Dobrý den, prosím o radu, neboť jsem již zoufalá. V prosinci 2006 byly v našem panelovém domě instalovány ventily s termorelulačními hlavicemi a měřiče na všech radiátorech. Od té doby nám v topení hučí a v jedné stoupačce neustále po celý den i noc praská (nejvíce v přízemí a 1. patře). Už 4 měsíce spím v obyváku a nevím si rady, neboť topenáři, kteří ventily instalovali, tvrdí, že hučení je normální a s praskáním si neví rady. Mám právo uplatnit reklamaci nebo se s tím opravdu nedá nic dělat. Přemýšlím, že se z bytu odstěhuji. Děkuji předem za odpověď. Jana A.
Dobrý den,i já mám problém s boucháním ve stoupačkách topení v paneláku. Samozřejmě jenom v ložnici, v obýváku o topení vůbec nevíme.
Chtěl bych se zeptat jaká je normální tolerance kolísání teploty topení? Podařilo se mně změřit průběh teploty v noci, viz obr. Jsou tam vynesené rozdíly teplot topení a venkovní teploty ve dvou po sobě následujících dnech. Jeden den to bouchalo, druhý ne...
Modrá křivka, topení BOUCHÁ, teplota kolísá o 4st s periodou cca 10min, venkovní teplota 1,5st.
Fialová křivka, topení NEBOUCHÁ, teplota téměř nekolísá, venkovní teplota -0,2st.
Dokáže někdo vysvětlit proč jeden den teplota vody v topení kolísá a druhý den ne? Je to normální? Nechá se s tím něco dělat?
Edit: ješte celkový graf za 2 dny, během nočních poklesů je vidět, že první noc to kolísalo více...
Edit2: nevíte někdo k čemu jsou ventily (viz 3.foto) umístěné ve sklepě?
Já mám stejný problém, navíc jsem vypozoroval že topení bouchá pouze pokud je hlavní stoupačka rozpálená že se naní nedá udržet ruka a zpětná stoupačka téměř studená. Pokud je i zpětná stoupačka teplá tak topení nebouchá... tak už nevím kde pátrat. Chci po sezóně namontovat ty kompenzátory, protože už fakt nevím a nespím :(
Pokud víceméně nedochází ke změnám teploty trubek, tak nedochází k teplotní dilataci a trukbky neklepou. Pokud je to takto rozkolísané, je to podle mě nastavením od teplárny nebo kotle (máte-li svůj). Všeobecně, pokud je zima, tak topí stejnoměrně fest (chtějí prodat), pokud je tepleji, je tam ta křivka nebo topí málo. Klasika je noční útlum, kdy se topení stlumuje na noc a zase cca kolem 05h ráno to zapínají naplno.
Taky jsem si asi 14 dní hrál s měřákem a podlě je to na nic, akorád zjistíte, že je to v pr... Měřil jsem pro změnu jaká je změna teploty na přívodní a vratné trubce k radiátoru (těsně před kohoutem) co byl nejblíž těch problémových stoupaček poté, co se otočí kohouty na obou radiátorech na dané stoupačce z nula na plno. Následně jsem jako trotl poslouchal přes šroubovák, co klepe, jestli přívodní nebo vratná trubka. Zadal mi to výbor domu, asi aby se mě zbavil...
Je to spôsobené poruchou regulácie v kotolni alebo výmenníkovej stanici. Alternatívy: - Regulačný ventil, ktorý má na starosti reguláciu teploty, je príliš veľký, predimenzovaný. Nedokáže sa otvárať "dostatočne pomaly a málo", už pri malom otvorení je prietok nadmerný a spôsobuje príliš rýchle zvýšenie teploty. Potom zatvorí a čaká kým teplota neklesne. - Porucha alebo absencia regulátora diferenčného tlaku na primárnej strane výmenníkovej stanice. Čím vyšší tak, tým vyšší prietok. Čím vyšší prietok, tým rýchlejší nárast teploty. Príliš vysoký diferenčný tlak spôsobuje, že inak "správne navrhnutý" regulačný ventil sa stáva "predimenzovaným", - Vo výnimočných prípadoch chyba riadiacej elektroniky, príliš veľká hysteréza, rozdiel medzi "zapínacou" a "vypínacou" teplotou
Prečo niekedy teploty kolíšu a inokedy nie? Môže to byť vplyvom rozdielneho diferenčného tlaku alebo rozdielnej teploty vody v primárnej sústave. Ak potrebujeme udržiavať v radiátoroch nižšiu teplotu vody (pri teplejšom počasí), vplyvom "predimenzovanosti" regulačného ventilu je kolísanie väčšie.
Pravidelné kolísání odpovídá nevhodnému nastavení regulačních konstant. Někdy to sedne ale většinou je to mimo oblast stability. To co jste našel ve sklepě je regulátor tlakové diference.
Kdo a kde by mel zaregulovani provest? Je to problem v dome nebo dodavatele tepla? Nevim jak presne je to u nas udelane, asi vymenik tepla (Modrany cca 1983).
Mimochodem na dnesek to vubec nebouchalo, teplota kolisala zase o 4st, ale byla temer o 15st vyssi nez pred par dny (zaclo mrznout).
Zásadně je to v kompetenci provozovatele topného systému. Je to zpravidla též majitel. Každá práce a proto též seřizovací aktivity něco stojí. Proto se k tomu nikdo nehlásí.
po delší době se opět připoji k diskusi na téma, které bez celkového vyřešení otopné soustavy nikdy neskončí. Soustava musí být správně vyprojektována, instalována, seřízena i provozována. Hydraulické vyvážení na patách stoupacích větví ani na vstupu do objektu diskutované problémy nevyřeší, protože průtoky celou soustavou (a jimi evokované teplotní a dilatační šoky způsobující hluk) se řídí zcela irelevantními podněty - teplotami vytápěných místností a kroucením uživatelů s termostatickými hlavicemi.
Protože průtoky jsou v dynamických soustavách závislé na teplotách vytápěného prostoru, musí být soustava s TRV vyvážena TERMICKY a kroucení s hlavicemi se musí minimalizovat, nejlépe zcela vyloučit. Není přitom pravda, že se tím ušetří méně tepla, než vypínáním těles. Regulátory diferenčního tlaku jsou projektovány a dimenzovány na určité průtoky a při průtocích blízkých nule, fungovat nemohou.
Soustava musí pracovat ve správně projektovaných podmínkách a nikoliv v libovolně volených podmínkách, protože otopná soustava nejsou kamna. O vytápění, o hlučnosti, i o úsporách tepla, rozhoduje funkce regulačních prvků v koncových bodech soustavy (tj.na prahu otopných těles) a nikoliv na patách stoupaček nebo na vstupu do objektu, kde jsou soustavy vyvažovány, zatímco v okruzích otopných těles nejsou vyváženy vůbec.
Protože o průtocích v soustavách s TRV rozhodují teploty místností, musí být hydraulika soustavy řešena s ohledem na přenos TEPLA od zdroje k otopným tělesů a nikoliv pouze na přenos VODY k otopným tělesům, jak to řeší běžné klasické projektování. Musí být tedy zajištěno, aby tepelným působením vlastní otopné soustavy byla správně aktivována teplotní čidla TRV, která svou dilatací zajistí správné projektované průtoky otopnou soustavou. Pak mohou TRV uspořit cca trojnásobné množství tepla než klasicky projektované a vypínání těles s domnělými "úsporami tepla" je minimalizováno. Lidé pak spoří teplo, přitom nemrznou a negativní důsledky ve formě hlučnosti, vzniku plísní, atd. jsou odstraněny, jako prakticky ve všech termohydraulicky seízených soustavách.
Není-li zkřivené (axiálně vybočené) potrubí nebo utržené pevné body, pracují soustavy TH zcela bezhlučně, protože teplotní změny vyvolané pozvolným automatickým přivíráním TRV jsou samozřejmě pozvolné a nikoliv skokové.
U správně termohydraulicky seřízených soustav se v plně obydlených zateplených objektech dosahuje cca 80% úspor tepla proti nezateplenému stavu (nikoliv jen nějakých 25% až 45%) a automatický provoz soustav je zcela bezhlučný. Dodavatel tepla přitom nemůže "protlačit" do soustavy více tepla než chce odběratel, protože při vzestupu vnitřní teploty o 2°C (nebo obecně o proporionální pásmo XP) se soustava od zdroje automaticky zcela odpojí. Totéž se stane, když se teplota místnosti zvýší například působením tepelných zisků (oslunění, vaření, koupání, provoz elektrospotřebičů, pobyt osob, atd.). Termohydraulicky seřízené soustavy jsou proto nejúspornější.
U klasicky projektovaných a seřízených soustav se lidé zbytečného mrznutí v nevytápěných místnostech, plísní a hlučnosti nezbaví nikdy, protože tyto negativni projevy jsou přímým důsledkem chybného seřízení a provozování dynamických soustav s reulační technikou.
Soutava vytápění funguje jako CELEK, proto musí být jako celek vyřešena a lokální pokusy o nápravu k trvalému odstranění negativních jevů nevedou.
Odborníci se v této diskusi skutečně strefují do příčin, na které si lidé stěžují a proto jsem přidal ještě příspěvek o odstranění těchto příčin, spolu se zajištěním nejvyšších úspor tepla regulační technikou.
dobrý den, měl bych dotaz. už jsem si něco přečetl z příspěvků na téma praskání v trubkách. Mám podobný problém.Bydlím v pětipatrovém cihlovém domě ve třetím patře a vždy ve 22 hodin večer začne po vypnutí kotle, který je na půdě, lupat ve stupačkách. Jde to slyšet od podlahy,na stropě ne. Ráno po zapnutí kotle v 5 hodin to začne dělat to samé a vydrží to klidně hodinu a půl. přes den se potom ozývá pouze někdy. Myslíte, že to může být těmi chrániči stupaček v podlaze? Že tma je dilatace a není tam dost místa? jenom pro info: stropy jsou z dřevěných trámů, protože je to barák někdy z první republiky. Jak to funguje, když si to nechám vymlátit majzlem a spravit? je to složitá práce? děkuji za odpověď
přemýšlel jsem, jestli se mám diskuse na toto téma ještě zúčastnit, ale pokud je dotaz určen mně, nechci Vás nechat bez odpovědi. Otopné soustavy jsou zásadně chybně provozovány. Teplo by se mělo šetřit regulačními procesy a nikoliv vypínáním těles nebo tepelných zdrojů, které by měly být regulovatelné v rozsahu cca 25% až 100%.
Při přerušování provozu vytápění pak po osmi hodinách chladnutí představuje obnovení původní vnitřní teploty za 1 hodinu požadavek na tepelný výkon cca 280%, proto se praktikují náběhy tzv. "ostré" (s plnou teplotou vody) a nikoliv pozvolné, s postupně se zvyšující teplotou, při kterých by doba náběhu trvala třeba 4 hodiny, nebo i více. V podstatě - o kolik jsme nechali soustavu vychladnout, tolik do ní musíme při zátopu vrátit a představy o úsporách tepla přerušováním vytápění jsou prakticky utopické.
Každé nárazové vypnutí a zapnutí vytápění představuje jeden zátopový cyklus a soustavy jsou projektovány na cca na 7000 až 10000 cyklů (odvozeno z pevnostních výpočtů pro kompenzátory). Každodenní zapnutí a vypnutí představuje cca 450 cyklů za rok a než se něco ulomí, může to trvat třeba i jen 15 let, přičemž soustavy jsou staré i 30 a více let.
Soustavy v panelových a bytových domech jsou proto projektovány pro plynule regulované nepřerušované vytápění. Je-li hlučnost způsobena například ulomeným pevným bodem, pak nezbývá, než jej obnovit. To znamená vybourat v podlaze (nebo ve stropě) otvor, vytvořit nový PB a podlahu uvést do původního stavu, pokud to vůbec jde.
Po takovéto opravě je pak vhodné přemýšlet, jesti mají být všechny stavební konstrukce, včetně otopné soustavy, i nadále destruovány vypínáním a zapínáním vytápění, nebo zda má být soustava provozována správně.
Soustavy by měly spořit teplo automaticky, být provozovány nepřerušovaně a případné noční útlumy by měly jít maximálně do úrovně temperování (třeba na 15°C), ale nikoliv s plně přerušeným vytápěním, kterým toho mnoho neušetříme a soustavu si zničíme. Totéž platí i o uzavírání těles v bytech. Správným vyprojektováním a seřízením soustavy lze eliminovat trakční i dilatační hlučnost, ale opravit rozbitou soustavu už nelze.
Lidé v bytech pak samozřejmě za nespráné provozování soustavy na straně dodavatele tepla nemohou.
Dobrý den pane Faltýnku, "praskání" v stoupačkách znám taky. Dle mého neodborného zjištění ke zmíněnému problému dochází vlivem délkové roztažnosti trubek a tření (podobná situace například nastává přitlačením dvou nehtu, a snaze je posunout vůči sobě). Ověřit si to můžete poměrně snadno - při praskání zatáhněte (nebo zatlačte) stoupačku rukou, ve směru trubky. Pokud je "zdroj klepání" blízko vás, frekvence klepání se naruší (i těch několik málo newtonu tření ovlivní).
Co s tím dělat, ale už není tak jednoznačné - pochopitelně je vhodné provozovat system tak, aby k "problémům/jevům" nedocházelo. Domnívám se ale, že délkovou roztažnost kovových trubek moc neovlivníte rychlostí ohřevu, tudíž pro eliminaci "přeskakování" zbývá vyloučit tření zcela, nebo "zvolit" jiné třecí plochy.
promiňte, ale bohužel se nedomníváte správně. Šíření tepla kondukcí je kvantový efekt, tekže teplo se vedením šíří v kvantech. Čím je teplotní gradient větší, tím jsou větší kvanta energie, protože se zkracuje doba sdílení tepla - a tím jsou větší hlukové efekty, kterých je méně. Při pozvolném ohřívání potrubí je počet kvantových skoků řádově větší, ale kvanta jsou daleko menší, takže stejný ohřev potrubí rozložený do řádově delšího časového úseku znamená daleko menší dilatační hlučnost.
Samotnou dilatací je způsobeno "praskání" potrubí, ale nikoliv "bouchání", o kterém je řeč v mém příspěku, který jste svým navazujícím příspěvkem jaksi korigoval. Pouhé tření potrubí o prostupku, které přirovnáváte ke "tření nehtů", by se projevovalo spíše skřípáním. Bouchání je totiž způsobeno nejpravděpodobněji poškozeným pevným bodem, uvolněnou prostupkou, nebo jinými příčinami, které dokonce nemusejí ani spočívat v samotném potrubí. Navíc - axiálním vyosením potrubí, které doporučujete pro "snadné zjištění příčiny"se může vzpěra porušeného pevného bodu vzdálit od kotvící konstrukce, takže opět nepoznáte pravou příčinu "bouchání".
Omlouvám se, že musím takto reagovat, ale Váš příspěvek ve čtenářích vyvolává dojem, jako kdybych plácal nesmysly a přitom se sám odvoláváte na své "neodborné zjištění". Já například na základě svých neodborných zjištění lidem rady neudílím, tak mi, prosím, promiňte reakci na Vaše závěry.
Příčinu je potřebné zjistit odbornu prohlídkou na místě. Pořád přitom ale platí, že pozvolné ohřívání potrubí by znamenalo podstatně menší hlučnost.
hlučnost otopných soustav normální není a vyskytuje se od doby přechodu statických soustav na dynamické, tj. s termostatickými ventily, které jsou používány nesprávně, jako armatury uzavírací. Přířinou trakční hlučnosti (šumění a hučení) jsou nadprůtoky vody, příčinou dilatační hlučnosti (praskání) je prudký ohřev nebo ochlazování potrubí, ručním uzavíráním a otevíráním TRV, případně mikrokavitační jevy způsobenými nadměrným poklesem tlaku za regulačním prvkem a příčinou tzv. "bouchání" může být i obráceně instalovaný ventil nebo "přehození" přívodního a vratného potrubí, někdy i nečistoty v topné vodě. Správně instalovaná, termohydraulicky a termicky vyvážená soustava s automatickou funkcí TRV, vykazuje nejvyšší úspory tepla a nehlučí, protože změny teplotních poměrů potrubí jsou pozvolné, průtoky jsou funkčně přiřazeny k řídicím teplotám místností a k nadměrným průtokům vody při automatické funkci TRV proto nemůže dojít. Doporučuji v této souvislosti přečíst články "Úspory tepla v termicky vyvážených soustavách" a "Klasické projekty vytápění v soustavách s TRV neplatí". Klasicky projektované a seřízené soustavy automatické úspory tepla a bezhlučný provoz soustav neřeší a proto se vyskytují "nekonečné problémy s nízkými úsporami tepla a s hlukem". Bourání stropů a protihlukové výplně mezi potrubím a "prostupkami" sice značně sníží dilatační hlučnost, ale ne úplně, protože dilatací "praská" i samotné potrubí, podobně jako starší televize po zapnutí a vypnutí. Oprava "prostupek" také neodstraní trakční hlučnost, způsobenou nadměrnými průtoky vyplývajícími z termické nevyváženosti soustav. Pro úplné odstranění hlučnosti je tedy potřebné zajistit úspory tepla automatickou funkcí kuželek TRV, čímž se současně zabrání nadměrným průtokům i průdkému ohřívání a chladnutí potrubí s dilatačními skoky. Takové "odstranění hlučnosti navždy" ale není řešitelné lokálně a vyžaduje správné seřízení všech regulačních prvků i teplotních čidel v celé soustavě. To je sice nákladnější, ale návratnost na úsporách tepla se pohybuje běžně kolem dvou měsíců.
Pán Ráž, súhlasím s Vami v plnom rozsahu. Opísali ste ideálny stav, keď všetci zúčastnení v reťazci výroba tepla-distribúcia tepla-správca domu-obyvateľ poznajú svoju pozíciu a povinnosti, vplyv svojho správania na predchádzajúci aj nasledujúci článok tohto reťazca a svojim správaním sú ústretoví k potrebám partnerov. Žiaľ, reálne vzťahy takéto priateľské a ústretové bývajú málokedy. O každom článku sa dá povedať, že býva nekritický voči sebe a príčiny nedostatkov hľadá v prvom rade u ostatných článkov. Zvlášť vtedy, ak sa jedná o peniaze (napríklad na odstránenie príčin hlučnosti) - a o peniazoch to je vždy. Dosiahnuť zhodu o spoločnej, koordinovanej investícii je väčšinou časovo oveľa prácnejšie a zdĺhavejšie, ako samotná odborná práca projektantov a technikov.
Na problém klepania stúpačiek sa dá pozerať z dvoch strán: - ak sú rozvody správne uložené a vedené, je umožnená ich dilatácia, tak za žiadnych okolností nemôže dochádzať ku klepaniu. - ak majú rozvody obmedzenú voľnosť pohybu, a z toho dôvodu dochádza ku klepaniu, je možné tieto efekty zmierniť a niekedy aj odstrániť spôsobom, ktorý opisujete.
Stávajú sa prípady, že teplota vody kolíše s amplitúdou 10-15°C v perióde 5-10 minút. Je jasné, že príčinou klepania je kolísajúca teplota vody od dodávateľa tepla. Avšak ak ten nie je ochotný niečo s tým spraviť, obyvateľovi, ktorý trpí, tým nepomôžem. Aj keď som zástancom komplexných systémových riešení, v takýchto prípadoch odporúčam "majzlík a zváračku" - a dostatok trpezlivosti presvedčiť na hluk menej citlivých susedov, že s tou stúpačkou fakt treba niečo spraviť. Niekedy je ťažké tipovať, kto skôr povolí: či susedia, alebo dodávateľ tepla.
Dbrý večer pane Šmelíku, děkuji Vám za reakci na můj příspěvek a rád bych ke kolísání teploty vody doplnil pár poznámek. Teplotní změny o 10 až 15°C během 5 až 10 minut jsou též způsobeny automatickým doplňováním soutavy primární vodou přes solenoidový ventil a dilatační hlučnost bývá v tomto případě pouze občasná, s krátkou dobou trvání. Každodenní výskyt dilatační hlučnosti bývá způsoben nočními útlumy a náběhy a v průběhu dne pak nejčastější příčinou bývají manipulace uživatelů s termostatickými hlavicemi. Máme velmi dobré zkušenosti s termicky vyváženými soustavami, u kterých se trakční ani dilatační hlučnost prakticky nevyskytuje vůbec. Všechny regulační procesy (a s nimi spojené změny teplot vody) zde probíhají automaticky a pozvolně, takže soustavy pracuji bezhlučně. Termické vyvážení navíc zajišťuje, že veškeré tepelné zisky jsou plně využity k vytápění a tyto soustavy pak vykazují až trojnásobně vyšší úspory tepla než soustavy, ve kterých byla regulační technika seřízena klasicky.
Souhlasím s Vámi, že "vše je o penězích", ale právě podstatně vyšší úspory tepla při správném seřízení soustavy uživateli náklady rychle vrátí. A to i v případě, že dodavatel tepla "není ochotný s tím něco udělat", jak správně píšete. Uživatel soustavy nemusí být na teplotách vody, na průtocích, ani na tlakových poměrech dodavatele tepla vůbec závislý, buď vlastní domovní stanicí nebo alespoň kvalitativní subregulací objektu. "Majzlík a svářečka" pak dobře pomohou tam, kde jde pouze o odstranění dilatační hlučnosti, bez odstranění hlučnosti trakční, bez investic a bez následných úspor tepla. Takže s Vámi souhlasím.
Z 90% jsou problémy ze strany provozovatele. Opět to je o penězích. Dodavatel je placený za vyrobené teplo (obrat) to se zatím nezměnilo. Když začal tlak na úspory tak byl protlačený zákon (vyhláška) o povinnosti instalace termostatických hlavic (dobře že už neplatí), tak je instaloval kde kdo, skoro nikdo nevyměnil oběhová čerpadla nepřizpůsobil regulační ventily které najednou pracují mimo svoji regulační oblast a zákazník se diví. Je skoro pravidlem že termostatické ventily nepřinesly očekávaný efekt pouze o nich všichni ví protože jsou slyšet. Když bude topná soustava pracovat tak jak má nebude nikdo nic slyšet ale kdo se o to má postarat proč by to měl dělat dodavatel tepla který má zájem na každém stupni o který zvedne teplotu topné vody, zákazník který není vlastník rozvodů a nemůže ovlivnit provozní parametry zařízení. Skutečně začarovaný kruh.
Parafrázujem vašu argumentáciu. Príšerné autá - žerú benzín, kazia sa, treba ich opravovať, zrážajú ľudí, cyklistov aj seba navzájom, už aby ich zakázali.
Termostatické ventily sú skvelá vec, ak sú používané tak, ako používané majú byť. Pritom nemám na mysli, ako ľudia točia termostatickými hlavicami (zakazovať manipuláciu s termostatickými hlavicami je rovnaký nezmysel, ako zakazovať používanie elektrických vypínačov). Ide predovšetkým o to, aké sú parametre sústavy, v ktorej sú inštalované. Aký je diferenčný tlak, prietok, a ako sa menia pri rôznych prevádzkových situáciách. Je to záležitosť predovšetkým vnútorných domových rozvodov, sústavy odberateľa tepla.
Ako by fungovali elektrospotrebiče, keby ste v elektrickej sieti mali namiesto 230V premenlivé napätie 50 až 1000V? Asi by to neprežili. Termostatické ventily vysoký diferenčný tlak prežijú, ale s problémami, ktoré opisujete.
Poruchy sústav s termostatickými ventilmi vo všeobecnosti nie sú spôsobené termostatickými ventilmi, ale neprispôsobením parametrov sústavy pracovným podmienkam termostatických ventilov.
Prečo termostatické ventily pískajú? Pretože vám nefunguje regulácia diferenčného tlaku, ktorá musí byť neoodeliteľnou súčasťou projektu. Buď to zvrzal montér čo namontoval termostatické ventily bez projektu, alebo projektant ktorý "zabudol" na reguláciu diferenčného tlaku, alebo ten, kto regulátory nedokáže správne nastaviť, alebo správca budovy, ktorý nesprávne prevádzkuje inak správne navrhnutú sústavu. Aký je podiel dodávateľa tepla? Zlomok z toho, čo mu prisudzujete. Zodpovednosť za pískanie by som mu nekládol. Keď je v dome funkčná regulácia diferenčného tlaku, obyvateľ bytu väčšinou nemusí pociťovať ani problémy s predimenzovaným čerpadlom.
To, čo spôsobuje klepanie, sú teplotné rozdiely, kolísanie teplôt. Tí, čo hovoria "je to v dilatácii", majú pravdu.
- Ak má prívodná teplota pílovitý priebeh, klepanie vzniká na prívodných rúrach kedykoľvek v priebehu dňa. Je to zodpovednosť dodávateľa tepla, alebo toho, kto má v rukách reguláciu prívodnej teploty (ak je to napríklad domová ekvitermická regulácia). Avšak na druhej strane, teplota vody sa meniť musí. Teplotné zmeny v závislosti od počasia sú pozvoľné, avšak hlavným problémom je prechod na nočný útlm okolo 23.00 a ranný nábeh po 4.00. Čiastkovým riešením zmierňujúcim klepanie je nahradenie skokového poklesu/nárastu teploty plynulým rozloženým na dlhší čas. Rúrky sa tak či tak skrátia alebo roztiahnu, ale pomalšie, plynulejšie a "guľometná paľba" sa premení na menej rušivé občasné ťuknutie.
- Ak vznikajú teplotné skoky na spiatočke, vplyvom otvárania a zatvárania termostatických ventilov, môže to svedčiť o "nadprietokoch" cez vykurovacie telesá a teda zle nastavený systém hydraulického (hydraulicko-teplotného) vyváženia. Za to je zodpovedný správca budovy, resp. ten, kto to nazval hydraulickým vyvážením.
- V každom prípade, klepanie je spôsobené teplotnou rozťažnosťou potrubí a nemohlo by vzniknúť, ak by uloženie a vedenie potrubí a stúpačiek bolo také, ako má byť: pevné body len tam kde majú byť, a vo všetkých ostatných miestach osové vedenie s dostatočnou voľnosťou. Klepanie vzniká len tým, že sa potrubie pri pohybe zadiera - ničím iným. A je to chyba buď staviteľa domu (vadné prechodky), alebo ľudovej tvorivosti pri rekonštrukciách bytov: naliať trochu cementovej malty alebo sádry do škáry okolo stúpačky, a je to.
Pokaziť niečo je oveľa jednoduchšie, ako následné hľadanie príčin klepania a ich odstránenie. Teoreticky je jednoduché povedať, že rúra sa má voľne hýbať. Ale ukážte prstom: tu je to zadreté, vybúrajte to a bude po probléme. Tú istotu nemôžete mať nikdy. Jedno miesto uvoľníte a klepať to začne na inom mieste. V tom okamihu sa z nádejného záchrancu meníte na úhlavného nepriateľa, ktorý chce postupne rozobrať celý dom. Toto je hlavný problém, prečo sa ťažko hľadá niekto, kto klepanie odstráni. Ak oboznámi obyvateľov so všetkými rizikami, stáva sa neakceptovateľným a nedôveryhodným. Avšak prijať "riešenie bez záruky", metódu "pokus - omyl" je často jedinou možnosťou, ako v riešení problému postúpiť ďalej. Lacné, jednoduché a zároveň spoľahlivé riešenia nie sú na sklade...
V tejto diskusii je množstvo námetov a riešení, ktoré pomohli. Avšak o všetkých platí: pomohli v tej konkrétnej situácii. To, či pomôžu niekde inde, nemusí byť isté. Zistíte to, až keď to vyskúšate.
Škoda, že sa kúzelníci neangažujú v tejto oblasti.
bydlím v 11-patrovém věžáku v Mladé Boleslavi. Máme obrovské problémy s klepáním v topení. Po pročtení této diskuze a mnoha dalších rad na internetu mám poměrně velký přehled o potencionálních příčinách, nicméně nedaří se mi sehnat žádného odborníka, který by to prohlédl na místě a doporučil řešení.
Zde je popis situace:
Dům byl postaven v roce 1963. V r. 2004 se instalovaly termostatické ventily. Rázy v topení jsou pouze v jedné stoupačce a zrovna v ložnici (ostatní místnosti jsou bez problému). Rázy dosahují hlučnosti mezi 29-37dB, pričemž stabilní zvuková hladina v noci je okolo 21dB, je tedy více než zřejmé, že se při tom opravdu nedá spát. Bydlíme ve 4. patře z 11 nad námi (mezi 4. a 5.patrem je jediný pevný bod). Klepání v topení je většinou v časech 22:00 - 1:00 a 4:00 - 7:00 někdy v s přestávkami někdy to klepe celé hodiny. Pokud sáhnu na trubku když se z ní ozývá klepání je zřetelně cítit že rázy jsou silnější u stropu kde je stoupačka zazděná. V původních plánech je to ovšem označno jako pevný bod u všech stoupaček všechy bytů a místností a nelze s ním tedy hýbat. Poslední co mě po pročtení různých rad a doporučení zbývá vyzkoušet jsou osové kompenzátory, neboť na této stoupačce se žádné nenacházejí.
Prosím o odborný názor, případně doporučení odobrníka, který by nám pomohl situaci vyřešit.
nevyvazena otopna soustava.cim vice lidi bude setrit teplem a to zcela urcite z duvodu zdrazovani, tim vice bude techto problemu. vami uvedene casy odpovidaji tomuto jevu.v noci chladne soustava a rano zase nabehne.
bohuzel se asi nikdy nedomluvite na instalaci - tak jako nikoho pod vami nezajima strecha tak nikoho nad vami nebude zajimat chlad od zeme - rikam to obrazne.neznam bytovy dum,kde by se vsichni shodli na reseni problemu a to v jakem koli.pocinaje obnovou a revizemi a konce usporami a instalaci zarizeni na setreni energii. jeden z techto duvodu proc jsem zdrhnul z panelaku a to nemluvim o kradezi vody , tepla ci TUV.
Někde je tu článek o tom, že pevný bod se vylomil a dělal tyhle zvuky... řešení bylo udělat nové pevné body a současně zajistit průchodnost průchodek. Samozřejmě se můžeme oba plést a pevný bod je ok a je to "jen" problém průchodek.
Ostatnim lidem v dometo nevadi protoze to neslysi, nebo je to na takove hladine kdy je to nevzbudi. U nas a v byte nad nami (tedy okolo pevneho bodu) je to katastrofa. Vypinam celou stoupacku abychom se mohli alespon dvakrat v tydnu o vikendu vyspat. Je to tak hlasite ze se neda spat ani ve vedlejsim pokoji - rozleha se to v tom pevnem bode do paneloveho stropu.
Docela sokujici fakt je, ze ted ta stoupacka klepe hlasiteji nez pri velkych mrazech a k tomu vsemu je uplne ledova!! Predtim to klepalo vzdy kdyz byla varici a ted to mlati i kdyz je uplne ledova... uz jsem bezradny... sousedi jsou stari duchodci a nechteji se poustet do bourani takze fakt nevim. Je docela silene ze kvuli takove blbosti se budeme muset stehovat...
Dobrý den, jsou dvě základní příčiny hlukových projevů v otopné soustavě.
1. Přehozené přívodní a vratné potrubí, při kterém je tzv. "klepání" způsobeno vlivem opačného proudění otopného média termostatickým ventilem , na kterém se následně hluk i projevuje.
2. Teplotní dilatací, ke které dochází při náhlých teplotních změnách při proudění otopného média ve stoupacím potrubí otopné soustavy. Samotný hluk ("klepání") se pak projevuje v ocelových průchodkách, které jsou zabetonovány v podlahách na jednotlivých podlažích.
Předpokládám, že příčinou hlukových projevů ve vašem objektu je varianta č. 2.
Musíte se rozhodnout, zdali chcete odstranit příčinu, anebo jen potlačit její projev.
Rozhodnete-li se jít cestou odstranění příčiny, vše potřebné zde již popsal pan Ráž. Jiným slovy to znamená, nechat si vypracovat projekt TH ("Termohydraulického" vyregulování otopné soustavy), což vám veškeré hlukové projevy otopné soustavy eliminuje nejenom na nejnižší možnou mez, ale především budete mít otopnou soustavu, která vám bude šetřit až 40% nákladů na energii. Tuto volbu bych vám doporučoval zvážit, a následně i realizovat. U této varianty se vám vložené investiční náklady navrátí během několik měsíců.
Druhou variantou je jít cestou bourání stávajících prostupů, popř. výměnou té části ocelového potrubí, které prochází jednotlivými průchodkami, za potrubí o dimenzi nižší. Tato varianta vám sice umožní lépe spát, vložné náklady se vám však nevrátí ve formě úspory energie. Veškeré potřebné informace naleznete v této diskusi.
To, že se vám zdá nelogické, že se hluk projevuje právě při "studených" stoupačkách, má naopak svou logiku. Při přechodovém období, kdy jsou venkovní teploty nad nulou, anebo při přetápění, uživatelé jednotlivých bytů uzavírají termostatické ventily na svých radiátorech (může to být i vlivem působení vnitřní teploty), což způsobuje vychlazení stoupacího potrubí. Při otevření jedné jediné termostatické hlavice pak dochází náhlému proudění otopné vody stoupacím potrubí. Tato náhlá změna je pak příčinou toho, že ocelové potrubí v ocelových chráničkách prudce dilatuje a způsobuje ono "klepání." Termostatické hlavice totiž nejsou určeny k manipulování a uzavírání radiátorů, ale k tomu, aby udržovaly projektovanou vnitřní teplotu v jednotlivých bytech. Bohužel si to uživatelé mnohdy pletou a podle toho se také chovají.
Děkuji moc za vysvětlení. Nyní je mi to jasnější a tak jsem se vydal na průzkum do všech 11 bytů v řadě a zjistil jsem poměrně šokující výsledek:
z 11 bytů pouze 2 mají TRV stále otevřené a manipulují s nimi minimálně (z toho jeden byt jsme my). Další dva byty topí stylem "natopit si na noc" a zapnou topení na pár hodin denně naplno a když jdou spát tak hlavice dají na nulu. Zbytek bytů (tj. 7!!) má TRV non-stop zavřené ať mrzne -20 nebo je okolo nuly. Na otázku zda-li uživatelé bytů slyšejí klepání mi uživatelé od 1.-5.včetně odpověděli, že je to nenechá kolikrát ani spát, naopak od 6. patra výše údajně v životě žádné klepání neznamenali. (mezi 4. a 5. patrem je onen pevný bod).
Co si o tomto myslíte? Regulační ventil dole u stoupačky (typ Hydronic)má být podle původního projektu z r. 2004 nastaven na 9kPa, jelikož je regulovatelný šroubování tak jsem zkusil nejdřiv přitáhnou a pak povolit ale na klepání to nemělo žádný vliv.
Dobrý den, pane Stolle, Do této diskuze už jsem psal více než před třemi lety a tehdy jsem si myslel, že po bourání v mém bytě už bude klid, ale bohužel jsem se mýlil. Vím, že na tomto fóru jsou popsány všechny možné příčiny hluku v topení, ale přesto ještě krátce popíšu o co jde v mém případě.
Situace se má následovně, bydlím ve třetím patře třípatrového bytového domu postaveného v roce 2000, v nejvyšším patře je umístěna plynová kotelna a rozvod je udělán přes půdu tak, že od kotelny vede hlavní trubka a od této jsou stromečkově rozvedeny tubky o menším průměru do jednotlivých bytů s tím že ke mě do bytu protože se nachází v nejvzdálenějším místě od kotelny vede přímo tato hlavní silná trubka, která přechází ve stupačku a v bytě podemnou se poté zužuje na menší průměr. Původně bylo vše uděláno tak, že u mě v podlaze byl udělán "pevný bod" tak že do podlahy byly zabetonovány kovové průchodky a na stupačkách byl navařen kroužek a takto byly stupačky napevno posazeny na průchodkách a patra pode mnou fungovaly kluzně, tady že stupačky teplotně diletovaly směrem dolů a nahoru od pevných bodů. Vše fungovalo asi osm let úplně bez problémů až před třemi lety začalo v jedné stupačce témř nepřetržitě klepat, klepání vycházelo zjevně z průchodky mezi mým bytem a bytem pode mnou, nakonec byťák sehnal topenáře a ten problém "vyřešil" tak, že vyboural kovovové průchodky mezi mým bytem a sousedy podemnou, což sice odstranilo problém s akutním klepáním jdoucím od podlahy, ale po nějaké době se začalo občas ozývat klepání tentokrát z oubou stupaček, zejména při změně teplot, ke kterým dochází zejména ráno a večer ale i přes den, jak lidé otevírají a zavírají ventily. Tyto problémy se před vybouráním průchodek vůbec nevyskytovaly. Podle mého laického názoru je to dáno tím, že při vybourání průchodek u mě v podlaze byly také zrušeny "pevné body" a stupačky se teď teplotně rozpínají všemi směry a řešením by bylo obnovení pevných bodů. Ale to je jen můj názor. Paní z byťáku nedávno přivedla do bytu projektanta a ten na můj názor, že by možná bylo třeba obnovit systém pevných a kluzných bodů nedbal, a mluvil pořád o úpravě tlaků, které je třeba provést někde na kotelně. Chápu, že tlaky jsou patrně seřízeny špatně, protože v topení silně hučí, ovšem před tím, než se vyskytlo ono akutní bouchání a byly vybourány pevné body, tak kromě hučení k žádnému klepání nedocházelo. Také přikládám fotky, jak to vypadalo před a po bourání. Děkuji za Vaši ochotu a případný názor. Petr Jaroš.
