chápu pENB správně, když si myslím, že pro jeho vypracování je potřeba mít hotové projekty, které pro samotné stavební povolení potřeba nejsou (kupříkladu prováděcí projekt, elektřina, vytápění atd..) ?
Protože pokud ano, tak není cena pENB jen za samotné vypracování, ale i za ty to další projekty, které by samostavitel třeba ani za normálních okolností nedělal (maximálně pro sebe bez drahého razítka)?
Dal jsem si práci a obvolal řadu autorizovaných Ing. u nás v Jižních Čechách. Ceny jsou neuvěřitelně odlišné. Slušný (není pravidlo!) a laciný se mi jeví být p. Ing. Šingl z ČB (tel. 608306384), který nabízí vypracování energetického štítku jednoduchého bungalovu za 3500Kč.
Může mi prosím někdo ze zpracovatelů průkazu ENB odpovědět na následující otázku? Budu mít dva úplně stejné objekty (stejné ztráty prostupem, větráním, stejně orientované ke světovým stranám apod.). V prvním objektu budou bydlet 2 lidé a v drůhém 10 lidí. Dle průkazu ENB potom zcela logicky vyjde, že objekt s 10-ti osobami bude ohledně scelkové spotřeby energií (W/m2 rok) bude na tom hůř než tam kde budou lidi 2. Protože spotřeba TV, svícení a pod. bude samozřejmě větší. Je tato má úvaha správná?
Vaše úvaha je správná pro 2 úplně totožné objekty, co se týká samotného objektu a jeho vytápění bude pro oba objekty stejné, rozdíl a to hlavně ve spotřebě TUV.Protože budete mít větší zásobník na TUV, tím větší spotřebu energie atd.
Problematika je trochu složitější. Záleží též na tom na kolik lidí byl objekt kolaudován. Při projektování domů se uvažuje též o velikosti podlahové plochy na osobu, takže kombinace10 lidí a 2 lidí u stejného domu se těžko sejde. Takže už otázka je v podstatě špatná. Oproti ostatním zemím, kde se používá operativní hodnocení se u nás používá bilanční spatlané dohromady s operativním a navíc bez podrobné metodiky zpracování. Takže nikdy se nedostane spravedlivý výsledek. Ty blbečkové už to pochopily a začíná se připravovat změna vyhlášky 148/2007.
Ano souhalsím s Vámi. Svůj dotaz jsem ale formuloval právě proto aby rozdíl byl markantní. Protože co je dle § 2a vyhlášky 148/2007 standardizované užívání budovy? Z tohoto pohledu má pro mne větší vypovídací hodnotu energetický štítek než PENB. Protože štítek je o budově ale PENB je de facto hodnocení chování standartizovaného uživatele(majitele).
Tady ještě není zavedeno štítkování objektů k pronájmu (oproti jiným státům) a právě na ně se bude vztahovat standardizované užívání budovy a operativní hodnocení - musíme si počkat.
Dobrý den, jsem budoucí stavebník a mám v tuto chvíli problém. Chci stavět rodinný domek typu bungalow o rozměrech 9,55 x 16m s tepelným systémem solární panely, el.kotel, krb. Leč dle výpočtu energetické náročnosti můj dům není schopen projít jinak než s tepelným čerpadlem. Chci se zeptat na tuto vyhlášku laicky. Co pro mne toto posouzení znamená? Co mám v tuto cvhíli dělat, když chci zůstat u původního záměru a neměnit topný systém. Děkuji za odpověď a odbornou radu.
