Dobrý den, prosím o radu, neboť jsem již zoufalá. V prosinci 2006 byly v našem panelovém domě instalovány ventily s termorelulačními hlavicemi a měřiče na všech radiátorech. Od té doby nám v topení hučí a v jedné stoupačce neustále po celý den i noc praská (nejvíce v přízemí a 1. patře). Už 4 měsíce spím v obyváku a nevím si rady, neboť topenáři, kteří ventily instalovali, tvrdí, že hučení je normální a s praskáním si neví rady. Mám právo uplatnit reklamaci nebo se s tím opravdu nedá nic dělat. Přemýšlím, že se z bytu odstěhuji. Děkuji předem za odpověď. Jana A.
Dobrý den,i já mám problém s boucháním ve stoupačkách topení v paneláku. Samozřejmě jenom v ložnici, v obýváku o topení vůbec nevíme.
Chtěl bych se zeptat jaká je normální tolerance kolísání teploty topení? Podařilo se mně změřit průběh teploty v noci, viz obr. Jsou tam vynesené rozdíly teplot topení a venkovní teploty ve dvou po sobě následujících dnech. Jeden den to bouchalo, druhý ne...
Modrá křivka, topení BOUCHÁ, teplota kolísá o 4st s periodou cca 10min, venkovní teplota 1,5st.
Fialová křivka, topení NEBOUCHÁ, teplota téměř nekolísá, venkovní teplota -0,2st.
Dokáže někdo vysvětlit proč jeden den teplota vody v topení kolísá a druhý den ne? Je to normální? Nechá se s tím něco dělat?
Edit: ješte celkový graf za 2 dny, během nočních poklesů je vidět, že první noc to kolísalo více...
Edit2: nevíte někdo k čemu jsou ventily (viz 3.foto) umístěné ve sklepě?
Já mám stejný problém, navíc jsem vypozoroval že topení bouchá pouze pokud je hlavní stoupačka rozpálená že se naní nedá udržet ruka a zpětná stoupačka téměř studená. Pokud je i zpětná stoupačka teplá tak topení nebouchá... tak už nevím kde pátrat. Chci po sezóně namontovat ty kompenzátory, protože už fakt nevím a nespím :(
Pokud víceméně nedochází ke změnám teploty trubek, tak nedochází k teplotní dilataci a trukbky neklepou. Pokud je to takto rozkolísané, je to podle mě nastavením od teplárny nebo kotle (máte-li svůj). Všeobecně, pokud je zima, tak topí stejnoměrně fest (chtějí prodat), pokud je tepleji, je tam ta křivka nebo topí málo. Klasika je noční útlum, kdy se topení stlumuje na noc a zase cca kolem 05h ráno to zapínají naplno.
Taky jsem si asi 14 dní hrál s měřákem a podlě je to na nic, akorád zjistíte, že je to v pr... Měřil jsem pro změnu jaká je změna teploty na přívodní a vratné trubce k radiátoru (těsně před kohoutem) co byl nejblíž těch problémových stoupaček poté, co se otočí kohouty na obou radiátorech na dané stoupačce z nula na plno. Následně jsem jako trotl poslouchal přes šroubovák, co klepe, jestli přívodní nebo vratná trubka. Zadal mi to výbor domu, asi aby se mě zbavil...
Je to spôsobené poruchou regulácie v kotolni alebo výmenníkovej stanici. Alternatívy: - Regulačný ventil, ktorý má na starosti reguláciu teploty, je príliš veľký, predimenzovaný. Nedokáže sa otvárať "dostatočne pomaly a málo", už pri malom otvorení je prietok nadmerný a spôsobuje príliš rýchle zvýšenie teploty. Potom zatvorí a čaká kým teplota neklesne. - Porucha alebo absencia regulátora diferenčného tlaku na primárnej strane výmenníkovej stanice. Čím vyšší tak, tým vyšší prietok. Čím vyšší prietok, tým rýchlejší nárast teploty. Príliš vysoký diferenčný tlak spôsobuje, že inak "správne navrhnutý" regulačný ventil sa stáva "predimenzovaným", - Vo výnimočných prípadoch chyba riadiacej elektroniky, príliš veľká hysteréza, rozdiel medzi "zapínacou" a "vypínacou" teplotou
Prečo niekedy teploty kolíšu a inokedy nie? Môže to byť vplyvom rozdielneho diferenčného tlaku alebo rozdielnej teploty vody v primárnej sústave. Ak potrebujeme udržiavať v radiátoroch nižšiu teplotu vody (pri teplejšom počasí), vplyvom "predimenzovanosti" regulačného ventilu je kolísanie väčšie.
Pravidelné kolísání odpovídá nevhodnému nastavení regulačních konstant. Někdy to sedne ale většinou je to mimo oblast stability. To co jste našel ve sklepě je regulátor tlakové diference.
Kdo a kde by mel zaregulovani provest? Je to problem v dome nebo dodavatele tepla? Nevim jak presne je to u nas udelane, asi vymenik tepla (Modrany cca 1983).
