kondenzacny kotol
Reklama
Zakupil som novy kondenzacny kotol Attack KST:
Potreboval by som vysvetlit co sa nastavuje zmenou niektorych parametrov ktore sa daju na kotli menit.
Jedna sa o nasledovne:
Anticyklačný čas v režime ÚK (s)-(0-255)
Kp faktor v režime ÚK (-)-(0-255)
Ki faktor v režime ÚK (-)-(0-255)
Kp faktor ventilátoru (-)-(0-255)
Ki faktor ventilátoru (-)- (0-255)
Parameter nastavenia vykurovania podľa vonk.teploty(st.C)- (20-40)
Hysterézia v režime ÚK (st.C)- (0-10)
Kotol ide v rezime ekvitermickej regulácie.Nemozem vsak docielit rozdiel medzi vystupnou a vstupnou vodou tych 15-20st.C aby sa dosiahol spravny kondenzacný efekt.Po urcitej dobe sa teplota vody vyrovna na rozdiel asi 5-7 st.C.Da sa to nejako zmenit alebo je to tym ze v systeme je velke mnozstvo vody a jednoducho sa nestiha ochladzovat(starsi dom kde bol povodne kotol na uhlie so samotiaznym chodom-cca 300 litrov vody v systeme)
Dalej chcem kupit regulator podporujuci OT.Nepouzivam zasobnik na ohrev vody.Ktory mi doporucujete?
Vyrobca ponuka CR11001 -esteticky velmi pekny s velkym displejom od Honeywellu(namiesto CX51 ktory sa prestal vyrabat)nepoznam vsak jeho parametre a nevedel som ich najst ani na nete.
Dival som sa aj na COMO OT ale zaraza ma u neho napajacie napatie 15V DC pricom na svorkach kotla OT1 a OT2 je DC 24V.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
103 odpovědí
Zobrazit všechny reakcePřidám také výsledky měření při nízkých teplotách v exteriéru.
Podmínky měření:
Kotel KZ15R s regulací CX51MC vytápí přízemí cca 160m2 a podkroví cca 150m2 vše v podlahovce.
odtah spalin: 4m dvoutrubkový průměr 80 + 1m koaxiál (střešní díl)
oběhové čerpadlo přepnuto na maximum
venkovní teplota viz žlutá křivka na grafu (měřeno na jižní fasádě - ovlivněno solární radiací)
průměná teplota na severní fasádě v noci cca -19 ve dne cca -16
vnitřní teplota 22,5 st. C přibližně konstantní
První měření v noci:
doba měření 12 hodin (21:00 až 09:00)
teplota stoupačky 34 st. C
teplota zpátečky 28 st. C
teplota odcházejících spalin u kotle 48 st. C
vstupní teplota spalovacího vzduchu u kotle 42 st. C
Naměřené hodnoty:
spotřeba plynu 9,18m3
množství kondenzátu z kotle a kouřovodu 13000g
Vypočtené hodnoty:
průměrný výkon 8 kW
množství kondenzátu 1,416 kg/m3
Druhé měření ve dne:
doba měření 12 hodin (09:00 až 21:00)
teplota stoupačky 35 st. C
teplota zpátečky 29 st. C
teplota odcházejících spalin u kotle 49 st. C
vstupní teplota spalovacího vzduchu u kotle 42 st. C
Naměřené hodnoty:
spotřeba plynu 4,70 m3
množství kondenzátu z kotle a kouřovodu 6760g
Vypočtené hodnoty:
průměrný výkon 4,1 kW
množství kondenzátu 1,438 kg/m3
Závěr:
I přes krátkou koaxiální část kouřovodu (1m) je ze spalin odvedena maximální možná energie. Na fotografii komína lze pozorovat, že pára vznikající při hoření mění své skupenství z části dvakrát. Většina objemu se zkapalní a malá část přechází do tuhé fáze (namrzající komín).
Přibližně 6% zkondenzované vodní páry nestéká do komína. Celková účinnost kotle vychází 110% při zanedbání komínové ztráty, což už asi nemůže být o moc lepší. (pro 1,53kg/m3 +10,9%, pro 1,438 kg/m3 +10,2%) viz https://www.tzb-info.cz/1912-strucna-teo…
Kotel KZ15R je schopen při nižších venkovních teplotách dosáhnout ještě vyšší účinnosti, která se blíží teoretickému maximu. Zajímavé je zjištění, že kotel má vyšší účinnost při čtvrtinovém výkonu než při polovičním.
JD Ing. Jiří Dudka @ing.jiri.dudkaTo je zajímavé, jakou váhu z pohledu výměny tepla mezi zplodinami a přisávaným vzduchem přisuzujete koaxiálnímu odkouření. Mám asi 1.1m koax. plast. odkouření a měřil jsem teplotu zplodin úplně na konci. První měření při oddeklovaném kotli a ucpaném sání (tj. k výměně nedocházelo), druhé za jinak stejných podmínek (stejný ustálený výkon, teplota vody náběh./zpátečka, teplota spalin podle čidla za výměníkem) při standardně zadeklovaném kotli. Teplota se ze 35st.C snížila asi na 32-33st.C a to jen možná, protože takové měření se mi nezdá moc přesné.
Třeba výrobce se vůbec nezmiňuje o tom, že by bylo lepší delší koax. odkouření, že by se tím zvýšila účinnost.
Asi by se dalo vypočítat, kolik tepla by se získalo výše popsanou výměnou. Jednak zkondenzuje voda, jednak se odebere teplo zplodinám. Pak by se vidělo, jestli má vůbec cenu se tím zabývat. A když ano, tak místo dlouhého koax. plast. odkouření by se hodila nějaká nerezová roura s navařenými žebírky nebo podobný domaděl ve funkci protiproudého výměníčku a spočítat to na limitní stav, aby kondenzát nezamrzl. Možná že by to v našich podmínkách nikdy nezamrzlo, tj. že nasávaný vzduch by nikdy nestačil vychladit zplodiny pod bod mrazu. Vy jste se tím pane Dudko už nějak zabýval?
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama