Na jaře se chystám stavět. Obvodové stěny budu mít z cihel CD INA od Cithermu v tl.245mm a zvenku bude stěna zateplena v tl. 20cm. Jediné dilema řeším, zda pro zateplení použít polystyren nebo vatu Rockwool. Co sleduji v okolí, tak snad skoro všechny domy zateplují právě PPS. Z vaty jsem viděl asi jeden nebo dva. Zjišťoval jsem co a jak, výhody a nevýhody a abych řekl pravdu, nejsem ještě zcela rozhodnut. Někdo mi doporučuje vatu jiný zase PPS.
U vaty vychvalují, že má lepší stálost (neubývá na slunci), delší životnost, nežerou ji ptáci a vyšší propustnost, odolnost vůči ohni. Ale naopak vadí, že pokud je vlhká, tak ztrácí své tep.vlastnosti, je dražší, těžší a mám obavy, že díky větší prodyšnosti "profoukne". Budu totiž mít domek v poli, nechráněný a dost tam fučí, takže mám tyto obavy.
Zatím spíše uvažuji o PPS, zejména kvůli nižší ceně, ale ani vatu nezatracuji.Myslím, že úbytek materiálu nebude během let nijak výrazný a když se to dobře udělá, tak problém snad nebude. Pokud jsem se ptal, tak každý chválí to svoje, takže udělat si názor na ten který materiál je velmi těžké. Co myslíte? Máte někdo zkušenosti s oběma materiály? Dá se vybrat, který je "lepší" a který je "horší"? Díky za všechny odpovědi.
Díky za vyčerpávající porovnání polystyrenu a vaty. Plánuji dřevěnou zavěšenou fasádu (rovětrávanou) a vzhledem k…
před 12 roky
Dobrý den, přečetl jsem si Váš článek na zatplení a opravdu mě zaujal. Chtěl bych se Vás zeptat: mám novostavbu z…
před 13 roky
Tak to nemate pravdu, kdyz tam to pradlo nechate dostatecne dlouho tak uschne i zmrzle, ona voda dokaze krome…
před 16 roky
97 odpovědí
Zobrazit všechny reakcezaujimalo, ako toto vsetko (vlhkost a pod.) funguje vo VELOXe. Je aj pri tomto systeme namieste obava z vlhnutia steny (Velox s EPS 20 cm)? Dakujem
VA Vlado Abc @vlado.abcu Veloxu jsou problém kovové kotvy skrz celou stěnu. Bez dodatečného kontaktního zateplení si Velox nedovedu moc představit a proč potom dávat dovnitř 20cm EPS a proč dovnitř dávat vůbec nějaké EPS a proč vlastně použít Velox, když třeba BST je levnější!!! Veloxáci zaspali dobu a nevylepšili svůj systém a loni na Stavebním veletrhu mi klidně tvrdili, že ty kotvy jsou vlastně v průřezu maličký a nemají žádný vliv a že MED systém je něco hroznýho, kdo to kdy viděl mít v interiéru EPS...
Měl bych otázku jak je to s porovnáním vny a EPS z hlediska požární bezpečnosti u RD. Projektant mi totiž u nového RD navrhuje zateplení z minerální vlny, aby se tak minimalizovaly požárně bezpečností pásma, která udajně při zateplení EPS jsou snad více než 10m. Naproti tomu v izolaci střechy se nebrání použití EPS, což mi zrovna logické nepřijde. Můžete mi k tomu prosím poskytnout nějaké info. Děkuji
HR Honza Ringo @honza.ringoTo tak vypadá že vám navrhli nejdražší možnou variantu, někteří to tak dělaj pokud mají placeno třebas %.
Resi se to tady sice porad, ale stejne se zeptam na konkretni pripad. Budu stavet z Ytongu 300mm (uz je koupeny:) V projektu je zatepleni 5cm PPS. Co tak zkoumam kolem, taka je to snad nejhorsi mozna kombinace. Po dlouhem zvazovani se nyni priklanim k mineralni vlne (Orsil TF 10cm) prave kvuli nizkemu difuznimu odporu (zase ta kondenzace). V tomto konkretnim pripade by mne zajimalo, jestli je lepsi mineralni vlna nebo polystyren. Polystyren by mel vlhkost prostupujici v zime z mistnosti ven "hezky" uzavrit ve zdi, cim tlustsi polystyren, tim mensi sance, ze zed vubec vyschne. Proto chci vlnu. Kazdy se tady ohani mrznutim vody ve vlnve. Nekde ke konci diskuse sem cetl hezky priklad s mokrym pradlem v mrazu - uschne. Cim tedy nakonec zateplit? Priznam, ze vsech tech nazoru jsem zmateny, nevim co je pravda co jsou bludy. Dekuji za odpovedi
OG Ondrej Galik @ondrej.galikVlna je náročnejšia finančne i konštrukčne. Kontaktným zateplením vlnou a s omietkou navyše výhodu paropriepustnosti stratíte. Kondenzácia vo vlne je absolútne neprípustna a odvetrávaná fasáda je luxus.