Mimochodem na dnesek to vubec nebouchalo, teplota kolisala zase o 4st, ale byla temer o 15st vyssi nez pred par dny (zaclo mrznout).
Zásadně je to v kompetenci provozovatele topného systému. Je to zpravidla též majitel. Každá práce a proto též seřizovací aktivity něco stojí. Proto se k tomu nikdo nehlásí.
po delší době se opět připoji k diskusi na téma, které bez celkového vyřešení otopné soustavy nikdy neskončí. Soustava musí být správně vyprojektována, instalována, seřízena i provozována. Hydraulické vyvážení na patách stoupacích větví ani na vstupu do objektu diskutované problémy nevyřeší, protože průtoky celou soustavou (a jimi evokované teplotní a dilatační šoky způsobující hluk) se řídí zcela irelevantními podněty - teplotami vytápěných místností a kroucením uživatelů s termostatickými hlavicemi.
Protože průtoky jsou v dynamických soustavách závislé na teplotách vytápěného prostoru, musí být soustava s TRV vyvážena TERMICKY a kroucení s hlavicemi se musí minimalizovat, nejlépe zcela vyloučit. Není přitom pravda, že se tím ušetří méně tepla, než vypínáním těles. Regulátory diferenčního tlaku jsou projektovány a dimenzovány na určité průtoky a při průtocích blízkých nule, fungovat nemohou.
Soustava musí pracovat ve správně projektovaných podmínkách a nikoliv v libovolně volených podmínkách, protože otopná soustava nejsou kamna. O vytápění, o hlučnosti, i o úsporách tepla, rozhoduje funkce regulačních prvků v koncových bodech soustavy (tj.na prahu otopných těles) a nikoliv na patách stoupaček nebo na vstupu do objektu, kde jsou soustavy vyvažovány, zatímco v okruzích otopných těles nejsou vyváženy vůbec.
Protože o průtocích v soustavách s TRV rozhodují teploty místností, musí být hydraulika soustavy řešena s ohledem na přenos TEPLA od zdroje k otopným tělesů a nikoliv pouze na přenos VODY k otopným tělesům, jak to řeší běžné klasické projektování. Musí být tedy zajištěno, aby tepelným působením vlastní otopné soustavy byla správně aktivována teplotní čidla TRV, která svou dilatací zajistí správné projektované průtoky otopnou soustavou. Pak mohou TRV uspořit cca trojnásobné množství tepla než klasicky projektované a vypínání těles s domnělými "úsporami tepla" je minimalizováno. Lidé pak spoří teplo, přitom nemrznou a negativní důsledky ve formě hlučnosti, vzniku plísní, atd. jsou odstraněny, jako prakticky ve všech termohydraulicky seízených soustavách.
Není-li zkřivené (axiálně vybočené) potrubí nebo utržené pevné body, pracují soustavy TH zcela bezhlučně, protože teplotní změny vyvolané pozvolným automatickým přivíráním TRV jsou samozřejmě pozvolné a nikoliv skokové.
U správně termohydraulicky seřízených soustav se v plně obydlených zateplených objektech dosahuje cca 80% úspor tepla proti nezateplenému stavu (nikoliv jen nějakých 25% až 45%) a automatický provoz soustav je zcela bezhlučný. Dodavatel tepla přitom nemůže "protlačit" do soustavy více tepla než chce odběratel, protože při vzestupu vnitřní teploty o 2°C (nebo obecně o proporionální pásmo XP) se soustava od zdroje automaticky zcela odpojí. Totéž se stane, když se teplota místnosti zvýší například působením tepelných zisků (oslunění, vaření, koupání, provoz elektrospotřebičů, pobyt osob, atd.). Termohydraulicky seřízené soustavy jsou proto nejúspornější.
U klasicky projektovaných a seřízených soustav se lidé zbytečného mrznutí v nevytápěných místnostech, plísní a hlučnosti nezbaví nikdy, protože tyto negativni projevy jsou přímým důsledkem chybného seřízení a provozování dynamických soustav s reulační technikou.
Soutava vytápění funguje jako CELEK, proto musí být jako celek vyřešena a lokální pokusy o nápravu k trvalému odstranění negativních jevů nevedou.
Odborníci se v této diskusi skutečně strefují do příčin, na které si lidé stěžují a proto jsem přidal ještě příspěvek o odstranění těchto příčin, spolu se zajištěním nejvyšších úspor tepla regulační technikou.
dobrý den, měl bych dotaz. už jsem si něco přečetl z příspěvků na téma praskání v trubkách. Mám podobný problém.Bydlím v pětipatrovém cihlovém domě ve třetím patře a vždy ve 22 hodin večer začne po vypnutí kotle, který je na půdě, lupat ve stupačkách. Jde to slyšet od podlahy,na stropě ne. Ráno po zapnutí kotle v 5 hodin to začne dělat to samé a vydrží to klidně hodinu a půl. přes den se potom ozývá pouze někdy. Myslíte, že to může být těmi chrániči stupaček v podlaze? Že tma je dilatace a není tam dost místa? jenom pro info: stropy jsou z dřevěných trámů, protože je to barák někdy z první republiky. Jak to funguje, když si to nechám vymlátit majzlem a spravit? je to složitá práce? děkuji za odpověď
přemýšlel jsem, jestli se mám diskuse na toto téma ještě zúčastnit, ale pokud je dotaz určen mně, nechci Vás nechat bez odpovědi. Otopné soustavy jsou zásadně chybně provozovány. Teplo by se mělo šetřit regulačními procesy a nikoliv vypínáním těles nebo tepelných zdrojů, které by měly být regulovatelné v rozsahu cca 25% až 100%.
