Výroba rozvodů vzduchotechniky v podlaze svépomocí?
Autor: Robert Hanus Datum: 24.11.2005 11:27
Připravuji stavbu rodinného domu, plánují větrání s rekuperací. Chystám se provádět rozvody v podlaze a zvažuji jejich výrobu zadat firmě - výroba plochých rozvodů 200x50. Komponenty jako jsou výústky a složitější odbočky nakoupím. Máte někdo zkušenosti s následujícími oblastmi:
1. Jakou zvolit skladbu podlahy pro uložení rozvodů?
Předpokládám tuto skladbu podlahy (int-ext): těžká plovoucí podlaha s podlahovým topením 50mm tepelná izolace EPS 20mm (nad 50mm vrstvou s rozvody) tepelná izolace EPS 50mm (vrstva s rozvody) tepelní izolace EPS 50mm (vrstva pod rozvody) hydroizolace základní deska beton 100mm
2. Máte někdo zkušenosti s ekonomicky výhodným provedením rozvodů v podlaze?
Zdravím všechny a o nedávné zkušenosti se s vámi podělím.
cena Jako svépomocný stavebník koukám na každou korunu a proto jsem zvažoval svépomocnou výrobu kanálů. Když uvážím cenu plechu, dopravy, stříhání a ohýbání a zase dopravy, vyjde levněni zakoupení 2m dlouhých kanálů od Arey. 1bm vyjde na 176,- + DPH (pozor, v cenové nabídce se odvolávají na ceník, kde je cena o cca 35 Kč nižší!!!). Kupoval jsem jednu rozvodnici, 5x vyústění a 46bm kanálu a stálo to u Atrey bratru 15 tis + DPH.
materiál Jen upřesním, že vrchní díl plochého vzduchovodu je 1mm silný, nikoli 2mm! Je to náchylné na prošlápnutí! Já chránil rozvody OSB deskami a při betonáži jsem stál celý den nad dělníky a sledoval každý jejich krok. Nyní doufám, že jsem je sledoval dobře a k ničemu nedošlo. Ale to zjistíme až po uvedení do provozu. ALP, neboli sendvič AL-PU-AL je dost nákladná záležitost. 1m2 je otázka asi 3 tis + DPH, připočítejte ještě dopravu, řezání a lepení!
skladba podlahy Podlaha má celkem 20cm EPS (10 + 5 + 5). V poslední vrstvě jsou rozvody vzduchu, vody, topení a el. Na vzduchovody přišlo ještě 1cm silné EPS. Pak na vše Al fólie a nakonec 6-8cm betonu se železem 5*150*150.
montáž Montáž rozvodů šla dobře. Chce to nejprve nastudovat materiály od výrobce! Ještě je nemám hotové (zbývá cca 12m), ale ve dvou schopných lidech se dá udělat 50bm za víkend, včetně rozvodnice. Akorát jsem nepoužíval nůžky na plech, ale řezal jsem vše flexou. Postup výsledku jsem tak trochu nafotil a najdete to na http://dum.skvor.com/index.php?md=14 . Další fotky - z betonování - budou koncem týdne.
Díky za pochvalu. Publikujeme to za účelem pomoci ostatním, kterí jsou v podobné situaci jako my. Zkuste se zaregitrovat a budou Vám chodit informace o aktualizacích.
prostředí je v PHP a stačí k němu běžný notepad. jinak jsou i dost dobré nástroje zdarma. tuším, že jeden se jmenuje PHPDesigner. na grafiku používám nástroje zakoupené s foťákem a u známého, co má ofiko licence.
Dekuji, uz jsem se na to vcera dival,jeste to bude chtit trochu doizolovat, toho polystyrenu tam zatim moc neni. Asi to bude problem utesnit, kdyz se tam semo tamo poleze tak se ten polystyren osoupe a uz to nebude tak tesne. Chtelo by to jeste nejak domyslet.
Ma otazka se skutecne netyka vzduchovych kanalku, ale tyka se technickeho zabezpeceni budovy - k tomu je tento portal urcen. Nevim, proc bych Vam mel psat na maila, pres mail neni konstruktivni diskuze ale dialog bez moznosti novych myslenek a pripominek jinych diskutujicich - a ty myslenky tady prave hledam.
sám jsem hodně čerpal v diskusích na tomto portálu a souhlasím, že to na tento portál patří. nesedím na informacích a nebráním se jejich sdílení. ale vzhledem k tomu, že spousta diskusí často a velmi daleko odbíhá od původného tématu, je z toho čtenář (včetně mně) pak pěkně zmaten. nečiň ostatním co nechceš aby oni činili tobě. děkuji za pochopení.
