Nápad jak na krb v pasivním domě bez rekuperace

Autor: Petr Halada
Datum: 14.09.2006 11:11

Přeji pěkný den,

po prostudování konference tzb-info.cz a kamna.astranet.cz mě napadla jedna myšlenka, prosím o její kritiku. Omlouvám se za delší úvod, pro pochopení kontextu nezbytný.

V příštím roce chci stavět menší RD s parametry pasivního domu. Bohatě prosklená jižní fasáda by využívala solární zisky. Řízené větrání s rekuperací z určitých důvodů nechci, budu větrat klasicky ručně. Pro vytápění a ohřev TUV jsem plánoval použít přímotopy a elektrický bojler (ostatní varianty jsou investičně nákladné a jejich návratnost je při malé spotřebě energie dlouhá - pomiňme budoucí ceny elektřiny, výhody el. sazby přímotop apod.).

Plánovaný nezbytný krb jako záložní zdroj však naboural tuto jednoduchou ideu. V konferencích se to mnohokrát probíralo. Díky nízkým tepelným ztrátám krb RD přehřívá. Pokud na něm trvám, musím se začít zabývat výše odmítnutými variantami. Je několik možností řešení, než zmíním svůj nápad, dovolte rekapitulaci toho, jak se zatím postupuje.

1) Rozvod tepla z teplodušné vložky do všech místností. Problém to neřeší, přetopeno bude o trošku později.

2) Použití teplovodní vložky a akumulace tepla do akumulační nádrže se jeví na první pohled jako perspektivní. Např. teplovodní vložka LECHMA http://kamna.astranet.cz/store/goodsdetail.asp?strGoodsID=cn004
dá jen 3kW tepla do vzduchu a 9kW do akumulační nádrže. PD už není přehříván, naakumulované teplo v akumulační nádrži je využité pro topení i ohřev TUV, lze zapojit solár. ALE je nutno zajistit:
a) voda vracející se do vložky musí mít alespoň 65st C, jinak spaliny kondenzují, dehtují, ničí vložku, komín, černá sklo (řeší se směšovacím ventilem na zpátečce)
b) vložka se nesmí uvařit (mnoho způsobů, např. bezpečností ventil http://kamna.astranet.cz/store/goodsdetail.asp?strGoodsID=cp001).
Vše musí fungovat i při výpadku elektrické energie, takže nějaké UPS apod. Původní koncepce jednoduchého zdroje je tak nabourána.

3) Technicky vyspělejší je řešení zde http://www.vltava2000.cz/shops/3790/disk/Orfeus04.htm
Pomocí klapky si zvolíte, zda má ohřátý vzduch z teplovzdušné vložky nahřívat AN, nebo vytopit dům nebo jít ven. Nemusíte nic zabezpečovat vůči přetopení nebo výpadkům energie (nepojede jen ventilátor = nelze nahřívat AN). Výměník vzduch voda na http://www.krby-blanzek.cz/cz/katalog-produktu/teplovodni-vymeniky/teplovodni-vymenik-pro-krbove-vlozky-utv-10 dá údajně cca 50% výkonu vložky do AN. Pokud natrefíte na jiné výměníky, dejte prosím vědět.

Konečně s dostávám k návrhu varianty číslo 4:
Použít teplovzdušnou vložku a teplý vzduch pouštět (nemusí jet ventilátor) pod střechu, kde bude výměník vzduch voda popisovaný na http://www.madry.cz/vymenik.html
Uvedený výměník bude v létě využívat teplého vzduchu nahromaděného pod střechou (velmi efektivně tak nahrazuje sluneční kolektory), v zimě bude využívat teplého vzduchu z krbu (a likvidovat sníh a led na střeše). Přijde mi to jednoduché, levné a vše řešící.

Co si o tom myslíte?

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Adam Makadam11.01.2016 07:44
Pavel Rábek04.01.2016 08:52
Redakce KAMNARI.CZ04.01.2016 08:42
Adam Makadam23.12.2015 06:00
Šalý Jaroslav20.12.2015 05:46
Pavel Rábek19.12.2015 23:47
Jiří Špaček29.11.2015 20:33
Giovanni Sammartino13.09.2014 00:25
fany fany08.02.2011 16:47
Jakub Šafanda08.02.2011 16:37
fany fany08.02.2011 16:33
Jakub Šafanda08.02.2011 16:14
fany fany08.02.2011 16:08
petr kocina08.02.2011 14:44
Jakub Šafanda08.02.2011 13:42
fany fany08.02.2011 13:27
Petr Halada08.02.2011 11:35
Jakub Šafanda08.02.2011 11:33
Petr Halada08.02.2011 11:31
Jakub Šafanda08.02.2011 11:30
fany fany08.02.2011 10:53
Petr Halada07.02.2011 23:56
Petr Halada07.02.2011 23:17
petr kocina07.02.2011 19:13
fany fany07.02.2011 18:44
Petr Halada07.02.2011 17:44
petr kocina07.02.2011 12:35
Petr Halada07.02.2011 11:00
Rony Rony06.02.2011 22:34
petr kocina18.12.2010 22:37
LUKÁŠ DROBNÝ23.11.2010 12:50
Petr Halada23.11.2010 12:11
LUKÁŠ DROBNÝ23.11.2010 08:16
Petr Halada23.11.2010 07:26
Bohuslav Vintr23.11.2010 06:55
Petr Halada23.11.2010 00:20
LUKÁŠ DROBNÝ22.11.2010 11:11
LUKÁŠ DROBNÝ22.11.2010 11:05
Petr Halada21.11.2010 21:00
svaton tesko.cz21.11.2010 16:43
Jozef Homola21.11.2010 15:31
LUKÁŠ DROBNÝ21.11.2010 14:56
Petr Halada21.11.2010 11:49
LUKÁŠ DROBNÝ21.11.2010 08:15
vld hlm28.10.2010 12:43
Jan Temr02.08.2010 11:37
Standa Churý02.08.2010 11:22
Adam Bobák22.04.2010 08:27
Petr Smutný20.04.2010 11:32
kocina petr20.04.2010 07:27
Petr Smutný19.04.2010 18:37
Petr Smutný19.04.2010 18:29
Petr Smutný19.04.2010 18:11
Radek Meca12.04.2010 15:10
bohuslav Vintr12.04.2010 07:06
Petr Halada11.04.2010 20:38
Petr Halada11.04.2010 20:33
Petr Smutný11.04.2010 07:32
kocina petr11.04.2010 06:26
Petr Smutný10.04.2010 11:58
Jakub Šafanda02.04.2010 19:53
kocina petr02.04.2010 19:40
kocina petr02.04.2010 19:24
kocina petr02.04.2010 19:01
kocina petr02.04.2010 18:48
kocina petr02.04.2010 18:45
kocina petr02.04.2010 18:42
kocina petr02.04.2010 18:26
bohuslav Vintr02.04.2010 12:14
Petr Halada02.04.2010 11:32
Petr Halada02.04.2010 11:29
Jakub Šafanda02.04.2010 11:09
Jakub Šafanda02.04.2010 11:03
bohuslav Vintr02.04.2010 09:31
Petr Halada02.04.2010 09:04
Petr Halada02.04.2010 08:58
Jan Šulc02.04.2010 08:52
Jakub Šafanda02.04.2010 08:42
kocina petr02.04.2010 08:31
Jan Šulc02.04.2010 07:53
Jan Šulc02.04.2010 07:51
fany fany02.04.2010 07:37
bohuslav Vintr02.04.2010 07:20
Petr Halada01.04.2010 22:06
Petr Halada01.04.2010 22:02
Jakub Šafanda01.04.2010 21:35
Petr Halada01.04.2010 20:42
kocina petr01.04.2010 20:24
Jan Šulc01.04.2010 19:53
kocina petr01.04.2010 19:40
Petr Halada01.04.2010 18:50
Jan Šulc01.04.2010 13:58
Petr Halada01.04.2010 13:15
Jan Šulc01.04.2010 12:11
Petr Halada01.04.2010 11:53
Jan Šulc01.04.2010 08:11
bohuslav Vintr30.03.2010 09:29
Majo Majo29.03.2010 21:15
Petr Halada29.03.2010 20:43
Bohuslav Vintr29.03.2010 18:23
Bohuslav Vintr29.03.2010 18:11
kocina petr29.03.2010 11:13
Petr Halada29.03.2010 10:40
kocina petr29.03.2010 08:33
Petr Halada28.03.2010 00:38
Petr Halada28.03.2010 00:36
kocina petr26.03.2010 07:36
Petr Halada26.03.2010 07:08
bohuslav Vintr26.03.2010 07:08
kocina petr26.03.2010 06:54
kocina petr26.03.2010 06:44
kocina petr26.03.2010 06:42
kocina petr26.03.2010 06:37
Petr Halada25.03.2010 17:58
Petr Halada25.03.2010 17:40
Jan Šulc25.03.2010 15:19
bohuslav Vintr25.03.2010 13:50
Petr Halada25.03.2010 12:07
Petr Halada25.03.2010 12:03
Petr Halada25.03.2010 11:53
fany fany25.03.2010 11:48
Petr Halada25.03.2010 11:40
bohuslav Vintr25.03.2010 11:25
Petr Halada25.03.2010 11:08
Petr Halada25.03.2010 10:58
Pavel Pleva25.03.2010 10:34
kocina petr25.03.2010 05:09
jozef jjj24.03.2010 21:39
Pavel Pleva24.03.2010 14:03
Petr Halada24.03.2010 08:46
Dan ...31.03.2009 15:00
Pavel Pleva31.03.2009 13:53
Pavel Kříž31.03.2009 13:48
Pavel Pleva31.03.2009 13:38
Pavel Kříž31.03.2009 06:24
Marcel K....30.03.2009 23:52
Jan Temr26.03.2009 17:14
Dan ...26.03.2009 15:34
Dan ...26.03.2009 15:30
Pavel Kříž26.03.2009 15:18
Jiri holub26.03.2009 15:08
petr Mareš26.03.2009 14:44
Pavel Pleva26.03.2009 14:16
fany fany26.03.2009 14:14
Dan ...26.03.2009 14:05
Jaromír Sladký26.03.2009 12:47
Pavel Pleva26.03.2009 12:06
Jan Nesnídal26.03.2009 08:28
Dan ...26.03.2009 08:26
Jan Temr25.03.2009 22:14
fany fany25.03.2009 21:51
Jan Temr25.03.2009 21:13
Jan Temr25.03.2009 20:52
Dan ...25.03.2009 18:20
kocina petr25.03.2009 16:51
kocina petr25.03.2009 16:40
Topič Ostravský25.03.2009 15:31
Pavel Pleva25.03.2009 10:38
Pavel Pleva25.03.2009 10:31
Jan Šulc25.03.2009 10:28
Karel Karel25.03.2009 10:20
Jan Šulc25.03.2009 10:11
Dan ...25.03.2009 07:27
kocina petr25.03.2009 06:46
Dan ...24.03.2009 22:42
fany fany24.03.2009 22:01
Dan ...24.03.2009 21:28
Filip Růžička24.03.2009 17:40
Jan Temr24.03.2009 16:51
Jan Temr24.03.2009 16:46
Dan ...24.03.2009 16:37
kocina petr24.03.2009 14:38
kocina petr24.03.2009 13:49
Topič Ostravský24.03.2009 13:32
Pavel Pleva24.03.2009 09:51
Dan ...24.03.2009 07:37
Tom áš 24.03.2009 00:28
Jan Temr23.03.2009 22:46
Jan Temr23.03.2009 22:11
Jan Temr23.03.2009 21:34
Dan ...23.03.2009 21:23
Jan Temr23.03.2009 21:20
kocina petr23.03.2009 18:27
Dan ...23.03.2009 13:22
Dan ...23.03.2009 08:04
Filip Růžička23.03.2009 07:58
Jiří Vondrouš23.03.2009 05:57
Jiří Vondrouš23.03.2009 05:46
Jan Temr22.03.2009 22:00
Dan ...22.03.2009 18:34
Jan Temr20.03.2009 21:43
Dan ...20.03.2009 18:29
Pavel Lanciger20.03.2009 14:19
Dan ...20.03.2009 13:17
Pavel Pleva20.03.2009 13:02
Dan ...20.03.2009 11:02
Pavel Pleva19.03.2009 09:34
Jan Temr19.03.2009 07:35
kocina petr19.03.2009 06:30
Jan Temr18.03.2009 21:45
hetzer hetzer18.03.2009 12:17
Emil Dlouhý18.03.2009 08:40
Marcel Baďura14.08.2008 21:22
Pavel Krsek27.03.2008 06:28
fany fany04.03.2008 07:20
Petr Halada04.03.2008 07:07
Štěpán Leština03.03.2008 22:41
fany fany03.03.2008 11:30
Petr Halada03.03.2008 11:11
petr kocina01.03.2008 10:47
Štěpán Leština29.02.2008 14:18
Bohuslav Vintr29.02.2008 09:47
Petr Halada29.02.2008 08:11
Petr Halada29.02.2008 08:10
Petr Halada29.02.2008 08:08
Jan Šulc29.02.2008 07:20
Bohuslav Vintr29.02.2008 07:12
Petr Halada29.02.2008 06:23
Jan Šulc28.02.2008 21:29
Petr Halada28.02.2008 15:44
Petr Halada28.02.2008 15:28
jozef jjj28.02.2008 06:47
Jozef Homola27.02.2008 23:21
Jan Šulc27.02.2008 21:42
fany fany27.02.2008 18:48
petr kocina27.02.2008 16:55
Petr Halada27.02.2008 13:55
Petr Halada27.02.2008 13:49
Petr Halada27.02.2008 13:29
Jan Šulc27.02.2008 13:24
Pavel Pleva27.02.2008 13:22
Petr Halada27.02.2008 12:34
Jan Šulc27.02.2008 11:48
Jan Šulc27.02.2008 11:44
jez abel27.02.2008 11:30
Petr Halada27.02.2008 11:13
Petr Halada27.02.2008 11:02
Jan Šulc27.02.2008 11:02
Petr Halada27.02.2008 10:58
Bohuslav Vintr27.02.2008 10:40
jez abel27.02.2008 10:27
Pavel Pleva27.02.2008 10:01
Petr Halada27.02.2008 08:36
Petr Halada27.02.2008 08:28
Bohuslav Vintr27.02.2008 07:07
fany fany27.02.2008 06:13
Petr Halada26.02.2008 19:31
Jan Šulc26.02.2008 17:56
Jan Šulc26.02.2008 17:52
jez abel26.02.2008 17:41
Petr Halada26.02.2008 16:17
Petr Halada26.02.2008 16:14
Bohuslav Vintr26.02.2008 15:16
Jan Šulc26.02.2008 13:50
Petr Halada25.02.2008 19:48
Jan Šulc25.02.2008 16:05
petr kocina25.02.2008 15:27
Jan Šulc25.02.2008 15:13
petr kocina25.02.2008 14:29
Jiri holub25.02.2008 13:11
fany fany25.02.2008 12:57
Pavel Pleva25.02.2008 08:46
aleš rampák25.02.2008 06:47
Stanislav Kudela24.02.2008 21:43
Aleš Rampák24.02.2008 20:38
Tom áš 24.02.2008 20:31
jez abel24.02.2008 20:06
Petr Halada24.02.2008 19:03
Aleš Rampák24.02.2008 14:26
fany fany24.02.2008 11:12
jez abel24.02.2008 10:43
Stanislav Kudela24.02.2008 08:10
fany fany24.02.2008 06:28
fany fany24.02.2008 05:50
tomas kubat23.02.2008 21:04
jez abel23.02.2008 20:54
jez abel23.02.2008 20:48
Tom áš 23.02.2008 20:46
fany fany23.02.2008 19:58
petr kocina23.02.2008 18:41
jez abel23.02.2008 17:34
Aleš Rampák23.02.2008 13:53
Tom áš 10.02.2008 12:57
Stanislav Kudela10.02.2008 09:36
Tom áš 08.02.2008 23:21
Stanislav Kudela08.02.2008 07:20
Tom áš 07.02.2008 23:11
Stanislav Kudela06.02.2008 12:59
Tom áš 06.02.2008 09:20
Stanislav Kudela06.02.2008 08:02
Tom áš 05.02.2008 23:31
petr kocina05.02.2008 08:23
Tom áš 05.02.2008 01:49
Stanislav Kudela04.02.2008 14:58
Tom áš 04.02.2008 14:26
Stanislav Kudela04.02.2008 08:33
Tom áš 03.02.2008 21:33
Stanislav Kudela02.02.2008 18:53
Stanislav Kudela24.11.2007 13:29
Tom áš 24.11.2007 10:13
Stanislav Kudela23.11.2007 16:06
Tom áš 22.11.2007 21:26
Tom áš 22.11.2007 21:15
Tom áš 22.11.2007 21:13
Stanislav Kudela21.11.2007 15:57
Tom áš 05.11.2007 16:44
Stanislav Kudela05.11.2007 14:59
Tom áš 05.11.2007 12:23
Stanislav Kudela05.11.2007 10:17
Tom áš 04.11.2007 20:25
Stanislav Kudela04.11.2007 16:41
David Kořínek09.10.2007 11:16
Tom áš 09.10.2007 09:16
Tom áš 09.10.2007 09:08
Pavel Pleva07.10.2007 11:51
Tom áš 05.10.2007 20:43
Tom áš 05.10.2007 20:43
Petr Halada05.10.2007 19:36
David Kořínek05.10.2007 16:45
Milos Hakl25.07.2007 21:23
Pavel Pleva16.05.2007 22:28
Peter Pavlik06.03.2007 19:52
Peter Švančárek05.03.2007 10:58
kocina petr03.03.2007 14:43
tomas tomas02.03.2007 23:24
Miloš Matůš16.02.2007 19:48
Petr Halada30.01.2007 10:41
Fanouš Fanouš30.01.2007 10:30
Fanouš Fanouš30.01.2007 10:15
Ladislav Průšek30.01.2007 07:58
Petr Halada30.01.2007 07:50
Ladislav Průšek30.01.2007 07:44
Petr Halada30.01.2007 07:33
Fanouš Fanouš29.01.2007 21:42
Gako Gako29.01.2007 21:22
Fanouš Fanouš29.01.2007 16:41
Petr Halada29.01.2007 13:53
Tomáš Nový29.01.2007 13:50
Fanouš Fanouš29.01.2007 13:39
Petr Halada29.01.2007 09:21
Gako Gako27.01.2007 19:18
petr kocina18.09.2006 17:05
Pavel První18.09.2006 09:22
Petr Halada15.09.2006 13:06
Pavel První15.09.2006 10:36
Petr Halada15.09.2006 08:34
Petr Halada15.09.2006 07:51
Pavel První14.09.2006 16:11
Tom áš 14.09.2006 12:16

Příspěvky
Autor: Pavel Pleva
Datum: 25.03.2010 10:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Hlavní důvod, proč stále přemýšlím nad krbem není vytápění, na to se nespotřebuje nejvíce tepla. Nejvíce tepla se spotřebuje na TUV. Na to většina diskutujících zapomíná (nemám na mysli tuto diskusi). Pokud sečtu obě spotřeby tepla a vezmu v úvahu že pasivní dům bude mít skoro jistě Akum Nádr., nabízí se možnost propojení obojího. Preferovat předávání tepla do vody je třeba i z důvodu malých TZ domu.

Natrefil jsem na webu na případ výbuchu výměníku (asi ve chvíli zastavení výpadku el proudu).
http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1379
Ošetření pomocí UPS prý není úplně dokonalé. Navíc to je další přístroj.
Dochlazovací smyčka je prima věc, ale vyhovuje normě? Navíc je to jen pro ty, kdo mají veřejný vodovod, protože moje tlaková nádoba si při výpadku proudu zásobu vody nedoplní.
Našel jsem odkazy na normy ČSN EN 13229, ČSN 73
4201, ČSN 06 1008 , ČSN 06 0830, ČSN 73 4230 , ale nestudoval jsem je.
Zabýval jste se někdo i touto stránkou věci?
Také jsem se dočetl, že je třeba čistit kouřovod 6x ročně. :-)
A vrtá mi hlavou: proč jen každé dva měsíce? :-)

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 12:03 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zabýval jste se někdo i touto stránkou věci?
Ano, zabýval jsem se tím asi rok. Velmi mě inspiroval pan Měchura (viz zdejší web). Nakonec jsem se dopracoval k bezpečnému řešení. Obrovská akumulační nerezová nádoba umístěná nad krbem, otevřený systém (v expanzce téměř vyfouklý měch), PT v celém domě, atd atd. Nakonec jsem to celé zahodil, prostě myslete na zásadu: v PD se řada inovací, zdrojů apod. NEVYPLATÍ skrz velké investice a malé úspory.

Začněte tím, že v PD máte el. PT a bojler na elektřinu. Srovnávejte pak úspory a investice.

Autor: Adam Makadam
Datum: 23.12.2015 06:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121063
reakce na ...
Súhlasím. Skutočná životnosť a návratnosť zariadení je otázna, lacný bojlér je istota. Ak človek chodí do práce, tak 1000 Kč za mesiac za elektrický ohrev vody je akceptovateľná cena za komfort. Pálenie dreva v krbe má nevýhodu, že človek smrdí ako z udiarne. Teplovzdušný krb je vhodný na občasné pálenie dreva, ako záložné a doplnkové vykurovanie, alebo na romantiku.

Autor: Redakce KAMNARI.CZ
Datum: 04.01.2016 08:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100666
reakce na ...
Dobrý den, souhlasím s nutností porovnání nákladů a případných úspor, to nepochybně. Ale tvrdit, že při topení dřevem v krbu člověk "smrdí ako z udiarne" je podobné, jako říkat, že jezdím-li autem s benzinovým motorem, tak nutně páchnu benzínem a olejem... Nevidím pro to jediný důvod, pokud mám správné zařízení, které správně používám.

Autor: Pavel Rábek
Datum: 04.01.2016 08:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109242
reakce na ...
Ano, souhlasím. Pokud člověk krb správně používá, pak nesmrdí. Teda alespoň mi to manželka ještě neřekla :-)
Chce to jen trochu cviku, ze začátku jsem samozřejmě také občas při přikládání zakouřil místnost...

Autor: Adam Makadam
Datum: 11.01.2016 07:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121063
reakce na ...
Ok, tak človek "vonia za údenou klobásou". :-) Obaja máte pravdu že človek nemusí napáchniť, ak sa prikladá do uhlíkov, a neotvárajú sa dvierka počas horenia. Ale život nie je ideálny...

Autor: Petr Halada
Datum: 24.03.2010 08:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Zdravím,

nastěhoval jsem se začátkem února, jdu se podělit se zkušenostmi.

Připomínám parametry (mnoho věci jsem zde už diskutoval): patrový RD (150m2 vytápěné plochy), kostka na kterou je napojen přístřešek (stání auta, šopa na nářadí, hůře izolovaná nevytápěná předsíň). Izolace: strop 2NP 46cm (vata+climatizér), fasada vnější 25cm EPS, základy 20cm EPS do 1m hloubky, okna 3skla (2x16mm Ar, SWISSPACER N) + kompozitové rámy Geneo, nosný 15cm monolit založen na 5cm pěnoskla typu F, v podlaze 12-14cm EPS (dle toho jak se to vyrovnávalo). Stavba koncipována jako akumulační (cca 100 tun materiálu), 22m2 prosklení orientováno na jih. VZT Atrea duplex ec 330 - ne ohřev, pouze větrání, (rozvody nemám v podlaze). ZR ano. Blower door test 0,16. RD ještě není hotov, chybí interiérové dveře a z nevytápěné hůře izolované předsíně velmi táhlo (na vstupních hliníkových dveřích byla místy 2cm vrstva ledu při -24C venku). Proto upozorňuji, že má zkušenost (krb v pasivním domě) může být zkreslena atypickými startovnými podmínkami (stěhování v zimě, vlhkost, velká akumulace, apod). Vložka http://www.krby-turbo.cz/p-35-nobel-small/35/ o nominálu 6kW je situována v přízemí v obyvákokuchyni 55m2 z které vede schodiště do patra. Externí přívod vzduchu do vložky.

Vložku jsem zastavěl do cca 3,7tuny šamotových tvárnic (velmi levně jsem sehnal v avízu) obsahují různé průduchy a zámky, takže to šlo celé vyskládal tak, že v nich vzduch i cirkuluje. Obestavba zasahuje cca 90cm do druhého patra (celkem skoro 4m na výšku), kde tvoří něco jako vyhřívanou pec/lehátko. Do dutiny obestavby jsem navinul výměník 2 x 25 m (spoj trubek je vyveden mimo šamot), který je samotížně napojen na výměník v 160 litrovém bojleru v patře. Výměník v obestavbě se nedotýká obestavby, vložky ani kouřovodu. Spaloval jsem zbytky stavebního dřeva (nedostatečně proschlé, znečištěné). Protože jsem v zimě po nastěhování potřeboval rychlé topení do vzduchu (žádnou akumulaci), tak jsem do boku obestavby vyboural otvory a osadil uzaviratelnými mřížkami - když je uzavřu, tak po cca 6hodinovém si nahřeji zcela studený bojler na cca 55C + vrchní 2/3 obestavby, z které pak sálá více jak den neskutečně příjemné teplo. Zřejmě to sálá i další den, protože když jsem boural ty mřížky, tak vnitřek šamotů byl teplý - každopádně to už na povrchu obestavby nezaznamenám. Obestavba byla původně zaklopena 2 vrstvami hurdysek, protože některí odborníci tvrdili, že v neodvětrávané obestavbě bude až 200C. Obestavbu mám (stejně jako celý dům) prošpikovaný čidlami, takže v praxi po 6hodinové topení je v obestavbě od vložky až po vrchol maximálně 75C. Na dnu obestavby je 25C. Měřeno, když nebyly ještě vybourány mřížky. Proto jsem tu druhou vrstvu hurdsek vyboural, i tak by lehárko mohlo hřát více. Už po cca 2hodinách topení nelze na trubce vedoucí do bojleru udržet ruku.

Koketuji s myšlenkou, že obestavbu stačilo koncipovat jako klasickou lehkou v rámci přízemí. Dal bych více Cu trubky a/nebo bych ji vinul odvážněji kolem vložky a kouřovodu - prostě docílit teplotu blízkou 90C a nikdy ji nepřekročit, ani kdyby nebyl odběr, abych nemusel řešit bezpečnost. Výměník bych napojil samotížně na bojler a přes čerpadlo na podlahové topení (samozřejmě nějaký trojcestný ventil, který to bude míchat se studenou vodou ze zpátečky na požadovanou teplotu) tam kde bude dlažba. Vidím v tom následující výhody:

1) finanční úspora, jednoduchá případná demontáž, oprava, nemusím řešit izolovanou základnu těžké obestavby
2) akumulační hmotu obestavby nahrazuji akumulační hmotou podlahy (je ji více, je zadarmo - už ji mám, účinněji ji využívám = rovnoměrněji ji prohřívám - dnes fakticky využívám jen vrchní 2/3 obestavby)
3) dle mě se vložka ochlazuje účinněji přes Cu výměník, než přes hmotu obestavby - zde je přenos pomalý.
4) Podlahové topení využije vodu i teplou 25C (pasivní dům), kdežto bojler musíte mít zcela vyčerpaný (studený) abych využil takovou teplotu. Prostě často se stává, že bojler máte už natopený např. na 50C a teplo z krbu už využijete minimálně. To se u podlahového topení nestane.
5) je to v kontextu s mou zásadou, že v pasivním domě musí být z ekonomického hlediska investice do technologií (zejména občasně využívaných jako např. krb) malá nebo se musí investuje do něčeho, co využijete i jinak = výměník v bojleru není jen pro krb, ale i např. pro solár, podlahovka není jen pro krb, ale např. i pro elektrokotel. Nejsem moc zastáncem ohřevu vzduchu ve VZT např. (např. už jenom kvůli tomu, že mohu pak rozvody vést stropem a ne kanálky podlahou). Podlahová plocha je velmi velká, tudíž pro přenesení potřebného výkonu mi stačí malá teplota = je to nejzdravější. Ale to je na dlouhou diskusi, zde to řešit nechci.

Byl bych za názory a připomínky k "Koketuji s myšlenkou ...." velmi vděčný. Děkuji

PS: při stavbě svépomocí, jsem velmi pečlivě zkoumal návratnost, ale některé věci jsem si v RD pořídil, ač to není ekonomické (krb+komín, VZT+rekuperace, distanční rámečkySWISSPACER N), protože jsme bral v potaz i jiné atributy (zdraví, vzhled, soběstačnost a i pokus o ukojení mé neukojitelné chuti po experimnetování).

Stavění zdar a lenosti zmar

Autor: Pavel Pleva
Datum: 24.03.2010 14:03 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Díky za inspiraci a zkušenosti. Máte v tom systém. Rád bych se zeptal,
1. proč z Vašeho pohledu je výhodnější vést kanálky stropem a ne podlahou
2. jak jste se vypořádal s "průvzdušností" krbové vložky, jak moc jde nebo nejde utěsnit,
3. Blower door test je počítán podle metody A nebo B?
http://www.tzb-info.cz/3896-blower-door-test-pruvzdusnosti-budov-detekcni-metody

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 10:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
1. proč z Vašeho pohledu je výhodnější vést kanálky stropem a ne podlahou
Nechci to zobecňovat, mám jen 1 zkušenost:
Stropem jsem myslel rozvod pod parozábranou v nějakém SDK kastlíku. Ještě existuje varianta nad parozábranou v izolaci, ale té musí být nad rozvodem dost, jinak dochází v rozvodech k ochlazování a hlavně nepříjemné kondenzaci. Pro strop se použijí klasické kruhové teplovdušné rozvody, které jsou levnější, ohebnější, lépe se s tím dělá, tlumí zvuk. Zřejmě se budou ale časem zanášet. Mě se to podařilo navrhnout a udělat tak, že rozvod bude čistelný a navíc při menší vybourání SDK i vyměnitelný. Co vím, tak podlahové kanálky nejsou vzduchotěsné, protože se počítá s tím, že se umístí do EPS a zalijí např. anhydritem. Pokud se z EPS opravdu uvolňují nezdravé zpomalovače hoření, tak bych si to takto dávkoval do větrání (když je v kanálkách ale přetlak, tak se mi to interiéru možná nedostane, nevím, ale nechci to :-) Nedůvěřuji ani topným spirálám v proudu vzduchu (některé typy přímotopů), proto nechci aby VZT dohřívala vzduch. A když má VZT jen větrat, tak má ústit do místnosti zezhora.

2. jak jste se vypořádal s "průvzdušností" krbové vložky, jak moc jde nebo nejde utěsnit,
V podstatě jsem to nijak zvlášť neřešil, jde o to, dělat všechno pečlivě. Tzn. pečlivě napojit hadici na trubku externího přívodu vzduchu, hadici pečlivě napojit na vložku. Těsnění vložky nevyřešíte, to má na starosti výrobce. Prodejce takové věci nezná, všichni Vám odpoví že je těsná a že se hodí do domu se VZT. Prostě musíte mít při výběru štěstí. Jednotlivé díly kouřovodu napojené na těsno, kamnář mi spoje ještě vymazal nějakým černým něco. Při BD testu se přístrojem na měření průvanu (asi se to jmenuje aeronometr nebo tak něják :-) odhalil drobnou netěsnost u regulace vzduchu (taková páčka pod dvířky).

3. Blower door test je počítán podle metody A nebo B?
http://www.tzb-info.cz/3896-blower-door-test-pruvzdusnosti-budov-detekcni-metody
Originály papíry nemám, jsou na dotaci, ale asi to bylo to B. Zavřel jsem okna, dveře, utěsnil jen odpady (neměl jsem ještě usazené zařizovací předměty) a ZR a měřilo se. Teď se mi vybavilo, že jsem neutěsnil sprchový žlábek :-( Možná bych už atakoval i český rekord 0,09 (www.radion.cz). Začátek měření byl trochu šok, nejprve jsem měl 0,59. Pak se objevila neucpaná roura 160 pro výfuk vzduchu ven (rekupeční jednotku jsem ještě neměl), tak se zatížila pytlem od cementu a měření opakovalo. Zlepšilo se to na 0,16. Škoda toho žlábku.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 23.11.2010 08:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Halado,

ještě bych se Vás rád zeptal v souvislosti s vynikající hodnotou Blowerdoor testu 0,16 jakým způsobe jste vytvořil HVV (hlavní vzduchotěsnící vrstvu) na stropě v patře. Je udělána pomocí folií nebo nějakých desek ?

Autor: Petr Halada
Datum: 23.11.2010 12:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Pomocí folií. Použil jsem obyčejnou kašírovanou folii s hliníkovým polepem. V době nákupu jsem tomu moc nerozuměl, až později mi došlo že veškeré ty reflexní vrstvy jsou k ničemu. Navíc díky hliníkové vrstvě nevídíte nad folii, řídíte se hmatem, je to moc špatná práce.

Folie jsem slepoval mezi sebou butylovou oboustranou páskou. Bylo nutné v míste styku hliníkový polep odstranit, jinak se butylová páska přilepí na hliník, který se pak odtrne od samotné fólie. Spoj je nutné stlačit proti sobě, jinak se páska pořádně nepřilepí. Spoj fólií jsem pak pro jistotu ještě přelepil páskou.

Po obvodu jsem folii lepil k betonu různými tmely - na kvalitě provedení zde moc nezáleží, stejně přes spoj jde omítka.

V ploše jsem folii kotvil tak, že jsem nejprve na ni nalepil kousek šedé (asi butymenové) pásky (zbytky z montáže oken), na to podložka (víčko od piva PETky, nastříhaná stará hadice, cokoliv) a pak prošroubování vrutem. Vytvoříte tak pevný neprodyšný spoj. Bez pásky a podložky se folie namotá na vrut, uděláte díru, kterou pozdější pohyby s fólií jenom zvětšují. Nepoužívat sponky, hrozí že při BD testu (podltlaková část) se prověšená folie v místě sponek proděraví.

Závěsy pro SDK jsem podlepoval taktéž butymenovými páskami. Chce to jenom důslednost. Každou díru vzniklou např. při montáží SDK zalepovat.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 23.11.2010 12:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Děkuji za informaci,
butymenové pásky jsem používal taktéž, jen plochu HVV jsem udělal z desek.

Autor: Giovanni Sammartino
Datum: 13.09.2014 00:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116801
reakce na ...
dobrý den, mohl bych poprosit o kontakt na vás, řeším reflexní folii v celku a slepenou, a moc rád bych slyšel váš názor na lepení reflexních paronepropustných a zkušenosti které máte s jejím lepením podrobněji, než jste v tomto příspěvku popsal.
děkuji
Sammartino

Autor: jozef jjj
Datum: 24.03.2010 21:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mozem poprosit popis technologie tvorby betonoveho 15cm monolitu + 25 EPS

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 11:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zmínil jsem to zde:
http://forum.tzb-info.cz/107260-pd-ned-z-monolitu/vsechny-prispevky#text34

Materiálově levné, ale moc pracné. Nedoporučuji pro svépomocnou výstavbu, dle mého názoru se to vyplatí pro nějakou sériovou výrobu. Pustil jsem se do toho vlivem okolností (stavba 200m v poli bez příjedové cesty, bez vody a elektřiny). Nemohl jsem čekat na IS. Teď bych to už řešil jinak, ale v té době jsem neměl dost zkušeností.

Z konference i na základě výpočtů mi pro venkovní zateplení vychází do finálové srovnávání jen 20cm BST, 24 cihla PD případně teď v krizi zkusit poptat vybetonování systémovým bedněním 15cm (ale je problém se statiky, mají tendenci Vás tlačit do 20cm betonu s karisítí 4*100*100 po vnější i vnitřní straně monolitu. cche to statika, co projektuje medmax, velox apod.

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 25.03.2010 11:25 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nebyl bych zas až takový pesimista. Sice to nesplnilo všechny Vaše předpoklady (sledoval jsem průběh), ale u jiných systémů stavby by se určitě projevily zase jiné problémy. I když pro firmy s opakovaným použitím bednění by to bylo jistě vhodnější
Koneckonců ten test neprůvzdušnosti také o něčem svědčí. Jiné systémy výstavby se spustou spár by mohly závidět.

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 11:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím i Vás pane Vintr, rád Vás vidím (psát)
S tím betonováním opravdu nevím. Ono je to docela, mazec vyfoukat na fasádě cca 1000 děr po závitových tyčí (musíte zvenčí, zevnitř by Vám PUR natlačila do EPS bordel), překontrolovat spáry zda nezatekl beton, ořezat v pravém úhlu přesahující fasádní EPS v otvorech tak aby zkorigoval nerovnosti ostění + definovaný přesah EPS přes rám. Těchto speciálních drbaček je na této technologii dle mě už moc. Logika je asi v systematičnosti, teď dělám nosnou zeď a jindy zase fasádu. Dělat do do kupy ještě s rozvody a s elektřinou a nevím čím vším, je prostě moc náročné. Ale to je nějakou týmovou rozpravu.

To je pravda, že monolit má při BD testu velkou výhodu. Firma co mi test dělal měla 2 letý firemní rekord 0,27. Říkali, že nejhorší je cihla (tedy další argument proti variantě 24cm cihla PD). Jakýkoliv zásah do zdiva (rozvody, elektroinstalace) znamená bez nějakého ošetření napojení na externí vzduchu. Prý zažili už několik měření, které ztroskotali asi jen na profukujících zásuvkách :-)

Mohu se zeptat i Vás na tu možnost vyvedení teplé vody z toho Cu hada z obestavby kromě bojleru také do PT?
Vlezu se s dvěmi okruhy (15m2 přízemí, 4m2 patro koupelna) do 15 tis. Kč?

Nevíte, zda jde vodu bojleru přímo (bez výměníku) použít pro PT či pro toho Cu hada v obestavbě? V bojleru je stejně už užitková voda. Ale není to tzv. mrtvá voda, jestli by to v trubkách neudělalo paseku. Děkuji za odpověď.

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 25.03.2010 13:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ad složitost: Piplačka u ostění je vždcky. Zapěnění otvorů po šroubech: když si představím hoousenky na každé jednotlivé cihle (u lepení na PUR), tak mi ty díry nepřipadají také tak hrozné.
ad voda z hada do PT.: Nevidím problém, když se ošetří regulace teploty trojcedtným ventilem (směšováním) do cca 45°C a pro jistotu havarijním termostatem na max. 50°C.
ad bojler: jedině kdyby se používal už jen na topení. Střídat TUV a topnou vodu raději ne. Legionela, "odér" z plastových trubek na PT (alespoň u mne to cítit je, i když to možná není přímo škodlivé) a co kdybyste chtěl topnou vodu chemicky ošetřit?
P.s. Vás asi hlavně zklamal vnitřní povrch, kde jste se chtěl vyhnout omítce? Nebo se pletu a bylo tam ještě něco? Pokud se pamatuji, jinak jste organizaci, i když je náročnější zvládl dobře.