Při přerušování provozu vytápění pak po osmi hodinách chladnutí představuje obnovení původní vnitřní teploty za 1 hodinu požadavek na tepelný výkon cca 280%, proto se praktikují náběhy tzv. "ostré" (s plnou teplotou vody) a nikoliv pozvolné, s postupně se zvyšující teplotou, při kterých by doba náběhu trvala třeba 4 hodiny, nebo i více. V podstatě - o kolik jsme nechali soustavu vychladnout, tolik do ní musíme při zátopu vrátit a představy o úsporách tepla přerušováním vytápění jsou prakticky utopické.
Každé nárazové vypnutí a zapnutí vytápění představuje jeden zátopový cyklus a soustavy jsou projektovány na cca na 7000 až 10000 cyklů (odvozeno z pevnostních výpočtů pro kompenzátory). Každodenní zapnutí a vypnutí představuje cca 450 cyklů za rok a než se něco ulomí, může to trvat třeba i jen 15 let, přičemž soustavy jsou staré i 30 a více let.
Soustavy v panelových a bytových domech jsou proto projektovány pro plynule regulované nepřerušované vytápění. Je-li hlučnost způsobena například ulomeným pevným bodem, pak nezbývá, než jej obnovit. To znamená vybourat v podlaze (nebo ve stropě) otvor, vytvořit nový PB a podlahu uvést do původního stavu, pokud to vůbec jde.
Po takovéto opravě je pak vhodné přemýšlet, jesti mají být všechny stavební konstrukce, včetně otopné soustavy, i nadále destruovány vypínáním a zapínáním vytápění, nebo zda má být soustava provozována správně.
Soustavy by měly spořit teplo automaticky, být provozovány nepřerušovaně a případné noční útlumy by měly jít maximálně do úrovně temperování (třeba na 15°C), ale nikoliv s plně přerušeným vytápěním, kterým toho mnoho neušetříme a soustavu si zničíme. Totéž platí i o uzavírání těles v bytech. Správným vyprojektováním a seřízením soustavy lze eliminovat trakční i dilatační hlučnost, ale opravit rozbitou soustavu už nelze.
Lidé v bytech pak samozřejmě za nespráné provozování soustavy na straně dodavatele tepla nemohou.
Dobrý den pane Faltýnku, "praskání" v stoupačkách znám taky. Dle mého neodborného zjištění ke zmíněnému problému dochází vlivem délkové roztažnosti trubek a tření (podobná situace například nastává přitlačením dvou nehtu, a snaze je posunout vůči sobě). Ověřit si to můžete poměrně snadno - při praskání zatáhněte (nebo zatlačte) stoupačku rukou, ve směru trubky. Pokud je "zdroj klepání" blízko vás, frekvence klepání se naruší (i těch několik málo newtonu tření ovlivní).
Co s tím dělat, ale už není tak jednoznačné - pochopitelně je vhodné provozovat system tak, aby k "problémům/jevům" nedocházelo. Domnívám se ale, že délkovou roztažnost kovových trubek moc neovlivníte rychlostí ohřevu, tudíž pro eliminaci "přeskakování" zbývá vyloučit tření zcela, nebo "zvolit" jiné třecí plochy.
promiňte, ale bohužel se nedomníváte správně. Šíření tepla kondukcí je kvantový efekt, tekže teplo se vedením šíří v kvantech. Čím je teplotní gradient větší, tím jsou větší kvanta energie, protože se zkracuje doba sdílení tepla - a tím jsou větší hlukové efekty, kterých je méně. Při pozvolném ohřívání potrubí je počet kvantových skoků řádově větší, ale kvanta jsou daleko menší, takže stejný ohřev potrubí rozložený do řádově delšího časového úseku znamená daleko menší dilatační hlučnost.
Samotnou dilatací je způsobeno "praskání" potrubí, ale nikoliv "bouchání", o kterém je řeč v mém příspěku, který jste svým navazujícím příspěvkem jaksi korigoval. Pouhé tření potrubí o prostupku, které přirovnáváte ke "tření nehtů", by se projevovalo spíše skřípáním. Bouchání je totiž způsobeno nejpravděpodobněji poškozeným pevným bodem, uvolněnou prostupkou, nebo jinými příčinami, které dokonce nemusejí ani spočívat v samotném potrubí. Navíc - axiálním vyosením potrubí, které doporučujete pro "snadné zjištění příčiny"se může vzpěra porušeného pevného bodu vzdálit od kotvící konstrukce, takže opět nepoznáte pravou příčinu "bouchání".