Klepanie nemusí byť vždy najsilnejšie v mieste vzniku. Klepanie od "pevného bodu" sa môže prejaviť aj v dôsledku odrazu zvukovej vlny od neho: http://www.youtube.com/watch?v=lisLZtm-v7w Myslím si, že treba zistiť, či je v mieste "pevného bodu" potrubie pevné alebo pohyblivé. Najjednoduchší spôsob: spravte na stúpačke rysku a vedľa nej upevnite merítko. Uvidíte, či sa hýbe a o koľko. Ak sa nehýbe, chybu hľadajte inde.
Dobrý den, řeším stejný problém s hlučným a klepajícím topením v panelovém domě na Praze 6, může my prosím někdo doporučit nějakou společnost, která by s tím mohla pomoci? Bydlel jsem již minimálně v 6-ti panelových domech a nikdy jsem podobnou zkušenost neměl....
U nás se to dělalo vybouráním těch průchodek a dělala to pražská firma Inmes. Celkově nevím, jestli je můžu nějak doporučit, ale toho zvládli. Dost firem dává od toho ruce pryč vůbec. Když tak to byla Jablonecká ul. na Proseku, někdy v roce 2009, možná si to budou pamatovat. Někde se tu o tom rozepisuju víc.
No ale teďka už to s koncem topný sezóny klepat přestane.
Každopádně akci stejně musí objednávat výbor SVJ nebo vlastník domu, protože je potřeba lézt do všech bytů. Takže začněte nejdřív přesvědčovat dotčené lidi na dané stoupačce a vedení domu.
Dobrý den, řešíme stejný problém s praskáním, jsme přízemní byt nad strojovnou. Družstvo naše námitky odmítá, že to nikdo neslyší a že je to normální. Chceme si odbetonovat stupačky a zaizolovat je, ale obávám se, že to nebude jediná příčina. Chtěla bych se zetat, když by byl problém v nevyváženosti tlaku topných soustav, hrozí nějaké nebezpečí zhoršení stavu nebo poruchy topné soustavy? Nebo je to nemá jiné následky než jen nesnesitelný hluk? Děkuji mnohokrát za odpověď.
Dobrý den, samozřejmě takovéto provozování otopné soustavy má vliv jak na ekonomii provozu, tak na životnost regulačních armatur i kompletního vytápěcího zařízení (zdroje tepla).
Doporučil bych vám tedy zvážit realizaci projektu termohydraulického vyregulování, což vám přinese podstatné snížení provozních nákladů a maximální možnou optimalizaci všech regulačních projevů.
Není však vyloučeno, že i v takto optimalizované otopné soustavě nebude nutné provést mechanickou úpravu průchodek, jež jsou zdrojem hlukových projevů.
Obetonováním stoupačky hlukový projev do jisté míry eliminujete, ale příčinu tím neodstraníte.
mám stejný problém s praskáním v topení. Chtěla bych Vás poprosit o doporučení firmy, která by si s opravou takového problému věděla rady. Prosím Vás o zaslání odpovědi na
předem děkuji za vaši odpověď. na shledanou Skálová
Hezký den pane Stolle, můžete mi prosím doporučit někoho, kdo nám pomůže vyřešit bouchání v radiátoru (mezi posledním a předposledním patrem paneláku), při spuštění - otočení ventilu, nejdříve ohromný rachot, postupně slábne. Ve druhé "větvi" zase jemně bouchá vždy, když není puštěné topení naplno. Děkuji
Hezký den, klepání není z ventilu, čili asi z průchodky. Zvuk je nejdřív jako "střelba ze samopalu", pak chvíli klid a pak jako když kladívkem klepete do železa, postupně to slábne a intervaly se prodlužují, až to ustane, trvá to pár minut......ve druhém případě je to jemné ťukání, pauza, jemné ťukání, pauza, interval a intenzita jsou stejné....Praha 13
přečetl jsem celou diskuzi a chtěl bych se zeptat na jednu věc. Nemám problém s boucháním v topení (naštěstí), pouze přes průchodky slyším dost zřetelně jak horní tak spodní sousedy. Před den je to jedno, ale v noci je to otravné. Čím se ty průchodky dají zvukově utěsnit? Napadá mě jedině tak silikonový tmel... Děkuji za radu
Dobrý den, PROSÍM mrkněte na stav který jsem nafotil a přidávám fotky, když jsem odkryl v suterénu izolaci: = přívodní trubka je v průchodce k jedné straně (viz foto zespodu), stačilo by prozatím vložit kolem dokola mezi průchodku a trubku po celé délce a obvodu tenkou gumu namazanou vazelínou? Jde mi o to, zjistit místo vzniku a co nejméně při odstranění klepání bourat apod. Nebo toto řešení, nepomůže vůbec, třeba kvůli tlaku, že nemá průchozí trubka volno se v průchodce do stran pohybovat? = co víc mi vrtá v hlavě je, že u mě v bytě (hned na suterenem) u stropu (viz foto č. 2) jsem žádnou průchodku nenašel....je možné, že se jedná o pevný bod, aby stoupačky nesjely dolů? Právě tady se mi zdá, že se klepání ozývá.
Na druhej snímke nie je viditeľná okolo stúpačky žiadna prasklina, tam sa stúpačka vôbec nepohybuje. Je možné že je tam pevný bod. Tá prvá snímka vyzerá podozrivo. Predpokladám, že sila, ktorou je trubka tlačená k prechodke je dosť veľká, ak tam chcete niečo vsunúť, asi ju budete musieť odtlačiť heverom. Gumu to asi rozmáčkne, skúste tam vložiť drevený špalík. Príčina, prečo hluk počujete z opačnej strany - od pevného bodu, je zobrazená tu: http://www.youtube.com/watch?v=lisLZtm-v7w&feature=related
Naštěstí s trubkou v průchodce se dá hýbat ručně, ještě to celé pročistím pořádně...průchodka v podlaze je hafo dlouhá - ani délka brusného papíru mi neprolezla zkrz!
Mohl by být na závadu ten pevný bod v našem stropě? Je možné udělat pevný bod jinde? Třeba přímo dole v suterénu - nějaké special vypodložení trubek, nebo jak se to dělá?
Pod vaším podlažím to nedokážete zafixovat. Tam se setkává tepelná roztažnost stoupačky s tepelnou roztažností vodorovného potrubí. Stojí to za kontrolu. Vždy od nějakého kolena by mělo být potrubí volné na obě strany cca 2-3 m. Železo se roztahuje při změně teploty o 100stC 1m délky o 1mm. Je to přibližná hodnota. To znamená pokud je přivedeno potubí na začátku domu a dům je dlouhý 100 m a změna teploty je 60st tak na celé délce se to natáhne cca o 60 mm. Když to zafizujete dole tak vám může i prasknout trubka. Tady opatrně.
Děuji za Vaše odpovědi! Ale je nějaká možnost, udělat pevný bod jinde, pokud bychom se přesvědčili, že právě tento pevný bod v podlaze, našem stropě způsobuje klepání, nebo není pravděpodobné, že bude právě toto způsobovat klepání?
Vo všeobecnosti: v pevnom bode sa nemá čo hýbať a preto tam ani nemôže dochádzať ku klepaniu. Iné to môže byť, ak je to "pevný bod", ktorý niekto svojvoľne vytvoril na nevhodnom mieste. Prípadne ak ide o "nedokonale pevný bod". Dobré by bolo preskúmať celú stúpačku: na ktorých miestach sú umiestnené kompenzátory? Pevné body by mali byť spravidla uprostred medzi dvomi kompenzátormi, pričom sa často ako "L-kompenzátor" využíva aj vrch a spodok stúpačky.
již 2 roky bojuji s klepáním v topení. Bydlíme v přízemí hned nad sklepy, u nás klepání je hodně slyšet, a byt nad námi ho už skoro neslyší. Klepání se ozývá vždy jen při náběhu nebo útlumu topení. Jelikož zvuky se ozývají nejpravděpodobněji ze suterénu, chtěl bych zde nechat nainstalovat pryžové kompenzátory, je nějaka solidní firma, která tyto úpravy provádní, aby umístila kompenzátory na správné místo, či to má jednoduché právidlo umisťování. A zda existuje nějaká firma, která by zanalyzovala problém klepání?
Z Vašich zkušeností, dá se zvuk klepání najít po poslechu, když se jde po trubkách??? Například uvedu v sutérénu půjdu po trubkách, uslyším jasně, na jakém místě klepání vzniká, nebo se to tak roznáší, že není možné najít zdroj? Jak to tedy hledáte?
Dále mi napadá, pořídit nějaký lepší regulátor, na kterém bychom mohli upravovat ekvitermní křivky, jaká firma se tím zabývá, a jaký regulátor je nejlepší zakoupit, co tak stojí?
Vím, mám spoustu otázek, ale Vaše odpovědi mi pomohou posunout se dále, proto děkuji za odpovědi!!
Bydlím v posledním patře a mám problém s hlukem v radiátorech (hliníkový chladič). Myslím, že teorie o pnutí v trubkách je hloupost, buď se to ohřeje a je tam nějaké pnutí, nebo to vychladne a je tam jiné, ale proč by to mělo cvakat, praskat a šumět celou noc mi není jasné. Tyto zvuky se ozývají i když je topení zapnuté nebo vypnuté, ale ne vždy. Když ventil (termo-kohoutek) otevřu, ozývá se čůrání a pokud ho přiškrtím, topení navíc hučí. Napadá mě snad jediné, že se jedná o zvuky šířící se z kotelny(výměníku). Jedině snad nějaký hlukoměr a původ vystopovat, ale nejsem instalatér. Co se tohoto státu a pracovníků týče, vrátili se všichni na stromy, tak se nám asi bude jen velmi těžko hledat odpověď na jakýkoli dotaz. Pokud by mě možná někdo rozumně vysvětlil původ těchto zvuků (domovní pošta), přestali by mi tolik vadit.
Nejdřív "čůrání v radiátoru" je to špatně odvzdušněný topný systém. Hučení při přiškrcení je způsobováno velkými rychlostmi v regulačním elementu. Pokud bude tlaková diference na regulačním ventilu na odpovídající úrovni cca 15 kPa tak zde žádný zvuk vznikat nebude. Váš topný systém je neseřízený.
termoregulační ventil je pěkná blbost. Skutečně bych chtět vidět pružinu, nebo materiál, který se smršťuje/rozpíná v rozmezí 10 stupňů Celsia o centimetr a to ještě při dost značné síle, kterou musí vyvinout na ventil. Mám dojem, že váš problém s hlukem v topení nebude spočívat v nainstalování těchto ventilů. Kupte si psa.
Vplyv montáže armatúr (nielen termostatických ventilov) na vznik hluku - klepania je častý. Ale mám pochybnosti, či pri montáži je vždy možné eliminovať všetky riziká.
Musíme si uvedomiť postup montáže systému pri výstavbe domu: 1. natiahli sa stúpačky, 2. osadili sa radiátory, 3. inštalovali sa radiátorové armatúry s pripojovacími trubkami, 4. pripojovacie trubky sa privarili ku stúpačke. To znamená, že v kľudovom stave nebolo v trubkách žiadne pnutie, k pohybom došlo až vplyvom teplotnej dilatácie - pri prevádzke.
A čo sa deje pri výmene armatúr? 1. nie vždy majú nové armatúry úplne identický tvar, ako staré. Vyrovnať rozdiel v dĺžke 2-3 mm je niekedy väčším problémom, ako niekoľko cm. 2. mnoho typov termostatických ventilov nemá v šroubeniach ploché tesnenia (tak ako kedysi), ale kónusy tesniace kov na kov. Dĺžka rozloženého termostatického ventilu (pri montáži) je o 3-4 mm väčšia, ako termostatický ventil zošroubovaný. To znamená, že ak montér "neznásilní" trubky pred založením termostatického ventilu na šroubenie, tak následne vyrobí pnutie dotiahnutím šroubenia. 3. ešte väčší je problém pri montáži termostatických ventilov na radiátory pripojené oproti sebe na tú istú stúpačku. 4. ešte som nevidel, že by pri demontáži montér počítal počet závitov ktorými bol namontovaný starý ventil a potom podľa toho počítal počet závitov, ktorými natočí nový ventil. Ono to ani nie je dosť dobre možné.
Suma sumárum: vznik pnutia po montáži - a to už "za studena" je jav viac-menej zákonitý.
Ak by mali stúpačky dostatočnú bočnú vôľu, posun o 3-5 mm by nemusel byť žiadnou tragédiou. Problém je v tom, že väčšinou je tá vôľa podstatne menšia - často je úspechom aj milimeter.
Mnohým problémom sa dá zabrániť, ak sa pri montáži termostatických ventilov uvoľní kotvenie radiátorov (viac miesta na montáž termostatického ventilu, hlavne jeho nasunutie na kónus). Ale ani to nemusí byť univerzálny recept.
Z hľadiska vzniku pnutia pri montáži pokladám za najmenej rizikovú montáž armatúr navarením (samozrejme, nie je možné zvárať hocikde a hocičo). Pri použití závitových spojov a šroubení je všetko závislé na tom, koľkými závitmi sa armatúra dotiahne. Rozdiel jediného závitu znamená posun o 2-3 mm. Prílišné alebo nedostatočné dotiahnutie viacerých závitov - a sú z toho centimetre.
Rozšírený je názor, že závitové spoje a termostatické ventily vie namontovať každý, kto udrží v ruke náradie. Pozor na to. Je to zdanlivo jednoduchá robota - ale keď sa robí mechanicky, bez rozmýšľania, môže sa to kruto vypomstiť.
Základním problémem je zpravidla již projekt který neřeší problém dilatací jako celku a pokud to řeší tak zde schází závazný technologický postup. Další problém je technologická kázeň pracovníků provádějících montáž.
Pokud došlo pouze k výměně termostatických ventilů, tak bude tím, že prostě jim chybělo pár mm na dotažení, tak ventil dorvali, došlo k vymezení dřívější vůle stupačky a pak to teplotní dilatací poskakuje v místě kde je to opřené...
Hlučnost otopné soustavy v posledních mírných zimách se stala velkým problémem, který se vyskytuje ve velkém rozsahu a dosud nemá obdoby. K nárůstu stížností na zvýšený hluk dochází z důvodu úsporných opatření odběratelů (termoventily, zateplování domů), souvisejících se zvyšující se cenou tepelné energie. Na rozdíl od předchozích let, kdy cena tepla byla podstatně nižší, byly topné systémy většinou stále prohřáté a nedocházelo k výkyvům teplot rozvodného potrubí vlivem nastavených útlumů a spolehlivější funkcí termostatických ventilů a jejich častějším ovládáním z důvodu hospodárnějšího přístupu k využití tepla. Zateplování domů a osazování radiátorů termostatickými hlavicemi klade vyšší nároky na správné seřízení – zaregulování domu jako celek, to znamená rozvodů včetně regulačního uzlu (zvaného běžně Komex) a přívodu tepla do domu. Odstranění vlastní příčiny hluku bývá většinou obtížné a její nalezení je zdlouhavé, protože se musí postupně vyzkoušet jednotlivé možnosti.
Hlučnost se nejčastěji projevuje:
Praskáním, lupáním stupaček, boucháním, klepáním v potrubí převážně při ranním náběhu a večer při útlumu, nebo při změně teploty media, a je způsobeno tepelnou dilatací.
Možné řešení:
Snížení náběhu teploty media lze ovlivnit seřízením pomalejšího ohřívání systému postupným nárůstem teploty otopné vody ze strany dodavatele tepla úpravou ve výměníkové stanici nebo DPS, ale také nastavením tohoto pomalejšího náběhu na ekvitermním regulátoru domu, což umožňují většinou jen modernější regulátory.
Kontrola průchodů všech svislých stupaček a vodorovných rozvodů v suterénu, úspěšnost cca 50 %. Spočívá v kontrole a případném odstranění „ zátky “ mezi vlastním potrubím stoupaček topení a průchodkou (chráničkou), kterou tato trubka prochází panelem podlahou (stropem) nebo zdí zpravidla v suterénu. Velké problémy zejména způsobují podlahové krytiny z tvrdého materiálu (dlaždice), přicementované (přilepené) těsně až k topné trubce. Je nutné vytvořit dilatační mezeru např. planžetou nebo plátkem pilky apod. Dále je vhodné použít např. navinutý koberec např. Jekor, který se zasune do vyčištěné mezery mezi chráničkou a trubkou. Tento koberec je lépe napustit vhodným nestékavým olejem. Promazání prostupů bez vyčištění pouze olejem může pomoci, ale jen částečně s krátkodobým účinkem (dojde k odpaření). Problémy může způsobovat i vodorovné potrubí v suterénu domů, které bývá nepružně uchyceno a bez možnosti dilatace při průchodu stěnami a závěsy pod stropem. I v tomto případě je třeba provést pružné uložení, eventuelně uvolnění závěsů. Mezi trubkou topení a chráničkou musí být mezera, nebo musí být vyplněna pružným (poddajným) materiálem, aby umožnil dilataci (roztažnost) topné trubky při měnící se (stoupající) teplotě. Jsou známy případy, které pocházejí již z doby výstavby bytů, že trubka je přichycena (přivařena) ke stavební konstrukci. Mnoho chyb způsobily také firmy, provádějící montáž termostatických ventilů, které často násilným způsobem – přihýbáním potrubí připojovali potrubí k radiátorům, aniž by použili prodlužovací vsuvky do potrubí. Odstranění těchto závad nemusí být vůbec jednoduché a příjemné, protože může znamenat uvolnění (vysekání) místa kolem stoupačky, aby se odstranilo pnutí potrubí. Tyto úpravy (postupy) je vhodné provést svépomocí. Jednali jsme s firmou Uchytil, která uvedené úpravy provádí z důvodu nutné přístupnosti do všech bytů.
Kontrola funkčnosti kompenzátorů a eventuálně přidání dalších, úspěšnost cca 70 %. Kompenzátory musí být zabudovány především ve vícepodlažních domech. V tomto případě vzhledem k delšímu svislému potrubí projektant stanoví body, ve kterých jsou tato potrubí pevně uchycena a umístění kompenzátorů. Roztažnost potrubí mezi pevnými body zajišťují vsazené kompenzátory.
Hluk, šum, pískání, slyšitelný průtok topného média je způsoben nesprávnými hydraulickými poměry v topném systému domů, nejčastěji vysokým diferenčním tlakem.
Možné řešení:
Kontrola projektů a vlastní komplexní zaregulování celého topného systému (termostatické ventily, stoupačky, regulátory diferenčního tlaku, čerpadla, nastavení průtoku a tlaku na patě domu). U některých objektů nemusí být v pořádku hydraulické vyvážení potrubních stoupaček, a to vlivem nedovolené manipulace s regulačními armaturami neoprávněnými osobami, ztrátou jejich funkce vytvářením inkrustací vodního kamene po několikaletém používání, nebo tyto armatury nejsou vůbec zabudovány. Toto zaregulování se provádí při otevřených termostatických ventilech, t.j. nejlépe v topné sezoně. U dvoutrubkové soustavy (u domovních předávacích stanic) by mělo být technicky vyřešeno, aby nedocházelo k vysokému diferenčnímu tlaku. Příčinou hluku může být i hydraulicky špatně ošetřené připojení otopné soustavy k dodavatelské síti. Vyvážení topných soustav provádí několik firem (cena se pohybuje podle rozsahu cca 10 až 50 000 Kč), přičemž nízká cena není zárukou kvality provedení nastavení.
Při řešení problémů s hlučností topení spolupracujeme s firmou HORN. Tato nabízí diagnostiku a seřizování otopných soustav na profesionální úrovni. Její nabídka spočívá v celkovém zmapování celého topného systému, přepočítání hydraulického nastavení, vyhledání příčin závad, návrh opatření a celkové nastavení otopné soustavy. V současné době zpracovává problémy s hlukem v obytných domech Ševelova 1 až 9, Bednaříkova 1, 3, 5, 7, 9, Oblá 54, Bzenecká 4, 6, 9, Zikova 20, dále projekty na zabudování termostatických ventilů Valtická 11,13, Popelákova 10, 12, Horníkova 2. Na základě provedených měření v domech je právě špatné vyregulování otopné soustavy jednou z příčin hlukových problémů. Níže uvedené internetové stránky poskytují další informace o hlukových problémech topení : http://forum.tzb-info.cz/104856-praskani-v-topeni http://forum.tzb-info.cz/100361-hlukove-projevy http://forum.tzb-info.cz/105734-hlucnost-klepani-topeni http://forum.tzb-info.cz/104856-praskani-v-topeni/vsechny-prispevky#text130 Ing. Jaroslav Kolejka, provozní úsek
Mohl bych poprosit o kontakt na uvedenou firmu HORN, případně na jinou firmu, která by mi pomohla diagnostikovat a odstranit problém s "klepáním" v topení.
mám jako mnozí ostatní problém s praskajícími stupačkami (dochází i k hučení, ale praskání je mnohem větší problém).
Teorie jsem zde po pročtení všech příspěvků v tomto tématu nasbíral už dostatečné množství (všem zúčastněným za jejich užitečné příspěvky tímto děkuji) a jelikož jsou v našem domě v podlahách stupačky zalité betonem, přičemž není vidět chránička, zatímco u stropu vidět je, si myslím, že je velká šance na odstranění nebo aspoň zmírnění míry praskání právě vyčištěním onoho betonového nesmyslu v horní části podlah (navíc když při praskání chytnu trubku, trochu s ní zakroutím, praskání na chvilku přestane - je tedy podle mě možné, že by v mém případě mohlo pomoci pročištění prostupů jen v mé podlaze a v podlaze nad mým bytem).
Problém je teď ovšem nikoli to, čím by to mohlo být, ale kdo by se tím mohl reálně zabývat a odstranit zcela evidentní závady (stupačka v podlaze zalitá betonem). S panem Kolejkou jsem telefonicky mluvil, ale bohužel mě to nikam neposunulo (žádný kontakt na někoho, kdo se tímto aktuálně a reálně zabývá).
Nemohl byste mi tedy prosím Vy, pane Stolle, nebo kdokoli jiný, kdo řešil problém praskajících stupaček vlivem jejich dilatace v panelovém domě v Brně a okolí, dát kontakt na někoho znalého věci, kdo by mohl přijít obhlédnout situaci a začít se věnovat odstraňování problému, byť i postupnému?
Zatím narážím na komentáře ve stylu "praskání v potrubí je věda a každý od toho bude dávat ruce pryč, protože nikdy není jisté, že nějaká úprava pomůže" - fajn, problémy jsou ale od toho, aby se řešily a ne aby se jen lidé navzájem utvrzovali v tom, o jak neřešitelný problém se jedná a že nikdo nepomůže (natož nesmyslnné a bohužel časté tvrzení, že to je normální a nic s tím nejde dělat) - pak se z toho skutečně stává "neřešitelný" problém, protože si "všichni" myslí, že se jedná o něco, co nemá řešení a lidé nadále trpí (kdo nepoznal, nepochopí).
Nejsem sám, komu to v našem vchodě vadí, ale jsem jediný, kdo je ochoten se aktivně věnovat tomu, aby se s tím začalo něco dělat (podle správce budovy je to prý v pořádku, jelikož si ostatní nestěžují - jak jsem ale zjistil, důvodem je, že lidé budou raději trpět, než sami za sebe něco řešit - pokud to ale začne řešit i někdo za ně, budou rádi). Nehledám instantní jednorázové řešení odstraňující všechny hlukové projevy, ale ... nějakou aktivitu od někoho, kdo se vyzná - je tu někdo, kdo nám pomůže?
Jako člověk - laik, který si tímto problémem prošel a měl štěstí, že se vyřešil, bych k tomu měl 2 věci:
1.) oprava je prostinká, každý nedoučený zedník ji zvládne. Stačí prostě vzít majzlík a rozmáltit ten beton. Proč je teda s tím tolik problémů při praktické realizaci? Hlavně jde o to, přimět k tomu všechny nebo aspoň většinu na dané stoupačcce. Ti pak musí přesvědčit výkonou moc v domě (výbor SVJ, družstvo, obec...), čili někoho, kdo drží kasu. Správní firma s tím nemá co dělat. Té se to prostě zadá jako úkol a udělá to. Pokud ne, tak končí - to je přece jednoduché. Je ale jasné, že to půjde z kapsy majitele(ů) domu, ne že to bude v režii správní firmy. No a ono to vybourávání zase tak jednoduché není - patro vyjde třeba na 5-10.000Kč a majiteli se to platit nechce. Je zde i určité riziko, že by se přitom mohli stupačky poškodit a začít téct, což by byl doslova průser a sousedi by vás pak fakt neměli rádi, takže úplné nemehlo to dělat nemůže.
2.) Přesvědčit druhé je potíž. V praxi jsem zjistil, že to oprvadu může být tak, že u vás to klepe silně, ale třeba o 2 patra níž už celkem málo. To je objektivní fakt. Přičtěte k tomu, že lidi, zvlášť starší, mají často problémy se sluchem a jsou od přírody liní cokoliv řešit. Pak není jiné řešení, ke kterému ovšem nechci nabádat :-), a to simulovat klepání boucháním do trubek třeba kladivem. Myslím, že po měsíci nevyspání budou mít zájem o to řešit to i vaši sousedé.
Dobrý den pane Polívka, pokud bydlíte v Brně, zlusil bych se obrátit na někoho ze stavební fakulty. Vím, že se touto problematikou zabývají, a že spolupracují s různými firmami, které rekonstrukce a opravy přímo provádějí.
Dokonce byla kdysi zpracována studie "Regenerace panelových domů ":
Problematikou akustické klasifikace bytů se v ČR již zabývala v letech 1998 - 2000 řešitelská skupina na VUT, FAST Brno, ve složení Doc.Ing. L. Lukašík,CSc, Ing. D. Donaťáková, Ing. P. Berka, Ph.D. a Ing. P. Mátl. Skupina spolupracovala na grantu Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem “Regenerace panelových domů“ a mimo jiné se snažila na základě normy INSTA 122:1997, používané v nordických zemích rozčlenit byty podle výše uvedeného komfortu do jednotlivých tříd A, B, C, D [2]. Podrobně se touto otázkou zabýval příspěvek zpracovaný Birgit Rasmussen - Sound insulation between dwellings - Classification schemes and building regulations in Europe v rámci 33. mezinárodního kongresu Inter – noise 2004 Praha [3]. http://www.fce.vutbr.cz/veda/juniorstav2008_sekce/pdf/1_3/Cuprova_Petra_CL.pdf http://www.fce.vutbr.cz/obecne/
Dalším zdrojem jsou i soustavy ústředního vytápění. Změnou tlaku dochází k silným rázům v potrubním vedení, nejčastěji při ukončení a počátku vytápění (ráno a večer). Jedná se hlavně o délkové změny trubek, které jsou způsobeny náhlými změnami teploty. Ranní napouštění radiátorů je někdy doprovázeno zvukem čerpadla, vhánějícího vodu do systému soustavy. http://www.fce.vutbr.cz/veda/juniorstav2008_sekce/pdf/1_3/Cuprova_Petra_CL.pdf
Nějakou montážní firmu by vám mohl doporučit i pan Kůra z firmy Hydronic :
Možná by bylo i řešením nechat si vypracovat tzv. Hlukovou studii :
Hluková studie (posudek): Hluková (akustická) studie zpravidla předchází vlastním stavebním nebo akustickým úpravám a jsou v ní komplexně řešeny problémy s nadměrným hlukem a jeho snižováním. Zpracování hlukové studie si objednává investor. Její vypracování může požadovat místní hygienická stanice jako součást projektu ke stavebnímu řízení. Je proto vhodné se již před zahájením stavebního řízení informovat, zda-li bude tato studie ze strany hygienické stanice (resp. stavebního úřadu) vyžadována. Zkrátí se tak průběh řízení. Hluková studie shrnuje požadavky na hladiny hluku a stavební konstrukce ve sledovaných prostorech definované českým právním řádem a příslušnými normami. Pozdější plnění těchto požadavků je vyžadováno při kolaudaci. Dále jsou v hlukové studii uvedeny výpočty a případné návrhy akustickýchúprav a jejich řešení, umožňující výběr vhodného stavebníka, resp. dodavatele.
Průchody potrubí konstrukcemi je nutné realizovat správnými průchodkami (potrubí se nesmí dotýkatkonstrukcí objektu). http://www.greif.cz/getdoc.php?id=178
Hlukové projevy OS se dají eliminovat i termickým seřízením :
Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé nebo i škodlivé. Má zdravotní, psychické, společenské i ekonomické důsledky. Hluk je významný stresový faktor přispívající k civilizačním chorobám. Nadměrný hluk vyvolává v lidském organismu řadu reakcí. Snižuje imunitu, odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů, ovlivňuje pracovní výkon. Proto je nutné zabraňovat vzniku hluku všemi prostředky.
Zdroje hluku.
Hluk v otopných soustavách má různé příčiny, různou intenzitu i různý charakter v závislosti na zdroji.
Příčinou hluku může být
1. mechanický zdroj 2. teplotní dilatace 3. hydraulické poměry v teplovodních otopných soustavách.
Příčiny vzniku hluku se často kombinují.
1. Mechanický zdroj hluku v teplovodních otopných soustavách.
Mechanickým zdrojem hluku bývá např. cirkulační čerpadlo. Hluk se šíří do objektu potrubím. V některých případech nepomůže ani uložení čerpadel mezi pryžové kompenzátory. Kmity od čerpadla se přenášejí též teplonosnou kapalinou proudící potrubím. Potrubí bývá někdy zazděno do nosných zdí, případně uloženo na kovových rámech dveří. Nosné zdi rezonují a v bytech nad zdrojem tepla a v bytech sousedících s výměníkovou stanicí je hlučnost vyšší než uvnitř stanice. Pro omezení hlučnosti je nutné lokalizovat místa, kterými se hluk přenáší do nosného zdiva, případně do stropu výměníkové stanice nebo kotelny. Dobrou diagnostickou pomůckou je lékařský stethoskop.
Průchody potrubí zdmi a stropem je nutné opatřit pryžovými manžetami a uložit bez předpětí. Ve vertikálním potrubí se mohou vyskytovat okuje či jiné mechanické nečistoty, které ve vznosu narážejí na stěny potrubí a jsou zdrojem permanentního klepání a šramotu.
2. teplotní dilatace jako zdroj hluku.
Teplotní změny teplonosné kapaliny způsobují změny délky potrubí v otopných soustavách. Při chybném uložení potrubí dochází k praskání v potrubí, nesoucí se celým objektem. Jedná se o t. zv. trakční hluky způsobené dilatací potrubí. K tomuto jevu dochází zejména v souvislosti s instalací termostatických radiátorových ventilů
TRV střídavě uzavírají a otevírají otopná tělesa. Mění se průtok topného media i jeho teplota. Při teplotních změnách se mění délka potrubí. Projektanti tuto skutečnost často opomíjejí. Nezabývají se pevnými a kluznými body pro uložení potrubí. V lepším případě jsou vyznačeny pevné a kluzné body u horizontálních rozvodů. Stoupačky je zpravidla nezajímají. Výsledkem bývají časté reklamace po výměně dvojregulačních ventilů za termostatické.
U vícepodlažních budov stavební firma opatří prostupy stropy ocelovými průchodkami. Průchodky mívají délku odpovídající tloušťce stropu. Montážní topenářská firma přivaří stoupačky v prvním nadzemním podlaží k ocelovým průchodkám, aby stoupačky nebyly zavěšeny na otopných tělesech. Při dokončovacích pracích podlaháři ucpou ostatní průchodky maltou. Stoupačky dilatují po celé délce a vlivem tření v průchodkách dochází k trhavým pohybům stoupaček. To se projevuje praskavým zvukem, klepáním, případně skřípáním.
Náprava nebývá vždy jednoduchá. Nejprve je třeba lokalizovat místa vzniku trakčních hluků. K lokalizaci pomůže opět lékařský stethoskop. Pak se určí a následně vytvoří pevné body. Chybně zhotovené původní pevné body je nutné zpravidla vybourat. Ocelové průchodky se vyčistí a opatří kluzným materiálem. Jsou-li stoupačky deformovány a mimoosové síly způsobují příliš velký tlak na stěny průchodek, je nutné předpětí odstranit. Někdy pomůže lepší usazení otopného tělesa.
V prvé části článku jsem se zmínil o trakčním hluku, zapřičiněném střídavým uzavíráním a otevíráním termostatických radiátorových ventilů. Tato činnost ventilů je nežádoucí. Uzavíráním ventilů se neustále mění průtoky potrubím a dochází k náhlým změnám teplot. Správně projektované, správně seřízené a správně provozované otopné soustavy nejsou hlučné. Teplotní změny jsou pozvolné a ke hlukovým projevům nedochází. Termostatický ventil by měl zasáhnout jen v případě vnějších nebo vnitřních tepelných zisků (osluněním, vařením). Chyba bývá často již v projektu. Projektant navrhuje otopnou soustavu včetně regulačních armatur z hlediska hydrauliky. Zanedbává skutečnost, že topné médium je jen nosičem tepla. Výkony otopných těles jsou poměrně málo závislé na průtoku teplonosné kapaliny. Velká změna průtoku kapaliny nad nominální hodnotou jen málo ovlivní výkon tělesa.Výkon tělesa je však do značné míry závislý na teplotě protékající kapaliny.
Každá stávající otopná soustava by měla být vyvážena z hlediska termohydrauliky. Termohydraulika zaručí, že nosičem tepla jsou správně aktivována teplotní čidla termostatických ventilů a k nadměrným výkyvům průtoků nedochází. Termohydraulickým vyvážením a správným nastavením otopové křivky se proto zamezí hlučnosti provozu otopné soustavy, nedotápění koncových těles otopné soustavy, sníží se tepelné ztráty v potrubní síti a uspoří se až 25% tepelné energie. Termohydraulické vyvážení také umožní přechod na nízkoteplotní parametry po zateplení staveb, s dalšími úsporami tepla při jeho výrobě a distribuci.
Častým zdrojem hluku v otopné soustavě je zpracovávání příliš velkého dynamického tlaku v regulačních armaturách. Kvalitní termostatický radiátorový ventil se projevuje nadměrným hlukem zpravidla až při dispozičním tlaku na ventilu vyšším než 20 kPa. Předpokladem je však odplyněná teplonosná kapalina. Obsahuje-li kapalina rozpuštěné i volné plyny, dochází ve ventilu k náhlému poklesu tlaku, dalšímu uvolňování plynů ve formě drobných bublinek a ke hlukovým projevům. Každou otopnou soustavu je nutné při uvádění do provozu po rekonstrukci opakovaně odvzdušnit při vypnutých oběhových čerpadlech. Je-li zdrojem tepla kotelna v objektu, je vhodné topnou vodu ohřát na maximální provozní teplotu bez ohledu na venkovní teplotu, nejlépe na 90°C. Počkat nejméně hodinu a následně odvzdušnit všechna tělesa v nejvyšších patrech. Opakovat tak dlouho, dokud se vyskytují volné plyny. Nespoléhat na automatické odvzdušňovací ventily. Je-li instalováno zařízení pro aktivní odlučování plynů, např. typu Spirovent, nebo Olymp, stačí provést jednorázové odvzdušnění pří uvedení do provozu. Pokud je vše v pořádku, nebudou problémy se vzduchem až do dalšího zásahu do otopné soustavy.
Pokud se i po řádném odvzdušňění teplonosné kapaliny opakovaně vyskytují plyny, je třeba zjistit příčinu. Zpravidla se jedná o korozní procesy probíhající v otopné soustavě, při kterých vznikají plyny. Korozi je třeba zabránit.
Teoretické korozní procesy a mechanizmy koroze jsou velmi složité i pro chemiky. Topenáře zajímá zejména koroze ve vodním prostředí.
Druhy koroze.
Obvykle se koroze rozlišuje na chemickou a elektrochemickou. Rozdíl mezi elektrochemickou a chemickou není zásadní. Zpravidla se jedná o kombinaci těchto korozních procesů.V otopných soustavách se vyskytuje též koroze biologická.
Koroze chemická a elektrochemická.
Korozi oceli zásadním způsobem ovlivňuje kyslík rozpuštěný v teplonosné kapalině. Není-li ve vodě rozpuštěný kyslík, je koroze oceli velmi malá. Korozi též ovlivňuje přítomnost chloridů. Ve vodě obsahující rozpuštěný kyslík chloridy zrychlují korozi. Za nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku nemají chloridy na rychlost koroze podstatný vliv.
Důležitým činitelem v korozi oceli je koncentrace vodíkových iontů. Optimální pH pro otopné soustavy je 9. Při nižší pH rychlost koroze vzrůstá.
Každý konstrukční materiál se vyznačuje standardním elektrochemickým potenciálem.
Standardní potenciál kovu je aktivita kovových iontů v roztoku za standardních podmínek (teplota T=293,15 K, tlak P=101325 Pa). Standardní potenciál charakterizuje elektrochemickou ušlechtilost kovů, t.j. elektrochemickou snahu kovu přecházet do oxidovaného stavu a uvolňovat elektrony. Kovy ušlechtilé, t.j. s vyšším standadním potenciálem, mají tuto snahu menší než kovy s nižším standardním potenciálem. Podle elektrochemické ušlechtilosti lze sestavit kovy do řady, kde na jedné straně jsou kovy ušlechtilé (platina, zlato), a na druhé straně kovy neušlechtilé (zinek, alkalické kovy). Standardní potenciály ušlechtilých kovů jsou označovány jako jako pozitivnější (+), standardní potenciály neušlechtilých kovů jako negativnější (-).