To asi nepochopim. Ja jsem ctenar a po precteni Vaseho prispevku se chci neco dovedet. To mam zakladat nove tema, v kterem Vas vyvolam k reakci? Nebo chcete, aby se z vas stala mailova centrala a kazdy se Vas ptal na vec, ktera ho zajima? Pokud se diskuze nekterym smerem ubira, pak neni pro ctenare problem se v tom vyznat. A kdo se nevyzna nebo nechce vyznat, protoze ho to nezajima, tak tu diskuzni vetev preskoci.
Ale protoze zrovna tato diskuze nikam nevede, tak se mejte hezky a preji pekny den.
VZT system od f. Atrea je vyborny, ale mal by mu predchadzat dobre urobeny projekt. Je to naozaj z vasej strany odvaha (a zaroven dost velke riziko) instalovat si system bez odborneho projektu. Chyby, kt. ste sa mohli dopustit z dovodu nedostatocnych skusenosti s projektovanim sa vam mozu vratit a koniec koncov na tom mozete viac stratit ako ziskat (kanaly pod betonovym poterom sa dost tazko opravuju) Napr. bocny privod do spalne na prizemi. Aky je tam dimenzovany privod vzduchu?
Packalův zákon funguje i vzduchu, spíš co mě trápí, jsou uživatelské zásahy do VZT. Např. Co se stane když někdo otevře okno.Mám teď v baráku díry a vytápím zeměkouli, tak vidím jak ten Packal si se mnou pěkně hraje.
ja myslim,ze to zvladne i torsku zrucny kutil. kdyz to zvladne firma s remeslniky,tak proc bych to nezvladl taky sam?? kam si myslite,ze ty odbornici chodi pro informace ???? prave sem na tento portal a pro ruzne zkusenosti druhych.
Zvladnut zvladne... Tiez si nemyslim, ze je to problem. Rozviest vzduch potrubiami a doskrtit na potrebne prietoky... Ked nam v pracu robili vzduchotechniku tiez sa s tym nejako zvlast neparali, zavesili pozinkovane rury, namontovali ventilator a podla potreby upravili skrtiacimi klapkami prietoky Inak na meranie prietoku... uvazujem spravit krabicu z plexiskla, do nej upevnit na jednej strane pruzne list z nejakeho materialu a velkost prietoku bude umerna vychylke toho listu... chce to trochu experimentovania...
Jak byste indikoval polohu toho listu? Asi by byl problém s kmitáním. Také přemýšlím, jak měřit průtok vzduchu. Vaše řešení (podobně jako vrtulky, nebo clony) má poměrně velkou tlakovou ztrátu. Pro Vaši inspiraci přidávám způsob, jehož princip jsem nedávno objevil: Z potrubí se oddělí menší proud vzduchu (tenčí trubka) a ten se zavede zase zpět. V odbočce je teplotní čidlo, zdroj tepla s konstantním výkonem (el. odpor) a následuje opět čidlo teploty. Rozdíl teplot na obou čidlech je potom úměrný ryclosti proudění (objemovému průtoku). Výhody: žádné mechanické součásti, žádná tlaková ztráta. Jednoduše lze udělat dálkový odečet. Čidla na teplotu stejně uvažuji instalovat a v současnosti není problém měřit i malé odchylky teploty.
Indikacia okom...(stupnica na boku) Nadstavoval by som dovtedy kym by som nemal na vsetkych vystupoch zhruba rovnaky pretok ako na tom s najmensim prietokom. Potom by som zvacsil prietok do obyvacky. Nemal by som sice informaciu o skutocnom prietoku ale priblizny pomerny prietok by stacil. Pri odsavani podobne. To s tym teplotnym cidlom je tiez zaujimave... A je to jednoduchsie. Staci maly zdroj pre ohrev... ono by sa to dalo asi urobit este jednoduchsie. Nestacilo by zapojit zdroj na odporovy drot pre vyrobu tepla a odporovy drot spojit s ohmmetrom? (nakreslil som taky neumely obrazok... Odpor zavisi od teploty a teplota od rychlosti prudenia(a tym aj ochladzovania... Alebo keby sa namiesto meracieho odporoveho drotu pouzil termistor... (presnejsie ako meranie odporu odporoveho drotu, ochladzovanim termistora sa zvacsuje jeho odpor) Na pritokoch sa predpoklada rovnaka teplota, na odtokoch takisto(+-)
Také mne napadlo měřit přímo teplotu odporu (topného tělíska). Potom by ale měření záviselo na teplotě vstupního vzduchu. Při použití dvou čidel se tento vliv vyruší. Jedno čidlo dnes vyjde na cca 100 kč. Existují 2 typy ve formě čipu, kde výstup (zavislost na teplotě) je buďto střída signálu (analogově), nebo přímo digitální výstup. Moje představa konečného stavu je vyhodnocení na PC. Ale teď jsem koupil ventilátory a právě řeším výměník. Zda koupím od Atrey (pro mne vhodný za 17 000 s "krabicí"), nebo zkusím udělat. Asi zvítězí samovýroba. Když bude rozebírací, nemusím se bát napojit odtah nad sporákem. Chtěl bych použít komůrkové desky z polykarbonátu. Mám ze sklenářství slíbené zbytky za poloviční cenu. Uvažuji cca 25m čtv. tj. ploca 50m čtv. Byl bych vděčen za jakékoliv zkušenosti se stavbou VZT jednotky a výměníku.