Omlouvám se, že musím takto reagovat, ale Váš příspěvek ve čtenářích vyvolává dojem, jako kdybych plácal nesmysly a přitom se sám odvoláváte na své "neodborné zjištění". Já například na základě svých neodborných zjištění lidem rady neudílím, tak mi, prosím, promiňte reakci na Vaše závěry.
Příčinu je potřebné zjistit odbornu prohlídkou na místě. Pořád přitom ale platí, že pozvolné ohřívání potrubí by znamenalo podstatně menší hlučnost.
hlučnost otopných soustav normální není a vyskytuje se od doby přechodu statických soustav na dynamické, tj. s termostatickými ventily, které jsou používány nesprávně, jako armatury uzavírací. Přířinou trakční hlučnosti (šumění a hučení) jsou nadprůtoky vody, příčinou dilatační hlučnosti (praskání) je prudký ohřev nebo ochlazování potrubí, ručním uzavíráním a otevíráním TRV, případně mikrokavitační jevy způsobenými nadměrným poklesem tlaku za regulačním prvkem a příčinou tzv. "bouchání" může být i obráceně instalovaný ventil nebo "přehození" přívodního a vratného potrubí, někdy i nečistoty v topné vodě. Správně instalovaná, termohydraulicky a termicky vyvážená soustava s automatickou funkcí TRV, vykazuje nejvyšší úspory tepla a nehlučí, protože změny teplotních poměrů potrubí jsou pozvolné, průtoky jsou funkčně přiřazeny k řídicím teplotám místností a k nadměrným průtokům vody při automatické funkci TRV proto nemůže dojít. Doporučuji v této souvislosti přečíst články "Úspory tepla v termicky vyvážených soustavách" a "Klasické projekty vytápění v soustavách s TRV neplatí". Klasicky projektované a seřízené soustavy automatické úspory tepla a bezhlučný provoz soustav neřeší a proto se vyskytují "nekonečné problémy s nízkými úsporami tepla a s hlukem". Bourání stropů a protihlukové výplně mezi potrubím a "prostupkami" sice značně sníží dilatační hlučnost, ale ne úplně, protože dilatací "praská" i samotné potrubí, podobně jako starší televize po zapnutí a vypnutí. Oprava "prostupek" také neodstraní trakční hlučnost, způsobenou nadměrnými průtoky vyplývajícími z termické nevyváženosti soustav. Pro úplné odstranění hlučnosti je tedy potřebné zajistit úspory tepla automatickou funkcí kuželek TRV, čímž se současně zabrání nadměrným průtokům i průdkému ohřívání a chladnutí potrubí s dilatačními skoky. Takové "odstranění hlučnosti navždy" ale není řešitelné lokálně a vyžaduje správné seřízení všech regulačních prvků i teplotních čidel v celé soustavě. To je sice nákladnější, ale návratnost na úsporách tepla se pohybuje běžně kolem dvou měsíců.
Pán Ráž, súhlasím s Vami v plnom rozsahu. Opísali ste ideálny stav, keď všetci zúčastnení v reťazci výroba tepla-distribúcia tepla-správca domu-obyvateľ poznajú svoju pozíciu a povinnosti, vplyv svojho správania na predchádzajúci aj nasledujúci článok tohto reťazca a svojim správaním sú ústretoví k potrebám partnerov. Žiaľ, reálne vzťahy takéto priateľské a ústretové bývajú málokedy. O každom článku sa dá povedať, že býva nekritický voči sebe a príčiny nedostatkov hľadá v prvom rade u ostatných článkov. Zvlášť vtedy, ak sa jedná o peniaze (napríklad na odstránenie príčin hlučnosti) - a o peniazoch to je vždy. Dosiahnuť zhodu o spoločnej, koordinovanej investícii je väčšinou časovo oveľa prácnejšie a zdĺhavejšie, ako samotná odborná práca projektantov a technikov.
Na problém klepania stúpačiek sa dá pozerať z dvoch strán: - ak sú rozvody správne uložené a vedené, je umožnená ich dilatácia, tak za žiadnych okolností nemôže dochádzať ku klepaniu. - ak majú rozvody obmedzenú voľnosť pohybu, a z toho dôvodu dochádza ku klepaniu, je možné tieto efekty zmierniť a niekedy aj odstrániť spôsobom, ktorý opisujete.
Stávajú sa prípady, že teplota vody kolíše s amplitúdou 10-15°C v perióde 5-10 minút. Je jasné, že príčinou klepania je kolísajúca teplota vody od dodávateľa tepla. Avšak ak ten nie je ochotný niečo s tým spraviť, obyvateľovi, ktorý trpí, tým nepomôžem. Aj keď som zástancom komplexných systémových riešení, v takýchto prípadoch odporúčam "majzlík a zváračku" - a dostatok trpezlivosti presvedčiť na hluk menej citlivých susedov, že s tou stúpačkou fakt treba niečo spraviť. Niekedy je ťažké tipovať, kto skôr povolí: či susedia, alebo dodávateľ tepla.