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 17:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
A cenově to PT pro uvedenou plochu vyjde cca na kolik?

aha, legionela, na to jsem zapomněl - to přímé proppojení je blbost, chce to přes výměník. děkuji za usměrnění.

Ty díky sama o sobě hrozné nejsou, ale takových drbek bylo spousta. Navíc jsem množsvím děr v betonu, zhoršil jinak výborné akustické vlastnosti monolitu. Ale jsem na kraji vesnice, takže to nevadí, ale je to další systémová chybička mého řešení.

Vnitřní povrch mě nezklamal, prostě to bylo křivé, srovnala to omítka- Zaplatil jsem na celém baráku 2000 kč za nadspotřebu materiálu oproti normě, takže v pohodě.

Bylo to celé prostě moc pracné a stresující - sledujete každý den počasí, jestli zítra může dojet domýchávač a čerpadlo (museli jet cca 200 m polem), kvůli počasí se někdy spěchalo, neměl jsme pomocníka, dělal jsem sám (pro utahování šroubů musíte být dva), začalo se betonovat, přestal fungovat vibrátor, apod. prostě toho bylo moc najednou co řešit. nemůžete v klidu zdít sám, nemyslet v kuse na nějaký rozvod, prostup, krabici, .... Dnes lidem doporučuji, aby zdění, které tvoří zanedbatelnou položku stavby raději přenechali na někom jiném a fyzické a psychycké síly šetřili na vnitřní prace, kde začnou lítat ty opravdové peníze. prostě pokud si uděláte koupelnu sám, ušetříte stejné peníze jako za práci vyzdění celého domu. jste v suchu, teple, pohodě. Uznávám, že řada problémů nebyla zaviněna technologií, ale mou zkušeností a stavení bez cesty a bez eletřiny a vody.

Autor: kocina petr
Datum: 26.03.2010 06:54 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
A cenově to PT pro uvedenou plochu vyjde cca na kolik? - uz jsem to pochopil.predpokladam,ze mate na mysli vodni.
vejdete se do podstatne mensi ceny.
roztec trubek 25cm v koupelne 20cm.metr PEX trubky sezenete za 20kc.rozdelovac pro dve vetve udelat z kolinek a Técek.osadit jen kulovymi ventily a je hotovo :-)
samozrejme termo smesovaci ventil (mam s rozsahem 20-40st.momentalne nastaveno na 3) a obehove cerpadlo.

Autor: Petr Halada
Datum: 28.03.2010 00:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji Vám. A jak jste pane Kocino daleko Vy? Máte nějaké foto? Co jezírko?

Autor: kocina petr
Datum: 29.03.2010 08:33 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
delal jsem ted cely tyden fasadu.ve stredu mi prijde barva.fasada je stukova.byla to pekna drina.cena cele fasady vyjde na cca 8-9 000kc.

jezirko musi pockat,nejsou na nej zatim finance.jeste me ceka TC,pojezdova brana s brankou a dodelat oploceni.

jake foto mate na mysli?jestli jezirka,tak to je stejny.voda se uz skoro neztraci.momentalne 60cm.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.03.2010 10:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tu fasadu máte skoro zadarmo. celý dům Vás musel vyjít tak do 1,5mil. Kč že? jste šikovný ... gratuluji

ke konci stavby mi došlo peníze taky, to je asi normální. zaskočila mě krize. to je asi taky normální :-)

myslel jsem foto ne jenom jezirka, ale i domu a interiéru. nemáet to někde popsáno a nafoceno, že by stačilo dát jenom odkaz?

nedělá vám někde problém ta navážka (podloží), např. praskání? Vlhkost už v domě asi nemáte takovou jako na začátku, že? dřevěná okna to vydžela bez úhony?

Autor: kocina petr
Datum: 29.03.2010 11:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
jsem neco malo pres 2 mio za komplet.

foto mohu zaslat na email.Vas ale nemam v seznamu.

problem to nedela.jen co jsem kombinoval v prickach YTONG s PORFIX tam to praska.jinak v pohode.vlhkost se pohybuje okolo 60%,kazdym rokem to jde dolu.okna jsou bez uhony :-)

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 26.03.2010 07:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vzhledem k nízké ztrátě bude cena (vícenáklady) na PT velmi nízká.
O ceně tep. izolace a betonu (anhydridu) psát nebudu, byly by tam stejně. Max. můžete uvažovat o navýšení izolace (EPS 100Z), protože je tam vyšší teplota.
Potom spočtete pro místnost výpočtovou tep. ztrátu a podělíte plochou místnosti (odečtete místa, kam případně trubky nebudete dávat). Zvolíte krytiny podlah v místnostech.
Vyberete "nejhorší" místnost a podle ní zvolíte co nejnižší střední teplotu topné vody.
Pak podle tabulek výrobců Vám pro každou místnost vyjde potřebná rozteč trubek. Tam se také dozvíte délku hadů (nezapomnět na přívody k rozdělovači). Přívody procházející přes vytápěné místnosti odečtete v této místnosti.
Když Vám to někde nevyjde (nižší výkon i při nejvyšší hustotě trubek, zvolíte vyšší střední teplotu topné vody a začnete znovu.
Rozpočítejte tak, aby Vám hady vyšly z jednoho kusu (navýšení). To máte náklady na trubky.
Potom na každého hada 2 svěrné spojky (nejspíš šroubovací). Rozdělovač stačí jednoduchý jen s kulovými ventily a čerpadlo s trojcestným ventilem.
Dost drahý je pohon k 3c ventilu a regulace. Pokud by jste měl regulován zdroj, asi by stačilo ruční nastavení, ale Vám bude teplota hodně kolísat a budete muset jít do automatiky.
Havarijní termostat jde realizovat bimetalovým používaným v el. bojlerech a při překročení teploty vypínat čerpadlo PT.
Osobně jsem použil jednoduchý postup instalace PT. Na izplaci EPS a případně fólii proti zatečení betonu jsem položil výztuž z Fe pr. 5 (třeba KARI) a na to bifilárně podle vypočtených roztečí provázkem přivázal trubky. Jediný problém bývá zvedání, když je drát prohnutý. V tom případě lze použít kotvy do EPS.
Před betonováním natlakovat vodou. (kontrola těsnosti a zatížení, aby nemělo snahu vyplavat.).

Autor: Petr Halada
Datum: 28.03.2010 00:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji Vám za odpoveď pane Vintr. Nemáte taky Vy nějaké foto z Vaší přestavby?

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.03.2010 18:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7 obrázek č. 8 obrázek č. 9 obrázek č. 10 obrázek č. 11 obrázek č. 12 obrázek č. 13 obrázek č. 14 obrázek č. 15 obrázek č. 16 obrázek č. 17
Moc to sem sice nepatří, ale když chcete.
p.s. některé datumy jsou u foto špatně.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.03.2010 18:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7 obrázek č. 8 obrázek č. 9 obrázek č. 10 obrázek č. 11 obrázek č. 12 obrázek č. 13
další:

Autor: Petr Halada
Datum: 29.03.2010 20:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ty přestavby jsou šílené :-(
V té místnosti byla teda velká boule, že jste to musel nejprve po krajích tak vyrovnat. Na IPu jste vysypal písek, aby jste si udělal rovinu pro EPS?
Na trubky (obrázek 0252003) jste pak dal nejakou maltu na srovnání? Já osobně to dělám tak, že udělám housenku z PUR, pak separace (igelit, karton co je proste po ruce), deska a pak zatížím. PUR se roztáhne pěkně do roviny.

Napište mi prosím svůj mail na phalada-tajny znak-centrum-tajny znak-cz.
Děkuji

Autor: Majo Majo
Datum: 29.03.2010 21:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Bohuslav Vintr zdravím, to je zaujímavé, to som ešte nevidel výstuž a uchytávanie kúrenia na drôt, celkom lákavé ale kari sa mi vidí bezpečnejšia.
smiem sa spýtať, na aký výkon je projektované podlahové kúrenie, zdroj tepla a vzdialenosť hadíc ?

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 30.03.2010 09:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ta místnost je nad sklepem. Klenbový strop do I profilů, takže nahoru - dolů - nahoru...
Ta vyrovnávací vrstva je pilinobeton s rozdrceným EPS.
Na trubky už jde jenom beton. Někdy to má snahu se v některých místech zvedat, takže je vhodné si část pole bezprostředně před zaházením betonem zafixovat hromádkami betonu (1 lopata).
Drát jsem použil, jaký jsem měl (v kolech) a z toho plyne i ten "divný" systém kladení drátu. Staří praktici moc nedoporučují KARI, ale raději rovné dráty, protože KARI se špatně rovná.
Výkony odpovídají výpočtové zrátě každé místnosti. Z toho potom podle zvolené střední teploty topné vody zase vyjdou rozteče, potřebná délka trubek a povrchová teplota podlahy. Vidíte na foto, že rozteč se podle potřeby různí. Místnost bude rozdělena na ložnici a šatnu a šatna s větším poměrem venkovní zdi bude potřebovat vyšší výkon, tedy menší rozteč.
Je počítáno s budoucím zateplením. Potom se sníží střední teplota topné vody.
Zdrojem tepla je plynový KK.
V průběhu vidíte ukládání trubek rozvodu vzduchu a na posledních obrázcích výústky.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 21.11.2010 08:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Halado,

realizoval jsem podobnou stavbu a chtěl bych Vás požádat o informaci jakým způsobem jste řešil překlad nad jižním oknem v přízemí ? Vidím, že tam máte asi dvě ocelové stojky. Jako překlad jste použil taky ocel a jakých rozměrů ? Nebo jste jen nadokení ostění vyšaloval a překlad je tvořen vysokou (1 metr) monolitickou betonovou zdí nad okny (vpodstatě nosníkem) ?

Děkuji za informaci a přeji spokojené zimní bydlení.

Autor: Petr Halada
Datum: 21.11.2010 11:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Zdravím,

nad celou sestavou je překlad z 2ks Účka200 délky cca 9m, které jsou svařeny k sobě, takže vytvářejí čtvercový profil o šířce 15cm. Tam kde je tento překlad podepřen slouky (2ks Účka100 svařeny opět do čtverce a z požárních důvodů vylity betonem) jsou ještě roznášecí plotničky 150*150*10. Sloupky lícují se spojem terosvé dveře/okno, jsou nábilo, takže ač přiznané, v podstatě si jich nevšimnete.

Jinak je celý dům vylitý z monolitu, takže jsem to šaloval odspodu nahoru :-) Statika jsem se snažil přesvěčit, aby tento velký překlad nahradil armováním v betonu (přece jen to něco váží a blbě se s tím dělá). Ale prý to nešlo. Limitem jsou bálkonové dveře v patře, který případný armovaný nsoník omezují na výšku 65cm.

Můžete prosím nám nebo mi (phalada .... centrum ....cz) napsat své řešení, případně zaslat nějaké foto?

Děkuji vám za přání, v domě se bydlí dobře, některé věci se nepovedli, jiné jsou perfektní - například to velké prosklení je naprosto skvělé, nahrazuje to zimní zahradu, když svítí sluníčko, tak se nyní dostaneme někdy i na 24C, spousta světla, opravdu vřele doporučuji (pokud přejí okolnosti).

Ať se vám daří
halada petr

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 21.11.2010 14:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Dobrý den pane Halado,

ano těch dveří v patře jsem si nevšiml, možná že kdyby tam nebyli tak by to statikovi vyšlo jako vyhovující i odlitý proarmovaný železobetonový nosník cca 1,2 m vysoký, ale i tak pro založení by tam bylo vhodné dát do spodu Fe účko 15 cm na ležato a k němu přivařit armaturu toho nosníku 1,2 m vysokého. Ještě by mne zajímalo zda by stojky nešli nahradit silnostěnným profilem 80x80 mm nebo profil 100x100 byl na hraně ?
Já jsem řešil tři otvory v přízemí prostřední byl široký 2,5 m takže nic velkého. Možná právě z tohoto důvodu jsem tomuto detailu nevěnoval pozornost a podcenil ho. Složitě a pracně jsem dělal věnec s armováním (protože autirizovaný projektant navrhnul ztužující věnec, který byl v mám případě zbytečný) viz. foto. Nyní z odstupem času se spojím se statikem, abych zjistil zda by to nešlo řešit jednodušeji a to položením účka v tloušťce stěny na ležato jako podložka pro ZB (samozřejmě účko vylito betonem do rovily ložné zpáry ZB) a nad stavebním otvorem bych pouze ZB v každé řadě (asi ve čtyřech řadách-výška 1metr) vodorovně proarmovat silnější armaturou než jinde , což by bylo o dost méně práce (než odlívání překladů) a stavba by se zlevnila i zrychlila.
Účko bych před osazením důkladně natřel základní a vrchní barvou a při stěrkových omítkách ho společně s omítkou přestěrkoval a přeštukovat.

Autor: Petr Halada
Datum: 21.11.2010 21:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
"Ještě by mne zajímalo zda by stojky nešli nahradit silnostěnným profilem 80x80 mm nebo profil 100x100 byl na hraně ?"

Na hraně to rozhodně nebylo, jestli mě paměť neklame, tak jsem tam měl variantu nějaké silnostěnné trubky - parametry si nepamatuji.

"Účko bych před osazením důkladně natřel základní a vrchní barvou a při stěrkových omítkách ho společně s omítkou přestěrkoval a přeštukovat. "

Mám za to, že železo v betonu, omítce, atd. prostě v zásaditém prostředí je dostatečně chráněno před korozí, barvy jsou zbytečné (bavíme se o interiéru, v exteriéru voda mění ph betonu). Napíši jak jsem řešil sloupky já, je to taková chuťovka, dnes vím, že jsem to dělal blbě. Správné řešení neznám, kdyby někdo napsal, budu vděčný:

1) část sloupku, která navazuje stěnu (část betonové stěny pod oknem)
Od stěny jsem ji oddělil pruhem EPS. Na sloupek jsem pak přelepil karosářským tmelem několik vrstev perlinky, kterou jsem natáhl až na stěnu. Stejně omítka ve spoji praská a dost. Počítejte, že to vaše řešení vypraská taky. Dnes bych asi navařil stěnovou armaturu na sloupek, EPS bych vyhodil, na sloupek bych nedal perlinku ale rovnou bych přivařil nějaké karisíto nebo rabicové pletivo.

2) pohledovou část sloupku (má splývat s rámem okna)
Sváry jsem pečlivě vybrousil, styk úček vytmelil karosářským tmelem a vybrušoval, prostě by to bylo hladké. Pak základová barva (FEST B, syntetika), na to pak bílá barva (syntetika). Žel mi to pak někdo z rodiny při malování přejel malířskou barvou. Cca po 4 měsících mi sloupky začali reznout (takové rezavé pupínky) – vůbec nevím proč. Tipnul jsem to na tu vodoředitelnou malířskou barvu a všechny nátěry ze sloupku sundal odstraňovačem – žel odešlo i něco z karosářského tmelu a abych zakryl nerovnosti, tak jsem do bílé syntetické barvy nasypal čistý písek, několikrát natřel. Rez se už neobjevila, není to až tak špatné, ale podle mého gusta to není :-(

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 22.11.2010 11:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den pane Hlado,

to že sloupky reznou může být zapříčeněno ze dvou důvodů a nejhorší je souběh těchto dvou věcí:
1.) nedostatečně očištěná rez před nátěrem základní syntetické barvy.
2.) nedostatečná tloušťka vrstvy základní barvy. Vhodné je udělat dvě vrstvy zákl barvy a dvě vrstvy vrchní synt. barvy.

Ono je něco jiného když se barva stříká a když se nanáší štětcem. Znám jednoho staršího profíka malíře-lakýrníka a ten vždy říká: jedna vrstva-žádná vrstva.

Pane Halado protože si myslím, že jste svou stavbu pojal i jako osobní rozvoj v duchu udržitelného rozvoje stavebnictví. Rád bych se Vás zeptal zda jste zaznamenal jedene neobvyklý úkaz ?
Mne totiž povrch fasády od venkovní teploty mínus jeden stupeň totálně omrzne nebo ji pokryje zmrzlá jinovatka. Myslím že tento jev bude pozorovatelná hlavně na jaře a podzim, kdy je v podvečer vlhký vzduch a ráno je právě oněch minus 1 st. Snažil jsem se tento jev vyfotit, ale nemám k tomu dobrou optiku, lépe řečeno mám k dispozici pouze ten nejobyčejnější fotoaparát. U mne je pozorování tohoto jevu umocněno hladkým povrchem fasády.
V podstatě je to známka dobrého a velkého tepelného odporu,
ale také znamení zvýšeného namáhání povrchu fasády.
Počet těchto cyklů bude značný a když si vemete, že námraza na celé ploše fasády v cca 9 hodin taje (při plus 1-2 st) a po celé ploše stéká voda, tak je opravdu potřeba dbát na kvalitní provedení fasádního povrchu.

Autor: Petr Halada
Datum: 23.11.2010 00:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Fotogalerie:
Nevím, zda Vám tento jev vysvětlím správně:

Fasáda (stejně jako další izolanty) na změny teploty venkovního vzduchu reaguje se zpožděním. Přes noc se vychladí/vymrzne povrchová vrstva fasády. Ráno vzroste teplota vzduchu, dostane se do něj více vodní páry, která pak orosí/namrzne na fasadě, která se ještě nestačila ohřát. Intenzita tohoto jevu je přímo úměrná tepelnému odporu, tedy 3skla budou na tom lépe než 2skla, střed sklad je na tom lépe než obvod* (vliv distančního rámečku), objeví se tepelné mosty (viz obrázek). Na špatně zateplených či nezateplených partijích rosu/námrazu nenajdete vůbec, protože jsou z interiéru vyhřívány.

* Nechápu ale, proč mají 3skla NEzamlžený kraj na horním okraji skla větší než po obvodu.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 23.11.2010 06:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100268
reakce na ...
Spíš, než s tepelným odporem celé stěny to souvisí s tepelnou kapacitou povrchové vrstvy kce. Důležitá je také její schopnst vyzařovat energii sáláním.
Nad ránem je venku nejnižší teplota a vysoká (blížící se 100%) vlhkost. Tenká povrchová vrstva na izolantu má poměrně malou tepelnou kapacitu a přes noc se stačí vychladit. Navíc se ochlazuje sáláním oproti jasné obloze (tedy do prostoru, jehož teplota se blíží absolutní nule). Vrstva izolantu brání prohřívání zevnitř jak prostupem tepla z vnitřního prostoru, tak teplem naakumulovaným v masivní části kce.
Voda zkondenzuje na nejchladnějších površích a to bývá za těchto podmínek i povrch takové kce. (a skla zvnějšku, plechové střechy, apod.).
Tento jev je mimo jiné jednou z hlavních příčin jedné nepříjemné vlastnosti venkovního zateplení - růstu řas na povrchu.
P. Halada si asi trochu plete rosení oken zevnitř a zvenku. Zevnitř bývá nejvíc kolem rámečku a zespodu. Zespodu, protože tm je zasklení méně ohříváno proudícím vzduchem. Zvenku bývá oroseno za jiných podmínek a většinou po celé ploše.

Autor: Petr Halada
Datum: 23.11.2010 07:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
"P. Halada si asi trochu plete rosení oken zevnitř a zvenku. Zevnitř bývá nejvíc kolem rámečku a zespodu. Zespodu, protože tm je zasklení méně ohříváno proudícím vzduchem. Zvenku bývá oroseno za jiných podmínek a většinou po celé ploše."

Děkuji za upřesnění. Ale toto si nepletu. Zevnitř se rosí kolem krajů (vliv distančního rámečku). Dole je to větší (díky parapetu menší ovívání proudícím vzduchem), naopak nahoře jsem to nikdy nezaznamenal, asi vlivem toho, že ovívání je největší.

Zvenku jsou skla zamlžena tak, jak jsem popisoval. Nahoře je nezamlžený okraj větší. Možná je to tím, že napraží odclovení tento pruh skla od nebe a sníží ztráty sáláním. Ale prostě nevím - úhel je moc velký, největší vliv bude mít asi obloha naproti sklu.

Autor: petr kocina
Datum: 18.12.2010 22:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
Myslím že tento jev bude pozorovatelná hlavně na jaře a podzim, kdy je v podvečer vlhký vzduch a ráno je právě oněch minus 1 st. Snažil jsem se tento jev vyfotit, ale nemám k tomu dobrou optiku - tento jev mam vyfocen na svem dome.jsem v naprostem klidu a pocet techto cyklu me moc nezajima.jsem si jist,ze jsem provedl prace kvalitne.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.11.2010 15:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Měl jsem možnost sledovat ze svého altánu zajímavou stavbu (fin. úřadu), kde byly odlévané zdi a vlastně všechno z betonu. Ty zdi byly tlusté pouze 15 cm a vlastně tam nebyl použit žádný ocelový nosník ale pouze armovací pruty a kari sítě. Ty zdi zároveň tvořily dlouhé nosníky i nad okny, sloupky kovové tam (se smyslu vaší debaty) nejsou. Pro celkovou představu dodám, že to bílé je izolováno EPS asi 15 cm a to šedé jsou desky cembonitu a pod tím s mezerou vata.

Autor: svaton tesko.cz
Datum: 21.11.2010 16:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100030
reakce na ...
u te stavby FU ale ty obvodove steny nic nenesou. vse je neseno temi sloupy ktere jsou videt uvnitr budovy.

Autor: LUKÁŠ DROBNÝ
Datum: 22.11.2010 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100454
reakce na ...
Dobrý den pane Homolo,
ano, jde to řešit i tak jak píšete a já o tom vím, proto jsem se ptal pana Halady jak překlad vyřešil. Řešení je vždy víc a záleží na statikovi s jakou odpovědností k zadání přistoupí. Za dobrou odpovědnost nepovažuji dvojnásobně předimenzované nosníků nad rámec stanovených koeficientů a hledání složitě realizovatelných detailů.
Děkuji za zaslání fotografií.

Autor: Adam Bobák
Datum: 22.04.2010 08:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím pán Halada, riešenie monolitickej konštrukcie sa ako myšlienka z mnohých dôvodov páči aj mne. Mám na Vás pár otázok, môžeme ich rozobrať na vašom pôvodnom vlákne kde ste vašu monolitickú konštrukciu a priebeh výstavby popisoval, aby som tu zbytočne nemiešal inú tému do diskusie?

Autor: kocina petr
Datum: 25.03.2010 05:09 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ted uz podat zadost o solarka s pritapenim a za pasivni dum.
skoda jim ty penize nechat.
celkova dotace 330 000kc

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 11:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím pana Kocinu po delší odmlce.
O dotace žádám (pasiv 250 + dotace na projekt 40). solárka zatím ne, nestíhám. mám připravené jen prostupy v základech.

Co si myslíte o tom vyvedení teplé vody z toho Cu hada z obestavby kromě bojleru také do PT? Zkuste se přenést přes odpor k ohni a komínu v PD.

Vlezu se s dvěmi okruhy (15m2 přízemí, 4m2 patro koupelna) do 15 tis. Kč?

Nevíte, zda jde vodu bojleru přímo (bez výměníku) použít pro PT či pro toho Cu hada v obestavbě? V bojleru je stejně už užitková voda. Ale není to tzv. martvá voda,jestli by to v trubkách neudělal paseku. Děkuji za odpověď.

Autor: kocina petr
Datum: 26.03.2010 06:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
taky zdravim.mate pekny vyhled :-)

funkcni to bude a reseni je to zajimave.

Vlezu se s dvěmi okruhy (15m2 přízemí, 4m2 patro koupelna) do 15 tis. Kč? - nevim co tim myslite?podlahovku?

paseku by to delat mohlo,zalezi na slozeni vody.mam uzavreny systemy.prutocnou vodu pro topeni bych nepouzival.vodni kamen je prevít.

Autor: Petr Halada
Datum: 26.03.2010 07:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano, myslím ti podlahovku. Pokud bych vyvedl Cu hada z obestavby do podlahového topení, na kolik by mě to stálo (ne že bych to dělal, už je pozdě, ale snažím se pořád vylepšovat alepsoň v hlavě).

Přemýšlím nad sestavou: Cu had v obestavbě + elektrokotel + bojler (přesněji výměník v bojleru) + podlahovka (dva okruhy 15m2 v přízemí, 5m2 v patře v koupelně).

Fungovat by to mohlo v těchto režimech:
1) samotížně: Cu had - bojler, pro situaci, kdy nepojede čerpadlo
2) čerpadlo: Cu had - bojler
3) čerpadlo: Cu had - podlahovka
4) čerpadlo: Cu had - bojler - podlahovka
varianty 2 až 4) jen s tím rozdílem, že se netopí v krbu a místo Cu hada dodává teplo elektrokotel

Chci se dopídit k investičním nákladům, ale o podlahovém topení toho moc nevím. Je tam asi nějaký rozdělovač, ventily čerpadlo apod. Nepomůžete někdo?

Autor: kocina petr
Datum: 26.03.2010 07:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
uz jsem cenove popsal

Autor: fany fany
Datum: 25.03.2010 11:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jak to vypadá s možností žádat zpět? Už jste to zjistil? jak Vám dopadl Blower door test?
Díky

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 12:07 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím fany fanyho. Dnes je tu tolik strarých známích :-)

Jak to vypadá s možností žádat zpět?
Asi se ptáte na dotaci 40.000 na projekt že? Je to omezeno koncem března 2010, směrodatné je, kdy podáte na ZÚ žádost. Já to podal začátkem března, dostat jsme razítko s datem a proto se do termínu vlezu, i když banku budu žádat už po tomto datu. Kdysi byl směrodatný datum, kdy jste přišel do banky.

jak Vám dopadl Blower door test?
0,16 viz výše.

Autor: kocina petr
Datum: 26.03.2010 06:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
jeste jsem to nezjistoval.chci se na to vrhnout az koncem leta ci na podzim.
BD testu neuniknu,musi byt soucasti.
mam ted malo casu delam fasadu - stukovou.stejnou jako mate vy a vypada to perfektne.lepsi nez nejaka skrabana.
cenove me fasada vyjde na cca 5 000kc.je to ale poradna drina,ani se nedivim,ze to nechce nikdo delat (firmy by to uz stejne neumeli,stari zednici co by to zvladli umiraji a ti mladi uz s tim neumeji delat,podklad musi byt perfektne pripraveny).od firmy by to bylo drazsi nez skrabana za 60 000kc.

Autor: Jan Šulc
Datum: 25.03.2010 15:19 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Re: Petr Halada
Datum: 24.03.2010 08:46

Pana Halado, máte pěkný dům, promakaný systém vytápění a naprosto bezkonkurenční výsledek blower-door testu! K tomu Vám upřimě gratuluji! A přiznám se, že Vám závidím :)

Autor: Petr Halada
Datum: 25.03.2010 17:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím dalšího starousedlíka :-)

Děkuji za uznání, které úpřimně řečeno potřebuji - omlouvám se za úpřímnost. Celou stavbu jsem bojoval s nedůvěrou okolí (proč takové izolace, v zimě zmrzneš, proč se zdržuješ zaplepováním každé díry, atd atd.) navíc ve spojitosti s tím, že jsem nikdy nestavěl (pokud pominu pomáhání na stavbě v 15 letech). Vše jsem se naučil zde na konferenci. Takže bych chtěl poděkovat všem vám, kteří se zde dělí se svými radami, zkušenostmi a názory.

Autor: kocina petr
Datum: 26.03.2010 06:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
sam jsem zvedav jak s BD testem dopadnu.vim,ze mam jeste nejake male rezervy :-)

Autor: Jan Šulc
Datum: 01.04.2010 08:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Dobrý den pane Halado, ještě Vám musím poděkovat, že mi vaše obývákové okno inspirovalo k (snad už) poslední změně vzhledu mé jižní fasády, a myslím si, že povedené změně :)

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 11:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Máte to pěkně navrženo. už jsem zapomněl, zda máte vnitřní nebo vnější izolaci. pokud máte vnější, tak ty sloupky co podpírají překlad na tou okenní sestavou musíte v interiéru (u vnitřní izolace to je naopak), ale to asi víte.

osobně jsem si výšku parapetů pod okny určil dle toho, abych když sedím v obyváku viděl na celý pozemek.

jestli mohu porait, doporučit:
celkově pro okna, zejmená však po tuto sestavu doporučuji kompozitový profil geneo od rehau (prodejci mají různé obchodní názvy, např. sulko profiline). když jsem oslovil plasťáky, tak moji sestavu už museli kvůli hmotnosti (jedno okno cca 250kg) naceňovat už v hliníku (cena od 100 do 200 tis. Kč). v kompozitu to vyšlo na 35 tis.

předtím než vám firma vyměří okna, tak si je vyměřte sám. firma má tendenci udělat/vyměřit okno menší než by mělo správně být, aby eliminovali chyby ze špatného zaměření, aby se jim to lépe dělalo apod. že pak buete muset špalety prásácky olepovat EPS je už nezajímá. (já jsem někde dolepovat i 4cm :-(

pečlivě si zkontrolujte, zda firma dává na okna správné pásky, je to nanich napsáno. jsou 4 druhy: exteriér ostění, exteriér parapet, interiér parapet, interiér ostění. u sebe jsem dodatečně zjistil, že mám v na místě interiér parapet, exteriér parapet :-(

montážní firmě nedovolte, aby po vyfoukání mezery PUR tuto mezeru zaklopila interiérovou páskou, ať pásku nechají z jedné strany nalepenou jenom na rámu. máte tak možnost si zkontrolovat, že PUR je všude (já jsem dodatečně např. zjistil, že někde jsou vynechané úseky i 20cm - dělali to najednou 4 lidi, prostě s eto nedalo uhlídat). nalepení druhé strany (spíše poloviny - nevím jestli ten popis mám srozumitelný) pásky na stěnu si raději udělejte pečlivě a v klidu sám. u mě například pásku "lepili" do vrstvy prachu, ketrý vznikl při vrtání hmoždínek :-( je dobré mít vhodný tmel (např. nathpaste od ilbrucku) kterým ošetřujete riziková místa pod páskou (spáry ve zdivu, přechod pásky přes kotvu apod).

firmy mají vposlední době tendenci dávat takové komprimační pásky 3 v 1. nalepí takové špalíky na rám, usadí, přikotví a špalík nabyde na objemu a vyplní mezeru. firmě to ulehčuje život, ale dle mě to je jako řešení naprosto špatné. dělali mi takto dodatečně vstupní hliníkové dveře. komprimační páska se prostě nedostane tam, kde PUR pěna (rohy, spáry ve zdivu) a už vůbec nemůže nahradit vzduchotěsné vlastnosti klasických pásek.

ať se vám daří dílo, pošlete pak fotky

Autor: Jan Šulc
Datum: 01.04.2010 12:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jj, díky za praktické rady. Parapet budu mít 47 cm nad podlahou, aby se na něm dalo pohodlně sedět :) Ano, budu mít Geneo, ale asi se to už neobejde bez výztuže (fixní okna měří 2 x 2,2 m). Co myslíte tím "v kompozitu to vyšlo na 35 tis" ?
Ošetření připojovocí spáry si budu dělat sám. Budu to řešit takto: http://forum.tzb-info.cz/docu/diskuze/1129/112984/0424001.jpg

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 13:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
U mě se ta celá sestava, která stála těch 35 tis. Kč bez výstuže obešla:
okna jsou 3115*1530 ve skladbě 6-14Ar-6-14Ar-6. toto jedno kna váží okolo 250 kg jestli si dobře pamatuji.
mezi dvěmo okny je přes dilatační/spojovací profil (který obsahuje výstuhu) terasové dvoukřídlé dveře 2180*1680 (4-16Ar-4-16Ar-4).

díval jsem se na nákres, mou nenaviděnou komprimační pásku tam nazýváte expanzní páska - ale máte ji jenom na exteriérové straně, tam je to dobré, tam to bude alespoň pořádně dýchat :-)

osobně bych na EPS nedal SDK, ale klasicku - perlinku s lepidlem. na baráku jsem se nadřel se SDK jako kůň, 4x jsem tmelil a 4x brousil a prostě na šikmém světle uvidíte vše :-(

spárovku na parapet jsem chtěl taky, ale pár lidí mě od toho odrazovalo, dokonce i firma, která dělá dřevěná okna a experimentovali s dřevěnými parapety. časem se to prý pokroutí. mě osobně se i 3skla rosí - možná za to může ta starovací počáteční vhlkost. všude v domě mám plastové parapety, v obyvákokuchyni pod těmi velkými zatím nic, vyčkávám. na podlahu chci dubová masivní prkna (esco/pelgrim) a zkusím možná dát prkno i jako parapet. uvidím. každopádně by do spárovky chtělo zespodu žiznout drážky maflem, podoběn jako palubky.

chcete na to dát osmo olej nabo vosk? já jsem dával na pohledové hranoly vosk a bylo to pěkná dřina to rovnoměrně rozmazat a rozlešlit. dle mě je vosk spíše na podlahy, kdy to děláte strojově.

Autor: Jan Šulc
Datum: 01.04.2010 13:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Aha, už chápu těch 35 K. Já budu mít všude 4-16Ar-4-16Ar-3.3.1.
Komprimační-expanzní pásku mám kvůli eliminaci zatékání do připojovací spáry. Asi by to šlo řešit i jinak, ale přišlo mi to vhodné.
Btw. nevíte, jakou rozměrovou přesnost oken mi zaručí?
Kde jste okna kupoval? Sulko?

Klasická perlika s lepidlem na EPS bude neskutečně tenká a zranitelná, nic na ní nepověsím. Dvě vrstvy SDK jsou pro mne výhodnější (mech. odolnost, hlukoizolace, akumulace, hydroakumulace).

Mám (zatím) velmi dobré zkušenosti s dekoračním transparentním voskem (od Osmo). Vzhledem k tomu, že masivní podlaha bude natřená tvrdým voskem s trochou pigmentu, použiji stejný vosk i na parapety (aby to ladilo). Nařezání zespodu není od věci, ale předpokádám rovnoměrné natření z obou stran, myslíte, že i přes napuštění vosko-olejem Osmo to navlhne a začne se kroutit? Já pochybuji. Při natření pouze jedné starny a zabudovaní na nedbale (nebo vůbec) ošetřenou připojovací spáru k rámu s mizernými tepelněizolačními parametry se vůbec nedivím, že se to někomu krotí.

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 18:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Btw. nevíte, jakou rozměrovou přesnost oken mi zaručí?
To nevím, měří se to na mm, takže asi přesnost na 1 mm.

Kde jste okna kupoval? Sulko?
Ano Sulko. Perfektní výrobek, horší jednání a otřesná montáž. Ale v té době měli na tento profil monopol.

Nejsem sic emoc zastáncem vnitřní izolace, ale bráchovi jsem to poradil a on za 9 měsíců postavil dům. Dle mě argument mechanické odolnosti nelze použít, když poraníte perlinku, poraníte už i SDK a opravit musíte obojí. Na věšení můžete použít vnitřní příčky. Hlukoizolace (jistě míníte přes hluku mezi pokoji přes EPS mezi zapuštěnou stěnou příčky a obvodovým BST) dle mého názoru nebude tak strašná (bratr si na to vůbec nestěžuje - ale optám se).

S hydoizolací a akumulací máte naprostou pravdu. I když může někdo argumentovat zase vnitřními přičkami a podlahou, potřebou akumulace v pasívním domě s rekuperací (viz pan Špor) atd. atd.

Vidím že používáme stejný výrobek :-)
www.au-mex.cz/dekoracni-vosk-transparentni/detail-27-1.html

... napuštění vosko-olejem Osmo to navlhne a začne se kroutit?
Nevím, vycházím ze zkušeností jiných. I když mám okna, tak mi teče na parapety voda (možná je to tím, že jsem se stěhoval v zimě a byla vysoká vlhkost). Když máte masivní podlahu ošetřenou voskem a celoplošně nalepenou a vylijite na ni kýbel vody, tak máte po několika hodinách velký problém.
Chci to udělat stejně jako Vy, ale bojím se toho.

Autor: Jan Šulc
Datum: 01.04.2010 19:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Hlukoizolací jsem myslel jak to co píšete, tak i hluk z venku. 2 vrstvy SDK pár znatelnýh DB k útlumu BST přidají. A chci věšet i na vnější stěny (sice ne kuchyňskou linku, ale třeba poličky, obrazy,...).

Snad ta podlaha takový problém nebude. Já jdu trochu do extrému: borovicové sukovité palubky. Kamarád má takto celé patro, je to paráda. Vzhledem k sukovitosti škrábance nebudu řešit, důležité je neskutečné pocitové teplo, které u tvrdodřeva nezažiji. Palubky budou mít 28cm silné, takže při nejhorším párkrát přebrousitelné. A nejlepší je ta cena. Zatím jsem moc nehledal, ale jeden místní dřevoprodejce je má za 275 Kč/m2.

Osmo mi doporučil jeden známý truhlář. Podle něj je to na masiv to nejlepší možné. Já to posoudit nemohu, zatím pořád jedu z první plechovky, která překvapivě příliš neubývá (v porovnání s běžnými barvami).

Autor: kocina petr
Datum: 01.04.2010 20:24 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
na chalupe jsem delal 30mm borovici a brachovi taky.do dnes spokojenost.je to uz 5 a 3 roky.

s teplem od nohou to uz takove neni i kdyz je podlaha zaizolovana 40 a 80mm vaty :-(.
usudek si udelejte sam.ja bych to nechtel !!!

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 20:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"pocitové teplo, které u tvrdodřeva nezažiji"

teď nechápu. to opravdu pocitově rozeznáte borovici a dub?

Autor: Jan Šulc
Datum: 02.04.2010 07:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ais jsem extrémně citlivý jedinec :) Možná je to oprvdu subjektivní, ale ta borvicová podlaha zkrátka byla mnohem příjemněší na chůzi (v ponožkách) než jakákoli jiná masivní dubová nebo buková podlaha, po které jsem kdy chodil.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 18:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
to mate pravdu.i kdyz mam podlahovku tak bos po podlaze skoro vubec nechodim.
pouzivam pantofle a kdyz poustim zbytkove teplo do podlahy je nekdy neprijemny i to teplo pres ty pantofle.jedna se jen o par stupnu.
podlaha ma stalou teplotu okolo 21st,pri zapnuti cca 23-24st a to uz je neprijemny,alespon pro me.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 01.04.2010 21:35 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Odkud jste? Já od Kladna a nedávno jsem je za tuto cenu kupoval.

Autor: Jan Šulc
Datum: 02.04.2010 07:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano, asi myslíme stejnou prodejnu v Rozdělově. Jaká byla kvalita dřeva? Byl jste spokojen?