Pokiaľ teda nemáte požiadavku zvýšeného požiarneho rizika vlnu by som vylúčil.
V jednovrstvových pseudoizolačných konštrukciách dochádza pri najnižších teplotách ku kondenzácií vždy. Zo stavebnefyzikálneho hľadiska je ale dôležité celoročná bilancia skondenzovanej vodnej pary, ktorá musí byť kladná.
Elegantne a podstatne lacnejšie je možné zatepliť i EPS. Kondenzácia v zateplených konštrukciách závisí od viacerých parametrov. Je dobré si to nehať prepočítať, ale v podstate platí, že čím je tenšia nosná stena a čím je hrubšia izoločná vrstva EPS tým je bilancia priaznivejšia.
Paropriepustnejšia vonkajšia omietka (napr. silikónová) je príliš drahé opatrenie, efektívnejšie je paronepriepustný vnútorný náter. Získate tak oteruvzdorný a umývatelný povrch, napr. pomocou akrylátových farieb.
Pokiaľ si neneháte spočítať ekonomiku ani bilanciu pár, zateplite aspoň na doporučenú hodnutu tepelného odporu 5 m2K/W a neprehlúpite.
Zatepliť 30 cm porobetón 5cm EPS-kom je zo stavebnofizikáleho hladiska nevhodné. O ekonomickom nezmysle už ani nehovorím.
Dobrý den, zajímalo by mne co z toho všeho plyne ? Pokud se rozhodnu pro použití sendviče ve skladbě dutinová cihla + PPS... Je lepší na cihlu použít tvárnice (např. Supertherm) nebo CD Ina jako Petr ? Co je lepší z hlediska kondenzace ? Díky. P.
PA Petr Atman @petr.atman440Kondenzací se při této skladbě zas tolik nezabývejte, pokud nebude ve zdi nějaká stavební porucha a výrazný tepelný most, pak kondenzace bude znamenat určité mírné - ale v případě EPS ne citelné zhoršení izolačních vlastností - CD Ina má myslím tloušťku 29 cm - což je zbytečně silná zeď, pokud použijete normální cihelný blok P10 nebo P15 nikoliv tepelně izolující s P 4-6, tak Vám stačí tloušťka zdí do 25 cm a místo těch 4-5 cm cihly dejte izolant a není co řešit.
4 Petr 13.12.2004 15:39
Zdravím, takže vaše vstupní hodnoty:
Máte cihlovzduch s hustotou kolem 1000 kg/m3 (a ne nějakých 650-700 kg/m3 jako SI). Tento cihlovzduch má koeficient tep. vodivosti nějakých 0,36 W/mK, vyzděná stěna s vnitřní omítkou cca 0,39 (a ne nějakých 0,105 W/mK a stěna 0,115 W/mK jako SI). Střední faktor dif. odporu (FDO) je cca 9 (cca 7,5 SI). Budete zateplovat optimální tl. tep. izolace 200mm, i tak zbytečně tlusté zdivo z bloků tl. 245mm se Vám bude podílet na tepelném odporu celé zateplené obvodové kce pouze cca 10,6% (čím méně, tím lépe).
Při zateplení jakýmkoliv izolantem s 0,045 W/mK a lepším a při normálních provozních podmínkách v domácnosti nejste schopen dostat oblast rosného bodu do oblasti zdiva. Máte ho tam už ale při int. 50%/21°C – ext. 85%/-15°C v oblasti izolantu přibližně mezi 42 až 46mm (pdx cca 349 Pa > p"dx 338 Pa) od líce fasády při použití EPS F, jen se to tam ale nepatrně lízne, takže prakticky mizivá, nulová bilance – problém je pouze principielní možnost kondenzace v oblasti kolem -8°C , není to tedy 100% řešení (ale 100% řešení asi neexistuje). Problém je řešitelný vhodnou volbou vnitřních omítek a lepícího tmelu s vyšším FDO.