Dbrý večer pane Šmelíku, děkuji Vám za reakci na můj příspěvek a rád bych ke kolísání teploty vody doplnil pár poznámek. Teplotní změny o 10 až 15°C během 5 až 10 minut jsou též způsobeny automatickým doplňováním soutavy primární vodou přes solenoidový ventil a dilatační hlučnost bývá v tomto případě pouze občasná, s krátkou dobou trvání. Každodenní výskyt dilatační hlučnosti bývá způsoben nočními útlumy a náběhy a v průběhu dne pak nejčastější příčinou bývají manipulace uživatelů s termostatickými hlavicemi. Máme velmi dobré zkušenosti s termicky vyváženými soustavami, u kterých se trakční ani dilatační hlučnost prakticky nevyskytuje vůbec. Všechny regulační procesy (a s nimi spojené změny teplot vody) zde probíhají automaticky a pozvolně, takže soustavy pracuji bezhlučně. Termické vyvážení navíc zajišťuje, že veškeré tepelné zisky jsou plně využity k vytápění a tyto soustavy pak vykazují až trojnásobně vyšší úspory tepla než soustavy, ve kterých byla regulační technika seřízena klasicky.
Souhlasím s Vámi, že "vše je o penězích", ale právě podstatně vyšší úspory tepla při správném seřízení soustavy uživateli náklady rychle vrátí. A to i v případě, že dodavatel tepla "není ochotný s tím něco udělat", jak správně píšete. Uživatel soustavy nemusí být na teplotách vody, na průtocích, ani na tlakových poměrech dodavatele tepla vůbec závislý, buď vlastní domovní stanicí nebo alespoň kvalitativní subregulací objektu. "Majzlík a svářečka" pak dobře pomohou tam, kde jde pouze o odstranění dilatační hlučnosti, bez odstranění hlučnosti trakční, bez investic a bez následných úspor tepla. Takže s Vámi souhlasím.
Z 90% jsou problémy ze strany provozovatele. Opět to je o penězích. Dodavatel je placený za vyrobené teplo (obrat) to se zatím nezměnilo. Když začal tlak na úspory tak byl protlačený zákon (vyhláška) o povinnosti instalace termostatických hlavic (dobře že už neplatí), tak je instaloval kde kdo, skoro nikdo nevyměnil oběhová čerpadla nepřizpůsobil regulační ventily které najednou pracují mimo svoji regulační oblast a zákazník se diví. Je skoro pravidlem že termostatické ventily nepřinesly očekávaný efekt pouze o nich všichni ví protože jsou slyšet. Když bude topná soustava pracovat tak jak má nebude nikdo nic slyšet ale kdo se o to má postarat proč by to měl dělat dodavatel tepla který má zájem na každém stupni o který zvedne teplotu topné vody, zákazník který není vlastník rozvodů a nemůže ovlivnit provozní parametry zařízení. Skutečně začarovaný kruh.
Parafrázujem vašu argumentáciu. Príšerné autá - žerú benzín, kazia sa, treba ich opravovať, zrážajú ľudí, cyklistov aj seba navzájom, už aby ich zakázali.
Termostatické ventily sú skvelá vec, ak sú používané tak, ako používané majú byť. Pritom nemám na mysli, ako ľudia točia termostatickými hlavicami (zakazovať manipuláciu s termostatickými hlavicami je rovnaký nezmysel, ako zakazovať používanie elektrických vypínačov). Ide predovšetkým o to, aké sú parametre sústavy, v ktorej sú inštalované. Aký je diferenčný tlak, prietok, a ako sa menia pri rôznych prevádzkových situáciách. Je to záležitosť predovšetkým vnútorných domových rozvodov, sústavy odberateľa tepla.
Ako by fungovali elektrospotrebiče, keby ste v elektrickej sieti mali namiesto 230V premenlivé napätie 50 až 1000V? Asi by to neprežili. Termostatické ventily vysoký diferenčný tlak prežijú, ale s problémami, ktoré opisujete.
Poruchy sústav s termostatickými ventilmi vo všeobecnosti nie sú spôsobené termostatickými ventilmi, ale neprispôsobením parametrov sústavy pracovným podmienkam termostatických ventilov.
Prečo termostatické ventily pískajú? Pretože vám nefunguje regulácia diferenčného tlaku, ktorá musí byť neoodeliteľnou súčasťou projektu. Buď to zvrzal montér čo namontoval termostatické ventily bez projektu, alebo projektant ktorý "zabudol" na reguláciu diferenčného tlaku, alebo ten, kto regulátory nedokáže správne nastaviť, alebo správca budovy, ktorý nesprávne prevádzkuje inak správne navrhnutú sústavu. Aký je podiel dodávateľa tepla? Zlomok z toho, čo mu prisudzujete. Zodpovednosť za pískanie by som mu nekládol. Keď je v dome funkčná regulácia diferenčného tlaku, obyvateľ bytu väčšinou nemusí pociťovať ani problémy s predimenzovaným čerpadlom.
