Funguje to určite lepšie,lebo pracuje s nižžšími teplotami vykurovanej vody,pri taktovacej nádrži sa voda ohrieva na vyššiu teplotu,tým sa znižuje účinnosť.Len horšie je potom poriešiť aj ohrev TUV.Ten zatial nemám spustený,len kúrim.Ale som spokojný.Konštrukčne to vyšlo lacnejšie ako s nádržou.
Som zo sdredného Slovenska kus od Žiliny. S odmrazovaním není žiadny problém,ani to nepostrehnete.Odmrazovanie trvá tak 2-4 minúty,a čerpadlo nemá problém odmraziť.Tiež ma s tým strašili,ale neopotstatnene,odobraté teplo s podlahy je tak malé že to je nezistitelné.Malá nevýhoda je potreba silnejšieho obehového čerpadla,ja som použil Grunfos 25/70 na max výkon III, aby tč malo dostatočný prietok.
áno,nakoľko som nedelil jednotku som dal nemrznúcu zmes nariedenú na -20 st., s tým že obehové čerpadlo sa spína každú pol hodinu na 15 minút, tým si zisťuje teplotu na spiatočke a podla toho sa zapína.
Ano koupil jsem,nechal odčerpat chladivo,dále přemísil výměník do nezámrzného prostoru a dal opět natlakovat chladivo.Připojil jsem přímo na podlahový topný systém v sérii s elektrokotlem.Protože ze zkušenosti vím jaký příkon si bral elektrokotel,mám stejný(přibližně) i výkon TČ.Topná voda v mém případě nebyla teplejší než 35-37 st.C.TČ nevypíná z důvodu přehřátí.Provoz jen uplynulou topnou sezónu.Úspora je znatelná.Zatím asi polovinu nákladů na topení.Odtávání-nelze říci,že je to zanedbatelná ztráta energie.Mám zvolen 48 min.topení a 12 min.odtávání.U velkých(výkonem)čerpadel a těch které mají tu zásobní nádrž je to asi jinak.Jinak topím maximálně do -5 st.Zjistil jsem(pozor jen v mém případě)že níže již to nemá smysl. Přemístění výměníku mi udělala chalďařská firma,připojení na topný systém jsem si provedl sám.(S firmami nemám dobré zkušenosti.)Nyní zkouším ohřev TUV v zásobníku Dražice kde je topný had. Nordline TČ-podklady nedostačující-pouze manuál k hrubému info a obluze.U dovozce funguje dodávka ND ale odbornou podporu nečekejte.Dnes bych volil stavbu TČ z nějaké lepší klimatizační jednotky. Děkuji všem kteří přispěli svými poznatky i mě přišly vhod.
ja mam spotřebu el. i se svicenim vařenim za leden -1443KW/h, unor - 1328KW/h topim na 21,5 a do podlahy dostanu max 32 stupnu!!!! myslim že něco neni vporadku tepelna ztrata rd je 7kw , podlahovka o rozloze 130m2
Pokud máte topení TČ je všechno v pořádku. Když odečtu ostatní spotřebu cca 200 kWh na leden a podělím 31 a 24 h, tak vyjde 1,6 kW na topení a to pak stačí vynásobit COPem. Neznamená však, že výpočtová ztráta 7 kW byla v lednu dosažena, to by muselo pořádně až mimořádně mrznout celý měsíc. Takže reálná TZ může být poloviční nebo 2/3 výpočtové a to podle toho jak skutečně bylo.
Pokud máte topení TČ je všechno v pořádku. Když odečtu ostatní spotřebu cca 200 kWh na leden a podělím 31 a 24 h, tak vyjde 1,6 kW na topení a to pak stačí vynásobit COPem. Neznamená však, že výpočtová ztráta 7 kW byla v lednu dosažena, to by muselo pořádně až mimořádně mrznout celý měsíc. Takže reálná TZ může být poloviční nebo 2/3 výpočtové a to podle toho jak skutečně bylo.
ma tč 9,5kW do podlahy pouštim 32 stupnu protože vic to ani nejde:( nevim jestli tč neni slabe? mi se ta spotřeba zda celkem dost. jak je kolem nuly tak mi jde do podlahy 28 stupnu!
To bychom museli podrobně rozebrat plochu podlahy a stupeň izolace. To, že se oteplí na několik dnů, to moc nic neznamená, fázové posuny a akumulace konají své. Dokonce pod podlahou se neděje vůbec nic (neotepluje). Uvedu příklad. Už 2 dni je venku u nás ke 20-ti a dům osluněn a spotřeba plynu klesá každým dnem po tak po 2 desetinách kubíku, však zem je pořád zamrzlá a skrze izolace stropu se taky slunce "ještě neprodere"(navíc v noci je pod nulou) a severní hladová zeď studená jak psí čumák.
Vaše spotřeba se mi zdá reálnější než v předešlém příspěvku. Nastavte si parametr b=5 a nebude problém teplota do podlahy i 40st. Ale teď jak je vice než 10st venku raději méně . Oběhovka na 1800l/h a DELTA 4,5st , nestihá se za chvíli ochlazovat . Měl jsem víc než rok také pocit že TČ netopí dobře ale podle rady jsem dal b=5 a nyní jede dobře . Doporučuji nastavit !!
spotřeba realnějši než v předešlem članku???parametr b mam na 5, obehovka z tč do vymeniku (delena jednotka) wilo 25/6 a do podlahy wilo 25/4. Do podlahy jsem nikdy nedostal vic jak 32-33 stupnu.
Kolik vám dáva TČ do vystupní vody ? ja mam také 2 okruhy a bez problémů mám v TČ 42st a podlahovka cca o 5-10st méně dle nastavení rozvaděče podlahovky , ja mám 35st do podlahy .
dík za názory okamžite som znížil teplotu na výstupe na 45st.najviac by sa mi páčilo to regulovať eqvitermicky, ale neviem či to elektronika Tč vie,ale podľa mojich info to nevie.ak ste to niekto dááko riešil poradte. viem do systemu Inels nahádzať kopec teplotných čidiel ale neviem ako to napojiť na Tč.trošku sa mi na tč nepáči že keď ho vypnem cez termostat na svorkách tak nedobehne dáky mód, ale po pár sek sa vypne a stalo sa mi že ostalo zamrznuté lebo sa nestihlo rozmraziť. ale zatiaľ to ide. s tou TUV sa mi zdá že to u mňa funguje fajn tak doporučujem nádobu v nádobe tam je výmenná plocha veliká a keď prečerpám vodu do boilera tak ešte tých 165l používam ako zásobník pre kúrenie.a ak by bolo zle mám tam špirálu.ešte ale nebežala.doteraz som kúril El kotlom tak snáď sa mi polepší(cca70tis.SKročne na prevádzku domu s kúrením)
Já osobně mám na TČ nastavenou teplotu na cca 55°C, čidlo teploty od TČ je na zpátečce z AKU do TČ a TČ ovládám pomocí nadřazeného systému Alpha od Mitsubishi přes svorky pro termostat. Běhá to takhle již druhou zimu a žádný problém nemám. Pokud se náhodou přerušilo rozmrazování hned na začátku, tak se to odmrazilo při příštím startu TČ a jinak když bylo potřeba odmrazit (TČ má časovač a dále hlídá teplot mezi chladivem které jde do výparníku a tím, které jde zpátky-podle toho co zareaguje dřív se spustí odmrazování). Elektronika v TČ ekviterm neumí, za ty peníze jsem to ani nečekal. Vzhledem k tomu, že tam máte systém Inels, tak bych doplnil potřebná čidla (u Vás asi jenom venkovní teplotu, pokud už jí tam nemáte) a upravil program tak, aby fungovalo ekvitermní natápění. Jenom zase pokud to máte navázané na ohřev TUV, tak by se muselo pořešit i to (nevím jestli máte možnost ohřát na vyšší teplotu třeba jenom část vody a tu použít na ohřev TUV).
Rozmýšlam použiť toto tč na ohrev TUV,teraz to mám pripojené iba na podlahové kúrenie.Máte nejaké riešenie ako by sa to dalo zapojiť,spojazdniť aby nahrieval aj TUV automaticky?
Připojit za TČ trojcestný ventil nebo ještě jedno čerpadlo + zpětné klapky, doplnit čidla teploty a nějaký (alespoň jednoduchý) systém řízení. Jo a buď budete muset mít bojler pro TUV s opravdu velkým výměníkem (plocha minimálně 1,5m2) nebo nějaký výměník a přes ten ohřívat bojler. Popis zapojení už v této diskuzi je i s obrázky.
Hydraulicky by to nebol problém pospájať,skôr by ma zaujímala nejaká jednoduchá regulácia,ktorá by riadila chod tč samostatne na kúrenie a samostatne na ohrev TUV.bojler s výmenníkom , trojcestný ventil.
Na to už si musíte vybrat nějaký jednodušší řídící automat nebo regulátor, který toto umí. U řídícího automatu je nutné udělat si do něj program. Úplně by na to stačilo takzvané "chytré relé" - například LOGO od Siemense, Zelio od Schneidera nebo třeba Alpha od Mitsubishi (používám já). Hlavně to musí být verze, která umožňuje připojit analogové vstupy (bývá to verze s napájením 24V ss).
Dobrý den, přečetl jsem si celou diskuzi, přesto bych vás chtěl poprosit o odpovědi na pár dotazů ..
stále se rozhoduji mezi země-voda a vzduch-voda .. cenový rozdíl je v samotném zařízení 20tis ve prospěch vzduch-voda plus ještě náklady na zemní kolektor .. které počítám při výkonu 7kW budou také tak 20tis .. otázkou tedy je .. jaký skutečný průměrný COP mohu očekávat ..zde v diskuzích jsem snad četl i něco kolem 2, což by bylo dosti málo .. u země - voda mohu počítat s konečným reálným po započtení všech čerpadel atd. COP 3.2 (jinak Podle EN14511 byl u tohoto TČ země-voda naměřen COP=4,20, deklarovaný COP dle stejné normy je 4,95) ..
druhý dotaz je, že pro mé potřeby je čerpadlo WWBC 9,5 H-B zbytečně silné (v teplotách nad nulou) .. jde jeho výkon měnit např. frekvenčním měničem, čímž bych nemusel pořizovat akumulační nádrž.
Dobrý den, pokud máte TZ 7 kW, tak se Vám vyplatí jít do země-voda. Já mám reální TZ kolem 4 kW při -15°C a návratnost už by byla docela velká, ale jestli máte těch 7 kW, tak se Vám to vrátí docela brzy. Reálný COP u Nordlinu dost záleží na teplotě topné vody. Já bych řekl, že mám celoroční COP kolem 2,5-3 (spíše blíž k těm 3) při topení a 2-2,5 při ohřevu TUV (měřil jsem například za jak dlouho se ohřeje 200l v bojleru o x °C a kolik energie spotřebovalo TČ). Ale já má podlahovku a při -15°C topím na 43°C, při -10°C na 40°C a průměrná teplota vod2y při teplotách kolem nuly je 33°C. Mám totiž ekvitermní natápění AKU nádrže. Pokud má někdo například radiátory a honí do nich vodu 50°C, tak se samozřejmě při teplotách kolem nuly nebo pod nulou na lepší COP než 2 nedostane. Měnit výkon TČ frekvenčním měničem by asi šlo, ale jen v určitých mezích (kvůli pracovním parametrům kompresoru) a celé by to i s řízením výkonu podle teploty vyšlo tak draze a komplikovaně, že je jednodušší, levnější a i co se týká spotřeby elektřiny vhodnější použít AKU nádrž (klidně jenom malý bojler 100-200l).
Dobrý den, děkuji za Vaši odpověď .. v nynějších teplotách také topím vodou o teplotě 32°-33° a vnitřní teplota se pohybuje kolem 19°-20° .. kotel jede na 2,5kW .. v celém domě je podlahové topení, takže pokud se dá dosáhnout průměrného ročního COP 3, tak potom by složité řešení země voda nemělo smysl, ne? Nicméně, pokud se podívám do prospektů, vidím, že při -7/35 už je COP 2.3 .. když vezmu v potaz nutnost zvýšit teplotu vody na řekněme těch 43°, tak už je COP někde na hranici 2.0..správně? tato zima je extrémně teplá :(
ja som teda z iného súdka. nakoľko kúrim v dome radiátormi na teplotu cca40st.C tak ženiem vodu v nádobách až na maximum čo je niekedy aj 57st., ale zas Tč vypínam po pozorovaniach večer o 23.00 a do rána 10,00 je vypnuté a až potom ho zapínam a dohreje dom na normál.teplotu.jednu aku nádobu mám z nádobou na TUV 625/165 kde predhrievam vodu a potom 2x za deň prečerpám do starého el.(ističom zhodená špirála)bojlera a mám v ňom stále vodu okolo 45st.v systéme mám ešte jednu nádobu len aku.500l.Tč má 13,5 zatiaľ to stíha.dom mám dobre vyregulovaný mám v dome INELS intelig.reguláciu a pre každú izbu mám vlastnú kryvku teplôt a času. neviem teda ako s COP číslom,keď istý čas ho ženiem ale potom 10hod.nejde vôbec,ale asi priemer to nebude. mám ho len 2 mesiace tak to ešte treba vyšpekulovať ako to je najlepšie.
z laického hlediska .. vzhledem k vysokým teplotám, které z toho ždímáte, tak se obáván, že už se to blíží přímotopu .. momentálně jsou vysoké teploty, ale kdyby bylo pod nulou a vy z toho chtěl dostávat 50°, tak dostane slušně zabrat ..
Pokud TČ pojede například s COP 2 každý den 14 hodin, tak bude průměrný COP pořád stejný, jako kdyby jste topil s COP 2 24 hodin. Aritmetický průměr je pořád stejný. Průměrný COP může být vyšší, pokud topíte na nižší teploty a část topného období máte COP vysoký a část nízký. Ale pokud budete pořád topit na vysoké teploty v AKU (a při vysokých venkovních teplotách v této zimě máte teplotu v AKU opravdu vysokou), tak budete mít COP jenom nízké nebo ještě nižší. Celková účinnost bude při teplotách okolo nuly vyšší než přímotop, ale nepočítejte s o moc vyšším COP než 2 při teplotách do nuly a při mrazech ještě nižším. Jakmile začne trošku mrznout, tak to TČ nebude stíhat vyhřát na tyto teploty a COP půjde prudce dolu.
to jsem samozřejmě věděl .. myslel jsem to nadsazeně .. samozřejmě i COP 2 je lepší ..
Vezmu to jinak .. řekněme výpočtovou teplotu 2°/35° .. má být COP 3,1 .. při příkonu 2,1 kW .. po přečtení vlákna jsem se však dozvěděl, že skutečný příkon se pohybuje mezi 2,7-2,8kW .. čili by COP neměl být 3,1 ale 2,4 .. což už je značný rozdíl .. pak předpokládám, že oběhové čerpadlo podlahovky také něco sežere .. když budu brát řekněme opět 100W, pak už bude COP pouze 2,35 (to vše za předpokladu, že ztráty odtáváním jsou již zahrnuty v jejich výpočtech) .. jsou mé úvahy správné? Snížení venkovní teploty či zvýšení teploty topné vody by pak COP stáhl pod 2 ..
Skutečný příkon u 9,5 kW varianty je kolem 2,5 kW při 2°/35°, pokud je dodržen průtok vody TČ a voda je dostatečně ochlazena. Osobně jsem to měřil. Těch 2,7-2,8 kW mám při ohřevu TUV, když stoupne teplota vody k 50°C při venkovní teplotě kolem +5°C. POkud je venku tepleji, tak sice stoupne příkon třeba i na 3 kW (při +15°C), ale zase TČ má mnohem větší výkon, takže COP bude pořád relativně vysoký. COP totiž záleží hlavně na teplotním rozdílu mezi venkovní teplotou vzduchu a teplotou výstupní vody. Takže při 5°/35°bude mít COP +/- nastejno jako třeba 10°/40°nebo 15°/45°-samozřejmě pod podmínkou, že TČ výstupní teplotu za daných podmínek zvládne. Toto jsou fakta ověřovaná v německých laboratořích a platí pro všechna správně nadimenzovaná TČ (nadimanzovaná co se týká velikosti výparníku, výstupního výměníku a průtoku vzduchu), jen se ten COP při určité teplotě mění dle typu kompresoru, použitého chladiva případně pokud jsou tam jiné vychytávky se vstřikováním paliva. Ale křivka zůstává stejná.
Děkuji .. takže při 2/35 je to to 2,5 .. a z klesající venkovní teplotou a stoupající topné vody se děje s příkonem co? např. -10/40 ..
dočetl jsem se, že je potřeba zajistit potřebný průtok tepelným čerpadlem .. dá se tohoto docílit bez použití AKU? Když vezmu v potaz nynější nastavení PT, tak celkový průtok je 14 l/min .. což je pro čerpadlo asi nedostatečné, že?
Příkon čerpadla tedy nelze nijak ovlivnit? Když frekvenční měnič není šťastná volba, dá se to nějak rozumně obejít? Přeci jen když budu potřebovat např. při +5° výkon 2 kW a čerpadlo mi bude dávat 6, tak je to zbytečně hodně a musel bych použít AKU .. což je zbytečný výdaj navíc ..
Při -10/40 bude COP už tak nízko, že se nejspíš připne elektropatrona(elektrokotel, pokud v systemu nějaký bude). Stoupne totiž ještě více příkon kompresoru a klesne ještě více výkon celého tč, tak že už z tč nedostanete vodu ani o těch 40st - zjednodušeně řečeno. COP půjde hodně pod 2(nákladově je na tom tč s COP kolem 2 podobně jako topení plynem v kondenzačním kotli).
Jak píšete, že máte podlahovku, tak zde by se dala AKU obejít akumulací tepla do podlahovky(pokud je to podlahovka zalitá betonem nebo anh.) a to jak kvůli požadovanému průtoku přes tč, tak i kvůli snížení potřebného topného výkonu např při vašich plus 5st. V momentě, kdy poběží tč se zároven spustí oběhovka sekundáru tč(které je zároven oběhovkou podlahovky), do podlahy z tč pojede oběhovka na potřebný výkon(dle doporučení výrobce). Dále při těch 5st venku(uvádíte potřebu 2kW tepla) bude tč cyklovat např. 1hod pojede a 2h bude stát. Dodá tedy v průběhu 3hodin teplo 6kWh, což těch 2kWh za hodinu. Tohleto vám ohlídá regulace(informujte se u dodavatele tč zda to regulace umí).
jinak nechápu tu možnost, že podlaha slouží jako akumulačka .. vysvětlím .. vidím to nyní na elektrokotli .. samozřejmě je nyní nastaven nižší průtok systémem (cca celkem 16 l/m) .. nicméně například výkon 5kW tuto vodu postupně nahřívá více, než je požadovaná teplota .. takže jak se zachová TČ ve chvíli, kdy bude nastavena např. teplota vody 33°, ale výkon TČ bude schopen nahřát vodu na 37° .. nebo díky tomu, že je stanoven přesně průtok vody čerpadlem, je zajištěno, že při teplotě 0° TČ zahřeje přesně na 35° a tuto teplotu pak drží?
Já provozuji tč s AKU, mohl bych i po uzavření spodního odtokového kuláče přejít do režimu "bez AKU". Provoz tč bez AKU s podlahovkou tu na TZB několik lidí provozuje - tuším p. Kocina.
To co popisujete s elektrokotlem 5kW je stav, kdy je spotřeba tepla nižší než výkon kotle, ovšem pokud by klesla venkovní teplota třeba k -25st dopadne to tak, že kotel zátěž neutáhne a teplota z kotle nedosáhne ani požadovaných např. 33st.
"jak se zachová TČ ve chvíli, kdy bude nastavena např. teplota vody 33°" - jak už jsem psal,toto řeší regulace.
Podlahovku s akumulací můžete nahřát i na vyšší teplotu než je potřeba a tč vypnout. Podlahovka i při vypnutém tč bude nadále teplo do prostoru vyzařovat.
Jinak principielně tč přečerpává teplo z nižší teplotní úrovně na vyšší. Tedy kapalině na primární odejme teplo(ochladí ji o několik stupní, při určitém průtoku) Toto teplo se "použije"(s nějakými ztrátami) na ohřátí media na sekundáru o několik stupnů, při určitém průtoku. Tč tedy na sekundáru neohřívá medium NA teplotu např. 40stupnů, ale spíš např. O 5st(zpátečku z topení ohřeje o 5st). Zjednodušeně: Qsec = Qpri - Qztráty PRUTOK_sec x DELTAT_sec = PRUTOK_pri x DELTAT_pri - Qztráty (za předpokladu stejné měrné tepelné kapacity media pri,sec)
Pokud tedy budete zvyšovat průtok bude se snižovat delta T a naopak, protože množství tepelné energie na sekundáru bude cca stejné(za předpokladu, že se nemění poměry na primáru)
To, že tč bude udržovat konstantní teplotu na sekundáru může nastat, pouze pokud teplo jím vyrobené bude odpovídat teplu podlahovkou spotřebované, tedy že půjde z podlahovky stále stejná teplota zpátečky.
Děkuji za vyčerpávající odpověď .. už je mi to trochu více jasné .. čili TČ ohřívá vratnou vodu při optimálním nastavení (těch 22 l/m) o 5° a dle toho, jaká je venkovní teplota, tak taková je účinnost .. neboli při 0° na -5° je to energeticky méně náročnější, než-li při -10° na -5° .. a jakou roli tam tedy hraje ta teplota topné vody na COP.. že je takový rozdíl topit vodou 30° a nebo 50°?
že je takový rozdíl topit vodou 30° a nebo 50°? - ten rozdil je obrovsky a rapidne snizuje COP TC a to jakehokoli.mam na mysli zimni zimni obdobi - leto nikoho nezajima.
PArdon dvě ve dvou věcech jsem se zmýlil: - p. Kocina ma AKU, nemá pouze směš.ventil do podlahovky - Qsec = Qpri - Qztráty +Qkompresoru(zapoměl jsem započítat příkon kompresoru do výsledného zisku na sekundáru), to ale nic na věci nemění.
Ve vašem případě při (22 l/min a dif. v topení 5°) je energie předaná do topení 1,17x5st x1,32m3/hod - 7,7kwh. Pokud např. snížíte průtok v topení (nižší stupen na oběhovce) na 14l/min a zachováte stejný výkon ohřevu(těch7,7kwh) zvětší se teplotní diference v topení z 5st na 7,8st(7,7/1,17/0,84m3/hod).
Pokud použijeme jako zdroj tepla vzduchové tč, tak při tomto výkonu do topení 7,7kwh a COP řekněme 2 bude 3,85kwh tepla z kompresoru a 3,85kwh tepla ze vzduchu. Zanedbám-li ztráty tak chladivý výkon na primáru bude těch 3,85kwh.
Čím větší je teplotní rozdíl media primáru oproti media sekundáru(u vzduch.tč - vzduch proti topné vodě) tím méně tepla je schopno tč z primáru na sekundár předat, to je dáno fyzikálním principem tč- tzv Carnotuv cyklus: COP =Tsec/(Tsec-Tpri) v absolutních teplotách
Tedy např. při vzduch -5 a topné vodě 35: COP =(273+35)/(273+35)-(273+(-5))=308/40 = 7,7 A při vzduch -5 a topné vodě 55: COP=308/60= už jen 5,1
To že tyto teoretické hodnoty vycházejí lépe než pak v praxi je způsobeno nedokonalostí kompresoru, chladivy,tlakovými ztrátami a dalšími.
Není mi jasné o jaké teploty jde ve vašem příspěvku: "neboli při 0° na -5° je to energeticky méně náročnější, než-li při -10° na -5°"
děkuji .. teď jsem to pochopil .. je tedy rozumnější, aby v případě, kdy teplota nárazově klesne, raději ztlumit teplotu vody, aby nebyl takový rozdíl .. čili když to např. nárazově klesne na -10°, tak nezvyšovat teplotu vody, ale naopak snížit z 35° např. na 30° a tím dostanu lepší COP ..
teď už nezbývá, než-li zjistit, jakých reálných výsledků lidé s tímto čerpadlem mají .. respektive, zda informace u výrobku tak, jak jsou uvedeny na webu odpovídají reálnému provozu ..
ano TC mam v provozu i s ohrev TUV na cca 42-45st (duvod nizsi teploty je ten - nezatezovani kompresoru). po nahrati bojleru prepne do AN (750L - dnes bych poridil mensi) kde topi jak do podlahy tak i do AN na 32-33st s histerezí 4-5st (nizsi histereze z duvodu castejsiho natapeni TUV - vysoka spotreba). teplota do podlahy nastavena cca 29-30st.pri mrazech zvednuto na 31-32st.obehovka zapnuta na minimalni vykon pro podlahvku - cca 6W.
objem vody v podlaze je cca 70l a beton v podlaze cca 8m3.
celkova spotreba domu vcetne solarek konecne spadla pod 5 000kWh/rok :-) EE za topeni a TUV se bude pohybovat mene nez 1 500kWh/rok.za prosinec to bylo 350kWh s provozem TC zeme/voda.leden vychazi na 300kWh. system nemam jeste vyladeny a energiemi plytvam - nemam duvod necim setrit.
Klesá příkon, výkon a COP (protože se zvyšuje rozdíl mezi teplotou vzduchu a topné vody na výstupu TČ). Já to řeknu zjednodušeně takto: čím vyšší je tento rozdíl, tím větší tlak musí být v primárním okruhu TČ (řídí se elektronickým expanzním ventilem), tím víc je zatížen kompresor a tím více elektřiny kompresor spotřebuje.
Pro TČ 9,5 kW je požadovaný průtok 22 l/min, pro 13,5 kW 33 l/min. Pokud toho průtoku nedosáhnete, tak se zvýší rozdíl teploty mezi vstupem a výstupem TČ, tím stoupne i rozdíl mezi vzduchem a výstupní vodou a výsledek už znáte.
Ovlivnit výkon je možné pomocí invertoru (ale pak ho musí TČ mít v sobě už z výroby - musí to podporovat kompresor), to by jste si ale musel koupit jiné TČ za úplně jiné peníze. Další věc je, že v testech většinou vychází COP u TČ s AKU nádrží lépe než u stejně provedeného TČ s invertorem bez AKU. A potom už je tu pouze možnost AKU nádrže nebo dostatečný průtok přímo do podlahovky (ale ten je možný spíš u větších domů, kde je více okruhů topení - minimálně tak kolem 8-10 okruhů a dostatečně dimenzované oběhové čerpadlo).
Bohužel, Mercedes za cenu Trabanta s vlastnostmi BMW nekoupíte asi nikde ;-)
v domě je zatím celkem 14 větví .. takže průtok 22 litrů není až zas takový problém .. aspoň bude menší delta t. kolem 3,5 .. i když pro tepelné čerpadlo je lepší co nejchladnější zpátečka, že?
Chladná zpátečka je vhodná, ale pokud není dostatečný průtok topné vody TČ, tak se přehřívá primární okruh TČ, stoupá v něm tlak a stoupá zbytečně i příkon (klesá COP). Takže zajistit co nejchladnější zpátečku ano, ale za podmínky, že bude dodržen minimální průtok TČ.
Dobrý večer .. abych to trochu rozsekl a udělal si obrázek .. když budu provozovat toto TČ bez AKU, musím dodržet průtok 1,3 m3 za hodinu, je tomu tak? to mi dává nějakých 22 litrů za minutu ..
když budu uvažovat 14 topných větví o průměrné délce 80metrů, prúměru 18 na celkové podlahové ploše 200m2 a tepelných ztrátách 5kW, na jakou teplotu se mohu dostat? Průtok jednou větví by tak byl cca 12okruhů 1,5 l/min a 2 okruhy 2l/min .. lze odhadem určit, jaké čerpadlo pro oběh vody je potřeba a jaký příkon bude mít? Jde mi o to, že zde v diskuzi někdo psal, že z toho "nevyždíme" více, jak vodu o teplotě 29°.
Nám dotaz na někoho kdo si nechal oddělit výměník dovnitř, jak máte zapojené trubky z TČ ? Zajímá mě jestli silnější je přívod a napojena na horní trubku výměníku a tenká dole . Silná je přívod výměníku ( má vyšší teplotu ) .
moc díky, předpokládám, že když to byla odborná firma řeli si za to rozdělení 7tis. tak to snad udělali dobře, jak to zjistím jestli je to správně ? s pozdravem a díky
Ještě jste mi neodpověděl,která trubka je teplejší,stačí na to sáhnout pokud nemáte teploměr,určit která je teplejší.Dáváte neúplné informace,taky kolik vody máte v okruhu topení,a chcete určit příčinu.Těch možností je tu několik,dá se to celkem rychle zjistit ale bez potřebných informací se bavíme co kdyby to nebo ono?Doposud jsem z toho nepoznal nebo nemohl určit jestli je TC v pořádku,nebo máte chybu v okruhu aku.Expanzní ventil vám nastavuje správně a podle těch teplot co udáváte v prvním dotazu,že na vstupu je teplota vyšší než na výstupu,tak máte otočené potrubí.
Jinak parametr E je výstupní teplota chladiva ve výtlaku a ne výstupní teplota vody,ta je o několik stupňů nižší než parametr E.Pokud čerpadlo běží,tak parametr E je vždy vyšší než parametr D,pokud tomu tak není,tak čerpadlo nepracuje správně,něco je špatně zapojeno(zřejmě při montáži).Jedině co může být,že D-což je čidlo,máte v aku a ne na zpátečce,potom ta teplota na D by ukazovala teplotu v aku vyšší než E ale i přesto je teplota E nízká.To může být 1)velkým průtokem vody přes výměník 2)TC netopí,nebo jen s nepatrným výkonem Pokud máte na budíku nějakých 2MP a na E 34,tak kompresor funguje a chyba je v potrubí mezi výměníkem,protože jak již tady bylo zmíněno tak parametr E by měl +/- odpovídat teplotě na budíku venku na bedně.
Jinak pro informaci.Před vánocema jsem zapojoval malou venkovní jednotku na RD s 11 radiatorama a plochou 140m2 bez AKU a přes deskový výměník.Voda ohřívaná v okruhu topení 100L,vstup ohřáteho chladiva do výměníku 70-75 st,teplota vody v okruhu topení 45st a příkon 1,5kW. Jednotka běží vkuse bez přídavného zdroje topení asi do -5.
Dobrý den, pane Kalmusi. Mohl byste prosím uvést více podrobností k té instalaci, kterou jste dělal před Vánoci. Chci si nechat instalovat také venkovni klima jednotku (cca 5kw), připojenou na deskový vymenik bez AKU. Zajímá mě hlavně typ jednotky, zda může být invertor a také použitá regulace a samozřejmě rámcově cena takového řešení. Tušíte s jakou účinností jim to topí při těch -5?
Použitá byla jednotka klasické klimatizace(ne invertorová)-levnější řešení.Podle mého názoru invertor by asi v dané situaci neplnil svou funkci a běžel by stále na 100%.Elektronika zůstala z vnitřní jednotky a čidlo z výměníku připevněno na trubku zpátečky aby zůstala zachována funkce reverzu.Jednoduché klimatizace maji pouze 2 čidla(1 na snímaní teploty a 2 na výměníku).Jednotka je utěsněna na zeď baráku a nasávání ze sklepních prostor odpadním teplem aby při nižších teplotách neztrácela na výkonu.Je možné přisávání štěrbinou i venkovní vzduch,pokud by se zdálo,že ve sklepních prostorách způsobuje velký podtlak,nebo by sklepní prostory byly nedostačující pro nasávání.Každopádně k reverzu dochází tak 1x za 2-3 hodiny(někdy ani to ne) a námraza je minimální.Opravuji tu akumulaci.V tomto případě se ještě použila Aku 80L v serii za výměníkem(klasický boiler za 2300,-) s možným nastavením doohřevu spirálou 2kW.Každopádně ta akumulace je dobrá při menším výkonu(třeba jen 50L) kvůli toho aby při reverzu nedocházelo ke zchlazování radiátoru.Výkon se nepropočítaval.Maximální příkon asi 1800W,průměrný 1,5kWh,v nočních hodinách nastaveno cyklování 1/2 hodiny zapnuto,1/2 hodiny vypnuto a v době kdy nikdo není doma pro udržovací zežim.Průměrná denní doba chodu jednotky je 16hodin se spotřebou 20-24kWh/den.Řešila se rychlá levná a funkční náhrada za plynové vytápění.
Vývoj počasí prozatím neumožnil vysledovat účinnost při nižších teplotách,maximálka,kdy to běželo letos byla -6 a tam byl výkon ustálený díky nasávání odpadního vzduchu.Výstupní teplota se snížila max o 2-3 stupňě.
Můžete prosím ještě napsat, kterou jednotku jste pro toto řešení použil? Ten invertor bych rád měl, abych mohl klimackou od jara do podzimu predehrivat TUV. Mohl byste zveřejnit cenu za Vaší přestavbu a materiál? Zvažuji, jestli koupit nejslabší nordline za 27tis. nebo si nechat takto upravit klimatizaci za podobnou cenu, pokud by se na to použila třeba eta 2577, ale nevím, jestli by ten invertor správně reagoval s čidly na vodním vymeniku. Děkuji. O.C.
Jednotku jsem použil CoolExpert,dala se zakoupit,nebo ještě dá v obchodních řetězcích za nějakých 6-7 tisíc.Označení teď přesně nevím.Výměník za 1500,-,nějaká pájka,trubky cca 10-11 tisíc.Etu 2577 mám taky,na tu to teprve chci zkoušet.Není problem upravit citlivost čidel trimrem aby reagovala podle potřeby a regulovala invertor.
ETA na vzduchu funguje dobře na garáži která je dosti podchlazována o ploše 26m2 na teplotu 20st má průměrnou spotřebu za 24hod 8,5kWh.Na zateplené by to bylo zřejmě podstatně méně.
No, tak to je krásná spotřeba. Kdy asi budete laborovat s tou Etou 2577? Budete jí zapojovat bez AKU nádrže? U mě to bude aktuální někdy na konci léta. Mohl byste mi na sebe poslat nějaký kontakt? Třeba do mailu: celleronZAVINACcentrumTECKAcz Děkuji.
To je zajímavé. Potřeboval bych něco takového na temperování objektu v noci a když nejsme doma. Topím propanem a to je dost drahé. Znáte nějakou firmu která by to uměla, případně děláte to komerčně i vy?
To je zajímavé. Potřeboval bych něco takového na temperování objektu v noci a když nejsme doma. Topím propanem a to je dost drahé. Znáte nějakou firmu která by to uměla, případně děláte to komerčně i vy?
Dobrý den, moc děkuji za rady, mrknul jsem na to a mám tam
13 = 10 B = 5
nahřál jsem nádrž plynovým kotlem na 45 stupňů a nechal to TČ pouze pro jeden barák a druhý odpojil a stejně to postupně klesalo až na 30 stupňů v nádrži a to jsem topil pouze omezeně a venku je teplota +3. Mám to v Krušných horách.
Ještě zkontrolovat tu teplotu na trubkách.Při montáži dodrželi předepsanou náplň chladiva?Pokud to přeplnili tak to taky nemusí topit,protože se dostává kapalné chladivo do okruhu a výkon jde dolů a netopí a spotřeba roste.Mohli udělat chybu při plnění.
Zkuste dat B=2 nebo 1 . Ja jsem ted nastavil b= 2 a AKU 750l mi to zvedne o 4 st. za necelou hodinu při běhu podlahovky s odběrem 3st. spadu na pomalý chod I st. oběhovky. Topim na 38st AKU.
Dobrý den, s prosbou se obracím na toto fórum o radu. Mám tepelné čerpadlo Nordline 19,5kW je to pro poměrně velký dvojdomek, ale už měsíc se trápíme s nastavením. Skoro to netopí a žere to cca 150kW za 24hod. Mám to jako split a aku nádrž na 1000l, nádrž se mi nepodaří nahřát přes 30 stupňů, D (teplota vstupní vody) = 44 stupňů E (výstupní teplota vody) = 33 stupňů a na budíku ručička ukazuje 2MPa / 52 stupňů
odmrazuje to normálně, ale teplota plynu bude asi nějak nízká. Doufám, že ty chlaďaři udělali dobře to rozdělení na split. Moc díky za radu !!!
Kolik mate na 13 a B? Připadá mi podle toho,že máte přetočené chladivové potrubí do výměníku nebo špatně napojené na AKU.Nemusí to ale být vždy pravda.Odkud jste?
Kolik vody máte v okruhu topení mimo AKU? Na TC 19,5 Kw by akumulačka měla mít velikost maximálně 400L.Správné dimenzování AKU je 15 - 20 násobek výkonu TC.Odběr tepla do domu může převyšovat výkon AKU,tudíž je víc ochlazována než je schopna vyrobit a dodat tepla.Navíc nesedí ten parametr E(to mi ukazuje na otočené chladivové potrubí mezi venkovní jednotkou a výměníkem.Zkuste přehodit výstupy na vodu z výměníku pokud je to možné,nebo napojit výměník přímo do okruhu topení bez AKU jen pro odzkoušení,samozřejmě v okruhu s oběhovým čerpadlem.
Změřte teplotu na silnější trubce (výtlak)do výměníku,měla by být větší,než teplota na slabší trubce(zpátečka),pokud je teplota na silnější trubce vyšší-zapojení je v pořádku a chybu hledejte až za výměníkem v napojení na vodu.
Dobrý večer, když to zapnu tak jsou obě trubky stejně horké ve stejném okamžiku, to by asi tak být nemělo, jedna by měla mít zpoždění než voda projde, ne ? Za nádrží mám aktuálně tak 100l vody. Netopím všude celkem jeto do obou domů tak 250 l. Díky
Pokud máte obě trubky stejně horké tak vám pravděpodobně necirkuluje voda přes výměník,ještě to ale změřte raději teploměrem,pokud tam máte malý rozdíl vstupní a výstupní teploty.Ta silnější musí mít vyšší teplotu než zpátečka(slabší trubka).Máte v okruhu výměníku čisticí sítko na vodu?
