Úspora energie při modernizaci výtahů. |
Autor: Pavel Tichý
Datum: 18.02.2009 15:05 |
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jestli existuje právní předpisy nebo normy, které určují spotřebu elektrické energie výtahů.
Abych to upřesnil píšu bakalářskou práci o "úspora energie při modernizaci výtahů" a chtěl bych se držet právních předpisů. To abych v již zmíněné práci neuváděl různe bludy.
Děkuji za odpověď.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Pavel Tichý
Datum: 19.05.2009 20:00 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
mam další dotaz. Nesouvisí to přímo s úsporou energie, ale spíše peněz za pronajatí jističe.
Jaký by se měly použít jističe u těchto případů?:
-Jednorychlostní asynchronní motor se šnekovou převodovkou o příkonu 3,5 kW (bez fr. měniče)
-Dvourychlost asynchronní motor se šnekovou převodovkou o příkonu 5 kW (bez fr. měniče)
-Jednorychlostní asynchronní motor se šnekovou převodovkou o příkonu 5,5 kW (s fr. měniče)
-Dvourychlost asynchronní motor se šnekovou převodovkou o příkonu 9,5 kW (s fr. měniče)
Kdyby jste věděly kolik se platí za pronajatí jističů byl bych Vám moc vděčný.
Mockrát děkuju za každou radu.
|
|
Autor: Pavel Tichý
Datum: 01.05.2009 15:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
mam pár dotazů, které jsou pro mě moc důležité. Snažím se vypočítat úsporu energie při modernizaci výtahu. Nedaří se mi zjistit kolik energie se uspoří při použití frekvenčního měniče. Dočet sem se že okolo 30%, ale nepíšou už z čeho. Jestli z ročních nákladů nebo měsíčních nebo z každé jízdy.
Pokud víte nějaký další úspory, o kterých nevim a mohl bych je zahrnout do výpočtu, tak by ste mi moc pomohl.
Děkuju za odpověď
|
|
 | Autor: Pavel Tichý
Datum: 01.05.2009 15:05 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Také by mě zajímala účinnost klasického trakčního pohonu s převodovkou a pomaloběžného synchronního stroje s permanentními magnety bez převodovky. Ta asi bude okolo 100% ale člověk nikdy neví :-).
Děkuji za odpověď
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 01.05.2009 17:18 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pozor na synchronní stroje v trakci. Je to podobné jako u krokových elektromotorů jakmile byť jen náhodou a na chvilku překročíte synchronizační moment tak se elektromotor zastaví. Pokud se Vám jedná o něco nového do diplomky, tak bych to viděl na nějakou zlepšenou "logiku výtahu" v tom, že tenzometricky váží břemeno a podle toho jistým "technickým žonglérstvím" těsně před rozjezdem ve mžiku připojuje nebo odpojuje vhodné protizávaží. A i kdyby to nebylo nějak přínosné jako podnět pro diplomovou práci by to mohlo být zajímavé.U běžného výtahu je protizávaží dané fixně ale nevím z hlavy jestli je to půlka břemene nebo čtvrtka.
|
|
| Autor: Tomáš Fuk
Datum: 01.05.2009 17:55 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
tomu nějak nerozumím. Nebudou se Vám ta protizávaží hromadit, jako se Cimrmanovi hromadili v dole horníci?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 01.05.2009 20:30 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Berte to prosím trochu jako nadsázku. Obvykle diplomky jsou i pro takové uvažování dobré, protože někdy se ani nehodnotí přínos technický ale originalita postupu uvažování studenta nebo přístupu k problému. Já vím, že těžko lze něco podstatného u výtahů zdokonalit. Ohledně zátěže jsem nemyslel ani tak na břemeno mechanické (ale i to je možné)ale v podstatě ten "generátorový provoz". To znamená že nějaký algoritmus by podle počtu osob a chodů naprázdno nebo ráno a odpoledne si nějak "našetřil" výkon. Jen tak ilustračně třeba že ráno jde více lidí dolů a odpoledne nahoru a pod. Veškerá optimalizace chodu výtahů je první řadě o tom aby byl schopen pracovat s co nejmenším příkonem.
|
|
| Autor: Tomáš Fuk
Datum: 01.05.2009 20:59 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Jo, generátorový provoz (nebo tomu můžeme říkat rekuperační spouštění břemene), to je jiná. Otázkou ovšem je, zda by se to vůbec u běžného osobního výtahu vyplatilo. No třeba to je zrovna ten nápad do diplomky...
|
|
| Autor: Tomáš Říha
Datum: 26.06.2009 10:56 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pro objektivní stanovení účinnosti "klasického" trakčního pohonu s převodovkou je nutné pohledět na jednotlivé části takového stroje. Tzn. samotný asynchronní motor bude mít účinnost cca 85%, ale účinnost převodovky (šneková)závisí na převodovém poměru. Z praxe nejčastěji např. 39:1 = 72%, 37:2 = 81%. Synchronní výtahový pohon s permanentními magnety, jako celek, pochopitelně 100% účinnost nemá. Zde je skutečně převodový poměr 1:1, což znamená účinnost převodu 100%, ale samotný synchronní motor má účinnost cca 80%.