To, čo spôsobuje klepanie, sú teplotné rozdiely, kolísanie teplôt. Tí, čo hovoria "je to v dilatácii", majú pravdu.
- Ak má prívodná teplota pílovitý priebeh, klepanie vzniká na prívodných rúrach kedykoľvek v priebehu dňa. Je to zodpovednosť dodávateľa tepla, alebo toho, kto má v rukách reguláciu prívodnej teploty (ak je to napríklad domová ekvitermická regulácia). Avšak na druhej strane, teplota vody sa meniť musí. Teplotné zmeny v závislosti od počasia sú pozvoľné, avšak hlavným problémom je prechod na nočný útlm okolo 23.00 a ranný nábeh po 4.00. Čiastkovým riešením zmierňujúcim klepanie je nahradenie skokového poklesu/nárastu teploty plynulým rozloženým na dlhší čas. Rúrky sa tak či tak skrátia alebo roztiahnu, ale pomalšie, plynulejšie a "guľometná paľba" sa premení na menej rušivé občasné ťuknutie.
- Ak vznikajú teplotné skoky na spiatočke, vplyvom otvárania a zatvárania termostatických ventilov, môže to svedčiť o "nadprietokoch" cez vykurovacie telesá a teda zle nastavený systém hydraulického (hydraulicko-teplotného) vyváženia. Za to je zodpovedný správca budovy, resp. ten, kto to nazval hydraulickým vyvážením.
- V každom prípade, klepanie je spôsobené teplotnou rozťažnosťou potrubí a nemohlo by vzniknúť, ak by uloženie a vedenie potrubí a stúpačiek bolo také, ako má byť: pevné body len tam kde majú byť, a vo všetkých ostatných miestach osové vedenie s dostatočnou voľnosťou. Klepanie vzniká len tým, že sa potrubie pri pohybe zadiera - ničím iným. A je to chyba buď staviteľa domu (vadné prechodky), alebo ľudovej tvorivosti pri rekonštrukciách bytov: naliať trochu cementovej malty alebo sádry do škáry okolo stúpačky, a je to.
Pokaziť niečo je oveľa jednoduchšie, ako následné hľadanie príčin klepania a ich odstránenie. Teoreticky je jednoduché povedať, že rúra sa má voľne hýbať. Ale ukážte prstom: tu je to zadreté, vybúrajte to a bude po probléme. Tú istotu nemôžete mať nikdy. Jedno miesto uvoľníte a klepať to začne na inom mieste. V tom okamihu sa z nádejného záchrancu meníte na úhlavného nepriateľa, ktorý chce postupne rozobrať celý dom. Toto je hlavný problém, prečo sa ťažko hľadá niekto, kto klepanie odstráni. Ak oboznámi obyvateľov so všetkými rizikami, stáva sa neakceptovateľným a nedôveryhodným. Avšak prijať "riešenie bez záruky", metódu "pokus - omyl" je často jedinou možnosťou, ako v riešení problému postúpiť ďalej. Lacné, jednoduché a zároveň spoľahlivé riešenia nie sú na sklade...
V tejto diskusii je množstvo námetov a riešení, ktoré pomohli. Avšak o všetkých platí: pomohli v tej konkrétnej situácii. To, či pomôžu niekde inde, nemusí byť isté. Zistíte to, až keď to vyskúšate.
Škoda, že sa kúzelníci neangažujú v tejto oblasti.
bydlím v 11-patrovém věžáku v Mladé Boleslavi. Máme obrovské problémy s klepáním v topení. Po pročtení této diskuze a mnoha dalších rad na internetu mám poměrně velký přehled o potencionálních příčinách, nicméně nedaří se mi sehnat žádného odborníka, který by to prohlédl na místě a doporučil řešení.
Zde je popis situace:
Dům byl postaven v roce 1963. V r. 2004 se instalovaly termostatické ventily. Rázy v topení jsou pouze v jedné stoupačce a zrovna v ložnici (ostatní místnosti jsou bez problému). Rázy dosahují hlučnosti mezi 29-37dB, pričemž stabilní zvuková hladina v noci je okolo 21dB, je tedy více než zřejmé, že se při tom opravdu nedá spát. Bydlíme ve 4. patře z 11 nad námi (mezi 4. a 5.patrem je jediný pevný bod). Klepání v topení je většinou v časech 22:00 - 1:00 a 4:00 - 7:00 někdy v s přestávkami někdy to klepe celé hodiny. Pokud sáhnu na trubku když se z ní ozývá klepání je zřetelně cítit že rázy jsou silnější u stropu kde je stoupačka zazděná. V původních plánech je to ovšem označno jako pevný bod u všech stoupaček všechy bytů a místností a nelze s ním tedy hýbat. Poslední co mě po pročtení různých rad a doporučení zbývá vyzkoušet jsou osové kompenzátory, neboť na této stoupačce se žádné nenacházejí.