Ake ste kupili ventilatory a za kolko? Ja uz mam zaplatene 2ks WBS-5 priamo do Polska (spolu asi 100EUR), cakam az ich vyrobia a poslu. Dufam ze to vyjde. Rekuperator chcem tiez vlastny. Tvar ako Atreacky, ale bez komorok, iba jednoduche strbiny 4mm. Na deliace vrstvy chcem vyskusat miktoten, distancne stlpiky planujem narezat nejakeho 4mm Depronu,Poptronu,Thermoplanu..., co je vlastne XPS. Lepenie zatial as UHU-POR alebo Porex-Ceys alebo najnovsie planujem na vzorke vyskusat Spray 77 od 3M (www.vav.cz). Ak to vyjde tak cena by bola minimalna, bez lepidla tak do 1000Sk.
Peter Svancarek: mohol by si presne pomerat rozmery toho Atreackeho vymennika, nie len vonkajsie, ktore su 860x600x600. To preto abo to bolo rozmerovo kompatibilne. Myslim si ze taky isty ma aj p. Peter Skvor
Ventilátory TD dvourychlostní pro moje potřeby výkonu 2ks za 6000kč s DPH. Co je miktoten? Máte někdo informace jaká je potřeba přestupní plocha protiproudého výměníku, aby byly podobné parametry, jako má Atrea?
Dobrý den, plánuji taky měřit teploty v několika místech a nejjednodušší (resp. nejlevnější) čidlo jsem objevil jenom na bázi měření střídy (analog). Nevíte prosím o nějakých digitálních čidlech za rozumný peníz? Vzhledem k propojení s PC by bylo určitě vhodnější. Děkuji
s usmevom sledujem vasu diskusiu, ale vymyslate vymyslene: Anemometr s odporovym dratem: strana 30 Stavebnice a konstrukce 9/2003 - je to ako doplnok k digitalnemu multimetru, meraci rozsah 0 az 2m/s, min.rychlost <0.01m/s, Este jedna moznost je v katalogovom zapojeni LM135 je v Typical aplication : Air Flow Detector, ktore sa da upravit na meranie Zatial som sa k realizacii nedostal, neni kedy (;-((
dobry den mám trochu jiny dotaz....prolízam diskuzi a hledám možnost jak monitorovat teploty v Rd přes pc (nebo jinak) a narazil jsem na diskuzi --Levný monitoring do nového domu-- a Vami dane odkazi ale funguje jen jediny.. mohl bys te me prosím prosim poradit nebo nejake info kde mám hledat diky moc tom
Jednorázové měření, případně kalibrace měřidla třeba na základě měření rozdílu teplot uvažuju takto: K vývodu vzduchu za provozu přiložit mezikruží s mýdlovou bublinou. S pomocí stopek změřím čas, za který bublina zaujme určitý prostor (objem). Mně šlo ale o stálé měření průtoku vzduchu, případně i přeneseného množství tepla. To by se zjistilo z průtoku a teploty na vstupu do měřidla.
nejakeho materialu a velkost prietoku bude umerna vychylke toho listu... - podobne to mame v praci,ale je to tam jen z duvodu,aby jsme vedeli,jestli je klima v provozu nebo ne.
Mýlit se je lidské. Já zase musím uvést na pravou míru cenu materiálu, o kterém tu byla řeč. Když jsem uváděl cenu sendvičového panelu Al-PU-Al, tak se jednalo o výrobek Stadur (výrobce Ferona Thyssen Plastics) kde cena 1m2 je 3680 až 9580,-. Ale včera se mi podařilo najít distributora italské firmy ALP, kde cena panelu je cca 340 až 400,- (ceny vždy bez DPH) za 1m2. Jedná se o panel s tenčí hliníkovou vrstvou než u Staduru, ale je to materiál přímo pro konstrukci vzduchových rozvodů a já jej použiji i pro centrální jednotku topení.
jedná se o firmu Flair (http://www.flair.cz/ ). ikdyž to nemají uvedeno na webu, tak je nabízejí. kontaktujte paní Konvalínovou, poskytne vám PDF s produkty a cenami. nevím přesně pro jakou aplikaci ty panely chcete, ale když jsem nyní začal řešit konstrukci skříně, uchycení ventilátorů, přírub,... vyvstal problém jak vše pevně spojit!? tenký hliníkový potah a ani PU není vhodný pro zašroubování 4kg ventilátoru. hledám jiné řešení.