Dobrý den, moc děkuji za rady, mrknul jsem na to a mám tam
13 = 10 B = 5
nahřál jsem nádrž plynovým kotlem na 45 stupňů a nechal to TČ pouze pro jeden barák a druhý odpojil a stejně to postupně klesalo až na 30 stupňů v nádrži a to jsem topil pouze omezeně a venku je teplota +3. Mám to v Krušných horách.
Mě osobně to připadá, že tam máte buď málo chladiva (při rozdělení na split se musí doplňovat určité množství chladiva na každý metr potrubí mezi TČ a výměníkem) nebo špatně zapojené trubky na výměníku případně málo nadimenzované TČ. Zkuste ještě vypnout čerpadlo do topení a nechat jenom TČ, ať nahřeje AKU nádrž. Pokud vše funguje správně, tak by Vám mělo TČ 19 kW nahřát AKU nádrž 1000l za hodinu o cca. 16°C (při venkovní teplotě kolem 4-5°C nad nulou). Pokud to nezvládne, tak je problém někde v TČ nebo jeho zapojení. Pokud to zvládá, tak má dům moc velký odběr a nestačí výkon TČ. Při téhle velikosti AKU nádrže se spotřebuje dost velký výkon jenom na ohřev AKU. Jakou máte vůbec tepelnou ztrátu každého domku nebo celku při -15°C (nebo na kolik to máte dimenzované)?
Dobrý večer . Len pred nedávnom som začal sledovať toto fórum ja mam tak isto tc.19,5 nosreti split v podstate je napojená na 1000 l zasobnik a následne na podlahone kúrenie v dvojpodlaznom dome o ploche 2krát 140m samozrejme že som vedel o tom že len pre tc je zasobnik veľký ale ja tam mam napojeny aj krb z teplovodnym vymennikom edilkamin aqatondo 27kw. Samozrejme výkon nezodpovedá realite. Tc mi do takych minus 5 funguje v pohode potom musim dokurit el kotlom alebo krbom takze som dal prehodnotit sposob zapojenia projektentovy projektant na základe uvadzanych hodnôt v manuálne k tc mi povedal že nemám správne obehoveho čerpadlo a už vôbec nie priemer rúry zo split jednotky(vymenniku)Do zasobniku. Mam tc asi 4 metre od vymenniku a vymennik od zasobniku asi 15 metrov. Pokial ide o prepojenie tc a split jednotky tak tam sa nedá pomylit výstup a vstup je jasne viditeľný podľa priemerou ktoré sú tam nachystane veľká je vstup horúceho chladiva a tenka je spiatocka ja to mam moc ďaleko takze to musím skrátiť na najviac 3 metre od tc a druha vec vymennik a zasobnik mam napojeny 15 metrovymi antikorovymi rurami priemer 20 mm a na konci mam obehove čerpadlo ktoré je slabé má mali prietok podľa prepocitanych podkladov by som nemal mat split jednotku od zasobniku viac ako 10 metrov a to napojenie rurami o priemere 35 mm aby tam nebol veľký odpor a bol dosiahnutý optimálny prietok ktorý zabezpečí dostatočne množstvo vody pre potrebu môjho baraku a tým by som mal dosiahnuť aj o trocha väčšiu teplotu v každom prípade mi tc nevyprodukovalo väčší teploty zisk ako 10 stupnou to znamená že ak mi na spiatocke išla 31 st voda tak na vstupe som mal 41 st. V podstate tým že mam akú zasobnik a možnosť dohriat vodu v krbe tak viem hodnotu spiatočky zdvihnúť a vždy mi tc ohreje vodu o 10 st samozrejme že sa to vždy vráti na povodne hodnoty 31/41. Takze toľko moje postrehi a názori sám som zvedavý čo sa zmení keď to prerobim.
Změnit se může to, že Vám TČ bude celkově méně "žrát" a také to, že budete mít k dispozici (hlavně při nízkých teplotách) větší výkon. Když se podíváte na výkonové údaje Vašeho TČ, tak při venkovní teplotě 2°C a výstupní vodě 35°C je výkon 13,8 kW a COP 2,9, zatímco pří výstupní vodě 45°C (za stejných podmínek) je výkon TČ jen 11,4 kW a COP 2. Příkon zůstává přitom stejný (4,7 kW). Takže pokud budete mít výstupní vodu o 5°C nižší při stejné teplotě vstupní vody, tak budete mít stejnou spotřebu a dostanete přitom z čerpadla větší výkon. Při teplotách pod nulou je ten rozdíl ještě větší. Já osobně mám nedělené TČ 9,5 kW, vzdálenost mezi TČ a AKU je cca 11 m a mám použité trubky Pex/Al/Pex 26x3 (vnitřní průměr 20 mm) a čerpadlo Wilo Star RS 25/6 a podle výpočtů, které jsem dělal před realizací je to akorát tak na hraně, abych splnil požadavky pro provoz TČ. Na výkonnější TČ (13,5 kW) už bych musel mít výtlak čerpadla minimálně 8m a potrubí s vnitřním průměrem minimálně 26 mm. Podle mých zkušeností je při teplotách kolem nuly a pod nulou rozdíl mezi vodou do a z TČ kolem 5-6 °C.
Tak ja hlavne predpokladám že sa toho zmeni hodne dnes som rozoberať staré zapojenie a keď som odtrhol kaucukovu izolaciu tak som našiel zlomenu privodnu ruru z cerpadla do split jednotky a to nehovorím o izolacii ťa bola scvrknuta pripalena a niekde som mal ruku aj bez izolácie takisto som zasol nad izolaciou v samotnom tepelnom cerpadla rozrezane a stiahnuté sk paskami. Niekde som čítal že niekdo meral prikon ventilatoru ja mam nameraných 160w a napísané tiež 160w
Nemáte někdo měření teploty plynu ( parametr E) a skutečnou teplotou která jde do výměníku ? Měřím to na vstupu do výměníku a u E= 63 mi jde jen cca 40 st. ? je normální tak velký rozdíl 25 st. C ?
Moje osobní zkušenost je, že skutečná teplota výstupní teploty je o cca. 20 °C nižší, než teplota plynu na E. Jinak se to nechá i zkontrolovat na manometru, kde je kromě tlaku i výstupní teplota vody ve °C a když jsem to kontroloval pomocí teploměru, tak to +/- stupeň, dva sedí.
Mám to nastaveno tak,že průtokem přes výměník se mi teplota vody zvyšuje o 10-14 stupňů (vstup-výstup).Při vyšší venkovní teplotě,zvyšuji otáčky oběhového čerpadla,při nižší snižuji.
Zdravim vsetkych, kedze kurenar sa trosku sekol a navrhol pre nas domcek zle TC, potrebujem predat/vymenit :D NORDLINE 9,5 / na 13,5. Ma rok a je nepouzivany. Kludne viac info pokial treba...
Můžete někdo prověřit externí výměník TČ jak je zapojen přívod z TČ a AKU . Myslím by to mělo být AKU IN dole OUT nahoře a TČ IN nahoře a OUT dole ? myslím že to mám otočené u TČ. Díky.
Ano tato strana je jasná ale při děleném TČ je přívod do výměniku z TČ dole ? to by ochlazená primarní TČ voda ochladila ohřátou sekundární vodu AKU. Proto se mi zda logické aby nejteplejší voda z TČ šla z hora a potkala se s teplou vodou výstupu aby ji neochladila ale naopak nehřála . Nebude pak vyšší koeficient předání tepla ?
Aby výmenník Tč fungoval tak ako má,teda ako kondenzátor potrebujete doň dostať chladnejšiu vodu s aku.-lepšia účinnosť tč. A podla zapojenia chladivového okrohu záleží aku ju pripojíte k výmenníku-kondenzátoru.Ak to pri delení jednotky neprehodili tak je to tak ako som nakreslil.vstupná voda ktorá ide do výmenníka-kondezátora tč dole,a výstup s hora-ten ide do aku horných vrstiev. Alebo skúste to načrtnúť ako to máte fyzicky teraz zapojené.
Zapojené to mám takhe. Zdálo se mi že to nějak málo topí , ale asi to bude otevřeným ventilem , nastavil jsem ručně (13) na 35 a voda se zvedla na vstupu do výměníku o 4st. Neměříte někdo teploty přímo na výměníku ? Teplota plymu (E) je na nic protože když je třeba 55 tak při (13) = dává 30st ale při 35 už je voda 35st.
Podla mna to mate zapojene opacne. Ide o toto: ak pride horuca voda/chladivo z TC a stretne sa so studenou vodou z AKU, odovzda jej teplo, ich teploty sa priblizia a zvysnu cestu vo vymenniku idu popri sebe ale uz si vela tepla neodovzdaju. Ak to ale zapojite naopak, tak horuce medium z TC sa stretava uz s predohriatou vodou a dokaze ju nahriat este na vyssiu teplotu, lebo je este cerstvo horuce z TC = vymennik bude mat vyssiu ucinnost
Jen bych měl ještě dva tipy na vylepšení provozu TČ: 1) Sundejte ty plastové černé nástavce ve dně vany určené k odtoku kondenzátu. Jsou na nic - díra je malá a buď jí necháte prázdnou s tím, že jí mrznoucí kondenzát v mrazech postupně ucpe nebo do ní dáte topný kabel a pak to zase skoro neodtýká - mám vyzkoušené obojí. 2) Sundejte tu plastovou mřížku, co je na výparníku a dejte jí až na kovovou ochrannou mříž. Pokud je na výparníku, tak při nepříznivých podmínkách (nízká teplota a vysoká vlhkost nebo namrzající mlha) se namrazuje plastová mřížka a z ní potom dál výparník a při teplotách pod nulou je potom problém to odmrazit (normálně zamrzají mezery mezi žebry). Pokud tu mřížku sundáte a dáte jí až na kovovou ochrannou mříž, tak se dělá námraza na mřížce, ale výparník zůstane relativně čistý a co se na něm udělá, to se odmrazí.
Tie plastové krytky som ani nenasadzoval,prišlo mi to hneď ako blbosť :D, s týmy mriežkami si to odsledujem. Akurát včera a dnes som mal problém,pri rozbehu kompresoru mi už 3 krát vyhodilo istič 16A B,nemáte s tým problém,alebo včom by mohol byť problém? Že by rozbehový prúd? Istič som aj skúšal vymeniť za druhý,už malen napadá ho vymeniť za silnejší.
Me vyhazoval taky jistič 16A v B a vyměnil jsem ho za 16A v D a je klid ten snese i 32 A nárazově . A ta plastová mřížka je pouze transportní ochrana a má se při instalaci odstranit .
Jistič stačí 16A v C. mám odzkoušené, že ho udrží i některé 16A v B, ale to je jak který typ a výrobce. C-čkový jistič ufrží rozběh vždycky a je levnější než D-čko. Co se týká plastové mřížky, tak nikde v návodu není nic o odstranění nebo že je to transportní ochrana (teď jsem znovu kontroloval manuál) a všechny TČ vychocená v referencích u firmy Nosreti tuto mřížku mají. Ono ani není úplně jednoduché ji sundat, protože je přidělaná šroubama, takže určitě nejde jen o ochranu při přepravě. Spíš si myslím, že je to ochrana před mechanickým poškozením výparníku při provozu (například poletující větve nebo jiné předměty při silném větru) a ucpáním (například listím).
Nevidím v tom žiaden osoch nezapojovať prúdový chránič,práve naopak tč je vonku a k nemu ide aj prívod 230V ktorý je v horšom prostredí ako vnútorná inštalácia.Ešte inak, všetky vedenia vedené exteriérom by mali byť chránené prúdovým chráničom.
Takže žiadny s parametrov,ok,cez výkend skúsim napichnúť teplomer a pomerám. Už som sa to tu pýtal,má niekto zmeraný príkon tč, podla návodu by mal byť pri A2-W35 odber nejakých 2,2kw,ale ja mám odber až 2,65kw-merané el.merom 11,7A +- 0,3A,pri delte 5st.nezdá sa mi to.Má to niekto zmerané?
Zdravím , mě se pohybuje taky od 2,4 kW při (13) = 48 až po 2,7 kW při (13) pod 35 . je třeba odečíst min 0,1kW pro příkon oběhového čerpadla a 0.1 kW na vetilátor .
Takže je to normálne,mne sa to pohybuje aj keď mením par.13 od 2,6-2,8kw mínus ventilátor 0,13 ktorý má 130W, nie 50W ako píšu v manuáli.Potom ale nechápem ako došli k číslam 2,2-2,3kw pri meraní v skúšobni,ktoré som našiel na nete http://www.bures-instalace.cz/TC/Graf_Nordline.pdf
Oběhove čerpadlo je-li řízené TČ tak bere proud přes TČ přívod a 25/6 ma 130W na III. st. takže je třeba odečíst . Mě vycházi na min chod (C) = 49 spotřeba 2.5kW - 0.13kW ventilátor - 0.1 kW oběhovka na IIst. = 2.3kW čisté TČ.
Díval jsem se na ty grafy a zdá se mi to divné , u 13,5 je nárust o 1kW při přivření ventilu ( vyšší výstupní teploty ) ale u 9,5 je dokonce pokles o 0.1 kW ?? divné . Mi to prozatím vychází že při zvýšení výstupní teploty spotřeba skoro 3kW.
Mám pouze čidlo horkých plynů(par), nemonitoruju, pouze mám vysledováno, že při výstupu na sekundáru 55st je teplota 125st a při cca 35st jsou plyny kolem 75st. Diferenciál na sekundáru se přitom pohybuje kolem 4,5st.
Teplota par 125°C mi přijde nějak moc vysoká. Já mám při ohřevu TUV na 50°C teplotu plynu maximálně kolem 80°C. Při 125°C by měl být tlak tak velký, že už dávno vypne trsostat na maximální tlak.
Nevíte někdo jak přesně nastavit parametr (13) ? Nastavil jsem parametr (8) = 0 a nemůžu tu (13) měnit . Jednou se mi to povedlo ale teď to zase nejde ? Je tam nějaký přesný postup ? Můžete mi někdo poradit . A má nějaký reálný vliv ruční nastavení parametru (b) ? zkoušel jsem nastavit -F ale teplota nestoupala (E) ani spotřeba se neměnila.
Modul 8 dáte do nuly-riadenie exp.ventilu manuálne, a v module C si ho môžete regulovať jeho otvorenie od 0 po 50, 0=privretý 50=otvorený max. 13 kontrola ako je nastavený=v tomto module sa nedá nastavovať.
no teraz mám spotrebu okolo 16000kWh ročne (aj s varením a TUV)už asi 3roky.otestované kúrenie-minulý rok komplet prerobené new radiátory-predimenzované teplota vody cca45stC viac som nemal, do -10 kúrim do 40st.voda.v izbách teploty do 21st.C max. sme otužilý...bývam v Martine-Lipovec-južná strana cca 450nm.
čerpadlo je ešte zabalené v garáži tak odber a pod. ešte neviem,ale po debate som zvážil jeho umiestnenie a pôjde pred garáž! ak sa dá kontakt na reálne obzretie by som uvítal-flašku donesiem ...
pozdravujem všetkých. mám ešte zabalenú WWBC 13,5ku a k nej som po zvážení(zväčša mojom) dokúpil zásobník 600/175TUV a 500l len zásobník a zvažujem na zapojení k môjmu doterajšiemu systému-El. kotol 15kW a Boiler 150l.čerpadlo som rozhodnutý rozdeliť a vonk. jednotku šupnem na strechu a vnútornú do vstavanej skrine cca 3m od seba nad schody.nádoby pôjdu do pivnice cca 8m od výmenníka. kúrim cca 120m2 podlahy, radiátormi otestovanými na max.teplotu 45stC.dom mám veľmi dobre vyregulovaný-každá izba má termostat a vlastnú krivku denných teplôt-riadim to intelig.systémom INELS. poraďte prosím čo najlepšie zapojenie a doriešenie regulácie Tč. mám možnosti do môjho systému doplniť tepl.čidlá na kontrolu vonk.teploty,viacerých teplôt na stupačkách a pod. hodlám nabíjať nádoby len cez deň a v noci Tč odstaviť. doteraz som ročne minul cca 70000SK na elektrike aj s varením BRRR. vopred ďakujem za každú radu.
Dobry den, urcite si nedavajte vonkajsiu jednotku na strechu a ani na nic co je spojene s budovou.... Ak mate chut podiskutovat a pocut trochu skusenosti z praxe ... 0905487158
pripájam foto domu-umiestenie možnosti dom má 3 medziposchodia pohľad spálne nemám,ale je to rovno pri spálni a terase,ale zase 2m od kotolne...??? no neviem bolo by to najbližšie,ale je to aj na severnej strane aj s kondenzom môžem mať problém. strecha nie je priamo spojená s domom, je tam ešte podstrešie asi 1,5m vysoké.neviem aký hluk robí výmenník,lebo ten by som mal priamo v dome pri spálni a detskej izbe. foto pred garážou pod obývačkou. ak sa dá ešte ten tel. a kedy môžem volať.
Výmenník asi moc hluku nenarobí,resp.neviem zhodnotiť,keďže ho nemám oddelený,ale skôr kompresor,aj to závisí od teploty na výmenníku.Čím nižšia teplota tým je celé tč tichšie.Hluk není až taký velký,respektíve hluk skôr robí ventilátor,ale problém sú vibrácie ktoré sa prenášajú po konštrukciách.
Dobrý den, doporučoval bych napojit TČ do AKU nádrže a elektrokotel až na výstup z AKU nádrže do radiátorů. Tím pádem budete moct nahřívat AKU nádrž TČ a elektrokotel bude dohřívat jen na teplotu, která je potřeba pro radiátory. TUV z nádrže 600/175 (kde se předehřeje TČ) bych pouštěl do starého bojleru 150l a tam dohřál elektrikou na požadovanou teplotu. Nebo by jste tam musel mít výměník a tím ohřívat přímo bojler, ale to by si vyžádalo výměník, další čerpadlo s elektroventilem nebo trojcestný ventil dostatečného průřezu s pohonem. Druhá AKU nádrž by se zapojila buď do série s první nebo paralelně. Při paralelním zapojení by bylo vhodné mít na obou nádržích elektroventily, aby bylo možné nahřívat např. pouze nádrž s bojlerem a při nahřátí dohřívat i tu druhou. Po nahřátí už by mohl být odběr z obou. Také by se dalo jet standartně jen na tu s bojlerem a při vyšších denních teplotách připojit i tu druhou. Je samozřejmě možné nahřívat obě současně (při sériovém i paralelním zapojení). Možností je víc a dost to záleží i na Vaší tepelné ztrátě, co od systému čekáte a dalších podmínkách. Pokud by jste chtěl přes den topit pomocí TČ a v noci pomocí elektrokotle, tak by se asi musel připojit přímo do AKU nádrží, ale podle mě by mohlo fungovat i to napojení za AKU nádrž a v nádrži by byla voda o teplotě zpátečky z radiátorů. A dala by se případně přihřívat třeba TČ na 35°C do -15°C a pak už by jel jen elektrokotel.
obrý den, vlastnim tepelne čerpadlo Nordline 9,5KW. Mam rd bungalov-čerpadlo napojena na podlahovku 130m2. Když topim čerpadlem tak na displeji čerpadla (umisteno v tech mistnosti) je teplota 28 stupnu. Až po natopeni rd teplota stoupa až na konečnych 40 stupnu (v aku) chci se zeptat zda ta teplota 28 stupnu je spravna nebo by mela byt větši???? Venkovni teplota je od 2 do 15 stupnu. Predem dekuji za odpoved. popřipade mi pisněte na email rad bych se s někym pobavil nejlepe po telefonu o tomto čerpadle.
Ja když zapnu současně podlahovku tak nevytahnu vic než 38 st pak už podlahovka odebira co TČ vyrobí . Nemám pořádně nahřátý RD , jen udržuji teplotu na 19st v mistnostech. Na displeji se ukazuje vstupní voda z AKU. Těch vašich 28 je dost málo . Mi při tak nízkych vstupních teplotách letí teplota dost nahoru , zpomali se až kolem 35 protože mam (b) nastaveno na -2 tak mi dá TČ max 50-55 st. takže se zmenší DELTA T . Kolik máte teplotu plynu (E) ?
Tedkom jsem to zkoušel: změnil sem hodnotu b z 5 na -2.Teplota venku 10 stupnu, teplota vstupni vody D 30, teplota výstupni vody E 57 a C mam na 30 (ma se taky stimto udajem nejak manipulovat???) odběr Vám nedokážu napsat , protože nemam nic čim bych to zjistil
E je teplota plynu , výstupni teplotu je třeba změřit příložným teploměrem na výstupu z výměniku. Parametr (b) ovlivňuje otevření ventilu TČ . Myslel jsem že při menším otevření (13) = 47 klesne i příkon ale moc to neovlivnilo , uvidim kolik bude příkon když pojede na max (13) = 10 . Novy měřič spotřeby na DIN lištu generuji i pulz za každý W takže to na PC vyhodnotím přesněji . Neděláte si někdo automatizaci řízenou přes PC sám ?
Co je ta 13 v zavorce??? pořad tomu nerozumim. nedělam si žádne měření nejsem žádny odbornik. když natapim podlahovku tak na displeji je teplota 29 stupnu a pres ni se nemuzu prehoupnout. teplota venku 10 stupnu: b 0, C 30, d 29, E 56
(13) je aktualní stav vystřikovacího ventilu , při +10 stači i 47 a E přesáhne 60 , stoupa uměrně s vstupní vodou . Mi to vycházi asi na 24st. mezi vstupní vodou a teplotou plynu. Kdybych chtěl mit vodu přes 40st. tak teplota plynu bude kolem 70.
na to číslo som sa nedovolal,resp. mi zodvihla nejaká pani. no mierne mi to umiestnenie skomplikuje život-mimo strechu ,ale moc mi nevyhovuje iné umiestnenie-buď pod okno spálne , alebo pod obývačku.ale zase asi 20m od kotolne...
Tak tuhle desku vidím poprvé, ale podle mých zkušeností by v těchto svorkách měla být zapojená propojka. Takže jedině najít, které svorky jsou propojené a tuto propojku zkusit odpojit. Pokud je to ona, tak se TČ zastaví a pokud to bude něco jiného (u staré elektroniky byly propojky dvě a jedna byla snad na nějaký tlak nebo hlídání vody v AKU), tak se určitě objeví chyba na displeji.
Žiadne prepoje tam nie sú,doska je úplne inak koncipovaná oproti tej starej.Ale čo som si všimol tak vývody jednotlivých čidiel sú podobné starej doske.Takže pokus omyl? Má to už vyriešený aj ohrev vane,denný a nočný chod ventilátora. Aj v menu ovládača sú nejaké novinky.Tak uvidíme ako bude fungovať.
Dobry den, chci se zeptat jestli nekdo nezkoumal datovou komunikaci mezi ovladacem a ridicj jednotkou TC-protokol/prenosova rychlost/.... Dale jestli neexistuje novejsi/vychytanejsi firmware pro toto TC. Mam TC od podzimu 2010 na ridici jednotce v TC je na uP uvedeno : SW : CCWHTC21.S19 , HW : CC183-V7.0 (1200-3506/2010-01-21) Na uP ovladace - Samsung QS458 je uvedeno : SW : CCHHTCXK10.HEX , HW : CC173A-V7.0
Dobry den, prosim kohokoliv kdo vlastni TČ Nordline a je ze zapadnich čech at mi napise na mail nebo zanecha zde vzkaz. Rad bych toto TČ pořídil ale nejdrive prohlidl hotovou instalaci a dozvedel se zkusenosti uzivatelu. Popripade nebranim se ani rozumne instalacni firme pro realizaci. dekuji moc
Dobrý den, pokud máte zájem vlastním nejslabší T.Č. 9kW, místo instalace Všeruby Plzeň-sever. Čerpadlo je v provozu rok a půl čili jednu topnou sezónu a zatím bez větších problémů. (za tu dobu si na třetinu své ceny vydělalo;)
Dobry den, dekuji moc zajem mam, take uvazuji o verzi 9 - mam vypočtenou TZ na 5kw při -10. napiste mi prosim na mail domluvime se na informacich, fotkach pripadne na prohlidce dekuji Nemecek
Dobrý den, dům mám zřejmě rozměrově i tep. ztrátami velice podobný, mám 117 metrů podlahové plochy vše vyhříváno teplovodní podlahovkou. Tep. ztráty jsem v projektu neměl ale dle spotřeby to bude cca 5 kW. První rok jsme jeli na elektrokotel se spotřebou (celkovou sakumprásk) od 1.listopadu do 30.dubna 8,6 MWh a další rok totéž období 5,3 MWh. Když z toho odečtu 1,1 MWh ostatní spotřebu vychází mi to 7,5 MWh elektrokotel ku 4,2 MWh Nordline, avšak podotýkám, že první rok s elektrokotlem jsme ládovali krb jako vzteklí a měli všude na termostatech nastaveno 21 st., kdežto s t.č. krbem topíme jen když je venku -15 a všechny termostaty na 22,5 st...čili pokud by mělo být srovnání férové tak t.č. by mělo spotřebu méně než poloviční. Pokud budu tady počítat se srovnatelným využitím ušetřil bych polovic ze 7,5 MWh tzn 3,75 krát 2660,- za MWh = úspora 10000.- takže za čtyři roky se t.č. zaplatí a pak už jen vydělává. Akumulační nádobu do toho nezahrnuji tu beru v ceně elektrokotle ani příslušenství to stojí pořád stejné peníze. Zapojení je celkem jednoduché dělal jsem sám elektro i topenařinu jen na oddělení výměníku jsem zavolal běžné chlaďaře a ti to za 3 tis. zmákli. Mám použitou 300 l AKU s dvěma topnými spirálami jako bivalenci, tu natápím na 40 st. a přes termostaty pouštím do jednotlivých pokojů. Bivalenci jsem neměl spuštěnou vyjma odzkoušení ani jednou, i při -25 venku (a že to nikdy dlouho netrvá:) byla voda v AKU kolem 30 st. a při běžných mrazech -5 až -10 je v AKU s přehledem 35 st. Přikládám foto t.č. chybí tam jenom dodělat pořádné odtoky kondenzátu - to je taky jediná věc kterou bych vytknul, že odtokové dírky z tohoto t.č. jsou proklatě malé a při tuhých mrazech zamrznou a kondenzát se nahromadí. Proto již mám tyto otvory zvětšeny tak letos uvidíme:) Takže, pokud máte podlahovku, nelze než doporučit (na radiátory by nebylo smysluplné asi žádné t.č.), a obzvláště je toto t.č. vhodné pro českého domácího kutila :))) No a jen doufám že se dřív stihne zaplatit nežli se něco porouchá, ikdyž při pohledu do útrob by asi ani opravy nemusely vyjít draho..
Dobrý večer Já na toto čerpadlo jedu normálně do radiátorů přes aku 250l.čerpadlo jede celoročně i na ohřev TUV.mám ho přesně rok. Podlahová plocha:170m2 předtím jsem jel na elektrokotel + boiler a spotřeba celoročně za barák: 23.500 Kwh po instalaci Tč klesla spotřeba na 16.500 Kwh (úspra 7000Kwh) v přepočtu na peníze 17.500,- tak nějak jsem to i očekával,Mám v plánu jěště namontovat solárka na dohřev aku. čerpadlo jelo 1800 hodin a v průměru dodávalo do okruhu AKU 6,45KW/1 hodina
Dobry den, dekuji za pekne info :-) muj domecek vypada uplne jinak :-D je neomitnuty a kolem jeste stavba, Vy uz to mate vse pekne hotove. Dotaz: 1) napajení TC kabelem 3x2,5 ? 2) namrzani TC tvori se na chladici namraza , zamrza ? je tam topny kabel ? dekuji
Ano napájení je 3x2,5 kabel + ještě vede k čerpadlu kabel k ovládacímu LCD panelu + slabá dvojlinka na čidlo teploty AKU + kabel který spíná oběhovku. U novějších provedeních t.č. už je použit topný kabel na rozmražování kondenzátu z vany (dokonce se automaticky spíná při teplotách pod cca 5st.) ale jak jsem psal jsou tam jen dvě proklatě miniaturní odtokové dírky, které při déletrvajících mrazech spolehlivě zamrznou. (Ikdyž minulý rok se mi to stalo jen jednou, přesto jsem otvory zvětšil a uvidím, alternativně lze přidat ještě výkonnější topný drát a bude ;)
Nejlepsi ochrana protizamrznuti je dlenim jednotky. T.j. vyjmout vymenik do budovy - cena cca 1000-3000Kc. Na dne TC je eletricka spirala proti zamrznuti kondenzatu na dne nadoby - bohuzel pod -10C plne nefunguje a pri rozmrazovacich cyklech chladice tece voda vsemi moznymi a nezamrzlimi otvory ze dna TC. Mimochodem neni tu nekdo z okoli Podebrad. Jan Novak, Opolany
Po pár hodinách prevádzky ma trochu prekvapila spotreba tč 9,5 pri teplotách +5 st. bola priemerná spotreba 3 kw, výrobca udáva 2,3kw.aké máte skúsenosti? Meral to už niekto?
Příkon dost záleží na výstupní teplotě a okolní teplotě. Při výstupní teplotě 35°C a okolní teplotě 15°C je to kolem těch 2,3-2,5 kW, ale například při 50 °C už se to pohybuje kolem 3 kW a při 55°C jde dokonce na cca 3,3 kW. Podle mých zkušeností se se zvyšující venkovní a výstupní teplotou zvyšuje příkon TČ. Při vyšší venkovní teplotě je vyšší příkon, ale i výkon a COP.
Včera som to meral,takže pri vstupnej teplote vody 26 st. a výstupnej 34 st. Teplota vzduchu bola 4 st. tak spotreba čerpadla sa pohybovala 2,9 kw až sa ustálila na 3,1 kw. Teplota na výmenníku-budíku bola 61 st. Je to teda OK ? Dnes ráno vonku -5 st.,teplota vsup.26 výstup 32 a spotreba 2,9 kw, zdá sa mi to nejak moc.
Jestli byla teplota na budíku (tlakoměru z boku na čerpadle) 61°C, tak ta spotřeba odpovídá a máte špatně provozované čerpadlo (malý průtok nebo malé ochlazení výstupní vody). Jenom mi přijde divná ta teplota 34°C na výstupu. Ještě je tu možnost, že máte přehozené trubky vstup a výstup (při testech při montáži se mi to také povedlo) a potom se to chová tak, jak píšete. Málo se ochlazuje výměník, takže na budíku je vysoká teplota a těch 34°C, co to ukazuje na displeji není v té chvíly teplota výstupu, ale vstupní vody. Ty příznaky by tomu odpovídali.
Problém vyriešený,kurenár zle spočítal nemrznúcu zmes do systému.Zmerali sme ju a bola nariedená až na -65 st.Takže sme odpustili,nariedili na - 28 a čerpadlo začalo pracovať správne.Príkon klesol na 2,5 kw, voda vstup výstup 26- 34 st, a na budíku 45 st. Bolo to poznať aj na hlučnosti,podstatne sa znížila. Hustá nemrznúca nestíhala ochladzovať výmenník.
Jsem rád, že se to vyřešilo :-) Ale stejně mi přijde ten teplotní rozdíl docela velký. Pro optimální funkci by měl být kolem 5°C (asi je menší průtok, než těch 1,6 m3/hod. Ale až se víc ochladí, tak se zmenší výkon TČ a bude ti už v pořádku. Tak ať dobře slouží ;-)
Ps:nezapomeňte měnit v průběhu zimy parametr B (čím nižší venkovní teplota, tím vyšší číslo). Pod -5°C by tam mělo být kolem 7, pod 0°C 4-5, pod +5°C 2, v létě (pokud se používá TČ například k ohřevu TUV) kolem -2.
Ďakujem za radu.Len na okraj,na čo má vplyv tento parameter v praxi pri chode TČ. Včera som to sledoval tak teplotný rozdiel vs.výst. sa ustálil na rozdiel teplôt cca 5-6 st. Prietok by bol v poriadku,k čerpadlu udávajú potrebný prietok 1300 m3. Mám použité OČ Willo 25-6.Je pustený na plný výkon.Ak je výstupná teplota s výmenníka 30 st.(vstupná 26 st.) aká teplota plynu a tlak by mal byť na budíku?Máte to odsledované? Napadlo ma, či tá nemrznúca zmes nie je ešte málo nariedená,predsa na -28 st. či stále není problém v odovzdávaní tepla na výmenníku.
Mam dost podobny problem , teplota plynu je min o 25st vyssi nez voda a stoupa rychleji nez obehova voda. Cim vice ochlazuji tim mensi prenos do obehove vody .
Pustil jsem TC na hodinu a vypadalo to takhle :
VILO 25/6 I st. obehove cerpadlo , 30 vstup , 35 vystup z TC II st. obehove cerpadlo , 30 vstup , 33 vystup z TC III st. obehove cerpadlo , 30 vstup , 31,5 vystup z TC
(E) = 52-65 , (13) 35 - 10
Nemate nekdo radu cim to je ? Pri potrebne teplote 42st mi hlasi plyn uz skoro 70st .
Oficiální popis je stanovená teplota plynu, ale je to popis k ničemu. Tato hodnota má vliv na otevírání a přivírání elektonického ventilu EV (hodnota 13) podle venkovní teploty a teploty vody a plynu v TČ. Je to vlastně taková regulace výkonu. Přivíráním ventilu se zvyšuje teplota plynu v TČ (a zhoršuje COP). Pokud je hodnota B nastavená vysoko a je venku teplo, tak se TČ přehřívá a naopak pokud je nízko (kolem nuly nebo záporná) a venku je zima (například pod nulou), tak má TČ malý výkon a nestíhá ohřát topnou vodu. Při teplotách pod nulou se musí ventil automaticky přivírat (určitě pod 35, na kterých začíná) a to zajistí správně nastavená hodnota B. Podle mých zkušeností stačí změna několikrát za zimu.
Co se týká budíku, tak by teplota na něm měla docela odpovídat výstupní teplotě vody z TČ. Těch -28°C je podle mě ještě docela dost, ale záleží i na tom, jaké teploty máte v zimě ve svém okolí a zda pojede TČ i při teplotách jako -15°C nebo ho odstavíte a použijete jenom bivalentní zdroj tepla. Každopádně s poklesem venkovních teplot už nebudete mít asi problém s rozdílem teplot. Jo a také na to samozřejmě má vliv otevření ventilu EV - pokud se zbytečně moc přivře, tak bude rozdíl větší, protože TČ vyrobí víc tepla, než stihne předat přes výměník.
Minulého roku boli teploty -23 asi 3x a to iba ráno.Neplánujem ho odstavovať,je navrhnutý ako monovalentný,len uvidím ako bude stíhať.Cez deň je pár dní v roku pod -10.Takže asi ju ešte nariedim na -15.Poprípade ešte doplním termostat,ktorý pretočí vodu ak klesne teplota na výmenníku pod -5 ak bude dlhšie nečinné. Takže ak je na výstupe teplota príklad 35 st. tak výmenník-budík by mal ukazovať cca takú istú teplotu?
Ano budík by měl ukazovat +/- stejnou teplotu, jako je na výstupu.
A příkon TČ záleží na výkonu, okolní teplotě, rozdílu vstupní a výstupní vody a teplotě topné vody. Takže těch parametrů je víc a nelze to úplně jednoduše spočítat. Mám před TČ měřák okamžité spotřeby, takže vím, kolik si tohle TČ umí vzít a v návodu sice píšou 12A maximální provozní proud, ale to je při těch +7°C, vstupní vodě 30°C a výstupní 35°C. Pokud je jakákil z těchto teplot vyšší, tak příkon stoupá (ale to je všeobecná vlastnost TČ). Díky tomu, že největší příkon má kompresor, jehož spotřeba se mění podle zatížení (a to se zase mění podle teplot), tak to ani nějak stabilně nelze spočítat. To lze například u elektrokotle. Mezi námí i to oběhové čerpadlo má různou spotřebu podle toho, jaký odpor mu klade připojené potrubí a další komponenty (například otevření ventilu a radiátorů, pokud jsou použity a není tam vřazená AKU nádrž).
Takže skúsim uviesť presné parametre,či viete niečo s toho vyvodiť. Teplota vonku +3 Teplota vst.vody 27 st. T.výstupu 33 st. Teplota plynu 55st. E 45 B 2 Odber 12A Pri odmrazovaní má odber 10A
A mužu se zeptat jaky průtok vody cca mate při DELTA 6st vstup-vystup vody , mi se daří těch 6st. pouze při nízké vstupní teplotě kolem 25st . Jakmile mam již vstup vody 35st tak na I.st oběhovky (cca 800l/hod) mi už dělá pouhých 1,5-2 st. a s vyšší teplotou se snižuje. Zda se mi ten výměník málo výkonny .
Ja mám skôr opačný problém.Willo 25-6 pustený na 3 stupeň a vtedy je delta 6-8 stupňov a príkon čerpadla 12A.Na 2 stupni je delta 7-9 st. a odber 12,5A.Na 1 stupni delta 10st. a odber 13A.Skôr si myslím že mám slabé OČ.Ak prietokomery ukazujú správne na 3 stupni my vychádza prietok okolo 1100 l/h.Čo si myslím je málo. Mám to napojené priamo na podlahové kúrenie,800m rúr rozdelených na 9 okruhov,Pex al pex 16x2. Máte to napojené cez taktovaciu nádrž alebo priamo do kúrenia. Máte nejakého známeho elektrikára,že by vám zmeral odber?