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 02.04.2010 08:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jo, tu. Mají i jiné výhody, že? :-) S kvalitou jsem spokojen. Koupil jsem toho cca 80m2. Zatím jsem položil asi 30m2. Koupil jsem je někdy koncem února a měl jsem je složené v nevytápěné dílně (přístavba domu). Po položení se občas trochu rozestoupily spáry, asi jsem je měl nechat trochu déle aklimatizovat v podkroví. Ale nic hrozného. Je to masivní dřevěná podlaha a ta prostě trochu pracuje. Dal jsem je jen do podkroví kde se bude chodit bez bot. Do přízemí jsem dal raději laminátovou podlahu s dezénem starých prken. Jestli to chcete vidět, je to v Brandýsku. O víkendu býváme doma.
V těch 30m2 palubek byla jen jedna špatná (podélně prasklá) ale to mi nakonec ani nevadilo protože na konci jsem stejně potřeboval asi 1/3 šířky palubky. Na položené podlaze jsem zatmelil asi tak 10 míst, většinou suků (ne že by chyběl ale ve výrobě se ho občas trochu vyštíplo). Teď to lakuji (nakonec jsme se rozhodli pro lak). Jinak jsem od nich bral i obkladové palubky (taky borovice), nějaké latě, OSB a MFD desky. Vše OK. Když srovnám ty jejich latě s těmi, které mi kdysi přivezli z pily na střechu, nedá se to srovnat.
Jinak palubky jsou od StoraEnso (nebo jak se to píše) a pocházejí z Estonska. Tento prodejce je bere ve skladu u Zličína.

Autor: Jan Šulc
Datum: 02.04.2010 08:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jj, děkuji za zkušenost. Já od nich bral zatím jen rýgle, ze kterých jsem vyráběl postel. V jednom kusu jsem později našel pár děr od červotoče, ale neřešeil jsem to. Jinak jednání bylo velmi pozitivní (nesrovnatelné s jinou nedalekou prodejnou dřeva...). Jaké jiné výhody máte na mysli?
Jakým lakem to natíráte?

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 02.04.2010 11:09 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nechci se o té výhodě zde veřejně šířit, souvisí to s cenou.
Červotoče jsem tam žádného nenašel.
Natíráme to MOVIPurem od Sokratese. Kdysi manželce (jako hlavní lakýrnici u nás) jeden prodejce doporučil tuto firmu na lak na interiérové celodřevěné dveře a je s ním moc spokojena. To ale nebyl lak na podlahy, byl to Aquafin 5100 (teď to možná mají pod názvem Aquafin Plus). S podlahou zatím zkušenosti nemáme, zatím jsme u první vrstvy. Je to do dětského pokoje. Ale taky jsem se nemohl rozhodnout mezi lakem a voskem nebo olejem. Ale čeká mě ještě jeden velký pokoj a chodba tak uvidíme.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 19:24 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
nechtel by jste mi tu hlavni lakyrnici pujcit :-)
rad bych ji uvital na podbiti strechy.pouze 100m2.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 02.04.2010 19:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě toho má před sebou hodně. Už natřela 2x selý srub zvenku, jednou zevnitř a palubky v části podkroví. Zbývá jí celá podlaha v podkroví a zbytek palubek. Jen tak mimo natřela tchýni celou chatu.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 19:01 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
nechci nikoho od dreveny podlahy odrazovat.
jen chci upozornit na to,aby jste nebyli zklamani a pripadne se pripravili na alternativy.
nevidim v drevene podlaze zadne vyhody.

Autor: kocina petr
Datum: 01.04.2010 19:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
osobně jsem si výšku parapetů pod okny určil dle toho, abych když sedím v obyváku viděl na celý pozemek.osobně jsem si výšku parapetů pod okny určil dle toho, abych když sedím v obyváku viděl na celý pozemek. - mate lepsi vyhled naz ja.preji vam ho a za tu TZ to urcite stoji :-(.fakt je to v zime prijemny.nekdo to resi zimni zahradou za nekolik set tisic,ja si to udelal stejne jakovy primo v obyvaku a rozhodne nelituji :-)

kdyz mi SLAVONA montovala okna,nikde nebylo pouzito PUR peny :-)
je ale faktem,ze jsem mel otvory na mm presny.samy cumely na drat :-))),rikali,ze neco takovyho jeste nevideli :-))

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 22:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
".... za tu TZ to urcite stoji "
děkuji, dům má výbornou orientaci a výhled a tomu jsem pak přizpůsobil návrh domu (velké prosklení, akumulační stavba, ....)

"nekdo to resi zimni zahradou za nekolik set tisic"
naprostá pravda.mnohem levnější a smysluplnější je velké přímo mít velké prosklení než pak budovat drahé zimní zahrady. je to holý nesmysl

Jak jsme soukromě korespondovali, tak jsem pak přemýšlel, co je po ekonomické stránce (pouze ekonomika, žádné výhledy :-) lepší. Mít bohaté prosklení nebo je mít menší a slunce využívat přes solár?

Zadat jsem si to konkrétně do svého modelu RD (pro vytápění beru období listopad-únor)

1) V současnosti (velké prosklení) mám roční ztrátu 5248 kWh. Roční vnitřní a solární zisky jsou -3421 kWh.

2) Když zruším jedno velké okno (plocha 4,7m2) a nahradím jej stěnou, tak mi roční ztráty klesnou na 5074 kWh, ale roční vnitřní a solární zisky (přijdu o 4,1m2 prosklení) mi klesnou na -2933 kWh.

3) Když u toho jednoho okna zvednu g z 0,5 (pro 3sklo) na 0,6 (bezolovnaté sklo na kolektorech) tak mám roční vnitřní a solární zisky -3519 kWh.

Takže v současnosti je potřeba na vytápení ročně dodat teplo 5248-3421=1827kWh. Pokud zruším jedno okno a stejnou plochu dám ven jako kolektor = 5074-3519=1555kWh. Takže úspora je 1827-1555=272kWh. Pro sazbu přímotop 2,19408 Kč/kWh to je roční úspora 597 Kč.

Pokud by mi kolektor po 8 zbývajících měsíců zajistil TUV, tak ušetřím dalších 2158 kWh, při sazubě přímotop je to 4734 Kč.

Celkem ročně tedy 5330 Kč. Pokud beru návratnost 10 let, ignoruji amortizaci, úroky atd. tak solár by mě neměl stát více jak 53 300 Kč.

Je ta úvaha +- dobře? Dá se solár (aktivní plocha 4,1m2) pořídit do této částky? Dle mě asi ano, pak to jde uzavřít tak, že velká okna jsou lepší než zeď *, ale ještě lepší je místo velké okna kolektor.

* rozdíl mezi ad 1) a ad 2) je 314 kWh = 689 Kč, za 10 let 6890 Kč. Velké okno včetně práce mě stálo cca 10.000 Kč, zeď mě stála bez práce cca 750 Kč/m2.

Autor: Petr Halada
Datum: 01.04.2010 22:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ještě k té zdi, nepočítal jsem omítky (vnější, vnitřní apod). takže cena by ještě narostla. když zjisťuji cenu práce (vedle sousedovi zdí za 560 kč/m2), tak mám dojem, že cenovy vyjde okna na stejnou jako zed se vším všudy :-)

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 02.04.2010 07:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Myslím si, že zvětšovat okna lze ekonomicky jen do určité velikosti. Jinak pak dochází v části roku k přehřívání. Tedy další náklady za stínění, případně chlazení.
Další vícenáklady jsou třeba na vytápěcí soustavu (musí se dimenzovat i na několikadenní období téměř bez zisků za nízkých teplot, obtížnější regulace), kdy ovšem okna mají vyšší ztrátu, než stěna..
Je nutno si uvědomit, že není cílem získat (okny) co nejvíce energie, ale udržet v domě relativně stálou teplotu. A okna k tomu kromě dalších funkcí mají napomáhat a ne způsobovat nežádoucí kolísání teplot.
Nepočítal jste ještě hodně dalších nákladů. Napadají mne třeba překlady nad okny a ta "piplačka" s ostěním, o které jsme se bavili.
U aktivních soustav s kolektory je drahá akumulační nádrž. ale ta zase umožňuje řízený časový posuv. Tedy např. bezezbytku využije polední zisk a distribuce tepla je až večer. Případně i o několik dní později.

Autor: Petr Halada
Datum: 02.04.2010 09:04 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Se vším co píšete pane Vintr souhlasím. To co jsem napsal a vypočítal byl jen nástřel +-. Chce to korigovat. Ale můj závěr je snad v pořádku:
Okna (do určité velikosti) jsou za určitých podmínek (parametry, orientace, cena okna, cena zdi, způsob vytápení, stínění, ...) obecně z enegetického hlediska výhodnější než zeď. Než okno je výhodnější kolektor (zejména s dotací). Je to obecný závěr, který neplatí vždy a všude.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 18:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mam cca 12m2 oken na JZ nijak nestinenych.za dve leta nedoslo k prehrati domu,jake jsem zazival v panelaku,kdy v byte bylo 33-35st.to byla katastrofa.v dome maximum 27st,uz jsem zde psal nekolikrat.

Autor: fany fany
Datum: 02.04.2010 07:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Solární zisky z oken jsou potřebné jen v zimě a musí svítit slunce. Kde máte svůj domek, že počítáte takové zisky? Když si vezmu svůj domek na Vysočině, kde svítí v zimě slunce v průměru 3x do měsíce, tak je to o ničem. Což je samozřejmě stejný problém pro kolektory.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 08:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
souhlasim s fany a panem Vintrem.
solarka s dnesni moznosti dotace rozhodne poridit.vyjde to podstatne levneji nez 53 000kc.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 02.04.2010 11:03 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Na RD samozřejmě. Ale mě by také zajímal názor na toto zařízení. Uvažoval bych s ním třeba na chatu. Tam mi nevadí, že to musím na zimu vypustit protože tam v zimě jedeme málo kdy. Je jednoduchá instalace. A na chatu dotaci nedostanu (nebo se pletu?).

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 18:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
pokud je chata urcena k trvalemu bydleni a ma tam nekdo trvale bydliste tak samozrejme se narok na dotaci vztahuje.
i pres zimu pokud neni mlha tak 3 panely k temperaci staci bohate .-)

mohu se ale s dotaci mylit i kdyz o tom pochybuji.dotace je vztazena na trvale obydli.nekdo to na chalupe ma a nekdo ne.je to hodne individualni.

Autor: Petr Halada
Datum: 02.04.2010 11:32 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"souhlasim s fany a panem Vintrem. "
jí s nimi taky souhlasím, viz výše nebo níže :-) udělal jsem jen hrubý nástřel a srovnání.

"solarka s dnesni moznosti dotace rozhodne poridit.vyjde to podstatne levneji nez 53 000kc. "
to jsem si taky myslel a proto mám vše na solárko připravené. až se mi časově a finančně uleví, tak se na to vrhnu.

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 18:45 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
na to se vrhnete co nejdrive pokud vam to finance dovoli.jsem maximalne spokojen.
cca 2-3 tydny mam odstaveny jak topeni tak i TUV od EE.slunce se postara :-))
EE na tyto veci pouzivam uz jen sporadicky.
vsude okolo me porad topi.

Autor: Petr Halada
Datum: 02.04.2010 08:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"a musí svítit slunce"
Dle mě nemusí přímo svítit slunce. Okna i kolektory využijí i rozptýlené záření, i když to samořemě není tolik jako přímý osvit. Jde o to, aby ztráty okna/kolektoru nebyly větší než solární zisk. Na toto téma bylo zde několik vášnivých diskusí, mě osobně nejvíce dal slovní duel mezi panem Šporem a panem Vintrem.

"Kde máte svůj domek, že počítáte takové zisky?"
Jsem u Frýdku Místku. Hodnoty osvitu a další vstupní údaje pro výpočet jsem bral odsud: http://www.tzb-info.cz/5088-metodika-hodnoceni-nizkoenergetickych-rodinnych-domu
Jsou to celorepublikové údaje, ale snažím se používat vvstupy dané normou, aby byly srovnatelné výstupy. Výpočet jde je stažení zde: http://www.bpx.cz/tz.xls
Mrkněte prosím na to někdo, zda v tom nejsou nějaké chyby. Děkuji.

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 02.04.2010 09:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Máte počítán vliv distančního rámečku u skel, což je dobře. U oken by se ale mělo započítat také zhoršení dané napojením rámu na stěnu (lineární tepelná vazba).
Odkud je tento vstupní údaj: V slunce [MJ/m2] 58 ?
Respektive nejedná se náhodou o celkovou energii dopadající na svislou plochu? V tom případě by se jednalo o okno se 100% účinností, a to není ani náhodou. Kromě koeficientů plochy rámu, stínění přesahem, stínění bočním, koeficientu stínění obzorem (kopce na obzoru), stínění sousedními budovami a porostem, koeficientem "zašpinění" skla, koeficientem odrazu při jiném, než kolmém dopadu na sklo pak také stupeň využití energie. Jde právě o to, že vzhledem k tomu, že solární energie je nejvíce většinou tehdy, když ji zrovna moc nepotřebujeme. Tedy třeba v poledne ji celou (nebo část) vyvětráme, aby nedošlo k přehřátí a tedy ji nemůžeme počítat do zisků.
Takové výpočty jsou ovšem nejen složité, ale také zatížené velkou chybou. Bude to také rozdílné případ od případu. Nejde jen o dokonalou orientaci (už to bývá problém), ale celý komplex včetně vnitřní dispozice, rozvodu energie ze zisků, míry akumulace stavby, atd. Byly tu články, kde se tím zabývá celý tým a používá simulační program. Výsledky nevyzněly pro velkou plochu oken zrovna příznivě.

Autor: Petr Halada
Datum: 02.04.2010 11:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"Odkud je tento vstupní údaj: V slunce [MJ/m2] 58 ? "
jak jsem psal, vše je odsud: http://www.tzb-info.cz/5088-metodika-hodnoceni-nizkoenergetickych-rodinnych-domu

Ano jedná se o celkovou energii.

Opět se vším co píšete souhlasím. Jen si dovolím doplnit. Řada faktorů se vyskytuje souběžně i u solárů, takže ve srování je mohu ignorovat a řada dalších faktorů jsou dle mého názoru spíše jen teoretický výčet, které mají v praxi jen malou váhu.

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 02.04.2010 12:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jenom některé vlivy jsou stejné u solárů a oken. U většiny jsou soláry ve výhodě.
Soláry je zvykem dávat na střechu, takže daleko menší stínění, než u oken (zvláště, když jsou okna v přízemí). Sklo je v rovině s vnější hranou, takže žádné boční, nebo horní stínění. Sklo bývá speciální, s lepší propustností, než v oknech. Na absorbéru černá selektivní vrstva. Všechny kolektory budete mít natočeny na jih. U oken to nejde. Budete je mít alespoň ve svislém směru natočeny více kolmo na směr paprsků (okna asi nebudete dávat kvůli tomu našikmo).
Ale především u solárů ta možnost řízené akumulace a řízeného výdeje tepla. Ale samozřejmě je to vyváženo větší pořizovací cenou, složitostí a také provozními náklady (příkon čerpadla a elektroniky).

Autor: kocina petr
Datum: 02.04.2010 19:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ja to beru trosku jinak.
kdybych mel panely svisle na zahrade,tak uz od rana topi,dostalo by se pod ne slunce.na strese je to samozrejme nesmysl.
nekoketuji o par WATTECH,ktere me nikdy nezajimali.
tezko to nekdo pochopi kdyz nemam HP trubice.

dnes bych je dal klidne kolmo k terenu.leto me nezajima.stejne jsem uz topeni odstavil a tuv z EE skoro taky.spotreby ukazuji jasne.

Autor: Petr Smutný
Datum: 10.04.2010 11:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Gratuluji k nastěhování a k úspěšnému dokončení. Poočku jsem vás sledoval a jsem rád, že se vše povedlo. Sám bydlím v novém až na několik dní stejnou dobu a mám trochu odlišnou zkušenost - nebojte popíšu :-). Hmmm, jsem asi druhej Kočina - taky mi nesmí krb do baráku :-D a dneska jsem hrozně rád, že jsem myšlenky na něj zavrhnul hned v začátcích. U Vás to zachraňuje ta vééélmi masivní obestavba, ale asi nejvíc ten výměník. Prostě když už krb (na co v pasivu), tak jedině 100% do vody a šup s ní do nádrže. Teplovzdušnou krbovou vložku tzv na lehko si vůbec neumím představit ani s minimáloním výkonem. Teď k těm zkušenostem. bydlím zatím dva měsíce v domě 135m2 vytápěné plochy - dle výpočtu s rezervou pasivním. Topení nakonec řeší po dlouhém váhání cirkulační teplovzduch od Atrey (RB) - nejlepší rozhodnutí běhěm stavby!!!!! Nejde ani tak o ten způsob vytápění (rozvod), ten je vcelku nepodstatný, ale o tu cirkulaci - bez ní si to neumím představit. Dům je z ytongu 250mm P4 500, k tomu betonové stropy, schodiště i podlahy. Stačí aby nás bylo v místnosti 4-5 lidí k tomu čaj nebo kafe (velký obývák) a teplota leze nekompromisně nahoru. Stejné to je když zasvítí sluníčko (nemám velké jižní prosklení kvůli pozemku), nebo se něco vaří, nebo počítač. Prostě ten pokoj se hned přehřívá! Je mi jasné, že by to šlo jen do určité teploty a pak už by to akumulační prvky stíhaly pobírat, ale my už dva stupně navíc pociťujeme jako silný diskomfort. Tohle všechno ta cirkulace elegantně řeší, krásně to roztahá po domě a nemusíme to zbytečně vypouštět ven. Bez zapnuté cirkulace jsme velice nepříjemně za mrazů (-10 až -12) se ženou v noci přetopili ložnici 10m2 - šlo jenom větrání s doohřevem a my ani neprovozovali jakékoliv topné činnosti :-)))
Velice podobné zkušenosti se sluníčkem má i jeden majitel pasivního domu z bet. monolitu - ostatní přehřívání jsem s ním nestihnul probrat. On ten vzduch se stihne docela rychle ohřát a těm stěnám nebo betonu to dost trvá a potřebují nějaký znatelný teplotní spád - ale v ten moment je nám již nepříjemné vedro. Tohle jsou zkušenosti a důvody proti teplovzdušnému krbu v pasivu! Byl jsem překvapen, jak negativně vnímámě jakýkoliv vysokoteplotní sálavý zdroj tepla! Ony ty teplé stěny v pasivu už stačí! Dal jsem do jedné koupelny jeden malý topný žebřík (400w) a je to vysloveně nepříjemné sálání!!!! Začínám věřit tomu, že takovéhle domy jsou opravdu velice citlivé na přípravu a promyšlení všech možných detailů. Takové jsou holt naše zkušenosti ze začátku bydlení, ale třeba jsme jenom DIVNÝ :-DDDD

Autor: kocina petr
Datum: 11.04.2010 06:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
to jsem rad,ze uz taky bydlite:-)
jak jste na tom s vlhkosti?

Autor: Petr Smutný
Datum: 11.04.2010 07:32 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ze začátku byla hodně vysoká - malování celého domu v lednu. Vzduchotechnika to při trvalém větrání vytáhla neskutečně rychle, byly mrazy. Teď větrám trvale jenom přez noc. Přez den jenom nárazově a vlhkost se drží zhruba na 50%. Teď se pouštím do dodělání dílnogaráže a taky musim konečně dodělat solárka.

Autor: Petr Halada
Datum: 11.04.2010 20:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Solárko bude doma využívat jak, jenom TUV nebo budou i nějak přitápět?

Autor: Petr Smutný
Datum: 19.04.2010 18:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Solárka budou zapojena do miniakunádrže cca 350l s prutočným ohřevem TUV, voda z nádrže je používaná jako topná pro teplovzduch. Víte já nic z toho nechtěl a ani neplánoval, dokonce jsem už zakoupil loni v létě malý elektrokotel. Jenže po změně dotačních podmínek mohu díky tomu všemu jinak nikdy nenávratnému balastu dostat dotaci na pasiv a to je docela argument!!!! kotel jsem prodal, bojler dal rodičům a pořídil nádrž a solárka. Bez solárek na dotaci nedosáhnu, i když mi měrná potřeba tepla na vytápění vyšla na 12,5 kw/m2a.

Autor: kocina petr
Datum: 20.04.2010 07:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
to mate kliku ze dostanete dotaci i na PD.
ja mam smulu (moc brzo jsem stavel.je to pro ostatni diskriminujíci) i kdyz bych se hrave dostal pod 10.

Autor: Petr Smutný
Datum: 20.04.2010 11:32 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
No spíš jste moc brzo dostavěl, já začal tak nějaký měsíc před Vámi ale víc se flákal :-) Dostat se pod deset je už docela problém, hlavně ekonomická stránka věci jde do háje. Ono ve výpočtu nikoho nezajímá kolik v domě žije lidí, jaké jsou zisky od spotřebičů a podobně. Započítává se i teplo ze solárů jako topení, prostě je to definovaná potřeba tepla a je jedno z jakých zdrojů ji dodáte. No mám li být upřímný, tak v reálu nevěřím ani těm svým 12,5. Když to bude v praxi 20, tak spokojenost.

Autor: Petr Halada
Datum: 11.04.2010 20:33 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím pane Smutný,

děkuji, taky gratuluji k dokončení.

Téma oheň v domě (pasivu) je očividně věčné :-) Chápu a souhasím s názorů odpůrců, ale pro mě je krb srdcová záležitost, dům si bez něj nedokážu představit. Ohledně budoucnosti jsem pesimistický, snažím se být mimo jiné nezávislí, prostě abych mohl existovat i bez elektřiny. Navíc když bydlím u lesa, je to dle mě hloupost si ten krb neudělat. Když bude nejhůř, dřevo si domů vždy nějaké nanosím.

S tou sirkulací máte pravdu, škoda že jsem do ní nešel :-(

Ten známí s betonovým monolitem - nevíte prosím přesněji, zda je beton opravdu v přímém kontaktu s interiérem a nebo je nějak oddělen pomocí ztraceného bednění (medmax, velox, apod.)? Nepředpokládám, že by někdo dělál stejnou šílenost jako já :-) nebo si nechal dům vylít betonem do profibednění a pak to zateplil. Dost mě to zajímá, děkuji.

Mě se zatím přetopit dům ani místnost nepodařilo (když ignoruji vysávání 1800W vysavačem) - ani když mi do oken svítí slunce celý den (ale to vlastně máme otevřené terasové dveře, vypnutou VZT a jsme venku). Začínám mít strach, jestli jsem někde něco nezkopal :-( Asi si objednám příští zimu termovizi. Nevím, zda to jde vše svádět na chybějící dveře (oddělení nevytápěné a hůře izolované předsíně), akumulační stavbu, velmi otevřenou dispozici apod. Taky mě zaráží, že mám v patře (cca 20-23C) o cca 1-2 C větší teplotu než dole v přízemí (cca 19-21C), což je v rozporu s tím, co se tady na konferenci psalo.

"betonové stropy, schodiště i podlahy"
Co máte prosím na podlaze za krytinu, zejména tam, kde svísí slunce. Příčky máte taky z Ytongu?

"On ten vzduch se stihne docela rychle ohřát a těm stěnám nebo betonu to dost trvá a potřebují nějaký znatelný teplotní spád"

To máte pravdu, ale dle mého pozorování mi přízemí akumuluje slunce přímo osvitem, ne přes ohřátý vzduch. Buď mi svítí na betonovou stěnu, nebo na příčku (80cm od podlahy, kam v zimě dosáhne slunce je z plných cihel, zbytek je z děrovaných) nebo na podlahu (dlažba + anhydrit nebo jen anhydrit - čekám na dřevěnou podlahu). Chybí mi ještě balkón, tedy pro přízemí není stínění oken. V patře slunce jde (díky přesahu střechy začíná už koncem února působit stínění) na betonou stěnu nebo SDK příčky nebo podlahu, kde je koberec - jen zde se nic neakumuluje přímo, ohřívá se vzduch.

Máte pravdu v tom, že na to sálavé teplo je člověk nějak ultra citlivý. I den poté co už netopíme a na omak necítíme na obestavbě teplo, tak stačí kolem obestavby projít a tělo to malé sálaní prostě cítí. Bereme to ale jako velmi příjemné.

Autor: bohuslav Vintr
Datum: 12.04.2010 07:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Velmi správné otázky na povrchy místností, kam dopadá sluneční záření ve vztahu k přehřívání. Připojuji se k dotazu na ten monolit, co se údajně přehřívá. Také jak má velké zasklení.
Obě cesty proti přehřívání (masivní kce, i cirkulace lze použít a pro funkci obou je potřeba teplotní rozdíl. Tedy obě začnou fungovat až po určitém přehřátí.

Autor: Petr Smutný
Datum: 19.04.2010 18:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Já tomu ohni rozumím, ale sám jej mám radši venku než v baráku :-)

Ten zmiňovaný dům je betonový přízemní monolit, místy tenkovrstvá omítka, místy pohledový beton. Je tam však velké jižní zasklení, vlastně celá jižní stěna je sklo!!!!!

U mne je jižní zasklení maximálně 4m2 - dost nevhodný pozemek. Ano, příčky mám také z ytongu, na podlahách je lino. Víte, bavíme se o přehřátí 1,5-2 stupně - to již negativně pociťuji. Stejně bych asi pociťoval sálání Vaší obestavby (jsme divný :-D ). V reálu to není žádné opravdové přehřátí, více již teplota neroste. podle mě tak vznikne dostatečný tepelný spád na to, aby již okolní konstrukce teplo dostatečně absorbovaly. Prostě to není problém, ale vlastnost, které jsem si v jiných domech nevšiml. Slunce mi také nesvítí přímo na žádnou stěnu, jenom na podlahu a neakumulační nábytek. Stejnou věc však provedly tři 100Watové žárovky v obýváko kuchyni za naší přítomnosti bez cirkulace. Opravdu nejde o klasické přehřívání.

V podkroví bez dveří jsem měl taky tak o 1-2 stupně víc, ono stačilo otevřít vchodové dveře a ten chladný vzduch nahoru neletěl.
V rámci jedné místnosti je to ale neměřitelné.

Autor: Radek Meca
Datum: 12.04.2010 15:10 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Smutný,

můžu se zeptat na parametry domu (zatepleni, orientace, proskleni atd.) ?

Děkuji Radek Meca

Autor: Petr Smutný
Datum: 19.04.2010 18:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Meca,
představte si přízemí s podkrovím cca 9x9m + dílnogaráž 18,5x3,5m přilepená k domu ale tepelně plnně oddělená. Zasklení trojsklem plošně nijak nadstandartní, z důvodu pozemku větší část na západ. Stěny domu kolmé ke světovým stranám. Pod zdmi pěnosklo, stěny 250mm ytong + 300mm EPS, podlaha 200 mm EPS (bylo plánováno 250mm ale kvůli pozdější změně se nevešlo), strop 400 a 500mm vaty.

Autor: Standa Churý
Datum: 02.08.2010 11:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100665
reakce na ...
Dobrý den,
chci si do domu pořídit krb s akumulací tepla. Uvítám jakoukoliv radu. Od pana Petra Halady bych chtěl získat co nejvíce praktických zkušeností. Je-li možno, dejte mi vědět na moji adresu

Děkuji

Autor: Jan Temr
Datum: 02.08.2010 11:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100666
reakce na ...
Dobrý den,

chválím volbu AKUMULAČNÍ stavby, každopádně dobře zvolte dodavatele, který bude mít ponětí o způsobu dimenzování, realizace, ale také volbě materiálů, topeniště apod.

Na konkrétní dotazy rád konkrétně odpovím.

Autor: vld hlm
Datum: 28.10.2010 12:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101422
reakce na ...
dobry den, vase riesenie a mi paci, je jednoduche a ucinne. zaujimalo by ma, ci viete (alebo niekto na TZB) odhadnut pribliznu rychlost prudenia vzduchu okolo Cu vymennika v obstavbe (ak teda nejaka je...) mam moznost ziskat Cu vymennik s Al lamelami a rad by som ho namontoval do krbovej obstavby, podobnym sposobom. Moj vymenik ma tieto parametre:

1)vstupna teplota vzduchu 150°C
- za predpokladu ze cez vymennik bude prudit cca 450m3/hod vzduchu ( t.j.0,54m/s) vymennik ohreje 0,35m3/hod vody z teploty 50°C na cca 77°C
2) vstupna teplota vzduchu 100°C
- v tomto pripade ohreje uvedene mnozstvo vody na cca 63°C

pozn.: vymennik sa bude dat povysavat. v dome budem mat rekuperaciu cize prasnost bude nizsia (dufam)

dakujem
vlado

Autor: Jan Temr
Datum: 18.03.2009 21:45 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den pane Halado i ostatní diskutující,

dovolím si Vám do probíhající diskuse skočit jednou dost podstatnou poznámkou, kterou si tu zdá se nikdo nepřipustil. Pokusím se jí vysvětlit obšírněji, jinak to bohužel nepůjde:

1.) KRB s krbovou vložkou je topidlo určené PRIMÁRNĚ na efekt plápolajícího ohně. Tak to zkrátka je. Proto má velké prosklení a tedy jde i o velké topeniště, do kterého je výrobcem doporučená vsázka paliva obvykle okolo 3 kg dřeva. Při úvaze 3-3,2 kWh na 1 kg dřeva to tedy bývá cca 9-10 kW jmenovitého výkonu, což je velká většina vložek na trhu.

2.) Teplovzdušné krby, o kterých ví laická veřejnost nejvíce, jsou přímotopná topidla. Výkon, který za hodinu spalování vytvoří, okamžitě předají do místnosti. Hledat vložku o výkonu 1 kW je samozřejmě nesmysl, odpovídalo by to 0,25 kg spáleného dřeva. Taková vložka by pak musela mít spalovací komoru třeba jen 20x20x30 cm, což jde proti smyslu velkého prosklení a onoho efektu bohatého plamene.

3.) Počítám při tom všem s účinností spalování 75-80% (opravdu kvalitní krbové vložky toho dnes schopny jsou), pro jejíž dosažení je NUTNÉ opravdu spálit za 1 hodinu uvedené doporučené množství.

4.) Pokud přiložíte např. polovinu dávky ve snaze snížit hodinový výkon, není nikdy možné dosáhnout účinností uváděných výrobcem. Jednoduše proto, že spalovací prostor žároviště byl dimenzován na takovou "hromádku" dřeva, která je schopna plamenem opticky vyplnit velké prosklení a pokud je hromádka příliš malá, nejsou přívody vzduchu pro její účinné spálení zdaleka správně umístěny ani dimenzovány. Prostor je pro dřevo příliš velký, spalování se tak blíží funkci otevřeného krbu, kdy krb spaluje opravdu v minimálních hladinách účinnosti řekněme 10-20%.
Dosáhnete tak jedině toho, že se celé sklo neprůhledně zakouří, protože spalovací teploty budou hluboko pod možnostmi vložky a tím pádem účinnost na bodu mrazu (reálně tak 30%), emise CO na maximu, kouř z komínu, sousedi naštvaní, komín zadehtovaný...

5.) Pokud přiložíte doporučenou vsázku a zavřete přívod vzduchu opět ve snaze snížit dodávaný výkon, dosáhnete tak jedině toho, že se celé sklo neprůhledně zakouří, protože spalovací teploty...stejná písnička.

Již z toho vyplývá, že úvaha TEPLOVZDUŠNÉHO KRBU pro NED (nebo dokonce PD), pokud má fungovat opravdu úsporně, efektivně, účinně, je nesmysl.

Nabízí se tedy myšlenka převodu energie do vody. Tím je možné snížit výkon dodaný teplovzdušně třeba až o 50%. Stále ale zbývá 50%, které interiéry zmíněných domů přetopí pořád hravě. Teplovzdušné teplo je možné vcelku snadno rozvádět do více místností, je otázka jak moc jde o především hygienicky vhodné řešení (pro ilustraci přikládám obrázek vnitřku teplovzdušných rozvodů po sedmi letech intenzivního užívání, ale to je otázka na jinou diskusi).

To, k čemu se tak složitě dostávám je ale jiná věc - SÁLÁNÍ VLOŽKY PŘES VELKÉ PROSKLENÍ. Podíl takto předaného výkonu je ve skutečnosti (u obvyklých prosklení okolo 60-70 cm šířky) nějakých 40 i více procent! Toto teplo je sice zdravá radiace (sálání), tzv. měkké teplo bez víření a přepalování prachu, ale není možné ho rozvádět nikam (vyjma hypokaustích systémů, opět otázka samostatné diskuse). Nejde totiž o energii předanou vzduchu v místnosti, ale přímo hmotným objektům v okolí zdroje sálání. Ty objekty, které jsou tzv. ve stínu sálání nejsou ohřáty (resp. až velmi pozdě, sekundárně odrazem od ostatních objektů v prostoru). Vzduch v místnosti se sálavým topidlem má obvykle cca 19-20°C, ale člověk má příjemný pocit tepla právě díky příjmu energie sáláním.

Je-li tedy krbová vložka určena k tomu, aby potěšila svého majitele pohledem do ohně přes velké prosklení, nutně mu udělí i značný výkon, se kterým se prostě musí smířit.

Bojovat se s tím dá dvěma cestami:

1.) Kvalitní a na pořízení nákladnou krbovou vložkou s dvojím prosklením, případně ještě s jeho pokovením (tzv. antireflexem, který ale už velmi omezuje pohled do ohně) - snížení sálání přes sklo až na cca 15% výkonu.

2.) Topeništěm s minimální plochou prosklení a maximální akumulací pro snížení tepelného hodinového zatížení místnosti - z krbu jsou rázem kamna.

Je tedy zásadní ujasnit si pojmy a hlavně priority. Pokud požadujete velký pohled do ohně, nestavějte PD. Pokud chcete provozovat interiérové topidlo na dřevo v PD, jste odkázání na akumulační kamna (třeba v jejich moderní podobě, nemusí nutně jít o honzovskou pec).

P.S.: Na poznámku jednoho z diskutujících, že nelze najít kamnáře, který by se pustil do neprověřeného řešení lze říci snad jen ZAPLAŤPÁNBŮH. Pokud jste toho názoru, že kamnář by měl sloužit jako jakýsi vývojář a zákazník jako pokusný králík, potom s Vám rozhodně nesouhlasím. Doslova si hrajeme s ohněm, v případě kvalitního spalování o teplotě přesahující dokonce 1000°C! Nestandardní řešení samozřejmě řešíme dnes a denně, o tom je zkrátka individuální kamnařina (nemluvím o stavěčích stavebnic). Ale vše se musí pohybovat v rámci fyzikálních zákonů, zdravého rozumu a zodpovědného přístupu k osudu druhých.

Autor: kocina petr
Datum: 19.03.2009 06:30 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
pekny clanek.diky za nej.
jen by me zajimalo z jakeh materialu byly provedeny rozvody vzduchu.ta usazenina je po 7 letech hruzostrasna.
stale tvrdim,ze do PD zadne krby nepatri.

Autor: Jan Temr
Datum: 19.03.2009 07:35 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

rozvody jsou z hliníku, tak jak je obvyklé, netuším zda to byl průměr 150 nebo 125 mm, fotka není z naší realizace, ale od kolegy.
Za povšimnutí stojí barva prachu na první fotce - hnědý přepálený díky vysoké povrchové teplotě vložky. Celý systém byl demontován proto, že filtr začal vydávat "divné zvuky" kvůli zanesení. Největší paradox ale je, že zákaznice, když viděla co dýchají její děti ve svých pokojích suše sdělila: "no vždyť to je jen prach ne..." a systém požaduje po opravě ventilátoru namontovat zpět. Vyčistit samozřejmě nelze, vedení jsou po domě v celkové délce desítek metrů.

Krb se dá postavit opravdu s cca 15% výdejem tepla přes prosklení + sálavou složkou obestavby třeba jen 10% (díky akumulačnímu způsobu obestavby a moderním materiálům). Níž se nejsme s požadavkem na KRB (tedy velké prosklení) schopni dostat.

Variantou pro extrémně tepelně úsporné stavby jsou krby a krbová kamínka na peletky, která jsou schopna regulovat svůj výkon už od minimálních hodnot. Pokud jste ale někdy někdo viděl krbovou vložku na peletky, dáte mi myslím za pravdu, že prosklení o šířce 60 cm pro plamínek jak z kahanu není to pravé ořechové.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 19.03.2009 09:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Z Vašeho sdělení nadšený nejsem, ale v nitru jsem se podobné skutečnosti obával už dlouho. Jsem vděčen všem kritickým přispěvatelům na krb v pasivním domě, že své příspěvky zveřejňují.
Rád bych znal Váš názor na nějaké topidlo (nejlépe na dřevo), které může být umístěno i na boku domu. Mělo by sloužit k ohřívání ní akumulační nádrže v zimě popř. v létě, aby se TUV nemusela ohřívat elektřinou. Možná jsou tyto ztráty větší, než ztráty tepla na vytápění. Trochu dřeva se vždy najde a elektřina bude stoupat. Jak to vidíte Vy?
Děkuji

Autor: Dan ...
Datum: 20.03.2009 11:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den.
Pane Temr, rozhodně nechci zpochybňovat to, co zde píšete, ale dovolím si k tomu jen něco dodat.
1. Existují teplovodní krby, které mají rozhodně větší poměr výkonu voda než je 50%. Viz např. http://www.banador.cz/vodni.php?firma=6
Také je dobré si uvědomit, že udávaný výkon je maximální a topení na cca 70% výkon je možné bez jakýchkoli problémů. To doufám uznáte.
Tím jsme se dostali na poměr výkonu voda/vzduch 6kW/2kW.
2. Vezměme v úvahu dům s tepenou ztrátou např. 1,8kW, ale postavený z materiálu s velkou akumulací. Dejme tomu, že 0,8kW dodají vnitřní zdroje jako je lednice, TV, lidé ap. Zbývá tedy 1kW. Za 24hodin potřebuje takový dům 24kWh energie.
Dále uvažujte, že krb je připojen k akumulační nádrži např. 400l.
Při výkonu krbu 9/3 kW budete topit 2hodiny a při tom ohřejete nádrž ze 30°C na 70°C a do velkého obýváku a velkou akumulací dodáte 6kWh. Tímto výkonem jej ohřejete např. o 2-3°C. Při výkonu 6/2 dosáhnete stejného stavu za 3hodiny. Pokud bude původní teplota 20°C, dosáhnete 23°C, pokud bude počáteční teplota 19°C dosáhnete 22°C. Rozdíl je podobný pokud zapnete troubu a upečete si koláč, nebo Vám do domu zasvítí jarní slunce.
Nemyslím si, že člověk vyžaduje udržování konstantní teploty v domě s laboratorní přesností a že ho výkyv 3°C nějak výrazně poškodí. Nevím pak, jak tito lidé přežívají roční období, kdy v létě dosahují teploty venku výrazně nad 25°C.

Vraťme se však k výpočtu. Do prostoru domu bylo tedy dodáno 6kWh, ale pro 24hod potřebujete ještě 18kWh. Tuto energii můžete odebrat z nádrže, kam bylo naakumulováno právě tolik energie. Pro využití této teplé vody na TUV stačí topit asi o 15-20minut déle a ohřát tím nádrž asi o 5°C víc a vnitřní prostor už jen o několik desetin stupně, protože zvyšování teploty vzduchu v místnosti není lineární díky akumulačním schopnostem použitých materiálů.