Na uchytenie ventilatora bude treba urobit prirubu z hlinikoveho plechu na roznesenie zatazenia na vacsiu plochu a tento plech prilepit epoxidom.
mozem sa opytat ake ventilatori davate? aky rekuperator? Tiez idem robit vetraciu jednotku, preto hladam inspiraciu. Konstrukciu skrine ale chcem robit zo styroduru.
vzhledem k tlaku, který půjde z ventilátora a jeho chvění, takovéto uchycení realizovat nebudu. hledám alternativu k ALP, zatím jsem narazil na plast FOREX, ale ještě to není definitivní.
ventilátory budou radiální oboustranně sací ve spirální skříni. rekuperátor originál od Atrey (mám jeden deskový vlastní výroby, ale ten na domek nepoužiji). teplovodní ohřívač taky od Atrey (z jednotky Duplex RD). konstrukce bude samonosná asi z toho Forexu zateplená kamennou vatou (lépe izoluje hluk). serva na klapky Belimo LM a LU.
zatím jsem v úrovni teorie, ale už začínám objednávat materiál.
Jelikož do budoucna uvažuji také o rekuperaci, chci se zeptat, proč jste zvolil vlastní výrobu? Jde o finanční hledisko, nebo myslíte, že uděláte technicky dokonalejší výrobek než je od Atrey?
nejsem odborník přes vzduchotechniku. rozhodně to nebude dokonalejší výrobek. potřebuji řešit i to, co Atrea ve svých produktech neřeší. taky budu mít řízení externě a proto bych nevyužil řídící elektroniku v jednotce. a v neposlední řadě jde o finance.
To mně zajímá - uvažoval jsem nad vlastním řízením jejich jednotky - předpokládám, že se dá koupit jako "železo" pouze osazené motory, servopohony a čidly.
Pokud Duplex pořídíte bez CP-05 je pripraven na externí řízení. Má 3 vstupy, které se řídí napětím 0-10V. Není to nic složitýho, akorát navrhnout to externí řízení.
Je potrebne zakupit aj vstavany digitalny regulacny modul? Alebo tie 3 vystpu idu z neho? 3 x 0-10V by nemala byt digitalna regulacia ale asi regulacia otacok 2 ventilatorov a klapky, alebo je to inak?
Vý stupy na externí řízení jsou vyvedeny až z regulačního modulu. Takže je potřeba koupit i ten. 3x 0-10v: jedním vstupem se diktuje zda ventilátor jede nejede nebo jede na max. druhým se stanoví režim(větrá, větrá s cirkulací, cirkulace, přetlakové větrání, podtlakové větrání), třetí říká zda běží cirkulace pouze při topení nebo stále. Všechno je v projekčních podkladech, které se dají stáhnout z www.atrea.cz. Myslím že se to jmenuje Projekční podklad elektro.
jde koupit kysna osazená ventilátory, servy, teplovodním ohřívačem,...; pak se k tomu kupuje modul řízení; na navrch onen CP-05 - ovládací skříňka do interiéru; celkem cca 60 tis + DPH. když máte zdroj pro ventilátory, ovládací logiku atd. (to je můj případ), tak nepotřebujete ani modul řízení. otázka je, co je pro vás výhodnější. jestli si to stavět a programovat, nebo pořídit hotové. pro mě je výhodnější si to postavit.
nějaké to PLC (Programable Logical Controler) se dá dnes pořídit od vícero domácích firem. to není problém. ale nejednoduché je pak naprogramovat systém tak aby skutečně fungoval jak má a jak majitel/uživatel očekává. zkuste mrknout třeba na Elsaco, nebo Tronic. své zkušenosti postupně publikuji na http://dum.skvor.com .
U Tronicu není problém sestavit uživatelský program i podomácku. K analogovým vstupům se připojují odporové teploměry nebo unifikované signály napěťové, proudové či dvouhodnotové. Algoritmus řízení si sestavíte sám. Podle počtu vstupů a výstupů zvolit pak kompaktní regulátor není problém. Možná je jak digitální, tak i analogová verze. S případnými dotazy je možno se na mne obrátit.
Znám mnoho výrobců, jejich produkci včetně technického vybavení, skladby reg. obvodů, technického zázemí a cen jak za výrobky a také za služby. Provozovatel však musí vědět co chce a mít jasnou představu, čeho chce regulací dosáhnout. Zpracuji zájemcům zakázku od návrhu až po realizaci a servis včetně návazností na jiné profese. Na výrobci moc nezáleží, spíše na funkčnosti a použitelnosti v konkrétním případě.