Standardní potenciály konstrukčních kovů nemají absolutní význam. Praktický význam má pouze vzájemné srovnání potenciálů konstrukčních materiálů použitých v konkrétní otopné soustavě. Počátek stupnice (nula) byl stanoven konvencí. Za nulový byl přijat potenciál standardní vodíkové elektrody, který leží přibližně uprostřed stupnice.
Při rozdílných teplotách se rozdíly elektrochemických potenciálů oproti standadním hodnotám mění. Důsledkem rozdílných teplot materiálů je zpravidla větší rozdíl potenciálů.
Rychlost koroze závisí též na poměru velikosti ploch materiálů s různým potenciálem. Korozi ovlivňuje i rychlost a směr proudění teplonosné kapaliny.
Spojením dvou kovů s odlišnými korozními vlastnostmi v korozním prostředí. vzniká makročlánek. Proud mezi oběma kovy je měřitelný. Spojení kovů nemusí být přímé. Elektrolytické korozi nelze zabránit tím, že se materiály s rozdílným elektrochemickým potenciálem oddělí např. vřazením části potrubí z plastů. Teplonosná kapalina se chová jako elektrolyt.
Jsou-li v otopné soustavě použity konstrukční materiály s výrazně rozdílným potenciálem, dochází ve vodním prostředí ke korozi za současného uvolňování plynů, nejčastěji vodíku. Korozí je zpravidla ohrožen materiál s menším potenciálem . To nemusí platit vždy. Existuje t. zv. výměnná proudová hustota, jejíž velikost určuje rychlost koroze v aktivním stavu. Někdy je rychlost koroze s větší výměnnou proudovou hustotou větší, ačkoliv podle standardního potenciálu by tomu mělo být naopak. Výměnná proudová hustota závisí na vlastnostech teplonosné kapaliny.
Biologická koroze.
Koroze kovů může být ovlivněna nebo způsobena mikrobiologickou činností. Mikroorganismy mohou mít mít přímý vliv na rychlost anodických nebo katodických reakcí, mohou měnit odolnost kovu metabolickými produkty (produkty látkové přeměny), nebo mohou vytvářet korozní mikroprostředí tím, že při svém růstu a množení vytváří bariéry, čímž vznikají koncentrační články na povrchu kovu.
Korozně nejvýznamnější jsou baktérie redukující sírany. Žijí v mírně alkalickém prostředí. Využívají elementární vodík z katodické korozní reakce železa k redukci síranů na sirníky a tím urychlují korozi. Za přítomnosti CO2 produkují sirovodík. Odolávají teplotám i nad 80°C.
Ochrana před kontinuálním zavzdušňováním otopných soustav způsobeným korozními procesy.
1. V otopné soustavě nepoužívat konstrukční materiály s příliš velkým rozdílem standardních elektrochemických potenciálů (např. měď-hliník, měď-hořčík, měď-zinek). 2. Otopnou soustavu napouštět a doplňovat upravenou a odplyněnou vodou. 3. Používat aktivní automatická odplyňovací a expanzní zařízení, zařízení pro fyzikální úpravu topné vody. 4. Pokud se plyny v otopné soustavě opakovaně vyskytují bez zjevné příčiny, je nutné odebrat vzorek teplonosné kapaliny a provést analýzu. Určuje se zpravidla hodnota pH, vodivost, celková tvrdost, koncentrace kyslíku a jiných plynů, vápníku, hořčíku , těžkých kovů, chloridů, síranů a j. 5. Doporučuje se provést rovněž analýzu kalů obsahujících korozní produkty. Z provedených rozborů lze určit příčinu vývinu plynu a doporučit účinná opatření.
Negativní účinky koroze, i zavzdušňování otopných soustav, významně snižuje optimalizace a zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky u termohydraulicky vyvážených soustav a rozvodných sítí po zateplení budov. Sníží se tím nejen uvolňování plynů, které korozi způsobují, ale sníženým dilatačním namáháním materiálu se podstatně prodlouží životnost všech otopných zařízení a omezí se výskyt havarijních stavů.
Závěr:
Pro zamezení hlučnosti otopných soustav je nutné:
* Nevytvářet podmínky pro vznik hluku v otopné soustavě. * Projektant může hladinu hluku významně ovlivnit. * Otopné soustavy i rozvodné sítě je nutné termohydraulicky vyvážit. * Věnovat péči pevným a kluzným bodům pro uložení horizontálního i vertikálního potrubí. * Dynamický tlak zpracovávaný radiátorovým ventilem by neměl překračovat 20 - 25 kPa a zdvih kuželek TRV by měl být vymezen seřízením hlavic. * Oběhová čerpadla oddělit od potrubí pryžovými kompenzátory. * Otopnou soustavu po montáži důkladně propláchnout a odvzdušnit. * Otopnou soustavu doplňovat upravenou a odplyněnou vodou. * Věnovat pozornost čistotě média a údržbě vhodných filtrů. * Instalovat zařízení pro aktivní odlučování plynů z teplonosné kapaliny. * Instalovat průchodky stropem a zdmi v místech kluzných bodů přesahující tloušťku tropu nebo zdiva, aby nedošlo k jejich zanesení při dokončovacích pracích. * Používat konstrukční materiály s malým rozdílem el. potenciálů a po zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky využívat možnosti navrhování plastových potrubí.
Pokud ke hlukovým projevům dojde, lokalizovat zdroj hluku, navrhnout a provést opatření k zmezení vzniku hlukových projevů:
Je-li otopná soustava termohydraulicky vyvážena, snížit otopovou křivku.Termohydraulickým vyvážením stabilizovat průtokové i teplotní poměry v dynamických otopných soustavách a v rozvodných sítích, ve kterých jsou veškeré průtoky řízeny právě úrovní přenosu tepla.
Dodatečně vytvořit pevné body. Průchodky potrubí stropy uvolnit. Potrubí procházející nosnými zdmi uložit bez předpětí do pryžových manžet.
Sice se přestalo topit radiátory ale tlak v topném systému je nadále udržován pro zabránění koroze. Též zůstává v provozu systém ohřevu teplé užitkové vody. Doprovodné zvukové efekty jsou pravděpodobně způsobeny regulačními pochody systému doplňování topného systému které způsobují deformace topného systému, pokud je to způsobováno od ohřevu užitkové vody (opět různé regulační pochody) zvuky vznikají ve výměníkové stanici a jsou potrubním systémem rozváděny jako zvukovody. Vše se těžko hladá a odstraňuje. S největší pravděpodobností je největší zvukové zatížení od 17 do 22 hodin kdy jsou největší odběry teplé vody. Pokud to je i mimo uvedenou dobu tak je to způsobené s největší pravděpodobností cirkulačním potrubím teplé užitkové vody. Cirkulace během provozu chladne a čas od času se zapojí topení které způsobí rychlejší změny a potrubí dilatuje. To se stále opakuje. Řešením bývá noční vypnutí cirkulace už. vody. Přes den to tolik slyšet není.
Je to tak, že ty zvuky vznikají tedy v kleci (kde je systém rozvodů), takže kdyby se odstranila příčina tam, tak je klid? Problém je, že klec patří Teplu a to tvrdí, že to není jejich věc... Nemá to řešení, kromě špatné psychické situace obyvatel bytu...
Ano, je to možné, zažil jsem to minulý rok, těšil jsem se, až přestanou topit, ale lupání pokračovalo, sice v daleko menší intenzitě, ale dostatečně nato, aby z toho byl člověk na nervy, bylo to způsobeno i tím, že bydlím v nejvyšším patřa a tam je i kotelna a jak jsem se později dozvěděl, tak při ohřevu teplé vody je přebytečná voda vypouštěna do otopného systému, takže dochází k dilataci. Pomohlo, když jsem na půdě uzavřel ventil stupačky. Potom mi to v zimě opravili výměnou průchodek, ale s nimi vybourali také pevné body a nějak se to asi deformovalo, takže pro změnu začalo klepat v opačné stupačce i když jen minimálně. Každopádně jsem se dostal do takové fóbie z trubek, že bydlím u rodičů. Každopádně vím, čím procházíte.Plánuji si postavit domek, maličkej, ale můj, kde případně budu moci opravovat a bourat bez ohledu na neochotné sousedy.
K praskání není žádný důvod je to pouze otázka přístupu dodavatele tepla. Je to jejich jednoznačný problém pokud je topný systém jejich. Oni jsou v pohodě protože mají své jisté a ostatní je nezajímá. Správně udělané topení nesmí vydávat jakékoliv zvuky.
Jaká je cesta donutit je konat? Protože je to nezajímá a jejich problém to není. Komu napsat? S ředitelem společnosti Teplo není rozumná řeč, je to naprosto nekompetentní idiot.
Protože jsme teoreticky v právním státě tak nezbývá než soudní cesta. Když vydržíte tak MOŽNÁ vyhrajete. Ale to už není technická diskuze ale o něčem jiném - bohužel.
Problém je, čí je to vina (na čí straně trubek). Budu to řešit ohledně hučení - a sám nevím, zda to hučí u nás (náš problém, třeba zavzdušněné trubky) nebo ve výměnníku (vinou dodavatele). Skoro zvažuju si zaplatit ze svého znalce (p.Stoll tady dával tip, mluvil jsem s ním pak a stálo by to asi 3000Kč), který by zjistil nejen kde to je, ale jak to ošetřit. Pak se to využít i jako podklad pro soud. A pak začít tlačit na pilu.
Je-li to vina teplárny, tak žádat odstranění problému nebo slevu (a ne malou jinak se jim vyplatí ji zaplatit; a když ji zaplatí, tak to berte jako přiznání chyby na jejich straně). Napsat pár mailů, pak dopis a volat, volat... řediteli, ne asistence a třeba brzo ráno nebo přes oběd, večer (na hraně slušnosti) a když řekne že teda ano, tak chtít termíny.
Je to válka nervů a kdo otravuje nejvíc, ten se dočká nejdřív; to platí u nás všeobecně. Bohužel.
Dobrý den, bydlím ve 4. patře činžovního domu. V bytě mám plynový kotel na teplou vodu a topení. Když se kotel sepne, tak přibližně po 10 s začne u jednoho radiátoru bouchat, ze začátku rychlá frekvence (několikrát za s) se postupně zpomaluje až do cca 2 minut uplně ztichne. Radiátory byly letos měněny (u původních byl stejný problém) a kotel je také celkem nový (3 roky). Jak se dá tento problém odstranit. Předem děkuji za jakoukoli radu.
Dobrý den, tak po dlouhe době jsem se dostal opet na forum a zde prikladam fotografie, snad jste myslel toto (jak rikam, jsem uplny amater). Mohl byste mi někdo poradit, jaká firma by mi pomohla, topná sezona se pomalu blizi a kdyz si vzpomenu na to bouchani v topeni, tak se osivam.
Pane Philipp podívejte se tlak v topném systému před začátkem topení. Měl by být minimálně na 1 bar. Dále se podívejte na jaké teplotě startuje oběhové čerpadlo. Mělo by se rozbíhat okolo 50stC.
Dobrý den, tlak před spuštěním je v rozmezí 1-1,5 (jedná se o cca 3 roky starý kotel Junkers a klepaní a bouchání vydáva topení již od začátku). Teplota při rozběhu by snad měla být kolem těch 40-50 stupňu. Jak již jsem psal, bouchání se objeví cca 1-2 minuty po nastarování kotle, ale klepe to někde u radiatoru (těžko řici, zvuk se v kovu šíří rychle). Frekvence bouchání se postupne snižuje až po cca 5 minutách je vše o.k. Budu rád za jakoukoli radu, pokud doporučíte nějakou opravnu/servis budu rád. Penize nejsou uplne problem, za klidný spanek a pohodu to urcite stoji. Děkuji
S největší pravděpodobností to bude nějaké místní přehřátí. Po startu oběhového čerpadla se vymění obsah, vše vychladne a zvukové efekty se vytratí. Pokuste se nastavit teplotu pro start oběhového čerpadla tak aby startovalo současně s kotlem. Radiátor který tzv. bouchá je asi nejblíž ke kotli a funguje vlastně jako reproduktor.
TAK UŽ NÁM TO NEKLEPÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Doboural se zbytek pater a klepání zcela zmizelo. Pevný body se našly v podlaze v 8. a přízemí a nechali se být, takže nám to ani nikam nespadlo, jak jsem se bál.
---------
Celá akce trvala dva necelé dny, ale řešila se od 20.11.2007. Provolal jsem několik stovek za telefon, poslal desítky mailů na různé strany, měřil týden teplotu na trubkách, byl jsem asi 20x ve sklepě, mluvil jsme ohledně toho s desítkama lidí, ale je to za mnou. Sice pořád čekám, kdy to klepne a bude asi nějakou chvíli trvat, než se té mírné fóbie z trubek zbavím zcela, ale veřím že to přijde. Snad po létě :-)
Závěrem bych chtěl velmi poděkovat všem na tomto fóru za nezištnou neocenitelnou pomoc a popřát všem se stejným problémem ať se jim ho povede co nejdříve vyřešit. Řešení není ani tak náročné technicky, jako spíš "politicky" - přesvědčit lidi v rámci domu a zejména jeho správce a toho, kdo "drží kasu", že je opravy zapotřebí. --------------------
Upřímně Vám gratuluji a ještě upřímněji závidím. Vaši obrovskou radost bych ráda sdílela s vámi, to pochopí jen někdo, kdo to zažil na vlastní kůži, teda nervy... My tento problém řešíme od začátku topné sezóny, tj. od 16. září... V pondělí konečně někdo přijde, aby uvolnil trubky nahoře (vůči 2. patru) i dole (pod námi je sklep). Doufám, že to pomůže, protože si nedovedu představit, že by to dovolili ostatní ve svých bytech (a to jsou nad námi jen tři...). Já se jen modlím, ať už se konečně oteplí a nebude se muset topit...
Dobrý den pane Zemánek, a gratuluji :-) Nemáte nějaké foto, které by jste sem mohl vložit, aby i ostatní měli představu a hlavně argument. Jaká firma vám opravu prováděla?
Dobrý den, nefotil jsem to protože to bylo stejné jako ty fotky od Vás. Jen tam není ta mezifáze s hromadou rozbitého betonu všude okolo a prachem, ale tu bych nikde neukazoval:-) pak by do toho nikdo nešel.
Postup byl: provrtání podlahy na několika místech vrtákem, následně se do toho samého bouracího kladiva dal sbíječkový hrot a vymlátilo se to. Přitom se povedlo, že upadl (vyštípl se) kus stropu z bytě podemnou (ne co do celé tloušťky panelu, ale přece jen plocha tak 30*30cm navíc). Takže to asi mohli dělat trochu šetrněji. Pak se to obalilo mirelonem, dalo se tam zpátky pár kusů betonu a zadělalo se to sádrou. Pěnu nepoužívají protože by tam prý museli jít další den to zadělávat. Celé se to dělalo bez vypouštění vody.
Dělala to firma Inmes, ovšem řekl bych že tohle byla nějaká zednická firmička u který to objednávají. Ti zednící to prý už dělali několikrát. K Inmesu - nevím, jestli ho můžu doporučit, protože, když tam úplně na počátku dělali průzkum, tak zprávu z něho dodali po nesčetných urgencích cca po 3 měsících. Inmes u nás dělal celý přechod na TRV a asi je to jedináý firma s kterou správní firma něco víc dělá, takže asi proto se na něj obrátili.
Ještě bych zdůraznil, že jak se to bourá, tak padají ze stropu kusy betonu na radiátor a přívodní trubky, takže je důležité na to dát nějaké hadry, aby to ten beton nerozmlátil. Ideální je napěchovat celou igelitku hadry. Pak taky, když vypadnou ven ty průchodky, tak sjedou po stoupačkách dolů a bouchnou do přívodních trubek k radiátorům. Tomu je třeba zamezit, což jsem dělal tak, že jsem nalepil nějakou kvalitní páskou hadr na stoupačky, který vypadnuvší průchodku zastaví. Ten hadr je třeba dát na stoupačky nad svár stoupačky (pokud tam nějaký je), jinak průchodka který má 2-3kg může svár urazit.
Tak a teď k tomu šumění (abysme to měli ticho kompletní:-):
Projevy: - šumí (hučí) primárně stoupačky - vratná hučí více než přívodní - pustí-li se TRV na radiátoru, začne dle míry otevření ventilu hučet jak i sám ventil, tak radiátor - někdy hučí radiátor i pokud je TRV zcela uzavřený - šumění stejného typu je i v suterénu na patě stoupačky (poslech na uzavírací (regulační) armatuře) - pokud v suterénu na patě stoupačky uzavřu přívod, tak sumění zmizí (takže to asi nebude přenos vibrací z nějakého agregátu ve výměníku). Mimochodem, zkoušel jsem přivírat stoupačky na patě; trochu to pomohlo, ale chtěl bych se zeptat, kterou mám přivírat - jestli přívodní, vratnou nebo obě (a pokud obě, tak v jakém poměru). - dif. tlak na patě byl naměřen 8 kPa (bylo asi 0°C a celkem se topilo) - šumí oboje dvoje stoupačky v bytě, podle všeho i v ostatních bytech (= na jiných stoupačkách).
Dá se z toho vyvodit, čím to může být? Napadá mě vysoký průtok, zavzdušněné potrubí...
Dobrý den, bydlím v 7. patře sedmipatrového (8.nadzemních podlaží) panelového domu. Měly by být v takovém domě instalované kompenzátory? U nás žádné nejsou. Dále bych se chtěl zeptat, kde a zda by měl být instalovaný hydromat. V přístupných sklepních prostorách jsem žádný hydromat nenašel. Na fotografiích na této diskuzi je vidět, že hydromat je instalovaný u výpustných ventilů stoupačky. U žádné ze stoupaček vedoucích k mému bytu ale hydromat není. Může špatně fungující nebo chybějící hydromat způsobovat kelpání ve stoupačce? Klepání je v mém bytě slyšet pouze v ložnici, od obyvatel domu ale vím, že klepání je slyšet i z jiných stoupaček v jiné části domu. Jako možná příčina mně napadlo to, že přívodní trubka k radiátoru v ložnici je narozdíl o d jiných dost ohnutá (napnutá) okolo průchodky, směrem od radiátoru. K prohnutí došlo evidentně po montáži termoventilů někdy v minulosti, termoventil je zřejmě o něco delší než původní ventil. Samotné průchodky se ale trubka nedotýká, podařilo se mi tam zasunout kousky gumy, které trubku od chráničky oddělují (tím se ale prohnutí ještě trochu zvětšilo). Když při klepáni přivodní trubku uchopím, jsou cítit výrazné rázy. Může to být způsobeno tím prohnutím trubky? Někdy postačí s trubkou zatřást a je na chvíli klid. Možná by stačilo trubku trochu zkrátit, nevím. Díky za odpovědi.
jeste jednou bych pri teto prilezitosti chtel podekovat panu Stollovi za radu. Klepani naseho topeni bylo odstraneno prehozenim trubek u stoupacky. V tomto topnem obdobi ale nahle vyvstal druhy problem. V jednom telese zacalo klepat diky teplotni dilataci - kdyz se zahriva a jeste hlasiteji, kdyz vychlada. Je to cca 2 metry dlouhe teleso upevnene k podlaze na 3 nohach. Pred touto sezonou nam do teles nastrelili meraky tepla - muze to souviset?
Dobrý den pane Kutil, souviset to samozřejmě může. Po instalaci IRTN se uživatelé snaží šetřit. V praxi to pak znamená , že třeba mají uzavřené TRV v ložnicích, nebo se nechávají vyhřívat sousedy. V obou případech pak dochází k vychladnutí stoupacího potrubí. Když pak vlivem snížené teploty v místnosti otevře třeba jen jedna termostatická hlavice, do stoupacího vedení začne prudce proudit horká voda. Tato teplotní změna /teplotní dilatace/ pak způsobí hlukové projevy. Řešení je samozřejmě několik. Zkuste nejdříve projednat s dodavatelem tepla, aby se snažil optimalizovat tzv. ekvitermní křivku. Je možné, že vám do OS proudí topné médium o vyšší teplotě, vůči venkovní, než je zdrávo. Termostatické hlavice pak mají tendenci zavírat i v době tzv. nočního útlumu. Když to nepomůže, musí se pak upravovat průchodky v jednotlivých podlažích. Návody i fotografie naleznete v této diskusi.
moc tomu nerozumim, ale nerekl bych, ze problem je ve stoupacce. Mam takovy pocit, ze ke stoupacce jsme pripojeni jen v koupelne (je tam hlavni uzaver topeni) a po byte je rozvod pod podlahou. Klepani vychazi primo ze stredu jedineho telesa na opacnem konci bytu.
Interval praskani je v radech minut. Pri uplnem vypnuti telesa vychlada (a klepe s prodluzujicimi se intervaly) i par hodin.
Stejny zvuk muzu vyprodukovat, i kdyz na teleso zatlacim svrchu. Z toho usuzuju, ze problem by zrejme mohl byt zpusoben pnutim, ktere vznika spatnym uchycenim telesa k drzakum vedoucim z podlahy. Jak by melo byt toto uchyceni spravne reseno?
Popisoval jsem vám teplotní dilataci u stoupacího potrubí, ale to neznamená, že k této dilataci nemůže docházet i v podlaze. Teplotní dilatace znamená, že vlivem změny teploty dochází i k změně délky potrubí.
Uvádíte, že když zatlačíte na těleso, tak se hluk také projeví. Pravděpodobně na této přípojce dochází k velkému pnutí, právě vlivem změny teploty. Řešením by mohlo být předělání přípojky nebo vyřešení kompenzace.
Klopanie až búchanie v stúpačkách Príčinou klopania a búchania v stúpačkách je teplotná dilatácia – rozťažnosť potrubia a nedostatočne klzné prestupy potrubia cez stropné konštrukcie, prípadne nesprávne kotvené horizontálne rozvody. Príčinou môže byť nesprávny technologický postup alebo nedodržanie technologického postupu už při výstavbe domu, ale aj dodatočné zásahy užívateľov bytov, napríklad „utesnenie“ prestupov pri opravách podláh a dláždení.
Prečo sa porucha častejšie prejavuje po hydraulickom vyvážení?
- Teplotné zmeny v potrubiach sú podstatne častejšie. Zatiaľ čo v minulosti sa teploty potrubia menili len vplyvom ekvitermickej regulácie (pri jej správnej činnosti by mali byť teplotné zmeny pomalé a s malou frekvenciou), po hydraulickom vyvážení sa teplota (hlavne v spiatočke) mení častejšie, vplyvom otvárania a zatvárania každého termostatického ventilu. - Súčasne s hydraulickým vyvážením sa často menia aj kompenzátory. Pôvodné upchávkové kompenzátory sa chybne nahradzujú gumenými alebo vlnovcovými kompenzátormi, ktoré nemajú osové vedenie. Následkom toho môže dochádzať k vyoseniu potrubí na kompenzátore a ku vzpriečeniu potrubia v stropnom prestupe. - Pnutie v stúpačkách a teda aj zvýšené trenie v stropných prestupoch môže vzniknúť aj následkom nesprávnej „násilnej“ montáže termostatických ventilov. V prípadoch, ak montážna dĺžka nových termostatických ventilov je iná, ako dĺžka pôvodných armatúr, je potrebné adekvátne skrátiť alebo predĺžiť pripojovacie potrubia.
Doufám že vlastní těleso je volné. Pokud by bylo fixované tak se dilatace přenášejí z místa upevnění do té části topného systému které není tak tuhé. Pokud je rozvod v podlaze pochybuji že při stavbě někdo potrubí uložil do vlnitého papíru nebo filcu. Tak zbývá radiátor který musí potrubí umožnit pohyb. Při provozu původního systému bez termoregulačních ventilů byl minimální rozdíl mezi vstupem a výstupem z radiátoru. Dnes zde máte termoregulační ventily a spátečka má výrazně rozdílnou teplotu a co se vlastně děje s uložením topného systému je skoro duchařina.
Co znamena, ze teleso je volne? Me prijde, ze je pripevneno celkem na fest.
Ted me jeste napada, ze to zaclo nekdy pred Vanoci a pri vanocnim uklidu jsem se o topeni zaprel pri odtahovani gauce. Mozna jsem tim zpusobil nejakou mini deformaci, ktera ted zlobi?
Někdy stačí na patky kápnout trochu oleje a ono se to uvolní. Ono potrubí v betonu nemá zrovna možnost kam chodit a radiátor pokud je zafixovaný tak se s potrubím pere.
Dobrý den, paní Schmiedbergerová, zkusil bych se obrátit na firmu pana ing. Lubomíra Halušky :
"Firma se specializuje se projekční činnost v oboru vytápění a na zjišťování a odstraňování závad ve vytápěcích zařízení. Zajišťuje ve všech stupních projektovou dokumentaci na výstavbu, opravy a rekonstrukce předávacích stanic, kotelen, rozvodů tepla."
Dobrý den, tak jsem myslel, že se dneska tady pochlubím, ze už mi to neklepe, ale bohužel ne:-( Po skoro roce jsem dotlačil kompetentní lidi v baráku k opravě, provedl se průzkum a pak se řeklo – zkusíme to nejdřív v nejvíc zabetonovaných místech. Takže se teď vybourali kovové průchodky v 6ti z 11ti podlažích (z toho celý spodek = tech. podlaží - 5.podlaží).
Trocho to pomohlo, za „normálního“ provozu to je skoro bez klepání, ale shodou okolností včera to teplárny letos poprvé „oroštovali“ na max (poznám to tak, že mi hučí i TRV na radiátorech; letos zatím nehučely a na stoupačce se nedá udržet ruka) a klepe to dost :-( Takže jsem z toho na prášky ještě víc, roční sen a úsilí o tichu se mi zhroutilo… takže prosím o radu jak dál.
Těžko říct, jak by to bylo bez opravy (asi ještě horší, matně si z loňska vzpomínám na skutečně rány jako do bubnu), každopádně nejsem spokojen. Jenže co dál? Každé bourání stojí peníze, barák i já si sliboval, že se to tím (snad) vyřeší… takže bych chtěl mít jistotu, že když se to dotáhne do konce, bude to fakt OK…
Mám pár dotazů: 1. Mezi mirelonové chráničky stoupaček se po vybourání dává sádra (ne pěna), pak se to ještě omaže silikonem (viz. foto) Je to OK? Firma to prý dělá takhle pořád.
2. Nepochopil jsem na čem stoupačky drží, aby nespadly dolů do sklepa. Na radiátorech? Dole v tech. podlaží jsou nosníky, na kterých to je (ještě na horizontální části vedení). Byl tam jen jeden, tak jsem je donutil tam dát ještě 2 další. Zatím jsme ale nenašli cosi, co by drželo stoupačky někde v domě.
3. Může být hluk způsoben i ještě něčím jiným než dilatací mezi patry (průchodky)? Podezřívám trochu ten rozvod v suterénu…. Jednak stoupačka je obalena čímsi jakoby sádrovým obalem kvůli tepelné izolaci, do něj jsou teď zakouslé ty nosníky (foto). Může se to dilatovat? To se trubka roztahuje uvnitř obalu a ten se nehýbe NEBO jak je v teple, tak se nedilatuje vůbec NEBO je to špatně a celé to obalené by mělo klouzat po nosnících?
4. Ještě popíšu rozvod v suterénu, jestli není problém v něm. Hned vedle je výměník, ten je pro cca 6 sekcí (vchodů) á 30 bytů (3 vlevo od něj, 3 vpravo od něj). Je možné aby jedny stoupačky na něj napojené do něj bouchaly a druhé ne? (viz. schema)
5. Když už jsem se dostal k výměníku, nafotil jsem i regulaci. Trubka s „talířkem“ je vratka, ta druhá teplo přivádí. Není zde nějaký zásadní problém? (foto)
To je asi vše. Předem doufám od vás v nějaké rady, byť i typu: spodek je OK, bourat dále.
PZ: Trocho to pomohlo, za „normálního“ provozu to je skoro bez klepání, ale shodou okolností včera to teplárny letos poprvé „oroštovali“ na max (poznám to tak, že mi hučí i TRV na radiátorech; letos zatím nehučely a na stoupačce se nedá udržet ruka) a klepe to dost :-( Takže jsem z toho na prášky ještě víc, roční sen a úsilí o tichu se mi zhroutilo… takže prosím o radu jak dál.
SP: Dobrý den pane Zemánek, je divné, že píšete o tzv. „hučení.“ Na problematické stoupačce, viz. váš nákres, byl pravděpodobně dodatečně nainstalován membránový regulátor diferenčního tlaku od fy Honeywell, v kombinavi s armaturam Kombi-3-Plus. Otázkou je zda-li je regulátor funkční. Může být použita nevhodná pružinka, nesprávně seřízen průtok , nečistotou zanesená / nebo zavzdušněná/ kapilára , atd. Těžko na dálku radit. Ohledně toho „hučení“ bych tedy doporučoval přeměřit diferenční tlak na patě stoupačky. Neměl by být vyšší než 10 kPa. I to je někdy zbytečně dost, ale uvedený regulátor méně neumí. Hločnost na TRV se projevuje převážně nad 25 kPa, ale má na to vliv mnohu faktorů. Pokud je topné médium neupravené, je v něm zduch apod.Ve vašem případě by tneměl být problém diferenční tlak přeměřit.. V chráněném úseku máte nainstalovány vypouštěcí kohouty, takže by se měření dalo provést přímo na nich.
Máte-li projektovou dokumentaci, pro instalaci termostatických ventilů, měl by tam být vypočítán hmotnostní průtok stpupačkou, a hodnota pro seřízení tohoto průtoku pomocí armatury Honeywell Kombi-3-Plus /modrá krytka/. Když by se vám to podařilo zjistit, tak můžeme zpětně překontrolovat, zda-li je průtok správně nastaven. Pokud projekt nemáte, musel bych znát výkony jednotlivých radiátorů na stoupačce. Pak by se dal vypočítat hmotnostní průtok a zjistit i hodnotu nastavení pro uvedenou armaturu. Tím ale můžeme eliminovat pouze „hučení.“
Ohledně „klepání“ bych potřeboval vědět, kdy se nejvíce projevuje, a v jakých časových intervalech k němu dochází. Zkuste si poslechnout „klepání,“ které nahrál pan Jaroš. Napiště pak , zda-li se jedná o „klepání,“ které je podobné tomu, které slyšíte i u vás. Někdy totiž může podobné „klepání“ mít příčinu v „přehozeném“ potrubí stoupacího vedení nebo také v „přehozené“ přípojce přímo u radiátoru. Když by se vám povedlo proběhnout všechny byty a sáhnout si vždy na přívodní i vratné potrubí, u radiátoru, tak horní přípojka, ta přívodní, musí být vždy teplejší. Netvrdím, že to musí být příčina vašeho problému, zvláště, když jsme „klepání“ neslyšel, ale bylo by dobré to vyloučit. Je mi totiž divné, že RTD je nainsatlovám pouze na této stoupačce.
PZ: Mám pár dotazů: 1. Mezi mirelonové chráničky stoupaček se po vybourání dává sádra (ne pěna), pak se to ještě omaže silikonem (viz. foto) Je to OK? Firma to prý dělá takhle pořád. SP: No, je to věc zkušenosti a praxe. Správně by průchodky měly být i protipožární. V takovém případě se použije jako chránička trubka o dimenzi větší. Mezera mezi stoupacím potrubím UT a chráničkou se pak z vnitřní části vyplní tepelnou izolací, např. Rockwoll /minerální plst/, a z vnější části pak speciálním nehořlavým tmelem např. od fy Hilti /je pružný/. Není také od věci potrubí vystředit pomocí speciálních kroužků nebo alespoň pomoci gunových klínků. Mirelon sice špatný není, ale při vyšších teplotách nenávratně mizí :-) Také není dostatečně tuhý, aby zabránil opětovném kontaktu stoupacího vedení s konstruckcí podlahy nebo se samotnou chráničkou. Dejte si i pozor na přípojky k radiátorům. V některých případech procházejí do sousedních místností a mohou „drhnout“ přímo v příčkách. Někdy se tyto přípojky dotýkají stoupacího vedení, v místech, kde jej tzv. „obchází,“ což může být také zdrojem hluku. Myslím si, že firma to u vás provedla v rámci svých možností. V suterénu by však stoupací vedení mělo být podepřeno a pevně uloženo /tzv. pevný bod/, pomocí speciálních objímek. Tyto objímky vyrábí buď fy Hilti nebo naše fy Koňařík. Teplotní dilatace se totiž projevuje i na ležatém potrubí a může se přenášet dále, na ostatní stoupačky. Zkuste nafotit místo v suterénu, kde stoupací vedení přechází na ležaté /v místě lomu/. Zkuste se tam podívat v době, kdy k hlukovým projevům dochází. Poslouchete, pozorujte. Možná si něčeho takového všimnete.
PZ: 2. Nepochopil jsem na čem stoupačky drží, aby nespadly dolů do sklepa. Na radiátorech? Dole v tech. podlaží jsou nosníky, na kterých to je (ještě na horizontální části vedení). Byl tam jen jeden, tak jsem je donutil tam dát ještě 2 další. Zatím jsme ale nenašli cosi, co by drželo stoupačky někde v domě. SP: Na radiátorech by v žádném případě držet neměly. Správné uložení jsem popsal jiř v předešlé odpovědi. Na stoupacím vedení by měly být také pevné body /uchycení/. Kdysi to topenáři dělali tak, že si potrubí jednoduše přivařili k arnatuře v podlaze. Někdy se pak stávalo, že se svár utrhl, což pak způsobovalo nejenom „klepání,“ ale především to neplnilo funkci pevných bodů. Je možné, že firmam která uvás prováděla opravu, toto „upevnění“ zrušila, a nyní celá váha stoupacího vedení, včetně radiátorů, „visí“ na konzolách pod radiátory. V předešlých příspěvcích jsme uváděl v příloze /fotografie/ články pana Galáda, kde je uložení stoupaček znázorněno i graficky.
PZ: 3. Může být hluk způsoben i ještě něčím jiným než dilatací mezi patry (průchodky)? Podezřívám trochu ten rozvod v suterénu…. Jednak stoupačka je obalena čímsi jakoby sádrovým obalem kvůli tepelné izolaci, do něj jsou teď zakouslé ty nosníky (foto). Může se to dilatovat? To se trubka roztahuje uvnitř obalu a ten se nehýbe NEBO jak je v teple, tak se nedilatuje vůbec NEBO je to špatně a celé to obalené by mělo klouzat po nosnících? SP: Možné je opravdu všechno, ale nosníky /podpěry/, o kterých píšete, nejsou natolik pevné, aby po nich ležaté potrubí „drhlo.“ Spíš si myslím, že by se závitové tyče prohýbaly ve směru pohybu potrubí. Můžete se ale o tom přesvědčit sám, ve chvíli, kdy ke hluku dochází. Obalené je to správně. Takovýnto způsobem /“do sádry“/ se to dříve dělalo. Tam příčinu nehledejte.
PZ: 4. Ještě popíšu rozvod v suterénu, jestli není problém v něm. Hned vedle je výměník, ten je pro cca 6 sekcí (vchodů) á 30 bytů (3 vlevo od něj, 3 vpravo od něj). Je možné aby jedny stoupačky na něj napojené do něj bouchaly a druhé ne? (viz. schema) SP: Koukal jsme na váš nákres a je to docela možné. Uvedené stoupačka je nejblíže k předávací stanici a je také nejkratší. Při pohybu „páteře,“ pak jakékoliv posunutí může mít velký vliv na kontak stoupačky s konstrukcí podlahy /popř. s chráničkami./
PZ: 5. Když už jsem se dostal k výměníku, nafotil jsem i regulaci. Trubka s „talířkem“ je vratka, ta druhá teplo přivádí. Není zde nějaký zásadní problém? (foto) SP: Podle obrázku to máte správně. Červený ventil Kombi-3-Plus /nebo černý/ se používá na přívodní potrubí. Používá se k uzavírání stoupačky a k připojení kapiláry od membránového regulátoru diferenčního tlaku /to je ten „talířek“/. Na vratném potrubí se pak instaluj eventil Kombi-3-Plus, ten modrý, který slouží k uzavírání stoupačky, k přednastavení hmotnostního průtoku, a samozřejmě k instalaci membránového regulátoru diferenčního tlaku. Tento regulátor se ale může namontovat až později, pokud neplní svoji funkci regulátor na patě objektu. Vyrábí se několik rozsahů. Vy máte pravděpodobně rozsah 0,1-0,3 bar /10-30 kPa/. Chtělo byto však proměřit, jak již jsem uvedl výše.