Je dobré si tedy uvědomit, že problémy s krby nejsou tak naprosto jednoznačné a nelze je mávnutím ruky odsoudit bez důkladného promyšlení všech možných řešení. To co jsem zde uvedl, je totiž prakticky ověřeno.

Přeji všem hezký den.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 20.03.2009 13:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Prosím funguje to už v nějakém pasivním domě?

Autor: Dan ...
Datum: 20.03.2009 13:17 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nevím jestli mám pasivní dům. Názory na určení, zda je dům pasivní, totiž nejsou jednoznačné. Ale údaje, které které jsem napsal, jsou skutečné. Včetně tepelné ztráty, která je počítána při teplotách -15°C venku a 22°C uvnitř. Kromě vnitřních zisků, které jsem odhadl a možná přecenil, protože se snažím o úsporné spotřebiče.

Autor: Pavel Lanciger
Datum: 20.03.2009 14:19 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
no zajímalo by mě, co máte za dům. to bude pasiv na spodní hranici TZ. taky je dost podivné, výpočet pro vnitřní 22 C se snad nedělá, trochu nestandardní ne? jinak u mého domu s TZ 5,5 kW je topení v krbových kamnech s 3-8 kW výkonu bezproblémové a nepřehřívá se, i když díky odkouření je výkon tak na úrovni poloviny výkonu. dům má velkou akumulaci a přehřívání skutečně nehrozí, ale mám hodně otevřenou dispozici a kamna jsou v prostoru 60 m2 a ještě je to otevřené na chodbu a schodiště, takže vytápěný prostor je skoro polovina domu, kde jsoukamna.

Autor: Dan ...
Datum: 20.03.2009 18:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pokud jde o výpočet, tak mne zajímá tepelná ztráta na pokud možno skutečnou teplotu. Já mám rád větší teplotu než je 20°C, proto ten výpočet na 22°C. Na 20°C to vychází na přibližně 1,6kW. Ale musím upozornit, že jde o tepelnou ztrátu pouze prostupem. Na větrání je použita rekuperace včetně zemního kolektoru. Ale odhad kolik tepla se vyvětrá není jednoduchý. Záleží na počtu osob a jejich potřebách intenzity větrání. Něco jiného je, pokud jsou v domě dva pracující, kteří odcházejí ráno a vrací se večer jen na přespání a něco jiného je čtyřčlenná rodina kdy je jeden rodič na mateřské a druhý pracuje doma. To doufám chápete. Nevím co myslíte větou "zajímalo by mě, co máte za dům". Jestli Vám jde o obálku domu, tak stručně podlaha R=5.6, zdi R=10.3, strop R=14.1 a okna trojskla U=0.7.

Autor: Jiří Vondrouš
Datum: 23.03.2009 05:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
podlaha R=5.6, zdi R=10.3, strop R=14.1 - můžete být konkrétnější? materiály?

Autor: Dan ...
Datum: 23.03.2009 13:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Podlaha 22cm polystyren
Strop 40cm Orsil Orsik a 15cm polystyren
Stěny 38cm supertherm a 25cm polystyren
Samozřejmě se nyní objeví spousta komentářů na tyto konstrukce týkající se ceny, tloušťky zdí a akumulace.
Odpovím na to dopředu a nehodlám to dále příliž rozebírat. Supertherm jsem použil protože jsem chtěl cihelné zdi, které už samy o sobě budou mít určitou izolační schopnost. Také jsem nevěděl jak velká tlošťka může být kontaktní izolace. Tloušťka zdí je tedy opravdu 65cm, což díky velkým oknům není žádný problém. Vychází tak příjemně velké vnitřní parapety, protože okna jsou na venovní straně zdi. Námitka o malé akumulaci díky dobré tepelné izolaci a tím i malé tepelná ztrátě, není na místě a je opradu dostatečná. Jinými slovy neměnil bych. Ale nikomu nic nevnucuji a každý ať si staví z čeho chce. :-)

Autor: kocina petr
Datum: 23.03.2009 18:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mate podobny odpory domu jako ja.
me jen ve vasem pripade nejde do hlavy komin a krb.
tloustku zdi mam jen 50cm pri stejnych neli lepsich paramatrech.
za rok jeste zalozim vlakno pro ty co bydli v techto domech.dulezita bude spotreba domu.
jen nevim,jestli mate rekuperaci.mozna mi to nekde uniklo :-(

Autor: Jan Temr
Datum: 20.03.2009 21:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Dane,

děkuji za argumentaci, jen upozornění, že "je dobré si tedy uvědomit, že problémy s krby nejsou tak naprosto jednoznačné a nelze je mávnutím ruky odsoudit bez důkladného promyšlení všech možných řešení" mě tedy řádně pošťouchlo :), ale ješita nejsem. Kdybych si denně ve své praxi toto neuvědomoval, tedy že je nutné zvážit všechna přijatelná řešení, asi bych pro zákazníky nebyl tím pravým partnerem.

Jmenovanou značku samozřejmě na našem trhu registruji, nicméně její výrobky ze svých důvodů v praxi nepoužívám. Ale navážu raději na věcnou argumentaci - ve Vašich předchozích řádcích mi chybí pár podstatných informací:

1.) Jak jste došel k názoru, že udávaný výkon je maximální? Nikoli prosím, udávaný výkon topenišť by měl vždy být tzv. jmenovitý, tedy ideální, pro který byl spotřebič konstruován a při němž jsou měřeny prokazované hodnoty ve zkušebně. Maximální hodnoty jsou většinou o cca 10-30% vyšší, zodpovědný výrobce počítá vždy s lidským faktorem, což v překladu znamená s přetápěním. Případnému přetopení musí topidlo odolat bez úhony, nikoli však pravidelně a dlouhodobě a je tedy nutné se ho vyvarovat.

2.) Jaká je účinnost spalování uvedeného topeniště při jmenovitém provozu a při provozu regulovaném na uvedených 70% výkonu? Výrobce o těchto údajích na svých stránkách mlčí. Dnes už zdaleka nejde jen o procento získané energie, ale také o produkci CO a prachových částic.

3.) Z jaké třídy oceli je teplovodní výměník této vložky, je-li vystavena ohni? V návodu je jakýsi údaj "konstrukční ocel", to mi zní asi jako "průhledné sklo" nebo "hliněná cihla". Jaký má tento materiál vlastnosti, např. hmotností úbytek na 1 m2 plochy při cyklickém tepelném zatěžování vysokými teplotami? Nebo těchto teplot nedosahuje (a tedy ani účinnosti)? Jakým způsobem bojuje s nízkoteplotní korozí?

4.) O kombinovaných topeništích s podílem výkonu do vody až 70% vím, např. Brunner SK koncept. Topeniště kamnové na cca 10 kg dřeva (v případě HKD 4.1 SK), s dvojím prosklením (o velikosti 33x44 cm), bezroštové. Jde o topeniště s tvarovými šamoty o tloušťce cca 6 cm, optimalizovanou geometrií žároviště (vysoké, půdorysně do kruhu), izolovanou druhou spal. komorou, rozvodem předehřátého sekundárního vzduchu v rámu dvířek, s přívodem externího vzduchu a tedy možností napojení na automatiku, splňující rakouské emisní limity (které jsou předlohou nových tuzemských).
Srovnáte-li výše uvedené, je jasné, že zde mluvíme o zcela jiné kategorii výrobku. Ano, i cenově, ale měla by být cena pořízení tím, co bude rozhodovat o budoucnosti našeho okolí, tedy nás samotných?

5.) To, co uvádíte jako výkon do vzduchu je výkon teplovzdušný nebo včetně sálavé složky velkého a jednoduchého prosklení? Pokud jen teplovzdušné, kde je sálání skla? Odhadl bych ho tak na 30-40% momentálního výkonu, pak nám počty nějak nehrají. Pokud je to včetně něho, jaká nová technická finta výrobce zapříčinila, že prostup 4 mm tenkým sklem o rozměru cca 60x50 se limitně blíží k nule?

6.) Měřítko teploty vzduchu není zdaleka postačující při posuzování tepelné pohody v domě. Díky značnému podílu sálání je výkon předáván hmotným tělesům, primárně vzduch neohřívá. Měření teploty v místnosti tedy o přetápění nemusí mluvit prokazatelně. Když je slunný téměř jarní den, dá se lyžovat i jen v tričku nebo se opalovat před chalupou a přitom je teplota -2°C - protože přijímáme teplo sáláním slunce, nikoli teplovzdušně.

Obávám se, že Vaše zmíněné osobní zkušenosti vypovídají o jedné skutečnosti - o tom, že Vaše topidlo nespaluje zdaleka účinně a tedy jsou jeho skutečné výkony podstatně nižší a proto není interiér přetápěn. Pro objektivní posouzení by bylo třeba provést měření emisí CO, prachových částic a komínovou ztrátu.

Každopádně je dle mého názoru správné rozhodnutí, že jste dům postavil s akumulací a je tedy "kam akumulovat" případný přebytek tepla. To je prvek, který může značně snížit tepelné zatížení místnosti.

Autor: Dan ...
Datum: 22.03.2009 18:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ale pane Temr, klid.
Můj příspěvek nebyl v žádném případě mířen proti Vám a moje poslední věta patřila těm, kteří o krbu v domě s malou tepelnou ztrátou uvažují a nikoli Vám. Jestli jste to tak pochopil, tak se Vám omlouvám. Opravdu to nebyl záměr a nechtěl jsem vyprovokovat žádnou hádku. Jen jsem se snažil naznačit možné řešení.
Vážím si Vašich znalostí a rozhodně s nimi nebudu soupeřit.
Jen si dovolím odpovědět na pár vyslovených otázek.
Pokud jde o výkon, tak mé zjištěné časy odpovídají ohřevu patřičného množství vody podle této tabulky:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/97-ohrev-vody
a toho důvodu se domnívám, že má krb výkon o kterém píši a pohybuji se tedy v optimálním výkonu.
Jinak pokud jde o topení v krbu, tak mi prosím napište s jakou přesností dokáže průměrný člověk s kvalitním dřevem udržet přesně jmenovitý výkon. Jednak se musí přiložit, dřevo se rozhořívá, hoří, dohořívá, přiložení... záleží jestli přiložím přesně jmenovité množství dřeva (já každou nakládku nevážím)... myslím, že to dost kolísá. Myslím si, že určitá regulace hoření možná je. Vás touto cestou prosím o sdělení jaké snížení výkonu je ještě přijatelné a hlavně nám napište způsoby regulace. Myslím si, že je něco podstatně jiného narvat krb a zavřít vzduch, než přiložit o něco míň.
Dále je možná dobré si uvědomit, že i když v mém případě půjde o nedokonalé spalování, tak kolik škodlivin celkem vyprodukuji já ve srovnání s méně izolovaným domem, kde se bude topit s lepším spalováním dřeva. Mimochodem o jakémkoli škrcení výkonu kotlů na dřevo nemám příliš velké iluze. Stejně jako o kvalitně proschlém dřevu. Jen kromě pelet, kde dochází k regulaci množství hořícího materiálu.
Samozřejmě tady také musím napsat, že uvedený výrobek jsem uvedl jen jako příklad! Nemám o něm příliš velké iluze, ale vzhledem k četnosti topení jsem jej zvolil jako ekonomické řešení. Uznávám, že čím vyšší teplota spalování, tím lépe a v tomto krbu to asi žádná výhra nebude. Zvlášť ve srovnání s pouze teplovzdušnými krby, které mají keramické žároviště. Ovšem jejich použití v mém domě je vyloučené. Proto jsem zvolil tento kompromis. A můj příspěvek měl za cíl naznačit možné řešení a nikoli se s Vámi přít. Doufám tedy, že jsem Vám již svůj postoj lépe vysvětlil a těším se na Vaše další příspěvky, ze kterých budou patrná schůdná a rozumná řešení.
Děkuji Vám předem za odborné rady.

Autor: Jan Temr
Datum: 22.03.2009 22:00 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

pokud jste nabyl dojmu, že se nějak čertím, tak byl omyl vzájemný, myslel jsem, že to z napsaného "smajlíku" bude jasné. Samozřejmě že věcná argumentace je vždycky ku prospěchu věci. Vaše arumenty se mi naopak líbí, jsem rád, že je z nich cítit (v naprosto dobrém slova smyslu prosím) selský rozum, který se ukazuje v dnešní době tím nejpodstatnějším.

Co se týče udržení jmenovitého výkonu, můžu z praxe potvrdit, že po jisté zkušenosti, kdy si zákazník prvních pár dávek převáží, je schopen (pokud přikládá stále totéž dřevo) už brzy velmi dobře odhadnout správné množství. Samozřejmě ani ne tak co do hmotnosti, ale spíše co do "počtu polínek", které mu z odvážených dávek vyjde.

O možnostech regulace krbových topenišť jsem zrovna nedávno sepisoval text pro náš Cech, udělám z něj tedy jen takový výcuc. Ono je to celé hrozně jednoduché - výrobce dimenzuje topeniště, tedy jeho velikost, množství spal. vzduchu, rozmístění jeho výdechů, trysek atd. vždy na jmenovitou vsázku dřeva. Možnost regulace výkonu topeniště je dvojí:

1.) Snížení množství spal. vzduchu - dřevo je zplyňující palivo, pro onu žádanou chemickou reakci (oxidaci=hoření) potřebuje kyslík. Pokud ho dodáme málo, dochází k produkci nízkoteplotních spalin plných těkavých uhlovodíků, které odchází nevyužity komínem (předtím ale ještě nějaký ten uhlík ulpí na chladném skle a dalších vnitřních plochách). Množství spal. vzduchu by se tedy mělo změnšovat vždy až s hmotnostním úbytkem paliva, nikoli dřív.
(Toto řeší po svém např. automatické regulace hoření, které na základě přesně naměřené teploty spalin na hrdle postupně přivírají vzduch dle zadaného optimalizovaného programu.)

2.) Snížení dávky paliva - velikost topeniště je projektována na konkrétní dávku paliva (která zároveň určuje výkon), přičemž proporce šířky, hloubky a výšky by měly respektovat fyzikální zákony hoření dřeva. Bylo-li topeniště projektováno pro 5 kg dřeva, je jisté, že 3 kg nevyhoří zdaleka tak účinně, jak by tomu došlo právě u jmenovité vsázky. Zkrátka proto, že hoří příliš malá "hromádka" v příliš velké spal. komoře a není tak vyvinuta dostatečná teplota.

Z výše uvedeného vyplývá, že jakákoli regulace neodpovídající hmotnostímu úbytku paliva je VŽDY NA ÚKOR ÚČINNOSTI. Je jen a jen otázka naší ochoty se s nižší účinností (vyšší produkcí odpadu, vyššími emisemi škodlivin, větším zanášením kouřových cest) smířit. Tyto hranice máme každý jinde, pokud někomu nevadí účinnost 60% namísto 80%, protože usoudí, že při občasném využití to nehraje roli, potom se dá jen těžko něco namítat. Je to skutečně na každém z nás "jaké snížení výkonu je ještě přijatelné" - na tuto otázku Vám tedy odpovědět nemůžu, to musí opravdu každý sám.

Pokud namítnete, že potom jsou topidla na dřevo k ničemu, řeknu Vám, že ta přímotopná (tedy teplovzdušná, bez jakékoli míry akumulace) dle mého názoru opravdu jsou. Tedy pro toho, kdo s nimi chce opravdu kvalitně vytápět a to v průběhu celé topné sezóny, kdy jsou podmínky velmi rozmanité. Kdo si vystačí s efektem blikajícího ohně a přitápěním v mírných obdobích topné sezóny, může klidně zvolit i takovéto jednodušší (a na pořízení levnější) topidlo.
Pro nás, kteří chceme dřevem opravdu vytápět a to za jakýchkoli podmínek s maximální dosažitelnou účinností, jsou topidla s akumulací (do keramiky nebo v mém případě do keramiky a zároveň do vody). V kamnovém topeništi spálím vždy jmenovitou dávku dřeva za cca 60 minut, vytvořím tím jmenovitý výkon a ten uložím do keramického výměníku a akumulační nádoby. Je úplně jedno, zda je venku +10°C nebo -15°C, keramický výměník "automaticky" sálá úměrně tepelnému spádu kamna-místnost a voda z akumulační nádoby je spotřebovávána tak, jak je v domácnosti třeba.

Rád nabízím schůdná a rozumná řešení, to mi věřte. Není pro mě nic marnějšího než hodiny a dny strávené nad projektem topidla, který poté díky ceně zůstane v šuplíku. Jenže některé požadavky zkrátka splnitelné nejsou a nebo jsou nákladnější. Zdaleka ne vždy zvítězí výše chválený selský rozum, díky kterému si každý snadno spočítá, že dnes špatně investovaných 50 tisíc je vzhledem k životnosti 10 let rozhodně horší volba než 200 tisíc při životnosti 50 let. Nehledě na spotřebu, ergonomii užívání, nároky na údržbu, provoz, obsluhu...

Ale pokud tedy má být výsledkem našeho dopisování něco kloudného k věci, potom tedy:
Do skutečně pasivního domu bych topidlo na dřevo velmi zvažoval, já osobně bych ho vzdal. Do NED bych se rozhodl (v mém případě k tomu skutečně tak došlo) pro kombinovaná kamna s kamnovou vložkou s menším dvojím prosklením, vestavěným litinovým teplovodním výměníkem, bezroštovým topeništěm, akumulačním litinošamotovým výměníkem, moderní velkoplošnou keramikou.

Autor: Jiří Vondrouš
Datum: 23.03.2009 05:57 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
můžete mi prozradit co za kamna vlastníte? myslím výrobce, typ

Autor: Jan Temr
Datum: 23.03.2009 21:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

kamna zatím nestojí, stejně jako dům (jsme teprve ve fázi studie), je o nich jen rozhodnuto.

Jak jsem uvedl, jedná se principiálně o topeniště kamnové, bezroštové, s litinovým teplovodním výměníkem, s dvířky s dvojsklem, rozvodem předehřátého sekundáru napojené na akumulační nádobu a akumulační litinošamotový výměník. Značku Vám s ohledem na pravidla diskuse raději nesdělím, abych nebyl nařčen ze skryté reklamy, naše rodinná firmička je totiž výrobcem, ale na letošním For Archu bychom konečně rádi vystavovali a opravdu se už teď těším na odezvu.

Kamna budou sáláním pokrývat hlavní obytnou místnost a hypokaustním rozvodem (uzavřeným teplovzduchem) do patra ještě jeden dětský pokoj a takový společný rodinný univerzální prostor.

Než se dostaneme k realizaci domu, je pravděpodobné, že bude připadat v úvahu ještě trochu jiné topeniště, které umožní spalovat jak kusové dřevo, tak i automaticky dávkované peletky. Opět vybaveno litinovým teplovodním výměníkem a další akumulací. Na to je ale zatím ještě brzy...

Co do vzhledu, líbí se nám se ženou moderní architektura a proto to budou kamna pohledově se specifickou velkoplošnou keramikou, na kterou necháváme právě zpracovávat vzorky pro budoucí výrobu u jednoho z kvalitních českých výrobců.

Autor: Filip Růžička
Datum: 23.03.2009 07:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Temr,

chtěl jsem se zeptat jaký je Váš názor na krbovou vložku Jotul L 150 (výkon 6kw, bezroštové spalování) do domu s tepelnou ztrátou 6kw. Vložku chci umístit do tepelně izolované obestavby sousedící se schodištěm. Do obývací části o velikosti 42m2 by topila tedy hlavně přez sklo. Nasávání studeného vzduchu do obestavby by bylo v oblasti pod schodištěm (které je umístěno na chodbě v centrální části domu) a vyústění by vycházelo nad podestou schodiště a teplý vzduch by se měl šířit do celého horního patra. Tedy systém pouze samotíží. Pro vložku Jotul 150 výrobce uvádí min.výkon 2,6 kw a maximální 7,8kw.
Myslíte že je to schudné? Dodávám že krbovou vložku chci jen pro občasné topení a spíše pro efekt (vánoce atd.) Proto jsem si také vybral jednu s nejmenších a levnějších.
Děkuji,
F.R.

Autor: Jan Temr
Datum: 23.03.2009 21:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Růžičko,

samotný výběr Jotulu je už krok správným směrem. Je to výrobce, který se zuby nehty drží celolitiny, ale z prostého důvodu - ve skandinávii zkrátka nejsou "jíly" pro výrobu šamotu v přírodě běžně dostupné tak, jak je to např. u nás. Co do kvality spalování, dosahují topeniště Jotul velmi dobrých parametrů, ostatně jinak by ani nemohla být ve skandinávii vzhledem k přísným emisním limitům provozována.

Uvedenou krbovou vložku neznám (je to nějaká varianta I 150?), ale podle výkonů udávaných výrobcem by pro Vás ve zmíněném provozu vhodná být mohla. Teplovzduch se volným prostorem schodiště zcela jistě šířit bude, z toho bych obavu neměl. Co se týče sálání skla je potřeba myslet na to, že se šíří kolmo na teplosměnnou plochu - zde rovné sklo (?), což není zrovna ideální. Pro takovýto záměr, kdy by mělo prosklení sáláním pokrýt jistou část pokoje bych tedy volil raději topeniště prismatické nebo panoramatické.

Autor: Filip Růžička
Datum: 24.03.2009 17:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Temr,
děkuji za odpověď, ten Jotul je opravdu l (napsal jsem L jen aby se to nepletlo s jedničkou). Sklo bude rovné ale bylo to záměrem, chci totiž na maximum omezit vyzařování tepla do místnosti, proto také úplně vynechám "nasávací" a "výstupní" mřížky v obestavbě (nevím jak se to přesně jmenuje) ale dělám je ze schodišťové strany. Jediné co mě vadí na vložce je to že nemá externí přívod vzduchu ale napadlo mě pod vložku skrz obestavbu z venkovní zdi přivést vzduch a v případě netopení ho uzavřít klapkou. Co si o tom myslíte a stačil by průměr 7cm?
Ještě jsem se chtěl zeptat na materiál obestavby, mám v plánu sádrokartonovou konstrukci zevnitř izolovanou Promasilem tl.40mm (nechci dělat těžkou akumulační konstrukci), sádrokarton "červený".
Děkuji za radu,
F.Růžička

Autor: Jan Temr
Datum: 25.03.2009 20:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

to, že budou mřížky z druhé strany krbu samozřejmě ničemu vůbec nevadí.

Vzduch je potřeba přivést do míst, kde si vložka nasává, pokud možno co nejblíže, aby nemusel studený nasávaný vzduch urazit příliš dlouhou cestu interiérem a zbytečně Vám při provozu krbu nevětral. Záleží tedy na tom, kde má vložka přisávání. Co se týče objemu vzduchu potřebného pro spalování, musí ho udat výrobce.

Na konstrukci topidla nemá sádrokarton co dělat, i když byste v případě pečlivého odizolování neriskoval mnoho. Každopádně zbořme mýtus o protipožárním sádrokartonu - jeho odolnost požáru je jen o 20 minut delší, poté se rozpadne stejně jako obyčejný - tedy tento materiál v našem případě nic neřeší. Pro obestavbu krbové vložky doporučuji systém Prokam (Brulapor, Liapor atd.), pro izolace obvodových stěn potom bezprašný Grenaisol (může být použit i pro celou obestavbu, je jen dražší). Promasil je materiál pro obestavby i izolace schválený, nicméně z vlastní zkušenosti mohu říci, že práce s ním se neobejde bez respirátoru a na první pohled je prašný dost. Pro vnitřní izolace teplovzdušných systémů ho z těchto důvodů již nějaký čas nepoužíváme. Ale jak říkám, schválený je...

Autor: Jan Nesnídal
Datum: 26.03.2009 08:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Co se týče objemu vzduchu potřebného pro spalování, musí ho udat výrobce.

Objemu vzduchu potřebného pro spalování byl dán při stvoření světa.Vyplýva ze stechiometrických rovnic spalování, a ne od udání výrobce.U dřívi to vychází cca 8-10 m3 na 1kg paliva.

Topení není o škrcení přívodu primárního vzduchu.Ale o využití tepla vznikajíciho pri plném hoření.

Autor: Jan Temr
Datum: 26.03.2009 17:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano a MAX. dávku paliva určuje kdo? Výrobce topeniště... Tedy nodporuji, jen vysvětluji.

Autor: Jaromír Sladký
Datum: 26.03.2009 12:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
To že sádra nemá v tepelně exponovaných místech co dělat dokládá proces vzniku a použití sádry:
1/Sádra se vyrábí termickým rozkladem sádrovce (stačí 300°C)
2/Po smíšení s vodou dochází k opětné hydrataci

ono i použití vápna do malty je taky nevhodné:
1/pálené vápno je obvykle vyráběno tepelným rozkladem uhličitanu vápenatého (nad 825°C)
2/hašené vápno - hydroxid vápenatý Ca(OH)2
3/Tvrdnutí malty je vázání CO2 hydroxidem vápenatým za vzniku uhličitanu vápenatého

Autor: Dan ...
Datum: 23.03.2009 08:04 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den.
Moc Vám děkuji za informace a za vysvětlení. :-) Je vidět, že víte o čem píšete a chápu Vaše argumenty. Ještě Vás však prosím o jeden Váš odhad.
Pokud je krb na např. 5kg dřeva s účinností třeba 80%,
tak jakou bude mít účinnost při vsázce 4kg a 3kg dřeva?
Znovu zdůrazňuji, že mi jde o ODHAD!
Děkuji za informace.

Autor: Jan Temr
Datum: 23.03.2009 22:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

odhad...no, to máte těžké. Vzdělanci v oboru mě za následující zjednodušení a předpoklady asi ukamenují...
Budeme-li uvažovat přímou (a dokonce lineární) souvislost spalovací teploty a účinnosti spalování (což všichni jaksi automaticky předpokládáme, ale dostatečný důkaz jsem zatím neměl možnost vidět, pokud někdo ano, sem s ním:), potom si pro pouhý odhad můžu z vlastních měření odvodit asi následující:

1.) při vsázce 5 kg dřeva byla max. teplota na hrdle (pozor není totéž jako teplota v topeništi) cca 700°C, naměřená účinnost řekněme oněch 80%
2.) při vsázce 4 kg byla max. teplota cca 560°C
3.) při vsázce 3 kg byla max. teplota cca 420°C
(Pozn.: Vycházím z měření konkrétního topeniště ve vlastních zkušebních, zdaleka ne ideálních podmínkách, bez změn poměru primáru a sekundáru, s relativně shodným palivem v podobě hoblovaných bukových hranolků o stejném rozměru i vlhkosti.)
4.) dá se jednoduše odvodit to, že:
- při 4 kg je účinnost teoreticky 64%
- při 3 kg je účinnost teoreticky 48%

Zatím nemohu sloužit žádným přesným měřením, které by výše uvedené potvrdilo nebo vyvrátilo, ale blíží se doba (pokud nám krize záměry nezmění), kdy toho snad budeme schopni na velmi slušné úrovni. Věřte mi, že se nemůžu dočkat, až budou nějaké výsledky a zrovna třeba souvislost spalovacích teplot a účinnosti bude určitě jeden z prvních experimentů.

Autor: Tom áš
Datum: 24.03.2009 00:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dovolím si přidat svou troškou do mlýna, mám 7kW vložku, dům také cca 7kW. Dokázal jsem snížit výkon vložky a zároveň zvýšit teplotu v topeništi. Je to sice trošku neestetické ale na noční topení proč né. Jak jsem toho docílil, myslíte si nemožné, dal jsem na dva magnety přes sklo alobal. Sálavá složka jde zpátky do krbu teplota se zvýší, spotřeba minimální a potřebné teplo jde rozvody přes noc jen do ložnic, obyvák má útlum. Že se zvedla teplota v topeništi je vidět na čistém skle. Pozor ale na přetopení vložky, nevím kolik taková vložka snese ale při plném výkonu by mohl být problém.

Autor: Topič Ostravský
Datum: 24.03.2009 13:32 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pane Temr,
tak to jsem si nemyslel že umíte i Vy takovéto hausnumera napsat bez bližšího vysvětlení.Jak muže mít množství paliva vplyv na účinnost kamen?Mněli jste upřesnit že jste uvedené cifry ziskali při roztapění studených kamen kdy cast tepla vzali steny kamen,ale vzdyt učinnost se tak neměrí.Celková úcinnost kamen je daná učinností samotného spalování vynásobené účinností odebrání tepla ze spalin.Je to poměr tepla nacházejíciho se ve množsvtí dřeva dodaného do ohnište a množství tepla ujetého na hlavě komína. O te účinnosti kamen čtu tu na tomto portáli same nezmysly a kecy.
No a jak jste z té teploty vypočetli tú účinnost to by mne teda sakra zajímalo.Je to hrozné toto číst na takémto odborném portáli.A jaké že hodnoty jste to měrili v těch "ve vlastních zkušebních"?A jakými přístroji?Doufam že je to tajné,neboť jsem zvědav co mi na to odpovíte.

Autor: kocina petr
Datum: 24.03.2009 14:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
topic ostravsky :-)
http://www.ostravak.bloguje.cz/570898-skoro-odhaleny-ostravak.php

Autor: Jan Temr
Datum: 24.03.2009 16:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Myslím, že všichni kromě Vás to, pane Tureniči, chápou tak, jak to bylo myšleno. Užijte si svou minutu slávy, přeji Vám jí.

Autor: Topič Ostravský
Datum: 25.03.2009 15:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nejde mi proboha o žádnou slávu,jenom nemůžu číst když nekto kecá.Vy to taky nesnesete, jak jsem si všimnul.Proč ste neodpovědel na to co jsem se ptal ale skoumate kto se to ptá???

P.S.Jinak nic proti Vam nemam,to jiste víte.Chtel jsem se jeste zeptat na ten Vas kovový Burnet 300 v sporáku.Temu celkem nerozumim.Proč má dva rošty nad sebou,je to celkem zajímavé.To se ptam vážně,nechci Vas na ničem nachytavat,nejsem zlomyslný.

Autor: Dan ...
Datum: 23.03.2009 21:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě si dovolím několik poznámek k Vašemu příspěvku. :-)

1. Pokud porovnám dům s potřebou tepla 1kW a např. 5kW, tak mám pětinové znečištění pokud použiji stejný druh krbu, protože jej využívám v oblasti jmenovitého výkonu, pouze však kratší dobu. Pokud bych jej využíval mimo tuto oblast a znečištění se zdvojnásobilo, tak je 5kW dům stále na dva a půl násobku znečištění. A upřímně řečeno jak bych asi tak musel topit, aby účinnost klesla na polovinu té původní a nevím jaký bych měl k tomu důvod.
2. Pokud navrhnete a postavíte co možná nejdokonalejší krb a uživatel do něj nacpe nedostatečně vyschlé dřevo, tak je jasné kde je účinnost. Jinými slovy účinnost spalování nezáleží jen na krbech, ale také a dovolil bych si říci především na uživatelích.
3. Co se týče ceny a kvality, tak tam je mi jasné, že vložka za 30tis nemůže soutěžit v kvalitách s ohništěm s keramickým topeništěm naprosto jiné konstrukce a to jak účinností, tak i životností. Na druhé straně při podstatně menším využívání díky tomu, že nebude potřeba nejen tolik tepla, ale také podstatně kratší topné sezóny velmi dobře tepelně izolovaných domů, se životnost i této levné vložky trochu prodlouží. A je také naprosto jasné, že investice 200tis do krbu u domu, kde jsou náklady na topení minimální, je návratnost takového topidla v nekonečnu. A to je to, co Vy píšete a já Vám v tom dávám za pravdu.

Ano dávám Vám za pravdu, že u těchto domů, je otázka jestli je vůbec stavba krbu smysluplná. Nicméně si myslím, že alespoň nějaký nezávislý zdroj tepla je vhodný a pokud je spojen i s ohřevem teplé vody tím lépe.
Ano je to začarovaný kruh, ze kterého je těžké najít smysluplnou cestu.
Já jsem to vyřešil tak, jak jsem to popsal, protože mám rád topení v krbu a chtěl jsem toto řešení ukázat ostatním. A samozřejmě připouštím, že existují i jiné řešení.
Ale kdo jaké řešení zvolí je jen na něm.

Autor: Jan Temr
Datum: 23.03.2009 22:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

nejsem s Vámi za jedno v tom, že dosáhnout např. jen poloviční účinnosti je nějak nepravděpodobné. V případech, kdy si lidé pořizují krbové vložky o jmen. výkonu 10-12 kW (bohužel stále naprosto běžné) do interiéru domu ze zatepleného Porothermu s eurookny je SNAHA o provoz na nějakých 25% tohoto výkonu zcela běžná. A v takovém případě určitě nepočítám s jakoukoli slušnou účinností. Písnička na téma "u mojí vložky nefunguje oplach skla, protože ho mám pořád černé ať dělám co dělám" je už opravdu ohraná.

Jinak ale samozřejmě rozumím, co myslíte a souhlasím. Jde zkrátka o to dobře zvážit, jak hodlám krb využívat. Tedy jak často a k jakému účelu, potom je možné uvažovat o nějaké smysluplné návratnosti investice. V čem souhlasit ale nemůžu je uchlácholení se tím, že když mám nižší tepelnou ztrátu domu, mohu si vyhodit z kopýtka plýtváním jinde a ono to je pořád o něco lepší než kdyby... Je to čistě jen můj osobní názor, berte jej prosím tak, ale já bych se s tím zkrátka těžko smiřoval, že to mohlo být lepší a není :)

Co se týče suchého dřeva, není o čem mluvit. Dokud uživatelé domácích topidel na dřevo nepochopí, že dřevo s vlhkostí vyšší než cca 20% je pro krb či kamna asi jako nafta pro benzinový motor, budou stále nespokojení.

Já bych si ale ještě dovolil položit otázku, odpověď mě zajímá skutečně nejen ze zcela zištných důvodů :), ale i z čiré zvědavosti. Co pro Vás není přijatelného na kamnech, když po funkční stránce představují ve většině případů podstatně lepší, komfortnější, trvanlivější řešení než krby? Je to velikost prosklení (dnes už může být poměrně velké bez negativních dopadů)? Je to cena (ta bude u řešení lepšího holt vždy vyšší)? Je to snadná instalace a tedy možnost svépomoci? Je to design (dnešní kamna už zdaleka nejsou jen honzovské pece)?
Když budete mít chuť, prosím zkuste všichni nějak shrnout svůj pohled...

Autor: Dan ...
Datum: 24.03.2009 07:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano z Vašich odhadů je mi jasné, že dosáhnout nízké účinnosti není žádný problém. Na druhé straně jsem však uvedl jaký bych měl důvod při mé koncepci ke snižování výkonu? Jde mi o natopení nádrže a to mohu jmenovitým výkonem.

Co se týče uchlácholení že si mohu dovolit větší plýtvání - ne tak jsem to nemyslel. Víte, celý můj příspěvek směřoval k tomu, že lidé při topení dělají spoustu chyb aniž by si to uvědomovali a to jestli přiloží o polínko méně je podle mého ta nejmenší chyba. Myslím si, že pořád ještě dojde k dostatečně kvalitnímu spalování s minimálními emisemi ve srovnání s množstvím kotlů ve spoustě domů, které by měly být vyměněny už dávno. Pokud budeme hnát jakékoli topení k extrémům, tak si pak díky zaklínadlu kvalitního spalování neopečem ani buřta na ohýnku. :-)

Pokud jde o odpověď co je pro mne nepřijatelného na kvalitních kamnech, je opravdu cena. Nezlobte se, (nebo se klidně i zlobte) ale dát 200tis za kamna to je opravdu moc. Při topení dřevem chci vidět oheň a to jistě splníte. Dokážu si představit i slušný design. Kvalita spalování a účinnost skvělé! Ale je to stejná otázka jako proč všichni nejezdíme v Mercedesu. Prostě na to nemáme. To si uvědomte, udělejte cenu pro obyčejné lidi a pak věřím, že bude situace jiná.

Autor: Jan Temr
Datum: 24.03.2009 16:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Dane,

vždyť my si ani neodporujeme :) Vaše argumenty jsou, jak jsem řekl, jasné a z praxe vycházející. Pokud nepřetápíte interiér jmenovitým provozem, potom je jedině dobře, že jste zvolil jak jste zvolil. K reakci mě na začátku přiměl spíš konkrétní spotřebič (vložka), který jste jmenoval.

Všechny moje poznámky směřovaly spíše k budoucím majitelům krbů či kamen, kteří se právě rozhodují a kteří hodlají topidlo využívat intenzivně, ke skutečnému vytápění, pokud možno dlouhodobě.

No a co se týče kamen a jejich cen. Kdyby to tak bylo na naší vůli, to si pište, že bych kamna raději rozpočtoval o polovinu níž :) Z principu jejich využití jako trvalého, spolehlivého, účinného, komfortního a krásného zdroje tepla je opravdu nemožné se s cenou stlačit pod jistou úroveň. Pokud mají mít kamna očekávanou životnost, je nutné plech nahradit dražší litinou, izolační obestavbu dražšími sálavými, případně i akumulačními materiály, plechové kouřovody rourami z nerez žáruvzdoru atd. S tím vším jde také ruku v ruce vyšší pracnost, řemeslná náročnost, časová náročnost na přípravu i samotnou realizaci - tedy cena práce.

Ale bude líp, vydržte :) Přeji hodně zdaru a díky za podněty.

Autor: Dan ...
Datum: 24.03.2009 21:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Samozřejmě Vás chápu a mohu Vás ujistit, že svým výběrem krbové vložky nijak neskáču radostí. Jenomže při kritériích: maximální výkon do vody a akceptovatelná cena, žádný extra výběr není. Víte, abych se Vám přiznal, tak keramické žároviště, kdyby bylo ekonomicky dosažitelné, bych bral okamžitě. Ten plech se mi dvakrát nelíbí a podle mého do žároviště nepatří, ale je to, v této chvíli, jediný možný kompromis. A přiznám Vám ještě jednu věc. Teprve nedávno jsem doma zrušil pec na keramiku. Mimochodem tu jsem si kdysi stavěl sám. Hrnčířský kruh jsem si zatím stále ještě nechal. :-) Takže o tom co patří do míst, kde je 1000°C mám docela dobrou představu. :-)
Přeji Vám, aby jste dokázal dostat na trh nějaké kvalitní topidlo na dřevo, s příznivým poměrem voda vzduch, které nebude přetápět domy s nízkou tepelnou ztrátou a bude za dosažitelnou cenu.
Příjemný den a děkuji za Vaše příspěvky.

Autor: fany fany
Datum: 24.03.2009 22:01 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jste patrně odborník přes topení, tudíž se vás na něco zeptám. Psalo se zde o kamnech, či krbových vložkách do PD či NED. V PD je to asi utopie, ale v NED to vidím jako reálné, ale.....