Zařadím si do DIN lišty měřák , bude to asi nutne pro optimalizaci . Ja mám výměník napojen na AKU 750 l , ale mam to složitěji napojené . Z TČ to vede do větve AKU ale z ni si saje i podlahovka cca 400m okruhu . Ale když vemu čistě jen AKU z TČ tak je to stejné . Myslel jsem že to dělá délka potrubí od výměníku do AKU cca 6m tak jsem měřil přímo na výměníku teploty IN-OUT ale vic než 6st. jsem nevytáhnul , mam podezření na vadu výměníku ? ale logicky lze předat 6st do sekundárního okruhu při tak velkém průtoku ?? Dělal jsem si propočty průtokového ohřívače : QD = qV 3 600 . 1,163 (tt - ts) (W) (4)
kde: qv je vteřinový průtok vody (l/s) (symbolika podle ČSN 73 6655) tt teplota TUV vystupující z ohřívače (°C) ts teplota studené vody vstupující do ohřívače (°C).
je to pro přímy ohřev , musím brát v úvahu ztrátu přes výměník ale těch 6st na I.stupeň by mohly byt , a mi rychle klesá. Změřte někdo T In a T OUT a teplotu plynu při známém průtoku. Zajímalo by mě jestli nemám fakt vadný výměník.
Ešte ma napadlo,ak požívame aj rovnaké OČ,ja mám napojené na podlahu,ktorá má asi väčšie tlakové straty a tým čerpadlom nepretlačím viac ako cca 1000l/h a tým mám aj na 3 stupni delta 6-8 stupňov,a vy napojený na AKU ktorá má minimálne tlakové straty a tým pádom aj vyšší prietok ktoré toto oč dokáže vyvinúť cca 2000 l/h a delta s výmenníka tomu odpovedá 3st.OČ dokáže pretlačiť v ideálnom stave aj 5000l/h a tomu aj odpovedá nižšia delta. Chcelo by to zmerať ten príkon,či čerpadlo funguje s lepším COP,nižší príkon,lepšie odovzdávanie tepla topnému médiu.
Asi to je možné , ja mám výšku pro výtlak jen 2m a dle technických dat výrobce: Objemový průtok-topná strana 1,3 m3/h (delta T=5°C) Když jsem počítal topný výkon dle oběmu nahřáté vody , delta T za čas tak to cca odpovídalo 8kW . Připravuji si nové digitalní čidla teploty s přesnosti na 2 destiny tak uvidim přesné teploty.
V jiných diskuzích nedoporučujou napojit podlahovku TČ přímo , vdžy s nějakou AKU . Já mám AKU napojenou i na solar a krbový výměník takže jsem volil větší.
Ještě k napojení TČ přímo na podlahovku , tak regulační ventil pro podlahovku se zavíra a omezuji průtok zpět k TČ takže asi nemáte velký průtok . Mate by-pass na rozvaděči podlahovky ?
Problém bude asi v tom, že toto čerpadlo není schopné natlačit do podlahovky dostatečný průtok. Já mám také RS25/6, ale jde mi z TČ do "AKU" (bojler 105l od Dražic) a z AKU to jde přes čerpadlo rs25/4 teplrve do podlahovky. I tak mám ale na 30 m trubek Pex/Al/Pex o průměru 26/3 a šroubeních takovou tlakovou ztrátu, že to funguje akorát (rozdíl kolem 5°C). Hlavně je ten rozdíl (oproti přímému zapojení bez AKU) vidět když je přechodné období s teplotami nad nulou. Podlahovka třeba jede trvale a TČ se zapne jednou za čtvrt hodiny na 5 minut. TČ dohřívá AKU vždy o 5°C. Při vyšších venkovních teplotách je prostě výkon TČ moc velký (oproti vyzářenému výkonu podlahovky) a pokud se to přebytečné teplo nemá kde uschovat, tak to dopadne jako u Vás. Už bude mrznout, tak bude mít TČ nižší výkon a rozdíl teplot se sníží.
Asi sme sa nerozumeli,mne ani tak nevadí rozdiel teplot s tč,ale fakt že príkon čerpadla je vyšší,tým že je pravdepodobne nedostatočne ochladzovaný výmenník v tč tak kompresor pracuje na vyššej záťaži. S sprvoti to bol problém nariedenia nemrznúcej zmesi v okruho s -65 na -18,čo podstatne znížilo príkon tč o 2A a hlučnosť kompresora t.j. o cca 0,5 kw,aj vtedy bola delta vst.výstup +- 7st. Teraz sa to ustálilo na 12A t.j.2,76kW, čo sa mi zdá stále veľa.Jediné čo ma už len napadá je tam dať na test čistú vodu do okruhu kúrenia,alebo kúpiť druhé OČ silnejšie.napr. 25-8.
Podle mě ten trochu vyšší příkon způsobuje nižší průtok přes výměník a voda s nemrznoucí směsí, která má asi o 5-10% nižší přenos tepla než čistá voda, takže podle mě je to v pořádku. Já mám v ideálních podmínkách také příkon těch 2350-2400W.
Mám zkušenost, že s nemrznoucí směsí od určité teploty nebyl schopen kotel na samotíž "pohnout" - nastartovat oběh a ten se otočil a "vyfoukl" do expanzky. Z toho plyne poučení, že se významně změní viskozita kapaliny nebo dokonce při velkém poklesu teplot tam můžou vedle sebe existovat jak kapalina, tak krystalky ledu. Bylo by někde dobré pohledat nějaké údaje, jak s poklesem teplot "houstne" tato směs.
Dnes som zriedil nemrznúcu v okruhu na -18 st. s -28 st.Čakal som zníženie príkonu tč,ale som sklamaný,stále sa drží na 12-12,5A, t.j. 2,76-2,88 kW, čo sa my zdá stále veľa oproti hodnotám uvádzaným výrobcom 10A-2,5kW. Nemáte nejaký nápad čím by to ešte mohlo byť?
Zkusil jsem nastavit B=-2 (venku bylo +15st) a opravdu E nepřesáhlo 60 a 13 stoupalo az na 47 . Bohužel nemám měřič spotřeby takže nedokážu vyhodnotit spotřebu , ale honota 13 byla 47 = mělo TČ jet na min příkon.
Dneska jsem zapojil meřák spotřeby a po prvním měřeni mi to vyšlo na 2.7kW je třeba brát v úvahu že oběhovka je napojena na TČ cca 100W/h takže 2.6kW v reálu , no uvidím v dalších měřeni . Bylo dost teplo 7st. a TČ (13) = 47 to jelo dost slabě , doufal jsem v spotřebu kolem 2kW . jaké mate zkušenosti ? nemam nějaký parametr nastaven špatně ?
Presne tak to vychádza aj mne.Odber tč dnes 2,7 kw, vonku +5 a hodnota (14)-na staršom type (13)= 51-54 st. výkon ventilátora píšu 50W,skutočnosti 120W-(možno sa pri spustení vent. zapína aj dohrev kompresora.),ohrev vane -spína sa iba pri teplote pod+5 tiež 120W.Aj mne sa to zdá byť moc,ale s tým už asi nič nenarobíme.
Já bych řekl že těch 2,5kW je čistě čerpadlo , 100W bude ten ventilátor a oběhovka je řízena a napájena z stejného měřeného přívodu a ta oběhovka 25/6 bere taky asi 100W takže asi těch 2,7kW bude asi normální. Zkoušel jsem snižit (b) na -5 ale na odběru to nemělo zásadní vliv. jen se snížila teplota (E) na 49st.
Dobrý den, vlastnim tepelne čerpadlo Nordline 9,5KW. Mam rd bungalov-čerpadlo napojena na podlahovku 130m2. Když topim čerpadlem tak na displeji čerpadla (umisteno v tech mistnosti) je teplota 28 stupnu. Až po natopeni rd teplota stoupa až na konečnych 40 stupnu (v aku) chci se zeptat zda ta teplota 28 stupnu je spravna nebo by mela byt větši???? Venkovni teplota je od 2 do 15 stupnu. Predem dekuji za odpoved. popřipade mi pisněte na email rad bych se s někym pobavil nejlepe po telefonu o tomto čerpadle.
Dobry den, take bych mel zajem o podrobnejsi info k verzi 9. Uvazuji o tomto cerpadle pro novostavbu s podlahovkou. Napiste mi, prosim na email ppsp (na) quick (tecka) cz. Dekuji Pouska
Dobry den, puvodne to byla reakce na pana Maskovskeho (ze Vserub). A myslel jsem, jestli by bylo mozne nekde v Plzni, jeho okoli prip. zapadnich Cechach na cerpadlo v akci kouknout. Kdyz jsem procital na vase prispevky, zeptal bych se jetli se vam to podarilo doregulovat ke spokojenosti a jak se chovalo ted behem mrazu.
Dobrý den, pokud budete mít zájem není problém přijet se podívat - lokalitu již znáte :) Já za sebe mohu říci, že toto t.č. funguje zcela k mé spokojenosti, dokonce lehce předčilo mé očekávání - ani v nynějších lednových mrazech není problém vytopit dům bez použití bivalence.
Dobrý den, také silně zvažuji toto TČ, a rád bych si ho přijel prohlédnout a zejména poslechnout, bude-li to možné. Prosím o kontakt na tomas (zavinac) hejhal (tecka) net Děkuji
Dobrý den, měl bych na vás zkušené malou prosbu.....
Chtěl bych pořídit tepelné čerpadlo vzduch-voda NORDline WWBC 9.5 a osadit ho do mého stávajícího topného systému.
Vlastníme dva roky starý řadový RD s tep. ztrátou cca 5.5kW. Vytápíme el. patronou osazenou v akumulační nádobě ACV. Celý systém je ještě posílen solárním systémem (ten je přes léto sice fajn ale přes zimu naprosto k ničemu - ze solárů přes zimu skoro žádné zisky nejsou). V 1.NP máme všude podlahovku a ve 2.NP jsou pouze tělesa (v koupelně ve 2.NP je tedy žebřík a podlahovka ale to je asi nepodstatné). Celý systém tedy vypadá nějak takto: VIZ obrázek
A můj dotaz zní: Je možné do celého systému ještě zapojit tepelné čerpadlo s výkonem 9.5kw tak aby to fungovalo? Pokud ano, nemáte někdo nějákou orientační tabulku výkonu a příkonu tohoto čerpadla s klesající venkovní teplotou? Je schopno toto čerpadlo utopit tepelnou ztrátu domu 5,5kW?
Jde mi o prvotní informace zda je vhodné o tomto vůbec uvažovat nebo zda je to utopie. Děkuji za případné postřehy
Dobry den, dle meho nazaru je to mozne. Minuli rok jsem jeste nemel zatepleny RD-tepelna ztrata cca 10kW. Kdyz byli teploty cely mesic pod nulou,tak jsem protopil pomoci TC cca 8000 za eletriku - jelo jen TC (pozor nemel jsem jeste nizky tarif od CEZu-vyrizovani mne trvalo cca 2 mesice dopisovani), spiralu jsem nezapinal ani pod -15C. Proto jsem si dale pomaha krbem, ktery neni nanic napojeny. T.C vchodu odebira mezi 9-12A. Jen pri nizssi venkovni teplote dava mene tepla - t.j. musi bezet dele a vic sezere. Jen pozor na to tvoje schema mas tam otoceny privod a vyvod z TC. Jinak mam privod studene vody do TC z spodni casti akumulacni nadrze a vystup teple vody z TC do prostred 300L nadrze.Jinak doporucuji pred instalaci se podivat na realizaci u nekoho dama. Jan Novak, Opolany
Teď na to koukám a máš pravdu, přívod a odvod z čerpadla by měl být opačně. Nicméně jak klesá výkon čerpadla čí vzrůstá příkon při klesající teplotě? Má to třeba i u -15°C COP alespoň kolem 2? Neblíží se to jedné? Jinak vzhledem ktomu že teď topím elektrikou, tak mám od ČEZu tarif D45d. Ten by mě případně zůstal? Nebo bych ho musel změnit na ten pro TČ? Předpokládám totiž že tarif pro TČ bude horši než mám nyní. Nebo se pletu?
jedu na přímotopný tar.i v době drahého proudu a neřeším to. úspora je i tak značná.(měl jsem elektrokotel.) Jak u toho řešíte dohřev TUV?čerpadlem to ohřejete tak max.na 53st.
Tarif pro TC - D56d je 22 hodin nizkeho tarifu-NT, zato D45d mislim 20hodin NT a D25d je o caa 0,1kc levnejsi. viz http://www.cez.cz/edee/content/file/produkty-a-sluzby/obcane-a-domacnosti/cez-cenik-moo-ele-2011.pdf Napr identicki produkt : reval-pex LWR-8kW uvadi COP -15C/35 = 1,85 ; COP 2/35 = 3,1 - jen nevim jestli se jim da verit. Ale hlavni nevyhoda rizeni techto TC je ze bivalentni zdroj umeji zapinat od 0C vyse. T.j. neni to moc pro prakticky zivot pouzitelny. V pripade montaze bych chtel doporucit delenou jednotku - t.j. vnitrni vymenik doma - nebudete muset mit nemrznouci kapalinu. mohu dokonce poslat navod na vyjmuti vymeniku. Dale je treba mislet na rozmrazovaci cykly TC-vznika unich cca 1l denne, tak umistit jednotku trosku vise od zeme. TUV - Hlavni akumulacni nadobu vytapim na cca 45C, a tim provadim jenom predehrev TUV - t.j. z toho predehrata voda vede do 125l elektroboileru.
Jan Novak: Máte pravdu, ten tarif na TČ se zas až tak neliší od mého D45d (rozdíl 0,1kč a 2 hod za den vysokého tarifu už je detail). Jak zmiňujete COP -15C/35 = 1.85 (-15°C je venkovní teplota, to chápu a těch 35 je teplota nahřáté vody? Pokud ano, tak s takto "studenou" vodou toho teda moc nevytopím)
Jakou maximální teplotu tedy dostanu z TČ? Kolem těch 55°C? Tato teplota jen na podlahovku sice ok, ale na radiátory je to málo, né? Tím přece místnosti nevytopím. Záleží samozřejmě na ploše otopných těles ale i tak je přece tato teplota - 55°C málo. A TUV nahřáté na 55°C také moc není.
presne tak pri -15 stupnich vytopite akumulacku skoro na 50 ale ucinost bude 1 - v techto pripadech to chce zapnout bivalenci - spiralu. Ale kolik takovych dni v roce je? A kdyz mam v akumulacce tech 45 stupnu C, tak na zebriku v koupelne je maximalne 30-35 C, to staci na mirne ohrati a na ususeni rucniku (alespon se nikdy nespalite :-))). Na druhou stranu pri zatepleni podkrovi, nemusite vrchni patro skoro vyhrivat, tak by vase radiatory meli stacit. A kdyz ne, budete muset koupit objemnejsi. A jak jsem psal, na ohrev TUV budete muset dokoupit jeste jeden elektroboiler. A na sazbu D56d musite dolozit elektrorevizi, montaz-koupeni TC a tepelne ztraty RD.
Jan Novak: Díky moc za vaše postřehy. Máte pravdu že -15°C přes zimu je jen pár dnů. Bohužel dávat další zásobník na TUV mi přijde jako v Kocourkově (nyní mám akumulačku včetně vnořeného zásobníku na TUV a naní napojené soláry a topnou spirálu). To bych spíš (pokud by to šlo) napojil TČ přímo na topný okruh a akumulačku nechal jen na TUV. Jen mě přijde prostě hodně malá teplota kterou čerpadlo dává. Tím přece nemohu vytopit celý dům (jak jsem psal podlahovka je asi ok ale na tělesa je to přece málo).
Původně jsem koketoval s myšlenkou vytápění 2.NP čerpadlem vzduch-vzduch, pak jsem se tak něják nadchnul pro vzduch-voda, ale když nyní vidím tu účinnost tak opět nevím nevím. :-/
Pokud můžu reagovat, normálně s tím čerpadlem jedu do radiátorů přes aku 250l , na 53st.samozřejmě se v mrazech připojuje bivalence,řízená termostatem (2 stupně)
Vladimír Gerši: Jasně že můžete reagovat! Jestli tomu tedy dobře rozumím z TČ bych dostal něco málo přes 50°C, to bych kumuloval v zásobníku a poté tu samou teplotu pouštěl do radiátorů a podlahy? Jenže já v této akumulačce mám ještě zásobník TUV. Tudíš i TUV by byla nahřátá pouze na těch 53°C
Tak jsem koukal do projektu a teplotní spád mám dle projektu 70/55. Mám ale pocit (dle teploměru na výstupu z akumulačky), že topná voda má mezi 60 a 65°C. Tak jestli to na zásobníku může být ještě něják stáhlé, nevím, no. Každopádně tělesa pro vytápění TČ budou pravděpodobně malé-slabé, že?
Vladimír Křen:Podlahovka by sice vhodnější asi byla, ale tu mám jen v 1.NP. Ve 2.NP jsou pouze radiátory (krom koupelny kde podlahovka je).
Pravděpodobně již nějak topíte. Chtělo by to vysledovat za jednu zimu požadavky na teplotu při topení radiátorů. Pravděpodobně zjistíte že stejně budete používat doplňkový ohřev po relativně krátkou dobu a v této bobě bude TČ odstavené. Příští rok instalujete TČ plně odpovídající potřebám domu.
Vladimír Křen: Takto by to asi bylo nejlepší. Nicméně bych to rád pořídil již na letošní zimu. Každoroční vyúčtování za topení elektrikou je velice bolestivá záležitost, která se velmi špatně hojí. ;-) Zatím sbírám prvotní informace abych šel k projektantovi již trochu připraven. Navíc když mi tu dokážete že to v mém systému nebude fungovat, tak si ušetřím cestu za projektantem a jeho hloupé vysmívání co jsem to zase vymyslel za kravinu.
Rád bych vám tu již dal pokoj tak budu rád, když mi to někdo pomůže sesumírovat: 1) na můj topný systém čerpadlo půjde připojit (přes akumulačku) Ano x Ne? 2) zatím předběžně na mou tepelnou ztrátu 5,5kW by teoreticky bylo 9,5kw čerpadlo NORDline WWBC-9.5 dostatečné? Ano x Ne? 3) TČ vodu nahřeje max na 55°C, pro podlahovku je to OK a pro tělesa pokud budou mít dostatečnou sálavou plochu tak by to mělo být též ok. Ano x Ne? 4) Původně jsem uvažoval i o čerpadlu vzduch-vzduch. Můžete mi prosím někdo napsat pár základních výhod a nevýhod čerpadla vzduch-vzduch a vzduch-voda?
Pak už vám dám pokoj a půjdu rovnou za projektantem.
Podle mne je nejlepší zajít rovnou za topenářem,jenom jěště k tomuto čerpadlu:NEMÁ žádnou regulaci vhodnou pro zařazení do vašeho systému.Tu je nutno dodat doladit dle potřeb.Takže to chce člověka -montážníka znalého v oboru a hlavně s praxí..
OK Vycházím z toho že máte el. topení. To bych ponechal jako zálohu. Nestudoval jsem udávané TČ, ale při TZ 5,5 kW budete využívat jeho možnosti do cca 4 kW, možná 3,5 kW. To znamená nebylo by menší? Co vám brání přímému zapojení TČ do topného okruhu? Je to jenom nutnost nějakých úprav v zapojení? Dříve nebo později je uděláte. Akumulačku nechte pro původní zapojení zdrojů a zároveň to bude s el. topným tělesem záloha. V létě budete stejně ohřívat užitkovou vodu solárem a na to nemusíte trápit TČ. Shrnutí: 1) NE vědomě si snižujete možnosti vyššího využití TČ 2) pravděpodobně bude TČ mírně předimenzované 3) ANO 4) Hlavní nevýhoda TČ vzduch - vzduch je nutnost instalace vzduchotechniky aby se dalo teplo rozvádět do celého domu, to by byla výrazná investice navíc.
Pokud se nebudete zlobit, ještě trochu rozvinu mou úplně původní myšlenku na použití čerpadla vzduch-vzduch. Vím že je to asi takový amaterizmus ale nefungovalo by TČ vzduch-vzduch i takto: Instaloval bych čerpadlo příslušného výkonu do vnitřní chodby (uvnitř baráku) 2.NP a přes otevřené dveře bych vytápěl dětské pokoje i ložnici. Fungovalo by to asi takto - ráno otevřu dveře z chodby do pokojů celý den se protápí jak chodba tak i pokoje ložnice a třeba i koupelna ve 2.NP. Večer když chce mít každý svůj klid tak se dveře zavřou a TČ topí pouze do chodby. V té době je v pokojích třeba 21°C a zdi naakumulovány na podobnou teplotu. Přes noc samozřejmě teplota nepatrně poklesne ale ráno se dveře otevřou a vše se opakuje. V 1.NP mám všude teplovodní podlahovku kterou bych samozřejmě zachoval a vytápěl sní jak doposud + není problém kdykoli přitopit radiátorama i v dětském pokoji či ložnici. Mohlo by to takto fungovat, nebo je to utopie?
Určitě to tak fungovat bude, ale přijde mi, že v tom případě bude potencíál TČ nevyužitý.. 1) Budete topit jen v podkroví, zatímco se vzduch-voda by jste topilo v celém domě a až kdyby nestačilo, tak by se přidala elektrika. 2) I v tom podkroví budete topit současně TČ vzduch-vzduch (které se v noci při natopení vypne) a v pokojích elektrikou i v době, kdy by to v pohodě stíhalo TČ. Pokud to takhle uděláte, tak se Vám zvýší návratnost investice, protože úspora bude minimální. A i přes den bude úspora malá, pokud si lidé zavřou dvaře například z důvodu soukromí. Poptávané TČ Nordline by Vám mělo samotné vytopit dům tak do -3°C až -5°C venkovní teploty a teprve pod tuto teplotu by se zapínal elektrický dohřev. Pouze by jste musel mít buď TČ napojené přímo a kněmu dodělat dohřev (například malý elektrokotel napojený na výstup z TČ) nebo ho napojit na stávající AKU nádrž a na TUV napojit malý bojler (mohlo by stačit i kolem 80l) na výstup ze současného bojleru. Tím by se do bojleru dostávala předehřátá voda (třeba na 40°C a ta by se dohřála elektrikou například o 10-15°C). Do bojleru by přitékala teplá voda ze zásobníku v AKU a tak by byl dohřev minimální. Je možné zapojit TUV i bez toho dodatečného bojleru, ale potom by jste musel AKU nádrž nahřívat celoročně na těch 55°C, což Vám bude zhoršovat topný faktor a zvyšovat spotřebu elektřiny, protože by teplota v AKU nádrži mohla být řízena ekvitermně (podle venkovní teploty), takže by v teplejších dnech (když je nad 0°C) TČ nahřívalo AKU nádrž třeba jenom 35-40°C a tím by se zvýšila účinnost TČ a snížila spotřeba elektřiny. Tím ekvitermem (pokud je správně nastavený) u TČ snížíte spotřebu za sezonu minimálně o 20-25%, což si myslím za to stojí a ten bojler se Vám zaplatí v první sezóně.
Chyba EE1. Dobry den, pouzivam TC od listopadu a tento tyden kdy vzrostly teploty nad 10 stupnu C se cca po 20minutach provozu TC dostane do chyby EE1-ochrana proti vysokemu tlaku. TC mam s oddelenym vymenikem a pomoci obehoveho cerpadla Wilo 25-6 natapim akumulacni nadrz 300l, ktera je vzdalena 5m od vymeniku. Senzor teploty ve vodni nadrzi mam napojeny na vratnou vetev u vymeniku.Obehovka je zapojena na teple-vystupni vode z vymeniku.Chci se zeptat jestli chybu nemuze zpusobovat nedostatecne prutok - t.j. jaky typ obehovky pouzivate ? Pri vyjmuti vymeniku zustavaji cidla vstupni a vystupni vody v TC?
Máte čerpadlo na automatický provoz?To jsou přesně ty chyby které jsem popisoval,že elektronika neřídí čerpadlo tak jak by měla.Samozřejmě to může způsobit i nedostatečný průtok ale nejspíš ucpané sítko vratné vody.Používám čerpadlo 25/40/180 na 2 výkonový stupeň bez akumulačky a k přetopení teď nedojde.Ovšem dříve se toto přetopení projevovalo rovněž.Teď elektronika uřídí čerpadlo na 67-69 stupních teploty plynu ikdyž dám čerpadlo na I.Vypínací teplota plynu-odpovídá tlaku na preostatu kolem 79-80 stupňů teploty plynu.
Ono,pokud se nepletu,tak stejně ta teplotní čidla nejsou na vstupu a výstupu vody ale na vstupu a výstupu trubek,což je taky sranda co je uvedeno v manuálu,protože teplotu vody můžete mít na 45 stupních a teplota na parametru E je třeba 65 a to by měla být teplota vody.Ty čidla ve vodě nejsou a pokud jsou v jednotce a nejsou odpojena tak se nic neděje.Na parametru E je to teplota plynu co jde do vyměníku a ta by se při správné funkci měla uřídit na hodnotě kolem 67-69 stupňů což odpovídá ručičce v průhledítku na hraně zeleného a červeného pole(mírně v červeném).Tam by mělo dojít k zastavení v dalším natápění a měla by začřít regulovat elektronika.
Vysledujte,jestli vám řídí ventilátor v jednotce.Po dosažení teploty by se měl občas zastavovat a zase rozbíhat,pořípadě se zastaví i kompresor pokud teplota na parametru E dosáhne teploty 67.
Toto se mi stávalo přesně,když bylo v čerpadle chladivo R407c.Po výměně chladiva tento problém odpadl a ještě se mi nestalo,že by teď při těchto venkovmních teplotách se přehoupla hodnota na parametru E přes 67.Schválně jsem zpomalil oběhové čerpadlo na I a i tak to TC uřídilo,jen navíc občas vypne i kompresor ale už žádné EE1!
Ono tyhle čerpadla se oběvily ve více modifikacích,pod jinými názvy a s jiným provedením skříně a také za jiné ceny ale v podstatě jsou ty samé uvnitř včetně boileru s TC dokonce značkových a je tam úplně shodná elektronika.Ve většině případu je tam už ale použito chladovo R410a.
TC pri zvyšujhící teplotě plynu odpojí ventilátor, potom teplota plynu roste až parametr E=90 stupnuC a na venkovnim tlakomeru se teplota pohybuje kolem 70 stupnu C - t.j. tlak 3,1MPa. Dale pri zvysovani teploty dojde k chybe EE1. Nedochazi k automatickemu vypnuti kompresoru. 1. da se nekde nastavit teplota vypinani kompresoru. 2.V přim0 i zpětné vodní větvy neni nic víc kromne obežného čerpadla, 2 zavíratelných ventilů, zpětný ventil a mechanicky filtr. To sitko je už součástí výměníku, nebo je obsazené v mechanickém filtru?
To je přesně ono,ty samé problémy jsem měl stím i já.Ta regulace mi teď začne když je na venkovním tlakoměru 60 a tam to drží.Dřív mi to taky lítalo až na 70 a potom EE1.Zkuste zvýšit parametr B na 7 a popřípadě na ruční ovládaní EXP ventilu nastavit na C-35. Sítko máte před oběhovým čerpadlem podle fota,to zkontrolujte,bývá občas zaneseno a to způsobuje taky problémy.
Ještě se podívejte když se zvyšuje teplota,tak jestli se zvyšuje hodnota na 13 v automatickém režimu,měla by jít automaticky nahoru(otvírat),pokud je někde dole kolem 10 tak to budete muset nastavit to otevření ručně.Parametr 8 na 0 a C na 35 nebo výš.
Měl jsem na mysli ten mechanický filtr před oběhovkou,tam je sítko,to musí byt čisté,vyjměte a propláchněte vodou.Mělo by se kontrolovat tak co měsíc nebo 2,podle zanesení.
Vypínání kompresoru se nedá nikde nastavovat,teď mi to začla řídit elektronika po výměně chladiva.Neříkám,že to způsobilo to chladivo ale i to je možné,protože R410 má větší tlaky oproti 407 a pokud jsem tam měl 407 tak se to chovalo jako vám.
Chvíli jsem to teď sledoval na manometru.Venkovní teplota je tady 16 st.Při 58st na manometru mi sepne ventilátor a běží až dosáhne 63st,potom vypne a teplota klesá na 58st kdy opět sepne ventilátor a takhle to cykluje.Vystupní vodu z výměníku mám na 45st měřeno na vodě a tam to udržuje.Teplota vstupní do výměníku je na 31st a oběhovka na II.
Perfektni, po vycisteni mechanickeho filtru se to zlepsilo - udelal jsem fotku uz vycisteneho. Ale po 3 mesicich byl tak z 1/2 zaneseny hnedym pevnym sajrajtem.Po vycisteni se razem bez behu TC zvysila teplota na zptacce z 23 na 28C. Pri vypnutem TC mam na manometru 0,7MPa. Moc vam dekuju za radu a navedeni - preci jen topenarinu vidim poprve a kompetentni osoba nema cas.
Tak,první závada na TC Nordline 9,5. Asi před 14 dny mi uteklo všechno chladivo z okruhu TC po délce používání 2,5 roku.Závada byla na výparníku,zřejmě již od výroby,protože na trubce byly stopy po vrypu.Výparník jsem opravil a celé TC napustil chpadivem R410 místo R407. Můžu jen konstatovat,že elektronika v současné době funguje bez problému a řídí celý systém i při změnách teploty plynu a neotvírá vstřikovací ventil tak jako tomu byklo předtím,kdy jsem změnil teplotu plynu na 0 a ventil se otevřel na 47 a nic se neměnilo.Až teprve při změně teploty plynu na hodnotu 5-7 regulace fungovala ale ne tak jako teď. Při dosažení teploty plynu na výstupu na hodnotu 67 stupňů,začne regulace ventilátorem,popřípadě pokud toto nestačí tak vypne i kompresor. Celou dobu jsem si myslel,že toto TC má nedokonalou elektroniku ale zřejmě závada byla již od samého počátku,kdy regulace nefungovala tak jak měla a teplota plynu na výstupu mohla dosáhnout i 80 stupňů kdy již TC vypl preostat. Teprve cca po 2,5 letech a vlastním zásahu,zjišťuji,že toto čerpadlo múže pacovat tak jak by mělo. Po výměně chladiva se teplota v okruhu topení zvýšila při stejné venkovní teplotě o cca 3 stupně.
Právě,že to teď funguje.Nefunovalo to předtím tak jak by mělo,řízení expanzního ventilu na automatiku.Ano opravoval jsem si to sám po předešlé konzultaci s firmou zabývajicí se chladirenstvím 30let.Změna chladiva na 410a byl můj záměr.
Jedině co jsem ještě postřehl,tak to,že výparník namrzá daleko méně nežli tomu bylo u chladiva R407c a chod kompresoru je daleko klidnější(s menším hlukem).
nemohu se vyjadřovat k funkci když nemám dostatek podkladů (podle vámi popisovaných stavů chybělo chladivo již v době záruky), ale mně jako chlaďaře zajímá, jak si může "amatér", sám vypustit chladivo a sám si nové naplnit.
Představte si,že chladivo v čerpadle nechybělo když jsem jej koupil.A jak si amatér může opravit a vyměnit sám chladivo?Možná,že mám lepší technické vybavení nežli vy sám.Jinak mimochodem,viděl jsem vaše internetové stránky ale vlastně nic na nich,žádné reference,co máte za sebou.Jinak ten nekompetentní opravář jak jste mi psal do emailu dnes vlastní chladirenskou firmu asi o 20 zaměstnancích a má za sebou 100vky instalací nemalých firem.Pokud by jste měl zájem,můžu vám zaslat reference z poslední doby. Jinak na Infotermě v Ostravě jsem vás taky neviděl,ten nekompetentní opravář tam vystavoval a měl svůj stánek.
nechtěl jsem Vás urazit, proto jsem se ptal. bylo mi divné, že by si byl schopen "amatér" opravovat. Pokliže jste nejenom z oboru, ale dokonce lepší podnikatel než-li já, tak jenom smekám. Jenom já nejsem opravář, ale technik.
Beru.Jde tady hlavne o diskuse k čerpadlu Nordline a jeho funkčnosti,jednoduchost provedení,nízké ceně a návratnosti.Samozřejmě toto čerpadlo nemůže splňovat veškerý komfort jako čerpadla v jiné cenové kategorii ale může plně uspokojit nenáročného uživatele a také přispět k úspore energii.Samozřejmě sleduji chování tohoto čerpadla co do funkčnosti a bezporuchovosti.Pro naše dodávky je zcela nepoužitelné z hlediska spolehlivosti a hlučnosti.Jak říkám toto čerpado je pro nenáročné uživatele z nízkým komfortem za rozumnou cenu ale funkční. Jinak,výpočty a tabulky jsou na jedné straně a dlouhodobá praxe na straně druhé.Ne vždy jsou výpočty ve shodě s praxí a já se přikláním spíš k te praxi a zkušenostem lidí kteří jsou s touto problematikou den co den ve styku.Na letáky a stránky se totiž dá napsat cokoliv ale skutečnost je zpravidla docela jiná,tak jako to bylo třeba s invertory kdy firmy lákaly na úsporu o 30% nižší oproti klasickým TC bez invertoru.Praxe je totiž úplně jiná a to,že kompresor je méně namáhán s delší životnosti tak taky není pravda protože v určitých režimech je namáhán daleko víc nežli klasický kompresor.
Zajímalo by mě,jestli někdo například u čerpadla Nordline měřil příkon ventilátoru,kdy výrobce udává příkon 50W ale já jsem naměřil příkon 150W.Nevím teda kde se vyskytla chyba,jestli v manuálu vypadla před 50 jednička,nebo v té Číně montují ventilátory co jim zrovna přijdou do ruky a jednou namontují ventilátor s příkonem 50W a podruhé s příkonem 150W? I tady je vidět,že papír snese všechno.
Mám otázku,vážne uvažujem nad kúpou tohoto tč 9,5-ky,chcem ho použiť v dome s TS 3 kw pri -15,dá sa toto čerpadlo zapojiť aj bez AKU nádrže,poprípade môžte dať schému zapojenia s nádržou aj bez nej.V celom dome je podlahové kúrenie.
Při použití TC na podlahovku AKU mít nemusíte.Již samotná podlahovka funguje jako AKU. Zapojení je jednoduché.Bez AKU se napojí TC přímo.S AKU se napojí TC na AKU,kdy ohřívá její obsah a následně je topný okruh napojen na obvod pro topení.Je to jen oddělené.
Takže by postačovalo jedno čerpadlo ktoré by točilo vodu s tč priamo do rozdeľovača podlahovky a s pt naspäť do tč.Nebol by problém v častom zapínaní a vypínaní tč ak TS pri cca 0 st. sú povedzme 1,6 kw a tč vtedy vie dodať výkon až 6 kw.alebo sa dá na čerpadle nastaviť potrebný výkon? poprípade nastaviť výstupnú teplotu s tč.
Výkon čerpadla se nedá regulovat.Je opatřeno teplotním čidlem,které umístite buď na výstup do rozdělovače nebo na zpátečku a můžete nastavit čerpadlo do jaké dosažené teploty bude vypínat.Podlahovka má sama o sobě dost velkou setrvačnost takže z častého spínání nemusíte mít obavy.Případně ještě můžete napojit na TC pokojový termostat. Pokud ovšem máte tak malou tepelnou ztrátu tak by vám postačovalo TC s ještě nižším výkonem.
Takže sa dá povedať že je to bežné zapojenie ktoré sa používa? Pretože môj dodávateľ ma od tohoto zapojenia odrádza,aj keď som sa ho opýtal na dôvody,tak jediný dôvod bolo odmrazovanie tč,aby nevyťahoval teplo s podlahovky.
Ano,při odmrazovaní vám bude TC vytahovat teplo z podlahovky ale jen asi po dobu 2-4 minut,což nijak nepoznáte,protože podlahovka ma akumulační schopnost několika hodin.
Ono já se nedivím tomu vašemu dodavateli,vy víc zaplatíte ale zapoměl vám povědět,že zařazením AKU taky snížite o něco účinnost TČ,protože každý mezičlánek má nějakou ztrátu při převodu tepla takže těch pár minut je zanedbatelných proti pořízení AKU.
pokud to je bez "mezičlánku" jako že u AKU by mělo být, tak se "ztráta" nekoná, ale vyžaduje dvě oběhová čerpadla - jedno pro TČ, druhé pro podlahovku - běží trvale
Ani pri el.kotli mi nejde čerpadlo stále,tak 4 min.po kúrení a potom ho vypne,je to možné dorobiť aj k tomuto čerpadlu.A laickú otázočku,prečo by sa čerpadlo na podlahovke malo stále točiť?Aké sú dôvody?
Dobrý den, pokud nepoužijete akumulační nádobu, musí být dodrženy určité zásady. V takovém případě bývá k regulaci doporučována ekvitermní regulace, při pokud možno konstantním průtoku otopnou soustavou. Aby bylo možné konstantní průtok zajistit, a měnit jen výši teploty média vzhledm k venkovní teplotě, je vhodné použít pro podlahové vytápění potrubí s většími průměry.
Citace výrobce :
Systém s akumulační nádrží
U většiny tepelných čerpadel se nedá technicky jednoduše a především energeticky výhodně regulovat jejich výkon. Přebytek výkonu tepelného čerpadla oproti požadovanému topnému výkonu, zejména na začátku a konci otopné sezóny a obecně nad teplotou bivalence se řeší přerušovaným provozem tepelného čerpadla. Požadavek na zapnutí a vypnutí tepelného čerpadla je odvozen od teploty otopného média na jeho vstupu, přičemž žádaná hodnota této teploty se mění, nebo se může měnit v závislosti na venkovní teplotě. Četnost spouštění při přerušovaném provozu má své meze. Časté spouštění snižuje životnost tepelného čerpadla. Všeobecně je doporučeno, aby četnost spouštění byla max. 3 až 4 za hodinu, což kontroluje také řídicí systém tepelného čerpadla. Aby byla zachována požadovaná četnost spouštění, musí být v otopném systému zajištěna akumulace tepla, tj. určitá minimální náplň otopného média.