Podle popisu je regulace tlakové diference pouze v jedné stoupačce? Dále mám pochybnost o správném provozu topného systému. Nebyla žádná teplotní změna a najednou provozovatel to "oroštoval". Pravděpodobně přejeli oběhová čerpadla, to znamená že se nedá hovořit o nějaké ekvitermní regulaci ale je to systém co ruka dá a provozovatel celou regulaci svádí na TRV. Mohl poprosit o upřesňující foto těch rozvodů ve spodním podlaží? Jedná se o připojení jednotlivých stoupaček k páteřovému rozvodu. Dále bych si dovolil upozornit na nutnost uvolnění jednotlivých radiátorů. Vlastní stoupačka dilatuje a pokud radiátory stojí (jsou fixované) dochází k místnímu pnutí od vlastní stoupačky a také od dilatace vlastního radiátoru který musí umožňovat též dilataci přívodního potrubí. 11 podlažní dům má stoupačku dlouhou cca 30 m a ta při změně teploty o 50 stC se prodlouží o 15 mm. Jinak je možná kontrola jak vlastně stoupačka chodí. Na přívodní stoupačku v místě kde je odbočka k radiátoru přiděláte kousek tvrdšího drátu, na stěnu za stoupačkou si přilepíte samolepkový papírek, na drát připevníte tužku tak aby hrot byl na papírku. Potom uzavřete přívod ke stoupačce. Po cca 1 hod opět přívod ke stoupačce otevřete, tužka by měla na papíru opsat co se děje při velkých změnách. Výpočtem se potom dá určit kde je pravděpodobně potrubí fixováno.
nejprve velmi díky za vaše rady. Pokusím se doplnit můj původní text a další info
ad.) k celému systému v suterénu Co se týče regulace, je na všech odbočkách k vertikální části ÚT. Omlouvám se, trochu jsem si to v nákresu zjednodušil. Tlak na regulaci se loni měřil a prý byl OK. Hodnotu si bohužel nepamatuji, něco přes 10 kPa, ovšem v květnu a to už se moc netopilo. Čili právě tento regulátor by měl umět držet nastavenou hodnotu max. tlaku a vyšší prostě omezit? Ony totiž nehučí jen ventily ale i vlastní stoupačky (ovšem to nevím, zda se nepřenáší nějaká vibrace z výměníků). Typ je jak píšete - HW Kombi-3-Plus. Pokusím se k instalaci sehnat dokumentaci. Jinak teď je to ve stavu, kdy to zahřeje zcela chladný radiátor na 50°C za minutu a to v 6.patře. Hučení bych ale ještě zkousl, hlavní jsou ty rány.
Páteřní horiz. vedení vede víceméně středem – osou domu (jak jsem ráno koukal), ne blíž k dotčené stoupačce. K výměníku jsou blíže ještě dva byty – ten co je přímo nad ním a byt 1+1 a to na každé straně od něj. Pokud ale trubky dilatují i horizontálně, tak je právě posun u zdroje naopak nejmenší, ne? Ještě se pokusím nějak srozumitelně rozvod nafotit. Je možné, jak mě prudí jeden soused, že by bouchalo něco přímo ve výměníku a přenášelo se to z něj pouze do jedné větve a do jiných ne? To se mi zdá jako hloupost.
Nosníky – to co tam dali tam již v podobné variantě bylo. Napadá mě dát pod obal trubek třeba plech, aby se do něj nosník tak nezakousával. Přechod na vertikální vedení přikládám. Hluk si tam půjdu poslechnout.
ad.) možné zdroje klepání Dělal se průzkum, kde se mělo zjistit, zda není prohozený přívod na některém radiátoru a další problémy (dotýkající se trubky, volný radiátor atd.), jak už jsem se zde informoval loni. Prý vše OK, ale věřte jim.
Navíc mi teď začal klepat radiátor v uložení, v tom jakoby háku (foto). Asi se to nějak hnulo nebo co. Asi to nějak podložím kusem pryže nebo lina, ale jestli to takhle je i jinde… Naštěstí jen 2-3 klepne, když se vychladlý začne ohřívat a to tím tempem 20->50°C/min. S tím uvolnění radiátorů myslíte, aby byla trocha vůle v průchodu přívodu radiátoru skrz zeď (radiátor v druhém pokoji)?
ad.) provedení opravy S tím mirelonem jste mě moc nepotěšil. Doufám, že to teď neklepe místo o průchodku o nějaký drát v panelu. To by bylo fakt super… :-(
ad.) pevný bod S tím pevným bodem je to celkem problém. Nikdo neví kde je. Já sám sem jim říkal, že pokud tam bude stoupačka přivařená k nějakému drátu, ať to nechají být. Prý na nic nenarazili. Ovšem byli to zedníci a o topenařině nevěděli nic. Zatím se nedělal byt, kde je kompenzátor (u nás trubka do „U“), tam by mohl být. Další by mohl být ve vyšších patrech co se ještě nedělali.
Co ale s tím dělat? Stávající p. bod zrušit a udělat jinde? Co když se zruší a leží to je na těch nosnících dole? To je asi celkem problém…
To je zatím vše…
Přemýšlím hlavně co dál, jestli dál nechat bourat, nebo jestli něco děláme špatně… Taky se bojím těch pevných bodů, aby se to celé nepo…
Kontrola při minimálním topném výkonu je OK. Pokud ventil udrží minimální průtoky tak vyšší jsou menší problém. Teď k radiátorům doufal jsem že to budou deskáče a ona to litina. Vlastní radiátory jsou vynikající ale hůř je na tom dilatace. Jak ten radiátor sedí na uložení tak vlastně tvoří pevný bod, těleso a přívodní potrubí dilatuje od pevného bodu na druhou stranu a v některých případech vlastně proti sobě. Teď babo raď, pokud by se mezi uložení radiátoru a radiátor vložilo něco měkkého (kousek hadice a pod) měl by radiátor kam chodit (zpravidla jsou radiátory uložené na dvou hácích a bude nutno uvolnit oba). Lehce se radí hůře realizuje. Je zde reálné nebezpečí vzniku netěsnosti. Vysvětlení co se vlastně děje: původně jste měli nějak otevřené radiátorové ventily a teplotě přívodu nějak odpovídala teplota odpadu. Tyto rozdíly byly minimální. V okamžiku instalace termostatických ventilů došlo k výrazné změně teploty zpátečky. TRV reguluje dle okamžité teploty v místnosti a proto kolísá i teplota zpátečky. Protože původní projekt předpokládal určité rozložení teplot tak nový projekt toto již neřešil. V prvním kole bych asi průchodky stoupaček vystříkal silikonovým olejem vždy z vrchu. Dolů to teče. Podle fotografií jsou přidělány podpěry ve spodních rozvodech. Zde je jedinná podmínka aby zde byly dva ohyby to znamená první ohyb kolmo na osu rozvodu (vodorovný) a druhý ohyb cca 1 m daleko kolmo do stoupačky. Takto provedené potrubí by mělo být dostatečně měkké aby se podalo dilatacím. Raději uvolnit co jde než něco zafixovat když nevím kam to vlastně chodí. Snad jsem to popsal srozumitelně jinak se ptejte.
No, já myslím, že to snad může neklepat i s litinovými radiátory :-) a dilatovat to tedy musí tak jako tak.
Stoupačky se už promazávali loni, ale nijak to nepomohlo. U sebe v bytě jsem to dělal i letos na podzim, ale asi je to zabetonované tak, že se k tomu ten olej nedostane.
S těmi ohyby rozvodů dole - to myslíte ten rozvod jako takový? Ten se ohýbá pouze v místě, kde odbočuje z páteřního rozvodu (ale spíš to nebude ani tak ohyb jako spíš odbočka). Další ohyb je až pak v přechodu na stoupací vedení.
Tak jsem nafotil ten páteřní rozvod v suterénu. Vypadá to nějak takhle...
Popis: Páteřní vedení jde napříč domem (dlouhý dům s více vchody). Od něj jsou odbočky k jednotlivým bytům, kolmo na vedení. Na každé odbočce je regulace (ta detailně nafocená je k tomu dlouhýmu vedení na nosnících na jedný straně a k tý roztřepený izolaci na druhý; to je ta klepavá). Tam, kde jsou ty zabetonované průchody ve zdi je zhruba výměník (ovšem ne hned za tou zdí, ale ještě cca 5 dál.
Topení má 2 problémy - praská v něm a hučí (ajk už jsem se tu rozepisoval). Praskání se doufám v dohledné době vyřeší dovybouráním průchodek stoupaček. S tím hučením nevím. Změříme ještě jednou tlak na to regulátoru + se pokusím získat tech. popis projektu, když se dělaly TRV. Má cenu nějak poslouchat, jestli tam hučí přímo na tý armatuře dole nebo je to hloupost?
Pokud to hučení vzniká na ventilu tlakové diference můžete se o tom přesvědčit opatrným přivřením ruční armatury. Pozor nenechávat přivřené je to pouze kontrola. Jinak to hučení vzniká od velké rychlosti proudění. Může být způsobené na radiátorových ventilech kdy musí tento ventil hodně škrtit při vysokých teplotách topné vody nebo na regulátoru diferenčního tlaku při opačném extrému za nízké teploty topné vody kdy termoventily otvírají a roste proudění přes celý topný systém. Dále hučení se může přenášet z vlastní výměníkové stanice a zdrojem hluku může být oběhové čerpadlo. Pokud se hučení neprojevovalo dříve při provozu do radiátorů bez TRV je velká pravděpodobnost že oběhové čerpadlo pracuje s minimálními průtoky. Další možnost je odcházející požisko. To dovede pěkně hučet.
Hučení je ve většině případů způsobeno nadprůtokem otopnou soustavou. Vzniká přímo v tělese termostatického ventilu. Někteří výrobci mají ventil konstruován tak, že se hluk neprojeví ani při dif. tlaku 30 kPa a výše. Samozřejmě jedna věc je laboratorní prostředí, kde je médium dokonale odplyněno, a druhá věc je praxe v provozu. Aby k uvedeném hluku nedocházelo, používají se v otopné soustavě různé regulační armatury /regulátory diferenčního tlaku/. Také se může využít čerpadlo s měničem knitočtu, ale to není všelék. O tom se se teď zmiňovat nebudu. Takže první místo, kde se nadměrný průtok OS "škrtí," je tzv. "pata objektu." Když jsou však tlakové ztráty ležatého rozvodu tak veliké, že by mohlo docházet k nedotápění těch vzdálenějších stoupaček, musí se "škrtit" přímo na stoupačkách UT, což je podle obrázku váš případ. Ideální by bylo, kdyby vám dodavatel tepla proměřil diferenční talk na těchto problémových stoupačkách. Třeba by stačilo jen správně nastavit kombi-ventily, pokud je tam vhodná pružinka. O tom jsem vám psal již minule. O jejich funkčnosti se můžete přesvědčit, když demontujete kapiláru. Dá se to udělat i za provozu. V té chvíli by jste měl slyšet vyšší průtok /"větší hukot"/. Pokud tomu tak není, může být regulátor špatně nastavený, popř. přicpaná nebo zavzdušnění kapilára. Průtok také můžete přiškrtit jednoduchým způsobem, že prostě armaturu přivřete. Najdete se polohu, kdy vám to ještě topí, ale hluk není takový. V některých případech se může hluk šířit jiným způsobem, ale to by neměl být váš případ.
Pokud by se to nakonec vyřešilo přivřením kohoutu, tak to by byl gól... :-) každopádně to zkusím.
1. Pokud to nastavím podle sebe (jsem 6.patro z 10), bude to topit stejně i nade mnou, nebo to potřebuje větší průtok na vyšší patra (aby si pak zase nestěžovali nade mnou, že jim to netopí).
2. Nevadí kohoutu dlouhodobý mezistav - tj. ani ne naplno, ani ne zavřeno?
Opatrně s přivíráním jak říkáte je zde možnost omezení průtoku až může být málo topné vody. Případné dlouhodobé přivření kohoutu neublíží. Aby zde byl ohrožen materiál musela by zde být dlohodobá tlaková diference větší než 4 bary (400 kPa) Takovou diferenci ani oběhové čerpadlo nedokáže dosáhnout.
Pane Stoll, skáču Vám s prominutím do diskuze, ale začínám zoufale řešit stejný problém s hučením topení zejména v ložnicích po osazení nových termoreg.ventilů ve všech bytech a údajném vyregulování systému v našem panelovém 4podlažním domě. Prozatím zjišťuji, čím je náš systém opatřen a orientuji se v termínech: v patě všech stoupaček jsou regulátory dif.tlaku. Je správné, že jsou na výtokových trubkách nikoli na přívodních? (Prozatím jsem hlučnost, když už jsem byla v koncích se silami z nevyspání a když nám topenáři řekli, že se s hlukem nedá nic dělat, vyřešila vypnutím stoupačky.) Děkuji
Dobrý den, paní Bazilková, a omlouvám se, že reaguji až teď. Pokud máte na patách stoupaček regulátory diferenčního tlaku, neměl by být problém hlučnost /"hučení"/ odstranit. Také předpokládám, že tento regulátor je i na patě objektu. Obraťte se na dodavatele tepla nebo na firmu, která prováděla montáž TRV a regulátorů diferenčního tlaku. Ať proměří diferenční tlak na patě i na stoupačce.
Na vratném potrubí být regulátor musí. Na přívodní potrubí se pak instaluje vyvažovací ventil. Obě tyto armatury jsou pak propojeny kapilárou. Když se zvýší tlak média v přívodním potrubí, např. při uzavření TRV, přenese se tento tlak přes kapiláru do komory v regulační armatuře / ta je právě na vratném potrubí/. Tato armatura následně "přiškrtí" průtok, tím se tlaky mezi přívodním a vratným potrubí vyrovnají. V té chvíli by se hlučnost měla výrazně snížit.
Otázkou je zda-li jsou tyto regulátory správně navrženy a nastaveny. Na patě stoupačky by měl být diferenční tlak alespoň 3 kPa, na patě objektu pak bývá 10 - 15 kPa. Při 20 kPa a výše vzniká "hučení" na ventilech. Je to však individuální, záleží i na dalších faktorech /objem vzduchu v OS atd./
Stoupačku uzavírat nemusíte, stačí ji "přiškrtit." Vyvažovací ventily většinou regulují jen při prvních otáčkách /při malém zdvihu kuželky nad sedlem ventilu/. Zavřete tedy ventil, a následně jej otevírejte asi po čtvrt otáčkách. Zkuste najít takovou polohu ventilu, aby radiátor topil, ale zároveň ventil "nehučel." Je to však jen provizorní řešení. Ukazatelem může být pro vás teplota vratné vody. Správný teplotní rozdíl,mezi přívodem a zpátečkou, můžete odečíst na tomto grafu : http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/50-ekvitermni-krivky
Předně Vám, pane Stoll, velice děkuji, že se našimi problémy zabýváte. Dalším pátráním jsem zjistila, že to, co je na patě stoupačky, není regulátor dif.tlaku, ale pouze ruční vyvažovací ventil. Opravdu se zdá, že je na vratném potrubí, potrubí je sice silnější, ale voda je v něm chladnější. Připojuji 2 fotografie. Zatím jsem armaturu vypínala otočením páček na obou trubkách. Mohu tedy zkusit snížit průtok vyvažovacím ventilem? Dále jsem se dostala do servisní místnosti na patě objektu - 3.foto - a tam teprve je regulátor dif.tlaku s kapilárou a další zařízení, o nichž zatím nic nevím. Pro informaci tato servisní místnost je jedna pro tři vchody. Potrubí je u stropu sklepa složitě rozváděno, aby se asi vyrovnal stav pro tyto tři vchody a pak směřuje ke stoupačkám. Bohužel problém s hučením není jediný, i když je nejtrýznivější. Ačkoli totiž my v přízemí trpíme hukotem, nahoře ve 3.patře jim, ačkoli hluk slyší, topení netopí!(samozřejmě myslím dobu, kdy jsem ještě armaturu nezavřela :-) ). Bojím se rozporu obou problémů. (Jen pro úplnost, v dalších našich dvou vedlejších místnostech, ačkoli jsme vymrazili teplotu na 15stupňů, nezačalo topení topit, a topí zcela vyjímečně a neumíme vypozorovat proč najednou začne topit. A na praskání si stěžují lidé z horních pater, ale dilataci budeme řešit později. Odsranit hučení je prioritou, z toho jsem velmi nešťastná). Včera jsem se dostala k projektové dokumentaci na vyvážení OS. Pokud byste myslel, že lze něco odhalit, nascanovala bych něco stránek a poslala Vám je. Teď si jen pamatuji, že tlak na patě objektu navrhují 20kPa...ale podívejte se na foto paty, tam je na tlakoměru zcela vpravo cca 0,6kPa(?) Ještě jednou velké díky.
Dobrý den, tak na patě stoupačky máte pouze vyvažovací ventil typu STAD. Máte jej nastavený na hodnotu 1,3. "Hučí" při této poloze ventily?
Na patě objektu vyvažovací ventil postrádám, je tam pouze regulátor diferenčního tlaku DA 516. Můžete se podívat na štítek /je na straně/? Měla by tam být hodnota rozsahu /v kPA/.
Zkuste odečíst na kalorimetickém měřidle průtok objektem, teplotu přívodní a vratné vody. Je to ta červená skříňka /na levo od regulátoru/.
Tlak na manometru vám neukazuje diferenční tlak, je funkční pouze jedna ručička. Pokuste se opatrně zahýbat těmi páčkami pod manometrem, zda-li ta druhá ručička "nenaběhne." Teď vám ukazuje pouze dynamický tlak otopné soustavy.
Průtok objektem, pokud regulátor nefunguje nebo je špatně nastaven, můžete částečně snížit i přivřením některé z přírubových klapek. Buď můžete použít jen jednu, anebo obě. Chce to vyzkoušet.
Teď koukám, že tam máte ještě regulačnáí ventil /na patě objektu/. Je to ta šedá armatura na vzdálenějším potrubí /je trochu na šikmo/. Tou můžete průtok snížit lépe.
Ventily samotné nehučí, zvuk se ozývá pouze a silně ze stoupačky jako stále proudící voda. Otočením ventilu mírně změním "barvu" hluku ve stoupačce. Ostatní ohledání na patě domu provedu ve čtvrtek, musím opět získat klíče. Děkuji pěkně.
Dobrý den, a od kdy se závada projevuje? Uvádíte, že vám netopí horní patra. Netopí radiátory vůbec, anebo jen z části? Pokud z části, topí jen vršek, anebo jsou prohřátá jen nejbližší žebra /směrem k ventilu/? Nemáte v otopné soustavě vzduch? Jsou na přípojkách k radiátorům dodrženy správné spády? Zkuste stoupačku na cca 15 min uzavřít, stačí jeden ventil, a pak odvzdušnit.
Dobrý den, pokusím se odpovědět:na regulátoru diferenčního tlaku je pouze tento štítek-viz foto 1. Na kalorimetrickém měřidle jsem promačkávala tři teploty: viz foto 2+3 a ještě myslím 37stupňů. Kromě toho průtok 4kubíky/hod a 47.8kW. Připojuji ještě štítek na "počítadle průtoku (?)". Druhá ručička na manometru mi nenaběhla. Zatím stále běháme večer do sklepa a vypínáme na noc ložnicovou stoupačku. Příští středu mají přijít projektant a topenář. Pokud byste mi poradil, jak postupovat, na co nepřistoupit, na co upozornit...bojím se, že to budou oba chít jako neřešitelné zahrát do autu. Děkuji velice
Dobrý den, to znamená, že regulátor DA 516 je navržený dobře, v rozsahu 5-30 kPa. Otázkou je na kolik je nastaven, a zda-li i při minimu, což je 5 kPa, není v chráněném úseku diferenční tlak vyšší. Běžně se však nastavuje 10 - 15 kPa. Jeho funkčnost si můžete ověřit dvěma způsoby. Pokud se přidržíte té měděné kapiláry, co nejblíže k přívodnímu potrubí, a zároveň prudce uzavřete přírubovou klapku na vratném potrubí, měla by se kapilára prohřát. Druhý způsob je, že si na kalorimetrickém měřidle namačkáte stávající průtok a otáčíte prstencem regulátoru diferenčního tlaku. Při uzavírání by se měl průtok zvyšovat, a naopak, při otevírání /protisměru hodinových ručiček/, by se měl průtok snižovat. Pozor ale, aby jste jej nevyšroubovala:-). Také si počítejte si otáčky, aby jste regulátor nastavila na původní hodnotu. Podle údajů na kalorimetrickém měřidle to vypadá na teplotní spád OS 60/45 st., uvedeným hodnotám by pak odpovídala venkovní teplota 0 st.C. Kolik mohlo být venku, když jste údaje na měřidle fotila? Průtok 4 m3/hod odpovídá tepelným ztrátám cca 93 kW, což by zanamenalo , že je ve vašem domě 18 bytů? Víc vám na dálku nepovím. Až budete jednat s projektantem, ať nechá proměřit diferenční tlak na patě i na stoupačce.
Takové ty obecné zásady, které by se měly dodržet jsou :
Správně bude pracovat TRV při dodržení určitých zásad. Mezi nejdůležitější patří: – v projektu musí být uveden přesný typ TRV a jeho nastavení, – napouštění otopné soustavy se musí provádět pozvolna po osazení TRV a pouze zpětným potrubím při současném odvzdušňování, – kvalita vody v soustavě musí odpovídat příslušným normám, – hlavice nesmí být zakryta záclonou či závěsem, – hlavice musí být trvale volně obtékána vzduchem v místnosti, – hlavice s vestavěným čidlem nesmí být osazena do svislé polohy, – ventil nesmí být zakryt krytem otopného tělesa, – tlaková diference nesmí být příliš vysoká (způsobuje šumění či hluk), – soustava musí být řádně odvzdušněná (hlučnost v OT), – podle projektu musí být nastaveny také regulátory tlakové diference, vyvažovací ventily, čerpadla a ostatní zařízení, – správně a kvalitně provedené vyvážení celé soustavy je doloženo protokolem o vyvážení s uvedením nastavení vyvažovacích ventilů, skutečných a požadovaných průtoků a jejich tlakové ztráty, nastavení čerpadel, popř. regulátorů tlakové diference.
Odvzdušnění se provádí nejen přes OT, ale vyrábí se rovněž TRV s odvzdušněním. V některých případech se odvzdušňuje také povolením šroubení.
Dobrý den, venkovní teplota byla asi mírně nad nulou. V domě je 24 bytů, vždy 6 na patře. Funkčnost regulátoru zkusím prověřit, chce to odvahu :-). Děkuji pěkně
děkuji Vám za Váš příspěvek, jistě jej využiji nejen já.
Bavil jsem se o tom ještě s jedním projektantem od Konaříka a došli jsme k tomu, že do suterénu potřebuji ne "pevný-pevný" bod, ale pevný bod v tom smyslu, aby držel ze spodu stoupací vedení na patě, aby nekleslo dolů; ovšem aby ho nechal dilatovat ve vodorovném směru. (viz. obrázek)
Problém ale může být prý případný ohyb (přechod z vodorovného na stoupací vedení) - ze shora může tlačit stoupací vedení svou vahou a pokud to ze spodu budou držet nosníky (ať už jaké koliv), mohlo by se to v něm zlomit. Prý je lepší dát pevný bod na stoupací část; máme-li v 5.p. "U" kompenzátor, tak cca do 7.p. Ideálně ho pochopitelně dát kde bylo, jenže jsme ho zatím nenašli, resp. není nikde vidět. Může být schovaný někde v podlaze?
DOTAZ TEDY JE, zda festovní nosník dole, umožňující pohyb ve vod. směru, je OK nebo jestli stejně to náš problém neřeší a chtělo by to skutečný pevný bod, jak jej popisujete, dát někam přímo do nějakého bytu. A druhá věc - pokud by se takovýto bod udělal, pak by to zase asi nemělo být moc nafest dole, ne?
Dobrý den pane Zemánek, každý má své zkušesnosti, a možné je všechno. Já se však domnívám, že nejvetším problémem je kontakt stoupacího vedení s chráničkou. Pevné a kluzné body by se měly instalovat na stoupacím a ležatém potrubí, bohužel v praxi tomu tak není. Pokud máte kompenzátor na stoupacím vedení, záleží o jaký se jedná typ. Zda-li to klasický "U" kompenzátor nebo kompenzátor vlnovcový /popř. gumový, který je nevhodný/. U toho vlnovcového může docházet k vyosení, obzvláště po instalaci termostatických ventilů. V praxi to pak vypadá následovně : http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=34&i=104856&idtext=27&poradi=3 http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=34&i=104856&idtext=27&poradi=2 Z tohoto důvodu je dobré před a za kompenzátorem instalovat kluzný bod a v dalších podlažích bod pevný. Můžete tedy klidně jeden z pevných bodů instalovat na patě stoupačky, tak, jak vám radí pan projektant od fy Koňařík. Je však možné, že v místech zlomu /v suterénu/ nebude dostatek místa, a tak jej budete muset instalovat do bytu nad suterénem. Podložit stoupačku nosníkem je také dobrý nápad, ale nezamezíte tím pohybu ležatého potrubí ve vodorovné rovině suterénu. Pak se může stát, že se potrubí bude dotýkat chráničky /viz. uvedené foto/: http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=34&i=104856&idtext=58&poradi=4 http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=34&i=104856&idtext=58&poradi=2 v praxi jsem se s tím moc nesetkal, že by někdo dělal pevný bod na patě stoupačky, proti posuvu ve vodorovném směru. Správně by to tak mělo být. Ale opakuji, že hlavní příčinou je kontak stoupačky s chráničkou. Ideální je uložení na tomto obrázku : http://www.rigips.cz/pages/customerService/literature/srcData/p5.pdf
Ještě přikládám odkazy na články pana Šmelíka, kde tento problém také popisuje :
Prečo sa porucha častejšie prejavuje po hydraulickom vyvážení? - Teplotné zmeny v potrubiach sú podstatne častejšie. Zatiaľ čo v minulosti sa teploty potrubia menili len vplyvom ekvitermickej regulácie (pri jej správnej činnosti by mali byť teplotné zmeny pomalé a s malou frekvenciou), po hydraulickom vyvážení sa teplota (hlavne v spiatočke) mení častejšie, vplyvom otvárania a zatvárania každého termostatického ventilu. - Súčasne s hydraulickým vyvážením sa často menia aj kompenzátory. Pôvodné upchávkové kompenzátory sa chybne nahradzujú gumenými alebo vlnovcovými kompenzátormi, ktoré nemajú osové vedenie. Následkom toho môže dochádzať k vyoseniu potrubí na kompenzátore a ku vzpriečeniu potrubia v stropnom prestupe. - Pnutie v stúpačkách a teda aj zvýšené trenie v stropných prestupoch môže vzniknúť aj následkom nesprávnej „násilnej“ montáže termostatických ventilov. V prípadoch, ak montážna dĺžka nových termostatických ventilov je iná, ako dĺžka pôvodných armatúr, je potrebné adekvátne skrátiť alebo predĺžiť pripojovacie potrubia.
Potrubia vykurovacej sústavy sa vplyvom teplotných zmien pohybujú: pri zvyšovaní teploty sa predlžujú, pri znižovaní teploty sa skracujú. Preto sa musia cez stavebné konštrukcie viesť tak, aby sa mohli pohybovať bez prekážok, zadierania. Podľa technologických predpisov platných v čase výstavby väčšiny domov mali byť potrubia pred dobetónovaním otvorov v ich okolí obalené troma vrstvami vlnitého papiera. To znamená, že medzi potrubím stúpacieho vedenia a betónom by mala byť na každú stranu medzera väčšia ako 5 mm vyplnená poddajným materiálom. Potrubia s takýmto vedením cez steny a stropy sa môžu rozťahovať a sťahovať bez prekážok, čiže nepozorovateľne a bezhlučne. Problém nastáva, ak potrubia nie sú vedené tak, ako majú byť. Môže to byť chyba vzniknutá pri výstavbe, ak sa nerešpektovali technologické predpisy, alebo chyba vzniknutá v neskoršom období, napríklad pri úpravách a rekonštrukciách bytov, keď sa škaredé škáry zaliali sadrou alebo maltou, a tým prestali plniť funkciu posuvného vedenia. Potrubie sa zadiera a pri rozťažnosti sa nepohybuje voľne, ale proti silnému odporu, nemôže sa pohnúť, a tak vzniká mechanické napätie. Ak je tlačenie potrubia silnejšie ako pevnosť zadretia v stavebnej konštrukcii, potrubie sa s buchnutím buchnutím posunie. Pri ďalšom rozťahovaní opäť a pri skracovaní tiež. Dôsledkom je klopanie potrubí. Klopanie potrubí je príklad, ako ľahko možno niečo pokaziť a aké ťažké je napraviť to. Problém je zistiť, kde sa potrubie zadiera. Hluk sa šíri po oceľovom potrubí takmer bez útlmu a klopanie môže byť rovnako hlučné na viacerých poschodiach. Dokonca je možné aj to, že intenzita klopania je najvyššia vo väčšej vzdialenosti od miesta zadierania potrubia. Riešením je obnovenie voľnosti potrubí. To znamená vysekať betón okolo rúr, vyhladiť ich vonkajší povrch a vytvoriť správny stropný priestup. Škáru možno vyplniť konštrukčnou penou. V niektorých prípadoch sa dá klopanie zmierniť tak, že sa do škáry okolo stúpacieho vedenia nastrieka olej. Nie je to spoľahlivý recept, ale je lacný, a ak nepomôže, neuškodí.
!!!!!Ještě dodatek - obešel jsem včera sousedy a s překvapením jsem zjistil, že jim to teď klepe méně, případně skoro vůbec!!!!
Dělaly se jednak byty pode mnou - přízemí až 4.p; v 1.p prý skoro už neklepe, ve 4. patře ano, ale jakoby tlumeně - prostě to není takový ten kovový zvuk; je takový tupý.
Pak se dělal byt nade mnou (7.p) a prý taky celkem ticho.
Moje patro (6) a pode mnou (5) se nedělaly.
Řeším tedy kde to klepe - pode mnou nebo nade mnou? Je možný, že by to klepalo v mojí podlaze a bylo to dost slyšet a zároveň by se to v přízemí projevovalo jen jako lehké ťukání? Nebo se zvuk nese až odněkud ze shora a soused ukrajinec nade mnou je hluchý idiot, který už tam nikoho nechce vidět a proto kecá?
V 5.p je zárověň kompenzátor (trubka do "U"), může to mít vliv?
Určitě to může být u Vás v podlaze, já jsem měl stejný problém, u mě to klepalo úplně nesnesitelně a soused podemnou slyšel jen tlumené rázy, tak jsem si dlouho myslel, že to v podlaze být nemůže, nakonec průchodku v podlaze vybourali a bylo po problému.
Učinil jsem zajímavý poznatek, a sice že, klepavý zvuk se nenese stoupačkami tak moc, jak jsem myslel. Rána, která je v 6.p. silná, že vás vzbudí, není v 1.p skoro slyšet a v tech. suterénu vůbec.
Myslel jsem, že když to někde, byť lehce, klepne, tak je to slyšet po celém domě skoro stejně silně. To vysvětluje, že někdy jsou problémy vysvětlit sousedům význam opravy, neboť se jim zdá, že se nic neděje a asi to tak i může být. Zatím jsem podezříval sousedy, že jsou buď hluší, smíření s osudem nebo prostě nemají totálně zájem cokoliv dělat...
Pak by to tedy znamenalo, že je-li klepání intenzivní, je blízko vašeho bytu.
Je to přesně tak jak říkáte, už jsem o tom v diskuzi psal, u mě topení klepalo tak, že jsem se musel dočasně přestěhovat a souseda pode mnou jsem podezříval z hluchoty, ale pak mě jednou pozval dál a u něj byly rány jen slabé a tlumené a ne ostré a rezonující jako u mne. Přitom problém byl u mě v podlaze, tj u něj ve stropě!! Ale klepání bylo u mě mnohem silnější, takže z toho plyne i jedna trochu dobrá zpráva, že problém bude patrně u vás v bytě, což usnadňuje jeho odstrnění. Přeji hodně zdaru a ticho a dobrý spánek, Jaroš.
Zdravím všechny vás co máte problémy s klepáním v topení a chtěl bych zde uvést svou zkušenost s odstrněním tohoto problému. Bydlím v osm let starém čtyřpodlažním domě, který je vytápěn plynovou kotelnu, která je umístěná v nejvyšším podlaží, rozvod je proveden horem přes půdu, já sám také bydlím v nejvyšším podlaží. Zhruba před rokem mi začlo ze dne na den klepat ve stupačce a to tak že nesnesitelně, klepání se projevovalo celý den v různé intenzitě a v různých intervalech, nejhorší to bylo odpoledne, večer a v noci, když jsem na stupačku chytl, tak byly cítit rázy. Celou věc jsem nahlásil na byťák a ti poslali topenáře, který provedl odvzdušnění a když to nepohlo, tak řekl, že to bude v kotelně. Takže jsem kontaktoval provozovatele kotelny, který několikrát přijel, snažil se, i čerpadlo za spoustu peněz vyměnil, ale nic nepomohlo a tak mi řekl, že mám znovu kontaktovat topenáře, ten přijel, poslechl, konstatoval, že to klepe, ale netuší co to je a tím to skončilo. Od začátku nynější topné sezóny jsem už v bytě vůbec nebydlel, neboť jsem měl nervy nadranc. Jelikož sousedé klepání sice slyšeli, ale nikde nabylo zdaleka tak silné jako v mém bytě, bylo mi jasné, že musí vznikat nejspíš u mě. Na základě informací na tomto fóru a článků, které mi zaslal p.Stoll, jsem nabyl téměř jistého přesvědčení, že problém bude v průchodce stupačky. Tak jsem nejdříve odstranil podlahu až na beton (foto č.1 a 2), Poté jsem nahrál stupačku a klepání na video a za pomoci notebooku a reproduktorů jsem provedl na byťáku názornou demonstraci, což opovědnou úřednici přesvědčilo, aby ke mě poslala odbornou topenéřskou firmu. Ti přijeli, průchodku vybourali a namisto ní dali plasovou (obr.3 a 4) Od té doby mám v bytě absolutní TICHO! Tím chci povzbudit všechny kteří mají podobné problémy a bojují s úředníky a nevědomými řemeslníky aby se nevzdávali a na řešení trvali. U mě bylo zajímavé, že se klepání začalo projevovat zničehonic až po osmi letech bydlení. Myslím si, že to bylo tím, že dům je na měkkém podloží a tak občas dochézelo k praskéní zdí a podobně, patrně došlo k nějakému mírnému hnutí a stoupačka se v průchoce nějak "kousla" a problém byl na světě. Přeji všem hodně zdaru, Jaroš.
Tak ještě jednou, odpověděla jsem totiž mailem. Můžete mi sdělit , prosím, kontakt na firmu, která Vám dokazala pomoci ? Kolik asi tato akce stojí, jsem snad schopna to financovat sama, kdyby družstvo mělo problémy. Nespat je strašná věc a ostatní, co to neslyší, vás mají za blázna. Měla jsem stejný problém ve starém bytě, tam však stačil hustý mýdlový roztok kolem stoupaček. Nyní to máme zase v bytě jiném,je to strašné. Děkuji Schmiedbergerová
Opravu provedla firma Intob Olomouc, majitel p. Bartoník si to klepání u mě v bytě poslechl a hned věděl o co jde. Kolik to stálo nevím, platil to byťák, ale zvládli to dva řemeslníci asi za čtyři hodiny, náklady na materiál by měly být minimální (jen dvě plastové chráničky).Takže určitě žádná závratná suma. Pokud však bydlíte daleko od Olomouce, tak by bylo nejlepší najít nějakou solidní firmu ve vašem městě. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že topenářů je spousta, ale ne všichni si poradí s podobnými problémy. Tady je odkaz na stránky intobu: http://www.intob.cz/ Přeji hodně úspěchů, Jaroš.
Chtěl jsem se zeptat, jestli někdo řešil obložení stoupaček nějakým izolačním materiálem. Napadlo mě to, když nám dělali odpadní stoupačky - místo betonových dali plastové a aby to v nich tak nehučelo, když se např. spláchne WC.
Pak jsem taky viděl, že se dělá (hlavně z estetických důvodů) "zazdění" všelijakých trubek (stoupačky ÚT, voda...) do jakýchsi tunýlků ze sádrokartonu. Vnitřek je vyložen zvukově izolační materiálem a kromě toho, že to lépe vypadá (někdy...:-), tak třeba není tolik slyšet hučení v trubkách.
Napadlo mě tedy zkombinovat obojí: 1. obalit trubky stoupaček PUR pěnou (myslím takovým tím tvrdým šedým "molitanem" na trubky proti zamrznutí) 2. obstavět stoupačky SDK a uvnitř to celé zacpat nějakým zvukově izolačním materiálem.
Má to několik problémů: - člověk přijde o teplo zdarma, které sálá ze stoupaček a v některých pokojích se de facto nemusí topit vůbec. - zvukový útlum je diskutabilní - rány se ponesou i do radiátorů, které obezdít už nejde a stejně budou slyšet i přes toto bednění; proti hučení v trubkách by to ale pomoci mohlo (a stačila by jen ta pěna za pár korun) - vzhledu místnosti to moc nepřidá
Dobrý den pane Zemánek, něco podobného jsem kdysi navrhoval v jednom věžovém domě. Tam však byla otopná soustava s tzv. "Crittalovým" vytápěním, a hluk byl způsobován nadměrným prouděním a neustálým probubláváním stoupacího potrubí. Nakonec jsem zjistil příčinu, takže k realizaci nedošlo. Uvedné řešení je vhodné spíše pro odhlučnění kanalizačních stoupaček. V případě UT se hluk přenáší až k radiátoru. Musel by jste přípojky oddělit např. pržovými kompenzátory, i tak by jste nemusel být úspěšný. Navíc by to nevypadalo esteticky. Vím, že vám nepomohu, ale koukněte na článek : Zásady ochrany před hlukem způsobeným TZB v panelové výstavbě http://www.izolace.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=2276
Zkuste se ještě domluvit s dodavatelem tepla zda-li by pokusně nesnížil křivku ekvitermního vytápění a nezrušil noční útlum, alespoň na týden.