Pokud máte na mysli české výrobce PLC, tak poměrně velkými jsou třeba Amit nebo Tecomat. Co se týká programování, pomalu ale jistě se začíná prosazovat norma IEC 61131, takže by pak mělo být vlastně úplně jedno, jaký automat máte.
aky tlak? 300Pa (asi 30mm vodneho stlpca vody ), to vam urcite neodtrhne, ale moze byt problem s prenasanim vibracii, kedy takato skrina by mohla fungovat ako reproduktorova ozvucnica. Dalo by sa to lepit silikonom, ten by v hrubsej vrstve fungoval ako silenblok. Aky presny typ ventilatorov? vyrobca? Rekuperator "deskový vlastní výroby" z akeho materialu a ako ste ho robil?
pokud má silikon fungovat jako tlumič vybrací, tak by jeho vrstva musela být tak 5mm silná. ventilátory je možný poptat i u Atrey. já budu brát od http://www.ebmpapst.com . deskový výměník jsem dělal podobně jako Petr K. (viz: http://dum.skvor.com/kocina - protiproudý 700mm teplosměnná dráha, cca 30 m2 teplosměnné desky - můžu Vám ho dle dohody přenechat), ale dnes ho budu kupovat taky od Atrey.
vsak som spominal silikon v hrubsej vrstve. Ale kvoli tlmeniu vybracii bude lepsie ak na tu duralovu prirubu prilepim silikonom 1cm mirelon (bublinkovy PE) a to cele znova silokonom na bednu vzduchotech. jednotky. Ktory konkretne typ od ebmpapst. Ja som si pred casom vybral typ G1G 140-AV17-02. Ale su to nemci a asi to bude drahe. Zatial z cenoveho hladiska mam predbezne vyhliadnuty polsky ventilator WBS-5 (http://www.konwektor.pl/eng/products2.html?gr=4&pr=23), ktory sa da kupit u www.vano.sk . Rekuperator zatial planujem vlastny, tvar bude ako atreacky , oddelovacie dosky skusim z mikrotenu, distancne stlpiky narezane zo styroduru (alebo priamo zo 4mm depronu). Cele to bude lepene kontaktnym lepidlom UHU-POR (alebo La tmel-om). Uvidim ci sa to podari.
Zwaluv, univerzalny, odolny voci vode, vhodny aj na lode... takisto na tesnenie skrine rekuperatora aj na upevnenie ventilatorov. Drzi to velmi dobre na penovom polystyrene. Co sa tyka dotesnovania vymennika radsej to natlacte do nezelanych dutiniek.
Prirubu netreba staci tak dve platnicky s kusom srobovej tyce prilepit k EPS. Prichytenie kazdeho ventilatora je dvoma nanitovanymi plieskami 10x80x2mm. Skusal som to pri plnych otackach a drzal som ho v ruke... (0Pa tlakova strata-> 2400ot/min pri 230V), v reali to pobezi na 115V(to bude okolo 1400ot/min pri 75Pa tlakovej straty). Ziadne sily tam neposobia, bude stacit aj taketo uchytenie. Ventilatory mam K160M od Systemairu.
Odkial ste kupovali rekuperator? z Atrey? Aka je cena? Mozete kolko vas stali tie ventilatory? Odkial ste ich kupovali? zo zastupenia v Brne? Zda sa mi ze maju zbytocne velky vykon 230W. Tu mam ceny niektorych mnou vytypovanych ventilatorov:
Skladem máme pouze
Typ cena/ks G2E140-AL40-01 102,3 EUR G2E140-NS38-01 64,00 EUR
Skladem nevedeme Typ cena/ks G3G140-AW05-12 148,00 EUR G1G140-AV17-02 102,30 EUR
Uvedené ceny jsou stanoveny ex-work, tj. bez ceny za dopravu z Rajhradic u Brna. Uvedené ceny jsou stanoveny pro odebrané mnoľství 1-10 kusů. Zboľí, které je skladem, k dodání do 5 dnů. Zboľí, které není skladem, k dodání do 6 týdnů a minimální objednávací mnoľství je 10ks. K dopravě zboľí vyuľíváme sluľeb společnosti Toptrans, osobní odběr je moľný.
deskový rekuperačný protiproudý výměník je od Atrey hPS 577x290 s výškou 400mm (asi 2x vyšší než u Duplex RB). ventilátory je možné koupit ledaskde, nabízí je Atrea i výrobce EBM. výkon se vám skutečně asi zdá! tabulkově se jedná o příkon asi 230-250W. vzhledem k napájecímu trafu, si mohu ventilátor/y naregulovat jak potřebuji. je na vás, jaké si vyberete. jen tak mimochodem, se jedná o ventilátory, které mě Atrea doporučila z Duplex DB. ceny vám určitě sdělí oba výrobci. vzhledem k tomu, že jsem to kupoval ve větší poptávce, tak by vás moje ceny mohly docela zmást. každopádně doporučuji se obracet přímo na výrobce ;o).