Pro minimální náplň platí:
Va = k × Qz [kW] Va [litry] - aktivní objem otopné vody k [-] – konstanta (minimální doporučená hodnota 15) Qz [kW] - jmenovitý topný výkon tepelného čerpadla pro příznivější podmínky A2/W35 a B0/W35
2.2 Požadavky na prostorový termostat
Pro optimální řízení provozu otopného systému s tepelným čerpadlem se v referenčních místnostech musí použít prostorové (programovatelné) termostaty se dvěma základními vlastnostmi:
- při prostorové teplotě nižší než žádané je výstup (bezpotenciálový kontakt) trvale sepnut; - hystereze je nastavitelná, doporučená hodnota je 0,5 K;
Uvedený vztah platí za předpokladu, že se na akumulaci podílí jen tepelná kapacita otopného média - vody. Tak tomu je zejména u otopné soustavy s radiátory. U podlahového a stěnového vytápění, kde tepelná kapacita otopné soustavy má významný vliv na akumulaci, může být náplň systému menší. Pak při odtávání musí být spuštěna oběhová čerpadla otopného systému.
Minimální náplň otopného média v systému musí být vždy zajištěna u tepelného čerpadla „vzduch-voda“ s odtáváním výparníku reverzací.
Při odtávání se odebírá teplo ze systému a malá náplň otopného média by způsobila nežádoucí velké ochlazení média. Pokud není minimální náplň zajištěna bezprostředně obsahem systému, tj. obsahem potrubních rozvodů a otopné soustavy, musí se systém doplnit o další objem – akumulační nádrž. Nehledě na velikost náplně v systému se akumulační nádrž musí použít vždy, pokud se provádí regulace výkonu otopné soustavy změnou průtoku, ať už plynulou (termostatické ventily), nebo skokovou (při dělení vytápěného objektu na zóny se samostatnými oběhovými čerpadly). Akumulační nádrž pak plní i funkci termohydraulického rozdělovače.
Podla uvedeného vzťahu potrebujem v sústave cca 102 l otopné vody,prepočtom som zistil že mám sústave cca 50 l vody,a keďže je všade podlahové kúrenie tak nepotrebujem Aku nádrž.Termostat mám BPT21 na ktorom sa dá nastaviť histerézia 0,5 st,takže o problém menej,jedine čo by som ešte zvážil na letné obdobie dorobiť ohrev TUV.
Koukám že se tady řeší spíše technické detaily, ale měl bych laický dotaz. Ve všech článcích se píše že scroll kompresor je obecně daleko účinnější než rotační, ale podle parametů COP na stránkách Nosreti se to jeví spíše opačně. Rozhoduji se zda čerpadlo pořídit a jestli jít do 9,5 nebo 13,5 varianty a toto mě trochu mate.
Ono nezáleží jen na typu kompresoru, ale i na ostatních komponentech (parametry a dimenzování). Například každé má jinak výkonný ventilátor, záleží jak je dimenzovaný vzduchový výměník, jakou účinnost má který kompresor a další věci. Pokud bude třeba u 9,5 kW výměník o 10% předimenzovaný a u 13,5 kW bude velký tak, jak má být (aby se využil výkon kompresoru), tak samozřejmě verze 9,5 kW bude mít vyšší účinnost. Prostě záleží na příkonech a účinnosti všech komponentů a jak jsou dimenzovány nejdůležitější části.
Ps:například požadovaný průtok (a hydraulický odpor) u verze 9,5 a 13,5 je dost rozdílný, u 13,5 bude muset být výkonnější oběhové čerpadlo s vyšší spotřebou a to bude mít zase vliv na účinnost..
Dobrý den, přes svátky jsem měl čas si s t.č. trochu hrát a zarazilo mne, že jakmile je zapnuté v pohotovostním režimu tak je po celou dobu zaply topný drát ve vaně a nejde nijak vypnout tzn naměřil jsem 110W při pohotovostním režimu, z čehož netuším kolik žere drát poněvadž podle návodu tam žádný není :))) Ale přijde mi nejapné aby běžel neustále i když jsou teploty nad nulou-což je většinu topné sezóny-takže to bude chtít zapojit přes termostat.. A za druhé vlastně vůbec netuším co znamená na LCD ten znak úplně vlevo nahoře-tři šipky do trojúhelníku-dle českého návodu je to automatický režim podle anglického originálu ani ne, každopádně podivné je, že když se funkce navolí sepne ihned oběhovka a neustále i při pohotovosti běží, tudíž je to zcela nepoužitelné..? Nebo co to vlastně je? To potom kdybych dal automatický režim a nechal t.č. zapnuté celý měsíc v pohotovosti, tak by to žralo pořád 110W + oběhovka když bude doporučovaná 130W = 240 W a to máme za měsíc pěkných 450.- korun - to by byla teda bezva ekonomika..
Dobrý den měl jsem topný kabel 60W a moc to nefungovalo Dal jsem tam samoregulační top.kabel 30W/m celkem 5m a krásně to funguje.Kabel se reguluje sám podle venkovní teploty.Je teda docela drahej.cca450,-/1bm.Nicméně kabel napájím přes venk. termostat a časovač z vnitřního rozvaděče.Tepelné čerpadlo,jako takové se kompletně odepne při natopení aku.nádrže a podle potřeb běží pouze top.kabel.Oběhovka je řízená t.čerpadlem,připínání bivalence mimo něj.Na t.čerpadle mám parametr 7 nastaveno 1(s pamětí) a na par.9 mám 1.(řízeno t.čerpadlem)-čerpadlo po zapnutí začne pracovat tam,kde před vypnutím skončilo.Mámto zapnuté na manuální provoz a co se děje při provozu auto. to taky nevím.
Já právě dokonce mám originál topný kabel v t.č. (přestože v přiloženém návodu je psáno že není) -jsem za to pochopitelně vděčný akorát přidám termostat aby běžel jen když mrzne a bude. Jaký je výkon netuším dlouhý je něco kolem metru a půl a jakž takž funguje ikdyž jsem ho musel přemístit-origo vedl úplně mimo odtokové díry takže ty zamrzly a byl houby platný :) S vypínáním celého čerpadla-to ho odpojíte stykačem od proudu? To je nejspíš jediná možnost, jenže mám trošku obavy co na to kompresor apod když se mu za běhu vezme proud.. Víc by se mi líbil nějaký vstup, který by čerpadlo elegantně odstavil, ne takhle na hulváta a ten bohužel chybí. Takhle nelze nijak kulturně zajistit ani spínání HDO, ikdyž, jak už zde zaznělo, jestli to má vůbec cenu při tak malém rozdílu v ceně VT a NT el.
Nová generace čerpadel již má tento kabel nainstalován .Zapojení a spínaní ověřím a písnu.JInak doporučuji jej zapopjit bud přes termostat či senzor vlhkosti.stojí cca 500,-
tak ještě jsem dnes laboroval a zjistil jsem že topný drát vany(cca 70W) je nabastlen na svorku ke stávajícímu výhřevu kompresoru(cca30W) tzn ten taky jede furt. Potom je otázka zdali zapojit přes termostat obojí a sepnout až za mrazu anebo jestli musí být kompresor předehříván i při vyšších teplotách?
S tou oběhovkou přepněte čerpadlo na manuální režim a oběhovka bude spínat jen když poběží TČ, Když jsem provozoval TC na automat oběhovka běžela pořád. HDO řeším přes relé které rozpína smyčku určenou pro termostat, tím nevypne celé TČ ale pouze ho zablokuje.
V případě manuálního provozu běží čerpadlo tak, jak je nastavené v parametru9. na bazénu mám nastaveno 0 tj.čerpadlo filtrace běží furt a na baráku na jiném čerpadle 1-tj.že je oběhovka řízená tep.čerpadlem. Blokování HDO neřeším od dob, co jsem zjistil,že rozdíl ve spotřebě je pár korun za den.¨ Vsazovat blokování HDO do cesty termostatu a oběhového čerpadla pro barák se mě zdá škoda, hlavně v případě když je nádrž nabitá .
Relé HDO je připojeno na svorky termostat přímo v čerpadle (viz. návod) s oběhovkou pro okruh vytápění to nemá nic společného. Při rozpojení této svorky se TC zablokuje a netopí a nemusí se vypínat komplet.
Máte pravdu nastavením parametru 9 ovlivníte běh čerpadla ale pouze v manuálním režimu v automatickém režimu toto nastavení ignoruje.
Moje TČ tedy ovládá oběhovku i v automatice. Používám jenom režim automat a když potřebuje TČ topit, tak si zapne oběhovku, jinak je vypnutá. Signál mám zavedený přes relé do nadřazeného systému, ale dřív jsem měl oběhovku napojenou přímo na TČ a fungovalo to stejně. Jenom mě teď napadlo, jestli vám tu oběhovku nedělá protimrazová ochrana TČ, která pokud je zapnutá sníží se teplota v teplovodním výměníku (nebo venkovní teplota, těď přesně nevím) pod určitou teplotu, tak začne protáčet vodu z AKU nádrže pomocí oběhovky, aby ho ohřála.
jaký máte typ? Já 9,5 kW. Skutečně oběhovka běží v auto režimu neustále, protizámrazový parametr vypnutý, a jak jsem psal výše k tomu pořád i výhřev kompresoru i vany při jakýchkoliv teplotách. Jestliže Vám tedy spíná vyhřívání obojího až při mrazech, spraví to u mne obyčejný termostat..ikdyž je mrzuté že si to dělá co chce a nelze to nechat na automatice.. Alespoň je u toho trochu dobrodružství :)
Mám typ WWBC 9,5. Ještě bych upozornil, že je v českém návodě chyba, protože při zapnutém trojúhelníčku vlevo nahoře na displeji je zapnutý manuální režim a ne automatický! Jde o chybu v překladu, což lze zjistit v originálním návodu v angličtině od výrobce. Při automatice svítí "sluníčko" a při odmrazování "toto sluníčko" bliká. TČ se zapíná podle nastavené teploty v parametru 1 (pokud je teplota na čidle o 5°C nižší než nastavená, tak se zapne oběhové čerpadlo a TČ dohřeje vodu na nastavenou teplotu, potom se zase vypne). V manuálním režimu je trvale zapnuté oběhové čerpadlo a TČ trvale ohřívá (nejsem si už jistý, jestli se vypíná při dosažení nastavené teploty). Také asi bude trvale sepnutý předehřev kompresoru a ohřev vany.
teď jste mi dostal úplně! Popravdě z anglického návodu jsem moc moudrý nebyl doma se hned podívám, ale já právě měl za to, že sluníčko je manuální už proto, že při tomto režimu spíná odmrazování po časovém intervalu v parametru 2 a ne podle nastavené počáteční teploty parametru 3-ten má právě fungovat jen při automatickém provozu.. Jinak ale když dám sluníčko spíná oběhovka automaticky, zato při trojúhelníku běží neustále takže Vaše vysvětlení vypadá logicky. To ale nic nemění na faktu, že topný drát vany i předehřev kompresoru běží neustále na oba režimy=pořád spotřeba 105W...
Nevím na které relé máte připojený ten ohřev ale jsou tam relé RY6 a RY7. Jedno spíná ohřev kompresoru a druhé ohřev vany, ale teď nevím které je které. Ale to relé pro vyhřívání vany není sepnuté trvale, spíná se snad jen při odmrazování a je sepnuté nějakou dobu po něm, potom zase rozepne. Můžete zkusit připojit vyhřívání vany na to druhé a uvidíte.
Dobrý den Já jsem to řesšil externě přes multifunkční časové relé a můžu si ten čas sepnutí a doběhu nastavit jak chci.Někde jsem četl,že se tam origo dává kabel kterej to ve větších mrazech stejně neohřeje a led se tam pak hromadí.Měl jsem tam kabel 60W a nic moc,tak jsem tam dal 150W ale smoregulační(mění příkon podle venkovní teploty),ten to zvládá jak má-tj. voda odteče otvorem na to určeným a né všude jinde kolem.Zájímá mě ten ohřev kompresoru,nemáte náhodou někdo foto, jak je to tam udělaný a kdy má běžet?předpokládám že v době když je vypnutej.
já mám připojené oboje vyhřívání na rele desky RY8 a rele RY7 je neobsazené. (zde je další nordlinovina protože v návodu jsou rele popsaná jako 7 a 6 zkrátka připojené je to k tomu co je oddělené od ostatních a natočené o 90st. :) Mohu ještě tedy vyzkoušet jak se chová výstup rele 7 (dle návodu 6). Jinak si myslím že vyhřívání kompresoru bude mít význam tehdy, pokud bude předehřívat kompresor před startem, za běhu klidně může být vypnuté protože běžící kompresor se dozajista ohřeje víc provozem nežli 30W vyhříváním..
Dobrý den, jaký je rozdíl v režimu auto/manuál? Je to tak,že při manuál tep.čerpadlo drží nastavenou hodnotu parametrů,třeba nastavení otevření ventilu? a při auto ji řídí samo tep.čerpadlo?
Automatický režim by měl řídit všechno sám. Bohužel u 9,5 kW asi funkce k ničemu. Mezi ním a manuálním se přepíná tlačítkem M na LCD ovladači. Nenechte se jako zpočátku já mýlit parametrem 8, ten se týká pouze expanzního ventilu! Při automatickém řízení exp. ventilu si jeho provoz řídí jednotka sama a to i při manuálním provozu t.č., pouze v parametru B ovlivňujete poměr přivírání v závislosti na teplotě nevím čeho-prostě tam mám doporučovaných 5 a je to:) Jenom pokud zvolíte manuální režim t.č. a k tomu manuální řízení exp. ventilu (parametr 8 na 0) tak potom můžete pomocí parametru C přímo řídit otevření expanzního ventilu. Ale to bych osobně vůbec raději nezkoušel poněvadž to bych u LCD ovladače musel stát a hlídat teploty aby se t.č. nepřetopilo a nepřetlakovalo a to už by si člověk moh koupit místo toho kotel třeba na dřevo že jo.. :)
Já mám kabel pro vyhřívání vany připojený na druhou svorku pro vyhřívání a při provozu na automatiku nikdy nespíná, když neběží TČ. Dokonce i při běhu TČ není zapnutý pořád. Když je TČ v klidu (natopeno nebo rozpojené svorky pro termostat), tak mi bere kolem 1 W, takže u mě je ta spotřeba v pořádku.
dobrý den Prosím o radu, jaký topný kabel se má dát na dno vany tepelného čerpadla.já jsem tam dal o délce 4m (60w) a nic moc.led na dně pořád zůstává.
Co tak zkusit nastavit vyssi teplotu pro odtavani , nebo odstranit dno at voda vytece rychleji a nezamrzne , staci pry jen ty hrany spodni vany a pak voda vyteka ze vsech stran a hlavne rychleji nez staci zmrznout.
Dobrý den , Mam čerpadlo Nordline 9,5 a nejak mi nefunguje dobre , spise vubec . Kdyz byly teploty venku kolem + 10 tak mi teplota "E" prekracovala 70st. po par minutach ikdyz byla teplota vstupni vody 25 st. ( obehovka willo 25/6 ) a merena delta T ma III st. obehovky sotva 1,5 st a po chvili klesne na 0 st. ( mereno priloznim teplomerem na trubce hned za vymenikem ) . Ted kdyz je venku 0 st. je "E" max 44 pro vstupni vode 25st. ale zase delta pri IIst. zacne 5st a klesa , po 30 min uz jen 3st ikdyz topna voda nestoupne ani o 0,5st ( akumulacni nadoba 750l ) . Tak nevim co je spatne :-( . A aby nebylo problemu dost tak mi nejde odmrazovani , zapne se reverzni chod a cca po minute vypne ikdyz je vyparnik je stale pokryt ledem . muzete mi nekdo poradit ? Jake mate delta T ? Nastavene parametry ?
Zdravím delta T je optimalni do 8 stupnu.Pro dobe odmrazeni je treba mit teplotu v Aku alespon 35 stupnu nejlepe 40.Obehovka musi mit výkon alespon 120W Pokuste se na parametru B dát tak 6-8 a na C kolem 25.Máte podlahovku či radiator?
Mam podlahovku i radiatory , budu muset udrzovat teplotu v Aku kolem 40st nebo vice . Obehovka je silna az priliz , max DELTA je do 6 st. pri I stupni obehovky to by melo byt pri vytlaku 2m 800l / h ale stejne nevydrzi tato delta celou dobu a po hodine uz je jen 3.5 st. zda se mi ze TC netopi dle parametru . Vyrobce udava 1.3 m3 /h pak delta 5 st. coz by byl II st. obehovky , ale mi se nepodarilo vic nez 3st DELTA a to bylo venku vuc nez 10st . To odmrazovani jede i s 20st vodou , nevim proc ale kdyz jsem jednou pri -5st. zkousel vykon a nechtelo se odmrazovat snizil jsem interval odmrazovani na 30min a jednou se odmrazilo uplne i s touto Aku vodou kolem 20st. ale pak uz se nechtelo odmrazovat vubec. mel jsem to pustene 11 hodin a kybel pod TC a byl uplne prazdny a na TC cca 5mm ledu .
Do -10°C by jste měl mít na parametru 8 nastaveno 1 (aut. řízení ventilu), při nižších teplotách nastavit 0 a pomocí parametru C si ručně nastavit otevření ventilu (doporučuji při těchto teplotách kolem 6). Pokud máte nastavenou na parametru 8 automatiku (1), tak při teplotách kolem 0°C doporučuji mít parametr B nastavený kolem 3-5 (podle požadované teploty v AKU - nutno odzkoušet), při teplotách kolem -5°C nastavit těch 6-8 a při teplotách kolem +5°C stačí mít 0-2. Tento parametr ovlivňuje přivírání ventilu podle venkovní teploty a výstupní teploty plynu (čím více přivřený ventil, tím vyšší výstupní teplota plynů (parametr E), ale také vyšší tlak (vyšší namáhání TČ) a vyšší spotřeba). Teplota plynů E by neměla stoupnout nad 78°C!!!
Dobrý den.Pane Vít Vidím že toto čerpadlo rozhodně znáte.Mám 13,5.Já stále nerozumím,nechápu funkci "0"připínání bivalence.Na co jsem přišel je to že vypne dva stupně nad nastavenou teplotou v aku,ale na co má vliv rozmezí 0-30 v položce 0 ,na to jsem fakt ještě nepřišel.Má cenu abych si s tím lámal hlavu? Parametr C je otevírání ventilu.Takže čím větší číslo tím je ventil více otevřený?Proč je hodnota v B -F až +F ? Co prosím vás ukazuje D? píše hodnotu mezi 3-8. Myslím že tyto položky nás zajímají a všechny. Děkuji
Dobrý den, bivalence řízená pomocí elektroniky TČ je na 2 věci. Když je zapnutá, tak při poklesu topné vody (při chodu TČ) pod hodnotu nastavenou v položce 0 sepne relé bivalence. Pro 99% lidí je to nepoužitelné a musí to řešit jinak. Osobně bych doporučoval jiné zapojení. Z výstupu pro oběhové čerpadlo vzít fázi a přes 2 termostaty spínat cívku externího relé, která bude už spínat bivalenci. První termostat bude na výstupu vody z TČ a nastavíte si, na kolik chcete dohřívat vodu (například 50°C). Druhý termostat bude snímat teplotu venkovního vzduchu a při poklesu pod určitou teplotu (třeba -10°C) sepne. Ve chvíli, kdy se venku ochladí pod bod bivalence, poběží oběhové čerpadlo (takže TČ topí) a sepne i termostat na topné vodě (není dostatečná teplota) se sepne teprve bivalence. Nebo se to dá udělat i elegantněji pomocí malé řídící jednotky, ale to už přesahuje jednoduchý popis.
TČ by mělo mít řízení své činnosti, systém vytápění a ohřevu vody je nadřazený systém, který musí zabezpečit systém pro případ, že výkon TČ nestačí pokrýt potřebu
Dobrý den, mohu mít dotaz, z jakého důvodu doporučujete oběhovku s větším příkonem jak 120W? Já mám třeba Grundfos UPS 25-40 a ten s rezervou splňuje požadavek výrobce 1300 litrů za hodinu i při 2.stupni s příkonem 35W? Na trojku při 45W udává výrobce víc jak 6kubíků...?
To čerpadlo má sice už na dvojku dostatečný průtok, ale pouze při nulovém hydraulickém odporu. Ale u Vás je jiný případ: 1) nějaký odpor má výměník v TČ 2) další odpor má potrubí 3) a nakonec každé šroubení, návarek na aku, koleno a další prvky mají odpor Všechny tyto odpory se musejí sečíst a čerpadlo musí zajistit dostatečný průtok i při tomto odporu. Další věc je, že se stoupajícím průtoku stoupá i hydraulický odpor. Například jenom výměník v tomto TČ má tlakovou ztrátu 19,7 kPa, což znamená, že musíte brát výkon čerpadla při výtlačné výšce 2m a to už není těch 1300 l/hod na dvojku.. A to nemluvím o odporu propojovacího potrubí a vstupu do nádrže. Takže pokud je krátká vzdálenost mezi TČ a AKU nádrží a potrubí má velký průřez, tak by mohlo za určitých okolností (je nutné spočítat) stačit i čerpadlo 25-60 (příkon kolem 80W), ale určitě ne 25-40.
Tu obehovku mam 25/6 protoze k vymeniku to je cca 6m delky a 2,5 m prevyseni ( pres strop garaze od podlahy nahoru a pak dolu k vytazenemu vymeniku a zpet ) ale myslim ze by mi i 25/4 stacila , poustim ted IIst pri startu a po nejake dobe na I st. aby Delta byla 2-3 stupne . Drzi vam DELTA 5 st. po celou dobu nebo postupne klesa i po odmrazovacim cyklu a konstatni venkovni teplote ?
Dobrý den, oproti mně máte bezesporu hluboké znalosti problematiky, já jsem toto čerpadlo použil proto, že je toto konkrétní uvedeno přímo v českém návodu k t.č. Mám vyjmutý vyměník který je metr a půl od aku. Zatím jsem takhle s veškerou funkcí topení víc než spokojen krom toho že kondenzát nestíhá při těchhle brutálních mrazech odtékat-napřed jsem si myslel že je právě slabá oběhovka a nestíhá při reverzu ohřát výměník tak rychle aby se výparník pořádně prohřál, ale spíš to asi stačí poněvadž se celá aku během reverzu zchladí pod 30 st ze 40. A to jsem měl oběhovku celou dobu právě na ten 2. stupeň, až teď při mrazech jsem dal 3 jestli se to zlepší, ale řekl bych že rozdíl je zcela nepatrný..
Dobry den , delam si valstni rizeni a narzil jsem na problem , kdyz je blokace drahe energie pres "N" bezi vam ventilator a obehovka ? zjistil jem ze mi blokuje jen kompresor ?? neni to divne ?
Blokovat to musíte přes svorky pro termostat nebo přívod do TČ, ale každopádně musí signál z HDO spínat nějaké relé nebo stykač a teprve jeho kontakty propojují svorky pro termostat nebo zapínají přívod elektřiny do TČ.
Na ridici desce je kabelem spojka , ktera se ma rozpojovat pres rele , pak se vypne cele TC jako tlacitkem na ovladacim panelu . Jeste jsem to nezkusil ale melo by to tak funfovat .
Je to kontakt pro termostat Ale lze jej použít pro blokaci...Jen je otázka zdaly má cenu blokovatt když je rozdíl v KW jencca 60 haleřu a pokut dum vybere akucku tak to pak samo čerpadlo dotapí....
Dobrý den Vlastním čerpadlo Nordline 9,5.V provozu je toto čerpadlo teprve pár dní a jsem spokojen. Teplná ztráta domu je 8,5Kw.Čerpadlo má aku. nádrž 250l -předehřev uřitkové vody + příprava pro solární ohřev.Čerpadlo je rozdělené na venkovní a vnitřní jednotku.Řízení a regulaci těles osazených v aku.nádrži stejně jako napájení tepelného čerpadla ,topného kabelu pro rozmrazování atd.řeším v rozvaděči,který bohužel není součásti dodávky tepelného čerpadla.(nechápu proč.)V ceně zhruba do 10 tis.se dá tento pořídit a provoz je pak plně automatický.Bohužel nemám podlahovku tak potřebuji trochu větší teplotu topné vody.Nechci trápit čerpadlo na 55 st. proto pomůže jednoduchá regulace (pár termostatů -nebo jeden vícekanálový + jednoduchý el.obvod.)Regulace bivalence řízená venkovní teplotou.vývod od tepeného čerpadla pro bivalenci jsem nepoužil.
Zdravím.Montuji čerpadla již dlouho a je to na provedení a tepelných stratach.U mne doma mám straty 4,9 kw a čerpadlo 9,5 kw ale topim do radiatoru takze dost negativum ale do -8 topim bez bivalence u nekterých zakazníku kteri maji stratu do 6 kw ale maji podlahovku tak jedou bez bivalence i pri -10
Obracím se na Vás s dotazem. Jsem spokojeným majitelem TČ nordline WWBC 13,5. 1,Jak prosím řešíte spínání el.bivalence. 2.kam připojit přihřívání vany?/téměř stále zamrzlá/ 3.máte zkušenosti s nejlepším nastavením?pozice reg.B,C 4.fungluje ochrana proti zamrznut výměníku?když ne jak to řešíte pozice reg.A 5.kde sehnat rozvaděč R1 který je v novém návodu čerpadla 6.fungluje funkce spínání pomocného zdroje? pozice regulace 0 7.jak je možné že na pozici D mám hodnotu kolem 6 když do čerpadla jde příkladně 35 na vstupu? Děkuji
Zdravím, vlastním toto 9,5kW t.č. teprve první zimu ale prozatím totální spokojenost, bivalenci jsem nebyl nucen zapnout jedinkrát ani když byly největší mrazy (-17,8), ikdyž tedy spíš z důvodu zvědavosti co to udělá poněvadž topný faktor tou dobou musí být úplně v háji-vypnout t.č. a zapnout spirálu by asi spotřebovalo proudu stejně akorát by se šetřilo čerpadlo:) Máme 120m podlahového topení, zdivo Ytong lambda, trojskla, AKU 300l natápím na 40st. Teploty nastaveny 22st., obývák 22,5st. a koupelna 23st. Problém vidím pouze v silném zamrzání kondenzátu dole ve skříni, dnes už to tedy rozmrzlo ale asi bude třeba přidat ještě nějaký topný drát k tomu originálnímu.. Také by mně zajímalo jak jsou na tom další uživatelé?
Dobrý den.TČ vytopí bez problému i v tomto období,kdy jsem naměřil venkovní teploty -19 °C,ovšem po úpravách,které jsem provedl na tuto topnou sezonu pro TČ.Tyto úpravy jsem použil již asi před 8 lety na čerpadle o výkonu 5kW a osvědčily se.Dnes na tomto principu fungují originál čerpadla bohužel za cenu kolem 260 tisíc.(Možná jsem si to měl v té době patentovat,kdy ještě nic takového neexistovalo).Jedná se o využití odpadního tepla domu,které nasávám přes výměník TC .I při těchto mrazech mi proudil vzduch tepelným čerpadlem kolem +1°C.Dnes,když je venku teplota kolem 0,prochází TC vzduch o teplotě 14°C.To znamená plný výkon TC bez problému do teplot až někde -10°C.
Pro zajímavost za minulou topnou sezonu jsem protopil na TC kolem 18000,-Kč (účtování říjen-říjen),kdy mi vraceli 6000,- za elektřinu a podle sledování elektroměru za tyto 2 měsíce,kdy již mám provedeny úpravy TC mi spotřeba poklesla zhruba o 40% proti minulému roku za stejné období.
Dobrý den, to je zajímavé řešení, jakým způsobem to máte napojené? Popravdě si to při obrovském průtoku vzduchu skrz t.č. moc neumím představit? Tzn proháníte vzduch z domu skrz čerpadlo a zase ho nějak do domu musíte dodat..?
Jednoduchým způsobem jsem provedl opláštění nasávací strany čerpadla a vyvedl rouru o průměru 200mm skrz zeď do technické místnosti kde mám přivedeny přívody vzduchotechnickými flexi hadicemi o průměru 120mmze 2 nejteplejších míst a to z kuchyně a koupelny.Aby nedocházelo k podtlaku v místnostech mám přisáván vzduch z podkroví v obývacím pokoji.jinak názorně je to na stránkách http://www.nativa.biz/index.php?mlnk=vytapeni .Tam sice nasávání čerstvého vzduchu mají z venkovního prostředí,já jsem jej použil z podkroví,kdy vzduch má větší teplotu nežli je teplota venkovní.Již před 8 lety jsem toto použil na čerpadle 5kW z nasávaním ze sklepních prostor a jelikož nemělo reverz a jen časové odmrazování tak funguje bez problému dodnes.Vytápí dům 11x6m z podkrovím.Proudění vzduchu není nijak poznat a jelikož jsem kuřák tak je to poznat i v místnosti(kuchyni) kde nasávám u stropu a zároveň z odpařovače par,že vzduch v místnosti se čistí.V potrubí mám přídavný ventilátor pro případné zvýšení nasávání vzduchu. Veškeré úpravy jsem si udělal sám a materiálově mě to vyšlo do 1000,-Kč(flexi potrubí,mřížky,ventilátor vše v PL) U 5kW čerpadla je použit stejný šit kompresoru Mitsubishi Rotary-Čína a běhá doposud.Bylo pořizeno za 18000 v té době a za Nativu bych 260000 v žádném případě nedal. Každopádně nedochází k poklesu COP,snad jen minimálně tak jako u čerpadel země/voda nebo voda/voda což uvádí i firma Nativa na svých stránkách. Jinak za málo peněz více muziky-tepla.Bivalenci je možno umístit do potrubí(taky k zakoupení v PL myslím o příkonu 1.5kW).Já bivalenci v současné době vůbec nevyužívám-nebylo proč.
Zdravím vás.Já kdysi montoval čerpadla řekněme o dvš třídy výše.No jen se hold špatně prodavala ...Takže k spekulacím o výdrží nord line.Sám servisák Nosreti Peta Keler má jedno s prvníh čerpadel 19,5 kw které kdy bylo v čr.Myslím že jej neměl ani nové.Vzhledem ktomu co vše sním prováděl nemluvě otom ž e ze začátku neměl ani Aku se divím že ještě jede a divte se šlape stále a nenechá naněj dopustit.Co s e týká reklamací Já můžu říci že na 9,5kw nemám ani jednu na 13,5 kw mám jednu jedinou a 1í,5 také žadnou.Celkový počet instalací cca 40ks.Můžu říci že u předešlého dodavatele reklamace kolem 5 % a to nemluvím otom že jen čerpadlo stálo 200 tis.Samozřejmně že i já ještě občas zavolám nosretákum o pomoc či radu.Nesnědl jsem veškerou moudrost světaale jen hájím to co funguje . Ke stavbám říci jen asi to.Kdo dnes staví dům s 300 m2 nebo 3 podlažní vylu.Ikdyž pozor mí nejbližší přátelé mají dum vytapí suterén cca 130 m2 radiátor přízemí 130 m2 podlahovka a podkroví 110 m2 podlahovka v pulce a ustřední v druhé a tet se podržme celkova spotřeba za leden 2010 do 4.12.2010 včetně ohřevu TUV bojler 150L Je 4200 Kw a to je měřeno podružným elektroměrem.tím jen chci říci kdo si kupuje nordline tak řekněma má peníze na normálni domeček a ne na hrad.pokut nekdo má bungalov tak tam necpe radiatory ikdyž ani ty bych nezavrhoval já sam mam starsi dum a topim radiatorama jen nadimenzovane jak maji bejt...
Dobrý den, to mne může skutečně jen těšit, pokud čerpadlo vydrží tak jak popisujete, ono i kdyby ne tak za nějaké tři čtyři roky si na sebe vydělá a pak snad budeme šetřit.. Jen jste nepsal jak dlouho už to první čerpadlo vlatní? No a to že se špatně prodávají drahá čerpadla je celkem pochopitelné, když uvážím, že pořizovací cena je víc jak pětinásobná a použité komponenty budou nejspíš vyráběny v tomtéž závodě kdesi v číně tak jako dnes veškeré zboží.. Topný faktor možná o nějakou desetinku lepší, v ceně kdovíjak chytrá regulace, jenže beztak je návratnost totálně za horizontem životnosti, zejména tehdy pokud si musím i na čerpadlo v rámci hypotéky půjčit a tím se dostanu opět na dvojnásobek ceny.. To už radši pokud bych nevsadil na Nordline by vyšlo levněji nechat i ten elektrokotel kde se nemá co porouchat a když jo oprava je za pár kaček.
První čerpadlo které jsem namontoval a řešil nasávaní vzduchu ze sklepních prostor je čerpadlo bazénové od mounfieldu v kole štěstí za 18000,- z otevřenou expanzní nádobou aby nevzrůstal tlak kvůli výměníku.Toto jsem řešil i u kolegy na větší dům se 2 čerpadly,kdy 2 spíná při potřebě většího výkonu.Tyto běží 8 let.Jinak Nordline 9,5 běží 3 sezonu.čerpadla Mountfield jsou nejlevnější variantou TC,dnes již z reverzem,jen výměník není vhodný pro uzavřenou soustavu ale není problém jej předělat na deskový.Je to vůbec nejlevnější TC na trhu a místo bazénu vytápí dům.Elektronika až na nějaké menší odchylky je stejná jako u Nordline a navíc podsvětléný dispay.Dnes ze stejnou elektronilou pracují i jiná zařízení(značková!!!!) a dají se rovněž použít na vytápění. http://www.arktis-shop.cz/ohrivace-vody-s-tepelnym-cerpadlem/ohrivac-vody-s-tepelnym-cerpadlem-sdwhp-200-464.html#bookmark-questionproduct
První kus je v republice cca 7 let měl deskový výměník dnes je to trubkáč.Je fakt ž e já sám asi před dvěma lety kupoval jeden deskáč který byl někde hluboko u nosretiho zatoulanej.Bylo to u první dělené jednotky 19,5 kw je totiž tižší.No první čerpadlo měl majitel Nosreti to dokonce ještě dnes je funkční ale leži ve skladu .Jinak mám zato že i ta prvá čerpadla ještě šlapou.Teda pokut vím v pondělí budu s Danem Linberkkem což je produkt manager T.Č. u nosretaku tak se pokusím dohodnout pořízení nějakých fotek puvodních čerpadel.To že jedná pražská fa čerpadla kupuje a přestříkavá to vím i já jenže nosreti to asi neřeší.Já sám byl v Hot Jetu a vyděl jsem jak se tam dělaj čerpadla pánové to byl mazec...Kladívko pořeší vše a vydět mistra výrobi pasovat výměník do pláště kladivem a pak to stříknou sprejem a bylo vymalováno.Navíce u nosrety se každé čerpadlo co se vytáhne s kontejneru nejprve veme na dílnu na proskoušení takže ven jde jen to co fakt jede. Je pravdou že by plášt mohl bejt s nerezi ale kdo ví...Ono není lehké najít v číně seriozni fa která nechce jen rychle vydělat a pak dělat mrtvolu.
Dobrý den, takhle přesně jsem se obával že to bude udělané. Ono bohužel asi opravdu nejde udělat sání z domu bez průvanu, myslím tedy při tak obrovském průtoku vzduchu jaký má t.č. Ono stačí že nyní zapnu digestoř s odsáváním ven a rázem začne domem protahovat skrz odvětrání wc+koupelny a skrz rekuperační ventilátor takovým způsobem, že vážně uvažuji o předělání digestoře na recirkulační režim, kdybych se ovšem nebál takového množství páry v kuchyni.. Tohle řešení určitě ďábelsky zvedne výkon t.č. v zimě ale bohužel taky nic pro mne.
no já jsem ale nepsal rekuperaci myšlenou jakožto centrální v celém domě, to pak bych nepotřeboval ani Nordline ani podlahovku a jistě ani odtah digestoře ven, poněvadž větrání i vytápění by bylo nejlepším možným způsobem řešeno tím. Bohužel však několikanásobně dráž že ano. Máme jenom lokální rekuperační ventilátor osazený ve společném prostoru kuchyně s obývákem, a nemyslím si, že při tak malém výkonu by dokázal všechny páry spolehlivě odvést, je to tak akorát na to, aby když se sejde v pokoji víc lidí bylo dýchatelno..
aha takže přívod čerstvého vzduchu při chodu digestoře nebo rekupace je ze záchoda a z koupelny centrální rekuperace řeší i přívod čerstvého vzduchu. Vy máte žřejmě mylnou představu o rekuperační jednotce a zaměňujete se vzduchotechnickým zařícením
Ono to nevytvoří takový průvan jako když zapnu digestoř.Mám ty sběrné potrubí 125mm do menší místnosti 1x1,5m,která je v garáži a přisáva to zároveň vzduch z garáže.Ten se míchá se vzduchem ze 2 sběrných potrubí a je vháněn přes čerpadlo ven.Proudění v místnostech je nepatrné.V podstatě to jde vyregulovat ale nejdůležitější je to,že teplota vzduchu procházející TC je vždy podstatně vyšší nežli venkovní teplota. Navíc hluk TC Nordline se podstatně snížil po opláštění nasávací části.Vlastím 9,5 a opláštění přídavným pláštěm z lamino desek 12mm který jsem měl nařezaný a sešroubovaný za hodinu.Je nasazen na TC a kdykoli ho jde jednoduše sundat.Jen mám TC pod stříškou,jinak by plášť musel být z jiného materiálu.Použil jsem zbylý materiál co dům dal.Plášť kryje pouze nasávání a né celé čerpadlo,proto není ani moc velký.