Osobně mám takový NED (něco mezi PD a NED) a dlouho jsem sháněl malá krbová kamínka s výkonem kolem 2kW. Bohužel jsem takové nikde nenašel. Jednalo by se o kamínka, kde není velká sálavá hmota. Nakonec jsem musel vzít za vděk kamny s výkonem 5kW a stím, že je možné regulovat až k 1,5kW. Používám je celou zimu vždy o víkendu (kdy mám čas a náladu topit), ale i tak je výkon velký. V pátek navečer zatopím, za hodinu to musím rozvádět vzduchovodem do dalších místností. Když jdu spát, tak přiložím 2 dřevěné brikety a uzavřu přívod vzduchu na 95%. Kamna vydávají malé, ale dostačující teplo. Ovšem pro kamna samotná a komín to asi dobré není. Většinou pak topím ještě v sobotu dopoledne (pokud je venku mráz a nesvítí moc slunce) a tím to končí. Teplo vydrží přes neděli a někdy je to znát ještě v pondělí.
Jak jsem psal, je to nouzové řešení. Rád bych to nahradil opravdu malými kamínky s maximálním výkonem do 2kW. Pokud byste o něčem věděl, tak jsem jedno velké ucho. Případně kdo by to vyrobil na zakázku. Děkuji.

Autor: Jan Šulc
Datum: 25.03.2009 10:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fany fany, mám stejnou otázku. Historicky jsem od krbu v pasivu vlastní koncepce s technicky náročným ohřevevem přešel na variantu bez krbu. Už to vypadalo, že to tak zůstane, ale netechnický a zejména neekonomický faktor s názvem ::manželka:: je nepřekonatelný, takže krb v domě ::zkrátka bude:: :-)
Takže po roce mnutí rukou, jak jsem si ušetřil starostí že krb neudělám, jsem zpět v blátě, ne-li louži.

Tak se opět hlásím do klubu hledačů malovýkonného topidla na efekt, které sálá (ale zase ne moc) a kde je vidět krásný oheň a slyšet praskání dřeva (t.j. jakékoliv lihové náhražky či elektrické atrapy jsou vyloučeny).
situace na trhu je taková jaká je, takže opravdu nezbyde nic jiného, než zvolik kompromis (tj. topidlo s větším výkonem) nebo experiment. Jiná možnost je nechat si extra zadat vývoj u renovovaného kamnáře, ale jak jsem dříve tuto problematiku s panem Temrem, jehož názorů si vemi považuji, konzultoval, sám mi napověděl, že bych se touto cestou nedoplatil.
Takže pokud nechceme kompromis (fany fany, vy ho již máte a chcete také něco "lepšího"), nezbývá než svépomocí "vystudovat" kamnařinu a vyprojektovat a následně postavit topidlo požadovaných parametrů. Kamnařům teď asi vstávají vlasy hrůzou na hlavě, ale vážně, máme my, krbu chtivý pasiváci, jinou možnost?

Autor: Karel Karel
Datum: 25.03.2009 10:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Existuje jiná možnost - vyměnit manželku. Doma jsem to naštěstí ustál a krb ani kamna nebudou. Ale tlaky byly od manželky i od dcery. Nechápu co na tom ty ženské vidí.

Autor: Jan Šulc
Datum: 25.03.2009 10:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
:-) Já se jí zaptám, co ona na to :-)

Autor: kocina petr
Datum: 25.03.2009 16:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
stastne to manzelky a dcery :-)
nechapou jaky bic si na sebe pletou.
manzelku bych nemenil - se svoji jsem maximalne spokojen.stejne jako s PD :-)

Doma jsem to naštěstí ustál a krb ani kamna nebudou. - ja bych jim to predvedl i bez toho,ze kazdy den budou nosit drevo do bedny a pak zase z bedny na svoje misto :-).na tyhle veci mi nemusi stat barak :-)))),uvidime jak dlouho je to bude bavit.rozhodne to nebude trvat dele nez zacnu se stavbou komina.pokud to vydrzi dele jak rok,tak ten komin mit budou,vcetne krbu :-)
rozhodne bych si to od nich nechal dat pisemne.vim ceho jsou zensky schopny a zaprou vam i nos mezi ocima :-(
my nic my muzikanti.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 25.03.2009 10:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Je i další možnost. Uprosit někoho, kdo má krb v domku podobném pasivnímu nebo pasivním, zda byste mohli přijet na návštěvu a zatopit si. Není nad osobní zkušenost a rozhovor.
Já osobně bych neměnil (ženu). A některé věci žena ženě vysvětlí snáze, než vlastní muž.

Autor: kocina petr
Datum: 25.03.2009 16:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
a zejména neekonomický faktor s názvem ::manželka:: je nepřekonatelný, takže krb v domě ::zkrátka bude:: :-) - naprosto stejny problem jsem resil v roce 2003.v dome muselo byt alepson nejake topeni.proto jsem zvolil podlahvku.nejlevnejsi varianta.
jelikoz mame chalupu a tam se musi topit drevem,tak o krb a komin v baraku nestala :-).
pokud vam manzelka slibi,ze se bude o teplo domova starat bez vasi ucasti,tak bych do toho sel,ale je to nevratna zmena :-(,kdyby si to nahodou rozmyslela.vynalozeny investicni prostredky jsou bohuzel v nivec :-( o uniku tepla ani nemluve.za par let skonci u primotopu - je to pohodlnejsi.

Takže po roce mnutí rukou, jak jsem si ušetřil starostí že krb neudělám, jsem zpět v blátě, ne-li louži. - nejste.predpokladam,ze si obcas nazory na TZB precte.
vasi pani vzkazuji,jestli je ochotna kazdy den zatapet v kamnech a taky okolo uklizet,vcetne popela.techto veci jsem se chtel vyvarovat.moje manzelka nastesti zna problem s krby z chalupy :-).dekuji nechci ten bordel a starost za cenu koukani se do plaminku.od toho mam dostatecne velkou zahradu,kde si ohen muzu udelat kdekoli - tedy mimo strechy :-)

mate :-), a to takovou, kamna v pasivu zahodit.fany fany stejne krb pouziva jen pres vykend a nekdy ani to ne :-)
nez abych koukal do kamen,to e radeji pres obrovsky okna koukam do zahrady.je to zazivnejsi nez kamna.
zas mi na parcelu chodi divoky prasata :-(

neni to krasnejsi pohled z foto,nez civet do krbu.jen by ty mrchy nesmely ozrat vsechno.
bazanty,koroptve a jinou havet nestiha clovek fotit.ty srnky mam kolikrat tak 5m od sebe.ani se neboji.

Autor: Jan Temr
Datum: 25.03.2009 21:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

ale řešení je přeci jednoduché jako facka - topeniště může mít klidně výkon 30 kW (např. kamnové topeniště na 10 kg dřeva), důležité ale je, aby byl tento rozdělen pomocí akumulace (do čeho už nechám na Vás, nabízí se tradičně keramika nebo voda resp. obojí) do 15ti hodin (tedy 15 hodin interval přikládání).

Pokud jde o prostor (je s ním nutné šetřit), musíte se spokojit s kratším intervalem přikládání a zvolit tedy menší topeniště/menší vsázku dřeva/kratší a tedy menší tahový systém.

Konstruovat topeniště se jmenovitým výkonem 2 kW je trochu nesmysl. 2 kW představují cca 0,6 kg spáleného dřeva za hodinu hoření. Když si představíte topeniště na jedno polínko, asi je jasné, že se do něj žádný výrobce nepustí. Topeniště na 2 kg, tedy jmen. výkon řekněme 6,4 kW, už smysl má, no a při akumulaci 3-4 hodiny je výkon 2 kW na světě.

Autor: fany fany
Datum: 25.03.2009 21:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
V případě NED, či PD to bohužel nejde. Vnitřek je plně naakumulován a tudíž teplo okamžitě zvyšuje teplotu v mistnostech. Jedině snad malá krbová kamna s výměníkem, ale to také nepovažuji za šťastné. Musíte počítat s tím, že těchto domech je pomalu i zapálená svíčka zdroj tepla. Zrovna tak počet obyvatel.
Nemyslím si, že by se výroba malých krbových kamen pro NED nevyplatila. Těchto domů bude přibývat a většina majitelů bude stát před stejným problémem, jako třeba já.
Tento zdroj tepla není ani tak paráda, či rozmařilost manželky, ale jako náhradní zdroj topení v případě výpadku elektriky. U nás na Vysočině to v zimě bývá často. Pak se dá na těchto kamnech i provizorně uvařit.
Pokusím se ještě zapátrat v zahraničí.

Autor: Jan Temr
Datum: 25.03.2009 22:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

asi jsme si nerozumněli. Když mluvím o akumulaci, samozřejmě tím myslím akumulaci kamen, tedy do keramického tahového systému a pláště kamen, případně ještě do vody.

To, že kamna zvýší teplotu v místnosti je snad v pořádku, proto byste je přeci pořizoval. Jde jen o tu míru, jakou budou topit. Mluvilo se tu o ztrátě 2 kW, ale pokud chcete postavit kamna o výkonu 1 kW, proč ne.

Výroba malých krbových kamen není nesmysl, ale pokud malá znamená na půl kila dřeva, tak potom ano. Představte si žároviště o velikosti třeba 15x20x25 cm a tomu odpovídající prosklení. Opravdu byste si tohle koupil? Vy a další tisíce lidí, aby se to nějakému výrobci vyplatilo vyrábět? No nevím nevím... To bych pochopil spíše ty peletky.

Autor: Dan ...
Datum: 26.03.2009 08:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vážení, stále tady argumentujete tepelnou ztrátou 1 - 2kW, ale nevím jestli si uvědomujete, že tato ztráta je po celých 24hodin! Takže to, co navrhuje pan Temr, je podle mého skvělé řešení. Topit 1-2hodiny do akumulačního pláště, který zpozdí a rozprostře výdej výkonu na několik hodin. Tím lze dosáhnout tepelné pohody a rovnoměrnosti výdeje tepelného výkonu. To, že v okamžiku topení, je výkon ohniště je např. přes 6kW je přece úplně jedno, když je tento výkon akumulován a není předáván okamžitě do místnosti.

Autor: fany fany
Datum: 26.03.2009 14:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
S tím souhlasím. Jenže já už tu akumulaci nikam nedám. Pokud bych stavěl znovu, tak bych s tím asi počítal. Původně jsem měl v plánu pod domek zakopat dvě vetší nádrže (vyřazené cisterny). S tím, že jedna by sloužila na dešťovou vodu a pro účely zalévání a druhá by byla akumulační. Tehdy jsem počítal s použitím solárních kolektorů pro ohřev TUV a přebytek by nabíjel onu AN. Padlo to když jsem dělal geologický posudek a ve necelých 2 metrech narazil na skálu.

Dnes už to nezměním a tudíž pátrám po malých kamínkách.

Autor: Jiri holub
Datum: 26.03.2009 15:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
už totu bylo řečeno problém je v účinnosti malých hebel, možná snad na kapalné palivo, nejvíc se mi líbí z pevných svíčky, ty budou při nejhorším k dostání vždycky.
jinak pokud jde o rychlost šíření tepla tak myslím, že se i blíží rychlosti světla.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 26.03.2009 15:18 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nevím co myslíte tou rychlostí šíření tepla. Pokud máte na mysli přenos zářením, tak ano. Jnak ne... při vedení záleží na látce kterou se šíří a při konvekci na rychlosti proudění.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 24.03.2009 09:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Řadím dle důležitosti:
1. Je prima, že v pasivním domě se protopí elektřiny jen za 2 tis Kč. Je mi jasné, že elektřina musí být, ale její spotřeba elektronikou se bude snižovat, u domu zůstane 100 let stejná... Mimo vytápění je třeba i TUV a proč to nespojit, když je u rodinných domků většinou polínek dost? Proto mi jde o natopení akumulační nádrže, dejme tomu na týden. (optimista?)
2. Když už topím, je možno to dělat z přilehlé garáže, ale
-z obýváku, v nejhorším z chodby to je pohodlnější
-navíc je to usnadněno tím, že se bude topit týdně a nebude třeba velké množství dřeva.
3. Když už topím z domu, proč nevidět do topeniště? A z toho mi vyšel ne dost praktický krb...
Souhrn:
-Je třeba dodat, že bych osobně v pasivním domě nepočítal moc s pasivní cirkulací vzduchu, tu má na starost ventilace, která bude muset být. Bez rekuperace není pasiv. Kdo ze stavějících počítá s tím, že ve stáří jsou i dva chody překážkou a projektuje komplet malý byt v přízemí, nikoliv půl bytu dole a půl nahoře?
-Proto bych počítal s co největším předáním tepla do vodního výměníku v komíně, vatou izolovaným topeništěm aby zabrala co raději méně místa, protože z akumulační nádoby si vezmu tepla kolik chci kdy chci a ne kolik mi dá akumulační masiv kolem krbu. Pokud nějaké teplo odejde komínem, nevadí.
- Z priorit tedy vyplývá, že komín a topeniště klidně u obvodové zdi (projektant asi bude raději), stejně bude plakat, jak to utěsnit... Bude to podstatný problém. Odkud bude vzduch je mi jedno; buď z venku nebo ten co se předehřál v registru?
-Peletky jsou sice luxusní topení, ale v tomto případě z mého hlediska zbytečné. Pokud na vesnici seženu něco dřeva, proč kupovat topivo nejdříve rozemleté, potom slisované a ke mně dovezené a platit tu spoustu práce? Abych byl jako ta rodina, co je celoročně bez práce na dávkách, ale brambory kupuje, protože není schopná si je za barákem vypěstovat?
-Ekonomický dodatek: když se spočítá topeniště, potrubí a čerpadlo, tak se to vyplatí asi jako ropovod Ingolstadt: v době stavby se nevyplatí vůbec a je zbytečný, ale je to pojistka proti vydírání a potom může být člověk velice rád, že ropovod má...

Autor: kocina petr
Datum: 24.03.2009 13:49 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ale je to pojistka proti vydírání a potom může být člověk velice rád, že ropovod má... - castecne se da souhlasit v pripade starsich domu ci NED.v pripade PD to nema opodstatneni.
na vytopeni domu staci slunce.
jsem zvedav jak se to projevi,az dam cely system dokupy.jeste rok si budu muset pockat.aspopn budou objektivni data po dvou letech bez a se solarkem.pak jeste podlahovka.
sam jsem na to zvedav.
uvidime co nam rekne pan Polášek s mymi soucasnymi 30 Watty.
pan Bernatek se uz bohuzel neobjevuje :-(

Autor: Dan ...
Datum: 24.03.2009 16:37 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pane Kocino Váš příspěvek nějak nechápu.
1. Nechápu spojení ropovodu v jedné větě s NED a PD. To jako že ve starších domech je dobré mít ropovod? :-)
2. Jestli na vytopení domu stačí slunce bych rád aby jste psal až budete mít důkaz - až Vám to bude fungovat. Jinak je to bezcená věta, které já v případě Vašeho domu nevěřím.
3. V PD odsuzujete krb a sám tam máte podlahovku, což je v případě skutečného PD také nesmysl.
4. Jakých 30W?

Autor: kocina petr
Datum: 25.03.2009 06:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
1. ropovod - krb
2.dukaz casem bude :-)
3. vysvetlovat pred 6 lety nekomu pasivni dum bylo nad me sily.kazdy tvrdil,ze to nemuze fungovat.
4.30kWh/m2

Autor: Dan ...
Datum: 25.03.2009 07:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
2. Tak o tom prosím pište, až ten důkaz budete mít.
http://oze.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/118-vyroba-tepla-solarnim-systemem
Prosinec 2,3kWh/m2 a Leden 7kWh/m2 jsem dost zvědavý jak Vám ten dům vytopí. Ta měsíční produkce nestačí ani na teplo, které potřebujete na 1 den. Takže se na ten důkaz rád přijedu podívat. :-)
4. 30W a 30kWh/m2 je myslím trošku rozdíl :-) Ale chápu že jste to jen nedopsal.
Mimochodem pasivním domem nazýváme dům , který má roční spotřebu méně než 15kWh/m2 za rok.
http://www.pasivni-stavby.cz/?gclid=CP77seS4vZkCFYkWzAodlEwp6w
http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html?chapter=definice-rozdeleni-podle-energeticke-narocnosti

Přeji hezký den.

Autor: Dan ...
Datum: 24.03.2009 22:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím pane Plevo.
K tomu co jste napsal mám jen malý komentář.
Nevím kolik spotřebujete teplé vody, ale běžná domácnost může spotřebovat třeba 200l TUV denně. Pokud z té nádrže budete chtít vzít i teplo do domu, tak si zkuste spočítat jak velké ty nádrže budou. Na každý 1kW TZ domu potřebujete víc než 400l vody. (max teplota 85°C spodní teplota 35°C). Takže při TZ 1kW potřebujete na týden včetně TUV 600x7=4200l vody. Pokud budete topit celou neděli (12hodin) tak potřebujete výkon krbu do vody cca 24kW. Kolik při tom půjde do vzduchu? Co s tím výkonem... A to jsem nepočítal s žádnou tepelnou ztrátou nádrže.
Myslím, že topit častěji je jednodušší. :-)

Autor: Pavel Pleva
Datum: 25.03.2009 10:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
No to by ale byla nádherná zpráva!

Ve skutečnosti přiznávám, že nejsem schopen spočítat nic, co by mělo smysl. Podle Vámi uvedených čísel (se kterými souhlasím) by stačilo současné topítko,jedinou "drobností" je poměr tepla předaný do nádrže a vyzáření do prostoru bytu...
Zde bychom museli využít vatou izolovaná kamna nebo alobal s magnety na sklo, jak zde už jedna šikovná hlavička navrhla.
Chybu v úvaze budeme mít asi v tom, že nutný příkon bude podstatně menší, protože něco málo dodá sluníčko a něco lidé a el. spotřebiče.
Potom bude i výpočet jiný, potřeba tepla pro TUV bude větší než pro vytápění.

I kdybych měl spotřebu 100 l denně, 400 na 4 dny potom bych topítkem cca 10kW topil cca 1 hod do nádoby cca 3m. Čtyřdenní ztráty z nádoby beru jako příspěvek na vytápění. Ale stejně se obávám, že mám někde chybu v úvaze.

Autor: Dan ...
Datum: 25.03.2009 18:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Chyba ve výpočtu není :-)
Objem TUV klidně uberte na polovinu, ale pokud jde o kapacitu na akumulaci tepla, tak si uvědomte, že jsem Vám to počítal na dodání ZBYTKU tepla 1kW! Takže pokud bude tepelný výkon osob a celé domácnosti včetně vaření, svícení TV... atd. PRŮMĚRNĚ za 24hodin celkem 500W (nevaříte a nekoukáte na TV 24hod denně, tedy alespoň si to myslím), tak můj výpočet platí na dům s tepelnou ztrátou 1.5kW a to včetně větrání! Jinými slovy zjistěte si tepelnou ztrátu Vašeho domu, odečtěte cca 0.5kW a zbytek vynásobte minimálně 400litry vody na 1den.
Například: pokud budete mít tepelnou ztrátu 3kW a budete chtít topit 1x týdně, tak 3-0.5 = 2.5 x 400 = 1000 x 7 = 7000 litrů vody :-) Zdůrazňuji že jde o přibližný výpočet, ale rozhodně vůbec není vzdálený realitě :-) Upřímně řečeno počítejte s tím, že to bude ještě horší, protože tady nepočítám žádné ztráty, ke kterým naprosto jistě dojde.
Myslím si, že pro Váš účel není krb vhodný. Ale dělejte si co chcete :-)
Mimochodem můžete nám napsat jakou tepelnou ztrátu má Váš dům abychom věděli o čem se bavíme?

Autor: Pavel Pleva
Datum: 26.03.2009 12:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji za nabídku. Nejedná se o současný dům.
Stále jenom sním a sbírám informace o pasivním domě a zatím jsem nekopnul. Něco se kupředu pohnulo, ale málo.
Snad mi nikdo nepřipomene vynálezce ze Saturnina s jeho mýdlem...

Autor: Dan ...
Datum: 26.03.2009 14:05 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jasně chápu :-)
Víte já jsem velikost nádrže odhadl a trošku jsem jí podcenil. Dneska bych jí udělal o trošku větší. Naštěstí tak akorát vyhovuje a jen nemám rezervu, kterou jsem si myslel, že mít budu :-) Proto Vás na to upozorňuji :-) Fakt je lepší mít vše spočítané. Alespoň přibližně.
Držím pěsti k úspěšné stavbě. :-)

Autor: Pavel Pleva
Datum: 26.03.2009 14:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji za přání. Já si Vaše výpočty pro svoji orientaci schovám, ale pro pasivní dům se mi zdá spotřeba tepla vysoká. Opravdu je pro PD?

Autor: Dan ...
Datum: 26.03.2009 15:30 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dostat se s tepelnou ztrátou pod 1,5kW fakt není jednoduché. A myslím si, že i tepelná ztráta PD se pohybuje kolem této úrovně.

Autor: petr Mareš
Datum: 26.03.2009 14:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
ten vypočet je fakt dobry...
skontoloval som ho 3kW x24x7 =504 kWh = 1 814 400 000 Joule deleno 4186 /tepelna kapacita vody/ deleno 60/teplotny rozdiel topnej vody a dostal som hmotnost vody = 7220 kg.Ta presnost je uplne postacujuca.

Klobuk dole, pan Dan.

Autor: Dan ...
Datum: 26.03.2009 15:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji. Ale přiznám se, že jsem na to šel úplně jednoduše.
Podívejte se sem http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/97-ohrev-vody
tady zadáte 400l vody, spodní teplotu 35°C horní 85°C, ohřev elektřinou, výkon 24kW a vyjde doba těsně pod 1hodinu :-)

Autor: Jiří Špaček
Datum: 29.11.2015 20:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121222
reakce na ...
Zdravím všechny,

po čase bych rád obnovil toto téma. Nyní jsme u studie domu, manželka je také závislá na krbu a vy již máte určitě praktické zkušenosti.

Jsou vaše návrhy funkčí? My např. chceme přikládání zadními dvířky, abychom nedělali ten nepořádek v obýváku/chodbě. Pro architekta je to "oříšek" při návrhu, protože se pro PD krb nehodí, ale navrhnul 1m3 akumulační nádrž a kaskádové vytápění (cirkulace vzduchu od krbu přes schodiště v místnosti do patra). Samozřejmě z velké části půjde teplo na TUV. Pro léto budou soláry. Můžete se tedy pochlubit svými řešeními?

Autor: Pavel Rábek
Datum: 19.12.2015 23:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 109242
reakce na ...
Dobrý den,

o tomto jsem kdysi sháněl velkou spoustu informací a nakonec si v projektu krb prosadil. V našem PD s krbem bydlíme druhou sezónu, za tu dobu jsem lecos vychytal a vypozoroval, shrnuji své poznatky:

- za prvé - krb jen do pasivu z masivních materiálů. V lehkých stavbách bez akumulace budete mít brzy saunu. V mém případě - kombinace betonu a vápenopískových cihel můžu topit i půl dne a bude zde pořád příjemně, protože tato masa se ohřívá pomalu a "krade" tak teplo ohřátému vzduchu.

- krb s co nejmenším výkonem a pokud možno s teplovodním výměníkem. (já mám "aquaflam 7" - má 2kW do prostoru, 5kW do vody)

- externí přívod vzduchu (jinak to snad ani v pasivu kvůli vzduchotěsnoti nejde)

- komín snad jedině Schiedel Absolut s větrací šachtou vedle kouřovodu, slouží jako externí přívod vzduchu (dole se do šachty vyvrtá díra a osadí LAS adaptér). Zároveň se příchozí vzduch ohřívá od sousední šachty s kouřovodem, takže vám do krbu nejde vyloženě venkovní studený vzduch.

- vyřešit tepelné mosty v komínu - Schiedel má tvarovky z pěnoskla které dáte v místě prostupu např. stropem. Nadzemní část komínu jsme ještě obalili 5cm izolací z nehořlavé vaty.

- klapku na přívodu vzduchu, případně i komínovou. K mému Aquaflamu jsem dokoupil elektronickou regulaci přívodní klapky - taková elektronická krabička s displejem, která zkoumá teplotu topeniště, nádrže atd. a reguluje si polohu klapky pro přívod vzduchu a udržuje krb na určité teplotě. Zároveň slouží jako bezpečnostní mechanismus a úplně uzavře přívod vzduchu, pokud by hrozilo přetopení (pokud by vám třeba dítě uzavřelo v technické nějaký kohout ;-) Po skončení topení přívodní klapku zavře. Ještě poté někdy, když jdu kolem, ještě pro sichr manuelně uzavřu komínovou klapku. Takto se vám v domě nehoní vzduch z venku do krbu a zpátky do komína...

- pořešit vzduchotěsnost komínu - přívodní roura se dá celkem snadno pomocí gumových manžet nebo nějakého trvale pružného tmelu... Pozor na kouřovod a napojení do komína - objet šamotem a vložit azbestovou šňůru... Toto jsem neměl a při blowerdoor testu mi zjistili docela velké netěsnosti.

- velká akumulační nádrž. Ikdyž pozor na předimenzování. Já mám 950 litrů a dnes bych volil menší - např. 800 litrů. Pokud je nádrž vybitá, trvá opravdu dlouho než ji krbem s malým výkonem nabijete, tak aby se dala teplá voda použít na teplovodní vytápění dalších pokojů. Resp. tady asi záleží jestli budete mít radiátory (které chtějí vyšší teplotu vody) nebo podlahové topení (nižší teplota).
Jinak v nádrži více výměníků - na teplou vodu, solár, krb...

- ideální je nějaký teplovzdušný rozvod po domě. V mém případě mám hned na krbem nasávání VZT a pomocí recirkulační jednotky vzduch rozvádím do dalších místností. O cirkulačních jednotkách se vedou bouřlivé debaty, ale v případě krbu v tom spatřuji výhodu - místnost kde máte krb se vám přehřívá méně a teplo odvedete i jinam...

- velice problematické je použití teplovzduchu spolu s krbem. Naprojektovali mi jednotku Atrea s teplovzdušným vytápěním, jen v koupelnách a v zádveří podlahovku. Ovšem vytápění teplovzduchem se nedá regulovat. Takže když topím v krbu, v polovině domu blízkém krbu je příjmně, ale v té druhé polovině je chladněji (nestačí jen cirkulace od krbu). Pokud zapnu ještě dodatečné ohřívání vzduchu, tak je v té druhé polovině dobře, ale v té první polovině kolem krbu je zase přetopeno. Takže jsem nakonec do těch "chladnějších" pokojů dodatečně nainstaloval malé designové radiátory s přívodem od stropního podhledu (abych nemusel bourat podlahu) a tím jsem problém vyřešil. Z mé drahé jednotky vlastně používám jen větrání a cirkulaci. Teplovzduch používám už jen jako přídavek při velkých mrazech. Pokud bych tedy znovu stavěl, dal bych všude podlahovku (idkyž nevím nevím u našich dřevěných podlah) a vzal obyčejnou rekuperační jednotku, pokud možno s cirkulací.

- kombinace se solárem je super. Mám od letočního brzkého jara nainstalovány kvalitnější deskové od českého výrobce TWI a letos pro mě topná sezóna skončila v březnu po instalaci solárů a začala v listopadu (resp abych byl korektní - 4 dny v březnu a 3 dny v říjnu jsem si zatopil v krbu). Zbytek mi pokrylo sluníčko a akumulace (jak soláry do nádrže, tak okny do konstrukce). Zde bych ještě zmínil - oproti projektu kde jsem měl 4 soláry se sklonem 45 stupňů jsem vzal jejich prodlouženou variantu (takže ve výsledku je to jako bych měl panelů 5) a postavil je v úhlu cca 55 stupňů. To proto aby lépe chytaly sluníčko v přechodných obdobích. Na jaře a na podzim pak krásně při slunečných dnech natopily akumulačku, která díky svému objemu vydržela několik dní bez slunce (v technické doporučuji obalit každou trubku vedoucí z akumulačky, ať vám teplo neuteče - kolena např. pomocí filce). Pak ale budet řešit co s teplem v létě. Buď můžete pouštět do bazénu, nebo necháte soláry po natopení akumulačky stagnovat (u deskových to vadí méně jak u trubicových). V mém případě mám dobře dostupnou plochou střechu, takže od června do srpna přehodím přes 2 soláry pás miralonu s reflexní vrstvou a nemusím řešit co s přebytky v létě.

- když už máte tu akumulační nádrž, využijte teplou vodu (ať už z krbu nebo solárů) kde se dá - kromě topení a sprchování ještě do myčky (buď myčka s 2 přívody, nebo třícestný termostatický ventil a nastavit mu např. 35-40 stupňů). Pračky se také prodávají s dvojím přívodem teplé vody, takže ušetříte za ohřev vody elektrikou, když hned vedle jí máte teplé skoro kubík ;-)

- a abych nezapomněl, musíte mít fyzičku na řezání dřeva, mít ho kde uskladnit, koupit dobrou pilu, starat se o ni a naučit se brousit řetěz... ;-)
Ale ten pohled večer do krbu je k nezaplacení. Kdo to nezažil, neuvěří...

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 20.12.2015 05:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
Větrací jednotka FRIGOTECH s dvouzónovým režimem by pro Vás byla vhodnější - nedojde k Vámi popisované nevýhodě - řeší regulaci teploty v jednotlivých zónách.

Autor: Marcel K....
Datum: 30.03.2009 23:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Taktiež zdieľam názor, že do PD krb s komínom nepatrí. Ono je síce paráda rátať s kW sem a tam, účinnosť pri spaľovani toho či hentoho Ale treba si uvedomiť, že cez komín stále uteká a bude utekať teplo. Komín je komín = odsáva vzduch von. Aj keď sa to nezdá, ale v PD budete dlhšia doba tá, kedy sa nekúri. A vtedy komín ochladzuje. Ano, ano... existujú klapky, škrtiace srandy... ale podstatný únik tam bude. A to už potom ťažko hovoriť o takom dome ako o PD.
Možno je lepšie sa zamyslieť, čo sa chce vlastne dosiahnuť v PD. Ak ide o ohrev a zároveň o estetiku, pri zachovani vlastnosti PD, tak jednoznačne odporúčam liehový krb, skôr známy pod menom bezkomínový krb na bioalkohol. Nepotrebuje komín, takže teplo generované pri spaľovaní ostáva skutočne 100% v dome. Účinnosť biolehu do týchto krbov (bacha na lacne denaturáky!) je cca 6kWh/liter. A dajú sa celkom pekne regulovať aj do najmenších výkonov, bez nežiaducich vedľajších efektov (ako bolo spomenuté nemožnosť efektívne spaľovať napr 0,25 kg dreva za hodinu a pod). Pri obstarávacej cene cca 400-500 Euro za krb (sú aj lacné, ktoré nemajú reguláciu, prípadne sa plášť ohrieva viac ako je zdravé) v porovnaní s KOMPLETNOU obstaravacou cenou krbu (cca 8000 EUR a viac aj s pracou a pod) už ani tak nevychádza prevádzkovanie bezkomínového krbu veľmi drahšie. Netreba ani drevo zháňať a s popolom sa babrať. Celkom zaujímave ponuky, aj články sú na www.bezkominovekrby.sk a majú partnerov aj v Česku.
Peace,
Marcel

Autor: Pavel Kříž
Datum: 31.03.2009 06:24 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ono to s tím ochlazováním komínem nebude tak hrozné. Přívod máte zvenku a vždy se dá zavřít.
Myslíte že laciný denaturák je jiný líh než drahý? Rozdíl je především ve spotřební dani.
Spalováním lihu si ale zaděláváte na problém s vlhkostí, protože při tom spalování vzniká voda. takže o to víc musíte větrat. Možná daleko víc, než vám uteče komínem....

Autor: Pavel Pleva
Datum: 31.03.2009 13:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
PD má rekuperaci, ta vlhkost odstraní automaticky, tam by s vlhkostí žádné problémy nebyly.

Autor: Pavel Kříž
Datum: 31.03.2009 13:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Samozřejmě, že má rekuperaci. Řeč je o provětrávání komínem, které je dle mně minimální. Spalováním lihu vzniká co2 a vodní pára, ty se musí odvětrat. Je jasné že přes rekuperaci, ovšem o to víc vzduchu se musí vyměnit. Dovolím si tvrdit, že to bude minimálně stejně jako provětrávání komínem ( pokud tedy bude krb patřičně kvalitní a utěsněný. Předpokládám, že si v PD někdo nepředstavuje krb s otevřeným ohništěm....

Autor: Pavel Pleva
Datum: 31.03.2009 13:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vím, že jsem zde chybně, ale když už topit, proč nikdo nepřemýšlíte nad ohříváním TUV? To byste si opravdu pořizovali všichni krb jen pro krásu?

Autor: Dan ...
Datum: 31.03.2009 15:00 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vážení, připadá mi, že si každý myslí o svém názoru, že jen ten jediný jeho, je ten správný. Vždyť řešeních je přece spousta. Každému vyhovuje něco jiného. Proč nutit všem za každou cenu to, co vyhovuje mně? Někdo je typ člověka, který si raději vezme knížku, sedne si a čte. Někdo by nevydržel jen sedět a číst a jde něco dělat. Ani jedno řešení přece není špatné. Ten, koho práce nebaví, ten ať si nedělá doma krb, udělá si jen elektrické topení, protože je to pohodlnější a krb s komínem by mu ve výsledku opravdu ochlazoval dům. Ten, komu práce nevadí a má rád pohled do ohýnku, ať si ve stejně dobře izolovaném domě krb udělá, protože si za pár letních dní udělá zadarmo dříví na celou zimu a krb mu udělá nejen teplo, ale i teplou vodu po celou zimu.
Nechte lidem svobodu rozhodování. Jen jim dejme dostatek informací. A na to je, předpokládám, tento server.
Přeji všem hezký den.

Autor: Emil Dlouhý
Datum: 18.03.2009 08:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pasiv bez rekuperace obecně je nesmysl... Každý by vám tu určitě řekl, že se tam "udusíte" nebo budete větrat nonstop a pak už to nebude PD ani ND ale klasik. Říkám vám jděte do kvalitní nucené výměny vzduchu alespoň. Byla by to vaše největší chyba na stavbě, nepřipravit alespoň trasy...
S pozdravem
Dlouhý

Autor: hetzer hetzer
Datum: 18.03.2009 12:17 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
nesmysl je v tomto pripade samotny pasiv, bo ten bez rekuperace skutecne nejde - papirove:)

Autor: Marcel Baďura
Datum: 14.08.2008 21:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
No není pasivní dum bez rekuperace tak trochu utopie?
Vetrat okny?
Nekde jsem cetl, ze vetrani podle normy znamena co hodinu , na pet minut otevrit vsechna okna dokoran.
Bez rekuperace to urcite nepujde. Jedine ze by jste si energii nejakym zpusobem vyrabel , treba fotovoltaicky.

Autor: jez abel
Datum: 23.02.2008 17:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pro skutečný EPD jsou krb či krbokamna pasé.Ale pokud někdo miluje oheň tak si měl toto uvědomit před stavbou domu.Mám NED s TZ 5kW a minikrbokamna Nordica dusím seč se dá.Při 10°nad nulou jen zapálit a nechat vyhasnout.

Autor: petr kocina
Datum: 23.02.2008 18:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
to je holy fakt.s tim naprosto souhlasim.

Autor: fany fany
Datum: 23.02.2008 19:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tohle mě straší už tři roky. Nemohu na trhu najít malá kamínka, která mají výkon kolem 1 až 2kW. Nevíte o něčem takovém? A jaký typ od těch Nordic máte?

Autor: Tom áš
Datum: 23.02.2008 20:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak nevím chlapi, pokud odejdu do práce na 8hod a vypnu topení, tak při TZ 2kW budu dohánět 8hodin výpadku čtyřmi kW 8 hodin. Nebo né?

Autor: jez abel
Datum: 23.02.2008 20:54 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tomáši nemůžeš mít pravdu,tepelný šok který vytvoříš v ovzduší zatopením masiv stavby nestačí tak rychle akumulovat,proto se přehřeje vzduch a bude horko.

Autor: Petr Halada
Datum: 24.02.2008 19:03 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pořád žiji v přesvědčení, že oheň lze provozovat v NED/PD za těchto předpokladů:
1) těžká stavba RD
2) vhodná dispozice zabezpečující, že se teplo dostane do celého domu (střed domu, největší místnost = obyvákokuchyň z které jde schodiště do 2NP ve kterém mají místnosti nad dveřmi větrací průduchy http://www.krbymyslivec.cz/termodynamika.htm)
3) masivní mnohatunová neodvětrávaná akumulační obestavba krbu (myšlenku akumulační nádoby jsem opustil) = plánuji udělat obestavbu dále od vložky, z karisítí udělat kolem vložky klec zasahující až do 2NP, která bude naplněna kamenivem. Kolem vložky umístím rovněž radiatory, které budou samotížně vyhřívat 200l bojler (výměník v bojleru budu v létě využívat pro solár).

Jsem přesvědčen, že tímto se mi RD přehřívat nebude. Přes sklo jde cca 25% výkonu, tedy např. 25% z 3kW = 750W.

Co na to říkáte?

Autor: jez abel
Datum: 24.02.2008 20:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tuším,že nemůžete dávat NED a EPD do jednoho pytle.V NED podle mě můžete podobný experiment uskutečnit pokud máte lehkou stavbu jinak je to zbytečné a v EPD je riziko že neuhlídáte vybíjení a bude hic.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 25.02.2008 08:46 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vážení, se zájmem sleduji diskusi a není mi moc jasné, jak mohou krbové vložky v PD (který je opravdu PD) fungovat, aniž by se z domu nestala sauna.
Pro sebe (!) odmítám filosofii topit jen pro krásu. Když, tak i pro užitek.
Ale potom nemohu použít akumulaci do pevných hmot (nehledě na to, že zabírají místo, jejich cena, měrná akumulace). Jediná smysluplná akumulace je do akumulační nádrže, neb má mnoho výhod: a)je izolovaná, tudíž je vybíjení částečně řiditelné, b)dá se spotřeba tepla rozložit na 24 hod (a krbu si užívám 2-3 hod), c)důležité je i to, že se dá ohřívat TUV, a to je nemalé množství spotřebovaného tepla.
Z těchto důvodů bych se malému topítku nebránil, ale muselo by být dvouplášťové a být napojeno na akumulační nádobu.
Musel jsem přehlédnou překážky, pro které se zde nikdo tímto modelem nezabýváte.

Autor: fany fany
Datum: 25.02.2008 12:57 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nejste sám, kdo na toto neustále upozorňuje.
Proč v PD, či v NED krb s krbovou vložkou? Není to tak nějak zbytečné? Odpovím si sám. Většinou je to zbytečné a v praxi moc nepoužitelné. Ovšem je třeba na to hledět ještě i z jiného úhlu. Mají ti, co píší o svých PD a NED domech, opravdu takové domy?