Naopak při použití Xxxrocku je i při v krizovém scénáři int. 90%/21°C – ext. 85%/-15°C v celém sendviči splněna podmínka pdx<p"dx, máme i na nejhorším místě cca 61 Pa rezervu. Konstrukce je podle standardních výpočtových algoritmů v pořádku. Počítáno bylo ale pouze souvrství nosné stěny + izolantu bez lepidel a lepících malt a omítkových souvrství a je to tedy vytrženo z kontextu – přesně tak, jak to potřebují prodejci. Pokud Xxxrock omítneme, budeme na tom podobně jako ve variantě s EPS F Zajímavá bude určitě bilance vlhkosti se zahrnutím rovnovážné sorpční vlhkostí stěny - i když výpočtově vychází tlak vodní páry v celém průřezu menší, než tlak syté vodní páry, nemusíme být ještě zcela z obliga.
EPS F nebo systémy na bázi hydrofobizované kamené vlny? Zase se (jako vždy) musíme na problém podívat obšírněji a marketingové údaje výrobců a hlavně "informačně domotaných" prodejců v papírové podobě použít ... dle uvážení. Na druhou stranu, co očekáváte od výrobců a od lidí, kteří se živí prodejem svých výrobků? Dělal bych to v jejich případě ještě rafinovaněji. Díky přízni osudu (nebo nepřízni?) však stojím na druhé straně.
Ono to s tou uzavřeností objektu polystyrenem nevypadá tak hrozně, jak si všichni myslíme. FDO Xxxrocku je cca 5, Xxxrocku L (kolmá vlákna) cca 2, EPS F 20 – 40 (pro srovnání FDO betonu je dle hustoty 18-35), ale dřevo (kolmá vlákna) má už cca 100–200. A když si vezmeme výpočtový FDO obyčejné PVC folie 17000 a PE folie už cca 125000 – 135000, tak je EPS F pro difuzi vodních par vyloženě "průvanoidní" :-) . Takže dům zateplený EPS F není dům obalený "igelitem", jak se tu a tam můžeme opovržlivě slýchat. Co potom objekty, programově utěsněné (a tedy "obalené") nejen "igelitem", ale také reflexními Al fóliemi. Co nejdokonalejší utěsnění objektů je přece podmínkou pro co nejlepší využití rekuperace a už vůbec si nedovedu (vlastně dovedu) představit problémy se zaregulováním teplovzduchu neutěsněného objektu.
Dost by mě zajímal FDO celého omítkového souvrství i jednotlivých vrstev, používaného pro systémy ExxROCK a ExxROCK L pro omítnutí XxxROCKU a XxxROCKU L ve skladbě: krycí hmota izolační desky + výztužná síťka + podkladní penetrační nátěr + venkovní „paropropustná“ omítka + fasádní nátěr nebo barva. FDO vápenné omítky o hustotě 1500-1700 je cca 5-8 a FDO vápenocementové omítky o hustotě 1900-2100 je cca 17-22. Je jasné, že na XxxROCK L by mělo být aplikováno omítkové souvrství nejen s celkovým FDO =< FDO XxxROCKU L, ale všechny jednotlivé vrstvy omítkového souvrství by měly mít s FDO =< 2,0 - to proto, aby se FDO celého setu nesnížilo zprůměrováním s nulovým FDO "výztužné síťky". Když jsem si kontrolně projel web, tak jsem našel FDO stěrek cca 40-70, FDO lepících malt 18 – 30, FDO disperzních lepidel cca 50 –60, FDO silikonových omítek 35-40, FDO mozaikové omítky 160-180,...
Celkově by mě zajímal přínos pachtění se za izolantem s co nejnižším FDO, který si potom stejně obalím materiálem s FDO srovnatelným s EPS F. Naprostá bomba viz.: http://si.vega.cz/index.php?ID=870&m… Cituji: "Hmotám s nízkým difúzním odporem stavbaři obvykle říkají, že "dýchají". Mnoho odborníků věří, že dýchaní stavební konstrukce neumožňuje uchycení a růst různých hub a plísní, kterým se daří v prostředí s minimem kyslíku. To je případ staveb zateplených kamennou vlnou: budova není uzavřena v neprodyšném obalu, uvnitř konstrukce nevznikají zárodky plísní, jež by pronikaly na povrch. Tím je dána podmínka pro udržení příznivého mikroklimatu, který brání vzniku plísní." Mně se vždy líbí forma citace "Mnoho odborníků věří, že...".