Dobrý den Upřímně blahopřeji všem, kterým se během dvou let, po kkteré sleduji diskuzi, podařilo nějak s problémem pohnout, nebo dokonce vyřešit. Bohužel patřím k té druhé skupině. Ačkoliv je zcela mimo jakoukoliv pochybnost, že problém je způsobený dilatací stupačky, nemám šanci problém odstranit, jelikož zbylé tři partaje na stupačce nemají absolutně žádný zájem problém řešit. Dále jakékoliv oslovené topenářské firmy jsou evidentně bez praktických zkušeností a nechcou o možnosti za úplatu řešit problém tohoto typu ani slyšet. Většinou přidají radu typu: To bude čerpadlo a nashledanou. Jedinou šancí pro případy tohoto typu by byla firma, která by za advekátní fakturovanou částku byla ochotna provést ohledání místa a návrh řešení + převzetí (dozor?)práce, kterou by pak podle návrhu udělala nějaká topenářská firma. Samozřejmě, že by si za výsledek expertízy musel odpovídat. Toto se dá snadno ošetřit rozdělením faktury na zálohu (náklady na cestu a pracovní čas) a doplatek v případě úspěšného výsledku. Myslím si, že za tohle know-how by si mohl nechat odborník zaplatit odpovídající sumu. Není v mých silách přinutit ostatní nájemníky, aby mi pomohli řešit problém. Není ale problém doručit na družstvo podepsanou objednávku na výše popsanou expertízu a dále pak objednat topenářskou firmu pro realizaci. Myslím, že pro některé z Vás by to nebyl špatný kšeft. Např. Jirka z Valach by to k nám do Raškovic jistě neměl daleko.
Proto prosím, pokud někdo víte o takovémto odborníkovi,dejte ostatním vědět. Možná se to dá nějak udělat i na dohodu o provedení práce. Na druhé straně si potřebné vybavení a přístroje pořizuje určitě minimálně živnostník, ne-li firma. Díky Libor M. Raškovice
Pěkný den! Bohužel patřím k těm, kteří mohou připojit pouze podobnou negativní zkušenost, o jaké píše pan Mikloš. Zejména když u nás zástupce "lidu" a dnes už i správce se při projednávání problému s nájemníky ohání statisíci a miliony za opravu! Na seriózní postup a nabídku by ale snad měli slyšet, zejména když k poruše došlo "někým" prosazeným osazením regulačních hlavic, a tedy nekvalitní prací, která za peníze nájemníků vedla ke zhoršení namísto zlepšení bydlení! Nebudu to dále rozpitvávat, ale podle toho, co už dva roky sleduji, by se seriózní firma s vědomostmi a zkušenostmi jaké zde bezplatně, ale pro dořešení problému v domech bohužel bezvýsledně, prezentuje pár odborníků (např. p. Stoll), na trhu s ještě dlouhou dobu pravděpodobně stále ceněným, byť panelovým bydlením pro řešení problému jistě uplatnila. Dejte prosím vědět! :-) Zdraví Petr Zedník
Asi jste myslel mne, pokud by Vám to vyhovovalo jsem volný od února. Pro začátek než by se někam jelo bych poprosil pokud je to možné o foto jak je provedeno napojení stoupaček. Najdete někde ve sklepě. Škoda že jste se neozval dříve, jezdil jsem pravidelně do Kopřivnice.
Dobrý den, zkuste se ještě obrátit na pana Hečka : Radim Hečko Technický ředitel Telefon: +420 565 533 602 Mobil: +420 603 858 523
Pan Hečko má bohaté zkušenosti s podobnými problémy. Myslím, že řídil i pobočku v Ostravě. Má také přímé kontakty na montážní firmy ve vašem okolí, /včetně kontaktů na projektanty/, které by mohly váš problém vyřešit.
Na jednom semináři mi vyprávěl, že v horním /posledním/ patře jednoho objektu instalovali mezi přívodní a vratné potrubí /u stoupacího potrubí UT/ regulační šroubění. Na tomto šroubení pak nastavili poažadovaný diferenční tlak, aby nedocházelo k tzv. "zkratu" /nemusely by topit některá OT/, ale zároveň, aby po uzavření TRV bylo stoupací vedení stále prohřáté. K teplotním rázům pak nedochází v takové míře. Určitě dejte vědět a držím palce, Stoll Petr
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaký seznam, či server, kde je možné najít odborníky, kteří by se přišli na problém praskajícího topení podívat dřív, než se úplně zblázním (a už to dlouho nebude trvat). Mohla bych popsat, co už tu bylo tolikrát napsáno (jak si to mezi sebou přehazují topenáři, městská správa, majitel bytu... jak to s pravidelností každé ráno v pět praská... jestli to nesouvisí s výměnou topení v bytě nad námi, ale v jiném pokoji, než to praská...), ale i s Vašimi podrobnými radami to sama nezvládnu. Děkuj a všem přeji, ať se to vyřeší co nejdřív. Kdo to nezažívá na vlastní nervy, asi nepochopí.
Dobrý den, takový serv asi nenaleznete, ale věřím, že v každém regionu se naleznou soudní znalci, projektanti, nebo alespoň topenářské firmy, které s tímto problémem mají zkušenosti. Kde bydlíte?
Provozovatel zdroje hluku je povinen, ze zákona, aby nepřekračoval hygienické limity dané prováděcím právním předpisem! Limity jsou stanoveny pro hluk ze zabudovaných zařízení, které jsou součástí bytu, jako ventilátory, kotle , čerpadla, rozvod vody a topení apod. http://forum.tzb-info.cz/t.py?t=34&i=104856&idtext=99&poradi=5
Začal bych tedy stížností na provozovatele tepla. Ten by si měl přizvat soudního znalce a vyjádřit se k odstranění uvedených závad.
Havlíčkův Brod. Ale ještě chvilku a už tu bydlet nebudeme... Je to vážně o nervy. Nejhorší na tom všem asi je to, že to nikdo nechce opravit, přehazuje to jeden na druhého a ta bezmoc, že to těžko zvrátím, když neznám viníka... K.M.
Dnes je těžké hledat viníka. Domy byly stavěné v době, kdy žádná regulace nexistovala, a žádný projektant tedy neměl důvod řešit "detaily" průchodek stoupacího potrubí UT. O stavebních firmách nemluvě.
Provozovatel je však zodpovědný za způsobený hluk, jak jsme uvedl v předešlém komentáři. Z praxe vám mohu napsat, že u nás se k těmto problémům staví dodavatel tepla vstřícně. V ojedinělých případech nápravu platí sdružení nájemníků v příslušném objektu, mikdy to neplatí nájemník sám.
Zkuste se tedy obrátit na provozovatele tepla, na základě nedoržení hygienických limitů, které jsou překročeny provozem jeho zařízení.
Souběžně bych napsal i stížnost na majitele domu.
Ještě zkusím zjistit, zda-li ve vašem okolí je někdo , kdo by vám mohl pomoci.
Předem bych Vám chtěla poděkovat za Vaši ochotu a vstřícnost ke všem zde popsaným problémům. Ani nevíte, jak to pomáhá v situaci, kdy se k Vám každý otáčí zády... Nastěhovala jsem se tam do podnájmu v září. 15. září začali topit. Od té doby běhám mezi majitelem bytu, firmou Teplo, které to patří po rozvodnou skříň a Městskou bytovou správou. Bezvýsledně. Předseda společenství vlastníků (tak nějak) říkala, že to není záležitost domu, ale bytu, vtipné, že. Pokud to praská v pět, mají povinnost to v těch pět přijít prošetřit? Mám to i nahrané. Pokud bych napsala stížnost na nedodržení hygienických limitů, nemusí být změřeny autorizovanou firmou, aby to bylo průkazné? Připadám si jako schizofrenik, nikdo jiný to v paneláku neslyší a přes den je klid. Myslíte, že pomůže si stěžovat? Za dva měsíce se nestalo nic. Ještě zbývá pořád možnost se zase přestěhovat... Děkuji za kontakt a dám vědět, jak vše dopadlo.
Pokud byt není Váš, tak gratuluji, přestěhujete se. Tak jednoduché to ostatní nemají.
Pokud se v tom chcete hrabat, musíte zapojit další lidi v domě a to ty byty, kde prochází stoupačky. Pokud nic neslyší, smůla. Budete jen za blázna a nic s tím neuděláte. Vlastní zkušenost.
Dobrý den, sice Vám nemohu pomoci, ale měl jsem to podobné - nikdo si nikdy na hluk (praskání) nestěžoval, takže "jak to může vadit mně? Může to být někde v horním patře..." atd. Pořád to stejné. Mně se podařilo zjistit, že největší hluk jde z trubek od podlahy, u stropu už to bylo slabší. Na detekci někdy postačí šroubovák s plastovým držadlem - kovový konec na trubku, konec držadla do ucha (zní to šíleně ale funguje to). Při naprostém tichu jsem rozeznal intenzitu. Tím jsem pochopil, že problém je pouze u mě. Po odstranění problému (psal jsem již zkušenosti) bylo slyšet praskání taky velice tlumeně, téměř neslyšitelně. Skoro mě to uspávalo ;-) Zřejmě o několik pater nahoře. V tu chvíli jsem pochopil, že např. někoho úplně nahoře nemusel zajímat můj problém v prvním patře...
Ještě že existují možnosti vyměnit si zkušenosti a trápení :-) Jen jsem se chtěla zeptat, to jste si pomohl sám? Sám jste si trubky uvolnil a vyplnil pěnou? Nějakou speciální? Koukala jsem na fotky... Než se někoho doprošovat, tak si to snad nějak vybourám sama...
Dělal jsem to sám. Psal jsem příspěvek 05.11.2008 ve 23:56, myslela jste fotky z tohoto článku? Uvolnil jsem je vymlácením betonu tenkým majzlíkem. Jak psal pan Stoll, měl jsem štěstí, že průchodka byla výrazně větší než samotné trubky. A navíc pod bytem je chodba. Vyplnění je izolační pěnou na zateplení trubek, aby se nedotýkaly navzájem trubky. Doplněné to je silikonem pro zamezení průniku vzduchu a zvuků z chodby.
Ano, ty fotky... Byt je taky hned nad kotelnou, takže když to vymlátím, tak to nikomu vadit nebude. A mám teď tolik vzteku už nahromaděného v sobě, že to vymlátím raz dva :-) Kouknu se doma, jak to vypadá, jestli by to mohlo být ono... Akorát, jak poznáte, že se to nedotýká po celé délce třeba, nejen u vstupu? Já nevím, jak moc je ta peneláková podlaha/strop silná... Na jedné fotce jde vidět světlo ze spodu, takže by to mělo být prokouknutelné? Naše stoupačky jsou tenčí a z kotelny asi taky vedou takové... No, podívám se na to, na cokoliv, hlavně ať to přestane.
Já jsem tam měl zalitý beton, ale ne v celé délce. Musel jsem to rozbíjet i zespodu. Typuji tloušťku podlahy 25-30cm?! Ano, viděl jsem zkrz až na chodbu. Pokud se dostanete do kotelny, asi je šance to udělat. Ale pozor - na některých fotkách zde uveřejněných je vidět možné přivaření trubky ke stoupačce. Potom by Vám samotné vymlácení betonu nepomohlo.
Paní Málková, v uvedeném případě se jednalo o byt nad suterénem. Ale pokud je pod vámi byt, a muselo by se bourat, měl by k tomu být ochotný i váš soused. Navíc pokud neurčíte přesně místo příčiny, můžou to být z vaší strany vyhozené peníze. Také je riziko, že se hluk může přesunout jinam atd. Nechci vás od tohoto odrazovat, ale buďte v tom opatrná. Já jsem se dne spokusil oslovit jednoho odborníka, který se podobnými "hlukovými projevy" také zabývá, a má k dispozici i technika pro akustické měření. Pokud mi odepíše, rád vám jeho odpověď přepošlu. Mohu ji vložit do této diskuze nebo mi zanechte nějaký email. Zatím držím palce. Stoll Petr.
Příspěvky se míjí :-) ale už asi víte, že je byt rovněž nad suterénem. Může mít na to klepání výměna topení v bytě nad námi? V byte jsou tři pokoje vedle sebe. Když stojíme před nimi, tak to klepe v pravém, v prostředním téměř vůbec, vlevém jsou stoupačky napojeny na kuchyni (která je v pravém úhlu k pokojům - byt je takové elko). V tom pravém, bohužel ložnici, to klepe ráno po páté a občas během dne, večer o půl deváté. Je to pravidelné, frekvence se zvýší, pak to utichne. Několikrát se to vrací. Rány jsou někdy i dvojité, jako by ze dvou zdrojů, přičemž ty druhé jsou silnější. V kuchyni to praská taky, ale úplně jinak. Tam to jen jednou lupne, ale pořádně. Vůbec ne v sériích. Když jsem přendala matraci do prostředního pokoje, tak to lupání z ložnice šlo slyšet trochu i přes stěnu a zavřené dveře... Asi to všichni, co tu píší znají... :-( Paní nad námi měnila topení, v tom pokoji prostředním, ve kterém to nepraská. Mohlo to mít vliv? Nejhorší je, že to měnila před topnou sezónou a takže nejsem schopna říct, jestli to ovlivnilo nebo ne. Dřív to ale prý majitelka bytu neslyšela... Víte, co na tom je nejhorší? Že Vám to nikdo nevěří a jste za blázna, jak už tady bylo zmiňováno. Vy jste ten potížista, který všem volá a píše... Pán z Tepla mi začal vykládat, jak ho ráno ve čtyři budí pekaři a mlíkaři, co dodat... Email je Znovu děkuji za ochotu.
Paní Málkové, pro jistotu prověřte, zda-li není přehozené potrubí u stoupaček nebo přímo u radiátoru. Pokud vás tedy sousedé nad vámi do bytu vpustí. Poznáte to jednoduchým způsobem. Jednou rukou držte horní přívodní potrubí k radiátoru a druhou tu spodní. Bude-li spodní trubka /vratná/ teplejší, tak dejte vědět. Je možné , že mají radiátory typu VK, které mají obě přípojky ze spodu. V takovém případě musí být teplejší ta, která je blíže ke středu radiátoru. Bez ohledu zda-li je připojení z prava nebo zleva. Ale spíše si myslím, podle toho co píšete, že bude příčina v teplotní dilataci stoupacího potrubí. Fotky průchodek by pomohly. Je i možném že sousedé mají novou "plovoucí" podlahu a původní průchodky zabetonovali. To jim pak nezávidím :-)
Poslal jsem několik dotazů týkající se vašeho problému různým odborníkům a průběžně vás budu informovat. Stoll Petr.
Zasílám fotky, nevypadá to moc dobře, nebo naopak, máme příčinu? Posílám i fotky z ložnice, nějaký chytrák postavil přímo k topení skříň, takže i ventil je zešikma a k topení se nedá dostat (proto tam ten bugr...). Na ten článek kouknu, doufám, že tam najdu i to, kdo to má všecho zaplatit, včetně na mnně se již projevujících trvalých následků... :-)
Pokud je to možné nafoťte z větší vzdálenosti, měl by tam být regulační systém zajišťující trvalou tlakovou diferenci. Pokud tam není, instalovala regulační termoventily firma která nemá páru co dělá a pouze montuje to na čem se dá vydělat.
Vláďo, v tomto případě tam /na stoupačce/ regulátor tlakové diference nebude. Termostatický ventil na radiátoru je totiž od firmy Siemens. Tento typ je konstruován již se zabudovaným regulátorem tlakové diference. VPE..., VPD... http://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/sibt/ventils/11951/Main/20954.jet
Minikombiventil - radiátorový termostatický ventil s integrovaným regulátorem diefenčního tlaku
Spíše se domnívám, že je ekvitermí křivka trochu výše nad realitou. Jinak bych tipoval na hluk v průchodkách, teplotní dilatací.
Takže zkusit uvolit ten prostor kolem stoupaček? Ještě, když v tom praská s frekvencí dva údery za sekundu... a s trubkou se trochu zatřese, nebo se do ní něčím ťukne, tak to i na chvilinku přestane. Trochu magie...? Tak další noc na matraci na zemi ve vedlejším pokoji. Každopádně pánové, moc děkuju za pomoc. Vaše rady se ani zdaleko nedají srovnat s tím, co mi řekl pán z Tepla, které prý udělalo vše - ale já jsem citlivá na hluk, mám dát mezi trubky nějakou vzpěru a že mu ve čtyři pod barákem rachotí mlíkaři a pekaři, tak asi tak :-)
Paní Málková, pokuste se vystředit potrubí pomocí gumových klínků, ale u této dimenze, a těsnosti, asi nebudete mít moc šanci. Sedí radiátor na konzolích, nebo je mezi články a konzolí mezera? My by jsme to řešili vyříznutím trubky a navařením trubky o dimenzi menší /v místě průchodky/. Někde jsme tu vkládal fotografie. Je možné vyfotit sestavu na patě objektu, bývá tam kalorimetrické měřidlo a vyvažovací ventil.
Hm, já přestávám rozumět... topení je uchyceno na třech místech ze předu i zadu na konzolách v podlaze. Sestavou na patě objektu myslíte co? Klidně nafotím celou kotelnu :-)
obor: Měření a regulace stav: zpracováno (VAE Energo)
Dotaz Odstrčilíková Jana 07.02.2007 08:24 Dobrý den, vím že jste již na dotaz týkající se hluku v topení odpovídali(byla to otázka č.3986)
Psali jsme stížnost našemu dodavateli tepla, ale ten nám odpověděl, cituji - Ve všech případech kde dochází k tomuto hluku se jedná o panelové domy typu T06B-KDU pocházející z období let 1984-87. Shodné průvodní jevy se vyskytují v obou blocích domů, přestože vnitřní zaregulování projektovaly a prováděly dvě různé firmy. Skutečnou příčinu neshledáváme v systému dodávky tepla, ale naopak v konstrukci a provedení rozvodů tepla v domě, zejména stoupacích vedeních, kdy není dostatečně vyřešena nebo léty se stala nefunkční možnost dilatace potrubí (osobně jsem i zjistil, že ve více případech dilataciznemožňuje dodatečně instalovaný termostatický ventil, úplně "zapřený" o boční stěnu. Chtěl jsem vám sdělit, že ne všechny problémy lze svalovat pouze na dodavatele tepla, ale že pravděpodobně rozhodující nedostatky způsobující snížení kvality bydlení v domech ve Vašem vlastnictví resp. správě "leží" na Vašich bedrech a budete je muset řešit. Doporučuji Vám proto, abyste se spojili a společně se obrátili např. na vysokoškolské odborníky ze stavební fakulty, katedry TZB, kteří by Vám zcela jistě pomohli navrhnout potřebná opatření a úpravy v zařízení v domech.
Topení většinou bouchá ráno po 4.00 hod. a večer po 22.00. Chtěla bych se Vás zeptat co si o tom myslíte a jak bychom měli postupovat dále. Děkuji za odpověď.
Odpověď na dotaz č. 3986 se týká částečně jiného problému tj. zejména hydraulického hluku v topení po instalaci termostatických ventilů. Váš dotaz s uvedením časových údajů se týká hluku způsobeného dilatací potrubí tj. při nahřívání jeho roztahováním a při chladnutí systému jeho smršťováním. Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda se tento problém objevil až po instalaci termostatických ventilů TRV nebo se jen zvýraznil. Ke klepání v potrubí dochází u starších systémů s ocelovými trubkami při najíždění nebo odstavování z provozu v každé soustavě a je způsoben třením potrubí v průchodkách a uložení potrubí. Hlučnost je však přijatelná. Pokud se tedy hlučnost zvýšila a stává se neúnosnou až po instalaci TRV je možné, že stavební délka nových ventilů je jiná než u armatur původních. Mohlo tak dojít k vyosení stávajících potrubí, takže se potrubí více opřelo o průchodky a uložení a pro překonání odporu je třeba většího napětí a síly s hlasitějšími rázy v potrubí. Částečně by pomohlo provozovat soustavu v nepřetržitém vytápěcím režimu s případným prohloubením nočního útlumu nebo posunutím teploty, od které je nepřetržité vytápění např. z 0 st. C na + 5 st. C. Počet najíždění ze studeného stavu by se tak výrazně snížil a také najížděcí teploty by byly nižší. Neznáme však jaké možnosti regulace má dodavatel tepla, zda jste vytápění z centrální výměníkové stanice nebo sídlištní kotelny či např. objektové předávací stanice s individuální regulací každého objektu. Naše poradenství může poskytnout pouze obecné informace k dané problematice, pro konkrétní posouzení na místě bychom doporučili návštěvu kvalitního projektanta – topenáře nebo soudního znalce.
Dotaz David Vobornik 21.10.2006 11:23 Dobrý den, letos nám firma vyměňovala v celém domě (7 pater) ventily - staré za termoventily (Danfoss RAE). Po té, ale začalo v trubkách, které vedou ze stropu do podlahy (čili ne ve ventilu ani v žebrech topení), jakoby ťukat. Občas je klid jindy topení v intervalech ťuká hodiny - někdy pomůže otočit ventil. Chtěl bych se zeptat čím je tento jev způsoben a jestli se dá nějak odstranit (jsem ale jen nájemník). Děkuji za odpověď, Vobornik
Potvrzení EUROTHERM Tábor 25.10.2006 09:28 do 7 dnů
toto je poměrně častý problém při instalaci termostatický ventilů a hlavic (TV) ve vyšších budovách. Příčinou jsou hydraulické rázy a teplotní rázy, které způsobují nežádoucí zvuky při provozu otopné soustavy jako jsou šum, ťukání, hvízdání, apod.
Hydraulické rázy vznikají z důvodu špatného hydraulického vyvážení soustavy. Instalací TV se ze stacionární soustavy (resp. quazistacionární) stane soustav značně dynamická, kde dochází ke značným a rychlým změnám tlaku. Navíc instalací jiných ventilových těles dojde i k jiným tlakovým poměrům na otopných tělesech. To vše má za následek jevy, které jsem popsal výše, navíc můžou nastat problémy s nedotápěním v některých místech otopné soustavy.
Příčinou nejsou použité TV (ventily Danfoss jsou dobré a osvědčené TV, které dovolují mimo jiné plynulé přednastavení tělesa ventilu), ale nedostatečný nebo chybějící projekt výměny stávajících ventilů za TV. Projekt musí řešit hydraulické vyvážení soustavy a jak jej dosáhnout (minimálně regulátory diferenciálního tlaku (RDT) na každé stoupací větvi, RDT na vstupu do objektu pokud není vybaven domovní předávací stanicí s vestavěným regulátorem a přednastavení TV na každém otopném tělese nebo typických skupin případně jiné údaje). Po základním nastavení při montáži se provádí doladění soustavy v průběhu topné zkoušky (většinou na začátku topné sezóny).
Nežádoucí zvuky a chování otopné soustav jsou jednoznačně vady díla, dodavatel nese plnou odpovědnost a musí tyto vady odstranit na vlastní náklady a nebezpečí. Trvejte na odstranění závad i za cenu toho, že dodavatel bude muset na svoje náklady doplnit Vaší soustavu o některé regulační prvky a provést její hydraulické vyvážení.
POdobné problémy s boucháním jsem měla před lety ve starém panelovém bytě. Denně jsem se budila a vadilo to i sousedům nade mnou,všichni jsme byli vyřízení z nevyspání. POmohla tato věc: Kolem soupaček nade mnou v bytě jsme inj. stříkačkou nalili hustý roztok rozvařeného mýdla takl, že se mýdlo objevilo až u mne na stropě kolem průchodu stoupaček. Totéž jsem pro jistotu udělala i u sebe v bytě na zemi. Topení opřestalo bouchat.
pročítám všechny příspěvky už skoro dva měsíce,tak dlouho mě trápí bouchání v topení,dva měsíce nespaní,bouchání i přes den,při jakémkoliv pohnutí s ventilem.Takže jsem kolem stoupaček nastříkal olej stříkačkou,a za dva dny klid.To je k nezaplacení.Asi to nepůjde všude ale zkusit se to musí.posílám foto jak to u nás v 1+1 vypadá.Bouchalo to jenom v pokoji,v kuchyni ne.U jedný soupačky urvaný svár-tam jsem stříkal olej-okolo a pomohlo to.Zřejmě se po urvání sváru pohla stoupačka.Před tím to prý nebouchalo.
Dobry den, i mně trápí neustálé boucháni, cvakání či klepání v potrubí již několik měsíců - od té doby co začala topná sezóna. Zajímavé je, že předchozí 2 zimy to nezlobilo. Loni v létě nám topenáři cosi dělali na výměníku a poté co byla vypustěna celá otopná soustava a opět napuštěna, tak nám topení ne zcela topilo. Tak topenáři chodili po bytech a odvzdušňovali tím způsobem , že povolili matice za termoregulační hlavicí a pak zas utáhli. A od té doby slyším nepravidelné klepání.Podle mého je buď něco špatně z globálního hlediska (někde u výměníku, možná něco špatně seštelovaného), nebo přímo u mně (mohlo se hnout s radiátory pri odvzdušnování?) Nevím. Každopádně sousedka podemnou nic neslyší. Buď je hluchá, nebo neochotná, nebo opravdu je problém jen u mně? Prosím poraďte. Možná bych také zkusil promazat průchodky, poraďte jakým olejem (něco asi šetrnýho ke zdraví, nic karcinogeního :-) Díky
promazat lze budˇsilikonovým olejem nebo, a to je z vlastní zkušenosti, hustým roztokem rozvařeného mýdla, injekční stříkačkou kolem dokola. Schmiedbergerová
pročítám všechny příspěvky už skoro dva měsíce,tak dlouho mě trápí bouchání v topení,dva měsíce nespaní,bouchání i přes den,při jakémkoliv pohnutí s ventilem.Takže jsem kolem stoupaček nastříkal olej stříkačkou,a za dva dny klid.To je k nezaplacení.Asi to nepůjde všude ale zkusit se to musí.posílám foto jak to u nás v 1+1 vypadá.Bouchalo to jenom v pokoji,v kuchyni ne.U jedný soupačky urvaný svár-tam jsem stříkal olej-okolo a pomohlo to.Zřejmě se po urvání sváru pohla stoupačka.Před tím to prý nebouchalo.
"Klepanie" a "ťukanie" v stúpačkách a radiátoroch nie je spôsobené chybou hydraulického vyváženia, ale výhradne teplotnou dilatáciou potrubí. - Po zavedení miestnej regulácie je oproti predchádzajúcemu stavu prietok v stúpačkách a radiátoroch premenlivý. Tam kde voda prúdi, teplota je vyššia. Tam kde stojí, chladne. Po opätovnom otvorení ventilu je do spiatočky vytláčaná najprv vychladnutá voda (trubky sa skrátia) a následne teplejšia (trubky sa predlžujú). K ťukaniu dochádza tam, kde sa trubky nemôžu volne pohybovať a sú zaseknuté v stavebnej konštrukcii. - Pri výstavbe (podľa dobových materiálov) mali byť stúpačky pred dobetónovaním stropov obalené 2-3 vrstvami vlnitého papiera. To znamená medzi trubkami a betónom cca 0,5-1 cm. Ak by to tak bolo spravené, o týchto problémoch by sme písať nemuseli. Prúser je, ak to tak nie je. Buď to zabetónovali natvrdo už pri výstavbe, alebo sa o to pričinil iniciatívny blbec, ktorý si v byte prerábal podlahy. - Pri montáži termostatických ventilov museli demontovať staré ventily a namontovať nové. Majú nové ventily presne taký istý tvar a dĺžku? Dá sa nový ventil natočiť na taký istý počet závitov ako starý? Asi ťažko. V dôsledku toho môže dochádzať k vneseniu pnutia do stúpačiek. Ak je medzera okolo stúpačiek dostatočná, nič sa nedeje. Ale ak je nedostatočná, môžu sa trubky v strope vzpriečiť. - Viete ako sa pri výstavbe montovali trubky a radiátory? Najprv sa natiahli stúpačky, osadili sa radiátory, na ne radiátorové ventily a pripojovacie trubky. Nakoniec sa pripojovacie trubky privarili ku stúpačke. Pri tomto postupe nevznikali žiadne pnutia. Inšpirácia: prerezať pripojovacie trubky k radiátoru, tým uvoľniť pnutie a opäť trubky zvariť. - Periodické ťukanie môže byť dôsledkom rozkývanej ekvitermickej regulácie. Stretol som sa s problémom, že v perióde 10 minút teplota stúpla o 10°C a opäť klesla. Príčina: predimenzovaný regulačný ventil ekvitermiky alebo chýbajúci regulátor diferenčného tlaku pred ekvitermickým regulátorom. - Ani v takýchto prípadoch by sa ťukanie nevyskytovalo, ak by boli stúpačky vedené s dostatočnou vôľou a pohyblivosťou. - Neviňte zo všetkého inštalatérov. Problém je spôsobený inými stavebnými profesiami. - Tlakové rázy môžu spôsobovať hluk, ale iného charakteru. Je to "dýchanie" v intervaloch 3-5 sekúnd. Bývajú spôsobené predimenzovanými škrtiacimi regulátormi diferenčného tlaku.
Částečný souhlas ale jak vysvětlíte noční pazvuky. Myslím tím dobu močního odlehčení. Pokud zdroj tepla pracuje tak jak má po 22 hodině odlehčí(sníží) teplotu topné vody aby ve vytápěných domech poklesla vnitřní teplota (noční útlum) v tomto okamžiku začnou všechny termostatické ventily otvírat a veškerou regulaci přebírá výměníková stanice. Pokud je správně nastavený noční útlum a termohlavice jsou otevřené proč pokračují zvukové projevy. Výměníkové stanice pracují dle venkovní teploty a v našich povětrnostních podmínkách jsou minimální změny teploty během noci. Na dilatace se mohu vymlouvat do půl hodiny po změně potom jsou u správně regulovaného systému změny za čas minimální. Správně nastavená regulace musí mít kmity tlumené a nikoliv netlumené vybuzující špičky regulovaných hodnot.
Do 30 minút - hodiny po prepnutí na nočný útlm (spravidla po 22.00) a do 30 minút po prepnutí na denný režim (spravidla po 04.00) sa prejavujú teplotné zmeny, ktoré môžu vyvolávať ťukanie. Pri každej, aj dobre nastavenej ekvitermike. Ak k tomu dochádza aj v nočných hodinách, odporúčam monitorovať teploty prívodného potrubia registračným (záznamovým) teplomerom. A zároveň zapisovať, v akom čase sa vyskytlo ťukanie. Stáva sa, že práve v noci, v čase útlmu sa výraznejšie prejavuje predimenzovanosť ekvitermických regulačných ventilov (nízka vonkajšia teplota >> vyššia teplota primárnej vody + nočný útlm = nízke požadované prietoky cez ekvitermický ventil), čoho dôsledkom je rozkolísanie výstupnej teploty.
Opět se potvrzuje že primární problém je způsob provozu topné sítě. Do bytů byly instalovány TRV dle zákona a s vlastními teplárnami (zdroji tepla) nebylo provedeno nic zásadního. Často se stává že sítě jsou přetápěny z důvodu vyšší fakturace. Zajímalo by mne kolik procent teplárenských sítí má v automatickém provozu regulaci jak teploty na výstupu z teplárny dle času a venkovní teploty tak i kvalitní regulaci neutrálního bodu a ne pouze v ručním ovládání. Vím že kvalitní regulace dokáže dopravit teplo včas a přitom ušetřit výkon oběhových čerpadel a omezit tepelné ztráty na minimum i když je spotřeba od teplárny vzdálená více jak 10 km.
Dobrý den, v některých případech to není až tak těžké vysvětlit. Mnohdy bývá nevhodně nastavena ekvitermní křivka. V praxi to pak znamená, že např. na stoupačce, kde jsou převážně ložnice, jsou v noci termostatické ventily uzavřeny /ať již manuálně nebo svojí funkcí/. V té chvíli vychladne stoupačka a pak stačí, když otevře jeden termoventil /mám osobně vyzkoušené/, a klepání vlivem teplotní dilatace je na světě. Samozřejmě na to má nemalý vliv i hydraulické vyregulování. Zkoušeli jsem nastavit na stoupačce minimální diferenční tlak, aby ještě radiátory topily, což je 3 kPa, a přesto ke klepání docházelo.
Vážený pane Šmelík, je dobře , že jste se do diskuse také zapojil, a že jste zde zveřejnil i vaše odborné články popisující problematiku hlukovývh projevů v otopné soustavě. Pozorně jsme si vaše články přečetl a musím s vámi naprosto souhlasit. Se všemi příčinami, které uvádíte, jsme se ve své praxi setkal . Řešili jsme jak zabetonované průchodky, tak nevhodně volené a vedené kompenzátory. U těch průchodek je problém, že ocelová chránička není v ose se stoupacím vedením UT. I když se převaří přípojka k OT tak, aby stoupací vedení bylo v ose chráničky, o podlaží níže tomu tak nemusí být. V takovém případě je nutné vybourat původní chráničku a nainstalovat chráničku novou, chráničku, u které je dostatečná vůle, a zároveň je v celé své délce se stoupacím vedením rovnoběžná. Pokud se chceme vyhnout bourání, což je pro nájemníky nepříjemné, vyřízneme tu část potrubí, která prochází chráničkou, a navaříme zpětně na její místo potrubí o dimenzi menší. Tím se vyhneme kontaktu stoupacího vedení s chráničkou a samotnému bourání. V jednom případě nám také pomohlo instalovat regulační šroubení v nejvyšším podlaží, mezi přívodní a vratné potrubí stoupacího vedení. Pokud je pak sprváně nastavené, nedochází k ochlazení stoupacího vedení a následným teplotním dilatacím, a zároveň to nemá negativní vliv na funkci OT těles v jednotlivých patrech. Neřeší to však případy, kdy je v OS razantní noční útlum nebo se v noci netopí vůbec. Při ranním najíždění pak k hlukovým projevům opět dochází. Samozřejmě se dá problém řešit i vhodným typem a nastavením ekvitermní regulace, jak uvádí Vláďa, ale na to se v praxi nedá spoléhat. Pro zaměstnance tepláren je to práce /i investice/ na víc, a mnohdy jim chybí i potřebné zkušenosti. Zajímalo by mě však, jak by se tento problém měl řešit po právní stránce, a kdo by měl financovat nápravu. V době , kdy se instalovaly k radiátorům pouze kohouty fy Myjava, tomu žádná stavební firma nevěnovala dostatek pozornosti, a nikdo tenkrát ani nepředvídal, že k takovýmto závadám bude jednou docházet. Trochu tomu napomohla i povinná instalace TRV, protože při výměně ventilů za kohouty, případně i při montáži regulačního šroubení, dochází k „vyosení“ stoupacího vedení vůči chráničcw. Viděl jsem několik radiátorů, které z části „plavaly ve vzduchu.“ Při pnutí radiátorové přípojky, způsobeném násilnou instalací ventilu a nedodržením původní stavební délky, docházelo k „zvedání se“ zadní části tělesa radiátoru. Mezi články a upevňovací konzolou pak bylo několik milimetrů vůle. Při instalaci plovoucí podlahy si podlahář ani neuvědomí, co zbůsobí , když chráničku zalije stěrkou. Dalším faktorem je pak nevhodně nastavené ekvitermní křivka. V takových případech není ojedinělé, když během nočního útlumu, i při uzavřených ventilech, je v jednotlivých místnostech teplota vyšší, než je projektovaná. Sám jste pak uvedl nevhodně uložené kompenzátory, bez osového vedení, nebo nevhodné typy /gumové/, které umožňují „vyosení“ stoupacího vedení vůči cháničce. To vše má vliv na hlukové projevy, ale jak z toho ven? Máte vy sám nějaké zkušenosti s tím, jak by se mělo postupovat při nápravě? Někdo totiž musí zaplatit diagnostiku, která určí přesnou příčinu, a někdo musí také zaplatit firmu, která provede nápravu. Kdo by tyto náklady měl podle vás platit? U koho by si měl tyto služby nájemník objednat? Kdo by měl posoudit oprávněnost jeho stížnosti, když mu není vyhověno ? Z mé zkušenosti mohu napsat, že pokud se jedná o hlukové projevy způsobené přehozením přívodu a zpátečky stoupacího vedení, a následného klepání ventilů, tak to platí dodavatel tepla. Zatím tomu tak bylo ve všech případech, a že jejich byly desítky. V případě průchodek si opravy, ať již se jednalo o bourání nebo jen výměnu potrubí v průchodkách , hradilo sdružení vlastníků v jednotlivých objektech. Nikdy jsem však nezažil, že by si tyto náklady měl nájemník platit sám. Pokud jste četl celou diskuzi k tomuto tématu, je zde mnoho dotazů, že si stěžovatelé neví rady na koho se mají obrátit, a také, že nikdo nemá zájem jejich problémy s hlukovými projev y OS řešit, a už vůbec ne tyto projevy odstranit a zároveň auhradit takto vzniklé náklady. Předem děkuji za váš názor, Stoll Petr.
Opět dokonalý nezájem pokud někdo jim nezaplatí. Zásadně je to chyba na straně provozovatele. To že někdo prohlásí že s tí nelza nic dělat je jenom výmluva. Dokud několik firem nedostane opravdu citelnou pokutu za neodborné instalace a provoz zařízení nic se u nás nezmění.