Nedávno jsem byl na návštěvě v jednom domku, kde o něm majitel tvrdil, že je pasivní. Má tam kombinovanou krbovou vložku většího výkonu. Dokonce v ni topil a nijak teplo tam nebylo. Pátral jsem po technických parametrech stavby a jak přišel na to, že má PD? Technické parametry moc neznal, ale přinesl projektovou dokumentaci, kde byla i smlouva s jednou stavební firmou o stavbě tzv. "na klíč". Ve smlouvě se mnohokrát opakovala kombinace slov "pasivní dům". Byly tam různé detaily na cokoliv, ale výpočet TZ chyběl. Za to tam byl jakýsi certifikát, ale podepsaný patrně dodavatelskou firmou, že je to PD. Ve skutečnosti se jednalo o klasický dům z porothermu a s venkovní izolací 8cm polystyrenem. Topení podlahové vodní s kotlem na plyn a v kombinaci s krbovou vložkou. Tuším že tam byla nějaká AN, ale asi nic moc velkého, neboť bych si toho všiml. Náklady na topení celkem mi neřekl. Prý to tolik nesleduje, ale určitě to nebude nad 50 tisíc. A kdyby prý chtěl hodně ušetřit, což prý nepotřebuje, tak by topil jen v krbu a to by stačilo. Jen při velkých mrazech a hlavně velkých větrech by musel pomoci plyn.

Bylo mi jasné, že tento pán nemá PD a dokonce ani NED. Kolik je u nás takových u staveb?

Myslím si, že ten, kdo má skutečně PD, tak na nějaký krb zapomene. Jedině snad na parádu. Osobně nemám PD, ale spíše „jen“ NED a mám problém koupit na našem trhu malinká kamínka s výkonem mezi 1 až 2kW. A to jen z důvodu doplňkové topného systému pro případ dlouhodobého výpadku elektriky.

Autor: Jiri holub
Datum: 25.02.2008 13:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dá se vůbec docílit funkčnost 2kW komínu?

Autor: petr kocina
Datum: 25.02.2008 14:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
neznam PD ktery by mel komin.je mi lito,ze ten pan naletel nejaky firme a nechtelo se mu o spotrebe tepla mluvit,vcetne energetickych ztrat.

Autor: Jan Šulc
Datum: 25.02.2008 15:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Soubor PD v Koberovech komíny má. Je ale otázka, jestli jsou tyto domy opravdu pasivní... (napoví např. výsledky testů neprůvzdušnosti)

Autor: Jan Šulc
Datum: 25.02.2008 16:05 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Moje řeč. Také jsem chtěl krb do svého pasivu. Důvodů bylo více: 1. domácí pohoda (pohled do ohně), 2. snížení nákladů na vytápění a ohřev TUV, 3. sálavé teplo.
Docela dlouho jsem na toto téma pátral po netu, i jsem si vyměnil několik mailů s kamnáři a dospěl jsme k následujícímu:

1. krb v pasivu možný je!
2. standardně to žádný krbař ani kamnař neudělá, možná někoho přesvědčíte za nadstandart pomocí blíže neurčené, minimálně šestimístné částky, že vám takový systém navrhne, postaví a zaručí se, že bude fungovat.
3. můžete si ho postavit sám z dostupných materiálů, ale je otázka, jestli bude fungovat tak jak má. Je to zkrátka něco jiného, kus vezmete z kamen, kus zase od krbu. Sestavujete z komponentů, které jsou primárně určeny pro něco jiného. Návr si musíte udělta sami, asi nenajdete kamnaře, který by se podepsal pod praxí neověřený projekt.

Na následujících řádcích je popsán systém (a jeho předpoklady), který by mohl fungovat v mém pasivu:

1. Základním předpokladem je dostat co nejvíc energie do vody a minimu do místnosti, kde je krb umístěn. Maximální sálání a prostup tepla do místnosti vidím na cca 1000 W.
2. Celkový výkon krbu může být libovolný, musí být ale splněn bod 1.
3. Systém musí mít dostatečně velkou AN. Optimum se zdá topit při mrazivých dnech 1x za 2 až 3 dny - naakumulovaná energie vystačí na 2 - 3 dny potřeby tepla vytápění a ohřev TUV.
4. Z místnosti, kde je krb umístěn, je vhodné mít zajištěnou cirkulaci vzduchu do dalších místností (myšleno např. cirkulační jednotka teplovduchu nebo jen větráček skrz stěnu do koupelny...).
5. Krb musí být maximálně utěsněn od interiérového vzduchu. Spalovací vduch je nasáván z exteriéru. Nasávání z interéru možné je, ale za předpokladu lehce přetlakového větrání a umístění těsné klapky přívodního vzduchu do krbu s patřičným ovládáním (pro uzavření krbu v období, kdy v něm netopíte). Navíc při rozdílném přívodu a odtatho vzduchu účinnost rekuperace také nebude ideální (to ale není podstatné).
6. pro optimální spalování dřeva s vysokou účinností je potřeba přebytek přívodního vzduchu. Proto i bod 5. Přebytek vzduch je také nutný pro zamezení dehtování vodních výměníků. Ze stejného důvodu by se mělo spalovat výhradně tvrdé a suché dřevo.
7. Optimální spalování probíhá za co nejvyšších teplot. Proto by samotné topeniště nemělo být ochlazováno vodním výměníkem.
8. samotná výměna tepla by měla porbíhat v kouřovodu těsně za topeništěm sytémem spalinových vodních výměníků (zde obdoba tahového systému kamen)
9. Smotné topeniště, i komínový systém s výměníky, by měl být maximálně tepelně izolovány od interiéru.
10. Dvířka topeniště by měla být těsná, osazená minimálně dvojsklem (čím větší dvířka, tím lepší zasklení pro optimalizaci prostupu tepla)
11. Primární vzduch je vhodné nechat proudit v meziprostoru mezi topeništěm (nejlépe šamotovým) a tepelnou izolací. Vzduch se takto předehřeje, spalování bude ještě dokonalejší.
12. Spalinových výměníků vy mělo být více (předat co nejvíce tepla ze spalin do vody) pro zatápění by však měly mít by-pass.
13. Pro umístění krbu do domu je vhodnější vnější stěna s komínem, který není součástí hlavní vzduchotěsnící vrstvy pasivu (nejlépe komín externí). Umístění uprostřed domu možné je, ale s problémy vduchotěsnosti a tepelným mostem.
14. Musí se také pamatovat na dilataci topeniště
15. Dalším problémem je optimální zapojení do AN a regulace celého systému. Otázka bezpečnosti (havarijních stavů), výpadku proudu (nejde oběhové čerpadlo), je nutné také vyřešit. Řešitelné to je, ale investice rostou...

Ale jak sami četete, je to tak složité, nákladné a s nejasným výsledkem, že jsem sám myšlenku "funkčního krbu bez omezení pasivity domu" dočasně opustil.

Autor: Petr Halada
Datum: 25.02.2008 19:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pro pana Šulce a pana Pavel Pleva:

Dlouho jsem razil cestu v akumulaci do vody (viz diskuse s panem Temrem) ale nakonec jsem to celé zavrhl. Voda je sice nejlepší akumulant (kJ/m3), vybíjení je řízené, vybíjení lze realizovat do velké plochy, samé výhody, ale je to už překomplikované, drahé, nerentabilní. Dle mě je cesta v akumulaci do pevné hmoty, prostor lze najít ve středu schodiště (říká se tomu zrcadlo?).

Autor: Jan Šulc
Datum: 26.02.2008 13:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano, je to jednodušší, ale jak zajistit, že se teplo předá místnosti jen v nutném množství? Možná by pomohla akumulační hmota na bázi PCM. Ale i kdyby byla levná, jak zajistit rovnoměrné předání tepla požadovanému množství akumulantu? A naopak, jak zajistit předání tepla z celého objemu akumulantu?
Osobně bych o tomto systému uvažoval u domu s "normální" tepelnou ztrátou a v případě, že vlastním pár hektarů bukového lesa (nebo jsem alespoň zaměstnacem lesní správy :-)) A naopak, pokud se nacházím ve stavu "dostatek dřeva na topení", nemusím se trápit s pasivem :-)

Protože u běžného pasivu, pokud to je skutečný pasiv, spotřebujeme na vytápění pouze cca 1/2 až 2/3 energie než na ohřev TUV, nebylo by příliš hospodárné vytápěcí systém s ohřev TUV nespojit.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.02.2008 15:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
V dnešní době bych si dovedl představit nějaké řízené vybíjení nějakého masivního (obloženého akumulační hmotou) topidla. Něco na způsob akumulačních kamen s ventilátorem řízeným termostatem. Dokonce by bylo možné i zapojení elektroniky. Výpočet mn. akumulované energie a její porovnání s předpokládanou potřebou tepla. Podobně výpočet, na jakou teplotu je možno vyhřát, aby ještě nedocházelo k přehřívání prostoru samovolným vybíjením.
Integrace přinejmenším předehřevu TUV by byla více než vhodná.
Ale v PD by pořád bylo těžko řešitelné především dokonalé utěšnění i při použití externího přívodu spalovacího vzduchu.

Autor: Petr Halada
Datum: 26.02.2008 16:14 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"jak zajistit, že se teplo předá místnosti jen v nutném množství?"

Přesun tepla do místnosti bych minimalizoval. Obestavbu zevnitř izolovat, teplo se bude akumulovat pouze do kameniva a radiatorů spojených s bojlerem. Samotížně se to bude pořád vybíjet do bojleru. Pokud vnější povrch obestavby (s vnitřní izolací) bude mít teplotu blízkou 20C, tak se bude uplatňovat samoregulace.

"nebylo by příliš hospodárné vytápěcí systém s ohřev TUV nespojit."
Spojené to je, viz mé příspěvky výše.

Autor: Petr Halada
Datum: 26.02.2008 16:17 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
a ještě k panu Vintrovi: "Ale v PD by pořád bylo těžko řešitelné především dokonalé utěšnění i při použití externího přívodu spalovacího vzduchu."

Myslíte si, že při externí vzduch nezajistí těsnost = použitelnost pro VZT? Dle mě je funkčnost už odzkoušena. Nebo se mýlím?

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 27.02.2008 07:07 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Už sám komín je těžko řešitelný s dokonalým utěsněním. I topidla s externím přívodem spalovacího vzduchu budou těžko úplně dokonale utěsněna. Jde především o dobu mimo provoz topidla. Třeba komínová klapka nesmí být z bezpečnostních důvodů nikdy těsná. Uvědomte si (viz článek o zkouškách těsnosti pasivních domů na tomto portálu), že několikamilimetrová štěrbina znehodnotí celý dům v parametru těsnosti.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 08:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nechápu. Externí vzduch je přímo zaústěn do topidla (zda problém v netěsnosti nevidím), topidlo je rovněž těsné, trasa topidlo - komín být dokonale těsné dokonce musí.

"Třeba komínová klapka nesmí být z bezpečnostních důvodů nikdy těsná."

To máte pravdu, ale to se bavíme úplně o něčem jiném. Netěsnost komínové klapky je na trase topidlo-komín, ne topidlo-interiér. Poznámka na okraj: norma sice o netěsnosti (z bezpečnostních důvodů) komínové klapky hovoří, ale například při konstrukci finské protiproudé pece se norma záměrně ignoruje, neboť by pec nefungovala.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 27.02.2008 10:40 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Spousta lidí si představuje externí přívod vzduchu jako trubku vyvedenou někde poblíž topidla. Komíny s odvětráváním nejde utěsnit. Ani obvyklá komínová dvířka nejsou příliš řešena na těsnost. I u topidel s externím přívodem vzduchu se někdy část přivádí z místnosti. Sám komín byť utesněný je tepelný most. Vlivem různých tlakových poměrů (větru) a komínovým efektem Vám bude i odděleným systémem přívod vzduchu-komín proudit vzduch a ochlazovat obytnou místnost.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 11:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Neřeším trubku vyvedenou pobliž topidla ani odvětrání komína použitý pro externí přívod. Prostě externí vzduch přímo zavedený do vložky (typ vložky to musí umožňovat).

"Ani obvyklá komínová dvířka nejsou příliš řešena na těsnost."
To nevím, neposoudím, ale myslím, že není problém dvířka utěsnit.

Ano, komín je tepelný most, ale to neřešíme. Externí přívod lze uzavřít, aby v případě netopení se místnost zbytečně neprochlazovala.

Autor: Jan Šulc
Datum: 26.02.2008 17:56 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdá se, že to máte vymyšlené celkem podobně, jen mezi spalinami a vodou nemáte plech, ale masivní akumulační hmotu. Kolik m2 podlahové plochy vám akumulační hmota zabere? Je váš způsob použitelný pro bungalov? (místo samotíže oběhové čerpadlo???)

Autor: Petr Halada
Datum: 26.02.2008 19:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Vymyšlené to mám, ale je to jen teorie :-( Každopádně pokud to nevyjde, tak mě to moc stát nebude. Karisítě se sběrny, kamenivo (300Kč/tuna), výměník v bojleru plánuji v každém případě pro budoucí solár.

"jen mezi spalinami a vodou nemáte plech, ale masivní akumulační hmotu"
Nevím kam ten radiátor umístit. Do blízkosti vložky (malá vzduchová mezera) nebo něm výše do akumulační hmoty.....

"Kolik m2 podlahové plochy vám akumulační hmota zabere?"
1,25*1,7 - plocha pro krb. obestvbu a komín, mohu to hnát do výšky do 2NP

"Je váš způsob použitelný pro bungalov? Místo samotíže oběhové čerpadlo?"
Asi jo, ale nešel bych do toho. Co já doženu výškou, vy musíte honit plochou, což je vaječná škoda. Vůbec není jisté, jak bude ten přenos tepla do bojleru významný, tedy jestli se to čerpadlo vyplatí. Možný je i druhý extrém (v nevětrané krbové obestvbě je údajně až 120C), že pro výpadek elektřiny by jste musel zabezpečit čerpadlo UPS.

Autor: fany fany
Datum: 27.02.2008 06:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Což použít třeba feolitové, či magnezitové cihly? Viz třeba zde: http://web.stonline.sk/dinas/feolit.html

Před deseti lety jsem rekonstruoval chalupu. Dělal jsem tam krbové topení. Snímky a popis jsou tady někde níže. Krbová vložky je obezděna ytongem z důvodu nepřetápění do místnosti s krbem. Krb sousedí s ložnicí. Tak při výstavbě jsme nejdříve ke stěně ložnice přizdili staré magnezitové cihly ze čtyřech starých akumulaček. Pak se teprve dávala vložka a obezdila. V té ložnici, po zatopení, je to jako za pecí. Zajímavé je to i když se v krbu už delší dobu netopí, tak zeď je poměrně dlouho teplá. Bohužel se to nedá regulovat.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 08:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Posílal jsem jim minulý rok několikrát mail, neozvali se mi. Lepší akumulační materiály budu řečit, až zjistím, že na dostatek kameniva nemám místo. To kamenivo preferuji také z toho důvodu, že to bude dobře demontovatelné. Kdyby náhodou to nefungovalo jak má/ohně se nabažili/chtěli na místě obestvy sprchový kout, tak ať není problém tö zlikvidovat.

Autor: petr kocina
Datum: 27.02.2008 16:55 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tohle by me zajimalo.na jedny stavbe me to bude cekat za rok.
neslo by fotky poslat ma email?
magneziovy cihly ze 3 akumulacek mam schovany.
taky by me zajimala vase fasada z detailu.uvazuji o tom ,ze ji udelam obdobne i kdyz jsem ji jeste v realu nikde nevidel.stenu musim mit dokonale rovnou.bude to sice prace jak na kostele,ale efekt by mohl byt dobry za par korun.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 27.02.2008 10:01 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Promiňte pane Halado,
ale vůbec netuším, proč by to mělo být tak komplikované. Ovšem přiznávám, že jsem se tím nijak hlouběji nezajímal. Možná by Vaše zkušenosti zajímaly nejen mě. Které překážky mě čekají a v čem spočívá obtížnost jejich řešení?
Děkuji.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 10:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
1) Musíte nejprve najít teplovodní vložku, která ze svého výkonu dá co největší podíl do vody a co nejmenší do vzduchu. Kvalitní teplovodních vložek je málo a jsou drahé. Musíte mít větší komínový tah (větší průmer komína), vždy hrozí riziko dehtování - nemůžete si moc dovolit ji regulovat.

2) Akumulační nádoba: je drahá. Pomiňme šílené experimenty s plastovou nádobou. Za levnější peníz lze vyrobit. Velká akumulační nádoba je náročná na místo, proto Vás to bude svádět k přípravě TUV průtočně přes AN. Rovněž jaksi automaticky bude chtít AN využít pro solár, tedy další had, stratifikační trubice. Vše jde nastudovat, nechat si vyrobit (dum.skvor.com, www.apexeuro.cz/clean.php), mě osobně jen to studium zabralo spoustu času.

3) Umístění AN. Buď kdekoliv (velké vyřezené nádoby se udělají soubežně se základy a obalí se slámou), pak musíte mít čerpadlo zálohované UPS pro výpadek proudu nebo nádobu umístíte nad topidlo a jedete na samotíž (i v tomto případě dle pana Měchury www.biom.cz/index.shtml?x=1757231 http://www.tzb-info.cz/3291-vytapeni-biomasou-v-rodinnych-domcich-s-ucinnosti-pres-110-sen-a-nebo-realita ) nastává problém při pohasínání ohně a natopení AN = není už velké delta t pro dostatečně rychlou samotíž, pomalý oběh může vést k lokálnímu varu. V každém případě musíte mít nějakou ochranu proti převaření = buď přetlakový ventil s napojením na kanalizaci a vodovodní řád nebo opět viz pana Měchuru - "nad nejvyšším místem je beztlaký aquamat bez ventilku s objemem rovnající se objemu vytlačené vody".

4) Když AN tak aby jste ji co nejvíce využil, tak je ideální podlahové topení. Využije tak i např. 30C vodu v AN.

Když si to všechno posčítáte, zjistíte cenu cca 250 tis. Kč. a kvůli čemu? Aby jste ročně za topení (4MWh) ušetřil cca 10 tis. Kč (dřevo oproti přímotopu)? Bez vlivu úroku, růstu cen (elektřina i dřevo si troufám tvrdit porostou zhruba stejně) je návratnost 25 let (za předpokladu, že vám na složitém zařízení neco neodejde).

Přijde mi prostě pragmatičtější a efektivnější přidat na izolaci, oknech apod. a zcela vypustit z úvahu teplovodní systém. Buď rekuperece, klimatizace (TČ vzduch vzduch) nebo přímotopy. Toť můj názor.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 11:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě doplním, že jste to celé myslel na PD/NED. Má-li někdo velké ztráty, tak roční úspora je např. vyšší a tím pádem návratnost kratší.

Autor: Jan Šulc
Datum: 27.02.2008 11:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Koukám, prošli jsme obdobnými myšlenkovými pochody se stejným závěrem: Neuvažovat AN, neuvažovat vodní systém, zapomenout na solár, a ten krb také hodit za hlavu. Já navíc šel ještě dál: neuvažovat o cirkulačním teplovzduchu, jen větrat minimální množství vzduchu a podle toho nadimenzovat vzduchotechniku, tu sestavit z dostupných komponentů (např. Multivac) a nerozvádět jí zbytečně daleko až pod okna místností.

V mém případě je jakákoli investice kryta hypotékou, takže návratnost nebo spíše nenávratnost je pro mne velmi jednoduše spočítatelná. Jediné, v čem mi vyšla kladná návratnost už první rok provozu, bylo TČ Aqualea na ohřev TUV (viz mé dřívější příspěvky).
Druhou věcí, do které investuji spíše svůj čas než navýšení hypotéky, je co nejúčinnější rekuperace. Už jsem to tu také někde počítal, z celkových TZ domu je TZ větráním ta, kterou mohu nejlevněji snížit.

Počítal jsem si také např. jaká je návratnost přidání 5 cm EPS (23 nebo 28 cm celkem) na stěny domu. Návratnost mne vyšla na 25 let. Co byste řekli vy, čtenáři této diskuse, vyplatí se nebo ne? (uvažoval jsem jak s navyšováním úrokových sazeb hypotéky tak i se zdražováním el. energie)

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 12:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Opravdu máme hodně podobné závěry :-) Ač jsem ještě před nějakou dobou odmítal řízené větrání s rekuprecí (viz mé dřívější příspěvky v této konferenci), tak nakonec do to jdu. Taky nebude VZT s cirkulací, ale myslím že se mi podařilo vhodnou dispozicí domu zajistit samocirkulaci vzduchu. Výměník si udělám sám, v zemním registru DN200 délky asi 15m dám do středu měděný okap DN150. Vnitřkem mi bude proudit odpadní vzduch, mezikružím čerství. Něco na způsob thermwetu, jen to je sloučeno do ZR. Když nad tím přemýšlíte více, tak zjistíte, že to uložení v zemi nevadí.

V čem se lišíme, je jen pohled na krb, dle mě to půjde. Počítal jsem si rentabilitu zateplení v mém případě a vyšlo mi po 30% zdražení elektřiny (sazba přímotop) 23cm EPS 70F. Budu tedy dávat 25cm.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 27.02.2008 13:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Máte nějak promyšleno čištění? Jinak myšlenka to není špatná.

S krebem přeji všem nám, aby Vám to vyšlo.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 13:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Čištení mám ulehčeno dipozicí. Pozemek nahoře mírně svažitý (zde bude stát RD) a pak se sklon zvyšuje k potůčku. Nebo-li roura při sklonu 15% sama ze svahu vyleze (pomůžu tomu nějakou zídkou), čístit se to tedy bude jako dělo :-)

Sám jsem zvědav jak to vyjde, celý dům bude experiment:
1) betonový monolit, vnější bednění 25cm EPS, vnitřní bednění posuvné

2) krb

3) rekuperace se zemním registrem, dispozice domu nahrazující cirkulaci

Autor: Jan Šulc
Datum: 27.02.2008 13:24 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Trošku už odbíháme od původního tématu (i když koukám, jste toto vlákno založil před rokem a půl Vy, pane Halodo, tak mi to snad odpustíte :-)). Myšlenka 2 v jednom, aneb rekuperátor v zemi, je zajímavá, ušetříte za rekuperátor, spousty klapek, prostor na to vše. Ale jaká bude účinnost rekuperace? Mezikružím mezi DN 200 a DN 150 budete přivádět čerstvý vzduch. Ten se vám na jedné straně bude ohřívat o odpadní vzduch plochou 0,47 m2/m délky, ale na straně druhé plochou 0,63 m2/m délky se bude nejdříve ohřívat, ale pak ochalzovat o zeminu. Těžko odhadnout funkci výstupní teploty, ale zjednodušeně se dá říci, že bude 0,47x závislá na teplotě odpadního vduchu a 0,63x závislá na teplotě zeminy. Takže na výstupu vám bude teplota kolísat okolo cca třinácti stupňů. V těch nejmrazivějších dnech vám účinnost může dosáhnout rozumných hodnot, ale čím bude venkovní vzduch teplejší, tím bude účinnost klesat. Uložení v zemi nevadí, CU můžete nahradil levnějším AL (kdo hledá, najde).
Já netvrdím, že krb do pasivu nejde :-) Viz výše.

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 13:49 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Neporovnávejte jen přestupní plochy, ale i materiál, meď má mnohokrát větší vodivost než plast. Čím déle to pojede, tím více se teplota zeminy okolo ZR v blízkosti RD bude blížit teplotě odpadního vzduchu. Nebo jinak řečeno, teplota zeminy bude se zpožděním kopírovat pokles teploty odpadního vzduchu. Proto se účinnosti nebojím. A i kdyby byla účinnost 40% za 10 tis. Kč, tak je dobrý poměr. Existuje nějaká rekuperace s 80% za 20 tis. Kč?

Autor: Petr Halada
Datum: 27.02.2008 13:55 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
A kde bych našel Al trubky pane Šulci? Ideální DN je 140, žel takový okap není.

Autor: Jan Šulc
Datum: 27.02.2008 21:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"Nebo jinak řečeno, teplota zeminy bude se zpožděním kopírovat pokles teploty odpadního vzduchu."
Hmm.. aby to nebylo jen zbožné přání. Ale odrazovat Vás od toho nebudu.
"Existuje nějaká rekuperace s 80% za 20 tis. Kč? "
Co třeba 4 díly Thermwetu???

K al trubce: tak hned 1. odkaz na Googlu: www.alupa.cz. Dn 140, síla stěny 4 mm (tenčí bohužel není). A co použít spiro trubku?

btw. jak tam tu tenčí trubku zasifixujete? Normálně položíte, nebo jí opatříte pžed zasunutím "nožičky" v pravidelném rozestupu, aby byla soustředně?

Autor: Petr Halada
Datum: 28.02.2008 15:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Musí být samozřejmě soustředně! Trošku jsem se inspiroval následujícím příspěvkem (není to samozžejmě v zemi, někde zde na konferenci je originál, účinnost 60%):

Spirorury (Fe-Zn plech) průměr 125 a 200 mm. Anemostaty 100mm, Sonovent MI 102 flexohadice na spojenie rozvodu s anemostatmi a sucasne utl. hluku (aspon 1,2m aby bol ucinny utlm hluku), kolena 90 stupnove. Do 200 zasunout 125, délka 21m. Distanc pomocí nožiček se šroubků a matek. Ve 125 jde odpadní teplý vzduch, ve 200 se nasává čerstvý. Na vyfuk opotrebovaneho vzduchu v mojom pripade staci ventilator RM125L, na cerstvi vzduch som nainstaloval ventilator RM160L. Odsavanie je v kuchyni, WC a v kupelni. A cerstvy vzduch je privadzany do izieb. Do rozdelovaca cerstveho vzduchu som namontoval vyhrevne teleso 125W s termostatom (nastavený na 22C). Cely system som zabalil do 10cm-ov hrubej izolacie ISOVER. Rury treba montovat so spadom 1cm na meter , aby kondenz mohol vytiect. Prietok vzduchu sa da regulovat so zmenou napajacieho napetia ventilatorov,alebo frekvencnym menicom. Odvod kondenzatu je riesene na strane,kde su ventilatory.Ventilatory su montovane pomocou flexorur. A prave pred flexorurou som navrtal otvory do Spirorury na strane odsavania,a tam stecie kondenzat do zberaca. Odvod kondenzatu nie je problem, lebo pred ventilatorom je uz len 125mm rura. 200mm rura pomocou 90stupnoveho kolena ,cez ktore prechadza 125mm-ova rura rovno, odbocuje k ventilatoru RM 160L, tak ze ziadne komplikacie.A rozbocovace s flexoruramy k anemostatom su takisto dokladne zabalene. Utesnoval som silikonom,ale potom som prelepil hlinikovou lepiacou paskou.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.02.2008 23:21 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Myslím, že je možné řešení využít trubek ve formě okapních žlabů. Na zakázku jde udělat jakýkoliv průměr. Jenom se mne měď zdá poněkud drahá (pr. 120 mm – 616 Kč/bm). Na odkazu je možné najít plech AL za 375 Kč za tabuli 2x1 m a z toho se dá udělat cca 4 bm. Dneska se okapní svody již dělají i na stolicích z nekonečného pásu
Zde se dá sehnat Al trubka i tenčí
http://www.blecha.at/cz/a100-aluminiumprofile.html
Zde pro názornost ceny okapních součástí a plechů
http://www.klempirstvispacek.cz/stavebnich.htm

Autor: Petr Halada
Datum: 28.02.2008 15:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji Vám i panu Šulcovi za odkazy. Našel jsem i levnější měděné okapy http://www.centrostav.cz/index.php?menu=102&sekce=18&od=1&hledanytext=
To je zajímavá informace, že se měděný svod dá udělat na míru. Moc jsem to zatím nezkoumal, jen mi pořišlo, že svod musí mít asi svařovaný spoj a ne falcovaný viz http://www.sag.as/article.asp?nArticleID=32&nDepartmentID=155&nLanguageID=1 zcela dole

ale ten hliník bude asi lepší volba. Dík moc za odkaz. Budu stejně řešit až později, za krátko mě čeká avizovaný experiment - betonový monolit + EPS.

Autor: Jan Šulc
Datum: 28.02.2008 21:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Kdy začínáte stavět? Docela rád bych viděl Váš systém na vlastní oči.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.02.2008 06:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"Kdy začínáte stavět? Docela rád bych viděl Váš systém na vlastní oči."

Dejte mi mail, pošlu Vám info, rád Vás uvidím. Každopádně zde umístím fotky. V březnu udělám základová desku. V květnu mi dovezou EPS - s výrobcem DCD ideál mám domluvenou delší stabilizaci a hustotu - takto podpoří experimet, chtějí se taky přijet podívat.

Zde v konferenci někdo zmiňoval hydroizolaci (nátěr?), kterou dával celoplošně na základovou desku (ne tedy jen pásy pod zeď). Hydroizolace snese pozdější stavební provoz. Nevíte prosím někdo co to bylo? Nemohu to najít.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.02.2008 07:12 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nějaký p. Halada (autodoprava Tatra) mi vezl před několika roky písek. Jestli to není jen shoda jmen, tak bydlíme blízko. V tom případě bych se také přijel podívat.
Naznačte oblast.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.02.2008 08:10 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pane Vintr jsem ze severní moravy, mezi frýdkem místkem a havířovem. Bašta Haladů jsou čechy (plzeň, budějovice, týnec, ...) tipuji, že jste tedy odtamtud.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.02.2008 08:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
tzn. že tatra halada je taky shoda jsem, pošlete mi taky mail, pošlu vám info až to začnu.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.02.2008 09:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tak to je někdo jiný, ale zase tak daleko to není. Jeseníky.


Autor: Jan Šulc
Datum: 29.02.2008 07:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ok, ozvěte se mi na jan tečka 123 zavinač email tečka cz. O hydroizolaci nevím. Sice také budu dávat celoplošnou, ale obávám se, že jí zedničina svědčit nebude. Leda jí provizorně překrýt OSB. To by ale byly vícenáklady. Já proto napřed udělám podlahy a pak teprve začne zedničina :)

Autor: Petr Halada
Datum: 29.02.2008 08:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pravě že prý ta hydroizolace snese všechno, kolečka, stojky apod. Musím to najít....

Autor: Štěpán Leština
Datum: 29.02.2008 14:18 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den, nebyla to náhodou krystalická hydroizolační hmota AQUAFIN®-IC výrobce http://www.schomburg.cz

Autor: Petr Halada
Datum: 03.03.2008 11:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Žel nebyla... jednalo se o českého výrobce. Máte zkušenost s ním na co odkazujete? Nevíte kolik to stojí?

Autor: fany fany
Datum: 03.03.2008 11:30 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nemyslel jste Hydrizol: http://www.kessl.cz/vyrobky-hydrizol.htm

Autor: Petr Halada
Datum: 04.03.2008 07:07 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ten Hydrizol to taky není, ale dík za typ, vypadá to také dobře. Zaráží mě však slovo "sekundárních" ve větě "Je určena k vytváření sekundárních těsnících izolačních povlaků betonových monolitických stavebních konstrukcí proti vodě povrchové a spodní, beztlakové i tlakové do 0,4 MPa."

Jestli to sekundární není myšleno jako druhotná izolace, tedy že prvotí izolace je nutná....

Autor: fany fany
Datum: 04.03.2008 07:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
To nevím, jak to je myšleno. Ale tento materiál znám už z dob před rokem 1989. Mám s ním natřený balkon v bytě, chodby ve sklepních prostorách, prádelnu a sušárnu. Párkrát se nám domem prohnala jarní "povodňová" voda, ale žádné škody z toho nebyly.
Kdysi jsme to aplikovali na utěsnění betonových vodních zásobníků a v Brně střecha autobusového nádraží. Zajímavé bylo to, že nejlepší výsledky byly při aplikaci na mokrý beton. Po revoluci už jsem s tím nic nedělal, tak nevím, jaké vlastnosti to má nyní.

Autor: Štěpán Leština
Datum: 03.03.2008 22:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
1 kg stojí cca 80kč s dph a spotřeba je tuším 0,75kg/m2, takže cca 60kč/m2. Zkušenost s tím buhužel nemám, ale hodlám jej použít na svém domě. Začínám stavět letos.

Autor: Rony Rony
Datum: 06.02.2011 22:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 103662
reakce na ...
Dobrý den pane Halado, jsem vaším "čtenářem" :) Při řešení domu docházím k podobným závěrům jako Vy. (monolit+EPS, krb, atd...)
Velmi mě zaujalo řešení uložení rekuperátoru v ZR. Chtěl jsem se zeptat jaké účinnosti dosahujete a taky kolik vzduchu takto měníte za hodinu/den.

Děkuji za odpověď.

Autor: Petr Halada
Datum: 07.02.2011 11:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Fotogalerie:
Přeji pěkný den,

ad 1) "Velmi mě zaujalo řešení uložení rekuperátoru v ZR. "

To byl jen takový nápad, který jsem nerealizoval a ani realizovat nebudu. Berte mě spíše jako plodiče* nápadů, které musí někdo rozumnější protřídit. Dnes se mi to jeví jako hloupost - mám krásně přístupný ZR, začíná z utopeného místa pod schody (tedy žádný oblouk nahoru), konec ústí z opěrné zdi. Přesto nemám ZR v přímce, trubky jsou trošku vyosené, prohnuté, atd - jsou to trošky, ale na té délce se to projeví. Je vyloučené do toho zacentrovat další trubku. Pro zajímavost posílám v příloze foto filtru po 1 měsíci. Filtr zatím nemám ještě na začátku ZR, ale až na přívodu (sítu) jednotky EC330. Ostravsko, vesnice, u lesa :-)

ad 2) monolit+EPS. Prosím neberte mé nápady jako universální pravdy. Nerad bych někoho navedl k řešení, které není pro něj dobré. Okolnosti každé stavby a stavebníka jsou jiné. Dle mého názoru a malých zkušeností (já x bratr bungalov vnitřní zateplení) je těžká akumulační stavba správnou volbou, zejména když je více oken a/nebo krb. Rozhodně to však nebetonujte vlastním bedněním, srovnejte například: pronájem bednění, poptávka monolitu jako celku od firmy, betonové panely - soused takto staví, hrubá stavba hotová za den, je to opravdu propracované a působí to věrohodně. Hrubá stavba je opravdu minimální položka na stavbě, šetrete si sílu a psychiku na etapy, kde letí opravdové peníze.

ad 3) krb
Opět okolnosti a požadavky má každý jiný, naše rodina je z krbu a obestavby nadšená. Tuto zimu jsem cca 34x zatopil, pokaždé spálím 9,5kg balík briket. Ale chce to dost promyslet! Lidi si např. neuvedomují, jak významný tepelný most jej komín! Mám jej zateplený 4cm vaty, přesto přes něj mám ztráty v hodnotě cca 1600 Kč (letošní ceny sazby přímotop s DPH).

* ať se jenom nezhazuji. Každou chvíli k nám na obhlídku zavítá nějaký budoucí stavbeník. Pokaždé to pro něj skončí obrovským překvapením, co a za kolik jsem postavil já (amatér) a co a za kolik mu navrhne odborník. Pokaždé to končí významnou změnou projektu, dispozicemi, atd atd. Vím, že svět nejde paušalizovat, ale prostě se neubraním pocitu, jakto že já amatér poskytuje lidem lepší služby než mnohý projektant.

Autor: petr kocina
Datum: 07.02.2011 12:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
to je tedy peknej jetel - filtr.

koukam,ze pouzivate podobny jako ja.po půl roce je tedy cistsi nez ten vas.nebydlim na ostravsku, tam to bude znatelne horsi s prachem.dejte tento filtr na zacatek ZR.otazka prace maximalne hodina.

bod 2 souhlas.

jakto že já amatér poskytuje lidem lepší služby než mnohý projektant. - tak toto zde moc nesirte,jinak vas tu nazvou blbcem.me to do hlavy neleze uz delsi dobu.na tuto zkusenost upozornuji neustale.

jinak vas po delsi dobe zdravim a preji spokojene bydleni s co nejmensimi naklady.

Autor: Petr Halada
Datum: 07.02.2011 17:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Taky Vás zdravím pane Kocina. Vás konkrétně prezentuji svým stavebním návštěvám jako někoho, kdo postavil ještě levněji než já a má ještě menší provozní náklady :-)

Filtr na zacatek ZR ještě dát nemohu. Zacatek ZR není ještě krytý (bude pod střechou pergoly) a jak filtr zmokne, tak se ucpe. Jinak filtr je F5. Koupil jsem několik m2 na www.ceskefiltry.cz, vyšlo to na pakatel (zejména v porovnání s tím, co za 5ks přířezu chce výrobce jednotky). Takto to mám na několik let.

Autor: petr kocina
Datum: 07.02.2011 19:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
pane Halada nerikejte to nahlas nemusi se vam to vyplatit.
mam ale radost,ze jste to dokazal.je uplne jedno s jakymi spotrebami i kdyz verim ze jsou minimalni.
kazdopadne vam preji spokojene bydleni a mam z nej radost stejne jako vy :-)


fitry chapu.jde o to poridit takovy abych jej mohl hodit do pracky a vyprat.alespon ja to tak praktikuji.jinym jsem to doporucil.mozna i vam je to takova pruvzduchova vlaknina.bral jsem ji z profi vzduchotechniky a strasne se mi libila z duvodu mozneho vyprani.mam 2 sady a jen je stridam.jsem s nimi maximalne spokojen.
momentalne jsem diky TZB odstavil ZR a jedu na sani z fasady.v listopadu jsem dodelal sani z fasady - je uplne na hovno.rikam to natvrdo.zkusenosti jsou vyborne jen do teplot -5st (muj pripad),jinak je to nepouzitelny !!!

budte stastnej,ze mate ZR - zisk v zime se pohybuje okolo 200-900W/hod.

Autor: Petr Halada
Datum: 07.02.2011 23:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
ad) ta radost z vlastního bydlení s malými náklady je opravdu velká :-) ale to je asi obecně ze všeho, co člověk sám fyzicky udělá. jako své hlavní povolání mám věci kolem internetu a za sebe mohu prohlásit (platí to ale asi obecně), že člověk má větší potěšení z výsledků své fyzické práce než z něčeho virtuálního – kdy po vás nic nezůstává.

ad) ZR proč vás sání z fasády tak zklamalo? Hodně výměník (a přívodní potrubí) namrzá? myslel jsem, že je tam nějaká el. topná rozmrazovací spirála na vstupu. to přece nemůže být tak špatné, když tolik lidí mám VZT bez ZR.

ad) budte stastnej,ze mate ZR - zisk v zime se pohybuje okolo 200-900W/hod.
těším se, až rozjedu čidla. mám po domě cca 30 teplotních a 15 vlhkostních čidel všude možně nastrkaných, aby mohl měřit a sbírat reálné zkušenosti. zisk ZR je jedna z věcí, která mě taky zajímá. vy jste údaj 200-900W/hod. nějak měřil?