Ja si tiez idem stavat rekuperator... skrinku chcem urobit z UW profilov co mi ostali po sadrokartonovych prieckach (nosna cast) a izolacne dosky budu z EPS(to bude zasa fasadny EPS, hrubka cca 10cm- teraz rezem zvyskovych ~19m3 20cm dosiek na 5cm hrubku pre strop na prizemi, a 3 cm do palubovky a pod., a par m2 na rekuperator nie je problem...). Povrchovu upravu EPS urobim z hlinikovej folie, da sa vcelku rychlo nazehlit na EPS... spoje prepaskujem hlinikovou paskou. Rekuperacny vymennik som kupil vo f. Atrea, ale taky ktory sa nenachadza na ich ponuke. Neviem co mi vlastne poslali. Ale bude lepsi ako najvacsi ponukovy, pretoze je vacsi a teda ma vacsiu ucinnost pri rovnakej rychlosti vymeny vzduchu ako mensi vymennik... Reklamovat ho rozhodne nebudem ;). (Rozmery: vyska 595mm, sirka 550mm, celkova dlzka 800mm a ma 100 vrstiev...) Prislusenstvo som kupil od Systemairu 2x radialny ventilator K160M, filtracna kazeta, ohrievac CB160/2.1kW, snimac teploty TG-K330 a regulator teploty Pulser 230/400V, 10m hlukovoizolacnej sonodec 160 a 10m sonodec 127, 5m compacdec 100 a 5m compacdec200. Cele toto stalo ~25000sk Regulacia zatial nebude. Ventilatory budu zapojene seriovo, takze kazdy dostane ~115V, tym by sa mala znizit ich spotreba podla grafu na cca 24W a mali by sa dostat vykonovo na 150m3/h pri tlakovej strate 75Pa. Minimalny vymienany objem vzduchu potrebujem 120m3/h, takze mam dost velku rezervu aj v pripade vacsich tlakovych strat. Dufam, ze sa dostanem ku konstrukcii cez vianoce... Budem mat na to dost casu ak ho pravda nestravim na stavbe. Rekuperator moze este niekolko mesiacov pockat...
Alobal... obycajny co sa pouziva na grilovanie. Je to sice tenke, ale ked to pozadujem len ako povrchovu upravu postaci...(10cm EPS doska je dostatocne pevna sama o sebe). Keby som mal k dispozicii nieco hrubsie ako 0.035mm pouzil by som to. 0.1mm Al folia a hrubsia by bola lepsia...
je nejaky dovod aby ma vnutornom povrchu bola Al folia? Nebolo by jednoduchsie/nestacilo by to zvnutra viac krat natriet epoxidovou alebo aj akrylatovou farbou ?
Ja planujem steny krabice vzduchotechniky zo styroduru ale bez nejakej vystuze plechovymi profilmy. Je nejaky dvovod aby to bolo vystuzene? Samotny EPS v hrubke 10cm (u mna XPS 4cm) je podla mna samonosny. Akurat treba vyriesit detaily uchytenia a tesnenia vnutornych komponentov : ventilatorov, rekupreratora, filtrov, servoklapiek.
Ako budes tesnit jednotlive komponenty? silikonovym tesnenim tvaru "D" na okna?
Taky uvažuji proč dávat fólii dovnitř?! Nejmenovaný výrobce používá ALP desky a ty mají Al oboustranně. Myslím, že primárně jde o to mít vnitřní povrch jednotky omyvatelný a teplotně odolný (asi min. 55 stup. C). Zjistil jsem, že veškeré prvky jsou do skříně montovány přes Al profily, které konstrukci zpevňují (ale zároveň vytváří krásné tepelné mostíky).
Uvažte, že jednotlivé komponenty jednotky mají svoji hmotnost (ventilátor á 4 kg, deskový rekuperačník tak 5kg, teplovodní ohřívač 3-5kg, serva,… ono se to nasčítá) a otázkou je, kam budete jednotku umísťovat?! Nějaké úchyty na stěnu, nebo bude sedět na zemi?! Taky nezapomeňte na dveře, pro otevírání potřebují nějaké panty. Konstrukce by měla být samonosná a stabilní.
Mě z toho nejlíp vychází konstrukce z plastových desek, nebo plechu, obalenou do kamenné vaty, která nejen tepelně izoluje, ale i hlukově tlumí.
