Rosný bod |
Autor: Mirek Filip
Datum: 10.01.2008 19:11 |
Fotogalerie:
Dobrý den.
Náhodou jsem se dostal na tyto stránky a pročítal příspěvky a rady. Docela zajímavé, ale narazil jsem tu na věc která mě tak trochu vyděsila. "Rosní bod". Shodou okolností jsem v srpnu zateploval svépomocně štítovou stěnu s návazností na další stěny.(ohnuto za rohy) Ve stavabnictví se vždy tradovalo že 5cm polyše je jako 45cm zdi. Ta štítová ( tedy celá stěna ne jen ve štítě) je v přízemí 45 cm a v patře 30cm + něco na omítku tlustá a je dělaná tak, že jsou to dvě štorcky (v přízemí asi 15 + štorcka )a jsou mezi sebou pospojovány cihlama vezděnýma na třicítku . Ten dům byl stavěný v době krize a byla to původně pila. Potřebovali jsme opravit fasádu a při tom že to i trochu zateplíme . Z finančních důvodů jsme zvolili tedy těch 5cm a tady jsem se dočetl ,že to je ta nejhorší varianta. Já si ale pamatuju, že ta 5ka se dříve běžně na zateplení používala.Jak je to teda s tím rosným bodem. Má na to kde se nachází vliv síla zdi nebo izolace. A to rosení by působila vlhkost prostupující zevnítř ven, nebo venkovní vlhkost. Ten polyš je lepen kontaktně na obvod + dva body v prostředku a silikonová tenkovrstvá omítka.
Díky za vysvětlení,
S pozdravem Mirek Filip
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: petr kocina
Datum: 13.01.2008 07:29 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ten rosny bod mi zacina lezt na nervy.tim nemam na mysli z rovna vas.nekdo vznese nejaky problem a hned se toho kazdej chytne.
kdyz se nad tim zamyslim logicky,tak vsechny baraky co se doted zatepily by uz musely spadnout,nebo by byly neobyvatelny.byly by totiz sama plisen!!
je to asi stejny problem,jako ze steny musi dychat :-)))))))
|
|
 | Autor: keyser soze
Datum: 13.01.2008 09:40 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Potešil ma Váš názor. :-)
Momentálne práve zvažujem systém zateplenia podkrovia a čím viac čítam, počítam a modelujem, tým je to horšie - názory rozporuplnejšie. Začína mi pripadať, že najvážnejší problém s rosným bodom a kondenzáciou majú výrobcovia rozličných paro-membrán. A že prax nebude až taká horúca.
Susedia nepočítali nič, dali pod strechu EPS alebo vatu a stojí im to dlhé roky.
|
|
| Autor: petr kocina
Datum: 13.01.2008 17:50 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | drzte se radeji praxe nez vypoctu,jinak z toho zjancite.
bohuzel poznatku z praxe je tu pomalu,hlavne tech dlouhodobejsich.
vyrobci v 99% pripadu udavaji vzdy svoje prednosti a potvrzuji je vypocty,jen aby svoje vyrobky prodali.
proto udavaji i rosne body a kdejaky jouda se toho hned chytne a zacne pocitat.
kdyby na to sel jen obycejnym selskym rozumem,tak by musel prijit na to,ze to co vyrobci uvadi a vy nesplnite jejich normy,musely by ty domy padat jak karticky.
samozrejme je to nesmysl.
nevim jestli meli nejaky normy nasi predci pred 100 lety a vice.o tom ale pochybuji a jejich domy STOJI STALE !!! o tech soucasnych a hlavne stavenych za komunismu se to rici neda :-(
vetsina tech domu je po 30 letech provoz,kdyz ne na odpis,tak rovnou na zbourani.
tim nemam samozrejme na mysli domy,ktere se stavely svepomoci,tam to bylo vetsinou o kvalite.
|
|
| Autor: Boro Boro
Datum: 13.01.2008 18:33 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Len ten "sedliacky rozum" a "prax" potom (niekedy) vedú k otázkam, ako vznikla tá pleseň v zateplenom podkroví a čo s ňou robiť... Naši predkovia pred sto rokmi stavali z iných materiálov než dnes, kúrili v kachliach, nemali vzduchotesné okná atď.
|
|
| Autor: petr kocina
Datum: 14.01.2008 06:50 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | to je sice pravda,ale jak jsem si vsimnul z praxe,tak vetsinou tyto problemy maji stavitelske firmy.
nesetkal jsem se s tim,ze by mely problem s plisni svepomocne stavby.
