsky
Datum: 09.06.2003 11:49 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Druhy dotaz bych mel k nasledujicimu: Planuji podlahovku s vyznamnou izolacni vrstvou PS(7cm). Pod ni by mel byt z duvodu hydroizolace platon (nopova folie). Existuje nejaka moznost platonovou nopovou folii nezalevat betonem, pouze na ni provest vrstvu s PS a podlahovky a zalit betonem az tuto vrstvu? Usetril bych tak cca 4-5cm betonu na 100 m2, ale nevim, jaky by to melo vliv na stabilitu podlahy. Diky Koubsky
|
|
| |
| Autor: Jan Strnad
Datum: 10.06.2003 07:25 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ten beton tam asi mate proto, aby se vylily nopky. Bez toho vyliti se nopky pri zatizeni pravdepodobne zhrouti a podlaha klesne - mezera take prestane plnit svoji funkci a je nebezpeci poruseni folie - samozrejme zalezi na projektu, ktery neznam.
Obecne se doporucuje cca 100mm izolace, 70mm je dostacujicich cca 1-2m od hrany objektu, Pokud jste limitovan vyskou PPS, zkuste vnejsi izolaci pasu ci zakladu v tloustce cca 70-100mm.
|
|
| Autor: Michal Fiala
Datum: 11.06.2003 06:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Víte, že ČSN ČSN 73 0540-2 požaduje hodnotu součinitele prostupu tepla pro "Podlaha a stěna s vytápěním" U=0,30 a doporučuje U=0,2 W/(m2·K)?
Abyste vůbec splnil požadavky normy musíte mít pod podlahovkou 13cm izolace a doporučených je 20cm.
|
|
| Autor: Jan Strnad
Datum: 11.06.2003 06:53 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Jenze tohle plati, pokud mate pod vytapenym prostorem nevytapeny venkovni prostor (napr. prujezd apod).
Bezne je podlahove topeni v prizemi, pod tim rostly teren, tam jsou pozadavky jine - pokud je napriklad dum zcela zateplen venkovni izolaci vcetne pasu, neni ani tech 7cm problem - i kdyz asi ideal to neni.
Norma je jedna vec a prakticka realizace druha - take se predepisuje bezne minimalni objemova hmotnost podlahoveho PPS 25 kg a vcelku bezne se dava PPS 25, ktere to ovsem nesplnuje. Pricemz to muze byt zavada horsi nez dat misto 20 cm jen 10 cm izolace :-).
20 cm PPS30 bude pri vasich 20 cm stat cca 600 Kc a je nutno provest kalkuaci, zda se nevyplati na obvodu treba Perimetr 10cm za cca 350 Kc/m2 a v podlaze PPS30 za cca 300 Kc/m2 (u domku 10*10m to pak dela rozdil 15.000 Kc jen na materiaulu) - tim chci jen rict, ze slusne parametry lze dosahnout ruznymi zpusoby a jine reseni muze byt i levnejsi.
|
|
| Autor: Jan Koubsky
Datum: 11.06.2003 09:26 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vazeny pane Strnade,
diky za Vase velmi dulezite informace. V mem pripade jde opravdu o nepodsklepene prizemi, steny domu jsou ze smiseneho zdiva (opuka, cedic, cihla) a resim presne tento problem. Jak optimalizovat cenove i materialove izolaci pod podlahovkou, abych nevytvarel vetsi vyskove rozdily v podlahach, nez jsou nasobky 15 cm od vnejsiho terenu (schody). PS v objemove hmotnosti >30 je opravdu drahy material. Lze nahradit Orsilem, ale ten ma trochu horsi vlastnosti, musite ho dat vice...nakonec se to asi az tak nevyplati.
Nakonec mi to vychazi opravdu na cca 300Kc/m2 extrudovaneho PS v tloustce cca 10cm bez matrice, do ktere jsou trubky polozeny (dalsi centimetr k dobru) a v nevytapenych prostorach (bez podlahovky) na 6cm pod betonovou vrstvu (uvazuji o izolacnim betonu, hala, garaz, kotelna).
Muzete prosim napsat co myslite 'izolacnimi pasy'? Mate namysli vnejsi izolace?
Jeste jednou diky!