Par poznamok: >Panty nie su potrebne, uvazte EPS kryty s magnetickym prichytavanim... >Al nenechat prechadzat cez skrinu, tesnit mozno rohy aj AL samolepiacou paskou. >Ohrievac by som nedaaval ako sucast rekuperatora, radsej nech je mimo, najlepsie az v obytnom priestore, aby teplo unikalo tam, nie v tech. miestnosti. >Ventilatory co som kupil maju po 3kg, dali sa kupit aj lahsie keby som chcel pouzit regulaciu...
Al sa vo vnutri pouziva preto, lebo je odolny voci korozii. Dalej ma vysoky difuzny odpor a odraza teplo dovnutra.
Ano, zalezi na tom ako bude vzd.jednotka umiesnenna. U mna to bude polozene na kliestinach v podkrovi, takze netrebs nejake upevnovacie uchyty. Potom za hmotnost rozlozi na vacsiu plochu.
Pri nasich svojpomocnych konstrukcii rozhoduje aj dostupnost, moznost obrabania,spajania a hlavne cena materialu stien vzd.jednotky. Najlacnejsia stena je asi EPS + Alobal ako tu pisal Peter. Nad plastovymi doskami som uvazoval, ale treba ich spevnit Al profilmy. Ale treba hlavne lacny zdroj, napr. reklamne agentury. Dalej takato pevna konstukcia moze fungovat ako reproduktorova ozvucnica a prispiet k sireniu hluku potrubim (ako subvofer pri domacom kine). Ked som niekde na tzb-info videl konstrukciu vzd.jednotky ako tvarovy diel EPP, do ktoreho boli jednotlive komponenty len zasunute, tak preto ma napadlo pouzit EPS alebo lepsie XPS. Predsa len viac tlmi hluk, dobre sa to opracovava, reze odporovou pilou, dobre lepi. Diskutabilna je poziarna odolnost. Pri pouziti XPS je otazne ci vnutorny povrch vobec nejako upravovat, alebo len spoje prelepit Al paskou.
Al folia... Po natreti akrylovym lakom ci farbou to bude vodovzdorne? asi mate pravdu, len kvoli kovovemu povrchy to nema velky zmysel... Ale preco sa to pouziva u vyrobcov? EPS obaleny Al foliou by mal byt odolnejsi ako EPS opatreny naterom voci mechanickym poskodeniam, odolnejsi voci ohnu... kratkodobo. Videli ste co robia s EPS iskry? Ale je pravda ze taketo podmienky sa nedaju ocakavat...
Ram z UW plechov byde drzat tu skrinu pokope lepsie nez samotne eps. Samotny vymennik vazi viac ako 10kg... rozmyslal som ci motory neprilepit ku EPS skrinky silikonom a z bokov ich poistit prichytenim k ramu... Je otazne ci musia byt urobene tak aby sa dali odobrat pre udrzbu... Tie ventilatory su urobene ako bezudrzbove, predajca sa mi chvalil ze vymienali ventilator po 30 rokoch nepretrziteho chodu v akejsi sachte(a nebola na nom za tych 30 rokov robena ziadna udrzba...) Este si to musim premysliet, inak toho D tesnenia na okna som kupil 30m takze dat to do neho nie je problem. Ale ci to bude tak tesne ako to prilepenie...
Servoklapky-naco? Na bypass urobim zvlast skrinku z eps a PVC..., nebudem ho davat ako sucast rekuperatora. odpadne tak niekolko problemov s konstrukciou(hlavne problemy s velkostou
dvovod Al folie som popisal v inom pripevku. Vodovzdorma povrchova uprava na EPS v dnesnej dobe nie je problem, je to len otazka ceny. Epoxidovy alebo polyuretanovy lak je drahsi, akrylatove farby lacnejsie (tu odolnost voci vode by sa musela pozriet). Odolnost Al folie na EPS v porovnani s naterom je diskutabilna.
Take XPS by sa nemuselo natierat vobec, len spoje prelepit paskou. Ta isto by to bolo samonosne. Uchytenie ventilatorov som tu uz popisal. Kedysi davno si spominal ze tie tvoje ventilatory K160M budes davat na potrubie. Ale teraz pises ze ich das do skrine. to si potom mal kupit KV160 M , tie maju taku krasnu prirubu, ze zo silikonom by si nemal problem. Servoklapky na bypass, dalej u mna na cirkulaciu. Po telefonate z vano-m tak aj na uzatvorenie privodu a odvodu vzduchu pri vypnutom vetrani.
Ventilatory nechcem umiestnit dovnutra ale na povrch... KV-cko som mohol kupit, ale ta priruba nie je nevyhnutna. Lahko sa da nanitovat aj na K-cko. Tie ventilatory som kupil davnejsie, odvtedy som mierne menil koncepciu rekuperatora...
Bypass bude mat u mna mechanicky(rucne) ovladanu klapku, s magnetickym zamkom.