Vcelku jsem se podivil nad srovnáváním tepelného čerpadla NORDline - standard a tepelného čerpadla Comfortzone od firmy Nativa. Tepelné čerpadlo Comfortzone je ventilační tepelné čerpadlo, které zabezpečuje větrání, vytápění a ohřev teplé vody- to znamená, že slučuje tři funkce v jednom zařízení. A taktéž jsem se podivil nad cenou, kterou uvádíte. Vzhledem k tomu, že jsem majitelem tohoto zařízení, tak Vás mohu ubezpečit , že cena cca 250 000 Kč je cena nejen tepelného čerpadla, ale zahrnuje i vybudování větracího sytému, včetně instalace přívodních prvků vzduchu. Instalací tohoto zařízení docílíte nejen vytápění s velmi vysokým celoročním faktorem ale hlavně řízené větrání. Comfortzone není určeno pro zákazníky , kterí nechtějí řízeně větrat.Comfortzone maximálně možným způsobem využije nejen tepelnou energii obsaženou v odtahovaném vzduchu , ale i energii ve vlhkosti odtahovaného vzduchu. Součástí tepelného čerpadla je i frekvenční měnič, akumulační nádrž a všechny potřebné armatury k připojení okruhu topenía vody Pokud budete uvažovat , že si pořídíte tepelné čerpadlo pouze na vytápění a ohřev teplé vody a k tomu řízené větrání, tak se cena není až tak špatná
V žádném případě nemíním srovnávat tyto dvě čerpadla co se týče vybavenosti ,taky se nemůžou srovnat pořizovací cenou.Akorát by mě zajímalo když zdůrazňujete opatření ivertorem,jakou má tento invertor funkci při těchto teplotách s výkonem TC 5kW bez bivalence?Myslím,že žádný protože kompresor beží naplno a neměl by co řídit,když musí připnout bivalence.Možná má opodstatnění při plusových venkovních teplotách,kdy něco řídí ale zároveň to neznamená,že tyto čerpadla s invertory jsou úspornější nežli čerpadla bez invertoru.Invertorová čerpadla jedou stále a snižují výkon/příkon.Bezinvertorová cyklují a to buď jedou,nebo nejedou,takže buď mají odběr,nebo odběr nemají.Jedna nejmenovaná firma udělala srovnání 2 TC o stejném výkonu,1 s invertorem a 1 bez invertoru a hádejte,kreré vyšlo co do spotřeby lépe.Bohužel to bylo to to levnější bez invertoru.Potom otázka jestli je invertor opravdu to pravé ořechové a nedá se věřit jen reklamním upoutávkam. Nebo ještě jednu otázku,co je lepší,mít TC o příkonu 1,5kW a připíná mi bivalence o příkonu do 6kW nebo nechat běžet TC o větším výkonu s příkonem 2,5kW a bivalenci žádnou připínat nepotřebuji?
Máte naprostou pravdu v tom, že pokud jede čerpadlo na plny výkon je inverter naprosto zbytečný. Má své opodstatnění v případech kde není nutné aby byl spínán bivalentní zdroj tepla. V tomto okamžiku se situace mění a výkon tepelného čerpadla je korigován dle okamžité potřeby tepla. Je vcelku známe , že životnost kompresoru je hlavně ovlivněna počtem cyklo zapnuto/vypnuto. Tam je hlavní uloha a přínos frekvenčního měniče. Pokud ho nebude mít je potřeba nějaké další taktovací nádrže a s tím související další investiční náklady. Hlavní přínos Comfortzone vidím v tom, že je schopné ochladit odtahovaný vzduch z domu až na - 15 °C a tím využít maximálně možným způsobem veškerou energii obsaženou ve vzduchu, který jinak " odejde ven z domu. Celé čerpadlo zabere plochu 60x 70 c aje v něm vše na pokrytí energetické potřeby domu. Ano chápu ten dům nemůže mít vyvelké tepelné ztráty - osobně to tak vidím do max 8 kW- potom by spínal bivalentní zdroj velmi často
pánové to že Vám čerpalo vytopí nebo nevytopí je dáno jeho dimenzí k tepelným ztrátám.A vůbec nezáleží na značce. Proto je nutné vždy uvádět oboje. Jinak je to jedna paní povídala
To máte dozajista pravdu. Ale spíš si myslím že tak jako mne před koupí tohoto t.č. zajímala a inspirovala tato diskuze tak i já předávám praktickou zkušenost dále a jsem zvědav na zkušenosti ostatních.. Jinak si tedy myslím, že pokud někdo postaví nový dům naší velikosti (tzn. výše uvedených 120 m podlahové plochy vytápěný všude podlahovkou - ono vlastně o ničem jiném než podlahovém topení do bungalowu beztak nemá smysl uvažovat, obzvlášť když chcete použít nízkoteplotní zdroj tepla, že ano), pak nevím jak a z čeho by chtěl stavět aby nepokryl tepelnou ztrátu tepelným čerpadlem 9,5 kW ?!? Určitě všichni kdo zabrousí to tohoto fóra věnovanému právě Nordline, jsou tak jako já spíš zvědaví na to, jestli takhle levné tepelné čerpadlo vůbec přežije první zimu, proto přidávám svou zkušenost a po zimě budu moct sdělit i porovnání spotřeby s elektrokotlem...
Ztráty jsem ještě v době zhotovení projektu nebyl donucen v rámci energetického auditu budovy nechat za nehorázný peníz počítat, mohu pouze říci z praxe z minulého roku, že celková spotřeba domácnosti od září do září byla 11,3 MWh při vytápění el. kotlem. Takže žádný extra terno, rozhodně každému bych doporučil nežli údajně super tvárnice Xella lambda bez zateplení dát obyčejné a pořádně zaizolovat..
spotřeba není potřeba ale i kdych z ní vyšel, tak ztráty cca 4kW? pokud nízkoenergetický dům tak Tč je "předimenzované" a tím pádem není potřeba bivalentní zdrj
Určitě to půjde celkem jednoduše spočítat a Váš odhad bude nejspíš někde hodně blízko, bivalenci máme triviální za pár kaček a jen z důvodů případné závady t.č. anebo dlouhodobých nízkých teplot. (2x 4,5kW patronu v aku spínané přes stykač pomocí obyčejného příložného termostatu na šroubení výstupu teplé vody z aku do rozvaděče podlahovky-funguje naprosto v pohodě a hlavně zcela nezávisle) Jak už jsem v jiném příspěvku psal, kdo dnes postaví dům standardní velikosti takový aby ho tohle čerpadlo neutopilo by musel snad mít místo oken igelit..
Před časem nám pan Glovčík který zde také občas písne instaloval čerpadlo nordline .Můžu říci že je to opravdu super protápěly jsme okolo 40 tis ročně dnes je to kolem 14tis.Je pravda že musí člověk vědět co a jak ale opravdu udržba skoro žádna a navratnost velice krátka.Doporučuji...
Rozdělenýje split invektor je čerpadlo s proměným příkonem na základě výkonu.Ano mam jej dělené kvůli nezamrzání topné vody moc vám ktomu ale nepovím jsem laik.A dotaci jsem nechtěl čerpat ale nakonec mne ktomu dodavatel přemluvyl a dokonce i vyřídil takže mne ve finále stálo celé čerpadlo asi 35 tis včetně aku bivalence a vše kolem....
Spokojeni můžu říci že ano.Zařídil vše co bylo třeba.Jinak po montáži naprosto uklizeno vše na svém místě.Na to jak dnes někteří fungují tak si myslím že by se od něj měly co učit.Je to pan Petr Glovčík tel má 774992495 je někde s opavska ale montáže dělá pokut vím po celé čr.......Snad se dohodnete já sám jsem měl pár jiných nabídek a je pravda že byl o cca 10% dražší ale melituji vůbec ničeho.
Budeme si pořizovat nový domeček cca 105 m2 - potřebovala bych vědět jestli tepelné čerpadlo značky Nord Line 9,5 Kw dostatečně vytopý tento domeček. děkuji za odpověď.
Vaše informace jsou naprosto nedostatečné. Nepíšete nic o tepelných ztrátách, při jaké teplotě jsou, typ topení, projektovaná teplota topné vody (pokud už máte projekt) a také odkud jste, protože například na horách nemá cenu dávat TČ vzduch-voda, tam musí být zemní kolektor nebo vrty. Bohužel to, co jste uvedla uvedla Vy je ve stylu: mám auto a to má elektricky stahovaná okénka. Utáhlo by karavan, který stojí u souseda na zahradě? Takže prosím doplňte požadované informace (pokud tedy chcete slyšet nějakou rozumnou odpověď). Petr
Mam vypocitane TZ domu 6,2 KW pri -15 aj s vetranim, ale planujem rekuperaciu, takze celkove TZ pojdu este dole. Zastavana plocha 95m2 uzitkova vykurovana plocha cca 175 m2. Bude sa jednat o dom s obytnym podkrovim a na vykurovanie mam naplanovane podlahove kurenie. V dome bude aj krb na obcase kurenie na efekt, v zime pri silnych mrazoch moze byt vyuzivany aj intenzivnejsie, dreva je dostatok. Krb by mal byt s vymennikom + teplovzdusne vyduchy do jednotlivych miestnosti.
Rozhodujem sa aky hlavny zdroj teply pouzit, pri pozemku sa nachadzaju vsetky siete vratane plynu. Zatial som rozhodnuty nechat si otvorene vsetky alternativy a do steny zakomponovat aj potrubie na plyn aj na pripadne zemne plosne kolektory… pri samotnej realizacii kurenia buduci rok budem mat teda este stale dnere otvorene pre viac moznosti, ale kazdopadne by som mal v tom rad jasno ci skor.
Tepelne cerpadla su urcite zaujimava alternativa pre vykurovanie, pripadne ohrev TUV ale pre domy s nizkymi TZ sa jednoducho z hladiska navratnosti neoplatia vzhadom na ich obstaravacie naklady. Navyse dnes zakupeny spickovy stroj za velke peniaze bude mozno o par rokov technicky zastaraly, ale budeme ho splacat este dalsich x rokov.
Teraz k teme:
Tento produkt od firmy Nordline, konkretne typ WWBC 9,5 H-B ma zaujal svojou cenou a myslim ze vykon by mohol postacovat na vykurovanie podlahovky a predohrev TUV pocas vacsej casti roka bez pridavneho zariadenia.
Som laik a neviem ci to spravne popisem ale moje predstavy su: Nordline bude ohrievat vodu v akumulacnej nadobe (pravdepodobne 300l) na ktoru bude napojeny aj krbovy vymennik a rad by som do toho zakomponoval aj bojler na predohrev TUV touto vodou bude nasledne vykurovana podlahovka. V pripade ze by Nordline nestihal v AN by sa zopla spirala na dohrev alebo krb a v lete by som rad ohrieval len TUV len este neviem ako to vsetko presne pozapajat a zregulovat. V buducnosti moze byt zariadenie Nordline nahradene akymkolvek inym zdrojom tepla, ktore by sa jednoducho napojilo na uz existujuci system - akumulacka, bojler, krbovy vymennik.
Co si myslite o takomto systeme a ci by ho Nordline 9,5 pri mojich TZ utiahlo. Kezde extremne nizke teploty su len niekolko dni do roka a pri poklese v nocnych hodinach by sa mohlo vyuzivat teplo naakumulovane poces dna + krbove teplo.
Mozno by stalo za uvahu aj kombinacia s vyustenim odpadoveho vzduchu z rekuperacie, treba to vsetko poriane premysliet.
Spravne som pochopil, ze keby som pouzil split jednotku nebolo by uz potrebne rozmrazovanie a reverzny chod? Mam technicku miestnost na poschodi (ale len 2x2 m tek neviem ci tam vsetko napracem) a kedze vzialenost medzi cerpadlom a vymennikom je udavana max 3 m musel by som to riesit umiestnenim na vonkajsiu stenu technickej miestnosti, pripadne do nezateplenej podkrovnej casti s tym ze ochladeny vzduch by bol okamzite odvadzany von (TC by stalo niekde tesne pri stene, kde by bol prisposobeny otvor na vyvod vzduchu) Ta druha moznost sa mi podzava viac kedze by TC nebolo nacapene na fasade. V pripade ze by som nepouzil split jednotku nebol by problem doviest okruh do AN na poschodi? K ako velkemu poklesu systemu by tymto doslo?
Jedna vec ktorej sa obavam je hlucnost celeho systemu a to hlavne pri plnom vykone aby som neobtazoval seba a najma okolie. Urcite utlmenie sa da dosiahnut obalenim vatou co je super napad ale tu v diskusii udavanych 10m sa mi zda stale dost. Neviem sice ako sa intenzita hluku znizuje spolu so vzdialenostou ale viem si predstavit ze casom to bude s hlukom len horsie.
Tak co si myslite o mojich navrhoch a obavach? Budem vdacny za kazdy prispevok ktory mi pomoze odrazit sa zasa dalej …
Akumulační nádoba 300L je hodně málo. Spíš bych doporučil kolem 1000L. A jestliže máte malou technickou místnost tak si pořiďte akumulační nádobu s průtokovým ohřevem a ušetříte tím hodně místa a věcí kolem na propojení.
Dobrý den, to co navrhujete by určitě bylo možné, ale na ovládání několika zdrojů, jejich priorit a další regulaci by bylo potřebné mít nějakou lepší regulaci která to umožňuje nebo nějaký malý řídící automat s programem dělaným na míru pro Vás. Druhá varianta by znamenala, že pokud se to správně udělá, tak bude Váš systém využitý na maximum včetně například řízení natápěcí teploty AN při natápění TČ nebo elektrikou podle venkovní teploty a ekvitermní regulaci teploty podlahovky (pokud bude AN natopená na vyšší teplotu třeba krbem). Ten hluk ve vzdálenosti 10 m znamená, že je slyšet cosi na pozadí, ne že tam je nějaký hlasitý hluk. Jinak hluk se docela znatelně snižuje s každým metrem. Například výrobci TČ někdy udávají hluk ze vzdálenosti 1,5 a současně ve vzdálenosti například 5 m a rozdíl bývá několik dB. A každý decibel znamená snížení hlučnosti o polovinu (funguje to logaritmicky). Vzdálenost při splitu je maximálně 3 m z důvodu funkčnosti reverzace a Nosreti má asi vyzkoušené, že potom už se zhoršuje funkčnost odmražování při reverzaci. Pokud je jednotka v celku, tak tepelné ztráty potrubí závisí na izolaci, teplotě vody a okolní teplotě. Proto je vhodné potrubí dostatečně zaizolovat a potom budou ztráty maximálně 1-2°C.
Myslim, ze uvazujete spravnou cestou. Pri Vasej komplexnosti pristupu (otvorenosti alternativ) za otazku stoji zvazit dva parametre: investicny naklad na 1kW instalovaneho vykonu a prevadzkovy naklad na 1kW na jednotlive riesenia, pripadne ich kombinacie 1. podla vypocitanej TZ Vam 9,5kW TC bude postacovat + spravne rozdelit dom na vykurovacie zony-okruhy. 2. kombinacia s teplovzdusnym krbom a jednoduchou vzduchotechnikou je podla mojho nazoru rozumnejsia ako s teplovodnym krbom (vec nazoru) 3. odpadovy vzduch... - cim viac systemov, tym zlozitejsia regulacia 4. hlucnost - pri spravnej instalacii jednotky 9,5kW sa nemusite obavat, zavisi skor od prostredia - lom a odraz zvuku 5. Split - neriesi rozmrazovanie, jednoducho riesi nezamrznutie vyk. vody ak nepouzivate nemrznucu zmes (pri vypadku el. energie... a pod.) 6. umiestnenie v podkrovi - treba riesit nielen odvod vzduchu (pozrite parameter precerpanych m3/hod....)
Dobrý den, jen krátké podělení se zkušenostmi. TČ Nordline 13,5 kW mám od podzimu.
Mám jej zapojené napřímo , vytápí cca objem 500 m3 - cca 150 m2.
Je uděláno jako split - tedy výměník mám v domě. Čerpadlo na konzoli na zdi domu - žádné vibrace necítíme (je podložené gumovým pásem). Hlučnost v normě.
Při teplotě do -5 stupňů udělá rovnovážný stav po cca 2 hodinách běhu 40 stupňů na výstupu. Teplota vratné vody je o 6 stupňů nižší.
Při teplotě cca 3-5 nad nulou již dává po natopení - rovnovážný stav cca 45-48 stupňů na výrtupu. Při cca 7 stupních a více to již dává cca 55 a více stupňů.
Také ohříváme TUV v boileru - jednoduše je připojený na okruh a bohatě to stačí na kvalitní umytí.
V zimě jej používám na topení přes den - udržení teploty cca 20 stupňů, večer topíme dřevem v kotli. Nyní při teplotě cca 3 a více již topíme a hříváme TUV jen TČ.
Pořizovací náklady: cca 75 tisíc včetně všeho-TČ, split, konzole na TČ, připojení na stávající soustavu...
Jinak jsem si vše vlastně dělal sám, jsem z jižních Čech, zde nikdo se zkušeností připojení nebyl. Jde to při troše selského rozumu a technických znalostí. Byť jsem si svou blbostí odpálil el. desku hned na začátku. Nosreti mi ale obratem poslalo novou - za úhradu samozřejmě, ale sám jsem ji vyměnil a vše funguje. Jejich podpora po emailu a tel. byla také výborná....
Závěr: 100% spokojenost. Tady také chci poděkovat panu Kalmusovi za nezištné rady při zapojování :-)
Jak jste si to přimontoval na zeď? Máte nějaké originální konzole a nebo jste si je dělal? Taky o tomto uvažuju a jestli by ste se nepodělil o to jak montovat. Neudělal by ste nějakou fotku a dal sem.
Foto je na stránkách Nosreti - ta instalece vedle hnědých garážových vrat... Jde o obyčejný svařenec z jeklů a pozinkovaný. Když tak mi ještě dejte vědět na email, já Vám udělám fotky, jestli toto nestačí :-)
Od zdi je to cca 25 cm, v pohodě, na fukci to nemá vliv :-) měl jsem z toho také obavu, ale v pohodě... Ta stříčška nad tím - nechci, aby mi pršelo apadal shíh do TČ. Z prostého důvodu - napadne těžký sníh, TČ přes noc neprovozuji a ráno přimrzne k lopatkám atd. Takto je to OK. Studený vzduch je okloněný a nemá to vliv na teplotu. Jak říkám při teplotě nad 5 stupňů t topí naplno.
Neudelal byste ještě jednu fotku z boku na tu konzol? Jak jste měl topení v mrazech, nějaké provozní parametry jak to zamrzalo a odmrzalo a do kolik amrazu jste jak topil?
Zkusím, jestli nezapomenu. Jinak mám nastavené odmrazování od -3 stupňů po 40 min.... Více je v původním článku - teploty a závislost konkrétního výkonu .. :-)
Takhle pod 8 pod nulou to již mělo malý výkon. cca 35 stupňů na výstupu - rovnovážný stav. Tedy do nádoby by to dalo asi více.
Ale já si ho pořídil ne na zimy tohoto kalibru , ale když je okolo nuly, nad nulou. My tady v jižních Čechách musíme vlastně topit cca 8 měsíců.... Z toho jsou cca 5 teploty nad nulou... Bydlím v cca 600 m n m.
Jedu bez nádoby, teplotu vratné vody mám nastavenu na 53 stupňů a jinak ovládám prostorovým termostatem. Funguje to bezvadně. samozřejmě abych zamezil cyklování, tak mám časy nastavené tak, aby např. ve všední den začlo topit až v 9:30, od 3 hodin o stupeň více... Takže úplně primitivně, ale funguje to.
Dobrý den, mohl bych se jenom zeptat, kolik stála ta nová deska elektroniky? Zajímalo by mě, jestli se v případě poruchy po záruce vyplatí koupit originál nebo spíš elektroniku od jiného výrobce, tak bych si to chtěl porovnat, na co se mám případně připravit. Děkuji
Dobrý den, tak to je výborná cena :-) Nejbližší jiné nabídky začínali na cca 6 tisících. Sice uměli třeba víc věcí, ale zase neměli žádný displej a s ním už by se cena šplhala klidně k 20 tisícům. Tohle je lidová cena a nemá cenu vymýšlet něco jiného, pokud by se náhodou něco stalo. A děkuji za info
Dobrý den, měl bych dotaz na pana Glovčíka. Nevíte prosím co mají spínat relé RY6 a RY7 na desce elektroniky u WWBC 9,5? Předpokládám, že jedno bude pro ovládání vyhřívání vany a druhé pro předehřev kompresoru v zimně, ale nejsem si tím jistý a hlavně bych potřeboval vědět, které co spíná. Mohl by jste poradit? Děkuji
Dobrý den, máte to nové provedení NOrdline? dovozce mi říkal, že se bude ted prodávat inovované a to i s vyhříváním kompresoru. Nestudoval jste výkon (otáčky) ventilátoru? Díky
Dobrý den, jestli to bylo na mě, tak já mám novou verzi (oproti panu Kalmusovi), ale kupoval jsem jí loni v létě a vyhřívání kompresoru tam nemám. Pokud je teď ještě novější verze s vyhříváním kompresoru, tak tu nemám. Vyhřívání vany jsem si dodělal z topného kabelu a připojil na jedno z těch relé, ale nevím, jestli je to to správné relé. Nikde v manuálu o tom, co spínají tyto relátka bohužel nic není a to ani v originálu od výrobce.
S hlučností jsem spokojen, čekal jsem jí větší. Ale u TČ s vyšším výkonem je to už s hlukem horší, takže tam to bude už asi slušně hučet. Po zaizolování části s kompresorem nacpáním zbytků skelné vaty (zbylý pás jsem dal kolem stěn a dalším jsem tuto část přikryl) se snížila o dost hlučnost kompresoru (při teplotách do 0°C byl hlasitější, než ventilátor) a hlučnost ventilátoru je do nulových teplot opravdu minimální, pod nulou (když se přepne na vyšší rychlost) je ten hluk větší, ale nic hrozného. Když projíždí na 30 m vzdálené silnici rychlostí 50 km/h osobní auto, tak TČ přehlučí.
Dobrý den, je možné se k někomu přijet podívat na toto TČ,nejlépe Liberecký kraj. Řešíme topení v novostavbě, máme pouze eletřinu a toto čerpadlo se mi jeví jako správná volba.Děkuji
Mame podlahove topeni, elektricky kotel a uvazujeme o tepelnem cerpadle. Kdyz budete na Bruntalsku, nemohl by jste se stavit v Krnove? Dekuji za odpoved.
Mám poznámku.Montuji výše zmíněné čerpadla ve své skušenosti mám asi toto.Čerpadlo funguje i v tzv napojení na přímo.A pokuť se dobře nadimenzuje je relatyvně bez potíží avšak pozor při režimu odmražení který probíhá tzv reverzem dochaází k velkému podchlazení celého okruhu topení!!!!!!!! Je třeba také říci že aku nadoba šetří energije a hlavně POZOR na oběhové čerpadlo né méně jak 120 W dochází pak k zvýšenému hluku výměníku.Výrobce má již k dispozici prohlášení že se dá jednotka tzv dělit a to tak že se demontujé výměník z jednotlky a nainstaluje do budovy aby se nemusela řešit protizámraza.Použití aku nádoby doporučuji a to zejména kvůly uklidnění hluku v systému Výrobce dodává od 200l výše a např aku 200 s dvěma topnýma vložkama se dá pořídit někde kolem 12 tis.další rady osobně na meilu.
"Výrobce má již k dispozici prohlášení že se dá jednotka tzv dělit" To znamená že bude k dispozici ve dvou provedeních a nebo si to musí každý dobastlit a oddělit sám? Cena, dostupnost, bližší údaje?
No je možnost dodání částečně dělené tzn výměník je demontován a stáčí propojit znovu trubky chlazení a naplnit chladivo no zvládne to každý chladař a dá se to udělat tak za 3000,- sám nemáte asi šanci protože se musí dodržet pár zásad a hlavně nebude te mít vybyvení jako je vývěva slouží k odstranění vlhka s trubek a dále možnost dát správé množství chladiva.Dnes jsem kupříkladu dělil a instaloval čerpadlo a včwtně dopojení na UT jsem to měl za 11 hod hotovo.demontáž je opravdu jednoduchá a cena u dodavatele se nelyší....po skušeností které mám bych už neřešil zapojení jinak než dělením jedntotky....čerpadlo je užasně ticha a je zamezeno zamrzáním dokonce je po demontáži použitelná i konzole k uchycení výměníku na zeď...Pozor při montáži na vlhkost to je velice nebezpečné protože pokut zustane jen nepatrná v okruhu chladiva tak to zamrzne a mužete topit uhlím....
Zdravím.foto je scela nic nerikajic protoze je pohledove stejne jak original jde o to ze neni v jednoce jen vymenik.Zaruka je naprosto plna..Mam dohodu s dodavatelem ze mi dokonce po demontazi nachasta vyvody ven s cerpadla a na vymenik navari original koncovky se zavyty takze pak staci jen dve trubky 12 a 18 mm propojit a doplnit chladivo a slape to je n doporucuji na propoj umistit tzv kobry co jsou pruzne mezidily na odtlumeni vybraci sada je asi za 1200,-kc.Dnes jsem resil bivalenci u 13,5 ktera topi do topeni s radiatory,,,,,Potrebuji alespon 53 C vodu.No vystup pro pripojrni bivalence na cerpadlu je scela nepouzitelny sedel jsem 3 hodky v nosrety s produk managerem a technikem cerpadel .Dosly jsme k tomu ze tento vystup radej nepouzivat nefunguje jak ma .Cele reseni spociva cv tom ze jsem zakoupyl dva chlůadirenske termostaty jeden snima vystup vodu a druhy venkovni teplotu na venkovnim term jsem nastavyl -6 a na vytup jsem dal 52 C vse zaradil za sebe a dal pres stykac na privod bivalenci ktery mam napojen pres jistic primo s cerpadla a to ze stykace kompresoru coz zarucuje ze biv pojede jen kdyz je treba pri instalaci tretiho term je mozne navic spinat kazdou vlozku zvlaste coz je uspora energie.....po skusenosti ktere mam uz bych nemontoval cerpadlo jinak nez delůene a urco alespon s malou aku nad treba jen 150 l.vice muzem osobne na tel 774992495
No jasně že mi nešlo o fotku zadeklované krabice. Zajímalo mě to vnitřní uspořádání po vykuchání výměníku. Takže dodavatel to dodává již dělené? Odkud jste? Dejte na Vás mail, měl bych pár dalších dotazů.
Dobrý den právě plánuji nákup tohoto čerpadla ale nechce se mi plnit celou topnou soustavu nemrznoucí směsí (aku 300l a podlahovka 120 m") ani překopávat hadice chlazení a předělávat výměník do domu ještě mě napadlo využít výměník v aku nádobě (od Nosreti pisou 1,5m" = 9,5 kW) a mít nemrznoucí směs jen ve vnějším okruhu? Nejspíš by to příliš snížilo účinnost..? Děkuji za radu. (asi bude nejlíp celé topení naplnit nemrzkou vyjde to finančně stejně jako navýšení ceny aku o výměník..)
Zdravím jak jsem jiz drive pisal je to deleni a je pochvaleno i atestem takze naprosto oficialni jedna se oto ze se demontuje vymenik ven a propoji se novym potrubim a to do max 3metru od jednotky....
Neco k vymeniku...prvni generace cerpadel mela deskove vymeniky ani ja nevim proc jejj zamenily za trubkace....a tim doslo k problemum jako jsou vybrace atd....Ventilator lze opatrit tzv tichou vrtuli jenze....nikdo mi nedokazal rici jakou presne atd je to jen tvrzeni jednoho s techniku nosreti....
Já bych neřekl,že zásadní hluk na čerpadle dělá jen vrtule ale celé provedení skříně.Ják již jsem se zmínil,vlastním ještě Daikin a ten má vrtuli naprosto shodnou s Nosreti ale hluk je podstatně nižší.Velikost skříně přibližně stejná ale provedení je někde jinde.
Ono to bude i otáčkami ventilátoru a aerodynamikou ...tvar skříně. Malý výměník=větší množství vzduchu. Právě proto zvažuji dát jen výměník s ventilátorem ven, Větší a pomaluběžný doopravdický ventilátor. Mám něco ze sálových klimatizací.... Navíc TČ nemá ohřev kompresoru takže startuje chladný...
Také jsem řešil bivalenci.mám zapojení stejně jako vy , jen jsem napojil ovládání stykače z oběhového čerpadla které jede jen při chodu TČ.Chodí to bez problému a je to jednoduché.Chtěl jsem se zeptat jak je to u 13,5ky s hlídáním zamrzání výměníku v době kdy čerpadlo stojí.V manuále TČ je o tom zmíněno a vloni mi to chodilo.Letos mám pocit že tato funkce přestala funglovat.
No Já jsem dlouho špekuloval co udělat lépe protožeje to celkem nakladne řídit ji jen přes oběhovku...takže jsem to nakonec řešil jinak vzhledem že se čerpadly živím tak to muselo fungovat lépe .Koupyl jsem chladírenský termostat rozsah -30 až +30 stoji asi 400,- napojil jsem jej ještě mezi vývod s oběhovky a stýkač bivalence nastavil jsemjej na -8 stupnu a je to takže do -8 stíha čerpadlo samo a pak mu sama pomůže bivalence navíce jsem začal vyrábět rozváděč který má osazený elektronický 2 kanalový termostat dva stýkače a jištění a tím docilímperfektní dvou či tří urovnové regulace bivalence a dalších uspor vycházi to cele na asi 5000,-ale je to parada zapínam bivalenci po fazich a ještě dle teploty venku ci vystupni teploty voody jde si stim krásně hrát a je to opravdu profi...Co se týká zamrzáni řším to opět mimo čerpadlo a to hlavně proto že to čerpadlo samo neumí.Takže rada dejte tam termostat přímo na trubku vracečku s topení ale někde mezi čerpadlo a pruchod pres zed a pouzijte rozpínací kontakt pokut teplota potrubi spadne pod 2 stupne protočí tento termostat vodu v okruhu a tim nema sanci zamrznout....jednoduche a genialni......
Po dlouhé době jsem překopal zapojení TČ,použil jsem osvědčená zapojení oběhových čerpadel a využil jsem stávajících 2ks boilerů místo AKU.Oběhová čerpadla mám 25-40,která jsem zakoupil v PLR v přepočtu na 1000,-Kč.Funkce celého topení se zlepšila při nízkých teplotách topné vody ať iž v radiátorovém topení nebo podlahovce.Prozatím mám vyzkoušeno topení při -9°C,kdy není třeba připínat bivalenci. Schémata přikládám,kde si každý může vybrat dle svého.Dokonce jsem nalezl i elektroniku pro řízení u jiného výrobce ale není to nutné,záleží již jen na komfortu,který si chce někdo dopřát.
Dobrý den, nenašel jsem přiložená schémata. Mohl by jste přidat nějaké info ohledně té elektroniky pro řízení?. Ještě bych chtěl poprosit o informaci, který výstup na desce elektroniky je určený pro připojení ohřevu vany, jak jste psal na jaře? Děkuji
Zdravím.Zřejmně došle k překlepu já jsem nikdy nic nepsal o řízení odmražování....Já to nikdy neřešil.Co se týká řízení bivalence řeknu pouze to ž e je to rozváděč osazen elektronickým termostatem s trřemi kanály a stýkači.dále čidly na snímání teplot .Funkce je ůžasná protože lze nastavit vše individuálně..
Ono je to trošku jinak. V roce 2008 stálo díky kurzu dolaru 35 tisíc i s daní. Bohužel tím, jak stoupl dolar z 15 a euro z 23 korun, tak se zvedla i cena čerpadla..
Mam TČ Nordline 13.5 kW. Pri prvnim provozu cca po 3 hodinach vylezla vyst. voda na max. 43st a vracecka na 33st. Zkusil jsem i man. nastaveni, ventil - C- na 10 aby vylezla voda ale porad jede E - na max 43max. Na manometru v jednotce mam take teplotu na 42st. Vse mereno pri teplotach okolo 5 az 7st. V obehu je okolo 180l vody bez aku nadrze. Obehove cerpadlo nastaveno na rozdil teplot 10 st. Meril jsem i chladivo na vstupu do vymeniku a to ma 68st. Potreboval bych poradit jak dosahnout vyst. vody kolem 55st. At nastavim co chci tyto teploty jsou +- porad stejne. Na automat. to jde na vystupu asi o 3st mene. Proc to netopi? Je to na reklamaci? Kolik ma mit chladivo st. na vstupu do vymeniku? Diky Vašek
Pokud máte na výměníku teplotu 68 stupňů,nevidím problém v TČ ale někde v oběhu vody přes radiátory.Nefunguje vám dobře oběh topné vody.Buď máte okruh někde zavzdušněný,nebo vám nestačí oběhové čerpadlo.Další možnost je,že máte radiátory nádměrně zchlazovány a tČ nestačí.Přikláněl bych se ale spíše k té první variantě zkontrolovat cirkulaci v okruzích topení. Taktéž můžete mít malý průtok vody přes TČ.Zkontrolovat trasu,jestli někde nejsou trubky nádměrně zchlazovány tam,kde to není potřeba a zaizolovat je.
Představte si Pane Šalý,že to vím.Na E to totiž měří chladivo ne vodu!! Teplotu vody na vstupu má 33 a na výstupu 43,umím ještě číst. Teplota chladiva může jít až do 76,tam to začne TC omezovat,je to i tak nastavené.Pokud má výměník nádměrně ochlazován tak mu to nedosáhne víc jak 68 což by nevadilo,protože i teplota 68 by měla vodu v okruhu po nějaké době dostat přinejmenším na teplotu 53.Teplota vody se mu nezvedá tak má problém někde za TC.Nebo tolik radiátoru,že to výše nedostane,protože to stačí ochladit.
já jsem jen upozorňoval na to že pán mluví, že mu neohřeje vodu. při této teplotě na výtlaku ji dle mého názoru více ohřát nemůže. kdyby při nynější teplotě nestíhal ohřát, tak má poddimenzované čerpadlo. to potom pojede celou zimu na elektrokotel
Vidím,že vy vlastníte toto čerpadlo a přesně víte jak se chová.Já se raději zdržím diskusí na tomto portále a nechám to vám to rozdávání moudrostí.Všiml jsem si,že je rozdáváte všude možně i na jiných fórechJá na rozdíl od vás čerpadlo Nordline vlastním ale zřejmě se mi chová úplně jinak než jak vy by jste si přál.Já na rozdíl od vás ty teploty vidím ve skutečnosti,takže vím o čem píšu a nezajímajií mě vaše názory.Píšu sem jen to co vidím přímo za chodu tohoto čerpadla. Viz podle vašeho upozornění,že víc vodu ohřát němůže,takže když já mám teplotu výměníku 68,tak mi zahřeje vodu na 53-55.V celém ohruhu. V okruhu včetně nádrží mám 200L vody pro upřesnění.Samozřejmě to není hned ale nějakou chvíli to trvá,bohužel. Jediné co vám dám za pravdu je,že má pán poddimenzované tepelné čerpadlo a nebo tu teplotu ztráci někde v okruhu což bývá v 80% uživatelů kteří si stěžují,že to netopí.Teplo se ztrácí někde jinde,než aby se vyzářilo na radiátorech a to nejspíše někde na trase.Pokud má radiátory 20kW a čerpadlo 10kW tak to samozřejmě nevytopí a musí to něčím doohřát,bohužel.Případ od případu je jiný a ja nevidím do toho domu co a jak tam mají zapojené a kudyma to ženou než se to dostane k radiátoru a zase zpět do TČ.
Diky za rady. Zda se ze problem bude opravdu ve spatnem obehu vody v topeni. Mam to zapojeny na samospad bez zpetnych ventilu, tak by me zajimalo jestli to tak vubec muze funovat. Nemusi byt aspon hlavni vetev obstarana zpet. vent.? Mozna se to pres radiatory vraci zpet ale zaroven to jde zpet i pres kotel a pak se to na vraceckach tluce. Mohl by mi to prosim nekdo objasnit? Dekuji
Mám zájem o tepelné čerpadlo vzduch/voda bez akumulační nádrže. Mám stávající el. kotel 6kW pro vytápění podlahového topení prostřednictvím vodního okruhu, cca 140m2. Chci koupit NORDline - WWBC - 02.0 H tepelné čerpadlo a rád přijedu k někomu kdo mi poradí popřípadě ukáže v praxi. S pozdravem Jiří Podlas, Makarenkova 6, Bystrovany 102. 779 00 Olomouc
Takže několik poznatků o čerpadle při mínusových teplotách. Letos bylo možné toto TČ otestovat konečně při nižších teplotách,které se tady pohybovaly až do -15°. Automatika čerpadla funguje kupodivu dobře,což jsem dříve vyvracel při teplotách od 0°C - +10°C.Ovlivňuje ji ale několik parametrů aby fungovala tak jak má: 1)Teplota plynu nastavena na 0° paranetru ,b´ (je to zřejmě jen parametr,který má vlív na fungování automatiky a ne na teplotu plynu,protože teplota plynu by měla byt vždy nižší,nežli teplota venkovního prostředí aby vůbec bylo možné odebírat teplotu z okolního vzduchu).Teplota plynu při odpařování by se měla pohybovat kolem -35° aby ho vůbec mínusové teploty okolního pprostředí ohřívaly.Snižováním parametru v bodu ,b´ jen budeme otevítat expanzní ventil a snižovat výkon čerpadla. 2) Snímač venkovní teploty funguje jen do -9° a potom šlus-Julius.Do této teploty taky čerpadlo funguje spolehlivě a dává stále dostatečný výkon.Při nižších teplotách než -9°,výkon čerpadla rapidně klesá,řekl bych,že níže než-li je příkon čerpadla.Toto jsem laicky porovnal při zapnutém čerpadle a sledování teploty a potom jen při zapnutí 3kW elektrické spirály,která už při teplotách pod -10° dávala větší výkon nežli samotné TČ.Nepomohla už ani změna otevření ventilu na 7.Automatika škrtí expanzní ventil maximálně na hodnotu 10. 3)Další parametr,který ovlivňuje automatiku a otevření expanzního ventilu,je teplota vratné vody(čim vyšší teplota vratné vody,tím větší otevření ventilu a poklesu výkonu). Mám již řešení na udžení dostatečného výkonu TČ při teplotách nižších než -10°C a to úspornější než-li bivalentní el.spirály. Zaráži mě jen jedna skutečnost,že klimatizační jednotky o stejném příkonu bez řízeného expanzního ventilu a z chladiven 407C dávaly větší tepelný výkon pri teplotách pod -10°C nežli toto TČ. Je to ale vlastně logické,protože klimatizace předává teplotu vzduchu přímo,kdežto čerpadlo předává teplotu vodě a následně vzduchu.Z toho vyplývá,že provoz klimatizací při nižších teplotách v režimu topení je daleko ekonomičtější než-li provoz TČ.