Autor: petr kocina
Datum: 08.02.2011 14:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100182
reakce na ...
radost z levneho bydleni mam i ja.preci se nebudu stehovat z panelaku abych platil vice v RD.

protoze pri sani z fasady v mrazech mi namrza jak sani (mrizka) a kdyz ta ne,tak zamrzne vymenik.pak to jede prakticky v pretlaku nebo podtlaku.proste zkusenost nic moc.
dotapeni vstupniho vzduchu nepovazuji za vyhru.jen si tuto moznost zkousim abych prisel na to jak je to v praxi.negativni zkusenosti prozradi malokdo.musel by priznat,ze se spatne rozhodl.

meril jsem ZR vystupni teplotu a vstupni bral venkovni.pri -15st a vstupnich 13st to dela cca 900W hodinove.
meril jsem si i teplotu zeme ve 2 a 4m hloubce.prumer tedy 3m a teplota byla 9,4st.graf teplotniho rozvrstveni pudy z hlediska hloubky sedi naprosto presne.

Autor: fany fany
Datum: 07.02.2011 18:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Pane Halado, mám také vnitřní zateplení a na nedostatek akumulační hmoty si nestěžuji, ba naopak. Podle čtyřleté zkušenosti bych na svém projektu nic zásadního neměnil. Myslím si, že v NED není dobré vsázet na velkou akumulaci. Lepší je určitý kompromis.

Jinak díky za odkaz na stránky s filtrační technikou. Zrovna jsem něco podobného hledal.

Autor: Petr Halada
Datum: 07.02.2011 23:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Zdravím fany fanyho :-)

Mému bratrovi jsem poradil (chtěl rychle, levně, potencionální rizika akceptoval) bungalov z 20cm BST, zevnitř 20cm EPS (na tom perlinka s lepidlem a štuk), příčky Ytong, podlaha 20cm EPS (na tom anhydrit a pak zpravidla plovoucí podlaha), strop 30cm climatizéru (pod tím zavěšený SDK). Nemá rekuperaci. Má krb s teplovzdušnými rozvody po domě (žel je to vedeno ve slabě izolovaných rozvodech na půdě - venkovní teplota, takže zde budou asi významné ztráty). Špatná orientace, dům je obdélník, užší strana směřuje na J (jedno okno), V strana kompletně stíněná, západní strana málo oken. Nejedná se tedy o PD. Zkušenosti: za zimu spálí cca 1,2t briket v krbu (vypadá to, že já cca 400kg), dům se krbem rychle nahřeje, při topení má v domě normálně 25C (což jim vyhovuje), když přestanou topit, dům rychle vychladne. V létě jim i těch pár oken interiér rozpálí. Z domu jsou nadšeni, velmi levně a rychle postavili (9 měsíců), náklady na topení jsou malé (4000 Kč/t briket).

Můžete mi prosím fany připomenout Vaší stavbu a své postřehy? Jistě jste to už zde psal mnohokrát, omlouvám se. Možná budou rozdíly v detailech, které ale v součtu udělají hodně. Například rekuperace rovnoměrně roznáší po celém domě přebytky (krb, vaření, slunce), větší podíl dlažby na zemi umožňuje pro akumulaci využít tuny anhydridu. SDK (místo tenké vrstvy lepidla na EPS) nebo podobný plošný materiál na stěnách taky něco váží, ale hlavně jde o tu plochu (akumulace postupuje do materiálu s časovým zpožděním, první cm má nejvyšší význam, pak to marginálně klesá), příčky z akumulačního materiálu, atd.

Ještě jednou zdůrazňuji, neexistuje universální řešení, každé má nějaké +-, každý stavebník má jiné požadavky a okolnosti.

Děkuji a ať se daří

Autor: fany fany
Datum: 08.02.2011 10:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Mám něco podobného, co Váš bratr.
Obvodové zdivo z 20BST, uvnitř zhotovená betonová deska, která je odizolovaná dole 20cm EPS a totéž z boku u stěn. Tedy plovoucí železobetonový monolit. Na něm jsou postaveny příčky z Ytongu, které jsou volně, tedy nejdou kotveny do obvodového zdiva. Pak jsme sestavili konstrukci na SDK, která je chycená do podlahy, příček z Ytongu a v některých místech zavěšena na vaznících. Zjednodušeně se to dá nazvat tak, že do vnější bedny jsme umístili vnitřní a meziprostor vyplnili izolací. Pracovně jsem tomu říkal "bedna v bedně", což se kupodivu ujalo i v odborných kruzích ... ;-)
Meziprostor je vyplněn Climatizerem a to samé nad stopem.
Ve stěnách 30cm a nad stropem také 30cm foukané izolace.
Z vnitřní strany je tedy SDK a všude lepidlo, perlinka a štuk. To považuji při této výstavbě za zásadní. Zastavěná plocha je 12,5 x 8m a vnitřní užitná 80m2. Pro tepelní ztráty mám 3 výpočty, z nichž poslední, který uvažuje s rekuperací je 1,8kW, což celkem odpovídá i skutečnosti.
Problém má s krbovými kamny, neboť mají stále velký výkon, než bychom potřebovali. Tudíž je používáme opravdu jen sporadicky a pro efekt. Topení je tudíž el. přímotopy a spotřeba směšná. Už jsem to tu psal na více místech, tak při zadání mého nicku byste to mohl najít.
Ten Váš záměr podepisuji. Vždy se objeví něco, co bych udělal třeba jinak, či co bych třeba vypustil. Vždy se jedná o kompromis. Těžko někdo postaví něco, co je 100% ve všech ohledech a ještě ke všemu za 800 tisíc, jako v mém případě.

Autor: Petr Halada
Datum: 08.02.2011 11:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Mám něco podobného, co Váš bratr.

:-) Spíše on má podobné to co Vy. Už si vpomínám, jak jsem mu popisoval bednu v bedně a posílal odkaz na living, kde máte i nějaké fotky.

V porovnání s bratrem máte tedy více izolace na stěnách a jestli jsem dobře pochopil máte na obvodových stěnách SDK, tedy více hmoty (v ploše) pro akumulaci. A ještě pro vyjasnění:

Bratr:
na základovou desku 20cm EPS, v místě ytong příček dával 20cm XPS (tedy příčky má postaceny přímo na XPS). Na to se pak lil anhydrit na to plovoučka.

Vy: na základovu desku jste dal 20cm EPS, na to další betonovou desku. Můžete mi ještě uvést prosím, kolik ta deska má cm a co na ní máte jako krytinu? Pokud u Vás převažuje dlažba a ta je nalepena na oné betonové desce tak máte pro akumualci hmoty hoooodně! v porovnání s bratrem (on má na EPS 4-5cm anyhdridu - tedy hmoty mnohem méně něž vy a navíc ji odizoloval mirelonem s plovoucí podlahou). Možná to bude s tím obvodovým SDK dělat ten velký rozdíl v chování domu!!!! Jaké máte prosklení, orientaci apod?

PS: co do těch 800tis. Kč prosím zahrnujete?

Autor: fany fany
Datum: 08.02.2011 13:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Moje vrchní betonová deska má tloušťku cca 8cm, proložená kari sítí. Při rozměru 11,7 x 7,2m a při uvedené tloušťce se jedná o 6,75m3 železobetonu. Povrch byl velmi hladký, tak se na něj dávalo obyčejné lino, neboť jsme se s manželkou nemohli domluvit, zda všude dlažbu, plovoucí podlahu, či klasickou prkennou podlahu. Chodba, WC a koupelna mají dlažbu.

Co se týče akumulace, tak mi bylo řečeno, že i samotný Climatirér má akumulační schopnost.

Orientace domečku je delší stranou k jihu. Celková prosklená plocha je cca 12m2. Na sever jsou jen malá okna z WC, koupelny a TM. Jedno okno 1x1,4 je na východ, dvě okna stejné velikosti jsou na západ a zbytek, včetně balkonových dveří je na jih.

Cena obsahuje vše, od zemních prací, inž. sítí, přes hrubou stavbu až po kompletní vnitřky. Tedy koupalna, WC a krytina. Není v tom tuším kuchyně, kterou jsme pořizovali později. Ale asi to nebude standardní cena pro každého, neboť jsem si hlídal ceny materiálu a dokázal získat slušné slevy. Mnoho práce jsme si udělali sami.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 08.02.2011 13:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Nemůžete zveřejnit alespoň hrubý rozpočet? Stále mě to nějak nevychází. Jak máte dělané základy? Bez pasů, jen polystyrén a deska?

Autor: fany fany
Datum: 08.02.2011 16:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Rozpočet jsem měl kdysi v počítači, ale už není. Začal jsem stavět v roce 2004. Tedy základové pasy a pak spodní betonová deska. Ale to Vám stejně nic neřekne, neboť toto jsme si dělali sami. Kromě výkopových prací, které udělal kamarád za dobré slovo a flašku rumu (byla to jistá protislužba). Výkop pro vedení elektriky, vody a odpadů jsme řešili vlastní technikou. Kámen do základů jsem měl také vlastní z bouračky jiného našeho objektu. Tudíž rozhodující cena byla vlastně betonová směs přivezená s domíchávačem a materiál na vodu, elektriku a odpady. Současně při betonování základových pasů jsme do boku výkopu instalovali potrubí pro ZR. Ceny si již nepamatuji.

Už jsem psal, že toto není běžný stav (návod) pro stavebníky, kteří neuvažují o stavbě svépomocí.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 08.02.2011 16:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
To chápu. Základy jsem si dělal taky sám. Ale moc na materiálu už neušetřím. Stály mě asi 209tis. při ploše 140m2. Je rpavda, že jsem je dělal důkladněji (včetně hydroizolace). Beton je z betonárky. Je v tom vše, co je pod nimi (kanalizace...). Za anhydrid jsem dal asi 65tis. (plocha jako vy). Ta práce bagru je docela zanedbatelná položka i když jsem platil 650Kč/hod. Ono mu to jde docela rychle. Škoda, že není ten rozpočet... Ale to už je jiná diskuze...

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 08.02.2011 11:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Rád bych se zeptal, jak jste se vešel do 800tisíc a co v tom vše je. Mám stejné rozměry domu (i když je ze dřeva a má podkroví) ale: Jen okna a vchodové dveře v přízemí cca 140tis. (jedna z nejlevnějších nabídek na dřevěná okna), polystyrén do podlahy + anhydrid, krov, krytina... Základy mě vyšly jen na materiálu na cca 1300Kč/m2....... Děkuji

Autor: fany fany
Datum: 08.02.2011 16:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Některé ceny si letmo pamatuji. Vazníkový krov od nějaké firmy ze Sedlčan (80 tisíc), Vše od dřeva (okna, venkovní a vnitřní dveře, parapety, garnýže) mi dělal místní truhlář za "lepší" cenu. Pokud si dobře pamatuji, tak to bylo 70 tisíc bez papíru. Střešní krytina, velkoplošná pálená taška Nimbra (v té době akce se slevou 30%) a opět instaloval místní pokrývač za "rozumnou" cenu. Tohle už nevím přesně, ale bylo kolem 100 tisíc. Vrchní betonová deska dělaná na zakázku, povrch kletovaný, vyšla na 20 tisíc bez papíru. Polystyren pod betonovou desku jsem měl za poloviční cenu, neboť větší zakázku vrátila jedna stavební firma a sem tam to bylo trochu potlučené. Cenu už nevím. BST 20 jsem kupoval v zimě 2004 a svezl jsem se s jednou velkou stavební firmou, jejichž auto s přívěsem mi to hodilo (při cestě) až na staveniště. Už také nevím přesně, ale jedna stála tuším 16 Kč. Ovšem nemohl jsem si vybírat druhy, ale brát to, co bylo na paletě. Což mi zase tolik nevadilo, jen u rohových jsme museli prořezávat dno. Štíty jsou z palubek, opět kupovaných v nějaké akci, kde prodává známý, který mi dával stranou ty lepší. Sádrokarton jsme si částečně dělali sami a částečně kamarád, který to pak vše přeštukoval. Příčky dělal místní mladý zedník po večerech za pár šupů. Materiál opět koupený z přebytků z jedné nedaleké stavby. Myslím, že to bylo za 50% běžné ceny. Izolace stěn a stropu Climatizerem Plus vyšla na 51 tisíc Kč a následně pak ještě 10 tisíc na dofoukání. Přístřešek pro stání auta (dnes využívaný v létě spíše jako pergola) jsem si dělal komplet sám ze svého materiálu. Veškeré nátěry a malby také svépomocí, rovněž voda a odpady. Elektriku řešila firma synovce. Obklady a dlažby mi o víkendu dělal velice šikovný a levný kluk, jako protislužbu v jiných záležitostech. Rozvody vzduchu svépomocí vrchem, mezi stropem a vazníky. Nevím, na co jsem ještě zapomněl.

Víc Vám asi nepomůžu. Omlouvám se za, možná chaotický popis, ale píši to tak, jak si vzpomínám.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 08.02.2011 16:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
To pak asi možná ano. Já se k takovým slevám nedostal. Jen jsem se snažil daný materiál koupit co nejlevněji třeba na netu....

Autor: fany fany
Datum: 08.02.2011 16:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100332
reakce na ...
Také jsem občas koukal na internet, ale v době kolem roku 2005, tam ještě moc zajímavé nabídky nebyly.
Možná, že jsem to psal na Livingu, už nevím, ale dal jsem si celkem dost práce s přípravou stavby. Proto jsem si v zimě 2004/2005 zajistil takové ceny, které dostávaly jen velcí odběratelé. Ale jako ve všem, je to o známostech.

Tohle povídání může pomoci snad těm, kteří si velkou část stavby budou dělat sami a nechtějí zbytečně vyhazovat peníze tam, kde nemusí. Důležité je to, že slevy jim málo kdo bude nutit, spíše materiál horší kvality. Slevy se musí "ukecat"...

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 08.02.2011 11:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Dobrý den.
Mohu se jako neznalec zeptat, jak se věší třeba poličky na tu stěnu s vnitřním zateplením? U fany fana to chápu, tam je SDK a ten něco unese.

Autor: Petr Halada
Datum: 08.02.2011 11:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102581
reakce na ...
Bratrovi jsem radil, aby si vše navrh tak, aby věšel pouze na příčky z ytongu.

Teď si ale uvědomuji, že kuchyňskou linku má na obvodové stěně (tedy EPS, perlinka, lepidlo, štuk). Nevím, jak to tam pověsil. Zeptám se, napíšu :-)

Autor: jez abel
Datum: 26.02.2008 17:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
16. Ještě je potřeba vyřešit dosti zásadní podmínku, co s tím naakumulovaným teplem v nádrži.Snad, topit sousedům? Pokud nemají rovněž EPD. :)

Autor: Jan Šulc
Datum: 26.02.2008 17:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Přečtěte si znovu podmínku č.3

Autor: jez abel
Datum: 27.02.2008 10:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Souhlas, tudíž topení v krbu by se mohlo odehrávat pouze v mrazu, uvolňování z aku rovněž.Vím o čem mluvím,mám 5kW TZ a při +8C není třeba topit,mám doma 20C.Pasiv na tom bude daleko líp.Aku nádrž 1 m3 bude natopena krbem s výměníkem za hodinu s následným stop nejméně na 3dny.To přeci nemá cenu.

Autor: Jan Šulc
Datum: 27.02.2008 11:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
No právě. Má to vůbec cenu? Pokud se na to podíváme čistě ekonomicky, dovoluji si tvrdit, že se to nikdy nevyplatí. Ale co ty ostatní důvody - třeba pohled ohně, tvořící rodinnou pohodu? Tady jde právě o to, že když už mám v pasivu ten úplně zbytečný krb jen kvůli pohledu do ohně a sálávému teplu, nestálo by za to z něj "vytřískat" i teplo na druhý den a teplou vodu na na 3 dny dopředu?

Autor: jez abel
Datum: 27.02.2008 11:30 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Určitě,i kdyby se měla pootevřít okna,tak to za tu parádu stojí,večer roztopím krbokamna, ve chvilce je 24C a nechá se to vyhasnout.Ale takhle by se dalo topit minikamny i v EPD, kdykoliv, a ne jen v určitý čas/až to vybitá nádrž dovolí/.4kW co vyletí oknem ať vezme...Tohle nemyslím ironicky.Na předchozím bydlení jsme měli obrovský otevřený krb se síťkou proti jiskrám,šílený výkon a vše vyletělo komínem.

Autor: Jan Šulc
Datum: 27.02.2008 11:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Co dodat. Naprosto souhlas. Když netopím v krbu, chci pasiv, když topím, kilowaty mne netrápí :)

Autor: fany fany
Datum: 27.02.2008 18:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ano, to je přesně ono. Teoreticky se dá plánovat ledacos, ale až praxe ukáže, že je to všechno nesmysl. Přiznávám, že jsem uvažoval stejně. Tepelné čerpadlo, solární kolektory, podlahové topení a aku nádrží, rekuperace.....

Když mi mladý architekt počítal tepelné ztráty, tak navrhl jediné topení a to elektrické přímotopy. Tehdy mi spočítal, že spotřeba bude tak malá, že nebude mít ani velký význam složitá regulace a už vůbec ne výše uvedené alternativní zdroje, kromě vzduchotechniky, ale spíše doplněné chlazením, než topením.
Přiznávám, že jsem mu tehdy nevěřil. Dnes mu musím dát za pravdu.

Jediné, co mě stále trápí, jsou nějaká malá krbová kamínka. Rozhodil jsem sítě do EU a nyní to zkouším ještě za velkou louži. Možná nakonec koupím ty, které jsem uváděl a budu, dle vaší rady, topit při otevřených oknech a dveřích. Tedy pokud to bude nutné, pokud nám EON nedodá šťávu....

Autor: jozef jjj
Datum: 28.02.2008 06:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
http://www.toscana.sk/catalogue.php?openmenu=61&id=61

Autor: petr kocina
Datum: 01.03.2008 10:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
mam to pripraveny na primotopy,tak jsem zvedav na tu prvni zimu.vsechny ty nesmyly co jste psal mam rovnez pripraveny :-))

sam jsem na tu praxi zvedav.

Autor: jez abel
Datum: 23.02.2008 20:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nordica Gaia, myslím že ty 2kW se na nich dají dělat,na obrázcích prosklení vypadá malé,ve skutečnosti parádní.Jsem maximálně spokojen,kvalita,po 200hod.topení nepoznáte že v nich kdy hořel oheň.Před jejich zakoupením jsem si pohrával s myšlenkou zakoupení použitých sálavých Jotulů, možná ty lidi kecali ale viděl jsem je troje a v každých údajně hořelo max.4x,vypadaly strašně.Nordicy jsem koupil v létě za 20000,-.Normálně jsou tak za 29?

Autor: fany fany
Datum: 24.02.2008 06:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Gaia jsou špičková kamna. A jsou i na pohled pěkná. Jotulky jsem měl půjčené a hned jsem je vrátil. Ne snad kvůli estetice, ale prostě se tam, po zatopení, nedalo vydržet.
Kamnář mi radil jedině kamna s dvojím pláštěm. Od známých jsem dostal radu na kamna Erika od firmy EdilKamin: http://www.vltava2000.cz/dufa/GoodsDetail.asp?strGoodsID=EDIL430960
Prý je mají asi rok a celkem spokojenost. Slušně prý se dají regulovat a hlavně povrch (plášť) moc nehřeje. Nad místem, kde budou kamna, mám ve stropě sací otvor pro cirkulaci vzduchu.

Autor: jez abel
Datum: 24.02.2008 10:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Za tu cenu velmi pěkné.V Gaia mám litinový vnitřek, tohle šamot,snad vyšší životnost litiny?Jenže když bude za 10 let nějaký litinový díl do Gaia potřeba - shánějte ho!Šamot se vždycky nějak připasuje.

Autor: fany fany
Datum: 24.02.2008 11:12 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Samozřejmě litina je o něčem jiném. Mám v jiném objektu krbovou vložku s litinou asi deset let a nemá to chybu. Soused má vložku se šamotem a vydrželo mu to asi 3 roky a od té doby to každý rok opravuje. Vždy mu nějaká cihla praskne.

Autor: Pavel Krsek
Datum: 27.03.2008 06:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobry den.
Mohl bych se prosim zeptat na detaily saciho otvoru s cyrkulaci vzduchu. Chtel bych neco podobneho take udelat v obyvacim pokoji, kde mame teplovodni kamna Edilkamin.

Dekuji.

Autor: tomas kubat
Datum: 23.02.2008 21:04 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
kdyz to tak ctu, ty PD a NED "problemy", a nekoho trapi problem s topenim 2kw_tama, tak proste topte necim jinym a krb proste rovnou poustejte do vzduchu. odvetrat ho nebude problem. krb chcete predpokladam jen pro "atmosferu" a ne, pro realne usetreni :-) ??
tomik.

Autor: fany fany
Datum: 24.02.2008 05:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Nepsal jsem o krbu, o něm jsem nikdy ani neuvažoval. Do tak malého NEDu je to nesmysl. Komín jsem původně neměl ani v plánu. Vzhledem k tomu, že stavba stojí na Vysočině, kde není o zimní výpadky elektriky nouze, tak nějaké náhradní topení je nutností. Samozřejmě, že by se to asi obešlo s nějakou plynovou bombou, ale proč, když mám plno dřeva? Atmosféra z hořícího ohně hraje také svoji úlohu.

Autor: petr kocina
Datum: 25.02.2008 15:27 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Atmosféra z hořícího ohně hraje také svoji úlohu. - to jiste.jen co se toho clovek nabazi a to je za par let.pak uz je to jen na obtiz a po 50 - satce veku je to jen pro zlost.

Do tak malého NEDu je to nesmysl - naprosty souhlas a do PD totalni.

Autor: Aleš Rampák
Datum: 23.02.2008 13:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dorbý den pánové, pročítam tu vaší diskuzi o vytápění krbovou vložkou a rád bych znal váš názor jestli je lepší pořídit krbovou vložku osazenou 2x ventilátorem, nebo raději koupit dvouplášťovou vložku a ventilátor umístit mimo? plánuji rozvádět vzduch cca 5m od umístění vložky a spíš mi jde o to neposílat teplo jenom tak komínem, ale využít ho, než abych čekal, že tim vytopím celý dům. spíš mě zajímá jak to vydíte se spolehlivostí a jestli vůbec ventilátory ve vložce ten vzduch někam dotlačí? konkrétně se mi líbí vložka http://www.vltava2000.cz/dufa/goodsdetail.asp?strGoodsID=EDILECOSTARROVNAV
dík moc za odpovědi
Rampák

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 24.02.2008 08:10 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Dobrý den Aleši,
Díval jsem se na vámi zvolenou vložku.Nevím jak velký prostor vhcete otápět,ale výkon 14,5kw mi přijde docela dost.Mé zkušenosti s rozvody:pokud to jde tak zásadně bez ventilátorů,pokud jdou rozvody přímo nahoru tak to fuguje perfektně,od Tomáše vím ,že účinnost malých ventilátorů je zanedbatelná,jestli ale máte rozvod horizontální tak se ventilátoru nevyhnete a tady je problém co vybrat.Pro vaši informaci otápím asi 200m3 vložkou Jotul 150 a až na malé výjimky stačí má nom.výkon 6kw.

Autor: Aleš Rampák
Datum: 24.02.2008 14:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
dobrý den, děkuji za komentář. asi máte pravdu, že tahle vložka je pro mě nesmysl, jelikož budu mít TZ někde kolem 6, jenom se mi líbí to velké prosklení ;o) Stavět budu bungalow bez obytného podkroví, takže horizontálně trubky určitě povedu, proto řešim problém s ventilátorem. víc se mi líbí když už jsou přímo ve vložce, ale nevim jak moc jsou účinné a jak je to s jejich životností.

Autor: Tom áš
Datum: 24.02.2008 20:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Aleši vestavěné ventilátory pomůžou možná 25% mám Inserto 60 a opravdu moc nefoukají, navíc na plný výkon jsou dost hlučné v noci nepoužitelné. Dvojitý plášť není špatný, nedochází k přehřívání obestavby a přetápění místnosti s krbovou vložkou, převládá sálavá složka teplota u podlahy a stropu je téměř stejná,ale jen v případě že pustím teplý vzduch rozvody do podkroví.

Autor: Aleš Rampák
Datum: 24.02.2008 20:38 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
pořád nevim jak to vyřešit, jelikož je mi líto posílat všechno teplo komínem. myslel jsem, že si takle alespoň něco pošlu do koupelny a do chodby. ještě nějde zkusim sehnat info jak zapojit externí ventilátor a hlavně jak ho nejlépe nekam umístit.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 24.02.2008 21:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Aleši,
nejjednodušší je vytáhnout teplý vzduch na půdu,tam umístit ventilátor a potom si dobře zaizolovanými hadicemi přivedeš teplý vzduch kamkoli,regulovatelnými výdechy ve stropu.Odpadne ti hluk ventilátoru a pracné schovávání horizontálního potrubí v přízemí.Je to hlavně otázka izolace ventilátoru a potrubí na půdě.Ale to jsou celkem zanedbatelné položky.U mě to tak nejde,mám obyvatelné i podkroví.S vložkou si to dobře rozmysli,velká vložka je sice pěkná,ale hrozí tam přetápění.A topit a následně větrat , to asi nebude ono.

Autor: aleš rampák
Datum: 25.02.2008 06:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,
děkuji za příspěvek. asi to tak nějak budu muset udělat, ale ještě nevim jak to bude vypadat až bude barák v téhle fázi, jelikož plánuji dřevostavbu a tak bych měl asi kousek půdy jako skladiště, ale zateplené, takže izolování by nebylo potřeba, jenom abych se tam pak o ty hadice nepřerazil ;o)) taky jsem zvažoval dát ten ventilátor rovnou do obestavby, ale to už bych se k němu pak asi blbě dostával. vložku asi koupim menší, jelikož se mi vážně nechce sedět u ohně a přitom mít otevřený okno

Autor: David Kořínek
Datum: 05.10.2007 16:45 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
pane Halado,

pokud sem snad ještě někdy zavítáte, opravdu by mě zajímalo vaše konečné řešení. Mám úplně stejný problém. t.j. projekt NED s TZ 5,5KW a řeším zda dát krb v kombinaci s Aku nádrží, zda dávat vůbec soláry, tepelné čerpadlo. Přijde mi, že návratnost všeho je hrozně dlouhá, skoro se přikláním ke klasickému elektrokotli a bojleru.

Autor: Petr Halada
Datum: 05.10.2007 19:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Žel díky byrokracii ještě nestavím (snad na podzim stihnu základy), zatím tedy jen studuji a vylepšuji projekt.

Došel jsem k tomu, že do RD s nízkou ztrátou se teplovodní topný systém nevyplatí. Budu mít elektrické podlahové topení, bojler, sazba přímotop, krbová vložka s nízkým výkonem, možností přímého zaústění externího vzduchu, masivní obestavba, abych vložka RD nepřehřívala (tomu napomůže i celková koncepce domu). Připravím si prostupy pro solár a rekuperaci - ať nejsem v budoucnu limitován, kdyby se něco změnilo. Ztráty RD ještě snížím použitím pěnoskla.

Autor: Tom áš
Datum: 05.10.2007 20:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Chlapi, nainstaloval jsem krbovou vložku Inserto 60 od La Nordica má výkon nominální 7kW jinak 4-11kW v tomto teplém období jsem topil nic jsem nepřetopil, je pravda že mé TZ jsou cca 9kW ale to znamená pro vás že zatopíte později. Regulace této vložky je fantastiská, skusil jsem i balík odkorů 5kg a dřevo hořelo jen tolik, kolik jsem chtěl. Mějte na paměti i to že když přerušíte topení přes den, budete muset teplo po příchodu domů doplnit takže ten výkon využijete. Pokud zavřete přívod vzduchu vložka přestane topit, zůstanou žhavé uhlíky které po čase ochotně vzplanou při přísunu vzduchu. Nevím teprve se učím ale s kvalitním suchým dřevem to vypadá že vložka půjde regulovat jako plynový kotel.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 04.11.2007 16:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den Tomáši.
Narazil jsem na vaše zkušenosti s vložkou Nordica Insert 60 a chtěl bych Vás poprosit o sdělení jak jste s vložkou spokojen.Na Insertu se mi líbí její ovládání.Jak dlouho vydrží hořet naložená vložka?Jak moc se špiní sklo a jaká je přibližná spotřeba dřeva při nominálním výkonu?Používáte i ventilátory?
děkuji Kudela

Autor: Tom áš
Datum: 04.11.2007 20:25 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zkušenosti mám docela dobré, nemám ještě dokončenou obestavbu a ventilátor mám připojený ještě bez ovládání na plný výkon je docela hlučný asi jako hlučnější lednička, regulace hoření je fantastická, při uzavření přívodu vzduchu plamen okamžitě zhasne, po otevření rychle začne hořet na plný výkon. Vložka se dá držet na minimální výkon ale rychle se zakouří sklo, možná nemám dost suché dřevo, ale topil jsem i velice drobnými odkory a uregulovat to šlo, prostě plamen hoří jen tolik kolik dostane vzduchu. Ve vložce topím velkými poleny, naplním ji co nejvíc a reguluji vzduchem. Oheň se dá udržet na jedno naložení cca 6 hodin ale moc se nohřejete. Dle manuálu na 7kw je spotřeba 2,2kg/hod záleží kolik se vám tam podaří naložit.
Při kvalitním dřevu se sklo příliš nešpiní a jde velice dobře vyčistit po zahřátí suchýma novinama, většinou se zakouří takový trojúhelníček v horní části dvířek je tam přívod sekundárního vzduchu rozdělený litinovou příčkou a ta tam dělá binec a neoplachuje sklo rovnoměrně.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 05.11.2007 10:17 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tomáši,děkuju za odpověď.Momentálně zkouším vložku Jotul 150CB a jsem s ní spokojen co se týká výkonu,spalování perfektní,čistota skla výborná i při utlumeném výkonu.Bohužel nemá vlastní komínovou klapku,se kterou trochu zápasím.Většina klapek má ovládání mimo vložku a to se mi nelíbí.Krb zatím nemám obestavěn,čekal jsem na reference o Nordice.Ještě jednou děkuji,pomohlo mi to při volbě vložky.
Kudela

Autor: Tom áš
Datum: 05.11.2007 12:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Jotul 150CB četl jsem si doba spalování 6-8 hodin hm dobrý se suchým dřevem v rozehřáté vložce bych to dal asi také, zatím jsem zjistil že nejpohodlnější je topit v plně naložené vložce a průběžne jí doplňovat, dřevo doschne a hoří pak jen plyny. Jak dopadla volba, Jotul nebo Nordica?

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 05.11.2007 14:59 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ahoj Tome.
Pokud se mi podaří sehnat klapku se solidním ovládáním,tak asi zvolím Jotul.Ale mám ještě jeden problém.Na vložce mám opláštění se 4-mi vývody.Dva jdou do podkroví,ty jsou bez problému,ale zbylé dva co jdou na chodbu a do malé pracovny mají malý výkon,protože jsou vedeny s malým spádem.Řešení se nabízí v instalaci menšího sacího ventilátoru na větev do přízemí.Ale nemám s tím žádné zkušenosti a chtěl bych aby to fungovalo.Zima se blíží.Nemáš nějakou radu?

Autor: Tom áš
Datum: 05.11.2007 16:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
A co nějaký ventilátor který by foukal do výměníku a silnější větev potom přidusit.takový ventilátor moc nestojí krbový už je kolem 5000,-

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 21.11.2007 15:57 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tomáši,jak jsi vychytal topení v Nordice?Já stále zkouším Jotul 150,ale vypadá to,že dům asi nevytopí.Má výkon 6-8kw.Ztráty mého domu jsou okolo 9kw.Jak to vypadá s čistotou skla u Nordiky?Jotulka se taky zašpiní,ale když ji trochu proženu tak se krásně očistí samo.Takže sklo vůbec nečistím.Zkuste to a dejte vědět.

Autor: Tom áš
Datum: 22.11.2007 21:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě nebydlím TZ mám podobné a mám také ten dojem že nevytopím. Je opravdu problém dohnat ztrátu při odstávce na 8-50hodin pokud by se topilo téměř vkuse myslím si že nebude problém. Rozvody mám natažené jeden mi jde téměř přímo druhý mám vodorovně cca 5m a to je problém, není to ono. Asi dám ještě pod vložku nějaký tichý tlačný ventilátor a mělo by to šlapat. Sklo zatím neřeším mám mokré dřevo, topím tak že doplňuji vložku co nejvíce, dřevo stihne proschnout na žhavých uhlících a nemá to chybu. Zatím...

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 23.11.2007 16:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tomáši,
Vypadá to,že máme stejný problém.Soused má přibližně stejný dům a má Jotul Maxi a je s ní nadmíru spokojený.Umí topit na 4kw,ale když potřebuje,tak i na 13kw.A stále čisté sklo.Zprvu jsem měl strach,že budu přetápět,ale asi zbytečně.Je to přesně jak říkáš,dlouho topit a pak to vyhřeje i ta 150.Ale já potřebuji rychle vytopit a potom jen temperovat.Zkusím to ještě vyměnit,doufám,že už naposledy.Dám ti vědět.

Autor: Tom áš
Datum: 24.11.2007 10:13 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Stando máš asi dobrého dodavatele když ti vložku půjčí, taky bych chtěl takového . Je pravda že se moc nepočítá s TZ při odstávce topidla která se musí dohnat,myslím si že 4kW se dá topit i v pasivním domě bez přehřívání. Možná bych dneska volil větší vložku, do té mé se vejdou maximálně tři velké polena o průměru cca 15cm délka 33cm

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 24.11.2007 13:29 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tomáši,
výběr vložky je pro mne důležitý,protože je to investice na dlouhou dobu.Koupil jsem za dobrou cenu, ale něco na ní budu tratit.Ale je to určitě lepší než potom nadávat.Příští týden se mi doufám podaří nainstalovat větší vložku a snad už budu spokojen.Ozvu se, Zatím

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 02.02.2008 18:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ahoj Tomáši.
Jak jsi pokročil s vložkou INSERT 60?Já jsem tu Jotulku vzdal.Je to moc peněz.Máš nějaké nové poznatky s rozvodem vzduchu,nebo už jsi spokojený?

Autor: Tom áš
Datum: 03.02.2008 21:33 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ahoj, no jak jsem pokročil, zjistil jsem že pokud naložím tu svou vložku suchým tvrdým dřevem po strop a uberu sekundární vzduch vydrží mi oheň teda žhavé uhlíky až 15 hodin. Jasně po patnácti hodinách to je problém uhlíky najít ale oheň od nich jde rozdělat, samozdřejmě bez novin a třísek. Po 8 hodinách je žhavého dřevěného uhlí cca 3 litry a další provoz bez problémů.
Rozvod teplého vzduchu jsem dál zatím neřešil, vypadá to že pokoj nad vytápěným obyvákem nebudu muset vytápět, teplo prostupuje přes strop a ten co mám dál snad vytopím pokud pojede vše do něj. Z průduchu mi jde velice horký vzduch ruku tam člověk nevydrží nechat ale je ho málo. Uvažoval jsem o tichém ventilátoru http://www.multivac.cz/core.php? page=catalog_list&parent=5833 mrni na to zdají se mě tiché.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 04.02.2008 08:33 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Ahoj Tomáši.
Děkuji za informace.Vypadá to dobře.Takže s výkonem i vložkou jsi spokojený.Asi do ní půjdu taky.Mě chybí jenom o trochu větší výkon a to by měla NORDICA splňovat.Má papírových 4-10kw.Jotulka co zatím mám má 3,8-7,8kw.Jak to vypadá se sklem?Dá se to?V tomto směru je asi JOTUL bezkonkurenční.Díval jsem se na ty ventilátory jsou do 80 stupňů,to by mělo stačit.Neměřils výstupní teplotu?Už to chci taky uzavřít.V obyváku to nevypadá hezky.Vložku jsi podezdil nebo udělal nožičky?A kolik otápíš přibližně m3?Jsem opravdu rád,že mi věnuješ svůj čas.Ono vlastní zkušenosti jsou nejlepší.Kde bydlíš?Já ve Šternberku.Zdravím a ještě jednou děkuji.

Autor: Tom áš
Datum: 04.02.2008 14:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím Stáňo.
Šternberk? Tak to bydlím kousek jsem z Opavy, Inzerto se dělá i o trošku silnější pokud jde o výkon a to Inzerto 70. Možná bych šel do něj, jen jsem neměl na ní místo, teda místo by bylo ale takhle to bylo snažší. Já mám obestavbu z lícových cihel, rovnou až po strop, vpodstatě takový komín se zabudovanou vložkou a pod vložkou místo pro dřevo, vše pravoúhlá záležitost.Vložku mám podezděnou, překlady udělány z vinklů které jsem schoval do zaříznutých otvorů v cihlách. Mám dva, jeden pod a druhý nad vložkou. Později přidám fotku. Teplotu vzduchu jse neměřil ale pokud si rozumíme měl jsem na mysli tlačný ventilátor pod krbovou vložkou a tam nehrozí žádná vysoká teplota, 30°C tam asi nikdy nebude, né tak 80°C. Teplota na výstupu je ale určitě kolem stovky.S tím sklem to je tak, pokud je suché dřevo naložím na noc do rozžhavené vložky a ihned přidusím sklo se nezakouří. Pokud je kombinace mokré dřevo a přidušení s vlhkostí nemůže to dopadnout jinak než zadehtováním skla. Někdy člověk nevidí oheň vůbec. Po rozvášnění to ale časem ohoří né však vše:-( Vytápět chci 3pokoje o cca 330m3+co se dostane do vedlejších prostor neplánovaně, jestli to vložka zvládne ukáže život, zatím nebydlím a přestávky v topení a netopení jsou docela velké, dohnat TZ dá docela fušku.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 04.02.2008 14:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Ahoj Tome.
Seš proklatě rychlej.Dík.S tím ventilátorem jsem u mě počítal spíš s tažnou verzí.Trochu mě zarazily ty kubíky,které chceš vytopit.Pokud nemáš super zateplený dům,tak na to ta vložka nebude mít.Ale ta 70V v obloukovém provedení se mi moc líbí.A vypadá,že je z kvalitnějšího materiálu.Momentálně vytápíš kolik kubíků a na jakou teplotu?Pro mou představu.Já potřebuju otopit cca250m3.Troufáš si odhadnout jestli 60V nebo raději 70V?Dík

Autor: Tom áš
Datum: 05.02.2008 01:49 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Zdravím Stando.
Špatně se odhaduje, kolik vložka vytopí nebo né. Beru to podle TZ domu. Obyvák má cca 2kW a ty dva dětské pokojíky do 2,5kW to máme 4,5kW tak si myslím že 7kW nominálu musí stačit. Topím zatím nepravidelně pokud jsem na stavbě ty přestávky jsou znát. 24 hodin výpadek v topení při mírném počasí a 5kW TZ to máme hned 100kW na dotopení. Bylo tady v diskzích dost vyděšených lidí kteří v novém dobře zatepleném domě se nestačili divit kolik dům potřebuje energií než se natopí. Osobně jsem byl také zděšen když jsem topil jako blázen a teplota stoupala velmi zvolna.