jen jeden poznatek z praxe:
firma delal na jednom dome strechu bez kontralati a vite jak to dopadlo?majiteli bylo po par letech provozu divny,ze ma v podkrovy porad vlhky steny na sikminach a casem se mu opravdu tvorila plisen (samozrejme degradace izolace).kdyz to odkryli,nestacil se divit.bohuzel firma zkrachovala a oprava zustala na nem.
|
|
Autor: Miroslav Chlubna
Datum: 10.01.2008 20:28 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Na to není úplně jednoduchá odpověď. Záleží na skladbě konstrukce (FDO), na relativní vlhkosti a na teplotách. Obecně lze říci, že místo rosného bodu se nachází někde uvnitř konstrukce vaší stěny a během roku se podle výše zmíněných podmínek přesouvá buď více dovnitř nebo ven. Pak záleží na výsledku... buď se během roku (v létě) odpaří více vlhkosti než stačí kondenzovat (v zimě) a pak máte (skoro) vyhráno, nebo naopak a potom máte zaděláno na problém s vlhkými stěnami a plísněmi. To "skoro" záleží na místu nejčastější kondenzace, určitě se mnou budete souhlasit, že zdivo a lepidlo KZS bude vodu snášet hůře než EPS. Myslím, že by vás mohl uklidnit někdo se stejnou skladbou jako máte vy (nemáte-li v doně zrovna prádelnu) a popsat vám svou dlouhodobou zkušenost.
|
|
| |
| Autor: Mirek Filip
Datum: 15.01.2008 00:22 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Diky všem za příspěvky. Ale to rosení musí mít nějaké pravidlo. Pokud 5 cm je málo a 8 cm stačí tak mi nějak uniká souvislost. Pokud je 5cm polyše tak jako 45 cm zdiva tak by za něj ke zdivu už neměl mráz proniknout. U tohodle případu je tam ještě vzduchová mezera ta by měla ty rozdíly teplot taky vyrovnat ne? Teď se mi jedná spíš o to jak pokračovat na ostatních stěnách. Ty už jsou tušim plný, bez mezery jde o to jestli přejít ne silnější EPS. Ale to otočení za rohy je ještě v pětce. A z finančního hlediska bych skousnul tak max tu osmičku. On ten zbytek fasády má skoro 160 m2.
Jinak moc dik.
Filip
|
|
| Autor: Test Test
Datum: 15.01.2008 08:39 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Bez výpočtu se znalostí přesného složení stěny Vám nikdo nemůže říci "5 je málo 8 stačí", stejně jako "5cm EPS = 45 cm zdiva" - součinitel tepelné vodivosti cihelného zdiva se pohybuje od cca 1W/m/K (těžká cihla) do cca 0,1W/m/K (Porotherm Si) - 1cm EPS F (0,039W/m/K) pak svými TI vlastnostmi zhruba odpovídá 2,5-25cm zdi.
Stejně tak mi nepřijde šťastné tvrdit, že Vás více než 8cm EPS může zruinovat - 1cm navíc představuje při ploše 160m2 zvýšení ceny za EPS o nějakých 12x160=1920Kč bez DPH, k tomu pár korun za delší hmoždinky (plastová hmoždinka 8x100 stojí 1,30Kč, 8x140 1,65Kč - na 1m2 spotřebujete 4-12 kusů). Přechod z 5 na 8cm Vás tedy podle mne nemůže stát více než 6000Kč bez DPH, což je vzhledem cenám ostatního materiálu a práce (ty jsou fixní) směšná položka.
|
|
| Autor: Vladimír Buk
Datum: 15.01.2008 10:18 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | K cenovému údaji - .....delší hmoždinky (plastová hmoždinka 8x100 stojí 1,30Kč, 8x140 1,65Kč - na 1m2 spotřebujete 4-12 kusů)- činím dotaz : o jaký materiál těchto hmoždinek se jedná? Podle ceny to odpovídá na velmi nízkou kvalitu (plast z recyklu).
|
|
| |
| Autor: Pavel Lanciger
Datum: 15.01.2008 21:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ono si pořád hodně lidí myslí, že dvojnásobné zateplení dvojnásobná cena, přitom se dnes už skutečně bez problémů dá zateplovák nechat udělat při navýšení jen o skutečné navýšení materiálu bez navýšení práce, což odpovídá realitě.
|
|
| Autor: Dawe Polda
Datum: 03.08.2010 08:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100676
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Rosný bod je svině
.. zdivo 44 cm PD na běžnou maltu + 5 cm EPS 70F vnitřní omítka vápeno cem, vnější silikonová + stěrka.
Místo ... Plzeň -15 a vnitní místnost kuchyně 22stupňu 60 % vlhkost
Výsledek vidíte:-( neradostný
Zona kondenzace je i ve zdivu.