Dovolil jsem si provézt rozbor problematiky hlučnosti topného systému po montáži termostatických ventilů. Vycházím z toho že před montáží TRV se hlučnost neobjevovala. Při navrhování původního topného systému se vycházelo z toho, že je nutné zajistit průtok ve všech radiátorech a nic jiného dodavatele nezajímalo. To znamená vzal se potřebný výkon s nějakou rezervou a při navrhovaném teplotním spádu 20 stC tomu odpovídá nějaký výkon čerpadla. Zpravidla čerpadlo mělo tlakovou diferenci 5-6 m vodního sloupce. Všechny radiátorové ventily byly otevřeny a průtoky se usadily dle místních tlakových poměrů. Doba pokročila a přinesla požadavek na instalaci termostatických ventilů. (Tato instalace byl obrovský kšeft). Změně na straně spotřeby tepla neodpovídala změna na straně zdroje. Pokud byla vyměněna oběhová čerpadla tak pouze za čerpadla se stejným vybavením a topné systémy nebyly doplněny regulátory tlakové diference na vstupu do jednotlivých stoupaček. Tato rozdílnost způsobuje následující problémy: a) provoz termostatických ventilů při větší než jmenovité tlakové diferenci způsobuje nárůst rychlostí v prostoru regulační kuželky až na vznik místních kavitací které emitují různé zvukové efekty b) během provozu dochází k přivírání až zavření TRV a tím se oběhové čerpadlo dostane do oblasti kdy není jasně definována jeho pracovní křivka, při dlouhodém provozu v tomto bodě dochází k místnímu ohřevu v čerpadle až začne čerpadlo kavitovat ( vznik místních odparů) c) během provozu při minimálním otevření TRV za současného nárůstu tlakové diference dochází k samovolnému pootevření TRV a toto může způsobovat tlakové kmitání topné soustavy. Nemělo by k tomuto jevu docházet pokud jsou všechny termostatické hlavice OK. Maximální tlakový rozdíl na standardním termostatickém ventilu může být 100 kPa. Při větších tlakových rozdílech výrobci nezaručují správnou funkci. Z uvedeného vychází že instalace termostatických ventilů nebyla doprovázena příslušlými úpravami jak ve zdrojích tepla tak nebyla provedena montáž regulátorů tlakové diference na vstupu do stoupaček a pokud byly regulátory namontovány tak nejsou řádně nastaveny na cca 15-20 kPa. Největší nedostatek vidím v instalaci oběhových čerpadel bez možnosti regulace tlakové diference a zároveň v nedostatečné pozornosti ekvitermní regulaci, pokud bude fungovat regulace teploty na výstupu z výměníkové stanice nebude docházet k úplnému uzavírání termostatických ventilů a omezí se všechny problémy. Jinak k dotazu na přivaření stoupačky. Pokud je stoupačka volná od fixace na obě strany není jeden bod na závadu. Standardně drží stoupačku jednotlivé odbočky k radiátorům podívejte se jak je provedeno uchycení stoupačky na jejím spodním konci, od fixace přívodního vodorovného potrubí by mělo být minimálně 2 m. Pokud je pata fixována nutno svar v průchodce odbrousit, opatrně docela to cáká.
Drobná informace. Pokud chci zjišťovat zdroj hluku je to možné pouhým uchem. Nedoporučuji přikládat ucho na topný systém. Dělá se to následovně. Drát, nejlépe stará nepoužívaná jehlice na pletení, na opačném konci než je hrot ohnu cca 3 cm od konce ( neuzavřené očko). Hrot přiložím na kontrolované místo a ke druhému konci přiložím ucho tak aby se zvukovod do ucha uzavřel. Elektronika je moc drahá.
Na to je dobrý i větší šroubovák. Hrot na stoupačku, konec držadla do ucha.
Pozná se tak klepání i když ještě není dost slyšet "jen tak". Problém ovšem je, že se nepozná dotčené místo, kde stoupačka tře o průchodku (jestli klepe zezdola nebo zeshora). Na to asi není žádný diagnostický nástroj vůbec :-( ; pokud by byl, řešení vybourávání průchodek by se omezilo jen na dotčená místa.
Samozřejmě jsou přístroje které Vám identifikují celé zvukové spektrum ale ta cena. 1 přístroj cca 250000 Kč. Další místo které způsobuje problémy jsou vlastní výměníkové stanice. Též vnější zdroj tepla musí ekvitermě regulovat. Pokud jede dle nevhodné křivky opět dochází k místním odparům na sekundární straně. Zde je u velkých výměníků problém s velkou časovou odchylkou při provozu za minimálních průtoků na sekundární straně. Speciálně u výměmíků pára/voda. Zde dochází při malých prouděních k velkému kolísání teploty na výstupu z výměníkové stanice. Nutno řešit v řídícím systému - vyhodnocovat průtoky topné vody a pokud poklesne pod nějakou úroveň tak přívod páry uzavřít. Ale to už je řešení někde jinde.
Dalším zdrojem hluku bývají větší oběhová čerpadla která jsou s motorem spojená spojkou. Pokud je tato spojka špatně ustavena dokáže vydávat pěkně drnčivý zvuk. Potom jsou to nevhodně řešené parametry pro odstavení pomocného oběhového čerpadla. Vznikají rázy od zpětných klapek na výtlaku. Některé plynové kotelny hlavně s otevřenou expanzní nádrží měly už v návrhu chybu. Kotelna se skládala ze tří kotlů které se postupně dle tepelné spotřeby připojovaly. Chyba byla v tom že se kotle odpojovaly pouze na straně plynu nikoliv též na straně topné vody. Co se dělo provozovaný kotel je trvale provozován na plný výkon, po dosažení maximální teploty na svém výstupu tak vypnul. Protože současně protékala topná voda přes ostatní kotle byla výsledná teplota výrazně nižší. Obsluha aby dosáhla plného výkonu provozovaného kotle zvýšila vypínací teplotu provozovaného kotle aby se též zvýšila teplota na výstupu z teplárny. No a na problém bylo zaděláno. Protože byl systém otevřený docházelo k místnímu přehřátí a tím i k odparu a následné kondenzaci, z toho byly velké rázy. Prostě rachot a při tom provozovaný kotel nebyl provozován na svém plném výkonu. Pomohlo důsledné oddělování kotlů i po straně topné vody.
Pane Stoll právě jsem vyčetl z dokumentace pro TRV firmy OVENTROP a předpokládám že ostatní dodavatelé na tom budou stejně. Standardní dP 15 - 30 max 100, speciální hlavice až 3bar (300 kPa). Pro vyšší dP do 100 kPa udávají korekce.
Omlouvám se za nedorozumění. Maximální tlak může být i tak vysoký, jak uvádíte. Já měl na mysli tlak výpočtový a reálný /tedy provozní/. Běžně se navrhují TRV na diferenční tlak 5-10 kPa. Při 25 kPa a výše již začínají "hučet", samozřejmě jak který. Právě Oventrop je jeden z mála výrobců, jenž uvádí parametry ohledně hlučnosti. A aby tam těch 25 kPa a výše nebylo, musí se instalovat regulátory diferenčního tlaku či snižovat otáčky čerpadel. Ale to sám víte nejlépe :-)
Nechci jim dělat reklamu ale možnost práce při vyšších dP bych doporučil právě na výškových budovách kde se již začíná projevovat rozdílnost měrných vah přívod/zpátečka. Při větším dP se to neprojevuje. Omlovám se ale nemám dokumentaci od dalších výrobců. Ještě jsem si vzpoměl na jeden problém kterému se často nevěnuje pozornost. Při montáži připojovacího potrubí si montážníci pomohou tím že prostě se potrubí dotáhne a ono se podá. Dost často mne neměli montéři rádi když jsem požadoval aby sací a výtlačné potrubí netáhlo za připojovací přírubu. To znamená že na začátku zkoušek jsem si vyžádal aby bylo odpojeno sací a výtlačné potrubí na zkoušeném čerpadle. Pokud po odpojení tzv odskočilo nepřistoupil jsem k dalším zkouškám dokud nebyla mezera mezi přírubou potrubí a přírubou čerpadla stejná mezera po celém obvodě a díry pro šrouby zůstaly proti sobě. Ono to totiž po namontování celkem nevadí ale za nějaký čas dojde k deformaci skříně čerpadla a geometrie se úplně rozhodí a celé to začne kmitat, drnčet a pod.
S tím čerpadlem můžete mít pravdu. Něco podobného jsme zažil také. Topenáři smontovali sestavu čerpadel mezi hrdla rozdělovače a potrubí pro objekt. Nechali ale celou sestavu "viset" v prostoru, bez podpěr a konzolí. Samozřejmě se hluk přenášel do přízemních bytů. Dodatečně se pak instalovali podpěry a gumové kompenzátory.
Něco podobného také může nastat při instalaci TRV, obzvláště při montáži regulačního šroubení. V takovýchto případech se zkracuje potrubí. Pokud si topenář naměří špatnou délku délku, snaží se pak přípojku k TRV přitáhnout násilím. Samozřejmě tím odchýlí potrubí stoupačky, které se pak dotýká chráničky.
Jak píšete o hluku při použití mechanických spojek /u kozlíkových čerpadel/, s tím má také špatné zkušenosti. My jsme to řešili výměnou za gumové obruče. Soustružník nám ale musel vyrobit speciální příruby pro uchycení těchto obručí. Hřídel čerpadla pak mohla být mimo osu motoru, běželo to celkem tiše.
Dobry den, pripojuji se take s prosbou o radu. Bydlim v panelovem dome s dalkovym vytapenim, lonska zima byla bez problemu, ale nyni mam velke problemy s termostatickymi ventily. Pokud na nem nastavim urcitou hodnotu tak ve chvili, kdy se ventil zacne privirat zacne vydavat neunosny ramus, praskani, lupani,.... Tato situace nastala u vsech topnych teles v byte. Bouchniti se take ozyva pokud vetil uzaviram a to v jednom miste polohy ventilu, dle teploty v byte. Dekuji za radu
Dobrý den, již jsem zde někde psal, že existuje několik druhů tzv. "hlukovývh projevů" v otopné soustavě. Podle toho co píšete, bych vyloučil tzv. "klepání", které je způsobenom převážně teplotní dilatací stoupacího potrubí v průchodkách mezi byty. Spíše bych to viděl na "nadprůtok", popř. "přehozené potrubí" na stoupacím vedení. Zkuste uzavřít radiátory, aby vychladly, a pak naplno otevřete termostatický ventil. Jednu ruku přiložete na horní potrubí /přívodní přípojka k OT/ a druhou na potrubí spodní /vratná přípojka k OT/. Horní potrubí musí být teplejší a tato teplota musí mít při náběhu stoupající tendenci. Dejte mi pak vědět,zda-li je to v pořádku či nikoliv. Neměl by jste foto tzv. "měřicího uzlu" ? Jedná se a kalorimetrické měřidlo a další armatury /vyvažovací ventil, regulátor diferenčního tlaku, filtr a uzávěry/. Tento "uzel" bývá většinou v suterénu, v nějaké technické místnosti, na vstupu potrubí UT a TV/TUV/ do objektu. Někde jsem zde vkládal i foto.
Dobry den, dekuji za odpoved. Vrchni trubka je teplejsi nez spodni. Nevim zatim proc, ale vcera a dnes jsem jiz tento problem nezaznamenal. Mohlo by to byt tim, ze v dome zacalo topit vice bytu a tim se snizil tlak v soustave?
Dobrý den, ano, pokud lidé otevřou termostatický ventil, ať již manuálně nebo na základě vlastní funkce hlavice, dojde k prohřátí stoupacího potrubí a problém může na nějakou dobu "zmizet."
Dobry den, mam takovy dotaz, take na praskani v radiatorech. Mame RD s plynovym kotlem a kdyz vecer vypneme topeni , v nekterych radiatorech lupe(praska). Da se s tim neco delat? Dekuji za odpoved Zajic
Je velká pravděpodobnost že to je kombinace teplotní a tlakové dilatace. Moc šancí na odstranění neni. Pokuste se překontrolovat všechna úložná místa, (upevnění) každý radiátor by měl mít poze jedno pevné uložení a když bude úplně uvolněn taky se nic neděje. Uložné body se pokuste lehce prostříknout silikonovým olejem. Maže i za vyšší teploty.
chtěla bch Vás požádat o radu a pomoc. Již druhým rokem bydlím v panelovém bytě. Již minulý rok jsem pochopila že ty ohromné rány nedělá žádný soused po nocích, ale něco je špatně v místnosti pode mnou, kde je jak předpokldám nějaký topný systém. Vydržela jsem to celou dobu na prášcích na spaní. Bydlím v přízemí tohoto domu a jsem asi jediná kdo má problém, nikdo jiný takové ohromné rány neslyší, vypadá to, že to jde ze zavřené místnosti kde je asi výměník tepla. Nyní je to druhý týden kdy spím asi tak 2 hodiny denně a již jsem začala pocitovat vážné zdravotní problémy, nemohu se nechat vyhodit z práce, tak jsem se rozhodla, že s tím ihned něco udělám. Ty rány jsou opravdu moc veliké, nechápu kde takové tlakové rázy mohou vznikat. Správce našeho domu odjel, mohu se dle Vašeho obrátit přímo na firmu Dalkia která toto musela instalovat? Jinde žádné klepání v topení není, pouze v pokoji kde spím, v té stěně se nesou ty rány, jde ze zdola jak já říkám z kotelny. Budu Vám vděčná za nějaké materiály, budu se snažit zjistit čím to je, ale nějaký návod postupu by mi velmi pomohl. Děkuji Vám za Vaši odpověď a pomoc. Budu Vám moc vděčná za materiály i radu. Bc. Šumská Denisa, email :
moc Vám děkuju za odpoved. Potřebné udaje ještě dneska zjistim a vše nafotím. Zvuk není rytmický takové velmi hlasité klepání, ale frekvence je velmi častá, proto se u toho nedá usnout. Zvuky se začnou ozývat jakmile se začne topit, pokud je přes den topení vlažné klepání není jenom trošinku,, ale jakmile to pustí tak kolem té 10 hodiny tak to začne nabývat na intenzitě. Projevuje se to celou topnou sezonu. Ještě dnes všechno zjistím. Děkuji moc vaši odpoved
Dobrý de paní Šumská, domnívám se, že se bude jednat a problém s průchodkami pro potrubí. Už jsem zde zvřejňoval nějaké fotografie v příspěvku ze dene 31.01.2008 17:16.
Hluk vzniká při dilataci potrubí, která je způsobena prudkým střídáním teplot.
Zrovna nedávno byl k tomuto tématu zveřejněn článek pana Galáda /zašlu vám jej v příloze s ostatními/.
Uvedu jen několik poznatků pana Galáda :
Závěry z měření V tomto (ale nejen v tomto) případě se ukázaly všechny možné i nemožné chyby, které mají významný vliv na ekonomiku provozu otopných soustav, efektivnost výroby, distribuce a užití vyrobeného tepla a k tomu ještě se všemi negativními projevy otopných soustav, z nichž nejvíce obtěžuje uživatele hluk, způsobný teplotními útlumy a náběhy, nepravidelnými zásahy uživatelů do změn teplot vody v tělese (od maxima až k pokojové teplotě, také doprovázené zvuky z dilatace a pnutí materiálu) nepravidelnými zásahy uživatelů do množství cirkulující vody (uzavírání a otevírání ventilových hlavic), což vede k hydraulické nestabilitě (při nastavených hodnotách Kv na patách a v uzlech otopných soustav se při snížení průtoků úseky snižuje jejich hydraulický odpor a takto zvýšený tlakový rozdíl se přenáší na termostatický ventil v bytě). Za velmi sníženého průtoku samočinné regulátory působí kontraproduktivně, jelikož neškrtí přebytečný tlakový rozdíl, který se zvyšuje, ale naopak se snaží za každou cenu udržet nastavený tlakový rozdíl. Závěry můžeme proto rozdělit do již zmíněných dvou základních kategorií.
Zaznamenal jsem i stížnosti uživatelů bytů, kteří vstávají ráno dříve do práce, že pociťují v bytě chlad. Jak vidíme z grafů, je vratná voda z tělesa po uzavření TRV dosti studená a po náhlém otevření TRV dojde k teplotnímu namáhání tělesa i trubek dvojím způsobem, na vratném potrubí se prudce ochladí a na přívodním prudce ohřeje. Tyto teplotní „šoky“ vyvolávají změnu vnitřního pnutí materiálu a při překročení určité hranice dochází k nežádoucímu hluku, který lze charakterizovat jako „praskání“, „klepání“, „ťukání“, atd. Toto je negativní působení uživatele, který je nucen z důvodů dodávky nepřesných teplotních parametrů regulovat ve větším rozsahu, než je vhodné. Termohydraulické podmínky v otopné soustavě jsou ze strany uživatele ovlivňovány lokálně, když se při manipulaci s TRV mění teplotní rozdíly na tělese a v přípojce a průtoky v rozsahu 0–100 %. O důsledcích těchto regulačních zásahů uživatele na termohydrauliku otopné soustavy jsme již řekli výše.
Je známo, že při poklesu průtoku daným úsekem či větví, klesají hodnoty hydraulických odporů (třecí i vřazené) a při poklesu průtoku na polovinu jsou ztráty zhruba čtvrtinové. Při daném nastavení hodnot Kv na seřizovacích a regulačních armaturách lze snadno odvodit, že se při poklesu tlakových ztrát na potrubní síti tlakový rozdíl zdroje přenáší na TRV na tělesech, a pokud jsou některé TRV ještě pootevřeny, potom jimi nutně protéká větší ,množství otopné vody a nesmyslně se zvyšuje příkon tepla na těleso. Termostatický ventil v důsledku toho začne uzavírat a vlivem vysokého tlakového rozdílu na něm vznikají hlukové projevy, přenášené někdy i do celé otopné soustavy. Pokud termostatické ventily nejsou seřízeny, třeba nedostatečnou prací dodavatele, či svévolným zásahem uživatele (mají např. přednastavení 7.0 namísto 3.5), je tím uměle zvýšena možnost průtoku a pak mluvíme o předimenzování výkonu tělesa, a to vede k přetápění. Při průměrném nastavení termostatických ventilů na 7.0 namísto 3.5 musí být stanovena zcela odlišná ekvitermní křivka a zcela změněny průtoky, příp. se musí předělat veškeré hydraulické seřízení. Tato fyzikální podstata je ve valné většině otopných soustav opomíjena se všemi důsledky hlučnosti a snížené efektivnosti výroby, distribuce a užití tepla.
Dovoluji si drobné doplnění na vysvětlení. Rázy v potrubí jsou skutečně jako následek změn teplot. Zde je nutno upřesnit kolika podlažní je panelák. Při 12 patrch je to skutečně problém, ale pokud primární zdroj energie (výměníková stanice) pracuje tak jak má může docházet k teplotním šokům pouze při natápění a odtápění, jinak má regulace teploty topné vody pracovat dle nastavené teplotní křivky dle venkovní teploty a termostatické ventily se starají pouze o drobné doregulování. Pokud vznikají velké teplotní změny topné vody je základní chyba v seřízení regulací přímo u zdroje. Když dovolíme změny teloty v rozsahu +-1 stC tak nemůže docházet k takovým změnám v délce stoupaček. Železo se roztahuje cca 1mm /1m délky při ohřátí (ochladnutí) o 100 stC. To znamená při běžné změně teploty topné vody o 2 stC je to u 12 podlažního paneláku změna délky o 0,7 mm. Tyto změny by měly být pozvolné. Někdy se stává že při montáži bylo použito třmenů které už nebyly povoleny. Průchodkám by mělo stačit na utišení prostříknutí silikonovým olejem (prodává se ve sprei). Větší problém vidím v systémech které jsou po primární straně topeny parou zde bývají opravdu velké rázy. Dalším problematickým místem jsou regulační elementy na primární straně, zde může docházet ke kavitacím jejichž zvukové efekty se přenášejí do sekundárního systému, zde pomáhá pouze instalace tlumících elementů - vzdušníky a pod.
CHtěl bych k tomu jen podotknout, že tentýž problém, evidentně dilatační mám v domě, který má pouhé 4 podlaží. I těch 10m od ohybu v plynové kotelně po těleso v 3. patře stačí, aby se při sebemenší změně teploty silné praskání projevovalo . Jen mi není jasné, jestli je v tomto "krátkém" případě lepší klouzavější průchod, ať si trubka pracuje, nebo ji spíš upevnit svarem proti posunu v mé průchodce. (To nemám ze své hlavy, takovéto řešení jsem si kdesi přečetl.)
V žádném případě nefixovat vznikající síly dokážou destruovat topný systém. Ještě drobnost. Rozdíl v topení přes den a v noci. Termostatické ventily skutečně mají přivírat až zavřít průtok topné vody přes den pokud je vnější příkon tepelné energie větší než je skutečná spotřeba. V noci je to poněkud odlišné. Pokud je nastavena správná teplotní křivka musí být do místnosti stále dodávána energie, vnější přísun není. To znamená v noci by termostatické ventily neměly zavírat. Pokud zavírají není před ventilem odpovídající teplota topné vody. Nutno snížit. U plynových kotelen pokud kotel nemá plynulou regulaci topného výkonu dochází skutečně ke skokovým změnám. Zde mírně pomůže snížení startovací teploty. Překontrolujte zda oběhová čerpadla odstavují současně s vypnutím kotle nebo zda jedou trvale. Dále pomůže úprava startovacího algotirmu. Není nutné startovat každých 5 minut ale určitě stačí jednou za hodinu. Za hodinu dojde k mírnému poklesu teploty v domě a při dalším startu kotel pracuje delší dobu. To je jedna z možností. Dále též je možno instalovat vyrovnávací akumulační nádobu. Pokud máte zájem můžu vézt při indentifikaci vad. Nejsem starej ale mám velké provozní zkušenosti. Zatím vždy platilo že šedivá je teorie ale zelený je strom života.
Děkuji za info a Vaši snahu pomoci. Čerpadlo oběhové jede nonstop a nevím, zda to jde jednoduše rychle spřažit s činností kotlů. Technicky samozřejmě ano , (jsem původně elektromechanik) Dnes zakoupím silikon ve spreji a udělám pokus dle Vaši rady ve své průchodce. Stejně mám pocit, že ona je příčinou (zdrojem ) zvuků.
Trubka se nesmí vůbec dotýkat chráničky. To by nevadilo pouze v případě, že by potrubí bylo uloženo pomocí pevných a kluzných bodů, v kombinaci s kompenzátory. To však v praxi nebývá zvykem.
Pokud se vám prudce mění teplota ve stoupacím potrubím, na základě otevírání a přivírání TRV, zkuste změnit ekvitermní křivku.
Někdy pomůže nainstalovat v nejvyšším podlaží regulační šroubení, mezi přívod a zpátečku. Dá se pak nastavit minimální průtok, který nijak neomezuje funkci TRV na jednotlivých OT, a zároveň nedochází k prudkým teplotním změnám na stoupacím potrubí.
Měl jsem také problém s praskáním v topení v panelovém domě. Při výměně radiátorů jsem mohl trochu zkoumat a zjistil jsem problém jak jinak než v průchodkách. Nešlo až tak o dotyk trubky a průchodky, ale o zalití betonem! Provedl jsem vymlácení betonu v průchodkách - bylo to možné asi jedině proto, že máme první byt nad chodbou, nevím jak by se na padající zbytky betonu tvářili sousedi. Na fotkách je vidět zafixování trubek do středu, dále díra skrz do chodby, vyplnění izolační pěnou a silikonem (amatérské). Na poslední také pohled na stropní průchodky a jejich vychýlení od středu. Zde byl pohyb volný a provedl jsem také vyplnění aby se kov navzájem nedotýkal. Výsledek je skvělý - už 2 roky klid při spaní!
Dobrý den, je dobře, že jste zde vaše zkušenosti uvedl, a doplnil je ještě fotografiemi. Měl jste výhodu v tom, že bydlíte nad suterénem, a že vnitřní průměr chráničky je o dost větší než vnější průměr stoupacího potrubí UT. Díky tomu, že je přípojka měděná, jste mohl potrubí i lépe vystředit .
My jsme to takovýmto způsobem také řešili několik zakázek, včetně utěsnění pomocí mirelonové izolace a silikonového tmelu. Ale to bourání! Navíc chráničky byly těsnější a nešly optimálně vystředit.
Používáme tedy spíše metodu, že potrubí vyřízneme, tam kde prochází průchodkou, a navaříme potrubí o dimenzi menší. Někde jsem zde vkládal i fotky.
Ve vašem případě bych možná na přípojku osadil uzavírací ventily nebo šroubení /mezi železo a měď/, nemusíte pak vypouštět stoupačku při opravě radiátoru. Ale pokud to máte dobře spájené, tak by to mělo být OK. Samotné těleso se dá uzavřít i armaturou typu "Vekolux".
Dobrý den, ani jsem si to neuvědomil, ale máte pravdu, měl jsem určitě velké výhody. Uzavírací ventily mám, je to naprosto skvělá věc. Během chvilky je možné radiátory úplně odpojit. Pokud někdo nezná, zde krátký popis: odšroubují se 2 krytky, imbusem se uzavřou ventily a vypustí se voda z radiátoru. Následně se již odšroubují matky tesně pod radiátorem a je možné ho dát celý pryč. Aktuálně řeším pískání v termostatických hlavicích - dočetl jsem se, že pravděpodobně nejsou hlavice správně nastaveny. Když pískání začne, je to velkmi vysoký tón a moc dlouho se to nedá vydržet. Pomůže pouze krátkodobě pohnutí s hlavicí na jinou teplotu. Momentálně ani nevím jak hlavici sundat, ale ještě něco nastuduji a snad se toho zbavím ;-)
Dobrý den, jaké tam máte hlavice, že bych vám poradil s jejich demontáží. Termostatický ventil má tzv. "předregulaci". Když se vám povede clonou pootočit, mohl by jste pískání eliminovat. Podobného výsledku dosáhnete, když přiškrtíte šroubení u radiátoru. Vratné potrubí je to napravo . Uzavřete tedy imbusem pravou část šroubení a pak zpětně otevírejte. Stačí několik málo otáček. Když by to nepomohlo, tak můžete přiškrtit armaturu na vratném potrubí u stoupacího potrubí. Příčinou pravděpodobně bude, že máte v objektu "nadprůtok". Pokuste se domluvit s dodavatelem tepla, zda-li by nepřekontroloval průtok na patě objektu. Měl by tam být vyvažovací ventil a regulátor tlakové diference. Někdy se stane , že se do přízemních bytů přenáší pískání právě z uvedeného regulátoru tlakové diference. To by jste však poznal, pískání by se projevovalo i při uzavřeném ventilu.
Dobrý den, mám hlavice Danfoss. Nevím jak to ale nejsem schopen najít nějaký jasný popis jak se to montuje/demontuje :-) Nerad bych to nějak rozbil. Takže budu vděčný když mi něco napíšete nebo pošlete. Děkuji předem.
Dobrý den, nejdříve musíte odjistit "západku" na hlavici. Stačí k tomu nějaký malý a krátký šroubovák. Pravou rukou pak držte tělo hlavice a levou chytněte kroužek u ventilu. Kroužkem pak otáčejte proti směru hodinových ručiček, a hlavici následně sejměte. Pro lepší pochopení vkládám foto a nějaké linky :
V tomto případě se průchodka ve stropě nemusela bourat /průchodka se bourala pouze v podlaze, viz. předešlé foto/ , stoupací potrubí pak stačilo vystředit pomocí "gumových klínků" /viz.foto/.
řeším ve svém "novém" bytě obdobný a hlavně výrazný problém. Můžete mi poslat cenovou nabídku/informace, za kolik by tento problém Vaše firma odstranila?
VV: múže docházet k teplotním šokům pouze při natápění a odtápění, jinak má regulace teploty topné vody pracovat dle nastavené teplotní křivky dle venkovní teploty a termostatické ventily se starají pouze o drobné doregulování.
SP: Až tak bych s vámi nesouhlasil. K těmto rázům totiž dochází i během provozu, nikoliv jenom při natápění a odtápění, jak uvádíte.
V praxi totiž může nastat případ, že vám TRV pozavírají, obzvláště u stoupaček s ložnicemi, a medium ve stoupacím potrubí vychladne. Pak stačí aby jedna hlavice pootevřela a "klepání" je na světě.
Těžko také můžete nutit dodavatele tepla, aby upravil ekvitermní křivku pro ten určitý objekt. Narušil by tak v zápětí stabilitu ostatních objektů.
O použití silikonových olejů jsem zde již psal, i ostatních metodách, regulací počínaje a úpravou průchodek konče, ale každý objekt je individuální.
Přivaření potrubí ke stoupačkám také není dobré. Kdysi si tím pomáhali topenáři při instalacích. Pak se vše zalilo betonem. Při dilataci svar prasknul a hlukové projevy byly o to horší.
Pokud vím tak dle ekvitermní křivky jedou hlavně regulace na sekundární straně to jest na topné vodě pro spotřebitele. Vnější zdroje se tomu přizpůsobují. Vím že dodavatelé tepla primárně řeší svůj zisk a k tomu přizpůsobují svůj způsob provozu. Pokud mám vyregulované delta P na jednotlivých topných systémech není důvod aby v noci termoventily zavíraly. Opět připomínám že hlavním zdrojem všech potíží je neseřízenost regulace teploty topné vody, není reálný důvod proč by teplota za výměníkem měla kolísat více než +- 1 stC od zadané hodnoty vypočtené dle vnější teploty. Tyto změny nemohu považovat za teplotní šoky. Standardně se používá změna max 2stC za minutu. Na páře to je 5 stC/min
To máte pravdu, ale někde existují centrální výměníkové stanice, do kterých je přiveden např. horkovod, a z nich teprve "odchází" sekundér. V těchto stanicích je řízena i ekvitermnní regulace k ní napojených objektů /nemusí to být vždy objekty pro bydlení/. V jednotlivých objektech se pak řeší pouze průtok, resp. regulace diferenčního tlaku.
I když máte vyregulované delta P, tak to ještě nemusí nic řešit. Při nevhodně nastavené ekvitermní křivce dochází k přetápění i během nočního útlumu! TRV pak zavírají ve větším množství a to pak má vážný vliv na hydraulické poměry.
Také se stává, že regulátor diferenčního neudrží požadovaný diferenční tlak. Průtok se pak musí doregulovat jinou armaturou nebo snížením otáček čerpadla.
Pane naprostý souhlas. Snažím se pouze využít své zkušenosti z provozu a hlavně z uvádění do provozu různých teplofikačních systémů. Vždy jsem bral projekt jako základ a teprv když se zařízení dostalo na projektované meze které byly někdy limitované třeba špatnou úvahou upravoval jsem zařízení dle skutečných parametrů.
Vycházím hlavně z provozních měření která ověřuji buď v laboratoři nebo vyhodnocením regulačních pochodů. Pohybuji se hlavně při nastavování primárních zdrojů ať už teplovodních nebo parních.
Tak to věřím, že jste "studna" praktických znalostí. Zajímaly by mě vaše zkušenosti k nějakým konkrétním problémům , rád bych je pak porovnal s těmi mými. Zkusím něco připravit, a když nebudete proti, tak můžeme někdy podebatovat.
Dobrý den,co se týče hučení,tak to je způsobeno čerpadlem (pokud je to hučení slabé,je to normální)pokud je ale velmi hlučné,tak nemáte správně vyregulovanou topnou soustavu.To praskání je zřejmě vadný ventil v některém bytě,nebo může být namontován obráceně,nebo je otočená stoupačka se zpátečkou,čož jsme už taky řešili.To zjistíte tak když najíždí topení a vy si sáhnete na trubku pod ventilem.Pokud bude teplejší než ta co vede do ventilu,tak je to otočený.
To že by byl vadný ventil v některém bytě jsem vyloučil tak, že jsem na půdě postupně uzavíral a otevíral jednotlivé stupačky,(kotelna je v nejvyšším patře a rozvody jdou přes půdu a jednotlivé stupačky se dají zavřít)ale bez výsledku, když jsem uzavřel moji stoupačku, tak to sice ustalo, protože tam přestala proudit voda, ale při bližším poslechu bylo lupání jakoby z dálky pořád slyšet. Problám navíc začal ze dne na den zhruba na nový rok, v té době se však na soustavě neprováděly žádné opravy, či úpravy, při poslechu trubek na půdě mám dojem, že lupání má zdroj v kotelně, technik byl kotelnu zkontrolovat, ale nic nezjistil, navíc to bylo dopoledne, kdy bylo lupání velmi slabé. Taky by mě zajímalo, jestli systém nemůže být zavzdušněný, či jestli je ho možno vůbec odvzdušnit, na půdě je na potrubí jen automatický ventil, tek nevím, jestli třeba nemohlo dojít k jeho poruše.
vzduch tam být může,ale pokud to ve dne není moc hlučný a v noci jo,tak to vypadá na špatně rozložený tlaky v systému,nechat si udělat vyvážení systému
Zdravím Vás Pane Stolle, všiml jsem si, že jste nabídl některým zájemcům zaslání odborných materiálů, týkajících se hluku v topení, jestli by to bylo možné, rád bych se k těmto zájemcům připojil a požádal Vás jestli byste mi tyto materiály mohl zaslat také. Bydlím v sedm let starém čtyřpodlažním domě ve čtvrtém podlaží, dům má vlastní plynovou kotelnu, taktéž ve čtvrtém podlaží.Tuto zimu začalo z ne dne na den lupat ve stupačkách a to v různých intervalech a s různou intenzitou (obvykle je to slabší a méně česté dopoledne a intezivnější večer a v noci)Problém zjevně nesouvisí s rozpínáním systému v důsledku změn teploty (lupání se ozývá ať jsou stupačkÿ horké, či vlažné).Předem děkuji za opověď, Jaroš.
Zdravím.Delší dobu jsem zde nebyl na diskuzi.Takže co se změnilo ohledně praskání v topení.V loni přes prázdniny nám Pražská teplarenská předělala vyměníkovou stanici.Demontovali dva boilery na teplou vodu(jeden boiler měl obsah asi 3 m3 vody).Namontovali jeden rychoohřivací šnek a 300 litrový zásobník vody ,čerpadla,regulátory atd.To vše má mít úsporu v ohřevu tepla a také na nečekaný odběr teplé vody ve špičce. Co se týče úspory zatím nevíme, nedostali jsme ještě vyučtovaní .Na nedostatek teplé vody ve špičce si zatím nikdo nestěžoval. Co se tyče topení tak tam byl problém.Byla instalovaná nová regulace a než se vychytaly všechny problémy tak to nějaký čas trvalo.Tak jsme museli znovu trpět kvůli hluku,praskání v topení.Nakonec se to vyřešilo novým čerpadlem.Kde nám řekli,že motor čerpadla je třírychlostní a my máme nastavenou nejnišší rychlost.Od té doby je topení nehlučné!To jsou moje poznatky.Ale co bylá pravá přičina, která způsobovalá hlukové projevy v topení snad ví jenom dodavatelská firma, která montovala regulaci. Jinak naše regulace je statická nastavená podle projektové dokumentace a termostatické hlavice máme od 1985 výrobce Cotherm Příbram.V roce 1997 k vůli poruchovosti ventilů (nevhodné těsnění mělo za následek vytopení bytů)jsme vyměnili vnitřky ventilů(namísto fibrového těsnění byl použit gumový okroužek).Výměna nových termostatických hlavic 3.typ Cotherm Příbram.Udajně jsou složené ze švedských komponentů.Termostatické hlavice a ventily jsou od vyměny funkční a bez problému. Jinak nás trápi jedna věc máme velkou spotřebu tepla.Pokud porovnáme s jinými objekty, tak v přepočtu na m2 (celkem vytápime asi 9000m2), máme nejvyšší spotřebu tepla.Letos bychom chtěli nainstalovat regulátory tlakové diference podle nové vypracované projektované dokumentace a osadit radiátory poměrovými měřiči tepla.Okna máme na celém objektu vyměněny za plastová. Samozřejmě to musí schválit členská schůze nájemníků a Společenství vlastníků.Takže uvidím jak to vše dopadne.
Až budete mít vyúčtování, tak si ho prostudujte podrobně. Pražská teplárenská Vám bude účtovat jednak za odebrané GJ, a pak paušál podle rezervovaného příkonu. Měl bych mrazení, že přechodem ze zásobníkového ohřevu na průtokový ohřev TUV Vám musel ten rezervovaný příkon pěkně narůst.
Začínám vážně uvažovat o nějaké autosugesci nebo hypnóze, že bych pak považoval šumění ventilů a trubek za hučení potoka či kamen a rány v rourách za praskání dřeva v krbu. :-)
Dobry den pane Stolle, procitala jsem prispevky o klepani v topeni, nebot i me zacal tento problem "palit". V byte (panelovy dum) mam dva roky nove termostaticke ventily a az nyni (pravdepodobne na koci topne sezony) slysim ve vsech stoupackach klepani (pro me spise kapky vody v kratkych casovych intervalech)a to nejhorsi nastava vecer - kolem 22hod a pak rano. Je to opravdu napor na hlavu. Rada bych Vas touto cestou poprosila o zaslani podrobnejsich informaci, co s tim - ci kde hledat pomoc (teplarny, spravce domu atd..). Budu rada za jakoukoliv radu. Dekuji moooc. P. Triskova adresa-
Působí-li čerpadla v chráněných prostorech překročení směrných hodnot hluku (možná i tónová složka), doporučujeme tělesa čerpadel pružně uložit. Pružně uloženy musejí být rovněž veškeré potrubní trasy, které mohou svými vibracemi přispět k přenosu hluku. Průchody potrubí konstrukcemi je nutné realizovat "vibroizolačními průchodkami". Dále doporučujeme před a za čerpadlo vložit pružný člen. Hluky mající rázový charakter, šířený zejména při dojezdu armatur do koncových poloh, je nutné řešit pružným oddělením armatury od potrubní sítě či jejím seřízením, nebo výměnou za novější typ. Vhodné je rovněž zkontrolovat vlastní neprůzvučnost stavebních konstrukcí. Nejčastější příčinou hluku v chráněných prostorách je při provozu výměníkových stanic přenos vibrací po konstrukcích, proto doporučujeme pružné uložení veškerých instalací, u nichž je riziko přenosu chvění ze zdroje (potrubní rozvody, čerpadla, armatury, atd.). Průchody potrubí konstrukcemi je nutné realizovat správnými průchodkami (potrubí se nesmí dotýkat konstrukcí objektu). Dále doporučujeme před a za čerpadlo vložit pružný člen. Hluky mající rázový charakter, šířený zejména při dojezdu armatur do koncových poloh je nutné řešit pružným oddělením armatury od potrubní sítě.