Pokud budeme srovnávat EPS s vatou s rovnoběžnými vlákny, tak ten cca 4 až 8 násobný FDO vypadá na první pohled možná hrozně, ale... Samotný polystyren není ale žádná "parobrzda", jak se nás snaží "odborníci na slovo" ("Mnoho odborníků věří, že...") neustále poučovat, velice zjednodušeně se dá říct, že EPS F je na tom podobně jako hutný beton. Problémy nedělá polystyrén, ale nevhodná skladba celého sendviče. Standardně se navrhují obvodové nosné kce, respektive difuzní odpor a tep. odpor jednotlivých vrstev sendviče tak, aby rosného bodu a možné kondenzace nebylo dosahováno ve vnější části nosné zdi včetně lepidla nebo tmelu izolantu – tzn. možný vznik rosného bodu je přesunut do izolantu. Ano, výpočetně nám vše vyšlo, můžeme si zatleskat. Co nám to udělá s izolanty na bázi skelné nebo kamené vlny si umíme představit. Ale ani EPS není v tomto případě 100% z obliga. Ke kondenzaci může docházet i uvnitř buněk EPS. Kondenzát v kapalném skupenství (a tady by nás správně mělo zajímat nejen množství zkondezovaných par, ale taky nezanedbatelný vliv tohoto kondenzátu na zvýšení tepelné vodivosti izolantu (i hydrofobizovaného), a jak sami uznáte, jasně zde vítězí EPS nad vlnou – ono je sice pěkné, že se kondenzované páry v teplejším období v průběhu roku vypaří, ale v našich klimatických podmínkách jaksi zateplujeme (doufám, že se nemýlím) hlavně kvůli tepelným ztrátám v období, kdy se nám nic nevypařuje, ale hromadí) ještě není tak velký problém jako kondenzát ve skupenství pevném – led má výpočtový souč. tep. vodivosti 2,3 W/mK (pro srovnání beton má cca 1,2-1,4 W/mK a železobeton cca 1,4-1,8 W/mK).
Více, než na difuzní odpor izolantu se musíme zaměřit na difuzní odpor stěny a průběh teploty v této zdi daný tepelnou vodivostí, respektive držet její teplotu (čím více, tím lépe) v celém průřezu tak, abychom nejen neumožnili kondenzaci, ale hlavně aby se vnější část nosné zdi neocitla v teplotách pod 0°C, (jak se může dít při teplotách pod –15°C např. u plynobetonu P2-400 tl. 375mm, zatepleného 100mm izolantu (cca shodné U s vaší kcí)).
I když se ve Vaší zdi při krizovém scénáři (90% RV, 30°C) nahromadí vzdušné páry a začnou kondenzovat , zvýší se koeficient tepelné vodivosti a obj. hmotnost zdi, a tím se zároveň se zvýší průměrná teplota stěny. V našich klimatických podmínkách nikdy nedosáhnete toho, že by se kondenzát ve Vaší zdi ocitl pod 0°C. Zvýšením koeficientu tep. vodivosti se zvýší ve vašem případě U stěny z nějakých 0,160 W/m2K na 0,166 W/m2K (5,6 W/m2 se zvýší na 5,8 W/m2) a neohrozí tak jednu z fcí obvodové kce jakožto tepelného izolantu – u kce z plynobetonu bychom byli na nějakých 0,29 – 0,30 W/m2K a místo 5,6 W/m2 bychom měli cca 10,1 W/m2. Proč tady zase plantám ten plynobeton :-) ? Abych ukázal na materiálech s cca shodným FDO, ale rozdílnou tepelnou vodivostí a rozdílnou tloušťkou záporný vliv „nosných a tlustých“ pseudoizolantů na samotnou podstatu vnějšího zateplení. A jak už jsem psal dříve, neexistuje špatný materiál, jen materiál špatně použitý (naprojektovaný). Vy jste správně v rámci svých možností použil nepseudoizolační nosný cihlovzduch s relativně větší tepelnou vodivostí (a v tloušťce, která pravděpodobně bude iritovat okolí, nechte si ale určitě spočítat alternativu 175mm) a ne cihlovzduch pseudoizolační, výrobcem určený pro jednovrstvé obvodové nosné tepelně izolační zdivo.
Jako plus bych bral nižší tepelnou vodivost EPS – cca 0,037 W/mK (100F 0,035 W/mK, viděl jsem i certifikát na 0,033 W/mK) versus cca 0,041 W/mK u hydrofobizované vlny. Jako plus bych bral i skutečnost, že při snižující teplotě se snižuje koeficient tepelné vodivosti EPS (koef. tep. vodivosti vzduchu klesá při snižující se teplotě). Poslední plus je samozřejmě cena. Pokud má někdo problémy s ekologickým svědomím (že místo přirozené slámy a ovčí vlny použil na zateplení plast), může si od přírody koupit odpustek fe formě realizace zelené střechy.
Všech těchto problémů s difuzí a bilancí v obvodových nosných stěnách se zbavíme, když je vůbec nebudeme mít.