Dobrý den, napište mi prosím na . Nemyslím si, že je to neřešitelné, neznám tvar vašeho domu, lokalitu, velikosti a orientaci prosklených ploch a skladby konstrukcí. Ale myslím si, že by to mělo jít řešit. M. Khol
Uvedený člínek jsem také četl a můžu říct, že mezi lidmi způsobil doslova PANIKU. Dokonce jsem se dozvěděl, že odhadovaná cena je 30-60tisíc.... Reálná cena podle mých informací by mohla být cca 6000.- A podle mě je i tohle moc. Nevím kdo si takhle krásně zajistil práci, ale je to obrovský busines pro některé lidi. Vlastní myšlenku PENB považuji za správnou, ale také cena musí být rozumná. Jestliže se cena projektu ke stavebnímu povolení (příp.ohlášce) pohybuje v našem regionu v rozmezí 25-50 tisíc tak úměrně tomu by měl stát PENB. Podle mě by to mělo být zhruba v ceně PBŘ k projektu RD . t.j. do 2-2,5 tisíce. A podle toho by se měla stanovit metodika výpočtu. Samozřejmě někdo může mít námitky k uvedené ceně projektu, ale to je realita ekonomicky slabších regionů. Ladislav.
Pane Polášku, myslím, že každá věc má svoji hodnotu, nicméně záleží na rozsahu a podrobnosti toho průkazu. Vypočítat podrobně všechny tepelné mosty, průměrné součinitele všech jednotlivých oken, ztráty veškerých rozvodů, atd. atd. a z výsledku pak může, a měla by, plynout změna v návrhu, a následovat opětovné přepočítání. To by potom byla práce na několik dní, spíše dvou týdnů. Kdo dnes pracuje za 5000 hrubého? Pokud se takový auditor omezí na odhadování toho všeho, pak je to práce spíše na jediný den, nicméně se obávám, že za fakturovanou částku 2000 denně by možná měl lepší se ve vašem regionu živit jako kadeřník, mohl chodit do školy o šest let méně a zodpovědnost zlomková....a pochybuji, že si například notář u vás účtuje méně než notář jinde atd. Nicméně povinnost PENB je druhá polovina informace, ta první informace říká, že od ledna 2009 se musí navrhovat domy s výrazně nižší spotřebou energie než do tohoto data. Většina rodinných domů projektovaných dle platných norem totiž podle vyhlášky 148 nevyhoví. Samotné dimenzování obálky budovy totiž nemá tak zásadní vliv na spotřeby energií. S vaším závěrem o zjednodušení metodiky výpočtu nelze než souhlasit. V tuto chvíli beztak není v souladu podrobnost dokumentace pro stavební povolení s potřebami vstupních údajů pro zpracování PENB. Mirek Khol
Ano, podle potřeby energie na m2. Ale je to veškerá energie, nejen ta co projde přes konstrukce, taky ta co se vyvětrá (a to je u dobře udělaných domů v poměru 60% prostup konstrukcemi a 40% větrání), dále energie na ohřev vody, zde se projeví i cirkulace, tj. spotřeba čerpadla (25-40 W) a ztráty rozvodu vody (desítky procent), u vytápění se také započítává spotřeba čerpadel a ventilátorů, dále se uvažují i účinnosti zdrojů. Další spotřeba energie je na osvětlení, patří tam i chlazení a případně další energetické nároky stavby. Možná jsem si nevzpomněl na všechno. Potom tedy pokud uděláte obvodové konstrukce na normou doporučené hodnoty prostupu tepla (nebo lépe na 2/3 hodnoty doporučených), pak pro další výraznou úsporou je třeba se zabývat jinými složkami, tedy zdroj pro ohřev vody a distribuce vody, nebo větrání s rekuperací, nebo zdroj tepla s lepšími parametry (tepelné čerpadlo, solar...), protože samotné superzateplené konstrukce neovlivní zbývající energetické potřeby. Bohužel všechno co jsem vyjmenoval stojí peníze, Větrání s rekuperací cca 70-150.000 a návratnost kdesi v dálce. Čím lépe zateplíme dům, tím méně výhodné je teplené čepadlo protože se s ním méně ušetří. Jo, z těch konstrukcí se dá asi dost hýbat s okny, použít rámy vhodné pro NED a trojsklo nebo Heat mirror. Dostaneme dobrý výsledek u počítání energetické náročnosti, ale návratnost opět kdesi v příští generaci: určitě se mnou nebudou všichni souhlasit a určitě v tom bude posun k lepšímu se vzrůstající cenou energie a rostoucím obratem těch výrobků. Mít ty peníze, asi bych si lepší okna před dvěma lety dal, ale neměl jsem je a i beztak mám teď společné bydlení s bankou, jim to z 80% patří a já v tom bydlím, dokud platím :).