K čemu potřebuji měření hluku a v jaké fázi stavebního řízení? Měření hluku od dopravy ve venkovním prostoru je nutné při návrhu oken a fasády – pro správné stanovení třídy zvukové izolace oken resp. vzduchové neprůzvučnosti fasády. Měřením hluku od dopravy ve vnitřním prostoru je nutné prokázat splnění směrných hodnot hluku dle nařízení vlády – nutné ke kolaudaci. Měřením hluku od stacionárních zdrojů hluku uvnitř budovy (výtahy, VZT, apod.) je nutné prokázat splnění směrných hodnot hluku dle nařízení vlády – nutné ke kolaudaci. Měřením vzduchové, resp. kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí se ověřují akustické vlastnosti těchto konstrukcí, zda jsou dostatečné či nikoliv
Koupil jsem nový byt a ruší mne nadměrný hluk, jak postupovat? Pokud se nejedná o žádný z výše uvedených problémů, je možné, že rušivý hluk je způsoben nesprávně provedeným vzduchotechnickým či jiným technickým zařízením (např. klimatizační jednotkou, kotelnou, výtahem atd.). V těchto případech je nutno postupovat individuálně a řešit problém s pomocí odborného technika – akustika.
Společnost kvinting PRAHA se věnuje kontrole a monitoringu kvality životního prostředí se specializací stavební akustiku, hluk a jeho ekologické dopady. Mezi služby, které poskytujeme našim klientům patří:
* úřední měření hlukových hladin * měření vibrací * měření vzduchových neprůzvučností stavebních konstrukcí * měření kročejových neprůzvučností * poradenská činnost v oblasti hluku * zpracováním akustických studií a protihlukových opatření jak v průmyslu, tak ve stavbách občanského vybavení.
Společnost je držitelem autorizace pro "úřední měření hlukových hladin v pracovním i mimopracovním prostřední a stavební akustiku se specializací průběžného monitorování hlukových hladin ze stavební činnosti velkých staveb" V luhu 1029/14 140 00 Praha 4 tel./fax: +420 261 224 977 tel. 2: +420 261 211 254 email:
zdroj emisí hluku Zdroje hluku lze rozdělit dle jejich využití:
* vzduchotechnická zařízení – odsávání vnitřního vzduchu * osobní výtahy – doprava osob * zařízení otopného systému – vytápění obytných místností * vodovodní potrubí – přívod pitné vody * kanalizace – odvod splaškové vody
Nejvíce diskutované bývá vždy zvolení vhodného zařízení, které je právě zdrojem emisí hluku. Vhodným řešením při opravách technologie a instalací v renovovaném panelovém domě je v prvé řadě zvolení správného a vhodného výrobku, kterým se bude plně eliminovat jeho vlastní hlučnost a v druhé řadě návrh a způsob jeho osazení do stávajících či nově zbudovaných konstrukcí. Veškerá technologická zařízení musí být zabezpečena a opatřena dle předpisů montáže jednotlivých výrobců navržených zařízení. Všechna zařízení a rozvody musí být dilatačně oddělena, pružně nebo plasticky uložena na jednotlivých konstrukcích tak, aby bylo zamezeno přenosu hluku a vibrací do přilehlých konstrukcí. Pružné uložení takových nově instalovaných zařízení má být provedeno odborně dle hmotnosti a výkonu zařízení s ohledem na rezonanční jevy. V jejich důsledku by mohlo dojít i k zesílení přenosu chvění právě v těch kmitočtových pásmech, kde je potřebné hluk omezit. Tlumící prvky (izolátory chvění, silentbloky ) mají být v návrhu výrobců jednotlivých zařízení a měly by být součástí dodávky takovéhoto zařízení. Chvění se od zdroje může přenášet i po připojovacím potrubí. Hluku vznikajícího tímto připojením se zabrání pružnoplastickým propojením mezi zařízením a vlastním potrubím. V prostupech stavební konstrukce má být potrubí obaleno měkkým materiálem. V případě technologických zařízení lze navrhnout podložení pryžovými podložkami, které zabrání přenosu hluku z vnitřních zdrojů do ostatních částí konstrukce. Pryž snižuje přenos vibrací přenášených do konstrukcí a omezuje tak sekundárně vyzářený hluk do ostatních místností. ( viz obr. 5 ) http://www.izolace.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=2276
6.4.1.1.1 Rozvodný systém ústředního vytápění Musí splňovat požadavky ČSN EN 12828 (06 0205) Otopné soustavy v budovách – Návrh teplovodní otopné soustavy, ČSN 06 0310:1998 Ústřední vytápění – Projektování a montáž. Rozvodný tepelný systém je vyžadován dvoutrubkový. Připojování jednotrubkových systémů je z důvodu vychlazení vratné vody nepřípustné. Pro stabilizaci tlakových poměrů je nepřípustné použití prvků přepouštějících oběhovou vodu z přívodního potrubí do vratného, vhodné je použití regulátorů diferenčního tlaku. Kompenzace roztažnosti a konstrukce pevných bodů jsou navrženy a provedeny s ohledem na teploty vnitřního zařízení. Uložení, průchody zdmi a stropy musí být provedeny tak, aby nezpůsobovaly hluk. Potrubní vedení musí být tepelně izolována a uložena tak, aby bylo zabráněno ohřevu vratné vody. Tloušťky izolací v souladu s Vyhláškou MPO 151/2001 Sb. do DN20 min.20 mm, DN20 – DN32 min 30 mm, DN40 – DN100 40 – 100 mm dle DN, pro DN>100 min.100 mm. U potrubí z plastů a mědi se tloušťka tepelné izolace zvolí podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru řady DN. U vedení potrubí ve zdi, v prostupech zdí a stropů je tloušťka izolace poloviční. V dokumentaci uvést tlakovou ztrátu objektu. Součástí projektové dokumentace musí být objektové a meziobjektové regulační plány v souladu s Vyhláškou MPO 151/2001 Sb.
e třeba dbát na to, aby nevznikaly nežádoucí hluky. Z tohoto důvodu je nutné zajistit udržování tlakových poměrů jak ve vnitřním otopném systému, tak diferenčních tlaků na prahu objektů (použití regulovaných oběhových čerpadel, regulátorů diferenčního tlaku).
6.4.1.6 Ochrana proti hluku Je nutno neumísťovat zařízení, která mohou způsobovat hluk, do místností, které sousedí s místnostmi se zvláštními nároky na bezhlučnost (např. ložnice). Potrubí, armatury a čerpadla musí být dimenzována tak, aby nedocházelo k nepřípustným rychlostem vodního proudu a tím ke vzniku hluku. Uložení potrubí, prostupy zdí, musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly při provozu zařízení hluk. V objektech s vyššími požadavky na bezhlučnost je třeba použít oddělení oběhových čerpadel od potrubí gumovými kompenzátory. Kompenzátor instalovat vedle pevného bodu nebo osadit kompenzátor s omezovačem délky. Je vhodné počítat v rozpočtu s možností dodatečných úprav proti hluku po uvedení zařízení do provozu. Neprovozovat zařízení ústředního vytápění se zbytečně rychlými a velkými teplotními změnami. V objektových stanicích přednostně navrhovat čerpadla s nižšími otáčkami (max. 1450 ot/min.).
6.6.2.3 Regulace vytápění Při tomto systému vstupuje do připojeného objektu topná voda o parametrech odpovídajících buď potřebám vytápění, nebo ohřevu TeV. V období, kdy je dodávána topná voda o teplotě vyšší než odpovídá potřebám vytápění, musí regulace účinně snížit střední teplotu na otopných tělesech buď snížením přívodní teploty směšováním při konstantním průtoku topného media, nebo seškrcením průtoku termostatickými ventily. Teplotní změny prováděné regulátorem teploty, který řídí směšování, musí být pomalé, aby nedocházelo k rušivým hlukům vlivem dilatace topných rozvodů a neúměrně zvýšeným požadavkům na tepelný výkon. http://www.eop.cz/produktyasluzby/tpp.pdf
také řeším problém s praskáním v topení. Takže Vás prosím, je-li to možné, mi zaslat nějakou radu jak bych se toho mohla zbavit. Děkuji moc.Jana Šprincová
Tak to Vás lituji,když se nemůžete v noci vyspat.My jsme měli podobný problém,krerý se projevoval vždy každým začatkem a koncem topné sezony.Podle venkovní teploty.Ve dne 12 stupnů a v noci 2 stupně celsia.Pět let jsme se nevyspali.Vždy se to uklidnilo až se začlo pořadně topit.Hlasili jsme to na Teplárny .Teplárny nám tvrdily,že je to náš problém v objektu a oni to mají v pořádku.A to bylo během pěti let.Předtím jsme ten problém neměli.Vždy jsme protrpěli několik týdnů než začli pořadně topit.Letošní zimu bychom protrpěli celou,ale stál se zázrak.Najednou jako mavnutím kouzelné proutku,hluk zmizel.My jsme s topnou soustavou nic nedělali!Takže problém někde byl a někdo ho vyřešil.My to nebyli takže Teplárny.Jak pišete hluk byl vždy největší v přízemi až do 3.patra.V 9.patře už hluk nebyl skoro slyšet,takže si většinou stěžovali nájemnici z nižších patrech.Před měsícem jsem kontaktoval osobně techniky Teplárny,aby mě vysvětli-li daný problém.Byli velice vstřicní při vysvětlení daného problému.V loni při odstavce také vyměnili regulátor(KOTHERM?)Ten původní údajně podle venkovní teploty velice rychle reagoval na otevíraní topného media do systému.Regulátor má 9 regulačních křivek,první 3 křivky se použivají při podlahovém vytápění.My jsme měli nastavenou 6 regulační křivku.To znamená,když je venku 0 stupnů tak má mít topná voda nějakou teplotu.Už si nepamatuji kolik to je.Nový regulátor údajně reaguje velmi pozvolna a plynule otevíra ventil za nějakou dobu a teplotu, kterou má regulovat,tak udrží v dané toleranci.Starý regulátor to zřejmě neuměl nebo byl vadný.Pak dochazelo k tomu,že otevřel ventil na plno a horkou topnou vodu pustil do systemu a došlo ke znamému praskání ve stoupačkách(diletace rozvodů teplem)Pak to vyhodnotil,že teplota byla dosažena a uzavřel ventil.Došlo opět ke znamému zvukovému efektu díky k vychladnutím topného systému,pak opět vyhodnotil,že není požadováná teplota, tak otevřel ventil....atd.Pokud to dělá 5 krát za hodinu,tak se není čemu divit,že uživatele jsou na prášky a někteři na Bohnice.To byla naše zkušenost.Doufám,že už budeme mít pro vždy klid a příjemné spaní.Přejí Vám hodně štestí při řešení Vašeho problému.
mohu jen potvrdit. V mém RD jsem řešil to samé - praskání v rozvodech UT při náběhu horké vody do radiátorů. Vyřešil jsem to jaksi mimoděk instalací ekvitermní regulace s nastavením velmi pozvolného vzestupu teploty oběhové vody (10-15 min.)při regulačním zásahu. Už dva roky jsem neslyšel ani ťuk ze systému topení. Předtím to taky bylo zralý na ty Bohnice, zvláště když to začalo praskat v noci... přeji mnoho štěstí s donucením kompetentních institucí k řešení nápravy
Dobrý den, hučení ani praskání, jak jak uvádíte, normální není. Obojí se dá odstranit, má to však své ALE.
Předpokládám , že instalace TRV proběhla bez projektové dokumentace a bez konzultace s dodavatelem tepla.
Pokud by jste projekt měli, tak si pozorně přečtěte technickou zprávu. Projektant, který s námi spolupracuje, tam píše toto klauzuli :
" Hlukové projevy otopné soustavy
Hlukové projevy otopné soustavy mohou být dvojí. termostatické ventily se mohou projevovat pískáním, dilatace stoupaček pak klepáním. zatímco možné pískání termostatických ventilů je ošetřeno již v projektu návrhem regulace diferenčního tlaku, klepání stoupaček má svůj původ v chybně provedených prostupech stoupaček stavební konstrukcí a není ovlivnitelné ani projektem, ani montáží regulační techniky.
Každá stoupačka má být u své paty podepřena, a v prostupech mezi patry má být umožněna dilatace potrubí, bez dotyku se stavební konstrukcí . Pokud tato podmínka není splněna, potrubí stoupaček prochází kovovými prostupy, pak se jakákoliv změna délky potrubí projeví kovovým klepnutím.
Tato skutečnost není vadou projektu nebo montážně regulační techniky, ale výhradně skrytou vadou původního provedení otopné soustavy. Odstranění této vady spočívá v uvolnění prostupu stoupačky, odstranění původní kovové prostupky a její nahrazení tepelnou izolací v tl. 20 mm.Jiná , méně nákladná řešení lze vyzkoušet jen s nejistým výsledkem.
Po montáži TRV dochází mnohem častěji ke změnám teploty, zejména teploty zpátečky vlivem uzavírání části termohlavic. To bývá příčinou mnohem četnějších stížností na hluk otopné soustavy projevující se klepáním. Odstranění příčin těchto stížností je nutné posuzovat jako jiný obchodní případ. "
Montážní firma by vás na budoucí možné hlukové projevy měla upozornit, neboť příčin může být několik. Otázka je jak se k takové reklamaci postaví. Je možné, že by nakonec musel rozhodnout soud, pokud tam uvedenou klauzuli nemají.
Je mi však jasné, že se chcete vyspat, a proto vám doporučuji následující :
1. Problémy s hučením TRV
- zjistit máte-li na patě objektu, popř. na patách jednotlivých stoupaček, tzv. regulátor diferenčního tlaku a nastavit jej na cca 12-15 kPa
- dočasně je možné situaci vyřešit snížením otáček čerpadla, snížením ekvitermní křivky /konzultovat s dodavatelem tepla/, přiškrcením regulační armatury
- pro vás asi bude nejschůdnější to přiškrcení průtoku, můžete to provést na patě vašeho objektu / máte-li tam průtokoměr/, snažte se přivřít nějakou armaturu /nejlépe regulační/ tak, aby se na průtokoměru objevila hodnota o 40 až 60% nižší. Také to lze provést přímo na stoupačce, na kterou jsou napojeny OT ve vašem bytě
2. problém s praskáním a klepáním
- buď to můžete provést tak, jak jsem již uvedl v naší technické zprávě /viz. citace výše/, nebo je možná ještě jedna méně nákladní varianta /bez bourání/
Máte-li zájem, mohu vám na váš e-mail zaslat nějaké odborné články a tomto jevu, popř. foto přímo z prováděných oprav
Uvedený problém byl zde diskutován v tomto vlákně :
velice děkuji za rychlou odpověď. Co se týče projektu, byl vypracovaný, ale zatím mi ho nikdo nebyl schopen ukázat (v našem baráku si všichni myslí, že přeháním). Bohužel opak je pravdou. Praskání jsem si i nahrála na video, abych měla alespoň nějaký důkaz, že se nejedná o občasné prasknutí, ale o denodenní teror. Je mi 29 let a s takový přístupem lidí, kteří bydlí u nás v baráku (jsem tu teprve 1,5 roku), jsem se ještě nesetkala.
Budu ráda, když mi pošlete nějaké rady a články ohledně praskání a jeho odstranění. (tzv. méně nákladné varianty odstranění daného problému). Opravdu si velice vážím Vaší snahy pomoci mi.
Dobrý den , rád bych se Vás zeptal, jestli jste nějakým způsobem pokročila v řešení problému, máte poslední příspěvek z dubna 2007. Společné máme zejména jednu věc: Naprostý nezájem stejně postižených sousedů.
Vážený pane Stolle, mohu vás také požádat o zaslání možností řešení daného problému. I v mém případě se jedná o zvažování odstěhování neb jsem již téměř případ pro psychiatra :-( Děkuji
Ještě doplňuji jeden obdobný dotaz včetně odpovědi :
Posouzení provedení montáže termostatických ventilů a jejich hlučnosti (dotaz č. 820)
obor: Měření a regulace stav: zpracováno (Energ)
Dotaz Václav Matějka 19.01.2004 09:20 Vážený panové, přečetl jsem si kvalifikovanou odpověď p. Ing. Hinze z 11.11.2002 na dotaz p.Pavla Dadáka z 05.11.2002 Posouzení rozvodů ÚT, a protože je jeho odpověď velmi blízká i našemu problému, prosím Vás, případně p. Ing. Hinze, o radu. V našem družstevním tří patrovém domě s 24 byty s vlastní plynovou kotelnou provedla odborná firma v září a říjnu 2003 dle projektu výměnu klasických ventilů na radiátorech novými termostatickými ventily typu V 85 vel.l/2 a 3/4 ´´s termostatickými hlavicemi. Dále stávající nefunkční šikmé ventily na stoupačkách nahradila novýmí kulovými kohouty KK 25 a 32 bez možnosti regulace. V kotelně bylo vyměněno oběhové čerpadlo typu Sigma Lutín 50 – NTR 60-15-LM-80 za nové typu GRUNDFOS UPE 40-80F 250 s elektronickou regulací otáček. Od chvíle spuštění dochází trvale ke značné hlučnosti otopné soustavy, která je na některých stoupačkách nesnesitelná a v nočních hodinách je nutno oběhové čerpadlo vypínat pro nesnesitelný hluk v některých místnostech, zejména ložnicích. Hluk lze přirovnat ke kávomlýnku, neb k drtiči obilních zrn. Tento hluk jsme do doby výměny ventilů za dobu 35 let bydlení neznali. Domnívám se, že chyba je již v projektu, kde nebyly řádně přepočítány výkony osazených topných těles a proveden nový výpočet tepelných ztrát místností celého objektu po všech provededených změnách a opravách v domě za uplynulých 35 let. Dále nebylo provedeno vyvážení otopné soustavy a řádná topná zkouška po výměně ventilů na ukončení akce za účasti projektanta. Prosím o radu, zda existuje nezávislý orgán, který by tuto závadu kvalifikovaně posoudil a určil způsob nápravy tohoto nedostatku, včetně jeho úhrady ještě v záruční době. Nejsme odborníci, abychom mohli vézt diskuzi s projektantem neb realizátorem, kteří budou tvrdit, že to je tak normální a v pořádku. Nájemníkům se to v pořádku nezdá.
Děkuji a jsem s pozdravem Václav Matějka
Odpověď Mgr. Martina Novotná (ENERG) 03.02.2004 10:41 Dobrý den, k Vašemu dotazu: Hlučnost soustavy může být způsobena mnoha faktory, z nichž asi ty nejpodstatnější jsou:
1.Dilatace v potrubí – pnutí – způsobené dynamickým provozem otopné soustavy. To znamená využíváním útlumových programů a funkce termostatických hlavic, kdy dochází k chladnutí a opětovnému zahřívání otopné soustavy a tím i ke změnám na potrubí vzhledem k jeho roztažnosti. Řešení – rekonstrukce potrubních rozvodů s přísným dodržením pevných a dilatačních bodů na potrubí a správného bezhlučného provedené chrániček potrubí při prostupu stěnami a stropy. 2.Plynem v otopné soustavě – nedokonalé odvzdušnění po rekonstrukci nebo díky podtlakům neustále se zavzdušňující otopná soustava. V tomto případě může jít např. o špatně navrženou případně vadnou expanzní nádobu apod. Řešení – prověření příčin zavzdušnění nebo vzniku podtlaků v otopné soustavě a jeho odstranění, provedení odvzdušnění otopné soustavy, instalace plynového odlučovače. 3.Hydronické nevyvážení otopné soustavy – to znamená správné přerozdělení průtoků pro jednotlivé otopné úseky a zabezpečení stálého pro termostatické ventily s hlavicemi optimálního diferenčního tlaku v jednotlivých otopných úsekách. Při dynamické funkci otopné soustavy bez jejího výše zmiňovaného vyvážení dochází k nárůstům diferenčních tlaků v jednotlivých úsekách otopné soustavy a při překročení maximálních povolených diferenčních tlaků pro provoz termostatických ventilů s hlavicemi dochází k hlučnosti provozu. Řešení – ověření správnosti návrhu termostatických ventilů, osazení otopných úseků vyvažovacími ventily a regulací diferenčního tlaku a následné vyvážení otopné soustavy včetně dodání vyvažovacího protokolu. 4.Další možnosti vzniku hluku jsou např. přílišná rychlost proudění otopného média v soustavě, mechanické nečistoty v otopné soustavě atd.
Závěr Pro výměnu starších ventilů za termostatické ventily s termostatickými hlavicemi není bezpodmínečně nutný výpočet tepelných ztrát za předpokladu, že na otopné soustavě zůstávají stávající otopná tělesa, ale je vhodné ho provést pro přesnější určení dimenze termostatického ventilu. Každopádně je nutné provést hydronické vyregulování viz. odstavec 3. Vzhledem k možnosti, že hlučnost otopné soustavy ale může mít více důvodů, doporučuji obrátit se na soudního znalce pro odborný posudek. http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=820&keyword=%FAtlum
Dobrý den pane Stoll. Máme taky problém s hučením v topení v panelovém domě. Je to způsobeno nejpravděpodobněji špatným čerpadlem nebo jeho odizolováním. Prosí Vás o zaslání nějakých materiálů. Jak družstvo, tak servisní, tak topenářská firma už rok kolem toho chodí jako kolem horké kaše a my nemůžeme spát. Děkuji moc. Richard Klimecký
Dobrý den, pokud se jedná "pouze" o hučení, tak to není tak špatné :-) Pravděpodobně máte v otopné soustavě nadprůtok. K tomu dochází ve chvíli, když pozavírají termostatické hlavice /z větší části/. V té chvíli čerpadlo stále běží naplno a snaží se protlačit konstantní množství média těmi TRV, které jsou v té chvíli různě pootevřené. Existujíé sice čerpadla s měničem kmitočtu, ale to není všelék. Také je to nákladná záležitost.
Dobré by bylo vědět zda-li máte va patě vaše objektu kalorometrické měřidlo. Bývá instalováno na zpětném potrubí UT. Pokud by se vám povedlo na něm odečíst hmotnostní průtok, tak bychom mohli lépe posoudit příčinu onoho "hučení".
Dá se to odstranit /eliminovat na přijatelnou mez/ několika způsoby.
1. Nastavením regulační armatury na požadovanáý průtok. Někdy to bývá 40-50% průtoku výpočtového.
2. Nastavení regulátoru diferenčního tlaku /pokud je instalován/. Neznám váš objekt, ale mělo by postačit nastavení na 12 - 15 kPa.
Nemáte náhodou projektovou dokumentaci?
Požadované materiály vám samozřejmě mohu zaslat, stačí napsat váš e-mail. Ale z větší části se jedné o hlukové problémy na základě teplotní dilatace potrubí a špatné funkčnosti průchodek.
Ještě dolňuji foto pro vaši představu.
Na prvním obrázku je sestava na patě objektu: - přívodní potrubí /horní/ : zleva : regulační ventil typu Stad, návarek s kapilárou, vypouštěcí kohout a čidlo - zpětné potrubí /dolní/ zleva : přírubová uzavírací klapka /s pákou, kalorometrické měřidlo , regulátor diferenčního tlaku s kapilárou /propojení na přívodné potrubí/, přírubový filtr, přírubová uzavírací klapka /s pákou/,vypouštěcí kohout
Na druhém obrázku je obdobná sestava v jiném objektu.
Na třetím obrázku je pak naměřený diferenční tlak na patě stoupačky.
PS: Tak jsme to vkládání popletl. Jeden obrázek je tam dvakrát, ale snad to pochopíte.
Na posledním obrázku vidíte i display, na kterém je možné odečíst okamžitý hmotností průtok /i jiné veličiny/. Na prvním obrázku tato jednotka není vidět, je umístěna na zdi.
Hlučnost po instalaci termoregulačních ventilů (dotaz č. 1389)
obor: Měření a regulace stav: zpracováno (COOP THERM)
Dotaz Věra Kupcová 29.11.2004 07:31 Dobrý den,po instalaci termoregulačních ventilů silně hučí topení v bytě.Hluk je ve všech bytech v domě. Pracovníci firmy, která ventily instalovala, již 2x upravovali tlak vody v topení regulačními ventily ve sklepě, po poslední regulaci je však hluk ještě horší(zvuk připomíná kempování u řeky).Je pravda, že hlučnost termoregulačních ventilů je normální? Předem děkuji za odpověd.
I když podstata problému hučení topného systému není Vámi blíže specifikována, pokusím se Vám na tento dotaz odpovědět. S ohledem na skutečnost, že hluk je ve všech bytech celého domu, je pravděpodobnou příčinou tohoto hluku nedokonalé hydraulické vyvážení celého topného systému domu. Z dotazu není jasné, zda byly termostatické ventily instalovány na základě zpracované projektové dokumentace, jejíž součástí musí být i výpočet hydraulického vyvážení topného systému objektu a nebo byla provedena pouhá záměna původních radiátorových kohoutů a tyto nahrazeny termostatickým ventily. Vámi popisovaný hluk by tomu odpovídal. Hydraulickým vývážením nebo také vyregulováním se rozumí nastavení hodnoty průtoku kv hodnoty)topné vody každým jednotlivým termostatickým ventilem při současném nastavení vypočtené hodnoty průtoku a tlakové diference na tepelném vstupu do objektu, případně na jednotlivých stoupačkách, pokud není v objektu instalována centrální regulace na tepelném vstupu do objektu. Zde je nutné si uvědomit, že instalované regulační prvky ať na tepelném vstupu nebo na jednotlivých stoupačkách musí být aktivní, musí reagovat na změnu dif. tlaku a průtoku buď jednotlivých stoupaček či celého objektu v závislosti na činnosti instalovaných termostatických ventilů. Pokud provádějicí firma osadila (v praxi se to dost často stává) z neznalosti pouze pasivní regulační prvky, ať na jednotlivých stoupačkách nebo na tepelném vstupu, pak se problému hluku nezbavíte. V každém případě písemnou reklamací požadujte na instalační firmě vyregulování topného systému objektu. Rovněž požádejte zpracovatele projektové dokumentace o provedení kontroly, zda firma provedela realizaci v souladu se zpracovanou dokumentací. Zpracovaná PD by měla být schválena (navrhované řešení provedení regulace objektu) dodavatelem tepla pro daný objekt s tím, že je schopen dodržet požadované parametry topného media (průtok a dif. tlak na vstupu do objektu). Pokud jde o Vámi popsaný stav, že zvuk připomíná kempování u řeky, mohlo by to svědčit o tom, že v topném systému je značné množství vzduchu, který je nutné ze systému odstranit odvzdušněním přes odvzdušňovací ventilky na otopných tělesech v posledním nadzemním podlaží. Pozor! Odvzdušňování je nutné provádět v době, kdy nejsou v provozu cirkulační čerpadla. Jinak se bude do systému přisávat další vzduch. Pokud jde o Váš dotaz, zda je hlučnost termostatických ventilů normální, pak odpovídám -pouze částečně. Proti původním radiátorovým kohoutům určitou zvýšenou hlučnost mohou mít, neboť při jejich činnosti, kdy uzavírají průtok otopným tělesem, dochází ke zvýšení rychlosti proudění topné vody tímto ventilem a tím vzniká určitý akustický jev -který se projeví zvýšeným hlukem. Tento hluk však v žádném případě nesmí překročit povolenou hygienickou normu. Většina výrobců termostatických ventilů udává hladinu hluku při definovaných podmínkách, který se pohybuje od 28 do 32 a u některých výrobců až 38 db.
S pozdravem ing. Štěpán Gargoš COOP THERM s. r. o. Jindřichův Hradec http://www.i-ekis.cz/?
bohužel mám rovněž problém s poměrně hlasitým a tedy i velmi nepříjemným praskáním ve stoupačkách. Začínám být už zoufalý :-(. Můžu Vás tedy také poprosit o zaslání zmiňovaných informací?
Má adresa je: 777x(zavináč)seznam(tečka)cz
PS: Myslím, že mohu říci i za ostatní, že je nutné ocenit Vaši snahu lidem pomoci a za to Vám patří velké dík.
Přeji hezký den, No hoře tohoto fóra jsem si přečetl,že jedné paní nabízíte zaslání příspěvku a fota ohledně odstraňovaní velmi hlučného bouchání ve stupačce topení.Bohužel máme taktéž takový problém.Jakmile se začne topit a nebo jak přestávají (to záleží na venkovní teplotě je i několikrát za den)to začne ve stupačkách mlátit jako by do nich někdo pral trubkou. Jsme s manželkou donucení spát se špuntama v uších .Ale situace se změnila jak jsme se rozrostli o dalšího člena rodiny a to jak jistě uznáte se nedá s těmi špuntama. Tak vás prosím jestli by jste byl tak hodný a poslal mi taktéž nějaké bližší informace i s těmi obrázky.Děkuji za odpověď Červík
Dobrý den pane Červík, podklady vám rád zašlu, ale neuvedl jste kontakt.
Nejdříve si zjistěte zda-li se jedná o hluk způsobený dilatací potrubí ve stoupačkách, anebo je tento hluk způsoben nesprávným zapojením stoupačky /přehozený přívod a zpátečka/.
Zjistíte to jednoduchým způsobem :
1/ Nechte uzavřený termostatický ventil 2/ Počkejte až vychladne těleso 3/ Otevřete termostatický ventil 4/ Jednou rukou držte přívodní potrubí nahoře a druhou zpátečku dole
Pokud by se dříve ohřívalo vratné potrubí dole, tak dejte vědět. Bude-li se ohřívat přívodní /horní/, může tento hluk být způsoben dilatací ve stoupačkách. Pak bych vám zaslal uvedené materiály. Nedomnívám se, že by hluk byl způsoben diferenčním tlakem, to by vám "hučely" ventily, což asi není váš případ.
Omlouvám se ale nikde jsem nenašel,kde bych mohl priložit adresu .Ještě jednou moc děkuji.Zpátečka je studená a horní přívod do topeni je teplej.Jsem si přesvědčen že to bude přechod mezi patrama.Děkuji
Vážený pane Stoll, chtěla bych Vás také poprosit o zaslání informací ohledně řešení problému s klepáním topení. V bytovce nás to už tři roky velice trápí. Děkuji. S pozdravem Petra Batelková email:
Dobrý den paní Batelková, materiály vám pošlu. Ještě vkládám slíbené foto /pro ostatní/. V pondělí jsem zrovna řešili podobný problém v jednom vícepodlažním objektu. Na jednotlivých obrázcích je vidět, jak se trubka posouvala v chráničce - vlivem teplotní dilatace. Je to označené červenou šipkou. V tomto konkrétním případě jsme museli vyměnit i dva vlnovcové kompenzátory. Na fotografii je vidět jak jsou mimo osu, ale především, pokud je soustava vychladlá, měly by být kompenzátory /vlnovce/ natažené. V průběhu "natápění" OS se pak trubky roztahují. V té chvíli by se měl kompenzátor smršťovat, směrem dovnitř. Zde tomu bylo právě naopak. Ve studeném stavu byl nadoraz. Není pak divu, že následně docházelo k "vyosení" a hlukovým projevům. Na jedné fotografii /se zeleným kbelíkem :-)/ je patrné, jak jsou trubky stoupačky /přívod i zpátečka/ mimo osu. Ještě lépe je to vidět na fotografii, ne které chybí /je demontován/ pravý kompenzátor. Když se pak instaluje nový, trubka se vychýlí z osy. Tím dojde k doteku trubky s chráničkou /červené šipky/ a hlukové problémy jsou na světě. Aby se nemusela bourat původní chránička, což je velmi nepříjemné pro nájemníky /velká prašnost, hluk, i cenově/, provádíme propojení stoupačky, v místě , kde prochází chráničkou, trubkou o jednu dimenzi menší. Je to jeden z možných způsobů, který se nám osvědčil. Nájemnice mi včera volala, a byla spokojená. Musím si zaklepat :-) Přeji mnoho úspěchů při odstraňování hluku, Stoll Petr
PS: Na páté fotografii zleva jsou vidět na trubce taková dvě tmavá místa /lesklá/. V těchto místech trubka drhla o vnitřní stěnu chráničky.
Dobrý den pane Štoll. Nejprve Vám chci moc poděkovat za úžasné odborné články, které jsem tu od Vás objevila. Prosím, dovolte mi zeptat se na něco ohledně hučení v radiátoru. Nastěhovali jsme se do nového bytového domu (16bytů), dům má vlastní plynovou kotelnu, radiátory termostatické hlavice. Nevím, zda se budu dobře vyjadřovat, každopádně se budu snažit :-) Včera jsme pustili poprvé, na zkoušku, topení - všude jsme odvzdušnili radiátory. Hlavní ventil s kalorimetrem se nachází na společné chodbě - asi tomu říkáte stupačky (promiňte, tyto záležitosti fakt nejsou moje parketa - a pocházím z domku ...) Všechno v pohodě, jen v jedné místnosti - dle plánu rozvodu topení jsem našla, že je to poslední místnost, kudy se vrací "voda" zpět do kotle - mám tím na mysli směr.. jestli mi rozumíte. (Směr je chodba-ložnic-obývák+kk-koupelna-poslední pokoj, o kterém mluvím). A právě v tomto pokoji slyšíme v radiátoru či ve zdi - nedokážu určit přesně kde, takové hučení... jako v dálce tekoucí, šepotající voda. Ve dne to člověk nevnímá, ale v noci je to vcelku nepříjemné. Nikde jinde nic takového neslyšíme. Z vašich článků jsme zkusili stáhnout hlavní ventil na číslo 3 u kalorimetru na chodbě (byl otevřený na čísle 5 (stupnice 1-5). Pokud to chápu, tak se snížil průtok vody a zvuk se mírně ztlumil... přesto mi není jasné, proč to slyšíme až v poslední místnosti a proč jen u jednoho konkrétního radiátoru.... je možná chyba i v radiátoru - nějaká rezonance či něco takového? Omlouvám se, bohužel nevím, jak se lépe vyjádřit :-) Taky jsem se snažila najít, jak snížit tlak průtoku v kPa na 15-20 kPa, ale to mi není jasné, kde nebo jestli to je to, že jsme "ztlumili" hlavní ventil...
Prosím, mohl byste mi odpověď zaslat i na uvedený e-mail?
S největší pravděpodobností je někde usazená bublina a když se zde snaží proudit topná voda tak to vydává podobné zvuky jaké uvádíte. K odvzdušnění takovéto bubliny ja nutno zastavit proudění přes příslušný radiátor. Může se stát že se žádný vzduch neukáže a zvukové efekty trvají. Protože máte pravděpodobně samostatný topný systém pro byt to znamená že je zde pouze jeden přívod pokusím se popsat postup. Uzavřete hlavní vstup topné vody do bytu. Ponechte otevřený pouze výstup. Uzavřete všechny termostatické ventily a otevřete odvzdušnění pouze problematického radiátoru. Oddělením vstupů a nastavení jedinné trasy by se měl případný vzduch vytlačit. Chvíli to bude trvat. Potom dejte topný systém do původního stavu. Držím palce ať se to podaří.
Tak už nám to ani nešumí. Vláďo z Valach, rada se napůl ujala, ale problém šumění jsme nakonec vyřešili seřízením takového toho skrytého regulátoru.... Přesto díky za radu, už máme úplně všude tichoučko... myslím, že tomu pomohlo to, že máme svůj vlastní bytový okruh... možná se mýlím, ale určitě je to snadnější spravování než v panelácích.... nevím, nerozumím tomu, každopádně všem děkuji a přeji štěstí u odstraňování vad...
Vážené paní Rašovská, omlouvám se že reaguji až teď, ale měl jsem toho v práci "až nad hlavu." Také jsem tak trochu spoléhal , že vám odpoví Vláďa, což se také stalo.
Četl jsem, že už jste si poradila. Tak to je dobře. Jinak se vyjadřujete správně a máte i dobré úvahy.
Hučení může mít několik příčin. Ve vašem případě, když už vím, že jste změnila polohu regulátoru, to mohlo být tzv. "nadprůtokem." Jsou však i případy, že se hučení přenáší potrubím ze vzdálené kotelny, a to je pak těžší oříšek. Někdy pomůže instalace tzv. "kompenzátorů," což jsou takové armatury ze speciální pryže, které eliminují především různé vibrace. Není to však všelék.
Znám podobný případ , že čerpadlo vytvářelo hluk, který se také projevoval na jednom konkrétním radiátotu. Tento radiátor byl vzdálen desítky metrů od strojovny, a způsobovalo jej čerpadlo. Tenkrát žádné regulační prvky na trhu ještě nebyly, tak jsem to vyřešili výměnou stávajícího ocelového tělesa za litinové. Jindy se technici ze Sigmy Lutín /výrobce čerpadel/ snažili nastavit na čerpadle určitý kmitočet, aby bydlící /nad strojovnou/ mohla v klidu spát. To jenom pro zajímavost.
Neznám vaší kotelnu. Bylo by potřebné vědět, zda-li je tam čerpadlo s konstantním průtokem nebo s tzv. měničem kmitočtu /s proměnlivými otáčkami/. Pokud ale uvádíte, že jste manipulovala s nějakým regulátorem, domnívám se, že budete mít na čerpadle nastavené konstantní otáčky. Chtělo by to tedy na regulátoru tlakové diference nastavit diferenční tlak 10-12 kPa /odhad na dálku :-)/ a poslechnout odezvu. Možná by i stačilo jen snížit otáčky čerpadla, nebo také upravit topnou křivku. Ale to by chtělo znát další parametry.