Treba uzatvarat privod a odvod pri vypnutom vetrani? Naco?
S tym EPS je to jasne, komu co ostane to pouzije. Ale aj tak 10cm EPS je podla mna zamonosne. Ja dufam ze mi zostane XPS.
Ak buds riesit bypass mimo, tak si myslim ze to zabere viac miesta (priestoru).
Uzatvarat privod aj odvod klapkami pri vypnutom vetrani kvoli prenikaniu chladneho vzduchu dovnutra. Uz raz tu bola o tom debata, zalezi ako je robeny rozvod vzduchu a kde je umiestnena vzt.jednotka. Spetne klapky maju zbytocne velku tlakovu stratu a hlavne neuzavru dokonale. Toto mi zo skusenosti poradil vano. Dalej potrebujem uzavriet privod pri cistej cirkulacii (krbove kachle v obyvacke)
Bypass- preco viac miesta? Mala skatula, (asi z EPS, ked ho mam tolko, a dobre sa s nim robi)jedna ohybna rura, tak 1.5m navyse. A moze viest kadekolvek.
Ako by dovnutra prenikal chladny vzduch si moc neviem predstavit... predsa vnutri je teply vzduch a ten sa drzi "hore". Vy mate vsetky vyvody na strechu? Potom by mohlo dojst ku kominovemu efektu... Ale ak mate ZR a na strechu len vyfuk, tak by tento kominovy efekt sposobil velmi pomalu vymenu vzduchu aj pocas vypnutych ventilatorov. Pomalu preto lebo vzduchotechnicke rozvody maju dost velku tlakovu stratu...
Takze vysledky: Cez vianoce som stavbe rekuperatora vela nedal. Skrinu s otvormi mam zlepenu. Nazehlovanie nefunguje na velke plochy... asi teplotna roztaznost ci co. Skratka pocas chladnutia sa to uvolnovalo od EPS. Nakoniec som pouzil bitumenovy tmel co mi ostal od izolovania sokla. Ten drzi dobre. Dobre trzi aj silikonovy tmel, ale cena je prilis vysoka. Ten som pouzil len na tesnenie stykov platni. Teraz potrebujem este urobit vonkajsi obal- asi kombinacia polyesterovej latky a akryloveho laku. Povrch to spevni podstatne. Bypas je nakoniec rieseny vramci skrine, len rozdelovac prudu vzduchu bude prichyteny magnetmi na spodku skrine.
Musim povedat ze je to riadna debna, mam objem cca 3/4m3.
Videl jsem u jedne dodavatelske VZT firmy, jak z toho delaji potrubi pro vzduchotechniku. Vypadalo to docela snadne. Z desek se narezou kusy a potrubi se slepi a spoje se zevnitř vytmeli. Lze vyrobit i kolena, přechody atd. Spojovani je přes Al profil s bajonetovym spojem. Vyhodou je, ze potrubi je velmi lehke a je uz izolovane. Otazkou je cena, zivotnost a pozarni vlastnosti... Mrknete na http://www.alp.it
Po zkušenostech s realizací potrubí v podlaze (originál Atrea) bych vás chtěl upozornit na jeden praktický problém. Při zalévání anhydritovou samonivelační směsí se jen těžko ubráníte riziku prošlápnutí kanálu. Myslím, že při betonování to riziko je sice menší ale nesmí vám pak betonovou podlahu dělat zedník, ale spíš velmi pečlivý a šikovný kutil za mnohem delší dobu. Otázka je kolik pak ušetříte.
Prošlápli vám to? Jak jste to řešil? Snad jen strávit více času přípravou a rozvody překrýt prknama a pak je postupně s přibývajícím betonem odebírat. Riziko prošlápmutí musí být vyloučeno. Jinak by VZT asi nefungovala. Rozvody budu mít na 5 cm EPS a zapuštěné v další 5 cm EPS a překryté 2 cm akustického EPS (v přízemí).
Ne neprošlápli, ale kdyby potrubí nebylo odolné proti prošlápnutí jak je asi navrhované řešení, určitě by to nedopadlo dobře. Já jsem položil na hranaté potrubí z plechu ještě odstřižky pozinkovaného plechu, kterých je u každého klempíře dostatek.
Chystám se na něco podobného a taky jsem hodně přemýšlěl jak ušetřit. Včera jsem si přivezl z Aqua-thermu ceník www.tech-trade.cz a třímetrový kanál 50/200 tam vychází na 585,- Kč. To mi už přijde docela rozumná cena, nevím jestli individuální výroba vyjde levněji.
třímetrový kanál 50/200 tam vychází na 585,- Kč - no to se mi zda na pozink az prilis.zajdete si do nejakeho ucnovskeho strediska za kolik by vam to udelali.vetsinou je to na solidni urovni za cenu materialu.