Autor: petr kocina
Datum: 05.02.2008 08:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Uvažoval jsem o tichém ventilátoru nez kupovat radialni,tak bych nejdriv vyzkousel axialni treba z nejakyho staryho PC.osobne si myslim,ze by mel stacit.

Autor: Tom áš
Datum: 05.02.2008 23:31 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tichý ventilátor, teď se bavíme o tlačném nebo tažném? Já dnes měřil teplotu na výústkách a při zapnutých ventilátorech zabudovaných ve vložce cca nad 90°C, při vypnutých pod 80°C. To by ventilátor z PC nedal jedině jako tlačný.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 06.02.2008 08:02 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Ahoj Tome.
To nebyla zpráva ode mne.Ale ještě se zeptám na ventilátory v tvé vložce.U NORDICY píší výkon vetilátorů cca200m3/hod,což by mi bohatě stačilo,Potřebuji otopit pod mírným tlakem cca50m3.Rozvody mám pro přízemí tak,že s vložky asi 1,5m kolmo nahoru potom šikmo přes zeď a zbytek asi 2m lehce šikmo po zdi a to trukou o průměru 125mm.Nemám představu o skutečném výkonu ventilátorů u NORDICY,ale na tu vzdálenost by to měly vytopit.Co myslíš?Je tam sice jeden ohyb(za zdí),ale to by měly protlačit.Je citelný rozdíl proudění vzduchu ON-OFF?Kdy se budeš stěhovat?Zatím, měj se.

Autor: Tom áš
Datum: 06.02.2008 09:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Stando
Ventilátory pokujedou nebo nejedou jsou na tom skoro stejně, spíš si myslím že se z vložky dostane do vzduchovodů teplejší vzduch. Vůbec to není o tom že by vzduch fučel Já mám ten delší rozvod cca 1,5 kolmo pak téčko do jednoho pokoje a 2,5m kolmo a 4m vodorovně po stropě(na půdičce jsem musel rozvody zaizolovat i když byly izolované ochlazování bylo značné přidal jsem 14cm vaty a rozdíl už jen 5°C)a sropní výdech dolů. Tobě to jde tuším vše mírně do kopce půjde to tahem samo a pokud jde o 50m3 tak nemůže být problém vůbec. Jinak včera jsem sundal krytky anemostatu a toho teplého vzduchu šlo přibližně stejně do obou pokojů jen ten pokoj dál měl cca o 5°C nižší teplotu cca 85°C. Regulaci mám už namotovanou a seřízenou a při snížení obrátek na minimum nejsou slyšet. Je otázka jestli pak není lepší je vypnout:-) O stěhování se tu už mluví do čtrnácti dnů mám mít schodiště a toje tak vše co mě vevnitř schází. Teda skoro.-)

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 06.02.2008 12:59 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Ahoj Tome.
Takže to vypadá,že jsi spokojený s rozvodem teplého vzduchu.Já zatím ne .Moje vložka si myslím není špatná.Otázkou je, kolik dokáže vyprodukovat teplého vzduchu v opláštění.Opláštění má vůle z boku asi 1cm a vzadu asi 4cm.Jestli není třeba chyba v cirkulaci vzduchu?Vzduch mi přijde docela teplý,ale je ho málo.U mne jsou to relativně krátké vzdálenosti,tak nevím kde je chyba.

Autor: Tom áš
Datum: 07.02.2008 23:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Stando, jak dloho topíš v kuse? Je to o tom že když topíš v domě jako na chatě jednou za týden tak se ohřeješ až za dva dny když odjíždíš. Možná že už bydlíš (bydlíš?)a má otázka je mimo. Čím budeš dolaďovat chladná místa v domě? Já budu "topit elektřinou" a čím dude dražší tím budu mít větší hromady dřeva :-)) S rozvodem teplého vzduchu jsem docela spokojen, vidím pokud nebude vložka stíhat dotopím elektřinou chladná místa, je docela jedno kde, když vezmu nominál 7kW tak i kdybych měl 2kW dotápět v období mrazu tak se nezblázním. důležité je nějaké kW do baráku dostat.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 08.02.2008 07:20 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Tome,
já bydlím už 6let.Topení mám kombinované.Dole je velká část podlahovky a vrch jsou radiátory.Jako zdroj používám elektrokotel.Pokud je velká a trvalá zima tak je podlahovka výborná.U ní je jeden problém a to,trvá to 2-3hodiny než začne topit.Ale potom zase dlouho vyzařuje teplo.Proto je pro ni neekonomické střídavé topení.A právě když je střídavá nebo mírná zima tak topím krbem.Teď v něm topím každý den,ale až k večeru.A právě mi vadí,že v obyváku mám krásně teplo a jinde žádná sláva.A to nechci 30 stupňú.Nám vyhovuje ideál 21-23, ale všude.Přímotop taky používám.Je dobrý,dá se krásně nastavit,topí hned,má různé výkony.Má jedinou chybu,že je na eletriku.Mám sazbu přímotop.KW není až tak drahá,ale slavný Čez to s tebe vytáhne přes hlavní jistič.A můžeš šetřit jak chceš.Tento rok ho zdražil o1/4.Ale s tím asi nelze nic udělat.Takže řeším stále jeden problém.Otopit spodek na obyvákovou teplotu.Ale bohužel nevím jak.

Autor: Tom áš
Datum: 08.02.2008 23:21 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Stando, kolik platíš zálohy, nebo jak velkou máš spotřebu elektřiny +dřevo(m3)na celý barák? Popiš kolik takový 9kW barák sežere.
Já mám spodek velkou část el. přímotopné podlahovky a v patře infra panely po 800,-)S tím hlavním jističem máš pravdu, jenže pokud má člověk i nějakou větší ostatní spotřebu pro domáctnost tak se to srovná. Cena přímotopné elektřiny šla nechutně nahoru, tuším za dva roky z 1,- na 2Kč. Jinak mám pudorys domu cca 10x10 + nějaká ta garáž a podkroví. Cihly Porotherm 44cm na TM maltu 14+4cm vaty ve střeše a mizerných 7cm polystyrénu v podlahách oken cca 20m2 U-1. Musíš to mít podobně podle TZ. Poděl se prosím tě o své poznatky z praxe.

Autor: Stanislav Kudela
Datum: 10.02.2008 09:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...

Tomáši,
Já to mám asi takto.Domek mám opoznání menší a to 8 na 8, podkroví, plus garáž a sklepy 9 na 4.A těch 10 let rozdílu je znát hlavně v izolacích.V té době se tak nešlo po energetických úsporách.Já mám postaveno z YTONGU 30+5cm poliše.Podlahy 10cm pol. a sřecha 20cm ISOVERU Okna mám horší U-1,6.Dnes bych to udělal líp.Ale nestěžuji si.Doma máme vše na eletriku.Platím zálohu 1.600kč měs.A v loni jsme se vlezli.Ale je fakt,že jsme topili dosti krbem.Bez krbu bych to viděl tak asi na cca 12000-13000kw za rok.Ale to topíme na 21-22stupňů.Žádné trenýrky,ale to je o zvyku.S tím dřevem se to těžko odhaduje.Můj odhad je tak 5m3 za rok ,pokud bych topil jen dřevem.Ale stejně se to kombinuje s eletrikou.Ono topit v krbu se ti taky omrzí,je s tím práce.Pokud seš doma a máš čas, tak to jde.Moje tepelné ztráty jsou okolo 7kw.Stále přemýšlím o tom mém spodku,jak to otopit aby už to konečně fungovalo.Chtělo by to jednoduchý dobrý nápad.Zatím není.Měj se.

Autor: Tom áš
Datum: 10.02.2008 12:57 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Stando, to máš hezké, rád bych se vešel podobně, já dneska bydlím v půldomku a platím za el. a plyn cca 3000,- pokud se do celého domu vejdu do těch tří tisíc nebo dokonce ušetřím budu spokojený. Měj se volá mě žena musím jít stěhovat, zatím jen to co jde.

Autor: Tom áš
Datum: 22.11.2007 21:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě nebydlím TZ mám podobné a mám také ten dojem že nevytopím. Je opravdu problém dohnat ztrátu při odstávce na 8-50hodin pokud by se topilo téměř vkuse myslím si že nebude problém. Rozvody mám natažené jeden mi jde téměř přímo druhý mám vodorovně cca 5m a to je problém, není to ono. Asi dám ještě pod vložku nějaký tichý tlačný ventilátor a mělo by to šlapat. Sklo zatím neřeším mám mokré dřevo, topím tak že doplňuji vložku co nejvíce, dřevo stihne proschnout na žhavých uhlících a nemá to chybu. Zatím...

Autor: Tom áš
Datum: 22.11.2007 21:26 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Ještě nebydlím TZ mám podobné a mám také ten dojem že nevytopím. Je opravdu problém dohnat ztrátu při odstávce na 8-50hodin pokud by se topilo téměř vkuse myslím si že nebude problém. Rozvody mám natažené jeden mi jde téměř přímo druhý mám vodorovně cca 5m a to je problém, není to ono. Asi dám ještě pod vložku nějaký tichý tlačný ventilátor a mělo by to šlapat. Sklo zatím neřeším mám mokré dřevo, topím tak že doplňuji vložku co nejvíce, dřevo stihne proschnout na žhavých uhlících a nemá to chybu. Zatím...

Autor: Tom áš
Datum: 05.10.2007 20:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Chlapi, nainstaloval jsem krbovou vložku Inserto 60 od La Nordica má výkon nominální 7kW jinak 4-11kW v tomto teplém období jsem topil nic jsem nepřetopil, je pravda že mé TZ jsou cca 9kW ale to znamená pro vás že zatopíte později. Regulace této vložky je fantastiská, skusil jsem i balík odkorů 5kg a dřevo hořelo jen tolik, kolik jsem chtěl. Mějte na paměti i to že když přerušíte topení přes den, budete muset teplo po příchodu domů doplnit takže ten výkon využijete. Pokud zavřete přívod vzduchu vložka přestane topit, zůstanou žhavé uhlíky které po čase ochotně vzplanou při přísunu vzduchu. Nevím teprve se učím ale s kvalitním suchým dřevem to vypadá že vložka půjde regulovat jako plynový kotel.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 07.10.2007 11:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Prosím šlo všechno teplo do místnosti jedné, nebo po celém domě, nebo i do akumulační nádrže?
Děkuji

Autor: Tom áš
Datum: 09.10.2007 09:08 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Topil jsem v obýváku který zatím nemá dveře,teplo mělo tudiž možnost proudit po celém domě bylo tam příjemných 23°C ve dvou metrech. U stropu 28°C, V podkroví 18°C. Pak jsem otevřel 20*20cm prostup ve sropě do podkroví v přízemí 21°C podkroví 19°C. Chová se to docela vyváženě, měl jsem strach že v podkroví bude vedro.

Autor: Tom áš
Datum: 09.10.2007 09:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Abych nezapoměl největší brzda pro teplo je překlad a příčka nad dveřma, jak jsem psal u stropu 28°C u podlahy 20°C na krbymyslivec.cz mají hezký popis topení pomocí termodynamiky, prostými otvory nad dveřmi.

Autor: David Kořínek
Datum: 09.10.2007 11:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den,

jo, byrokracie byla trochu náročná, nicméně se musím pochlubit, že se mi povolení (ohlášení) podařilo vyřídit do 2 měsíců od od doby co jsem se rozhodl stavět, z toho 3 týdny jsem čekal na vyhotovení projektu. Děkuju za tabulku, musím si ale nejdřív udělat čas se na ní pořádně podívat. Ale budu to asi řešit jako vy, tedy klasickým vytápěním (kotlem a bojlerem) a připravím si veškeré prostupy apod pro teleplné čerpadlo, soláry a místo na aku nádrž. Teprve podle skutečných nákladů se pak rozhodnu co dál.

Autor: Milos Hakl
Datum: 25.07.2007 21:23 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Preji hezky den,
malinko si musim prihrat polevku, poslu odkaz na nas server s materialem k rozvodu tepleho vzduchu z krbu.
Dekuji
http://www.krbovetopeni.cz/
nabizime tento material:
:: Krbové ventilátory (skladem)
:: Ventilátorové filtry (skladem)
:: Anemostaty (skladem)
:: Spojovací materiál(skladem)

Autor: tomas tomas
Datum: 02.03.2007 23:24 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"v zimě bude využívat teplého vzduchu z krbu (a likvidovat sníh a led na střeše)"
To není dobrý nápad. Střecha musí být izolovaná tak aby sníh na střeše neroztával když mrzne. Pokud je izolace špatná nebo není, sníh se na chadnějších místech mení v kus ledu sjíždí pomalu dolů a strhává ze střechy vše co mu příjde do cesty (podle sklonu střechy a materiálu). Dále tající voda mrze v okapu a svodech, vznikají obrovské krápníky a ty strhnou okapy ze střechy dolů. Stačí na to jedna noc a ráno máte zničenou střechu a okapy. Záleží také na tom z jakého materiálu máte střechu a jaký má sklon.
Já mluvím z vastní skušenosti bydlím v Beskydech, střecha je pechová že špatnou izolací. Okapy musíme na podzim sundávat. Led rozmačká i takové ty zábrany co se dávají na střechu aby led nesjížděl dolů, nemají žádnou šanci jsou úplně na placku nebo vyrvané z trámů, tak už je tam ani nedáváme.
Jak to pozoruji tak jak ten led pomalu sjíždí ze střechy má obrovskou sílu a tu dokáže pomalu soustředit do jednoho bodu který ho drží dokud to nepovolí a neposune se o kousek dál.

Autor: kocina petr
Datum: 03.03.2007 14:43 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
dik za poznatek z praxe.
nechtel jsem davat na strechu nejaky snezny tasky.povazoval jsem to zbytecnost,jen jsem se nikde nedosetl,jestli plni opravdu nejakou funkci nebo ne.
sklon strechy mam projektovany na 19st.

Autor: Fanouš Fanouš
Datum: 30.01.2007 10:30 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Přeposílám, třeba se to někomu z vás hodí.

Dovolte nám Vás upozornit, že pouze do zítra 31. 1. 2007, je možno se přihlásit
na konferenci Energetika a stavění - Akční plán pro energetickou účinnost za
zvýdněnou cenu.

Podrobnosti vč. on-line přihlášky najdete na
http://www.abf.cz/es/2007/cz/chavy.asp

Na setkání se těší
Přípravný výbor konference


Autor: Fanouš Fanouš
Datum: 29.01.2007 13:39 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Pro ty, co chtějí do PD, či NED dávat krbové vložky, tak něco z praxe.
V jednom objektu mám kombinovanou krbovou vložku voda-vzduch. Je v místnosti (obývák s kuchyní), která má 40m2 a celá je obezděná z ytongu. Předem podotýkám, že se nejedná o izolovaný dům, kromě podlahy (10cm styropuru) a stropu (na půdě dvě vrstvy balíkované slámy) a kvalitních oken se třemi skly. Pokud v krbu topíme, tak ohřev vody jde do AN – 2.500 litrů a vzduch jde pomocí vzduchovodů nuceně do dalších pokojů. V obýváku se jedná „jen“ o sálavé teplo přes zasklená dvířka krbové vložky. Ale pozor, je to tak vydatné, že musíme každou chvíli větrat. A to i ve velkých mrazech. Na ukázku přikládám snímky.

1) umístění čidla teploměru na boku krbu.
2) teploměr je 1m od krbových dvířek, 33,2°C je pomalu saunová teplota,
3) teploměr je 2m od krbových dvířek, stále se tam nedá normálně vegetit,
4) teploměr je v nejvzdálenějším místě u okna (cca 6,5m od krbu), tady je již přijatelná teplota 23,2°C, druhé číslo - 20,3°C ukazuje teplotu na skle okna.

Pokud chcete mermomocí dát do PD nějaké topení, tak raději opravdu malá kamínka (Jotul a pod.), která se dají hodně přiškrtit. A to jen pro případ výpadku elektriky, či plynu. Jinak je to nesmysl a dost drahá sauna tam, kde jste plánovali třeba obývák.

Autor: Tomáš Nový
Datum: 29.01.2007 13:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
To "jen sálavé teplo" má běžně třeba 7 KW.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.01.2007 13:53 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji za info z praxe.

1) jaký nominální výkon má Vaše vložka? (resp. výkon do vody a do vzduchu)

2) Jakou vložku (výrobce) máte? Nechápu pojem "kombinovaná vložka vzduch-voda" Je to teplovodní vložka s tím, že teplo z krbové obestavby rozvádíte po domě?

Děkuji. Petr Halada

Autor: Fanouš Fanouš
Datum: 29.01.2007 16:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
1) Výkon vložky je 23kW, z toho polovina je pro teplovodní topení a polovina pro horkovzdušné topení.

2) Vložka se jmenuje DIVOCH (on to skutečně divoch je :-)) od této firmy: http://mujweb.atlas.cz/www/krb.divoch/ Výkon a způsob jsem popsal. Vložka je dvoulášťová a tudíž ohřátý vzduch z mezipláště je odváděn pomocí ventilátorů do dalších místností.

- Mám trochu jiný tip, než je na obrázku, ale parametry jsou přibližně stejné.
- Myslím, že tu byl v diskuzi zmíněn problém s přetopením v případě výpadku elektriky. U mě to nehrozí, neboť mám AN umístěnou výše, než je krbová vložka.

Autor: Gako Gako
Datum: 29.01.2007 21:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Máte domek patrový nebo přízemní? Jak dlouhou dobu tipujete než by se dostal teplý vzduch do patra samovolně bez teplovzdušného rozvodu? Neustále nevím zda tepl. rozvody dělat nebo ne v izolovaném domě. Stav. firma nás od toho odrazuje a tvrdí, že je to ihned vyhřáté celé nebo za chvíli. domek je malý ma 8x9m a je to dřevostavba. Jaký máte názor. Předem děkuji.

Autor: Fanouš Fanouš
Datum: 29.01.2007 21:42 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Tam, co je vyobrazený krb, je domek přízemní. Když zatopíme v krbu, tak přibližně do 45 minut až 1 hodiny fouká teplý vzduch. Tudíž byste měl (asi) do stejné doby začít vytápět samovolně horní podlaží. U mě je to nastaveno tak, že termostat ventilátoru, který je včetně rozvodů a filtru na půdě, sepne až při určité teplotě vzduchu.

V dobře izolované stavbě bych si to nepořizoval. Mám takovou stavbu (něco mezi NED a PD) a tam budu patrně dávat malá kamínka JOTUL. Ale jen jako pojistku.

Autor: Petr Halada
Datum: 30.01.2007 07:33 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Z jakého materiálu máte krbovou obestavbu, resp. máte materiál zevnitř izolován?

Na obrázku jsou mřížky vstupního otvoru do krbové obestavby. To je odvětrávání obestavby? Tzn. že někde nahoře jsou výdechové mřížky, které budou foukat teplý vzduch do stejného pokoje v kterém je krb? A nebo tudy vstupuje vzduch do mezipláště vložky a pak je rozvody foukán do dalších popkojů?

Sálavá složka tvoří 15 až 20% z výkonu krbu, záleží na velikosti skla, jeho provedení, atd. Váš krb tedy sálavě dodá do místnosti 3,45 kW až 4,6 kW při nominálním provozu. Dále musíme počítat nějaké teplo, které není pohlceno v teplovodním výměníku, které se dostane do místnosti přes krbovou obestvbu (záleží na provedení).

Například vložka lechma 12 (kamna.astranet.cz) má následující distribuci tepla při nom. výkonu 12kW: 9kW voda, 1,8 - 2,4 kW sálavá složka, zbytek cca 1kW do krbové obestavby. Pokud se tedy minimalizuje únik tepla z krbové obestavby (akumulace, absence vnitřní izolace, odvětrávání obestavby?), krb je velké místnosti (to splněno máte) z které vede schodiště do 2NP, tak se domnívám, že není problém tuto vložku provozovat ani v NED. Výkon vložky lze zpravidla regulovat cca v rozmezí 50% až 150% udaného nominálního výkonu bez dechtování (pro spodní hranici).

Autor: Ladislav Průšek
Datum: 30.01.2007 07:44 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Z vlastní zkušenosti mohu doporučit nedělat žádnou složitou izolaci, v praxi se mi osvědčil obyčejný pozink plech, který spolehlivě odráží teplo tak, že i po hodinách topení je obestavba pouze vlažná.

Autor: Petr Halada
Datum: 30.01.2007 07:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pokud máte odvětrávání krbové obestavby, tak Vám zákonitě roste teplota vzduchu vycházející s výdechových mřížek. Což samozřejmě ničemu nevadí, pokud nemáte NED či PD, kde je problém s přetopením.

Autor: Ladislav Průšek
Datum: 30.01.2007 07:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pod stropem vývod na půdu kde při nárůstu teploty sepne ventilátor a "odsaje" teplo do dalších místností.

Autor: Fanouš Fanouš
Datum: 30.01.2007 10:15 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
- Obezdívka je z ytongu a izolovaná není.
- Ty mřížky jsou jen z jedné strany a plní funkci přístupu k vlastní vložce. Konkrétně k vodnímu pojistnému ventilu a k termostatu, který spíná oběhové čerpadlo. Také samozřejmě ohřívají obývák, ale to nebyl účel. Vzduch do mezipláště vstupuje malými otvory (na obrázku bílá krytka dole) z obou stran a pak jde do dalších pokojů.
- To, co uvádíte nemohu posoudit. Ale asi to není tak jednoznačné, jak to výrobci občas uvádí. Pokud mám poměrně velké prosklené dveře, tak předpokládám, že sálavé teplo bude větší, s tím souhlasím. Ale že by 90% tepla šlo do výměníku a jen nepatrná část do prostoru by znamenalo úplně jiný typ vložky. Přece i teplo má tendenci působit tam, kde je menší odpor. V tomto případě by musela být dvířka malá, spíše neprosklená a oheň by se musel šířit nějak zadní částí nejdříve přes výměník a pak zbytek do prostoru. Ale takovou vložku neznám.
- V případě mého NED by to nepřicházelo vůbec v úvahu. TZ celého objektu mám 3kW včetně větrání a přibližně 1,8kW bez větrání. Na prostor obýváku a kuchyně mi vychází 705W. Tohle mi hravě zařídí elektrospotřebiče (lednička, počítač, televize, vaření, varná konvice apod.)

Autor: Petr Halada
Datum: 30.01.2007 10:41 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
90% do vody ne. Možná jsem to špatně uvedl. Z 12 kW jde 9 kW do vody (to je 75%), zbylé 3kW jde do vzduchu. A teď je otázka, jak tyto 3kW rozdělíme: pokud 15-20% jde sálavě přes sklo, tak zbytek jde do krbové obestvby (přes těleso vložky a hlavně rozpálený kouřovod). Tento velký poměr do vody je docílen mimo jiné tím, že velká část pláště vložky je ve styku s vodou. Čím více plášť vychladíte (teplota vody, průtok) tím ten poměr do vody zvětšíte, snížete sálavou složku, "ztraty" do krbové obestavby, zvýší se riziko dechtování, zhorší se tah (větší nároky na komín, délku, ohyby kouřovodu), ....

Nominální výkon a poměry do vody a vzduchu by měli být přesné údaje, neboť údajně jsou získávány v nějaké akreditované laboratoři 3. strany.

Autor: petr kocina
Datum: 18.09.2006 17:05 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
nevim,nevim ,ale postavit PD bez rekuperace dost dobre nelze a urcite nedosahnete na parametry ani NED.samotna izolace muze byt sebevetsi,ale jak chcete zpetne teplo ziskat,ktere vam vetranim utece.pochybuji,ze se dostanete na parametry NED,kdyz tak na hodne mizerny NED.
ja komin nemam ani v projektu,jsou s tim jen samy starosti.
topeni jsem nechtel vubec zadne,ale moje draha polovicka tomu neveri a tak mi dala nuz na krk.kdyz nebude topeni nebude barak.tak jsem zvolil kompromis s TC a teplovodni podlahovku.nic jineho me v te dobe nenapadlo.je to asi nejlepsi pomer vykon/cena.i ty radiatory a el.kotel vychazi draz.
mame krb na chalupe a kdyz se musim tahat s drivim a zatapet, potom uklizet bordel,tak jsem krb okamzite zavrhnul.nedovedu si predstavit az budu starej,jak se taham se drevem a taky je problem s uskladnenim.
ja nevim co kazdej na tom krbu vidi,ja v nem vidim jen starosti a problemy.pritom PD zadny krb nepotrebuje.kdyz se podivam co je maji doma,tak uz je maji vetsinou jen pro paradu.ze by v nich nejak vehementne topili to se rici neda.casem to totiz prejde kazdyho.nejdrive topi kazdy den,pak uz jen o sobotach a nedelich a nakonec uz jen pri treskutych mrazech.
casem na to prijde kazdy.
treba se nam ozvou ti co je maji a neustale pouzivaji :-))))))))

Autor: Peter Švančárek
Datum: 05.03.2007 10:58 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Bez rekuperacie to naozaj nebude pasivne. Nie pri strate kilowatov energie pri vetrani.

Autor: Peter Pavlik
Datum: 06.03.2007 19:52 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Myslím že s krbom to taktiež nebude pasívne.

Autor: Pavel První
Datum: 14.09.2006 16:11 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
do pasivního domu je dle mého názoru krb zcela nevhodný. ještě tak krbová kamna, ale nejmenší krby mají minimální výkon 4-5 kW a to je strašně moc pro dům, který bude mít ztrátu do 2 kW při -12 C - přibližně. mnohem lepší už je varianta malých krbových kamnech s nominálním výkonem kolem 4 kW, které se dají přidusit na nějakých 2-3 kW - to už celkem de, nebudete sice moct topit dlouho, ale splňuje to jednoduchost. podobná diskuse na co nejslabší kamna pro PD tu byla, ale pro PD jsou obecně kamna nevhodná, raději už nějaká kamínka na biolíh, plynový minikrb - imitaci nebo jestli máte plynový sporák, což nepředpokládám, tak pustíte prostě nejmenší hořák na dohřev celého domu! :-)

Autor: Petr Halada
Datum: 15.09.2006 08:34 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
„do pasivního domu je dle mého názoru krb zcela nevhodný“

Ano, ale jen z toho důvodu, že vydává mnoho energie najednou, kdežto PD má potřebu přesně opačnou – málo a rovnoměrně. Pokud se to podaří skloubit, může být krb pro PD i jediným zdrojem tepla – dostačujícím a komfortním. Proto můj příspěvek.

Podle mého návrhu by mohl být v PD domě i 10 kW krb. Odhadem bude mít můj skoro pasivní dům včetně ztrát z klasického ručního větrání tepelné ztráty při – 15 st. C kolem 4 kW.

1) Externí přívod vzduchu do mezipláště teplodušné vložky. Ohřátý vzduch odejme cca 50% (5kW) výkonu a jde teplodušnými hadicemi nahoru do výměníku. Díky kterému se dostane pak do akumulační nádoby. Tato energie tedy bezprostředně nijak nezasahne do bilance PD.

2) Cca 20% výkonu (2kW) jdou ve formě sálavého tepla přes skleněné dvířka do místnosti, kde je krb umístěn. Tradičně se jedná o velkou místnost v přízemí – obyvák spojený s kuchyní.

3) Spalovací vzduch je přiveden externě. Zbylá část (cca 30% výkonu, 3kW) se dostane do obestavby krbu – sáláním kouřovodu nebo teplovzdušné vložky. (PS: nepřepokládám že do výkonu 10kW se nějak zahrnuje energie, která odejde kouřovodem do komína. Pokud ano, tak ještě lépe a bude to ještě méně než 3kW).

Do obestavky krbu je studený vzduch nasáván od podlahy a někde jej musíme vypustit, například do vrchních pokojů. Pokud by jsme jej chtěli vypustit pod střechu do výměníku (přidat je k části ad 1) tak bude vznikat v domě podtlak – krb bude mít zejména při přikládání špatný tah. Ale šlo by to vyrovnat dodáním externího vzduchu z venku jako větrání.

Pokud to shrnu, tak z 10kW krbu dostaneme do PD je 2 až 5 kW (podle toho jak se vypořádáme s bodem ad 3).

Prosím zkuste mi tuto ideu nějak kriticky zhodnotit. Jsem laik, jen jsem si nastudoval celou konferenci na tzb-info.cz a kamna.astra.net + oprášil vzorečky z fyziky. Nepřepokládám, že to bude tak ideální, jak to vypadá.
Děkuji

Autor: Pavel První
Datum: 15.09.2006 10:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
uvědomte si, že nezapočítáváte vnitřní zisky domu a oslunění. tento problém už jsme řešili a průměrný sluneční zisk a vnitřní zisk - vaření, svícení, zapnuté spotřebiče, žehlení, praní atd. znamená v průměru stabilní příkon v domě ve velikosti 400-750 W. tj. pro dům se ztrátou včetně větráí 4 kW je to bez větrání nějakých 2-2,5 při -12 a při průměrné zimní teplotě +3 C to bude ztráta bez větrání zhruba 1 kW, což znamená, že to v klidu pokryjete běžnými vnitřními zisky s potřebou dotopit nějakých 200-500 W v průměru.
záleží, jakou uvažujete konstrukci - lehká těžká stěna, vnitřní vnější zateplení. u těžké stavby je při vnějším zateplení a hmotě domu nějakých 300 tun hrubá akumulační schopnost reálně využitelná nějakých 30-50 kWh/K - pak není problém se vyrovnávat s určitým přehřátím zvýšením teploty hmoty domu. máte jeden zásadní problém. Pokud máte výchozí podmínky výborně izolovaného domu - teplota vzduchu 21C a teplota povrchu 20 C, tak v takovém domě je pocitově už spíše horko a dá se tam běhat v trenkách. jakmile začnete topit, tak sálavá složka vytvoří v takovéto místnosti peklo, vlastní zkušenost z průměrně zatepleného obýváku - na úrovni NED. prostě se tam nedá vydržet a taky teplota vzduchu během hodiny stoupne u kamen s nominálním výkonem zhruba 6 kW o nějaké 4-5 C a to se jedná o velký obývák s kuchyní a je to otevřené do vstupu, vstupní chodby a na schody, takže část vzduchu se roztahuje po domu. ta kamna jedou podle mě po zatopení když se to rozhoří a přidusí tak na poloviční výkon, takže nějakých 3-4 kW. samozřejmě, že si to co plánujete můžete udělat, ale já osobně už mám problém u domu, který má ztrátu i s větráním 6 kW, tj. bezmála 2x větší než máte vy. uvědomte si, že ten samotný obývák i když je otevřený a všechno, má ztrátu zhruba 1 kW včetně větrání.
nemám žádný externí přívod vzduchu a není s tím problém, i když je pravda, že máme teplovzduch, takže část tepla se roztahá do domu, i když neroztahá se to dokonale, v obýváku je zpočátku mnohem tepleji než jinde, ale pomalu se to vyrovná.
naopak vymýšlíme, jak ještě snížit výkon kamen, k nám by bylo ideální nominální výkon tak 3 kW, člověk by to nemusel dusit příliš atd.
zkuste si přečíst starší diskusi na toto téma. snad se ozve i někdo jiný se zkušenostmi z NEDu či dokonce PD a kamna

Autor: Petr Halada
Datum: 15.09.2006 13:06 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Konferenci tzb-info.cz jsem prostudoval celou. Zkušenosti lidí z PD/NED + oheň jsem četl. Všichni říkají totéž co Vy, po zatopení běhají v trenkách. Pokud mají řízené větrání včetně rekuperace, tak se teplo pomalu roztahuje do celého domu a jednotka začne do cirkulovaného vzduchu více přidávat studeného vzduchu z venku (ZR) = začne se chladit přehřátý dům.

Jenže téměř všichni volí do svých PD/NED kamna. Problému přehřátí se snaží předejít tím, že si pořídí oheň s co nejnižším nominálním výkonem a to jsou právě kamna. Pak to dusí (50% nominálního výkonu) a i těch 3-4 kW na vyhnání z obyváku stačí.

Pokud však zvolím teplodušnou vložku (např. Ficolari http://kamna.astranet.cz/store/goodsdetail.asp?strGoodsID=cb046), která má 9 kW a podle výše zmiňovaného postupu dám 80% výkonu do vody (50% určitě, 30% dalších velmi pravděpodobně), tak zbývající 20% tj. 1,8 kW co mi projdou přes skleněná dvířka do prostoru, mi velkou místnost/dům nepřehřejí. Navíc můžu udělat to stejné co Vy, přidusit je na 50% nominálního výkonu, tedy na 900 W !!!

I kdybych započítal vnitřní zisky 1kW tak při -12 st (připomínám 4 kW včetně ztrát z ručního větrání) mám potřebu domu 3kW. Těch 900 W mi dům prostě nepřehřeje, ani při mnohem vyšších venkovních teplotách.

PS: plánuji 20 cm BST a 30 cm vnějšího EPS.

Autor: Pavel První
Datum: 18.09.2006 09:22 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
on není hlavní problém jen v nominálním výkonu kamen, ale právě v té sálavé složce, která je výrazně cítit i u klasického relativně chladného domu. u dobře izolovaných domů je to podobné, jeko si sednout ve vyhřáté místnosti pod IR zářič. velice rychle to začne opékat. pokud chcete kamna, tak vaše řešení s co nejmenším výkonem je rozumné, ale počítat s problémy a nekomfortem, jak už jsem psal. to teplo po domu se roztahuje pomalu, není to tak, že by hned bylo všude stejně. jinak vaše úvahy směrem k co nejmenším kamnům v rovnováze se ztrátou jsou rozumné a jdete správnou cestou.

Autor: Tom áš
Datum: 14.09.2006 12:16 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Aby bylo možné využívat teplo z krbu musela by být zaizolována střecha, pak by zase vaše zařízení nepracovalo v létě. Stejně mi není jasné jak takový rekuperátor pracuje, výstupní voda nemůže být moc horká, řekněme 25°C jak takovou vodou chcete ohřívat vodu v bojléru? Maximálně předehřev před průtokáčem.
Na druhé straně kdyby byla zaizolována střecha mezi krovy až do špice a nebyly v podkroví izolované stropy nebo málo, mohl by jste celý vrch vytápět přes stropy.

Autor: Petr Halada
Datum: 15.09.2006 07:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
"Aby bylo možné využívat teplo z krbu musela by být zaizolována střecha"

Nepochopil jste mě, málo jsem to asi popsal. Hadice z teplovzdušné krbové vložky povedou kolmo vzhůru a budou přímo napojeny na vstup výmeníku. Izolace střechy (myšleno plechové krytiny) je zbytečná. Jako další funkci výměníku jsem zmiňoval rozpouštění sněhu a ledu v zimě, ale na to by stačil odpadní vzduch z výměníku.

"Stejně mi není jasné jak takový rekuperátor pracuje, výstupní voda nemůže být moc horká, řekněme 25°C jak takovou vodou chcete ohřívat vodu v bojléru?"

V pdf prospektech o výměníku na http://www.madry.cz/vymenik.html se píše:" Výměník je předimenzován tak, aby co nejvíce využil nízkopotenciálového tepla. Například při teplotě nasávaného teplého vzduchu 50 °C má výstupní voda teplotu 48 °C...... Je−li teplota nasáveného vzduchu vyšší, je výkon výměníku úměrně větší."

Takže odpověď na Vaši námitku: Z teplovzdušného výměníku jde vzduch teplý tak 80-120 st. C (záleží na intenzitě topení). Teplota vzduchu na konci hadice bude podobná (zaáleží, zda bude izolovaná). Teplota vody by tedy měla být dostačující nejen na na bojlér ale i na akumulační nádrž.

"Na druhé straně kdyby byla zaizolována střecha mezi krovy až do špice a nebyly v podkroví izolované stropy nebo málo, mohl by jste celý vrch vytápět přes stropy."

Jak jsem psal výše. Střecha (plech) nebude izolované, aby tam bylo teplo při osvitu sluncem a toto teplo bude použito pro výměník (náhrada slunečních kolektorů).

Prosím o další kritiku této myšlenky. Děkuji.

Autor: Gako Gako
Datum: 27.01.2007 19:18 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den Pane Halada,jak pokaračujete s Vaším nápadem? Již jste v diskuzi popsaný nápad realizoval? Pokud ano, tak jak jste spokojen? a pokud jste zvolil jiné řešení- můžete se o ně podělit? Díky.

Autor: Petr Halada
Datum: 29.01.2007 09:21 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Po dlouhém uvažování, výpočtech a konzultacích s několika odborníky jsem tuto realizaci vzdal (jsem pořád ve fázi projektových příprav, nějak se protahuje papírování a výstavba IS). Závěr byl asi takový:
1) zřejmě by to fungovalo
2) nebylo by to tak jednoduché, jak to vypadá
3) při nahřátí AN by klesala účinnost přenosu tepla z krbu do vzduchu (vzduch by byl již nahřátý, malý teplotní spád), rostly by komínové ztráty

Rozhodl jsem se neexperimentovat. Budu mít teplovodní krb, AN, doohřev elekřina 8 hodinová sazba, samotíž (nechal jsem se inspirovat panem Měchurou - viz jeho beztlaká uzavřená soustava), všechno stejná voda, bojler zvlášť. Teď ještě dumám, zda výměník vzduch vzduch od madry.cz použít na ohřev bojleru (jsem čím dále skeptičtější) nebo solár.

Autor: Miloš Matůš
Datum: 16.02.2007 19:48 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
A jakou jste vybral krbovou vložku? Já teď hodně zvažuji instalaci nové Romotop Dynamic vložky. Existuje i ve verzi s teplovodním výměníkem. Výhody: regulace výkonu 2-12kW, precizní zpracování, externí vzduch pro hoření, možnost el. regulace. Nevýhody: malý výkon do vody. Určitě bych se nenechal strhnout tvrzením, že existují vložky s více jak 50% topením do vody. Pokud je to trochu pravda (spousta tepla odchází radiací), tak to bude mít negativní vliv na spalování. Voda sníží teplotu ohniště - vyšší exhalace, nižší účinnost a možné problémy s dehtováním apod.

Autor: Pavel Pleva
Datum: 16.05.2007 22:28 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pane Halado,
mně se Vaše argumenty zdály logické.
Pane Patůši, přoč by nemohla dávat krbová vložka např. 75% výkonu do vody? Po inspirací panem Měchurou a přehřátí vody jednou spirálou v komíně by to tolik dehtovat nemuselo, vzduch by to mohlo brát vnitřní, ve chvíli topení by bylo teplého vzduchu dost.
Mně osobně by šlo o natopení akumulační nádrže, abych nemusel ohřívat elektřinou.
Asi nejmenší zůstala na trhu Lechma, a kdyby byly boky izolované aby se snížil únik tepla do místnosti, zůstáváme u zářivé složky, kterou ale nedovedu spočítat.
Hezký den a dík za další myšlenky

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak se staví srub svépomocíV Plzni začne třetí etapa přestavby hlavního vlakového nádražíZaostřeno na materiály – kvalita matrací závisí především na hustotě pěny