Takže asi tak. Howg. Marek.
PS: někdo se tu někde ptal na tepelnou vodivost vápenopísku, respektive vápenopískových bloků. Ta je samozřejmě poplatná hustotě (kg/m3) a dle DIN V 106-1 a DIN V 106-2 má mít: 1000kg/m3 - 0,50 W/mK; 1200 – 0,56; 1400 – 0,70; 1600 – 0,79; 1800 – 0,99; 2000 – 1,10; 2200 – 1,3. Faktor difuzního odporu je pro hustoty 1000, 1200, 1400 – 5/10 a pro hustoty 1600 až 2200 – 15/25.
MM Mara Mara @mara.mara542Ten druhý odstavec se neozobrazil celý:
Naopak při použití Xxxrocku je i při v krizovém scénáři int. 90%/21°C - ext. 85%/-15°C v celém sendviči splněna podmínka pdx<p"dx, máme i na nejhorším místě cca 61 Pa rezervu. Konstrukce je podle standardních výpočtových algoritmů v pořádku. Počítáno bylo ale pouze souvrství nosné stěny + izolantu bez lepidel a lepících malt a omítkových souvrství a je to tedy vytrženo z kontextu ? přesně tak, jak to potřebují prodejci. Pokud Xxxrock omítneme, budeme na tom podobně jako ve variantě s EPS F Zajímavá bude určitě bilance vlhkosti se zahrnutím rovnovážné sorpční vlhkostí stěny - i když výpočtově vychází tlak vodní páry v celém průřezu menší, než tlak syté vodní páry, nemusíme být ještě zcela z obliga.
Slova soudního znalce v oboru stavitelství:
Je potřeba odvádět vznikající vlhkost z domu ven krátkým intenzivním větráním (otevřít 2x denně na 5min okno dokořán- i vzimě!). Nedodržuju-li toto opatření, odnese to vata v KZS. Díky své velké prodyšnosti (výrobci vat toto uvádějí jako největší výhodu proti EPS) pustí páru (tlačící se skrz zeď ven) do sebe, kde zkondenzuje a při teplotě pod nulou samozřejmně zmrzne. Tento zmrazovací cyklus se stále opakuje- přes den vysvitne slunce a stoupne teplota povrchu fasády, v noci zase teplota spadne třeba na -10°C. Díky těmto zmrazovacím cyklům dochází k destrukci izolace. Polystyrén má velký difuzní odpor, tudíž se neodváděné páry hromadí ve zdivu a v místnosti. Důsledkem jsou různé plísně na vnitřním povrchu zdi. A co je jednodušší napravit, plíseň na zdivu či sypající se fasádu?
A dírkovaný polystyrén Baumit Open či Terranova Teratherm clima? Dle mého názoru jsou na trhu velmi krátkou dobu na posouzení jejich vlastností. Jak všichni víme, ne vše v praxi funguje stejně jako v laboratoři.
PPS kryty omitkou kontaktniho zateplovaciho systemu neubyva, nema k tomu zadny duvod, dokonce neubyva ani kdyz je bez omitky, pouze degraduje povrch vlivem slunecniho zareni. Ubyvani resi jeho stabilizace po vyrobce a na fasady se pouziva vzdy pouze stabilizovany.
Řeším podobnou otázku. Min. vata mi připadá jako prodyšný materiál oproti polystirenu, který cihlovou zeď uzavírá. Problémem je ta možnost navlhutí vaty. Vlhkost může kondenzovat přímo v izolaci. Těším se na další příspěvky.
Další otázkou je jak udělat omítky na měkkou vatu? Není potřeba vnější obezdění izolační vrstvy?
RO Robert @robertProvedení omítek záleží na druhu použité vaty. Můžete totiž použít "měkkou", nenosnou pro nekontaktní zateplení (pro zateplení mezi rošty nebo přizdívku), kdy se pro fasádu musí udělat samostatný nosný prvek (např. ten rošt nebo přizdívka). Druhou je "tvrdá" vata pro kontaktní zateplení, tzn., že se na ní lepí fasáda přímo bez nutnosti montáže dalších nosných prvků.
Mě by zajímal ten problém kondenzace v izolaci. Navrhnu izolaci tak, že se bude vlhkost srážet v izolaci, ale potom logicky musí izolace navlhnout a hůře izolovat. Jasně, že nepůjde o hodně litrů vody, ale přecejen nějaký "červík" pochybností ve mě stále je a u vaty stačí jen málo vlhkosti a účinnost se rapidně snižuje. To takový PPS může být ve vodě a stále izoluje....
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