da se nekde ta metodika sehnat abych si to pro sebe spocital? ja PENB nepotrebuji, bo rekostruuji, ciste ze zvedavosti. u osvetleni se bere najaka normova hodnota nebo se zohlednuji napr. zarivky?
tak je to průkaz energetické náročnosti budovy je vyhodnocením všech energií a výsledkem je zařazení do klasifikační třídy A až F s tím, že pokud je horší než C, tak nevyhovuje vůbec ale neřeší pořizovací náklady, což má za následek, že pokud si stavebník řekne: "nebudu přece stavět na spodní hraně požadovaných hodnot, chci mít A nebo alespoň B", tak se neobejde bez všech těch nákladných záležitostí viz předchozí příspěvek a návratnost těchto investic je někde v daleké budoucnosti (pokud vůbec nějaká je)
Myslím si o tom to co pan Malý. Požadavky o pár let předbíhají dobu, tou náročností na technologie které nejsou rozšířené a tudíž jsou finančně nadstandardní, nemyslím si že navěky ale dnes ještě ano. Já strašně fandím nízoenergetické výstavbě ale ne za cenu nehospodárného plýtvání :). Zde sleva opravdu není zadarmo. A když mi stotisícová investice přinese roční úsporu 2.000 Kč, a úroky na ten stotisícový úvěr dělají 5.000 Kč tak je ta sleva dost přeplacená, pokud se úrok a úspora vyrovnají za 3-5 let, dalších 3-5 let bude trvat než se mi vrátí ta úroková ztráta a pak můžu začít šetřit! Pokud to ještě bude fungovat a pokud za servis těch technologií nezaplatím polovinuy ceny investice :) Atd. Asi bych to uzavřel tak, že všechna úsporná opatření je potřeba zvážit a buď realizovat hned nebo na ně projekt minimálně připravit, aby šly realizovat ve chvíli, kdy to bude výhodnější. MK
Pro pana Hetzera, osvětlení by se dalo přesně spočítat podle prováděcího projektu elektro, kde budou navržené světelné zdroje podle požadavků na osvětlení jednotlivých prostor. Menší energetickou náročnost samozřejmě přinesou úsporná svítidla (nerozumím tomu příliš, jde i o typy předřadníků a tak.). Dále se dá šetřit tzv. kombinovanou světelnou soustavou tj. že větší intenzita světla není v celém prostoru ale jen v místě kde bude prováděná činnost která vyšší intenzitu potřebuje (nástěnná svítidla, svítidla pod linkou atd. Empiricky pro rodinný dům je při použití výhradně úsporných žárovek potřeba 3 W/ m2. Mě to vyšlo s odchylkou pod 5%, na stopětimetrový byt mám nainstalováno asi 295 W. Jinak sofistikovaný software vyjde přes 10.000 Kč, zdarma lze stáhnout tzv. Národní Kalkulační Nástroj, myslím že se tak jmenuje. Méně sofistikovaný není proto že by počítal špatně ale předpokládám že je méně uživatelsky vstřícný, nenabízí tolik přednastavených hodnot, nápověd a pomocných výpočtů a pro laika byť vzdělaného v oboru pak je pracnější. (můj názor podle informací co jsem slyšel). MK
No ona se tam snad kromě výkonu zadává i doba provozu, zde lze za úspornější považovat systémy s pohybovými čidly, myslím. Ale kolik hodin provozu na osvětlení RD se uvažuje, to nevím.
Takže to je zase jeden údaj vycucaný z úřednického prstu, jak jinak chcete spočítat náklady na ohřev TV, přípravu potravy, svícení než podle tabulek normované spotřeby a tedy prohlásím-li, že dům se 450 m2 podlahové plochy budu obývat sám, zatímco jiný prohlásí že tentýž dům bude obývat 8 lidí, asi může každý dostat jiný štítek.