Zkoušela jste to poslední /hlučné/ otopné těleso zcela uzavřít? Slyšela jste hluk i nadále?
Pokud by jste měli problémy s vzduchem v otopné soustavě, vždy postupujte tak, jak vám radil Vláďa. Nedělám to jinak.
Dobrý den, moc děkuju za reakci, nakonec je opravdu klid, to je pro nás podstatné... Každopádně si mail s radami ukládám pro případnou potřebu, ale nechci malovat čerta na zeď. V kotelně jsem sice byla, ale můžu říct jen to, že je plná tlačítek :-) Jsem ekonom, ne topenář :-) Takže bych se z mého zájmu spíše zeptala ještě na to, jak efektivně topit... je z Vašeho pohledu lepší topení vypínat nebo udržovat teplotu? Když je zima a jsou všechny dny ledové, většinou topíme tak, že udržuji teplotu, ale v právě v tomto přechodném období si nevím rady - navíc s větším bytem. Nezdá se mi venku momentálně taková zima, aby muselo jet topení celý den a pořád, v noci máme raději v ložnici chladněji, takže když topíme přes den, na noc to buď vypneme úplně nebo na min. Byt je rohový, takže poměrně chladný a také v 2. NP, pod námi už nikdo není, takže počítám, že budeme topit víc než příživníci nad námi :-))) ale přes den zase máme výhodu, že sem svítí sluníčko, takže také vyhřívá... přesto - poradíte?
Dobrý den, na to se dá těžko odpovědět a ovlivňuje to mnoho faktorů.
Pokud má dům více bytových jednotek, měla by být dodržena tepelná stabilita objektu, což je 16-17 st.C (v době od 22,00-6,00 v zimním období max. 3 °C).
V RD je to individuální. Tam rozhoduje komfort, tepelná stabilita budovy, druh regulace, druh paliva, atd. Někomu je při stávání, při 18 st. C, chladno :-).
Obecně se úspory uvádějí, při nočním útlumu 2% :
Autor: jekyll Datum: 30.01.2006 10:43 ... Počítajte s tým, že 1st Fahrenheita v útlme trvajúcom aspoň 8 hod značí cca 2% úspor. Teda zníženie o 5stF (cca z 21stC na 18stC aspoň po dobu 8 hod.) bude znamenať pokles spotreby cca o 10% teoreticky. Toľko hovoria príručky. Doporučuje sa optimálne práve 5st Fahrenheita. http://forum.tzb-info.cz/102475-ekvitermni-regulace-vhodny-pokojovy-termostat/vsechny-prispevky#text7
mohl bych se zeptat na orientační rozpočet per patro pokud by se: 1.) bourali průchodky 2.) vyřezávali kusy stoupaček a měnili v místech průchodu za užší (a nebo celkový na stoupačku v délce 11ti podlaží)
Mimochodem, musí se to dělat v každém patře, nebo jen v určitých? Nebude x svárů navíc znamenat, že to může časem začít někde téct? Nedošel už někdo k závěru vyměnit celé stoupačky vč. radiátorů? Ono se třeba u paneláků měni lecos, nás zrovna čeká výměna odpadních rour na wc...
Dobrý den pane Zemánek, měl jsem nějaké předběžné rozpočty, ale po reinstalaci PC se mi je nějak nepodařilo obnovit. Zasílal jsem je však už paní Adámkové, možná by vám je mohla přeposlat: . Cena bývá individuální. Záleží na mnoha faktrorech jako např. konzultace s teplárnou, domluva se zákazníky, napouštětní a vypouštění systému, manipulace s nábytkem.. atd... U těch bouraných průchodek, což je pracnější, to vycházelo 5.000 - 6.000 Kč/ na jedno patro /u větších dimenzí/. Pokud jsme jenom vyřezávali potrubí v průchodce, a nahrazovali jej potrubím o dimenzi menší, vycházelo to cca 3.500 - 4.500 Kč/ na jedno patro. Berte to však jako orientační cenu. Někdy se také stane , že je potrubí přivařené k armovacímu drátu nebo uvnitř průhcodky, to pak bývá složitější. Teď naposledy jsme podobný problém zrovna řešili. V posledním patře /4.NP/ bylo potrubí navařené v průchodce. Držím palce a dejte vědět. Stoll Petr
PS: Omlouvám se, že jsem vám neodpověděl na váš email, ale také mi zmizel /po reinstalaci PC/. Pošlete mi jej ještě jednou, rád odpovím.
Dobrý den, patřím mezi skupinu lidí, kteří (zatím) neúspěšně bojují s klepáním v potrubí vedoucím k jednomu z radiátorů v bytě. Bydlím v sedmém (nejvyšším) patře panelového domu. Je zcela jednoznačné, že zvuky - pravidelné klepání - se šíří trubkou, kterou je přiváděná teplá voda do radiátoru. V mém bytě se tato trubka chtáničky rozhodně nedotýká, jak to je u všech sousedů pode mnou se mi zatím nepodařilo zjistit. Chci se Vás zeptat, zda by v sedmipatrovém (osmipodlažním) domě měl být ve stoupacím potrubí umístěn nějaký vlnovcový kompenzátor a zda nemůže být zdrojem klepání právě tento kompenzátor. Ke klepání v potrubí dochází zpravidla ráno a večer. Klepání se projevuje jako kovový zvuk opakovaný v několikasekundových intervalech. Intervalý mezi jednotlivými klepnutími jsou různé, během každé "série" klepání však jsou víceméně konstantní. Série klepání ustane zpravidla po několika minutách. Okamžitým řešením jak klepání ukončit je otevření ventilu (termohlavice) u mého radiátoru (bohužel se jedná o ložnici). Klepání na několik málo sekund výrazně zrychlí a pak ustane. Jenže při takto otevřeném ventilu nebo spíše teplotě se nedá spát. A při zpětném přivření ventilu se většinou znovu dochází ke zvukovým projevům - klepání. Jak kompenzátor funguje? Taky mně napadlo, zda by pomohlo, pokud bych si nechal namontovat kompenzátor na potrubí v mém bytě, v posledním patře to je ale asi hloupost. Děkuji za odpověď, Radek Schindler
V tomto případě zvukové efekty nevyvolává kompenzátor a pokud zde není tak jeho instalace by zvuky neodstranila. S největší pravděpodobností se jedná o vadné řešení(neřešení) tlakové diference. V uvedených dobách dochází k změně topného režimu a mění se tlakové poměry v topném systému. Otevřením ventilu u Vás dojde k nárůstu průtoku a tím k poklesu tlaku před ventily. Nedostatečně regulovaná tlaková diference způsobuje při přechodových stavech kdy dochází ke změně průtoků a některé termostatické ventily začnou kmitat. V nejnižším místě stoupačky by měl být instalován automatický systém regulace tlakové diference. Pokud tam není tak Vám někdo instaloval termohlavice bez návazného příslušenství.
Dobrý den, hluk o kterém píšete, je pravděpodobně způsoben tzv. "teplotní dilatací potrubí." Podrobně o tom píše pan Galád /viz. níže/. Ptáte se jest-li by pomohl kompenzátor a zda-li může způsobovat onu příčinu. Domnívám se , že nikoliv. Znám pouze jeden případ, že výměna kompenzátoru pomohla hlučnost eliminovat. Také jsme se pokoušeli kompenzátor nainatalovat na stoupačku UT, kde se vyskytovaly podobné hlukové projevy. Bohužel to nepomohlo. Museli jsme zároveň v nejnižším patře vybourat průchodku a znovu nainstalovat, tak, aby se stoupací potrubí nedotýkalo chráničky. V nejvyšším patře jsme pak mezi přívodní a vratné potrubí nainstalovali regulační šroubení. Na stoupacím vedení UT už potom nemohlo docházet k střídavým teplotám. To bylo ale extrémní řešení. Většinou to řešíme bez kompenzátorů a bez onoho šroubení. Většinou vyměníme potrubí v mistě průchodky /v podlaze/ za potrubí o dimenzi menší. Ve vašem případě by jste v horních patrech mohli potrubí vystředit pomocí gumových klínků /někde jsem zde uváděl i foto/. Pak zkuste vysledovat ve spodních patrech, kde k hluku dochází.
Podrobný popis závady od pana Galáda :
"Zaznamenal jsem i stížnosti uživatelů bytů, kteří vstávají ráno dříve do práce, že pociťují v bytě chlad. Jak vidíme z grafů, je vratná voda z tělesa po uzavření TRV dosti studená a po náhlém otevření TRV dojde k teplotnímu namáhání tělesa i trubek dvojím způsobem, na vratném potrubí se prudce ochladí a na přívodním prudce ohřeje. Tyto teplotní „šoky“ vyvolávají změnu vnitřního pnutí materiálu a při překročení určité hranice dochází k nežádoucímu hluku, který lze charakterizovat jako „praskání“, „klepání“, „ťukání“, atd. Toto je negativní působení uživatele, který je nucen z důvodů dodávky nepřesných teplotních parametrů regulovat ve větším rozsahu, než je vhodné. Termohydraulické podmínky v otopné soustavě jsou ze strany uživatele ovlivňovány lokálně, když se při manipulaci s TRV mění teplotní rozdíly na tělese a v přípojce a průtoky v rozsahu 0–100 %. O důsledcích těchto regulačních zásahů uživatele na termohydrauliku otopné soustavy jsme již řekli výše."
četl jsem si Vaši diskuzi a žádám Vás o vyjádření. V panelovém domě po výměně ventilů ten samý problém, bouchá to, no ale o to se nejedná. Po prozkoumání stupaček jsem zjistil, že dole u průchodekm je to na cca 3 cm přivařené ke stěně průchodky. Zjistil jsem to při čištění průchodky. Prosím o radu co s tím atd.Je li to normální, nebo ne. Jak chytnu nerva tak to ubrousím a bude, už třetí zimu spím s manželkou v obýváku, protože v ložnici je to jako v kovárně. Děkuji a z přáním hezkho dne Jiří Žádník
Mohu vám odpovědět pouze na základě mých zkušeností. Ve staré zástavbě, před instalací TRV, byly ve většině objektů pro bydlení instalovány převážně kohouty fy Myjava /na otopných tělesech/. Tento kohout nebyl ani při plném uzavření těsný, takže by se dalo říci , že za každého provozního stavu byla stoupačka do jisté míry prohřátá. Nemohlo pak docházet k teplotním rázům a následnému "klepání".
Jakmile se osadily TRV, vznikla situace , o které se zde bavíme. Pokud není dobře nastavená ekvetermní regulace, jak uvádí Vláďa, jinými slovy je-li dodáváno do OT médium o vyšší teplotě /vůči venkovní/, hlukové projevy se začínají projevovat.
Možností na eliminování je několik. Poukud by jste chtěli např. optimalizovat ekvitermí křivku, pro váš objekt, zaleží to na dalších faktorech. Bude-li mít dodavatel tepla snahu s tím něco udělat, a také ma-li k tomu potřebné regulátory a regulační armatury. Mnoho armatur je nevhodně navržených, takže už při malém zdvihu kuželky proudí z předávací stanice do objektu médium od jiných parametrech, než jsou parametry zadané v řídícím regulátoru. O tom by vám asi více napsal pan Vláďa. Pak se musí hlukové problémy řešit přímo v objektu, což znamená úprava průchodek, správné uložené potrubí včetně kompenzování, vyregulování, atd.
Ale zpět k vašemu dotazu. Samotný svár ještě nemusí být na závadu. Tento svár by měl nahrazovat tzv. pevný bod. Když by jste svár odbrousil, tak budete riskovat, že se stoupačka částečně uvolní a bude mít tendenci "padat" dolů. To může způsobit předpětí v přípojkách k radiátorům a další hlukové projevy. Také je možné, že se stoupačka "vyosí" /vůči průchodce/, a důsledek - "klepání" - bude stejné, né-li horší. Aby jste měl jistotu, musel by jste nejdříve zabezpečit stoupačku jiným způsobem. Vytvořit alternativni pebný bod, např. pomocí pevné objímky přišroubované ke zdi. A samozřejmě také zajistit "kluzné body". To znamená uvolnit potrubí v průchodkách a v těch podlažích, které se nacházejí mezi pevnými body.
Chci vás ještě upozornit na jinou věc. Někdy to vypadá, že stoupačka je v ose průchodky, ale nemusí tomu tak být ve skutečnosti. Průchodka může být zabetonovaná šikmo a k tření pak dochází někde uvnitř podlahy, nebo o hranu průchodky o patro níže.
Rada o pana Vládi, ohledně poslechhu je dobrá. Musíte však projít všechny byty na stoupačce a vytipovat tak místo, kde dochází ke tření. Z praxe vím, že se ve většině případů jedná o spodní byty. Tam je totiž dimenze potrubí stoupačky největší a mezera mezi stoupačku a chráničkou nejmenší. Z tohoto důvodu ani nemůžete trubkou v průchodce moc manipulovat, to je možné naopak u pater výše. Tam by bylo možné "vystředit" potrubí stoupačky pomocí gumových klínků.
Dalším důležitým místem je suterém, tam je zpravidla vedeno ležaté potrubí. Pokud zde nejsou trubky dobře uloženy, a nejsou kompenzovány, dochází k "vyosení" stoupaček vůči chráničkám. Znamená to, že se potrubí stroupačky začne dotýkat chráničky a při výše popsaných "dějích" způsobovat ono klepání.
Na první fotogarfii vidíte potrubí stoupačky "vyosené", na druhé pak "vystředěné".
Nevím zda-li jsem vám odpověděl, ale na dálku není možné přesně určit příčinu.
Dobrý den, ráda bych požádala taky o radu s hlukem v topení. Jsme novostavba z roku 2004 s 9 byty a 2 nebyty. Máme vlastní kotelnu s dvěma kotli. Jeden samostatně pro nebytové prostory, druhý pro byty (ten ohřívá i vodu) Kotel je značky Buderus Logano. Zřejmě od počátku dochází ke hluku v bytě nad kotelnou, hluk slyší v ložnici, zřejmě ve stoupačkách, nejvíc rušivý je samozžejmě v noci, kdy je absolutní ticho, začne sepnutím kotle a stupňuje se (asi 5stupňů). Nějaký hluk je slyšet i ve 2.p. (slyší to tedy 2 byty nad kotelnou) V létě, když kotel ohřívá pouze vodu je to dobré.Měly jsme tu někoho na čerpadlo a to je prý tiché. Téď jsem si samozřejmě pročítala fórum a vím, že příčin by mohlo být několik, nevíme vůbec kde začít s dalším hledáním příčin, na jakou firmu se obrátit. Termostatické vetily máme od počátku. Pokud mi někdo poradí zde nebo na mail lenka.reindlovazavinaccentrum.cz budu ráda, jsme z JČ.
již 2 roky bojuji s klepáním v topení. Bydlíme v přízemí hned nad sklepy, u nás klepání je hodně slyšet, a byt nad námi ho už skoro neslyší. Klepání se ozývá vždy jen při náběhu nebo útlumu topení.
Prosím, nemáte kontakt na firmu, která by zanalyzovala problém, co je třeba udělat????
Případně prosím, zda byste mi poradili, jaká firma by solidně zvládla nainstalovat pryžové kompenzátory - aby rozpoznala na jaké místo je to vhodné, nebo má to nějaké jednoduché pravidlo...děkuji za odpovědi!
Pozor pri montáži kompenzátora! Stav sa dá ešte zhoršiť. Treba dávať veľký pozor na osové vedenie potrubia. Ak sa použije len kompenzátor bez osového vedenia, pôsobením tlaku vody sa predĺži. Keďže s trubkami nepohne, jediná možnosť kam môže uhnúť, je doboku. Tým spôsobí vyosenie potrubia a jeho zadretie v najbližších stropných prestupoch. Ak vám dovtedy klepali potrubia občas, spoľahnite sa, že budú viac.
Z toho ale vyplívá, že při použití kompenzátorů bude topení klepat častěji? Já řeším opačný problém, potřebuju se toho zbavit. Mám vytipované místa, kde by mohl být problém, a potřebuji zjistit, jestli má myšlenka je správná. V suterénu jsou trubky zavěšeny na ohnutém plechu - přeska do U, pak nahoře přišroubovány na stropu, tam by tak velký problém asi nebyl i když není držák a trubka od sebe nikterač odrušena, např. gumou - myšlenka je případně gumu/koberec dodat. Horší stav spatřuju ve zdech v suterénu, kde jsou trubky natvrdo zazděné v obvodových zdech jak procházejí celým suternem. Takže sháním informace, na co bych si měl dát pozor. A tak kde bych měl začít a vše kolem toho.
Ve zdi pokud zde není nějaké kotvení tak si trubka najde cestu. Někdy to vydává takové praskavé zvuky. To je jak se potrubí pohybuje v průchodce která není úplně čistá. Je nutno rozlišovat zvuky od fungování dilatací od zvuků které vydává oběhové čerpadlo případně nějaký regulační element.
Pri nesprávnej montáži kompenzátora to môže klepať častejšie.
V princípe ide o to, že zmenou teploty sa trubky predlžujú a skracujú. Tento pohyb im musí byť umožnený a nič im v tom nesmie brániť. Problémy spodných podlaží môžu spočívať v tom, že horizontálne rozvody (prípojky stúpačiek) tlačia alebo ťahajú päty stúpačiek doboku - stúpačka nemá kam uhnúť - a zadiera sa v prechode. Pevné body na stúpačkách bývajú často o niekoľko poschodí vyššie a teda zvislý posun je pri podlahe spodného poschodia tiež dosť veľký. Ide teda o kombináciu pohybov vo dvoch smeroch - a treba to zohľadniť aj pri prípadných úvahách o montáži kompenzátora.
Teória o príčinách klepania je jedna vec, praktické odstránenie je väčšinou o niečom inom. Ako zistiť kde je príčina klepania, keď jeho intenzita je po celej výške stúpačky rovnaká? Rozdiel je len vo vnímavosti obyvateľov - niekedy býva ten všímavejší a citlivejší tam, kde intenzita klepania nie je najvyššia. Ťažko vysvetlíte susedovi, ktorému to nevadí, že mu musíte v byte vybúrať nejakú hlúpu dieru okolo stúpačky. A to isté platí o schválení peňazí na takúto opravu na domovom výbore.
Spoznal som to aj ja sám - klepajúcu stúpačku som mal v byte. A susedov, ktorým to nevadilo. Uvedomil som si, že je to čosi podobné, ako mučiareň na Špilberku, kde väzňa zamurovali a nechali mu na hlavu kvapkať vodu. Ak si pripustím, že ma to ruší a upnem sa na ten zvuk, zbláznim sa. Podarilo sa, prežil som bez ujmy na zdraví.
Dobře, takže asi největší problémy budou dělat průchodky hned v prvním patře...? Je zajímavé, že my v 1. patře to slyšíme, takovým způsobem, že večer nejde ustnou a ráno v 4:30hod. nás to probouzí!! Soused na námi to neslyší vůbec! Jde to spíše zdí, jako od souseda vedle nás a lehce ze spoda ze suterénu....že by jeho průchodka?
Aby se odstranily všechny zvuky způsobené dilatací potrubního systému muselo by být vše dokonale vykompenzováno. Na potrubí je vždy určen "pevný bod" a k tomuto pevnému bodu se vše podřizuje. Další věc je zda se zvukový doprovod objevil poslední dobou nebo je to stará záležitost. Pokud jsou zvuky slyšitelné hlavně ve spodním podlaží tak je třeba překontrolovat potrubní rozvody pod podlahou, jako laik asi nemáte velkou šanci zjistit kde to zadrhává. V prostoru spodních rozvodů se stýkají dilatační změny od stoupaček i od vlastního vodorovného rozvodného potrubí.
Taky jsem si tím prošel a vím, že je to peklo. V mém případě pomohlo vybourání kovových průchodek mezi patry, které byly neprůchodné. Nyní je klid. Nicméně ten zvuk může dělat i ledacos jiného, zvláště nějaký agregát v suterénu. Doporučuju obvolat instalatérské firmy z okolí a zeptat se, zda by do toho šly. Průzkum na místě je asi nezbytný, takto se moc poradit nedá.
Jinak své poznatky jsem shrnul v textíku, co jsem pak dal k dispozici pro správní firmu našeho baráku. Berte ho ale tak, že je to názor laika, který se do toho musel ponořit, aby dosáhl opravy. Většina poznatků je právě zde z TZB fóra.
Textík:
Hluk v ústředním topení (ÚT) - praskání, cvakání, bouchán
V rámci daného hluku můžou mít hluky různou intenzitu i frekvenci výskytu. Mohou se vyskytovat náhodně či v určitou hodinu, můžou trvat pár sekund, minut nebo víceméně pořád.
Základním problém je obtížná diagnostika závady, předcházející opravě. Najít původce hluku je někdy trochu alchymie a schopných odborníků na toto je málo.
Hluky tohoto typu jsou o to pro obyvatele horší, protože se vyskytují nárazově, tj. z ticha ihned do max. hlukového projevu a zvyká se na ně obtížně – člověka vytrhávají z pozornosti či v noci ze spánku.
Hluky se mohou šířit z několika zdrojů: - Kovové průchodky nimiž prochází stoupačka mezi patry (vlivem teplotní dilatace klepe stoupačka o tyto průchodky, nejsou-li volně průchozí) - Uvolněný radiátor, který klepe v uložení vlivem tlaku / proudění vody nebo dilatace - Špatně připojený radiátor (přívod je na vratné stoupačce, vývod na přívodní) - Přívodní trubka k radiátoru dře o stoupačku - Klepání v nějakém termoregulačních ventilů (TRV) (= vadný ventil, opačně namontovaný ventil) - Špatný (rozbitý) kompenzátor dilatace (týká se spíš novějších domů, kde jsou kompenzátory s mech. částmi (vlnovec, axiální (=tlumičový)…); pokud je to jen ohlá trubka do „U“, problém zde většinou není – je-li špatný, výměna může problém vyřešit. - Klepání v tech. prostorech domu (klepe cosi ve výměníku, čerpadlo, regulátoru tlaku nebo dalších zařízeních)
Postup řešení: Stěžovatel musí kromě popisu závady (typ hluku, kdy, atd.) zjistit (osobní obejití obyvatel, dotazník do schránek): 1. kde všude se závada vyskytuje (patra; na jakém patře je jaký hluk) 2. zda je závada jen na jedné stoupačce (poptat se pro kontrolu i v ostatních bytech v daném vchodě; pokud má byt 3+1, jak se chová druhá stoupačka) 3. kdy závada vznikla – dotaz hlavně na starousedlíky 4. zda u nich nedochází k nějakému konkrétnímu (rozpoznatelnému) klepání – přímo v bytě je klepající vadný ventil nebo uvolněný radiátor.
Hledání příčin Typickou závadou je neprůchodnost průchodek mezi patry. Protože jde o náročnou opravu po všech stránkách (peníze, vstupování do bytů, prach…), je třeba vyloučit ostatní možnosti původu hluku.
1. Je-li hluk všude stejný, může být závada na více místech. Bohužel zvuk se potrubím celkem dobře a daleko nese a nelze poznat odkud. U nižších domů cca do 5ti podlaží může 1-2 zdroje hluku způsobovat prakticky stejnoměrný hluk v celém domě. Poznatelný útlum nastává cca po 3-4 patrech (klepání je zde sice také, ale ne tak hlasité a ne tak „kovové“) Při dotazování je třeba brát v potaz, jak jednotliví lidé slyší (nejsou hluší)
Je-li hluk hlavně v okolí stěžovatele, je možné, že problém je přímo buď v jeho podlaze nebo stropu nebo v bezprostředním okolí.
Posuzování vlastního hluku (kdy a jak hlasitě a v jaké frekvenci) nemá valnou vypovídací hodnotu. Klepání může nastávat nejčastěji v dobách přechodu nočního útlumu, po otočení s TRV či jen tak. Přes šroubovák (přiložený kovovou částí na stoupačku, držadlem do ucha) lze zjistit, zda klepe dříve přívodní nebo vratná stoupačka, ovšem tato informace je skoro nepodstatná. Dobré je vlézt do suterénu (při klepání) a posoudit, jak to je hlučné tam (ovšem neposlouchat na místě, kde stoupačka obalená kvůli teplu izolační hmotou, ale kde je „holá“ na kov, třeba u regulace). Je-li stoupačka výrazně hlučnější tam a nebo se hluk přímo line z výměníku je problém tam; je-li to naopak, pak je problém spíše ve stoupacím vedení. Je-li hluk zcela pravidelný, jakoby mechanický, může ho způsobovat nějaký stroj v suterénu.
2. Je-li závada pouze na 1 stoupačce (nebo alespoň jedna je dobrá), není způsobena zařízením v suterénu nebo vyloženě špatnou dodávkou tepelné energie. Je-li závada na všech, může jít jak o problém zdroje nebo stoupaček samotných; čili zase není známo nic a je vhodné se poptat ještě o kus dál (vedlejší vchod).
3. Je-li závada historická, je pravděpodobně způsobena již pří výstavbě a problém je v průchodkách nebo radiátoru.
Vznikla-li nově, je třeba hledat proč – typicky nastává: - po zavedení měřičů tepla (lidé regulují teplotu aby ušetřili a stoupačky více dilatují) - po instalaci TRV (dtto + navíc se ventily regulují i sami) - po zalití stoupaček nivelační stěrkou dávanou pod novou podlahu nebo při jiných stavebních pracech
V prvních 2 případech jde o skrytou vadu systému, kterou lze v případě TRV předem minimalizovat správným projektem (tj, nedošlo pouze k výměně kohoutů bez nějakého projektu, ale je zde spočítaný projekt, dole je regulace, vše je změřené, spočítané a nastavené jak má být.). I tak může soustava co neklepala začít klepat.
V třetím případě je třeba vybourat patro, kde je stěrka. Dotaz na proběhlé rekonstrukce je nutné zařadit do dotazování se ohledně topení. Tím by měl problém v tomto případě vyřešen.
4. Pokud závadu způsobuje vadný klepající ventil nebo radiátor, je možné ji diagnostikovat přímo v bytě. Hluk je ovšem zřejmý a obvykle se majitel bytu ozve sám jako první, takže nelze moc čekat (až na výjimky), že je problém zde.
Průzkum odbornou firmou Dojde průzkum stěžovatelem k závěru, že hluk je víceméně všude právě na konkrétní stoupačce, zbývá kontrola firmou. Zde je zásadní hned na poprvé zvolit dobře firmu (ne každá topenářská firma tomuto rozumí), neboť obyvatelé tam někoho těžko pustí 2x. Je třeba vše zkontrolovat naráz a kompletně. Firmě je dobré předpřipravit tabulku do které bude vyplňovat (to, co nás zajímá). Při této příležitosti je možné promazat stoupačky silikonovým olejem.
Firma by měla zkontrolovat: - v bytech: o vizuálně stav průchodek (koukat na podlahu i strop; zda nejsou zabetonované) o napojení každého radiátoru k dotčené stoupačce (zda je správně, zda se přívod radiátoru nedotýká mimo místo sváru stoupačky) o uvolněnost radiátorů na dané stoupačce (jestli se nehýbou; ovšem i pokud ano, tak to hluk způsobovat nemusí) o připojení TRV (zda jsou ve směru proudění) o zda není stoupačka vyosená (např. vlivem špatně umístěných radiátorů – po výměně klas. kohoutů za TRV může být rozdíl v délce jejich armatury a topení se různě ohýbá atd.) o stav kompenzátoru dilatace (vyosenost, netěsnost…) o hledání tzv. pevného bodu (to je místo, kde stoupačka pevně přivařena buď k průchodce nebo k nějakému armovacímu drátu v panelu a ten ji drží aby „nevisela“ na radiátorech). Může být vidět nebo nemusí. Typicky by měl být ve stropě nad kompenzátorem nebo v suterénu. Může se stát, že se dotyčný drát vylomí z betonu a sám se stává zdrojem hluku.
- v tech. podlaží o průchod suterén – přízemí, hor. rozvod topení o měření (měření tlaku na patě stoupačky, případně na patě objektu; další sofistikovaná měření, různé křivky – může být, že do určité míry jsou vinny teplárny (špatná regulace, moc vysoký tlak, průběh…) ovšem pochopitelně nebudou mít zájem cokoliv měnit. V tomto případě je obzvláště potřeba, aby partnerem ve vyjednávání s nimi byl někdo, kdo skutečně těmto věcem rozumí. Obecně dobře nastavená plynulá regulace (ať už v domě (a to včetně termoregulačních ventilů) nebo na straně teplárny) s pomalými náběhy (např. čerpadlo na malý výkon) výrazně snižuje hluk. o výměník
Oprava Nouzové řešení, které může pomoci je vystříkání silik. olejem nebo prolití mýdlovou vodou nebo vystředění stoupačky v průchodce dřevem (např. kolíčky, dřívka od nanuků).
Je-li průchodka zjevně zabetonovaná, nelze čekat valný úspěch. Pak následuje uvolnění průchodky silou - vybourání podlahy nebo výměna stoupacího vedení v místě průchodu průchodkou za dimenzi užší.
Bourání – vrtacím kladivem se probourá díra v těsném okolí stoupaček. Pak se obě stoupačky obalí měkkým materiálem a díra za zasádruje nebo vypění. Správně by měl být materiál nehořlavý, aby nedošlo v případě požáru k přenosu ohně z patra do patra – vnitřní část teplená izolace (miner. plsť, třeba Rockwool, vnější obal speciální nehořlavý tmel, třeba od Hilti. Mirelon v tomto směru vhodný moc není, teplem navíc mizí.
Při bourání vzniká hodně prachu. Celá místnost bude zaprášená, zejména dělá-li se její strop. Co se dá odstěhovat, dát pryč, zbytek zakrýt igelitem a zavřít dveře.
Při bourání padají ze stropu kusy betonu. Je potřeba dát na radiátor a na přívody k němu silnou vrstvu hadrů, aby se nepoškodil. Po vybourání průchodky vypadne tato z otvoru ve stropě o patro níž (sjede po stoupačkách až na přívod k radiátorům). Je nezbytné dát NAD tyto přívody silné vrstvy hadrů, aby je to neurazilo; průchodka má cca 3kg. Je-li na stoupačce mezi stropem a přívody k radiátorům navíc svár, je nezbytné nad něj nalepit hadry (vzít hadr a nad svár jej přilepit páskou), jinak by mohl svár prasknout.
Při vybourání průchodek může dojít k zrušení tzv. pevného bodu (bod(y), který drží stoupací vedení) a celé vedení by mohlo poklesnout do suterénu. Je proto předtím nezbytné zjistit, zda by to unesly nosníky vodorovné části vedení v suterénu a případně vedení před celou akcí dodatečně zavěsit (podepřít) na další nové nosníky nebo by se zde měl vytvořit nový pevný bod pomocí spec. objímek (Hilti nebo české fy. Konařík http://www.konarik.cz). Pevný bod má svůj význam a je důležité ho zachovat, pokud ovšem není uvolněný (pak sám může způsobovat hluk). Případné vytváření nového pevného bodu věc komplikuje a je potřeba toto odborně navrhnout a realizovat.
Při této opravě není třeba sice vypouštět vodu z ÚT, ale je třeba být připraven v případě vzniku netěsnosti stoupačky (mít klíče od suterénu a vědět kde případně zavřít přívod a stoupačku vypustit).
Řezání trubky – flexou se uřízne stoupačka před a za průchodkou a navaří se tam místo ní užší trubka.
Nevýhody oproti předchozímu: - je třeba vypustit stoupačky, následně napustit a odvzdušňovat - vznik dalších svárů – riziko netěsnosti - i tak to může klepat, zvlášť pokud je stoupačka dosti vyosená - můžou se změnit tlakové poměry při přechodech úzká – tlustá trubka a může to začít pro změnu hučet
Nejvíce mi vrtá v hlavě že soused vedle mě, na jiné stoupačce neslyší nic, přitom se mi zdá že to jde z té strany. Soused nade mnou slyší cvakání, jen velmi lehce, jen když je u mě klepání opravdu vydařele silné.
Je možné, aby klepání vycházelo ode mne z podlahy, kde průchodka je plná nečistot a k tomu případně v suterénu mezi zdmi...je reálná šance, že pokud by se uvolnila moje podlaha a příčky v suterénu, že by mohlo klepání ustat či být mírnější, či se musí jednat vždy o rozsáhlé uvolnění průchodek na celé stoupačce, když klepání je slyšitelné pouze u mne v bytě?
Je to mazec, koupili jsme byt na hypotéku, a teď bydlíme zpět u rodičů...nejde spát, nejde usínat...
jsem v podobné situaci jako Vy, vlastním také přízemní byt nad sklepními prostory. Bohužel ráno při náběhu a večer při chládnutí byly slyšet také velmi silné zvukové projevy, první dny, co jsme tam bydleli to bylo hrůza.
Co mi alespoń trochu pomohlo byl silikonový olej. Všechny průchodky jsem pořádně prostříkl, bordel se vypláchnul a průchodky trochu promázly, takže se zvukové projevy o něco zmírnili a to na míru docela únosnou. Nejvíc se tyto zvuky odstranilyv podlaze, kde se mi podařilo nalít dostatek oleje, horší je to už od stropu (tam se to špatně nastřikuje a soused shora mě nepustí k sobě to promazat, je to trouba).
Toto řešení samozřejmě není spásou, ale může alespoń trochu pomoci. A je to taky levné, silikonový olej stojí kolem 60-80 kč za lahev. Finální stavební úpravy by asi pomohly nejvíc, ty plánuji ostatně později taky.
Dobrý den, příčina uvedeného problému zde byla již několikrát popsána, takže je asi zbytečné to opakovat. Stačí když si pročtete diskusi.
K vašemu dotazu však mohu doplnit, že je někdy možné dosáhnout úspěchu jen úpravami v bytech na spodních podlažích. V této spodní části stoupačky má totiž potrubí největší dimenzi, což má největší vliv na intenzitu hlučnosti.
Někdy to však nepomůže, a musí se úpravy provést i v horních patrech. Tam už je ale instalováno potrubí o menších dimenzích, takže to není tak problematické. Někdy stačí potrubí jen vhodně vystředit, aby se nedotýkalo ocelové chráničky.
Způsobů odstranění je několik. Někdy pomůže tzv. snížit otopnou křivku, což znamená, že dodavatel tepla sníží výši teploty dodávaného média oproti venkovní teplotě. To se následně projeví tím, že termostatické hlavice tolik neuzavírají a stoupačka UT tolik nevychladne. Právě vychladnutí stoupačky, zvláště v tomto přechodovém období, a následné prudké zvýšení teploty /tzv. teplotní dilatace/, vlivem otevření alespoň jedné termostatické hlavice, způsobí ono "klepání."
Někdy pomůže v nejvyšším patře instalovat tzv. zkrat mezi přívodní a vratné potrubí. Na tento zkrat se však musí nainstalovat ještě regulační šroubení. Toto šroubení pak nastavit tak, aby přes něj proudilo médium až při uzavření termostatických ventilů. Stoupačka je pak trvale prohřátá a k uvedené dilataci nedochází v takové míře.
Nám se však nejlépe osvědčilo vyříznutí potrubí stoupačky, v místech , kde prochází průchodkami, a nahrazení tohoto potrubí /v této části/ potrubím o dimenzi menší. Samozřejmě se musí potrubí vůči průchodce vystředit a utěsnit. Pro názornost přikládám nějaké foto. Bohužel i takováto úprava má svá úskalí. Někdy jsou průchodky zabetonovány "na šikmo," a tudíž k "tření" ocelového potrubí stoupačky o vnitřní stěnu ocelové chráničky, a následným hlukovým projevům, může do jisté míry docházet i později. Také se stává, že po odříznutí potrubí stoupačky UT toto potrubí od sebe osově tzv. "odskočí" i o několik centimetrů. V takovém případě se musí potrubí vhodně naohýbat.
Je těžké radit na dálku, ale když se chce, tak je možné všechno. Držím palce.
No, provizorně jde spát se špunty do uší a puštěnou relaxační hudbou nebo jsem taky spával měsíce se sluchátkama ("peckama" do uší). Vím, je to hrozné tohle radit, ale nějak spát musíte...
Co se týče opravy jako takové, je to de facto pohodka - jen se trochu majzlíkem udelá díra okolo trubky... teda samozřejmě přeháním, ale největší problém jsou právě lidi v baráku. Taky se mi stalo, že to u mě klepalo jak sviň a u nich nic. Nebo prý nic...? Nevím, lidi jsou divní, starý lidi jsou často hluchý a taky skutečně je tam kupodivu velký útlum. Doporučuji simulovat klepání kladivem v noci a ještě budou za opravu rádi... (bez smajlíka, myslím to vážně, bohužel)
Pekný deň pán Stoll, mohli by ste, prosím Vás, zaslať aj nám radu ako odstrániť praskanie v radiátoroch ? ....vid dole...poprosil by som Vás a tu menej nákladnú variantu bez búrania, nakoľko u nás v paneláku to zrejme nebude možné.
Vopred velmi pekne ďakujeme
S pozdravom Peter šoltész s nevyspatou rodinou
2. problém s praskáním a klepáním
- buď to můžete provést tak, jak jsem již uvedl v naší technické zprávě /viz. citace výše/, nebo je možná ještě jedna méně nákladní varianta /bez bourání/
Máte-li zájem, mohu vám na váš e-mail zaslat nějaké odborné články a tomto jevu, popř. foto přímo z prováděných oprav