Prosím o odborný názor, případně doporučení odobrníka, který by nám pomohl situaci vyřešit.
nevyvazena otopna soustava.cim vice lidi bude setrit teplem a to zcela urcite z duvodu zdrazovani, tim vice bude techto problemu. vami uvedene casy odpovidaji tomuto jevu.v noci chladne soustava a rano zase nabehne.
bohuzel se asi nikdy nedomluvite na instalaci - tak jako nikoho pod vami nezajima strecha tak nikoho nad vami nebude zajimat chlad od zeme - rikam to obrazne.neznam bytovy dum,kde by se vsichni shodli na reseni problemu a to v jakem koli.pocinaje obnovou a revizemi a konce usporami a instalaci zarizeni na setreni energii. jeden z techto duvodu proc jsem zdrhnul z panelaku a to nemluvim o kradezi vody , tepla ci TUV.
Někde je tu článek o tom, že pevný bod se vylomil a dělal tyhle zvuky... řešení bylo udělat nové pevné body a současně zajistit průchodnost průchodek. Samozřejmě se můžeme oba plést a pevný bod je ok a je to "jen" problém průchodek.
Ostatnim lidem v dometo nevadi protoze to neslysi, nebo je to na takove hladine kdy je to nevzbudi. U nas a v byte nad nami (tedy okolo pevneho bodu) je to katastrofa. Vypinam celou stoupacku abychom se mohli alespon dvakrat v tydnu o vikendu vyspat. Je to tak hlasite ze se neda spat ani ve vedlejsim pokoji - rozleha se to v tom pevnem bode do paneloveho stropu.
Docela sokujici fakt je, ze ted ta stoupacka klepe hlasiteji nez pri velkych mrazech a k tomu vsemu je uplne ledova!! Predtim to klepalo vzdy kdyz byla varici a ted to mlati i kdyz je uplne ledova... uz jsem bezradny... sousedi jsou stari duchodci a nechteji se poustet do bourani takze fakt nevim. Je docela silene ze kvuli takove blbosti se budeme muset stehovat...
Dobrý den, jsou dvě základní příčiny hlukových projevů v otopné soustavě.
1. Přehozené přívodní a vratné potrubí, při kterém je tzv. "klepání" způsobeno vlivem opačného proudění otopného média termostatickým ventilem , na kterém se následně hluk i projevuje.
2. Teplotní dilatací, ke které dochází při náhlých teplotních změnách při proudění otopného média ve stoupacím potrubí otopné soustavy. Samotný hluk ("klepání") se pak projevuje v ocelových průchodkách, které jsou zabetonovány v podlahách na jednotlivých podlažích.
Předpokládám, že příčinou hlukových projevů ve vašem objektu je varianta č. 2.
Musíte se rozhodnout, zdali chcete odstranit příčinu, anebo jen potlačit její projev.
Rozhodnete-li se jít cestou odstranění příčiny, vše potřebné zde již popsal pan Ráž. Jiným slovy to znamená, nechat si vypracovat projekt TH ("Termohydraulického" vyregulování otopné soustavy), což vám veškeré hlukové projevy otopné soustavy eliminuje nejenom na nejnižší možnou mez, ale především budete mít otopnou soustavu, která vám bude šetřit až 40% nákladů na energii. Tuto volbu bych vám doporučoval zvážit, a následně i realizovat. U této varianty se vám vložené investiční náklady navrátí během několik měsíců.
Druhou variantou je jít cestou bourání stávajících prostupů, popř. výměnou té části ocelového potrubí, které prochází jednotlivými průchodkami, za potrubí o dimenzi nižší. Tato varianta vám sice umožní lépe spát, vložné náklady se vám však nevrátí ve formě úspory energie. Veškeré potřebné informace naleznete v této diskusi.
To, že se vám zdá nelogické, že se hluk projevuje právě při "studených" stoupačkách, má naopak svou logiku. Při přechodovém období, kdy jsou venkovní teploty nad nulou, anebo při přetápění, uživatelé jednotlivých bytů uzavírají termostatické ventily na svých radiátorech (může to být i vlivem působení vnitřní teploty), což způsobuje vychlazení stoupacího potrubí. Při otevření jedné jediné termostatické hlavice pak dochází náhlému proudění otopné vody stoupacím potrubí. Tato náhlá změna je pak příčinou toho, že ocelové potrubí v ocelových chráničkách prudce dilatuje a způsobuje ono "klepání." Termostatické hlavice totiž nejsou určeny k manipulování a uzavírání radiátorů, ale k tomu, aby udržovaly projektovanou vnitřní teplotu v jednotlivých bytech. Bohužel si to uživatelé mnohdy pletou a podle toho se také chovají.
Děkuji moc za vysvětlení. Nyní je mi to jasnější a tak jsem se vydal na průzkum do všech 11 bytů v řadě a zjistil jsem poměrně šokující výsledek:
z 11 bytů pouze 2 mají TRV stále otevřené a manipulují s nimi minimálně (z toho jeden byt jsme my). Další dva byty topí stylem "natopit si na noc" a zapnou topení na pár hodin denně naplno a když jdou spát tak hlavice dají na nulu. Zbytek bytů (tj. 7!!) má TRV non-stop zavřené ať mrzne -20 nebo je okolo nuly. Na otázku zda-li uživatelé bytů slyšejí klepání mi uživatelé od 1.-5.včetně odpověděli, že je to nenechá kolikrát ani spát, naopak od 6. patra výše údajně v životě žádné klepání neznamenali. (mezi 4. a 5. patrem je onen pevný bod).