1) Děkuji za informaci ohledně parametru e, také jsem si všiml, že automatika funguje do nuly nebo i níž. Minimum na které mi to snížilo otevření ventilu bylo 25. 2) Toho jsem si také všiml, že venkovní teplota končí na -9°C. K tomu poklesu výkonu bych dodal, že u mě tam sice pokles výkonu je, ale ne takový, jako popisujete. Bude to ale tím, že mám nižší teplotu topné vody. Do zpátečky 40°C to jede docela dobře, ale výš už to samotné čerpadlo při teplotách pod -10°C nevytáhne, takže při teplotách pod -12°C jsem musel zapnout přídavný dohřev 2,2 kW v AKU nádrži. S ním jsem byl schopný dosáhnout teploty v AKU nádrži požadovaných 45°C. Pokud jelo pouze TČ, tak při -15°C bylo schopné trvale udržet teplotu například 38°C v AKU nádrži, ale nebylo schopné dodat takový, výkon, aby se teplota zvednula. Po zapnutí přídavného ohřevu už to bylo bez problémů. 3) Mohl by jste alespoň naznačit princip tohoto řešení? Docela by mne to zajímalo. Jinak ten rozdíl oproti klimatizacím může být způsobený i tím, že máte radiátory, kdežto klimatizace více vychladí vratné médium procházejícím vzduchem. Například já tím, že topím podlahovým topením, tak nepotřebuju tak vysokou teplotu jako Vy a na čerpadle jsem měl i při -15°C tlak 1,8 MPa. A když jsem si "hrál" s ventilem, tak při změně otevření z 6 na 4 se zvýšila o 2-3°C teplota chladiva na pozici e.
No ono to otevření EVV taky ovlivňuje teplota vody ve zpátečce,čím chladnější,tím se ventil víc zavírá ale minimum na automatiku má 10 alespoň u mne.Tu teplotu výstupní vody jsem taky dostal někde na 37-38°C ale po snížení otáček čerpadla,to opravdu na radiátory je málo a podlahovku mám taky ale pokud jsem ji zapl tak to kleslo na nějakých 32°.Mám ale čerpadlo 9,5kW takže to je slabší.No ta má úprava není nic jiného,nežli co používají již výrobci moderních TČ (u nás je to prozatím myslím jen 1)nebo se k tomu aspoň snažím přiblížit.Místo douhřevu spirálou používám doohřev výparníku klimatizací o příkonu 0,9kW kterou jsem pořídil novou za nějakých 3000,-.Obešel jsem tak reverzaci,tudíž další úspora,protože výparník nenamrzá a výkon jde nahoru.Je to jen menší úprava obezdění,nebo oplechování aby vzduch procházel přes výměník klimatizace a ohřátým vzduchem ohříval výparník TČ. Před několika léty jsem toto řešil na TČ použitím chladiče z automobilu umístěného před výparníkem,přes který jsem nechal proudit vratnou vodu.Reverzu jsem se zbavil taky ale pokles teploty vratné vody snižoval teplotu výstupní vody.Čerpadlo ale pracovalo bez reverzu vkuse.Podobně to řeší TC Mach ale na úrovni chladiva,které dochlazuje 2 výparníkem a odtávání probíhá na něm ještě při + teplotě chladiva před Expanzním ventilem. Tento princip využívají dnes 2 kompresorové jednotky u středně teplotních a vysokoteplotních čerpadel,kdy 1TC o nižším výkonu předehřívá TC o vyšším výkonu a z chladivem pro vyšší teploty,kde dosahují teplotu výstupní vody okolo 75°C,samozřejmě z nižším COP ale pořád úsporněji něžli při bivalenci el.spirálami.
Včera se oteplilo, tak jsem zkusil zapnout opět automatiku pro otevření ventilu a při -8°C se mi otevřel ventil na 7%. Takže automatika asi funguje až do těch -9°C, kdy se zasekne teploměr a dál zůstává otevření ventilu konstantní. Záleží ale asi na teplotě vstupní vody do TČ. Jinak mě stačí vytopit Nordline 9,5 dům ještě při -9°C bez dohřevu. Ale je to na hraně. Až budu mít hotovou fasádu (bude tam provětrávaná fasáda + 10 cm minerální vaty) a doplněné radiátory, tak to zvládne TČ bez dohřevu asi i při nižších teplotách. Teď mě omezuje to, že pro ohřev na správnou teplotu mi chybí plocha radiátorů (doplňkových) pro dohřev místností. Snižoval jsem výkon podlahovky o cca 25%, protože manželka trvala na tom, že v každé místnosti musí být alespoň jeden radiátor "aby nebyla zima". A protože radiátory ještě nejsou nainstalované, tak musím používat teplejší vodu v systému, což zase snižuje výkon TČ (začarovaný kruh ;-)
Dobrý den, o vánocích jsem si s TČ trošku hrál a zjistil jsem, že čím vyšší je parametr "B", tím více opravdu přivírá ventil při nízkých teplotách. Ještě jsem znovu zkoumal doporučené tovární nastavení v českém návodu od Nosreti, který jsem dostal k čerpadlu (je trošku jiný, než ten, který se dá stáhnout z webu jednoho prodejce) a tam je doporučené nastavení pro "B" +5°C, u Revellu dokonce +7°C. Jinak jsem koukal, že když vypnu trvalý chod rekuperace (a je spouštěna časovým spínačem), tak není problém s ohřevem ani při nižším venkovních teplotách.
Shrnul jsem průměrnou spotřebu za poslední týden,kdy se teploty pohybovaly kolem 0.Vytápěná plocha 120m2 na teplotu 21.5 od 5.00 hod do 23.00 hod,v noci od 23.00-5.00 na 20,5.Postaveno z porfixu ,tloušťka venkovních stěn 30+5cm polystyren,podlaha nezateplená,strop dřevěný 1cm dřevo+4cm orsil+2cm dřevovláknitá deska.Topení 1/3 podlahovka (120m průměr 16),2/3 radiátory (9ks).Okna dřevěná dvojitá(ne euro). TČ Nordline 9,5KW , 2x boiler 80L (1 akumulační) s doohřevem 1.5kW.Spotřebiče:lednička,mrazák,2x televize,3x počítač notebook,varná konvice,pračka,mikrovná trouba,indukční vařič,osvětlení. Spotřebu jsem měřil po tento týden v plném zatížení počas dovolené a průměrná spotřeba na den vyšla na 56,85kW hodin/den , z toho spotřeba TČ nordline na vytápění a ohřev TUV vyšla 32,5kW hodin /den. Nechápu ty super zateplené baráky,že mají ještě takovou spotřebu?
Pane Kalmus .Mohl bych poprosit?Mám Nordline 13,5již druhou sezónu stále se plácám-tápu v nastavení.Porad´te. -interval odmrazování-řízení elektr.ventilu-teplota plynu F-nastavení otevření elektr.ventilu-(tyto položky cituji z listu přiloženého k regulaci. TČ je v provozu s AN 250 L.Jsem topenář ale TČ problematika je pro mne zatím tvrdým oříškem a nerad bych zapříčinil nějaký problé s kompresorem a td. Děkuji
Nevím ,jak se chová 13,5 ale pokud má ovládaní stejné jako 9,5,což si myslím,že stejné? Vypozoroval jsem,že je možné ho používat na automatiku tak maximálně do +5 stupňů.Při nižších teplotách automatika nefunguje jak by měla(můj názor).Samozřejmě výkon čerpadla klesá a odběr je stejný.Je možno ho regulovat na ruční řízení,ovšem to obnáší sem tam k řídicí jednotce zajít,což je dost otravné ale nic jiného nezbývá.Samozřejmě je nutné se podívat na venkovní teplotu a to na pozici 11. Mi otevře při nižších teplotách expanzní ventil na 47 a pak už se nehne a on by právě měl otvírat níž.Čím nižší teplota,tím nižší otevření expanzního ventilu.Já používám otevření při teplotách kolem 0 otevření tak 7-15 ale zárověň sleduji aby teplota na pozici E nevyšplhala víc jak na 76 stupňů,což řídí i automat pokud funguje při vyšších teplotách.Chladivo mám nastaveno na -2 ale je možné ho posunout i níže i na -9.Můžete stím zkusit regulovat ale po nějaké době zkontroluijte vždy teplotu na pozici E.Pokud bude do + 76 tak je to v pořádku,nádměrně nepřetěžujete kompresor.Spíš ta hodnota bývá nižší.Zkuste to po krocích a po chvíli zkontrolujte E jak se mění jestli nahoru nebo dolů a tím zvedáte výkon.Samozřejmě,že i příkon se zvýšením výkonu se trochu zvedne.Při teplotách jako dnes,to je asi 5 stupňů mám ventil nastaven na otevření 20-25.Není to ale zaručeno,že u vás se to bude chovat trochu jinak,protože máte větší AN.V podstatě až všechno dosáhne plné teploty,tak by na E nemělo přesáhnout 76 stupňů.To jsou mé poznatky,nechci tím ale ovlivňovat jiné názory nastavení,nebo výrobce.
Pane Šalý,máte pravdu ,ženu čerpadlo na jiném domě úplně stejně,což odpovídá tlaku na měřáku okolo 2,5MP,kdy je v přípustných hodnotách a čerpadlo 4,7kW bez problémů běží již 6 rok.
Děkuji moc za vyčerpávající výklad. > V mém případě při nastavení e.v. 15% nepřeleze teplota výstupu 54.Na > zpátečce je téměř vždy o 10 C méněnež na výstupu z TČ. > Již jsem říkal že jedu přes akumulačku a to z toho důvodu že > čerpadlo bez ní ciklovalo při venk.teplotě nad 10 co každých 15-20 > min.Teď to chodí naprosto super .AN ohřívám na 55 a přes mix vybíjím > na 45 .Ciklování se prodloužilo až na cca 1h.Právě zatepluji barák a > už teď je to znát.Při tepelném spádu 45-35 na Radikách v pohodě > dosahuji teploty 21,5 až 22.Což dříve téměž nešlo. > > Ještě vůbec nerozumím kolonce B".Mám nastaveno na 4 po doporučení > servizu Nosreti,ale nevím proč.Prý se to nastavuje podle nadmořské > výšky .Jsem 198m/nad m. > > Mrzí mě že manuál k čerpadlu je velmi strohý jenak jsem velmi > spokojen ,protože jsem topil EK a to byl mazec .Nebyl problém projet > 32000 Kw. jen za první sezonu (4 měsice topení TČ )nám vraceli 21000 > za el. Děkuji
Ženu TC na vyšších teplotách z důvodu radiátorového topení.Teplotu v místnostech bez problémů udržím a spotřebu mám lepší,než kdyby to běželo na automat a navíc to nedosáhné požadované teploty.Bivalenci zapíná až při mínusových teplotách a vytápí obytnou plochu asi 170m2.Navíc i kdyby odešlo,tak ho klidně vyměním za další a ještě mě to nevyjde tolik,než kdybych dal za TČ 100 000.To můžu výměnu udělat ještě 2x.Takže i kdybych ho měnil co 6 let tak se na 100 tisíc za čerpadlo dostanu za 24 let.A to si myslím,že toto čerpadlo poběží ještě nějaký pátek,protože nevidím nějaké změny ve výkonu ani hlučnosti čerpadla. COP sice nemám takto ideální ale co z toho když bude COP vysoké a v domě bude zima a zapne bivalence a celkově na tom budu hůř než když běží čerpadlo na vyšší teplotě bez bivalence? Vyšší teplotou zvednu příkon čerpadla o 300W,bivalenci o 1,5kW takže to je pro mě jednoznačné zvedat TČ a nižší COP.
Tepelné čerpadlo NordLine standart typ WWBC-04.0HS.
Chtěl bych sdělit vlastní zkušenost s TČ Nordline Standart WWBC-4.0 HS.TČ jsem objednal brzy na jaře 2009 a vzápětí mě bylo doručeno na zděnou chatu,s tepelnou ztrátou 5.4 kW/-15°C.Nechtěl jsem bivalenci a tak jsem zvolil vyšší výkon. TČ jsem zapojil místo kotle na uhlí (16kW). V celé chatě mám podlahove topení a kvůli kotli 1 záchraný radiátor. Nechal jsem stávajicí zapojení, kdy jedno oběhové čerpadlo pracovalo do TČ a druhé z výstupu TČ přímo do podlah. Primární OČ typ NCE 25-60 třída A elektronicky řízené,do podlah WILO 25-60. Náplň původní, voda + etylenglykol pro -5°C. Zkoušky dopadly dopadly katastrofálně! Primarní OČ (NCE) neprotlačilo přes TČ víc než 800 l/hod., tomu odpovídá rozdíl mezi vstupní a výstupní teplotou vody 15-20°C a COP kolem 2. Navíc toto OČ (NCE) má pravděpodobně nevhodný SW, který při změně tlaku v potrubí přejde na nižší výkon a již není schopno výkon zvednou na nastavený. Musí se vypnou a zapnou. TČ shora uvedené má na rozdí od některých fotografii trubkový výměník, který má při doporučeném průtoku 2300 l/hod odpor větší než 60 kPa (6m). To jsem se dověděl až následně, z dodatečně zaslané dokumentace. Podle této dokumentace jsem zvolil OČ Grunfos UPS 25-80 které má na třetí stupeň příkon 245 W, ale dokáže protlačit TČ přes 2500 l/hod což odpovídá tepelnému rozdílu V/V 4-5 °C. Proto, že je nutno přes TČ protlačit uvedené množství vody, bez ohledu na to, kolik místností vytápím,(celkem 7 smyček)a pro nedostatek místa, nechal jsem si vyrobit akumulační nádrž 200 litrů (prů. 380 výš. 1850mm). Tato AN tam není pro akumulaci tepla,její obsah projde TČ asi za 5 minut, ale pro odělení obvodu TČ od oběhu do podlah. Abych mohl odebírat do podlah vodu z výstupu TČ jsou uvnitř AN nahoře a dole mřížky z nerezu, které zabraňují roztočení a promíchání vody, takže voda v AN se rozvrství podle teploty. Primární OČ odebírá vodu spodem a teplá voda se vrací do horní části, OČ do podlah odebírá teplou vodu z horní části a studená voda se vrací dolu. Rozdíl teplot mezi horní a spodní části AN je 4-5°C jako v TČ. Proto jsem nahradil snímač teploty dvěma odpory NTC které mají stejný výsledný odpor jako původní (asi 5kohm/25°C) umístěné v horní a spodní části AN. Měření jsem prováděl při teplotě kolem 7°C. Nastavení teploty AN je 32°C výkon 11.9 kW a příkon 3.3kW, COP 3.6 Měření je ovšem zatížno chybou větší než 10%, protože podmínky během měření nebyly konstantní. Maximální teplota podle tlakoměru na TČ byla 36°C. Pozor! OČ do TČ pracuje jen v době kdy je TČ v chodu. OČ do podlah běží trvale. Obě čerpadla by měla přečerpat stejné množství vody (ale jiný odpor). Náklady na předělání z kotle na TČ. TČ 60600,-Aku. nádrž 7000,- topenářské práce 10500,- elektrická revizní zpráva pro ČEZ (sazba D56) 6500,- OČ Grunfos 6800,- nemrznoucí náplň 5000,- materiál který jsem sám zapojoval (hadice 1", jističe, kabely, izolace a pod.) 3000,- . Náklady celkem 99400,-. Nejsou zde náklady na materiál který jsem použil ze stavající instalace kotle, likvidace původního trubkování, zapůjčení bouracího kladiva, elektrikářské práce, zednické práce , vymalování a pod., vše sám.
Dobrý den Vidím že s tímto TČ máte již zkušenosti .Proto se na vás obracím o radu.Jak nejlépe nastavit regulátor k tomuto TČ.Návod který jsem k dostal jevelmi zjednodušený .Předem děkuji.
Ještě další poznamky k TČ Nosreti 13.5 kW. Nevím jak jsou nastavená ostatní čerpadla, ale to co mám vypíná presostat při 65-68 °C. Naopak pro nejvyšší učinnost je nutne dosahnout co možna nízke teploty a doporučených 35°C je právě výhovující pro podlahové topení. A také rozdíl mezi vstupem a výstupem otopné směsi musí být co nejmenší. Doporučený průtok 2300 l/hod je přímo na štítku. Závislos je vidět v tabulce "NordLine Tabulka vykonu.doc". Výpočet tepelných ztrát je v "vypocet tepelnych ztrat chata.pdf" a porovnání vhodnosti daného čerpad je "topeni porovnani.doc" tyto dokumenty také požadoval ČEZ pro přiznání sazby D56 pro tepelná čerpadla. Nastavení elektronického ventilu mám při 0°C také na 47, ale podle měření výkon i COP odpovídají přiložené tabulce. V předcházejícím týdnu byly velké potíže s namrzáním a podstatně zasáhly do účinnosti TČ. Nastavení mám zatím podle příručky a dosud jsem neudělal všechna měření takže se ozvu, jakmile vyzkouším možnosti TČ.
tč nordline je v podstate obrátený chod klimatizácie. poznáte to podľa hustých lamiel výparníku (to čo vypadá ako chladič v aute). na originál vzduchových tč sú lamely redšie. to preto aby v období ranných hmiel nedochádzalo často k namrznutiu výparníku. na odmrazenie sa totiž používa už vyrobené teplo. preto je potrebná aku nádrž, aspoň 200litrov, optimálne pre tč je cca 400litrov. v prípade podlahovky sa dá prižmúriť oko, ale nedoporučujem. životnosť tč je ohraničená počtom štartov kompresora. to je ďalší dôvod pre nádrž. kompresor bude dlhšie v chode, ale budú aj dlhšie prestávky. pokiaľ máte blokovanie vo vysokej tarife, kompresor stojí a môžete kúriť teplom, ktoré je v nádrži. čo sa týka obehových čerpadiel, odporúčam grundfos alpha2 - výkon sa automaticky prispôsobuje prietoku a ide max. na 25W, čo oceníte pri vyúčtovaní za elektriku
Nevím kolik TČ jste viděl ale ty co jsem viděl já,měly stejnou hustotu lamel jako u Nordline a nebylo jich málo.Je to taky o ploše a výkonu výparníku.Jinak větší bednu,větší výparník a méně lamel.
Jinak větší bednu,větší výparník a méně lamel. ano a proto TČ oproti těmto klimatizačním jednotkám (nebo zařízením s těnito výparníky) vycházejí i cenově dražší
Rád bych něco podotkl k Vašemu nabádání ohledně čerpadel Alpha 2. Souhlasím s Vámi ohledně vyspělosti těchto čerpadel, ale ohánět se zde úsporou energie při použití u tepelného čerpadla je zvláštní. 1. Na primární straně mezi TČ a AKU nádrží by měl být dodržován trvalý a vysoký průtok výměníkem TČ, takže je jakákoliv regulace k ničemu a oběhové čerpadlo by mělo běžet naplno. Pokud neběží TČ, tak může oběhové čerpadlo stát. 2. U podlahového topení, pokud není použito uzavírání okruhů podle teploty v místnosti (což u novostaveb s nízkou tepelnou ztrátou nemá cenu, protože se teplota v celém domě vyrovnává přes vnitřní zdi a dosažitelný rozdíl v teplotách bývá minimální), tak je také nějaký doporučený průtok pro podlahové topení a ten je stálý, takže regulace je v tomto případě také zbytečná. Uplatnění se najde u radiátorů, ale k těm zase není moc vhodné TČ, protože nejde u nízkoteplotní systém. 3. Když si vezmu rozdíl ceny čerpadla Alpha 2 25/4 a UPS 25/4 (cca 2400 Kč - ceny v eshopech), tak za cenový rozdíl při současných cenách elektřiny pro tepelné čerpadlo v nízkém tarifu nakoupím 1 MWh elektřiny a i kdyby to čerpadlo UPS sežralo dvojnásobek elektřiny za topnou sezónu, tak je návratnost čerpadla Alpha 2 přibližně 8-10 let a to už je prakticky životnost čerpadla. Při použití normálního tarifu a plynového kotle je návratnost relativně slušná, ale u tepelného čerpadla je pochybná.
Řeším tento broblém. Od sklepa až po horní radiatory to je 6m. Chci namontovat čerp. Grundfos s výtlakem 6m. Max.výkon 3m3/hod. Dle grafu má tento výkon ve 4m a v 6m má asi 1m3/hod. Tep. čerp. WWBC 13,5 H-A-S má psaný průtok 2m3 hod. Cena oběhového čerpadla je do 5000kč. Ani čerpadla za 10000 nemají lepší parametry kolem výšky 6m.Bude to chodit bez problémů ,nebo co se s tím dá dělat.
Nemůžete se tímto způsobem dívat na čerpadla. Oběhová čerpadla překonávají pouze dopravní odpor. Tento dopravní odpor se udává ve výšce vodního sloupce. Pravděpodobně máte uzavřený topný systém. Pokud je čerpadlo odstaveno je na jeho sání i výtlaku stejný tlak. Startem čerpadla začnete dopravovat topné médium po topném systému. Běžné topné okruhy mají odpor do 1,5 m vodního sloupce dále je třeba připočítat odpor regulačních ventilů na radiátorech a jste zhruba na 3 m vodního sloupce. Pro nucenou cirkulaci nemá výška topného systému žádný význam.
musíte překontrolovat dvě věci, optimální poměr výkonu tč vůči výkonu vaši soustavy atepelným ztrátám, dále překontrolovat průtoky a tlakové ztráty, aby vám čerpadlo utáhlo vše a měli jste optímální průtok do 8°C např. 42/34. dále si musíte poradít s řízením co s přebytečným výkonem, u mě doma spínací hodiny, tč topí jen přes den. navíc díky tomu, že tam mám určité problémy s chladivovým okruhem tak mi jede prakticky furt.
Pokud z těch informací, co jsem Vám dal nejste schopný rozhodnout (spočítat), který typ by byl pro Vás výhodnější a co se Vám případně vyplatí, tak Vám nezbude, než se obrátit na někoho, kdo to udělá za Vás. Jestliže o tom něco víte (o TČ, topenařině a podobně), tak Vám informace, co jsem napsal pomůžou dobrat se výsledku. Pokud toho schopný nejste, tak se budete opravdu muset obrátit na někoho fundovaného, protože to není zase taková sranda jako vyměnit starou karu za něco novějšího.. Ale nečekejte, že tady dostanete od někoho celý projekt a ještě zadarmo. A nemluvím o tom, že jste neposkytl důležité informace. Nepíšete nikde teplotu topné vody, rozptyl tepelné ztráty je 25%, nevíme, jaký máte výkon radiátorů, při jaké teplotě je ta tepelná ztráta, jaké jsou u Vás průměrné a minimální teploty v zimě, jakou máte spotřebu tepla za zimu, jaký máte hlavní jistič a jestli by ještě utáhl tepelné čerpadlo a další údaje. Bez takových zásadních věcí Vám každý může dát akorát informace s hodnotou a pravdivostí rad od "franty z hospody", kterej to mu "taky rozumí". Vaše reakce naznačuje, že této oblasti vůbec nerozumíte a dožadujete se jako malé děcko informace, kup si tohle a všechno bude fajn. Pokud tu někdo žádá informaci, tak by chtěl poradit nebo nasměrovat správným směrem, ale nikdo tady nečeká, že mu ostatní budou suplovat projektanta, protože on chce ušetřit za projekt. Pokud jste toto čekal Vy, tak by jste měl svá očekávání přehodnotit..
Nelze zapojit čerpadlo přímo na systém vytápění - rozdílné potřeby oběhu!! každý okruh vlastní čerpadlo!! Pokud Vám montér nedej Bože projektant řekne, že není nutné, žeňte je z baráku jako konstruktér Vám nemohu nic jiného doporučit
Mal som na skúšku požičané tepelné čerpadlo,ktoré bolo zapojené priamo do podlahovky a nevyzeralo to že by bol s tým nejaký problém.Skúšané to bolo len krátkodobo začiatkom mája, keď klesli teploty a bolo treba prikurovať.V čom je najväčší problém pri priamom zapojení?
Akumulačnú nádrž musím zohrievať aspoň na 45°C kvôli TUV.Vstupnú teplotu do podlahy som mal len na 40°C(predpoklad vyššieho COP) a na spiatočke bolo 25°C(prietok neviem presne určiť).Manometer na čerpadle ukazoval nižší prevádzkový tlak(predpoklad nižšieho opotrebenia), ako keď sa pripravovala TUV.Mám v úmysle v budúcnosti čerpadlo kúpiť a nainštalovať, ale nerád by som urobil nejakú hlúposť v zapojení ,na ktorú Vy upozorňujete.Aký máte názor na chladivo R417A?
Podľa informácií,ktoré mám k dispozícii má R417 o niečo nižšie parametre(aj s tou náhradou za R22 je to pravda) ale dávajú jej čoraz viac prednosť pred 410 a 407 z toho dôvodu,že kompresor pracuje pri podstatne nižších tlakoch a tým je daný predpoklad podstatne dlhšej životnosti kompresoru.Ktoré chladivo by ste doporučil Vy(a prečo?).
Dávajú to aj do nových zariadení s odvolaním na dlhšiu životnosť kompresoru(nie ako kompromisné alebo náhradné riešenie).Ale,ktoré chladivo by ste doporučil Vy a prečo?
No na toto by jsem chtěl taky odpovědět,že musí být na každý okruh samostatné čerpadlo.Není to vůbec pravda a jestli to někdo napsal,tak to asi v praxi neměl nikdy odzkoušené.Mám zapojené 2 oběhová čerpadla (1 pro radiátory a 1 pro podlahovku).Pracuje to stejně jestli to honí jen jedno ,nebo obě,jen s tím rozdílem,že podlahovka má pomalejší náběh ale potom už nic nepoznám.Proto taky čerpadlo vypínám,protože už pak je zbytečné. Navíc s tím 1 čerpadlem ještě ohřívám i TUV aby toho nebylo málo.Tak si pořiďte třeba 10 čerpadel aby se vám hodiny pěkně otáčely ale budete mít komfort!?
To, že máte vy nainstalované není argument pro to co jsem napsal. Jestliže máte čerpadlo "předimenzované", tak by to mohlo fungovat. To, že to topí, neznamená, že je to v pořádku, Určitě jste měření neprováděl. Platí co jsem napsal výše.
aha no tak zvolim variantu 19,5kW vykonu, ale prosim o nejake provozni zkusenosti, dum je na ostravsku dvougeneracni dum ze 70 let. vytapeni plynem, topeni klasika barany a hodne moc vody v rozvodech
Dobry den, zajimam se o cerpadlo Nordline 13,5kW. Barak ma ztratu kolem cca 20-25kW. Chrel bych mit toto cerpadlo a jako bivalenci bud el. kotel ci partonu nebo stavajici plyn. kotel. Prosim o cene rady a postrehy od majitelu zminovynych cerpadel. Cena je fakt dobra, lepsi jsem zatim nic nenasel na trhu.
Osobně to nevidím jako úplně šťastné řešení. Při TZ 20 kW by Vám stačilo TČ pokrýt ztráty do cca 3-4°C nad nulou a potom už by jste musel mít zapnutou bivalenci. A to mluvím o topení podlahovkou s teplotou 35°C, což u Vás určitě nebude přicházet v úvahu (při takové tepelné ztrátě). Při použití radiátorů a teploty vody kolem 45-50°C bude čerpadlo stačit tak do +5-6°C. Potom už budete muset dohřívat dalším zdrojem tepla. Pokud použijete Nordline 19,5 kW, tak budete moct topit pouze tepelným čerpadlem tak do venkovních teplot kolem nuly a pod nulou se bude zase zapínat bivalence. Pokud bude TZ spíš těch 25 kW, tak se ty teploty samozřejmě zvedají.. Záleží na Vás, zda se Vám to vyplatí. Jenom paušál za sazbu pro TČ vám bude dělat kolem 10 tisíc ročně, k tomu paušál za plyn. Nepíšete jaká je u Vás zima, jestli máte průměrnou venkovní teplotu spíš nad nulou nebo pod ní, při jaké teplotě je ta TZ 20-25 kW, jaké jsou největší mrazy, jaké máte topení a jakou teplotu topné vody a podobně. Pokud jste někde v nížině na jihu a sníh vidíte akorát v televizi, tak je to asi dobré řešení, ale pokud u Vás v zimě slušně mrzne alespoň několik měsíců, tak bude TČ spíš jako ohřev na jaro a podzim.
Tak mi včera dorazilo TČ Nordline 9,5 kW a zjistil jsem, že oproti verzi pana Kalmuse je tam navíc přepážka mezi ventilátorem a kompresorem, aby nedocházelo zbytečně k ochlazování kompresoru. Jenom bych rád upozornil na to, že některé informace v českém návodu a informacích přímo od Nordline jsou nepřesné. Například hmotnost je podle firmy návodu a informací na webu 65 Kg, ale když jsem ho zkusil zvednout, tak mělo rozhodně víc. V anglickém návodu od výrobce je uvedená hmotnost 101 Kg. Asi došlo k různým vylepšením, která mají za následek zvýšení hmotnosti. Příkon ventilátoru je 80W a ne 50W, hlučnost má být těch 52 dB, co tam bylo dříve (ale to bude spíš poddimenzovaný údaj i když je myslím v anglickém návodu i hlučnost pro větší vzdálenosti a tam to dost klesá). Další infomrmace mohu dodat, až bude zprovozněné.
jsem v období kdy dodělávám hrubou stavbu a plánuji podlahové topení v celém objektu - TZ spočítána na 6,6kW. Toto tepelné čerpadlo mám také v hledáčku. Co jsem počítal tak TČ za 200t se mi nikdy nevrátí - tam už je to asi pouze o pocitu "čím topím". Počítám, že by čerpadlo bylo napojeno přímo do podlahovky - žádná AKU (nemám na ni místo)ale mám stále dilema jestli řešit čerpadlem i ohřev TUV a jak - stačí nějaký kombinovaný bojler? Budu potřebovat cca 150 - 200l TUV/den. Stačí toto TČ na dům s takovouto ztrátou a lze jím řešit i ohřev TUV? Děkuji za pomoc.
Dobrý den, podle informací výrobce http://www.nosreti-cerpadla.cz/tepelna-cerpadla-vzduch-voda/nordline-wwbc-9-5-h-b/ je tepelný výkon čerpadla 6,8 kW při teplotě vzduchu 2°C a teplotě topné vody 35°C. Pokud máte těch 6,6 kW počítaných při -15°C, tak by mělo toto tepelné čerpadlo stačit asi do -7°C. Potom už by bylo nutné zapnout bivalentní zdroj (například elektrokotel zapojený na výstup z tepelného čerpadla).
Dobrý den, při těchto podmínkách (výpočtová teplota -12°C) bude čerpadlo schopné vytopit dům monovalentně do cca -5°C, takže elektrokotel jedině doporučuji. Podle mě by stačil nějaký elektrokotel okolo 6 kW. Ideální by byl elektrokotel s co nejjemnější regulací výkonu (topná tělesa po 0,5 nebo 1 kW), který by dohříval na nastavenou teplotu vody pro podlahovku, byl by zapojený mezi výstup tepelného čerpadla a podlahovku. Elektrokotel by se zapínal při poklesu venkovní teploty pod -5°C hned po zapnutí tepelného čerpadla. Toto by muselo být řešeno externě. Ještě by jste neměl zapomenout, že toto tepelné čerpadlo má i výměník topné vody venku, takže je nutné použít v topné vodě nemrznoucí směs nebo oddělovací výměník (s nemrznoucí směsí mezi výměníkem a TČ) případně zařízení, které hlídá, aby nazamrzl výměník v TČ a v případě nutnosti protočí vodu a ohřeje ho vodou z podlahovky.
Dobrý den, to by mohlo fungovat přibližně do -8 až -10°C. Každopádně nějaký elektrokotel nebo příhřev tam stejně asi budete muset mít. Stačilo by pak ale třeba jenom 3 kW.. Záleží také, jaké teploty u vás v země máte. Pokud je třeba průměrná zimní teplota -3°C a pod -5°C je celkem jeden týden za zimu, tak bych to vyřešil tím elektrokotlem a bylo by po starostech. V celkových účtech za elektriku se to projeví minimálně.
Dobrý den, regulátor je jednoduchý. Je možné se s jeho funkcí seznámit ve starší verzi návodu, která je ke stažení zde: http://www.esystempraha.eu/produkty/tepelna-cerpadla/voda-vzduch/dokumentace-tc/ K TČ lze připojit topení s topnou vodou do 50°C, ovšem při takto vysokých teplotách se zhoršuje účinnost čerpadla a je i nižší výkon, takže se doporučuje co nejnižší teplota topné vody. Pokud Vám jde o to, co jde připojit regulátoru, tak je to prakticky bivalentní zdroj (bohužel teplotu bivalence není možné nastavit nižší, než 0°C) a ovládání chodu TČ pomocí nadřazeného řízení (řídící systém, termostat a podobně). Já osobně budu mít TČ ovládané nadřazeným systémem, který bude řídit i podlahovku, solár, větrání a podobné věci. TČ si budu montovat sám.
Dobrý den, čerpadlo jsme včera osadili na betonové podstavce a přivedl jsem k němu kabely a potrubí. Bohužel to nemám ještě zapojené a něco musím dopojit u aku nádrže, ale předpokládám, že do konce týdne bych ho měl rozběhnout. Až se rozběhne, tak dám vědět.
Dobrý den, tak od soboty už to čerpadlo běží :-) Najelo bez problémů a topilo na první pokus. Jenom jsem nastavil teplotu vody v aku nádrži. Co se týká hlučnosti, tak je to v pohodě - alespoň ten typ 9,5 kW. Trochu hlučí větrák, ale v mezích. Máme ho na rohu baráku a 6 metrů od něj směrem do strany je ticho. Před ním a za ním je slabě slyšet tak do 10 metrů. Když jsem ho měl otevřené, tak byl slyšet i kompresor, ale po zavření vrchního krytu se to dost ztlumí. Při zavřeném krytu je slyšet v hučení větráku do cca 3 metrů před čerpadlem Já jsem ještě obalil kompresor zbytkem vaty ze stavby kvůli tepelným ztrátám a trochu i hluku a něco dal i kolem stěn uvnitř prostoru pro kompresor pro zmenšení tepelných ztrát. Od té chvíle se ztišil a při uzavření krytu je kompresor slyšet pouze když jsem přímo u čerpadla, jinak ne. 100 litrový akumulační zásobník ohřeje bez odběru tepla o 5°C za pár minut. Když je odběr do podlahovky, tak to trvalo samozřejmě déle, ale to bylo hlavně když byla ještě studená podlaha (15 °C) a teplo mizelo jako v černé díře. V neděli už byla podlaha nahřátá na 22°C a čerpadlo se zapínalo občas. Zatím jsem s tímto čerpadlem spokojený.
Dobrý den, při teplotách kolem nuly (přes den +1°C, v noci 0°C) byla spotřeba 21 kWh za 24 hodin. Ještě jsem potom změnil některé parametry podle doporučení českého návodu (protože se objevovala na spodní části výměníku námraza o výšce cca 5-8 cm). Po změně parametrů už je to v pořádku, ale mezitím se změnila venkovní teplota, takže to nejsem schopný relevantně posoudit s předchozím stavem. Dům je z Ytongu P2-400 37,5 cm, v podlaze 10 cm EPS 100 a ve stropě 25 cm Orsilu, vnitřní podlahová plocha je 105 m2.
To, že jste spotřeboval nějakou energii je nic neříkající údaj. Kolik energie by jste musel vložit, kdyby ne TČ? aby jste náhodou nedošel ke stejnému číslu. To je sice úvaha, ale rozhodující pro návrtnost zařízení.
Tepelná ztráta by měla být kolem 3,5 kW, ale až po zateplení stěn s provětrávanou fasádou, takže teď je ta ztráta určitě vyšší (odhaduji přes 4, ale počítat kvůli tomu celý dům znovu nemíním). Taky je uvnitř teď docela vlhko, protože od minulého pondělí 24 hodin pršelo, něco se uvolňuje i ze stěn a není možné větrat vlhkost ven, když je venku ještě větší vlhkost než uvnitř. Ke konci týdne bohužel vlhkost uvnitř dosahovala 75% (dle domácího vlhkoměru), v neděli k večeru jsem zprovoznil rekuperační jednotku a venku už neprší, tak by se to mělo vyvětrat. Na odpařování vlhkosti do vzduchu také spotřebujete určitou energii, takže se to dost špatně počítá. Ale podle mých hrubých propočtů by měla být spotřeba energie na topení při teplotách kolem nuly přibližně 60 kWh za den. Porovnat s jiným zdrojem jde u novostavby dost těžko. Ps: kupovat kvůli tomu, abych měl přesné informace do internetového fóra měřák tepla, který by měřil vyrobené teplo za TČ určitě nebudu ;-)
tepelná ztráta cca 4,5 kw ale bude asi při -12 nebo-15°C. nad nulou bude cca poloviční pro nutnost větrání není rozhodující jestli prší, důležité je, zda-li obsah vodní páry je venku nižší (souvisí s teplotou.) Nízká teplota- vyská relativní vlhkost, po ohřátí -rel. vlhkost nízká podle toho pak můžete klidně přivádět do baráku vzduch, který ohřátím má nižší vlhkost, než-li vnitřní a část vodních par odvede.