Tepelný odpor konstrukce R : 3.82 m2K/W
Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 0.25 W/m2K
Difuzní odpor konstrukce ZpT : 3.1E+0010 m/s
Teplotní útlum konstrukce Ny* : 2997.9
Fázový posun teplotního kmitu Psi* : 23.6 h
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.090 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.456 kg/m2,rok
Z konstrukci nedochází během modelových 10 let ke kondenzaci (myšleno co se tam za rok usadí - to se za rok odpaří a nevlhne to)
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 03.08.2010 11:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Tento případ vyhovuje podmínce, že mn. vypařené má být (nejlépe řádově) vyšší, než mn. zkondenzované. Také podmínce max. zkondenzované vody pro KZS to pokud si pamatuji vyhovuje.
Jinak podle typu (hmotnosti) cihelného zdiva odhaduji, že mn. vody zkondenzované za zimu zvýší vlhkost tiohoto zdiva cca o 0,05%. Tedy zanedbatelně a cihly by si s tím "měly poradit" bez problémů. Problém by mohl být snad jedině, kdyby zóna kondenzace současně promrzala.
Tedy rozhodně to není skladba, kterou bych dopuručil, ale také pravděpodobně nebudou žádné závažné problémy.
Větší zateplení by nejen snížilo en. náročnost za málo zvýšené náklady, ale snížilo, případně zcela vyoučilo kondenzaci.
|
|
| |
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 03.08.2010 11:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Podle věty výsledek vidíte neradostný, jsem měl asi mylný dojem, že je ta konstrukce podle Vás je vadná. Nyní jste to uvedli na pravou míru. Důležitější je ten údaj o celkové bilanci. Také je pravda, že silnější izolace dá podstatně lepší výsledek.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Dawe Polda
Datum: 03.08.2010 13:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100676
reakce na ... | Je potřeba ohlídat množtví vody, která v konstrukci kondenzuje..... jestli jí to vadí nevadí. Nevím co snesou cihly PD, ale dle následujícího příspěvku toto malé množství nevadí tomuto materiálu, takže OK.
OK?
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 03.08.2010 13:52 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Nemám zkušenosti přímo s cihlami PD, ale pokud vím, není to lehčený střep vypalovaný s příměsí pilin, takže by to nějakou vlhkost mělo vydržet i dlouhodobě.
Když už jste to měl ve výpočetním programu, bylo by záhodno podívat se, jestli zóna kondenzace zároveń nepromrzá. Tam bych pak viděl případné nebezpečí mrazového porušení po opakovaných zmrazovacích cyklech.
|
|
| Autor: Dawe Polda
Datum: 03.08.2010 14:21 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100676
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Když vezmu domek a přenesu ho do Trutnova, tak už máme smůlu...
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.116 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.255 kg/m2,rok
Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok,
nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).
Rovněž je vidět na grafu, že to promrzá...díky za upozornění, protože tohle jsem si do hledáčku nedal, nenapadlo mě, že by tam mohla být záporná teplota už ve zdivu.
|
|
| |
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 06.08.2010 07:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Zdivo vlhne a pokud se v létě stačí kondenzát odpařit vznikají jen mapy nebo ani to ne. Když se odpařit nestihne postupně zdivo vlhne víc, vznikají plisně, zdivo degraduje opadávají omítky.....
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 06.08.2010 09:02 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Pane Kocino, to jste celý Vy. Nepoznemenaný teorií.
Takové dotazy, za roky strávené na tomto fóru, byste měl odpovídat, ne pokládat. Zásadní věc je skladba toho obvodového zdiva ( příček se to tak moc netýká, i když taková špatná sauna nalepená na pekárnu, kdo ví ?). Drtivá většina konstrukcí jsou konstrukce jednovrstvé s konstantním difuzním odporem v celém průřezu. Všechno, co tam vstoupí v zimě a zkondenzuje, v létě se odpaří. Mluvím o běžně užívaném domě, ne o chlévech, saunách a pod. Problém může nastat, až se ta stěna oplácá něčím, co má mnohonásobně vyšší difuzní odpor. To se potom musí spočítat a střelit od boku to nelze. Ale to Vy víte, jen to nemáte odvahu nahlas přiznat.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Dawe Polda
Datum: 17.08.2010 09:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100676
reakce na ... | for kocina
Je potřeba určit :
Maximální množství kondenzátu Mc,a: ...... kg/m2
A posléze posoudit:
zda na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Musí se posoudit jak maximální množství a kdy a kde..... jestli to nezmrzne a nepotrhá zdivo a pak i celkovou bilanci třeba po 20 letech..
Na katedře TZB ČVUT (www) je dostatek materiálu a rovněž příslušné normy poskytnou vyčerpávající informace.
|
|