Co si o tomto myslíte? Regulační ventil dole u stoupačky (typ Hydronic)má být podle původního projektu z r. 2004 nastaven na 9kPa, jelikož je regulovatelný šroubování tak jsem zkusil nejdřiv přitáhnou a pak povolit ale na klepání to nemělo žádný vliv.
Dobrý den, pane Stolle, Do této diskuze už jsem psal více než před třemi lety a tehdy jsem si myslel, že po bourání v mém bytě už bude klid, ale bohužel jsem se mýlil. Vím, že na tomto fóru jsou popsány všechny možné příčiny hluku v topení, ale přesto ještě krátce popíšu o co jde v mém případě.
Situace se má následovně, bydlím ve třetím patře třípatrového bytového domu postaveného v roce 2000, v nejvyšším patře je umístěna plynová kotelna a rozvod je udělán přes půdu tak, že od kotelny vede hlavní trubka a od této jsou stromečkově rozvedeny tubky o menším průměru do jednotlivých bytů s tím že ke mě do bytu protože se nachází v nejvzdálenějším místě od kotelny vede přímo tato hlavní silná trubka, která přechází ve stupačku a v bytě podemnou se poté zužuje na menší průměr. Původně bylo vše uděláno tak, že u mě v podlaze byl udělán "pevný bod" tak že do podlahy byly zabetonovány kovové průchodky a na stupačkách byl navařen kroužek a takto byly stupačky napevno posazeny na průchodkách a patra pode mnou fungovaly kluzně, tady že stupačky teplotně diletovaly směrem dolů a nahoru od pevných bodů. Vše fungovalo asi osm let úplně bez problémů až před třemi lety začalo v jedné stupačce témř nepřetržitě klepat, klepání vycházelo zjevně z průchodky mezi mým bytem a bytem pode mnou, nakonec byťák sehnal topenáře a ten problém "vyřešil" tak, že vyboural kovovové průchodky mezi mým bytem a sousedy podemnou, což sice odstranilo problém s akutním klepáním jdoucím od podlahy, ale po nějaké době se začalo občas ozývat klepání tentokrát z oubou stupaček, zejména při změně teplot, ke kterým dochází zejména ráno a večer ale i přes den, jak lidé otevírají a zavírají ventily. Tyto problémy se před vybouráním průchodek vůbec nevyskytovaly. Podle mého laického názoru je to dáno tím, že při vybourání průchodek u mě v podlaze byly také zrušeny "pevné body" a stupačky se teď teplotně rozpínají všemi směry a řešením by bylo obnovení pevných bodů. Ale to je jen můj názor. Paní z byťáku nedávno přivedla do bytu projektanta a ten na můj názor, že by možná bylo třeba obnovit systém pevných a kluzných bodů nedbal, a mluvil pořád o úpravě tlaků, které je třeba provést někde na kotelně. Chápu, že tlaky jsou patrně seřízeny špatně, protože v topení silně hučí, ovšem před tím, než se vyskytlo ono akutní bouchání a byly vybourány pevné body, tak kromě hučení k žádnému klepání nedocházelo. Také přikládám fotky, jak to vypadalo před a po bourání. Děkuji za Vaši ochotu a případný názor. Petr Jaroš.
Klepanie nemusí byť vždy najsilnejšie v mieste vzniku. Klepanie od "pevného bodu" sa môže prejaviť aj v dôsledku odrazu zvukovej vlny od neho: http://www.youtube.com/watch?v=lisLZtm-v7w Myslím si, že treba zistiť, či je v mieste "pevného bodu" potrubie pevné alebo pohyblivé. Najjednoduchší spôsob: spravte na stúpačke rysku a vedľa nej upevnite merítko. Uvidíte, či sa hýbe a o koľko. Ak sa nehýbe, chybu hľadajte inde.
Dobrý den, řeším stejný problém s hlučným a klepajícím topením v panelovém domě na Praze 6, může my prosím někdo doporučit nějakou společnost, která by s tím mohla pomoci? Bydlel jsem již minimálně v 6-ti panelových domech a nikdy jsem podobnou zkušenost neměl....
U nás se to dělalo vybouráním těch průchodek a dělala to pražská firma Inmes. Celkově nevím, jestli je můžu nějak doporučit, ale toho zvládli. Dost firem dává od toho ruce pryč vůbec. Když tak to byla Jablonecká ul. na Proseku, někdy v roce 2009, možná si to budou pamatovat. Někde se tu o tom rozepisuju víc.
No ale teďka už to s koncem topný sezóny klepat přestane.
Každopádně akci stejně musí objednávat výbor SVJ nebo vlastník domu, protože je potřeba lézt do všech bytů. Takže začněte nejdřív přesvědčovat dotčené lidi na dané stoupačce a vedení domu.