Ano tepelná ztráta přes 4 kW je při -15°C. Pokud bych počítal TZ 4,3 kW, tak pro 0°C by tedy měla být cca 2,46 kW a za 24 hodin to dává ztrátu 59 kWh. Myslím, že to neodporuje té spotřebě tepla cca 60 kWh za 24 hodin, jak jsem napsal v předchozím příspěvku. Můžeme se zde přít, jestli to bude o pár kWh víc nebo míň, ale ten poměr energie spotřebované TČ oproti potřebné energii je +/- 1:3. Až se ochladí třeba k -5°C nebo -10°C, tak ten poměr bude horší (a bude samozřejmě horší, než u "opravdového" TČ), ale oproti vytápění plynovým kotlem za celou topnou sezónu ušetřím a o to mi šlo. Jestli mě vyjde skoro nastejno plynový kotel nebo toto "TČ", tak mě zajímají provozní náklady. Vaše propagovaná "opravdová " TČ se mi bohužel nikdy nevrátí, takže není co řešit. Roční úspora dejme tomu 3 tisíce za vytápění mi těch minimálně 100 tisíc navíc bohužel nevrátí nikdy. Pokud by šlo o dům s TZ minimálně 10-15 kW nebo bych měl vytápění klasickými radiátory, tak potom máte co nabídnout, ale pro mě určitě nic. Jen pořád nechápu o co Vám jde nebo kam tím směřujete. Pokud se snažíte dokázat, že to nefunguje, tak v tom s vámi nesouhlasím. A pro dům s malou TZ je toto řešení z hlediska návratnosti opravdu vhodnější než "opravdové" TČ. Přeji pěkný den
Ps: s tím snižováním vlhkosti máte pravdu, proto jsem zprovoznil tu rekuperaci. V té totiž tento princip úspěšně funguje. Bohužel jsem se k tomu dostal až v neděli.
já proti Vám ani vašemu zařízení nic, nemám, jenom se snažím Vám ukázat, že poměr 1:3 jak píšete platí max okolo 0°C, a rozhodně ne pod. (proto píšu o klamání zákazníků) a z těch Vašich výpočtů mi vychází, že to bude méně. Pro tak malé výkony ani žádná "pořádná" nejsou. Nikdo by je nezaplatil.
můžete zde uvést "české nastavení"? Čerpadlo provozuju druhou sezonu a je pravda že originální/doporučené nastavení pro naše klimatické podmínky moc není. Díky.
Koukal jsem, že se na webu Nosreti objevili parametry TČ Nordline změřené SZU dle normy ČSN EN 14511, takže teď už je i jasné, jaké jsou opravdové parametry. Na cenu tepelného čerpadla Nordline to není špatné (při použití podlahového topení).
Já chápu Vaši nevraživost vůči takovým to přístrojům (klimatizacím - jak říkáte), ale pro některé lidi je důležitější pořizovací cena a co za ní dostanu. Návratnost kvalitního TČ pro domek s tepelnou ztrátou kolem 4 kW a roční spotřebou tepla kolem 10 MWh je prostě nulová. Takže jestli si mám vybrat dát za kondenzační kotel s příslušenstvím 40 tisíc nebo za "TČ" s příslušenstvím 50 tisíc, tak je pro mě volba jasná. TČ za 150 tisíc se mi nikdy nevrátí, protože rozdíl v ročních nákladech bude dejme tomu 2-3 tisíce a až by se mi to začalo vracet, tak už bude dávno někde vyhozené na smetišti. Dnešní průměrná životnost normálních kondenzačních kotlů je někde kolem 10-12 let s tím, že se v průběhu sem tam něco vymění. Pokud Nordline vydrží stejně dlouho, tak si za tu dobu (rozdíl celkové platby za domácnost oproti plynovému kotli) vydělá na svého nástupce. A to je to, o co mi jde. Podlahové topení mám navržené na teplotu vody 35 °C při -15°C, takže mi ten výkon, který poskytuje bude stačit. A přeci jen je lepší COP 3,1 než mít elelktrokotel s COP 1. Přeji pěkný den
To Vám nevyvracím, ani to není nevraživost, jenom se snažím uvést na "pravdivou" míru mnohdy zavádějící informace prodejců, a tím ochránit případného zájemce před pozdějším zklamáním, pokud je použijete z vlastního rozhodnutí s vědomím toho co jsem napsal, je to jen Vaše rozhodnutí, do kterého Vám mluvit nebudu a je v tomto případě z Vašeho pohledu zdůvodnitelné Ten "požadavek" na TF min 3,1 bude aplikovaný na TČ pravděpodobně od příštího roku. Štítkování také počítá s dělením dle TF a tam toto myslímm vychází E ono totiž je z hlediska výroby elektrické energie, přenosu toto "nevýhodné"
Máte naprostou pravdu s tou cenou. To bohužel téměř nikdo z dodavatelů TČ není schopen pochopit, že rozdíl mezi COP=1 a COP=3,1 je ve finačních úsporách velmi vysoký ( více jak 67% úspory primární energie) ale další rozdíl např. 3,1 a např. 3,5 už velmi malý - pouze zlepšení 3,7% ve vztahu k původnímu zdroji s COP=1. I pokud má někdo svoje finační zdroje tak je může často zhodnotit lépe než za těch 3,7%, pokud si však někdo bude brát úvěr na dražší TČ (v případě že by levnější koupil ze svého) tak tato investice už vůbec nemá smysl. Obdobně je to s tím, jestli to topí do -15°C nebo do -20°C - hraniční hodnoty mohou mít význam v jen v krátkém intervalu který z hlediska celkových provozních nákladů není významný (samozřejmě uvažuji nějaké průměrné podmínky né TČ na horách).
Vážený pane Kalmus, dodatečně se omlouvám, a svůj příspěvek jsem již smazal. Není v mém zájmu kohokoliv poškozovat, byť by to bylo nevědomě, natož vědomě. Také jsem se nechtěl nijak dotknout výrobce TČ Daikin , které vy vlastníte. Chtěl jsem jen varovat případné zájemce o koupi TČ /v obecné rovině/, aby nakupovali s rozmyslem, pokud možno TČ ověřená v praxi. Vaše TČ v praxi ověřené je, je i za přiměřenou cenu, tak nevidím důvod jej zatracovat.. Stejně tak, jako vy máte špatné zkušenosti s TČ nad 200.000 Kč, s těmi, které pak někteří majitelé měnili za ty levnější, tak i já vím o lidech, kteří si pořídili ty "levnější," a následně je měnili za ty "dražší." Ukazatelem jim bylo to, že během topné sezony protopili částku srovnatelnou s částkou protopenou v předešlé sezoně, při provozu elektrokotle. Proto také můj příspěvek. Na vaší otázku : „Kde jste před těmi lety byli vy?,“ musím odpovědět, že nemám nic společného s firmou PZP. Dotaz by jste tedy musel adresovat jim. Jen bych dodal, že pan Klazar psal o TČ již více než před 25 lety. Pokud by jste o jeho články měl zájem, mohu vám je zaslat. Můžete porovnat svoje praktické zkušenosti s tím, co uvádí on. V současné době se zabývají tzv. spojitým měřením, což je metoda, při které je možné během několik hodin proměřit TČ. Při této simulaci je prý možné získat skutečné hodnoty, které odpovídají celoročnímu provozu. V praxi to pak znamená , že tabulkové hodnoty nejsou jen teoretické, jak je tomu u většiny TČ na našem trhu. Opět vám v případě zájmu mohu zaslat podrobnější článek. Vaše příspěvky jsme si všechny se zájmem přečetl, a jsme rád, že patříte do té kategorie lidí, kteří ve svém volném čase bezplatně předávají cenné informace ostatním, což v dnešní době není moc zvykem. Že je ve „vnitřnostech“ značkových výrobků dílčí díl „made in china,“ o tom mě nemusíte přesvědčovat, znám to nejen ze své branže. Je ale čínský kulový kohout opravdu levnější, když je jen na jedno použití ? Když by to bylo možné, mohl by jste mi uvést váš kontakt? Rád bych s vámi některé vaše zkušenosti konzultoval . Zdraví vás Stoll Petr
Vážený pane Stolle Protože byl ing Klazar můj přímý nadřízený kolega,(tepelná čerpadla již před 25 lety vyráběl)snažím se stále od něho získat co nejvíce informací a přestože se s nažím od něho číst vše, tak mi nějak ten článek (a asi i přednáška) unikl. Mohl bych proto poprosit o zaslání? Mockrát děkuji
Omlouvám se rovněž taky za mé občas bouřlivé reakce.Názoru je mnoho a jedinec většinou nezmůže moc co se týká vylepšení provozu a chodu,protože s některými věcmi nehnete pokud jsou dány výrobcem,leda že by jste nevyměnil některé komponenty.Samozřejmě respektuji názory a zkušenosti jiných protože různá vylepšení po zkušenostech v praxi mohou pomoci jak mi tak i jiným lidem.Přivítal bych nabídku literatury kterou vlastníte,protože se o tuto problematiku zajímám.Tady odkaz na mou osobu().Samozřejmě,mé porovnání TČ vycházelo s porovnáním topení elektrického,už z důvodu účinnosti,kdy je necelých 100%.Samozřejmě účinnost TČ je rozhodující pro úsporu ale jak již jsem někde četl i COP 2 je úsporou proti el.topení.Přepočetl jsem svá měření abych oddělil TČ od ostatních spotřebičů a průměrný ukazalel se mi ustálil něco přes průměrnou hodnotu COP 3 za dobu co bylo toto čerpadlo používáno(Nordline).Myslím si,že tento ukazatel je již velice příznivý v poměru cena/spotřeba/návratnost.Proto taky tvrdím,že COP 3 nebo 3,5 již nehraje takovou roli.Samozřejmě,čerpadlo dosahuje i COP 5 ale bavím se o průměru za topnou sezonu.Hodinový průměr odběru mi ukázal spotřebu při počítaném 15 hodinovém provozu denně pod 1,9kWh.Když budu počítat topnou sezonu kolem 8 měsíců kdy bude čerpadlo používáno,někdy víc a někdy méně tak se dostávám na velice příznivou hodnotu za spotřebu elektřiny i v porovnání s plynovým topením.Toto jsou ukazatele,které jednoznačně dávají zelenou TČ už v jednoduchosti a rychlosti montáže a ceně.Otázkou je taky samozřejmě výdrž tohoto čerpadla,což se dopředu nedá zjistit.I u plynových kotlů dochází k poruchám což můžu potvrdit,takže investice jsou tam taky a revize k tomu,které jsou nutnější než u el.zařízení co se týká četnosti. Svůj příspěvek jste mazat nemusel ale připadal mi spíše jako reklama na čerpadla PZP.Každý systém má určitě něco navíc a něco méně nebo víc vylepšeno.Mi se třeba zamlouvá systém TC Mach ve způsobu dochlazování dalším vyměníkem bez použití reverzu kdy je taky značná úspora,která si myslím není zanedbatelná.
Dobrý den pane Kalmusi, chci se zeptat, máte nějakou zkušenost s TČ Nordline o nom. výkonu 13,5 kW? Chci ho použít napřímo do topné soustavy a dotápění TUV. Hlavně v přechodném období a v zimě, když chodíme do práce, večer si zatopíme v kotli dřevem. Otázka je, tep. ztráta domu je někde k cca 15-20kW. Nechci pořizovat akuml. nádobu, i jeden technik mi sdělil, že stejně každé TČ se zastaví a rozběhne při reverzu každých 40 min.
Je možné tedy takto jednoduše TČ zapojit? Přímo do okruhu? děkuji za Váš názor :-)
Přímo s 13,5 nemám zkušenosti,protože mám 9,5 ale to nevadí,protože je jen jinak konstruováno s ventilátorem nahoru a má jiný výměník (deskový).Ovládání je shodné a pracovat bude stejně.Pokud vám pokryje ztrátu tak by vám mohlo dřív vypnout ale i natápění bude rychlejší.Přímé zapojení není problém,jedině,že by vám příliš často vypínalo,musel by jste zvýšit prutok řízením oběhového čerpadla.Oběhové čerpadlo musí mít dostatečný průtok aby nebylo poddimenzováno.Jak již jsem dříve popisoval,mám rovněž přímé napojení a využívám jej ještě k ohřevu TUV,protože v mém objektu stačí pokryt i to.V podstatě průtokem vody se dá uřídit i požadována teplota až do 60°C.Já se pohybuji kolem 56-58° tak aby nebylo čerpadlo moc přetěžováno ale bohatě mi stačí i 52°.Vyšší teplotu na vodě bych moc nedoporučoval pokud chcete aby čerpadlo něco vydrželo.Otázkou je jestli si zaplatíte montáž,protože já jsem ji oželel,protože 25.000,- kč za montáž se mi zdá přemrštěná cena od dodavatele a to vám nepomůže ani snížení DPH z 19 na 9%.Zapojení je jednoduché a zvládne ho i běžný instalatér. Na způsob vašeho použití je myslím zcela ideální,využívám je taky tak.
Mám tuto představu o zapojení TČ. TČ připojit přes sériovo řazené výměníky. První v pořadí TUV druhý vyrovnávací nádrž. Na ohřev TUV použít vertikální kombinovaný ohřívač objem 125 litrů - DRAŽICE OKCV 125 s el. patronou 2kW. Jako vyrovn. nádrž kombi ohřívač 200 litrů - DRAŽICE OKC 200 s el patronou. Patrony by byly jako záloha. Výměníky mají 1m2 každý. Armaturu zapojit tak, aby se dali zapojit oba do série (viz obrázek), nebo jenom jeden jako ohřev TUV (léto), nebo jenom druhý na topení (velká zima). Reakce?
dOMNÍVÁM SE, že zapojení nevhodné. (nevím pro jaký druh tepelného čerpadla) Jaké médium je v okruhu tepelného čerpadla? Voda? Tak proč oddělujete okruh TČ a otopného systému?
Mohlo by fungovat. budete ohřívat vodu v nádrži na 45°C. Nádrž bude ohřátá tak teplota směsi vstupující do akumulátoru bude také 45°C. Pokud bude ovládání tepelného čerpadla od potřebné teploty pro podlahovku (např 35°C) - teploty vody v akumulátoru, tak TČ vypne, teplota stoupne TČ zapne, přičemž požadovaná teplota na výstupu by stačila zřejmě okolo 48°C(provoz upřesní)
www.castorama.pl Ceny tam nenajdete ale můžou vám je sdělit na e-mail i dostupnost.Máte tam katalog.Nejlépe je zajet se tam podívat ale ne všechno mají hned skladem a na podlahovky to naše firmy často taky vybrakují.
Existuje nějaká armatura, která umí jednoduchým způsobem přepmout tok média z jedé trubky do druhé? Takový T-kus s klapkou. Aby se dla nahradit manipulace s přepínáním ventilů. Jeden zastavit druhý otevřít - prostě ventilový přepínač
Myslel jsem ventil na přepínání výměníků viz výše. Na léto jenom TUV na tuhou zimu jenom zásobník pro PT. Myslím, že byto šlo prostě vyskratovat obyčejným ventilem opevřeno/zavřeno. Paralelně k výměníku ventil opevřeno/zavřeno a podle toho který výměník chci vyřadit z provozu jenom otevřít paralelní ventil. Předpokládám, že medium poteče cestou nejmenšího odporu. Jo a ještě jeden dotaz. Jaké médium (co knkrétně) se dává do okruhu TČ vzd./voda místo té "vody", když je TČ umístěno venku.
Medium se dává takové,na které je TČ stavěno a které v něm už je.Obvykle R407C,R422 atd.Většinou se ten okruh musí odvakuovat a připustit aby tam nebyl vzduch ale dá se to i bez odvakuování trochu odpustit aby vzduch vyšel.Prostě odpadá výměník v TČ protože vám výměníky tvoří spirály v zásobnících ve kterých místo vody jde chladivo.Jde to tak přímo chladivo-voda a ne chladivo-voda-voda.Odpadá jeden převod tepla voda-voda.Jediný rozdíl při takovém obejití je ten,že v plynových trubkách je okolo +-70°C které ohřívají vodu,kdežto na vodě máte 55-max 60°C a touto teplotou ohříváte další vodu přes další výměník.Každý převod-další ztráta.
pokud nedodržíte technologii s vakuováním, tak se můžete dostat do problému, že topit nebudete a na druhou stranu porušujete zákon o ochraně ovzduší, který tuto činnost přímo zakazuje. PODLE NĚHO manipulovat s chladivem mohou osoby odborně způsobilé
Umíte odvakuovat bez vakuovačky? Já ano.Víte jaká se dnes smí používat chladiva?Ekologická která nemají vliv na ovzduší!Samozřejmě,nechte si to udělat firmou,jsou na to vybavení a dofouknou vám to podle potřeby.Nebudou vám chybět redukce atd.i vakuovačku mají takže bez problému.Je to jednoduchší,netvrdím aby si to někdo doplňoval sám pokud o tom nemá páru.Ještě bych se chtěl zeptat pana Šáleho,jestli viděl někdy odvakuovávat chlaďaře?Jestli viděl kolik chladiva uteče do vzduchu když odpojí vakuovačku?Protože pokud už bylo někdy chladivo v okruhu,nenasaje to jenom vzduch.Dovolil bych si tvrdit,že bez vakuovačky mi toho uteče méně než s ní.
Vymyslete jim lepší odvakuovávačky aby jim nic neuteklo když to odpojí.Vždycky něco málo uteče.Myslím,že kdo zatopí uhlím nadělá daleko větší bordel za hodinu než když uteče trochu ekologického chladiva při plnění?
Rád bych položil jeden dotaz. Je nějakým způsobem limitován chod TČ vzduch-voda v plusových teplotách? Je to tak, že čím je venku tepleji tím je jednodužší dosáhnout optimální COP?
neexistuje "optimální". Ale při vyšší teplotě vzduchu podle typu TČ asi do 15°C (dále to je jedno) a nižší teplotě vody se topný faktor i výkon zvyšuje. Na jiném linku se nějaký pán chlubil, jak si sešteloval čerpadlo, aby měl větší výkon a jel přitom na max teplotu. Tím naopak parametry srazil na nejhorší míru. Solidní výrobce dodává buď výkonovou tabulku, nebo diagram(ale... viděl jsem diagram i od "renomované" firmy, kde byly hodnoty uvedeny obráceně, pak jsem viděl tabulky od výrobce českého, kde se totéž opakovalo, tak si myslím, že opisoval - bohužel se netrefil)
Myslel jsem tím teplotu venkovního vzduchu. Uvažoval jsem totiž vložit TČ pod sedlovou střechu na bungalovu. Mýsta tam bude dost a v přechoném období (černá taška) tepleji než venku. Ale jastli je to od +15 nahoru jedno, tak to asi nemá velký význam, nebo jo?
Není to prašť jako bouchni? Je to přeci ve stejné teplotě jako venkovní vzduch, který tam bude proudit. Nebo myslíte, že to proudění vlyvem TČ to bude nějak výrazně ochlazovat?
Pod střechu nemontovat,mám to odzkoušené.Jedinou příznivou variantu kterou jsem udělal na jednom domě,je,že nasávám vzduch do výparníku ze sklepních prostor.Čerpadlo se nezamrazi,vzniká jen ve sklepě podtlak a něco přisává z přízemí pod dveřmi.Výkon dostatečný s čerpadlem o výkonu 5kW vytápí dům o 160m2 do O°C bez bivalence.Čerpadlo zapojeno přímo na topný okruh cca 60-70 litrů vody při teplotě 52°C.Při venkovní teplotě 0°C pokles teploty vody v okruhu na 48°C.Příkon čerpadla na plný výkon max 1,5kW.
Podchlazuje markantně podstřešní prostor ikdyž bylo umístěno tak aby vyfukovalo ven ochlazený vzduch.Ochlazování bylo tak markantní na místnosti vespod přesto,že je strop zaizolován.
V tom případě ven s ním. U baráku musí být asi 4m od zdi. Budou s tím nějké větší potíže. Jak to precízně izolovat, aby nedocházelo ke strátám. Neřešil jste to někde. Jo a muí to být v zemi. Je nad tím pochozí část přístřešku.
Nerozumíme si. Podél celé délky baráku bude přístřešek. Polovina na parkování auta (na způsob pergoly) a druhá jako dílnosklad (opláštěná zatím nevím čím). Uprostřed tohoto přístřešku je vchod do baráku. TČ musí být umístěno právě mimo tento přístřešek. TČ-šířka přístřešku-barák. Aby se tam dalo chodit musím propojit pod podlahou. Azde izolovat jak? Udělat betonový kanál a vycpat vatou, nebo ...
Byla by to možnost v kanále a vycpat vatou.Dnes se dají použít kaučukové izolace na trubky a nemusí byt ani kanál.Pokud by jste chtěl mít čerpadlo v zemi,muselo by být zajištěno přisávání a odtah vzduchu.Taky jsem už zaslechl o přívodu vzduchu kanálem v zemi,kdy byl vzduch částečně ohříván proto,že šel přes výkop s humusem,který vytváří teplo hnilobou.Taky by muselo být zajištěno odvodnění aby se čerpadlo nezalilo vodou nebo vzrůstající hladinou spodní vody.Jednoduchší je umístit čerpadlo nad povrchem,nebo někde výše na stěnu nebo přístřešek.Izolace trubek není tak náročná a klidně ji můžete táhnout několik metrů ven s baráku.Nebo další možnost,umístit výměník v domě a táhnout plynové trubky od kompresoru k výměníku.Nejlepší varianta se mi ovšem zdá v umístění agregátu v domě a táhnout plynové trubky k výparníku který je venku.Tak aspoň nic nezamrzne.Dnes jsou řešení v umístění čerpadla uvnitř v domě a je řešeno přisávání i odtah vzduchu otvory ve zdech viz HOTJET čerpadla řady "i" z těch levnějších.
Jak hlučný je agregát? (jedná se asi o hlučnost kompresoru). Jinak myslel jsem TČ normálně venku a trubky od něj schovat do kanálu a zaizolovat. Mimochodem do této diskuze jsem se vám naboural proto, že uvažuli o TČ NORDline a s napětím ji sleduji.TZ domu bude 6kW. Jsem laik, info o TČ pouze z internetu. Zítra se du na jeden vzducháč podívat, ale majiteli to montovali na klíč a podle tlf. rozhovoru nevypadá na to, že by tomu nějako moc hovel. Uvidíme. Neumím si představit, že rozeberu TČ a začnu ho dělit na dvě části. I když, všechno je jednou po prvé. A co hodit to na střechu přístřšku? Má to moc velkou sílu. Rázy vybrce a tak
Opět je ale kompresor venku a nezaizolovaný u split jednotek. Klima se dá použít,třeba ji ještě doplnit o výměník-možná i elektroniku a dále vybrat takovou aby měla el.expanzní ventil aby se dala řídit ale bez problému vyhoví i bez.
Je zbytečně do toho vrtat pokud jste se rozhodl pro Nordline.Vyhoví i tak jak je ikdyž malé výtky k němu mám.To umístěni na přístřešek by ty vibrace asi přenesl.Nejsou velké ale každopádně by to muselo být řádně odpružené.Někdy se objeví mírné brnění korpusu ale i to by se dalo vychytat a nalepit na stěny tlumení.Hluk to určitý dělá.V porovnání s tím Daikinem je vyšší.Na tom Daikinu si dali daleko víc záležet už před 10 lety a byl v té době za přibližně stejné peníze no ale tehda měly větší hodnotu.Je to všechno o penězích,nemůžete od něj chtít to co od čerpadla za 200 tisíc ale co se týká topení tak bude topit jako to za 200.
Tak ,již jsem doplnil TČ o ohřev TUV externě na stávající EL.bojler 80L.Doplnil jsem 2 výměníky (3000,-Kč),cirkulační čerpadlo Wilo (2100,-kč),uzavírací ventil (1200,-Kč).Oběhové čerpadlo před výměníkem jsem neinstaloval.Použité jen jedno společně pro ohřev topení i výměníku.Řízení okruhu TUV sondou na potrubí za oběhovým čerpadlem,nastavenou kolem 50°C která otevře ventil a spustí cirkulační čerpadlo.Při reversu nebo poklesu teploty okruh TUV zastaví.80L bojler nahřátý na teplotu kolem 52°C asi za 1/2 hodiny.Ještě jsem použil průtokový spínač do plynového kotle (330,-Kč)na vstupu studené vody,který rovněž zastaví ventil a cirkulační čerpadlo v době odpouštění teplé vody aby se na výstupu nemíchala,protože při delším průtoku se přes výměník voda ochladí.Průtokový spínač je napojen přes relé tak aby kontakty uzavíracího ventilu a čerpadla rozpínaly,protože průtokový spínač má spínací kontakt a na rozpojení je třeba rozpínací,což řeší zapojení relé do obvodu čerpadla a ventilu. Cirkulační čerpadlo podává vodu do bojleru s přijatelným prouděním 0.5m3/hod o dostatečné teplotě.Použil jsem 2x 20 deskový výměník edilkamin,každý za cenu 1500,-Kč a zapojil je na vstupu paralelně.Ohřívaný výstup je zapojen do série.30 deskový stojí 3000,- takže mám prakticky 40 desek za stejnou cenu.Výměníky jsou malé,takže nezaberou místo.Je nutné přemístit pojistný ventil bojleru na vstup připouštění studené vody,tak aby nebránil okruhu cirkulace přes bojler.
Používám teplotu kolem 49-58 stupňů na vodě takže radiátory topí jako u plynového kotle.Nepoužívám ale akumulačku a v pohodě to utáhne všechno a nevypíná jak si někdo myslí.Automatický provoz řídí taky ale je to nějak divně nastaveno(možná právě na aku nádrž).V automatickém režimu otvírá exp.ventil od 35-47.Zkusím se dostat do programování a změnit to podle požadavků pokud to půjde.Rychle se otvírá což je v mém případě už jasné,protože mám rychlý nárust teploty takže je za chvíli na 47° otevření,proto jsem ho řídil ručně při nižších teplotách.Teď kdy už je venku nad 7° tak to mám na automatiku a jede to v pohodě,drží teplotu vody asi na 56°.Ohřevem vody jsem získal asi 15kWh energie k dobru denně,což dělá za měsíc asi 900,-Kč.El.spirálu jsem úplně vypnul-jen v případě nouze ji použiji.V případě použití aku nádoby,kterou jsem měl taky zapojenou jsem nezjistil nižší spotřebu než teď,jen v případě vypínání HDO trochu déle cirkulovala teplá voda cirka o 15 minut déle než teď ale pokles tam byl taky.Měl jsem použitou nádrž 160L,ta už je ale odpojená a topí to teď lépe a rychleji.Ryhleji natopí na požadovanou teplotu než u aku a v době vypínání je víc místnost nahřátá než s aku tudíž tu hodinu se mi to jeví lepší,než když jsem měl aku.nádrž,protože sice déle to topilo ale stejně byla teplota nižší.
řízení elektronického ventilu je nastaveno podle potřeby zařízení (jsou to procenta otevření - průměr, protože ventil řídí přehřátí a to není možné udržet konstantní, ale "cykluje") Jakýkoliv zásah do tohoto seřízení - za předpokladu, že výrobce má tento stav ověřený, může způsobit buď snížení topného faktoru, nebo na druhou stranu až poruchu kompresoru - proto hodnota nastavitelná technikem. Bez bližší znalosti okruhu (a bez záznamu z chodu zařízení) si ani technik neriskne přestavení. Pokud riskne, bez současného měření tak není technik, ale amatér.
Beru.Jak je tedy ale možné,že shodná čerpadla se stejnými komponenty jsou nastavena pevně na expanzním ventilu na 7° a kompresor vypne při maximální teplotě 95°? Tady se doporučuje ruční nastavení 35° výrobcem a u shodných 7°? Tak kdo potom udává ty parametry?Testoval jsem stejné čerpadlo o nižším výkonu s kompresorem Mitsubishi na maximální výkon a běží v pohodě už 3 rok.Nechci aby se řídil někdo mými poznatky,je to na každém co si může dovolit a aby se do toho nepouštěl nikdo jen proto,že jsem něco napsal ale já si se svým čerpadlem můžu dělat co se mi zachce,nedělám to jen pro srandu.Když se zničí,koupím další a budu ho testovat znovu.Testoval jsem už celkem 6 čerpadel ale ještě se mi nestalo,že by některé z nich nefungovalo,pracují všechny spolehlivě.U jednoho se akorát zdeformoval vyměník při teplotě 75°C na vodě.Jdu se pustit do přestavení té automatiky,protože nastavení výrobcem jak někdo říká je tak akorát na 2 věci když to nefunguje jak by mělo. Nevím proč tam ta automatika je když technik doporučuje ruční nastavení parametrů jen exp.ventil na automatiku jak už mi tady někdo psal? Slovo automatika,je od toho,že se o to nebudu starat a že to automaticky bude řídit při všech venkovních teplotách a teplotách výměníku a ne že přepnu na automatiku a tam se nic neřídí nebo jen v omezeném rozsahu nebo jen při určité teplotě jinak o automatice nemůže být ani řeč.
Ať nkoupíte jakékoliv TČ (chladicí zařízení, klimatizaci), vždycky bude fungovat, jenom jde o to s jakou účinností. To Vy nezjistíte. Nepleťte seřízení ventilů, když píčete jeden 7° druhý 35° - to druhé není °, ale otevčení ventilu%. Seřízení ventilu je "dlouhodobou" záležitostí. Proto u elelktronicky řízených nastaveno od výrobce zařízení Každé zařízení je na něco konstruováno a to vy nepoznáte, jaké hranice výrobce volil. Většinou to je uvedeno v parametrech. Či-li porovnávat dvě zařízení různých výrobců jak to děláte Vy nelze!!!
Ne čerpadlo Nordline ale stejný výrobce,stejný kompresor stejná elektronika stejné komponenty,jiný výměník a jiné nastavení.Tolik asi ani nevíte vy.Blokové schéma v návodu Nordline ani neodpovídá desce použité v čerpadle a u jiného čerpadla odpovídá čerpadlu Nordline,jak je to tedy možné?Nevím podle čeho byl dělán potom ten nákres nebo kdo to tam do těch návodu mastí?Nebo je potom v každém čerpadle něco jiného podle toho co zbude.U jiného čerpadla jsem objevil stejnou desku i blokové schéma,v návodu Nordline ne,klidně vám pošlu foto z návodu a od jiného čerpadla a fotku desky ale tu vy jistě znáte?
Tak bych to bral taky.Dokonce jsem zjistil,že někteří takzvaní autorizovaní technici o tom ví daleko méně nežli kdokoli jiný,protože jsem měl tu možnost se o tom přesvědčit.Hlavně že je busines.Znát ovládání knoflíku,což pro obyčejného uživatele stačí a o víc se nezajímat a být spokojený,že se něco točí ale že už to nejede jak by mělo,to musí narazit na takové jako jsem já.
autorizovaný technik - kdo to má být? zaměstnanec dodavatele? Mohu se optat odkud jsete (stačí přibližně), pokud by nebylo z ruky, tak bych se zastavil, (pokud by Vám nevadilo)
Technik prodejce nebo smluvních partnerů.V záruce namontují vymění díly a po záruce někam pošlou na opravu,toť autorizovaný technik.Samozřejmě ne všichni.Frýdek-Místek.Jsem amatér technik elektronických zařízení a zajímám se o více odvětví.
Tak jestli je to ten, s kterým jsem se bavil na výstavě v Ostravě, tak toho bych typoval maximálně za vyučeného "chlaďaře" s minimálními teoretickými znalostmi. Jezdím občas do Ostravy, cca za 14 dní - středa, pokud bych mohl vidět Vaše zařízení, uvítám
Na výstavě v Ostravě jsem byl ale s nikým jsem se do diskuse nepouštěl,bohužel byl to někdo jiný.Problém by to nebyl pokud by na to vyšel čas protože bývám dost vytížený v týdnu a hodně cestuji po Moravě ale taky bych jinak přivítal nějakou konzultaci s někým kdo tomu hoví a jde víc do detailu a principu a měření.Většinou mi zbývá čas přes víkend kdy usednu na chvíli tady k tomu psaní.
35-47% to je opravdu tak malý rozsah, asi si na víc netroufá ani není potřeba z hlediska tlaků a průtoků chladiva, že? uplně mě fascinuje např. jak dokáže odřídit 2kW toshiba 300W výkonu na 15metrech délky potrubí, jak to ti klucí dělají to teda nevím.
Včera jsem konzultoval další nabídku tep. čerpadla. Jedná se o značku Fujistsu general limited (vzduch voda). Pro můj dům by vyhovovalo ATW 24 za cenu 122tis.Kč bez DPH. Je to dvojnásobek oproti NORDline, ale pracuje na úplně jiném principu. Dodává teplo pouze dle termostatu v místnosti. Má plynule proměnlivý výkon. Odpadá akumulační nádrž, pro velké mrazy stačí zapojit topné těleso do topného okruhu jako u přímotopného topení. Mám o čem uvažovat. Ostatní dosud nalezené druhy TČ vzduch voda jsou ještě dražší. Na tomto je zajímavá ta regulace. V případě této volby odpojím zcela stávající aku nádrže.
Zřejmě se jedná o čerpadlo od firmy Arktis? Jsou to čerpadla invertorové čemuž odpovídá i vyšší cena.Já čerpadlem vytápím na celkové pokrytí ztrát,nemám taky přídavný zdroj s tím rozdílem,že u invertorového vám sníží otáčky a mi vypne na nějakou dobu.Je řízeno taky termostatem v místnosti.Pokud bych chtěl stávající čerpadlo dovybavit o řízení,což by taky šlo,prodražilo by se mi asi o 20 tisíc použitím frekvenčního měniče.Na spotřebě se to nijak zvlášť neprojeví,pouze je rozdíl,že invertorové nevypíná.Při reversu se stejně taky zastaví a přepne,takže stejně jako u čerpadla bez invertoru.Mé úvahy se zaměřovaly taky na invertorová čerpadla ale rozhodla cena a tím kratší doba návratnosti investic,proto i dodatečný ohřev TUV.Než vám se vrátí investice,to já již můžu kupovat další vybavenější,za stejnou cenu jako toto a možná ještě nedosáhnu ani vašich nákladů.Jinak vše je na vás jaké a za kolik.Víme oba jak jde elektronika dopředu a ceny klesají.Je to jen otázka času kdy za čerpadla nebudou chtít šílené prachy až se trh nasytí.Ukázal bych vám čerpadla,která vytopí úplně stejně a vyšla na 15 tisíc.Budu je zapojovat do kaskády a podle potřeby zapne jedno nebo 2 a tím docílím požadovaného výkonu a úspor možná větší než s invertorovým.Teď mám průměrný příkon kolem 2kW s 1 čerpadlem.Používal jsem 3 čerpadla o nizkém výkonu na 3 okruhy a měl jsem průměrnou spotřebu pod 1,5kW při stejné pohodě.všechny 3 mě vyšly asi na 12 tisíc korun.Nebudu vám ani říkat,za kolik jsem nakoupil materiál na podlahové vytápění a to oficiálně,protože kdybych to zveřejnil tak by asi šlo hodně firem na buben.Jen pro informaci 1/5 u nás dostupných materiálu.
chtěl jsem se zeptat zda nedochází při takto vysokých teplotách topné vody k většímu opotřebení kompresoru a do jakých venkovních záporných teplot je možné čerpadlo efektivně používat. Cena mi připadá velmi zajámavá a uvažuji o koupi.
Samozřejmě při vyšších teplotách je namáhání kompresoru větší a zvýší se i příkon řádově o 100-200W ale je rozdíl mít na vodě 48° nebo 56-58°.Čerpadla jsou stavěna na maximální teplotu 60°.Teplota ve výměníku se pohybuje kolem 68° max 72° tak aby měřič tlaku nezasahoval do červeného pole.Mi běhá někde před hranicí zeleného a červeného pole.Někde pozpátku jsem nechal i snímek.Termostat teploty kompresoru je nastaven na 95° kdy vypne čerpadlo.Běžně u klimatizací se teplota na potrubí pohybuje kolem 74-76° co jsem naměřil při normálním chodu.O vyšší teploty se jedná pouze u radiátorového vytápění.Při podlahovém vytápění postačí teplota kolem 35-38° tak aby byla na podlaze teplota 26° a neměla by překračovat 29°.Takovýmto způsobem je možno docílit daleko efektivnějšího a úspornějšího vytápění.Ono kolik to čerpadlo snese se dá posoudit i podle zvuku venkovní jednotky.Pokud má jednotka stabilní zvuk tak je namáhána v normě.Při přetěžování začne vlivem namáhání měnit zvuk.Ono to ale většinou odpovídá budíku na boční straně kdy na hranici červeného pole má zvuk v normě a ještě možná tak 1cm v červeném poli.Pro dosažení teploty ale bohatě postačí do té hranice nebo něco pod aby byla teplota kolem 55°-58° a čerpadlo nebude přetěžováno.Těžko říct kolik který kompresor vydrží a jak dlouho.Mám jednotku Daikin která běží už víc jak 10let a je ještě i teď tichší než Nordline a nehledě na to,že už před 10lety měla obalený kompresor a standartně namontován ohřev což u nordline není a je ještě vhodné toto dovybavit ale to už je malá položka cca 1000,-kč Ono totiž i přes neobalený kompresor a trubky utíká teplo pánubohu do oken misto toho aby maximálně odevzdávalo do vody.Navíc u Nordline chybí přepážka mezi ventilátorem a kompresorem takže je ještě navíc ochlazován proudícím vzduchem.Toto je ale možné omezit dodatečnou isolací potrubí a kompresoru a dovybavit ohřevem při nižších teplotách a ohřevem vany.Vývod je tam na to připraven a nastavit spínání se dá z jednotky která už je na to přizpůsobena. Co se týká efektivnosti používání čerpadla při minusových teplotách tak výrobce udává použití do -15°C.Já sám jsem měl možnost toto čerpadlo testovat pouze 1den při -8°C a můžu říct,že fungovalo bez problémů,teplotu drželo kolem 55° na vodě ikdyž toto se dá ručním řízením zvýšit.Jinak se teploty pohybovaly tak od -2°C až 5°C.Co se týká efektivnosti tak samozřejmě čím nižší teplota,tím nižší COP ale i hodnota 2 je oproti el.topení úsporou.Pokud má někdo ještě třeba plyn,může kombinovat topení při nižších teplotách.Je to jen o sledování a propočtech odkdy se to oplatí zapnout plynový kotel místo čerpadla při těch pár dnech kdy teploty klesnou níže nebo jej použít jako bivalenci pro doohřev.Mi při těch -8°C ještě pokrylo plně vytápění.