Jan Koubsky
|
|
| Autor: Jan Strnad
Datum: 11.06.2003 10:28 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dum je obvykle postaven na zakladovych pasech doplnenych zakladovou deskou. Mozne reseni, pokud nechcete izolovat v tloustkach ne zrovna obvyklych, je tyto pasy odhalit (cca 1m pod uroven terenu) a izolovat je vhodnou izolaci - XPS a nebo levnejsim perimetrem.
Obvod budovy je tak tepelne izolovan a samotna podlaha nemusi obsahovat tak tlustou tep.izolacni vrstvu.
Desky Perimetr lze koupit s nanesenou drenazni izolacni vrstvou, usetrita tak za hydroizolaci (i kdyz tento typ je drahy).
Problemem byva reseni soklu.
Soude dle skladby zdiva budete asi zateplovat i plast domu, v tom pripade je Perimeter velmi vhodne reseni pro celistvou vrstvu izolace (napr. 10 cm Perimetru cca 30 cm nad zem vytvori sokl, dalsi tepelna izolace nad tuto vysku ze stab.PPS o tloustce nar. 12 cm). Poradte se s projektantem na reseni detailu.
Co se tyce cen, urcite oproti cenikovym slevam na vetsi objem dostanete slevu, nebojte se zeptat.
Trubky nemusite nutne davat do matrice, lze polozit pomoci KARI siti ci specialnich drzaku, v mensich mistnostech i jen tak (ale opatrne!). Trubky v matrici z PPS zhorsuji predaveni tepla trubky - beton (mensi predavaci plocha) - podlahovka tak ma mensi vykon a nebo mensi roztec (takze je drazsi). KARI sit v podlaze vam zajisti lepsi unosnost podlah (hlavne pri bodovem vetsim zatizeni - skrin, lednice apod.) Vrstva betonu je ale cca 75-85mm minimalne (v zavislosti na finalni krytine).
|
|
| Autor: Michal Fiala
Datum: 13.06.2003 13:05 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ČSN uvádí položky "Podlaha nad venkovním prostorem" to je ten Váš průjezd a pak taky "Podlaha a stěna s vytápěním" tam spadá podle mě jakékoliv topení na obálce budovy. Pro obě položky jsou stejné hodnoty. Proč myslíte, že by tam byly jinak obě?
|
|
| Autor: Jan Strnad
Datum: 13.06.2003 15:08 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Možná ano, ale jednak normy nejsou povinne a jednak je potreba pouzit zdravy rozum - urcite nezateplite vnitrni stenu s vytapenim :-) - dle vaseho tvrzeni by to tak dle normy melo byt.
V pripade prujezdu je rozdil teplot dejme tomu z 20 stupnu na -15 stupnu venku, tj, cca 35 stupnu (vuci trubce pak cca 50-65 stupnu).
V pripade rostleho terenu je nutne hodnotit podlozi, promrznuti apod, casto je to spad tak z 20 stupnu na cca nulu ci -5 stupnu. To mate rozdil 20-35 stupnu, tedy cca polovicni - polovicni budou i pripadne tepelne ztraty (neni to presne polovina, ztraty budou nizsi o tech cca 40% - ale to je snad pro nazornost jedno).
Pokud zateplite pasy ci sklepni steny do hloubky cca 1 m - 1.2 ( bezna hloubka zakladoveho pasu), musite i tuto konsturkic zapocitat.
Myslim, ze pozadavek normy hrave splnite :-), ba i prekrocite.
Oproti 20cm PPS v podlaze je uspora nezanedbatelna (jen na izolacich cca 30% a pak take na stavebnim materialu (usetrite se cca 10cm hrube stavebni vysky)) a hlavne je vyresen problem napriklad pri rekonstrukci ci zmene projektu.
U 20cm PPS je problem, ze je casto pouzit neodpovidajic PPS a vysledkem je pri vetsim zatizeni a smule pokles podlahy o 6-10 mm - nic prijemneho.
|
|
| Autor: Michal Fiala
Datum: 13.06.2003 23:32 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dle mého názoru je alespoň 20cm izolace zdravě rozumné na celé obálce domu, nejen pod vytápěnou podlahou. Podlahovka s nižším výkonem pak vyjde levněji v pořízení i provozu, izolace se tím velmi rychle zaplatí.
|
|
|