Děkuji za odpověď, myslím že toto čerpadlo je za tu cenu opravdu zajímavé. Někde v předchozích příspěvcích jsem se dočetl že využíváte odpadní vzduch ze sklepních prostor, já přemýším o zakoupení rekuperace a rovněž jsem přemýšlel o využití zbytkového tepla. Nedávno jsem se také dočetl na http://www.unego.cz/Dum/Nizkoenergeticky-dum.aspx o použití hybridního čerpadla což mě také zaujalo. Máme starý dům po rekonstrukci a tak zvažuji nové topení (nyní topíme propanem).
v tomto případě by se Vám vyplatilo zařízení pro větrání s rekuperací, s tepelným čerpadlem pro ohřev vody užitkové i pro vytápění (podlahové)s možností teplovzdušného dotápění a letního chlazení Můžete použít souhrn zařízení, nebo mohu nabídnout kompakt
Teplovzdušné vytápění je velice rychlé,snad nejrychlejší ze všech ale na druhou stranu strašně vysušuje vzduch,to už mám také vyzkoušené.Není to zrovna nejlepší.Pro rychlé natopení ale ideální třeba na chalupu kde se jezdí občas,stačí na to použít klimatizace s funkci topení.
To tedy nevím ale když jsem to nechal zapnuté tak jsem nemohl v noci ani polykat jak jsem měl sucho v krku.To samé mi potvrdila i švagrová,že to musela přestat používat,že začala mít problémy co se týká vysušování nosních dutin a krku. Ono je nejlépe to vyzkoušet.Mé úvahy byly vytápění vzduch/vzduch na každou místnost samostatně ale až jsem vtom začal bydlet tak jsem byl nucen to vypnout a na řadě bude demontáž,úplně jsem to přestal používat.Namontované to mám.Taky mi to nešlo do hlavy,že ten vzduch je z místnosti a znovu se vrací ale bohužel zkušenosti mám takové.
Nemíním to dál rozebírat,nejlépe bude když si to každý vyzkouší jako já,mě to taky překvapilo a nejen mne.Z klasických kamen nebo z radiátorů to není takové jako když vytápíte klimou.Nejlépe je to odzkoušet na vlastní kůži,potom mi možná dáte zapravdu.
Pokud vodní páru obsaženou v interiéru nevysrážíte nebo neodvedete pryč, tak tam musí být ať topíte čím topíte. Vyloučíme-li variantu, že vodu "žere" klimatizace, odporuje Vaše tvrzení fyzikálním zákonům. Subjektivní symptomy budou mít souvislost s něčím jiným.
Neodporuji fyzikálním zákonům,přesně tak jsem uvažoval i já,bohužel skutečnost je jiná,nevím potom v čem to je ale není to jen mé tvrzení což bych bral že mi to něco víří ale švagrová na úplně jiném domě s jinou klimatizací projevily se u ní zdravotní problémy a když ji přestala používat na topení všechno se zklidnilo.Já sám jsem si to odzkoušel na vlastní kůži aniž bych o tom věděl a v noci jsem se budil s tím,že jsem nemohl ani polykat.Tyhle poznatky jsem si nevycucal z prstu.Původní vytápění jsem měl vzduch/vzduch a kvůli toho jsem natáhl rozvody radiátoru protože jsem to poznal až když jsem tady začal trvale bydlet,předtím jsem tady jezdil náhodně takže jsem si zatápěl občasně.Pokud jsem začal zatápět klasicky,problémy mi ustoupily.Zkoušel jsem to zapínat ještě i potom co už jsem měl topení hotové,kdy jsem topení vypnul a nechal topit klimatizací a problémy byly zpět,to mě utvrdilo,že je to tou klimatizací.Teprve potom jsem se dozvěděl o problémech mé švagrové která měla úplně stejné potíže.Klimatizaci vypustila a potíže se ztratily.Takže dumejte nad fyzikálními zákony,já je nevyvracím protože jsem byl stejného názoru a vlhkost jsem neměříl jestli se mění nebo ne ale něčím to vysušování hrdla a nosních dutin způsobeno je!? Ty samé problémy se projevily u našich asistentek v práci kdy začaly přitápět klimatizací v přechodném období-to už je 3 případ o kterém vím.Nemyslete si,že mě to neštvalo,když investice do těchto zařízení jsou mi teď k ničemu a jen se na ně koukám na zdi.Jediná která mi nevadí,když potřebuji rychle zvýšit teplotu a to jen na chvíli,je klimatizace v koupelně kde je dostatečná vlhkost a používám ji jen krátkodobě a ojediněle.Ta vlhkost tam jistě je stejná protože se nemá kde ztratit ale buď se drží víc u stropu...?... nevím,nemám pro to vysvětlení.Natopení je skvělé i spotřeba na řízených místnostech.Vymyšleno jsem to měl dobře ale kámen úrazu vznikl tady vtom.
Která potom není nemocná budova? Ta která nemá vytápění vzduch/vzduch? Ty klimy jsou namontované v novém i ve starém domě a v obou je to shodné.Potom je nemocná budova nebo ten vzduch/vzduch?Při vyloučení vzduchového natápění problémy vymizí. Ani při zatopení v krbových kamnech,kdy teplota je vysoká tak vzduch není tak vysušen abych nemohl v noci polykat.
Ta, kde není klimatizace... Přesnou příčinu problémů SBS zatím nikdo nezná, ale předpokládá se například souvislost se změnou elektroiontového klimatu.
při zatopení v krbových kamnech,kdy teplota je vysoká tak vzduch není tak vysušen - vraťte se školních lavic - přesně opačně, jakmile zvýšíte teplotu, relativní vlhkost klesá, přičemž absolutní shodná !!! pokud ji neodnesete
Bral jsem to jen přirovnání k té klimatizaci,že teplota krbových kamen je vyšší nežli teplota výparníku klimatizace která nahřívá vzduch.Přesto vysušování krku a nosních dutin není tak znatelné jako u klitizace.Něco se tam děje možná s tím nabíjením při průchodu vzduchu přes hliník a měď ve výměníku.Při nucené cirkulaci pod radiátory,kdy cirkulaci vzduchu zvýším, k tomuto nepříjemnému efektu nedochází.Třením při průchodu vzduchu bych bral,že by mohlo docházet k nabíjení částic.Tento efekt je využíván i u čističek vzduchu ale nabíjí se myslím zápornými ionty.Buhví čím se nabíjí v klimatizaci,nebo se uvolňuje hliník do ovzduší?
Řekl bych že tady jde o zásadní mýlku. Všude kde jsem se setkal s nástěnou klimatizací (jak v režimu chlazení ři topení) tak ta vytvářela výraznou cirkulaci vzduchu v místnosti. Sliznice potom vysušuje spíš ten proudící vzduch - "průvan" než nízká vlhkost vzduchu.
Toto tvrzení o průvanu bych vyvrátil,protože i když místnost natopite a potom klimatizaci vypnete a budete v té místnosti po nějakou dobu kdy vzduch už neproudí tak je stav po nějakou dobu stejný,řádově 1 den.Přikláněl bych se spíš k tomu iontovému nabití.Prostě chvíli trvá pokud se ovzduší nesrovná pokud ovšem řádně nevyvětráte,kdy urychlíte změnu klimatu v místnosti.
Já souhlasím s tím, že to může vysušovat. Například klimatizace při chlazení jednoznačně vysušuje vzduch. Vlhko se potom sráží v ní a odtud odtéká do kanalizace. Dokonce i v normálním bytě s topením radiátory se při topení snižuje vlhkost vzduchu - bývá to spojované s vysokou teplotou radiátorů. Samozřejmě to vysušování vzduchu radiátory je několikanásobně nižší, než u klimatizace. Například u podlahového topení (které má nízkou teplotu) se tyto problémy prakticky nevyskytují. Možná to bude způsobené tím, že když se vzduch ohřívá na vysokou teplotu (a to je u teplovzdušného vytápění díky malé tepelné vodivosti vzduchu podmínkou), tak může nastat (při vyšší vlhkosti) kondenzace i při styku s předměty nebo zdí o teplotě 21 °C, což je teplota v místnosti. Zkondenzovaná voda na stěně se "vsákne do omítky a zdi, takže "zmizí" z místnosti, kde je tím pádem sušší vzduch a dostane se do konstrukce domu. Z tohoto důvodu se už léta počítá pro projekt domu množství zkondenzované vody ve zdech a jejich odpařování v průběhu roku.
No prostě ta vlhkost tam zůstane tak jak asi říkáte vy ale ztratí se z toho vzduchu který potom nepříjemně vysušuje.A další zapojený zvlhčovač nevím jestli by to vyřešil nebo vyvíječ páry aby zas potom někdy ty zdi netekly až se nacucnou.To značí ještě udělat řízení vlhkosti pokud by to pomohlo?No teď již to nemám zapotřebí když už jsem udělal další topení,stačí jen jediný odpařovač na radiátoru.
Já myslím, že tomu tak není: - u klimatizace v inverzním režimu nemůže kondenzovat vodní pára z vnitřního vzduchu, kondenzace nastává jen u ochlazování, - Aby byla účinnost TČ co nejvyšší, musí být teplotní spád co nejnižší - tím pádem bude na výměníku teplota odpovídající teplotě na nízkoteplotním radiátoru (v řádu 40-50stC) a přenos energie je nutné realizovat velkým množstvím cirkulovaného vzduchu. Kdyby platila Vaše teorie o vsakování do stěn, muselo by se toto projevovat daleko více u otopných soustav s vysokoteplotními radiátory než u klimatizace.
Na znižovanie vlhkosti v miestnosti počas topnej sezóny môže mať vplyv to,že absolútne množstno vody vo vzduchu 0°C je cca 5g/kub.meter(pri rosnom bode),ale pri 23°C je pri rosnom bode vo vzduchu 20g/kub.meter.Takže ak Vám pri kúrení vstupuje vzduchotechnikou(alebo pri vetraní) do domu vzduch z vonku a zohreje sa na 23°C, tak by mal mať relatívnu vlhkosť maximálne 25% a to už je dosť málo.
Dobrý den, mohl bych poprosit o informaci, které relé spíná ohřev vany (kvůli zamrzání kondenzátu) nebo na které svorky je možné připojit topný kabel? Předem děkuji za odpověď
Zdravím. já navrhuji topný kabel zapojit ze stýkače kompresoru to je ten uplně dole a odjistit jej nějakou tavnou pojistkou ..pro jistic neni misto.Pouzijte jednu fazi tim docilite ze bude topit jen pri behu cepadla....vam se zamrazuje kondenzat???stim nikde nemam problem...
Dobrý den, použil jsem nepřesné označení. Při teplotách pod -5°C (někdy i při vyšších) namrzá voda vzniklá z odmražování (a námraza je zmrzlý kondenzát). Jak totiž odtéká při odmražování voda z vany, tak namrzá na odtoku tak dlouho (vrstva po vrstvě), až odtok úplně zamrzne a na dně vany se začne hromadit ledová vrstva. A protože ta voda odtéká pouze při odmražování, tak by stačilo zapínat topný kabel asi jen v té době (plus něco navíc). Na řídící desce (mám 1F model s výkonem 9,5 kW) je několik nevyužitých/nepopsaných relé, tak nevím jak jestli není nějaké určené přímo pro omražování, jak o tom psal pan Kalmus. Jinak mohu připojit ohřev i paralelně k výstupu na oběhové čerpadlo, ale kdyby tam bylo relé přímo pro ohřev, tak by asi nespínalo například při teplotách nad nulou, kdy není potřeba vyhřívat vanu.
Vetsina kabelu ma vlastni termostat a treba feenix coz je vyrobce vam jej dokaze udelat dle prani prodlevu ohrevu bych resil casovym relem Elko.tak to udelejte tak ze napajeni zapojte pres rele do okruhu objehovky tepelneho cerpadla pokut mate aku nadobu.pokut ne tak to dejte pres rele ktere bude spinano treba napajenim pro ventilator nebo kompresor to je celkem jedno.
Dobrý den, jen bych upozornil pro další zájemce, že Vaše volba výměníku nebyla nejšťastnější. Jak píšete, tak 20-ti deskové výměníky jsou malé a za 3000 Kč jste získal 40-ti deskový výměník, když 30-ti deskový stojí také 3000 Kč. Já jsem to teď zkoumal detailněji a 20-ti deskový výměník má rozměry 74x52(620)x190 mm (52 mm je výška, takže desky mají 74x190 mm) a 30-ti deskový 74x74(85)x315 mm (desky 74x319 mm). Výpoštem mi vychází, že 2x 20-ti deskový výměník má směnnou plochu kolem 0,47 m2 a 30-ti deskový 0,62 m2, takže by bylo jednodušší a i výhodnější koupit ten 30-ti deskový. Pokud si tedy někdo bude také objednávat výměník pro ohřev teplé vody, tak by si měl rozmyslet, jestli raději nezvolit jeden větší výměník. Já jsem si nakonec objednal na Aukru 50-ti deskový (0,7 m2) nerezový výměník Green Power za 2475 Kč i s dopravou, takže to vyjde ještě levněji a směnná plocha bude ještě větší. Ps: 40-ti deskový s plochou 0,5 m2 vyjde na necelé 2000 Kč i s dopravou.
No nic abych to dnes shrnul tak čerpadlo topí dobře až na nějaké ty prkotiny které nefungujou tak jak by měly aby se o to člověk nemusel úplně starat.Úspora tam je taky oproti el.topení,někdy větší a někdy menší.Cena čerpadla je rozhodující a taky návratnost oproti drahým čerpadlům, takže je na každém jaké si pořídí.Automatická regulace nefunguje jak by měla aby nastavila ideální pracovní a výkonové podmínky kdy by bylo dosaženo větších úspor a výkonu.Není se ale co divit v této cenové kategorii kdy kvalitní regulátory se pohybují v cenách tohoto kompletního čerpadla.
Dobrý den, právě se snažím zorientovat na trhu s tepelnými čerpadly. Zvažuji rekonstrukci zdroje vytápění místo akumulace do vody elektřinou, zapojit systém na tepelné čerpadlo. S ohledem na pořizovac náklady a návratnost s přihlédnutím k cca 10 leté životnosti čerpadla tak mám dojem, že investice přes 100.000,- Kč se rovná nulové návratnosti. Potřebuji pouze zdroj bez regulačních prvků to by potom dle vašich názorů mělo tepelné čerpadlo Nosreti být dostatečné ne?
Ano,čerpadlo Nordline by Vám mělo stačit.Princip všech čerpadel je stejný,tepelný výkon je srovnatelný s jinými čerpadly.Cenu dražších čerpadel udávají použité komponenty a elektronika.Záleží jen na jaký výkon si čerpadlo vyberete(Ztráty objektu).S vyšším výkonem Vám dřív nahřeje akumulační nádrž.Volil jsem rovněž čerpadlo s co nejkratší dobou návratnosti.
Dnes jsem přepnul regulaci čerpadla na automatiku kdy venkovní teplota stoupla na + 8°C a ejhle,automatická regulace funguje.Horši to je když venkovní teplota klesne,tam je s automatickou regulací konec.(aspoň v mém případě)Ono když se podíváte pořádně na čínské stránky Wotech ta k udávají parametry pouze do +7°- +35°C takže asi proto se z nižší teplotou nezabývají ani v regulaci? Nikde jsem se taky nedočetl o parametrech -15°C i když netvrdím,že to nefunguje,právě naopak. Dnes odpojuji akumulační nádrž o objemu 200litrů,protože jsem zjistil,že mi nic nepřinesla oproti přímému napojení.
Ta tam je proto, aby se prodloužil běh kompresoru (starty neprospívají) tepelné čerpadlo Vám poběží i při nižčí teplotě, ale můžete se dostat na úroveň "přímotopu"
To vím ale čerpadlo se i tak často nerestartuje,jde jen o seřízení otáček čerpadlem.Mám automaticky řízené tak aby udržovalo konstantní teplotu kterou jsem nastavil čerpadlem.Okruh se opravdu nepřetopí aby vyplo.Měl jsem to zapojeno i přes akumulační nádobu a porovnával jsem tydenní spotřeby ale k žádné změně nedošlo.
Mi čerpadlo jede vkuse a nevypíná jak si někdo myslí.Vypne až po dosažení pokojové teploty a potom je třeba hodinu vypnuté než znovu zapne.Hysterezi termostatu mám nastavenou na 0,2°C.Vypnuté je 2x v době vypínání a potom 2-3x.V průměru běží asi 15 hodin za den.
pokud takto jede tak to je při skoro "max" výkonu, při zvyšující se teplotě vzduchu by mělo více cyklovat a při nižší teplotě by mělo tedy jet trvale a připínat bivalentní zdroj Nyní jste napojen na nádr6, domívám se že ano, pakliže ji odstraníte, tak se to cyklování zvýší
Při vyšší teplotě se mi zvýší cirkulace vody-tím dosáhne dříve pokojové teploty a potom vypne ale zvýší se taky i čas nového zapnutí-doba se prodlouží než znovu zapne,jinak máte pravdu.To samé mate i při reversu,čerpadlo se 2x startuje a pokud vím jak je v manuálu nastavení na 40minut tak je to 2x v hodině jinak se mi nevypíná.Dá se to obejít softstartérem kdy rázy zmizí.Můžu vám ale sdělit,že čerpadlo 1,2kw jsem testoval v extrémech a vypnutí nevyjímaje a jede spolehlivě i po 3letech.Vím 3 roky je krátká doba co by měl kompresor vydržet ale na jednom z obrázku co jsem zveřejnil je i jednotka Daikin která měla extremni namáhání a běží již 10let a je v ní mimo jiné kompresor Mitsubishi s příkonem 3kW/12,9kW.
Jedno oběhové čerpadlo z výstupu TČ zapojené na výstupní rozdělovač okruhu radiátorového topení řízené teplotou výstupní vody tak aby náhle nevystoupala a nezastavila TČ.Zpátečkový rozdělovač je sveden přes čistící modul zpět do TČ.
To jsem nějak nepochopil Mělo by být jedno čerpadlo na samostatný okruh tepelného čerpadla (pro "stabilní" provoz) a druhé pro samostatný okruh vytápění. Pokud jedno čerpadlo, které obhospodařuje oba okruhy, špatné pro provoz TČ jak tak na to koukám "obyčejná" oběhovka, takže velké odpory a malý výkon-
TČ mám zapojeno mezi rozdělovače výstupní vody a rozdělovač zpátečky s tím,že oběhové čerpadlo je na výstupu TČ.Výstupní vodu z TČ žene oběhové čerpadlo do rozdělovače výstupu přes radiátory zpět do rozdělovače zpátečky a zpět do TČ.Mám vytvořený 1 okruh.Pokud se některý z okruhu radiátoru uzavře při dosažení teploty v místnosti,oběhové čerpadlo zareaguje a změní parametry,s tím že hlídá i teplotu na výstupu TČ tak aby výstupní teplota vody z TČ náhle nevzrostla a byla udržována na nastavené hodnotě.Ještě se mi nestalo,že by teplota na výměníku stoupla natolik,že by to vypnulo TČ.
NORDLine Standard WWBC – 9,5H-B (Čína 2/35 topný výkon6,8 příkon 2,25 topný faktor 3,1 jakmile jdete dolů s teplotou vzduchu a nahoru s teplotou vody tak výkon klesá (příkon také, ale v menším poměru) a tím horší topný faktor Pokud u Vás ne, tak máte špatné měření
Ty informace nejsou přesné,přiložil jsem foto štítku a v údajích o příkonu ventilátoru to není taky pravda 50W ale měřěním má 150W příkon.Odběr mého čerpadla po zapnutí je přes 2500W i na štítku je 2,5 kW.Jinak k tomu výkonu se nechci hádat ale když to nechám na nastavení které je doporučeno tak dostanu teplotu 44°C při 0°C venkovní teplotě a příkon čerpadla je kolem 2500W.Když ho nastavím podle sebe tak se dostanu na teplotu 52-54°C a odběr stoupne na 2650W-2700W tak nevím co je jak pro koho lepší?
To jsou nominální výkony, provozní jsou podle skutečných podmínek, Oproti tomu co jsem psal (prospektový údaj) mohou být parametry (a budou s největší pravděpodobností) ještě horší
Řeknu vám jak já jsem prováděl měření v současných ustálených podmínkách vyjma dneška.Topil jsem elektrokotlem týden s příkonem spirál 3kW kdy teplota nepřekročila 42°C na vodě a vyšla mi spotřeba přepočtena na koruny/měsíc asi 5500kč.To samé jsem provedl s TČ na stejném okruhu při zhruba stejných klimatických podmínkách ale na teplotě vody kolem +-50° a vyšla mi měsíční spotřeba v přepočtu 3000kč ovšem při vyšší teplotě.
Hold na radiátorech to asi lepší nebude i když úspory tam jistě jsou.U podlahovky by to vypadalo asi trochu jinak co se týká úspor.Každopádně jsem toto čerpadlo nehnal do extrému a držel se zeleného pole.Tu 1,2kw ano.Je taky Čínské s kompresorem Mitsubishi.S akumulačkou jsem neměl dobré zkušenosti jen stím,že déle natápělo proti přímému napojení na okruh topení a při vypnutí byly radiátory vlažné o něco déle než teď.Již jsem ji dnes odmontoval a zjískal jsem aspoň místo.Zkusím ji využít u podlahovky v jiném domě.Budu teď řešit ohřev užitkové vody a to buď s další oběhovkou nebo bez ní podle toho co poleze z dalšího deskového vyměníku,buď přímo nebo s oběhovkou přes boiler.
Nepoužívám zásobník vody jak je doporučováno ale mám přímé napojení topení z TČ,tudíž náběh teploty v radiátorech je daleko rychlejší.Nevýhoda je že při vysoké sazbě rychleji vychladnou.Při rozmrazování taky ale to je nepatrné proti tomu jak po skončení reversu rychle naběhnou na teplotu.Budu provádět ještě ohřev TUV s co možná nejlevnějšími náklady na materiál tak o zkušenostech budu informovat a přidám potom i fota.Nejvíc teplotu ovlivní otevření expanzního ventilu směrem dolů.Čím nižší teplota otevření,tím vyšší teplota na výměníku.
Ano asi o 200W ale výkon o 700-1000W větší!!!Nepotřebujete zvyšovat výkon pokud máte vykonnější čerpadlo a stačí vám pokrýt tepelné ztráty.Já bivalentní zdroj nepoužívám,čerpadlo 9,5 stačí pokrýt veškeré ztráty domu.Docílil jsem to i s čerpadlem 1,2kW příkonu na maximální výkon mělo příkon max 1,6 kW a docílil jsem požadovanou teplotu jako s čerpadlem Nordline 9,5 při normálním provozu bez zvyšování výkonu,což je o 0,9 kW nižší příkon a úspory za 15 hod provozu denně byly již znatelné.Jinak pro informaci s čerpadlem 1,2kW vyhřívám dům s podkrovím o 12 radiátorech asi 160m čtverečních.Jen při poklesu teplot na 0°C používám bivalentní zdroj o 1kW příkonu.Odpadním teplem ze sklepních prostor nasávám vzduch do čerpadla kdy čerpadlo nemusí používat ani revers.
Dobrý den, s uvedenými TČ mám zkušenosti, stroje pracují dobře, mají kvalitní kompresory, nevýhodou kompaktů / vše v jednom / je nutnost otopnou vodu přivést ven k čerpadlu / nutno řešit ochranu proti zamrznutí - výměník a okruh s nemrznoucí směsí, protáčení oběhového čerpadla /. Cena je velmi sympatická a kvalita dobrá. Dále je nutno řešit odvod kondenzátu. Dle mého názoru s touto technologií je možnost úsporného vytápění zpřístupněna všem a cenově umravňuje ostatní dodavatele těchto tepelných zdrojů. Roman Lisec
S uvedenými názory souhlasím.Mám ale pocit,že automatika nefunguje tak jak by měla.Mám namysli,že automatika by měla řídit expanzní ventil v závislosti na teplotě,což se mi ale neděje.Otevře ventil na 47° a i když se venkovní teplota mění je stále na stejné hodnotě.Dále reverz by měl byt řízen při automatickém režimu podle nastavené teploty a ne podle času?Musím mít zapnutý ruční režim,kdy můžu snížit teplotu el.ventilu při nižší venkovní teplotě abych udržel výkon,jinak jde rapidně dolů.Dále bych se chtěl zeptat,jestli má byt displej podsvícen při stisknutí tlačítka? U mě se nerozsvítí a v Norsetti mi řekli,že podsvícen není.Při ručním řízení mi funguje spolehlivě ale na automatiku je to oničem.Displej se dá pořídit za 1100,-Kč a elektronika za 2900,-ale z jiného zdroje a tam vím,že diplej podsvícen je.
Zdravím mám TČ WWBC-05.0 HS 19,5kW, ale elektronika je stejná a po konzultaci s technikem firmy Nosreti používám TČ pouze v manuálním režimu a hodnoty které mne doporučil a čerpadlo pracuje výborně. Údajně automatický režim není nejlepší.
V manuálním režimu pracuje čerpadlo bez problému a dá se nastavit správně podle teplot ale automatický provoz by měl zajistit co nejefektivnější provoz,při ručním abych toho docílil to musím sledovat a občas přenastavit.Mám to zapojené přes meřič spotřeby tudíž můžu vysledovat příznivý odběr se změnou nastavení a dosažené teploty.Potom ta automatika tam je k ničemu,správně by měla řídit podle nějakého algoritmu což u jiných regulátoru funguje bez problému.Potom tam nemusel být ani elektronicky řízený expanzní ventil,protože v takovém případě nemá význam pokud se neřídí a je jen pevně nastaven na určitou teplotu a není řízen nebo řízen ale špatně?
Bohužel jsem zatím neměl čas to přesně sledovat, ale v automatickém režimu mne výkon také nijak neuspokojoval a tak jsem právě přešel na ruční režim a dle vyjádření technika z Nosreti, automatika moc nefunguje a sám technik již 3 roky prý používá manuální režim. I při konzultaci s jiným technikem, který již nepracuje u této firmy je jediná možnost pořídit jinou elektroniku, třeba od firmy http://www.eltex-km.cz/, ale zatím jsem se neměl čas tímto zabývat a tak pokud dojdete k nějakému dobrému řešení rád ho také využiju.
ještě abych dodal tak mne i v manuálním režimu se i přes přednastavenou hodnotu automaticky reguluje dle venkovní teploty elektronický ventil a přednastavená hodnota je tam prý jen proto když by se čerpadlo vypnulo a znovu zapnulo třeba přerušením el. proudu, ale jinak se elektronický ventil reguluje automaticky i v manuálním režimu a to potvrzují i občasná měření.
Ano automatické řízení expanzního ventilu je možné i při manuálním provozu a má na to vliv modul 8,kdy hodnota 1 udává automatické řízení a hodnota 0 ruční řízení.Tyto hodnoty lze v modulu 8 změnit.Vysledoval jsem,že toto řízení není v pořádku protože i se změnou teploty mám v automatickém režimu otevřený ventil na 47° ikdyž je venkovní teplota 0° nebo +8°.Při venkovní teplotě 0° musím expanzní ventil otevřít třeba už na 20°C a při venkovní teplotě 8°C otevření na 30° abych docílil optimální teplotu a odběr.Při výpadku el.se hodnoty které byly nastaveny nezmění,pokud je správně nastaven modul 7 na hodnotu 1(s pamětí).Dále není řízena teplota chladiva,kdy má být nastavena na -2°C což bych bral tak do venkovní teploty 0°C a co potom při venkovní teplotě -5° kdy bude vzduch chladivo zmrazovat místo aby ho zahříval,to musí být potom nastaveno aspoň na - 7 aby vzduch ještě něco zahříval-jde nastavit v modulu B.Budu mít k dispozici celou stejnou elektroniku od jiného dodavatele tak se ji pokusím naprogramovat algoritmy řízení podle regulátoru siemens pokud to ovšem půjde?Záleží co ten čínský procesor dovede nebo nedovede.Otázkou je,jestli ten procesor programátor přečte?
teď si nedokážu přesně vybavit jaké hodnoty mne to ukazuje jelikož jsem to už nějakou dobu nesledoval, ale zítra se na to schválně podívám, a napíšu Vám naměřené hodnoty. Pokud si ale vybavuji, tak právě při nastavení automatického režimu exp. ventilu při ručním řízení se mne hodnota 13 mění a rozhodně není ventil otevřený pořád na 47, ale záznam nemám teď usebe.
Jo,díky,zkuste se na to kouknout.Mi se to taky občas změnilo ale jen někdy ale při vyšší venkovní teplotě.Když je teď kolem 0°-5° venku tak to bylo pořád na 47.Možná,že to dělá jen mi a regulátor není zcela v pořádku? A co to podsvětlení? Vy máte podsvícení nebo ne?(Display).Teď kolem 0°C venku mám ručně otevření kolem 18°-20° abych měl na výměníku teplotu kolem 60° a teplotu vody kolem 52°.Tu elektroniku co budu mít,tak podsvícení diplaje má ale ta deska je zcela shodná tak jako na obrázku.
Děkuji Vám moc pánové, oběma. Toto jsem potřeboval, praktický popis jak to "jede".
Dotaz na oba. Nakolik se dá šahat do nastavení? Mám Instalační a provozní manuál a u spousty údajů je tam údaj "nastavitelné technikem", pustí Vás to i do nastavení těchto údajů? Nebo je to nějak blokováno?
Nastavení modulů mě pustí od 0-C modulu kde lze měnit parametry a dají se vybičovat aby výkon vzrostl.Neměl by se ale přehnat ikdyž mám ještě jedno TČ a tam jsem ho testoval na maximum co dalo a běhá spolehlivě již 3roky.Modul E-13 je kontrolní pro sledování teplot.Na venkovní jednotce je manometr a měl by se udržet v zeleném poli nebo na hranici červeného.U testovaného čerpadla jsem ho hnal až do červeného pole,kde již potom vypne preostat který hlídá tlak a vypne.Testoval jsem ho i při vyřazeném preostatu ale čerpadlo stejně už dál nedostanete protože kompresor vyvine určitý tlak a dost.Dá se vybičovat až přes 70°C ale to již nedoporučuji kvůli namáhání kompresoru.Samozřejmě vzroste i odběr,protože se to musí nějak projevit ten výkon.Výstupní teplota na výměníku modul E by se měla držet na 60°C co udává výrobce ale když ho udržíte něco přes,nic se nestane (62-63) při nahřátém vodním okruhu na maximum.
zasílám slíbená měření které jsem prováděl v únoru když mrzlo až na poslední to je ze soboty. Bohužel jsem neměl čas ani údaje moc analyzovat a tak pokud z nich něco vyčtete budu rád když mne napíšete co lépe nastavit. První část je v automatickém režimu a druhá v manuálním. Displej podsvícen také nemám.
Jak jsem se tak narychlo podíval na tu tabulku,tak je vidět,že vám ten expanzní ventil ta automatika nějakým způsobem řídí ikdyž jsou tam skoky hlavně na řádku 5,7,a 12 s porovnáním řádku s podobnýma teplotami ,tam to není zcela v pořádku.Nedá se to ale taky takhle přesně určit.Když už dosahuje aku.nádrž požadované teploty tak by se měl ventil otevírat k těm 47°.Pokud ještě má nižší teplotu nebo začne zahřívat tak by měl otvírat odspodu postupně nahoru.Můžete to vyzkoušet i ručně přepnutím modulu 8 na hodnotu 0 a potom měnit parametr C směrem dolů a bude se vám zvyšovat teplota na vyměniku hodnota E.Ten výkon půjde nahoru rovnoměrně ovšem při dosahování stanovené teploty se o něco zvýší odběr.Čím nižší nastavení teploty na C tím rychlejší narust teploty.Nehnal bych to ale pod hodnotu 7°.10 stačí.Když vám aku dosáhne požadované teploty tak bych se pokusil tuto hodnotu zvyšovat,tak aby teplota v aku neklesala a ani nestoupala.Ono je to ale nejlépe dělat digitálním teploměrem s desetinným místem,kdy přesně vidíte jak to reaguje a po desetinách stupně naskakuje nebo klesá.Mi se ten ventil otevře na 47 a konec,začne se řídit pokud venovní teplota stoupne nad 7°.Asi tam nemám něco v pořádku nebo to budu muset zkusit zresetovat jestli se to nevzpamatuje.Když mám okruh nahřátý tak to mám kolem 18-20 otevření ventilu a na vodě na radiátorech mám 53-55° i při 0° venkovní teplotě.Nevím jak topíte vy,jestli na podlahovku nebo radiátory nebo kombinovaně? Tak asi podsvícené ty displeje nejsou ale ten co jsem objednal tak podsvícený už je,možná již novější typ ale označení má stejné i ta deska.
Děkuji, tyto a ještě jedny stránky (s obdobnými informacemi) znám.
Spíš by mě zajímala konkrétní zkušenost a třeba to, jak funguje ten proti námrazový systém vodního výměníku - TČ Standart, je nedělený systém "vše venku" - pak třeba jak je kdo spokojen s ohřevem vody a tak...
A celková spokojenost/nespokojenost...
Zatím jsem nikde na nic nenarazil a to, vzhledem k tomu, že řešíme zdroj tepla, "škrábu" v síti kde se dá. Cena mi přijde velmi příznivá. I kdyby to topilo jen s COP 2 (i při -10 je udáván lepší), tak to pořád vychází lépe než plyn a ještě to nemusí mít revize.
U vodního výměníku? Tj. na straně chladivo/voda, "do topení"? Nebude to spíš tak, že při poklesu teploty vody ve výměníku pod třeba 5 celestýnů to prostě na chvíli zatopí i když to nepůjde do topení, ale jen to ohřeje ten výměník? Revers chápu, ten je na odmrazování výparníku, strana vzduch/chladivo.
Řešení proti zamrzání a vypnutí el. proudu, lze zabezpečit. Mezi tepelné čerpadlo a topnou soustavu, jse umístí teplovodní deskový výměník. V tomto malém okruhu koluje nemrznoucí směs.
Zatím čerpadlo nemám, ale již jsem se rozhodl a objednal, jelikož cena celého TČ mne vyšla jako cena komponent když bych se rozhodl pro vlastní stavbu, od firmy od firmy nosreti jsem dostal tito fotografie a tak uvidíte zda Vám pomohou.
Tak přesně o tomto modelu uvažuji. Díky za fota. Kdy uvažujete o nasazení - praktická zkušenost? Budete jím řešit i ohřev teplé vody?
to Tomáš Hodek Jo, to je taky řešení, ale už to vyžaduje další čerpadlo (nemrznoucí okruh a okruh topení) + výměník a pak je cena zase jinde. Lze taky, předpokládám, udělat nemrznoucí směs z vody celého topení. Spíš jsem myslel, zda to má čerpadlo ošetřeno nějak "softvérově".
Výrobce těchto tepelných čerpadel, stejně doporučuje nemrznoucí směs popřípadě jinak chránit vodní výměník tepla. Jinak jednotka v nízkých teplotách provádí automatické odmrazování přehřátými párami stlačeného plynu. U odmrazování jsi můžete určit teplotní rozsah a čas na LCD panelu. Výrobcem je nastaveno 2 až-30 stupňů interval odmrazování je 40 min. Nemrznoucí směs do topného okruhu samozřejmě můžete dát, ale cena je myslím okolo 100Kč za litr. Například Friterm od Velšany Neratovice. Přídavný výměník vyjde okolo 5000,- s výkonem 25Kw.
Uvažuji také o koupi tohoto čerpadla (9,5kW), nebylo by možné zabezpečit vodní okruh proti zamrznutí třeba topným kabelem s termostatem. Na deskovém výměníku bude vznikat další teplotní ztráta nedochlazením primárního okruhu a o kolik ho vlastně vůbec výkonově předimenzovat?. Jak to mají vyřešeno ti co již tepelné čerpadlo mají? Děkuji za reakce.
Já chci TČ zapojit na dva zatím nevyužije výměníky v akumulační nádrži s nemrznoucí směsí viz obrázek. Také chci předělat dosavadní zapojení celé soustavy a k tomu zvolit nějakou řídící jednotku, ale zatím nevím ani jak navrhnout nové zapojení ani jakou elektroniku zvolit. Potřeboval bych vše mít pod dálkovým dohledem bud přes PC nebo přes mobil. V tomto případě uvítám jakoukoliv radu, jelikož můj topenář si s tím asi neví moc rady :-(.
Tyto čerpadla do firmy Nosreti montujeme a velice dobře fungují, ale zkušenost je zatím pouze dvě topné sezóny. Volil bych variantu hotového výrobku,. čerpadlo má vlastní elektronickou regulaci, umí ekviterm, má teplotní čidla, přes stykač můžete spínat topné patrony v nádrži. U stavby vlastního čerpadla musíte dát pozor aby sváry chladovou byli dobře provedeny.
Jsem plně rozhodnut pro montáž tepelného čerpadla typu WWBC 13,5H-AS pro objekt o tepelné ztátě 8,1 kW. Přesto bych velmi rád se podělil před konečným rozhodnutím s někým kdo toto, nebo podobné tepelné čerpadlo používá. Bydlím v blízkosti Olomouce, ale i vzdálenější nabídka mi nevadí. Zároveň žádám o doporučení seriózní firmy pro montáž.