Musím, ale upozornit, že srovnání těchto dvou technologií na základě "pouze" účinností může být nepřesné a zavádějící. Je nutné vzít v potaz i charakteristiky těchto pohonů (závislost účinnosti na zátěži, které jsou naprosto odlišné.
|
|
| Autor: Václav Vaněk
Datum: 02.05.2009 08:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | K Vaší diskuzi pánové dodám jenom tolik - údaje o kterých diskutujete lze zjistit - nejlépe u výrobců frekvenčních měničů - těch je celá řada. On frekvenční měnič toho "umí" víc než jen úsporu energie - ta je jeden z argumentů výrobců výtahů - to ale není hlavní důvod, proč jsou frekvenční měniče u výtahů používány.
Takže abych neudával data jednoho z výrobců - doporučuji se obrátit přímo na dodavatele výtahů - od nich by měla být dodána exaktní data, která se váží k jednotlivým typům výtahů.Mezi údaji, které byste mohli obdržet se objeví i ona očekávaná úspora el. energie.
Václav Vaněk
|
|
Autor: Václav Vaněk
Datum: 19.02.2009 07:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ne, takový předpis neexistuje. Výrobci dodávají pohony s co možná nejnižší spotřebou a hmotností ( bez převodovek) a nejdelší životností.K exaktní úspoře se dostanete nejlépe porovnáním tabulkových hodnot motorů dřívějších výrobců s porovnáním s těmi současnými. Nicméně to není vlastní úspora - ta souvisí s dalšími komponentami a způsobem řízení. K úspoře dochází, nicméně není nijak závratná. Bude to zajímavější, až výtah dokáže rekuperovat el. energii v určitých momentech a stavech jízdy.
Vaněk
|
|
| Autor: Pavel Tichý
Datum: 25.02.2009 15:03 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Děkuju za radu.
A chtěl bych se zeptat ještě na tu rekuperaci. Abych se přiznal, tak o ní slyšim poprvé a docela mě to zaujalo.
Nevíte jestli je tato technologie běžně používana? A nebo jestli se o ní jenom mluví?
Vůbec nejlepší by bylo, kdyby jste byl ochotnej a poradil mi kde by se na iternetu dalo o tom něco sehnat?
Mockrát děkuju za radu.
Hodně mi to pomůže.
Děkuju, Pavel Tichý.
|
|
| Autor: Václav Vaněk
Datum: 26.02.2009 06:54 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pokud vím, tak tato technologie zatím používána není. Jistě ale bude využita, v určitých momentech jízd výtahu se to přímo nabízí. Je to ale složitá otázka a tak se ptejte u těch největších světových výrobců.
Vaněk
|
|
| Autor: Jaromír Sladký
Datum: 02.03.2009 00:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dovolím se připojit, ale pokud si dobře pamatuji svou hodně dávnou exkurzi do strojovny výtahu, tak se dříve používaly pro pohon motory s kotvou nakrátko a ty jsou schopny v nadsynchronních otáčkách vyrábět proud a tudíž by výtah při jízdě dolů měl spíše vyrábět než spotřebovávat proud. (tedy pokud se nepoužívaly samosvorné převodovky)
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2009 07:10 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Správný postřeh, že převodovky jsou samosvorné - šnekové a doplním, že mají poměrně malou účinnost a to plyne z principu. Často se tam ztratí i 75% výkonu elektromotoru. Na druhé straně výtah pří jízdě dolů moc toho "nevyrobí" je vyvažován protizávažím a to proto aby při jízdě nahoru nepotřeboval tak velký točivý moment.
|
|
| Autor: Pavel Tichý
Datum: 02.03.2009 13:51 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Děkuju za odpověď. No skusim se ještě optat a něco o tom zjistit. A ikdybych nic nesehnal tak se o rekuperaci určitě zmínim jako jedna z variant uspor energie.
No a mohlo by to být dobré téma na diplomovou práci.
A rád bych se zeptal ještě na bezpřevodovkové motory. Teda pokud máte někdo s nima zkušenosti. na servru www.technikaatrh.cz jsem se o tom něco dočet ale pro BC práci je toho poskromnu.
cituju: "Použitím plochých lan bylo možno implementovat zcela nový systém výtahového stroje. Ten je řešen jako kompaktní bezpřevodový stroj s motorem s permanentními magnety."
Měl bych pár otázek.
Ten motor je stejnosměrný nebo assynchroní?
A používá se u těhle typů protizávaží?
No a pokud je motor stejnosměrný tak u něj by se dala řešit lépe rekuperace než u ASS pokud se nepletu?
Děkuju za odpověď
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2009 17:30 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Doporučuji přečíst nějakou knížku "Transportní zařízení", tam je vše podstatné i o zdvíhacích zařízeních a věřte, že je to po století dosti "vymakané". Tam je i uvedena empirie jak je stanovena hmotnost protizávaží resp.rozbor efektivnosti. Motor v maximální míře je využíván pouze k dynamice rozběhu a překonání tření. Co se týká šnekové převodovky je nadmíru bezpečná pro soustrojí přepravující osoby. Když z jakýchkoliv příčin uvízne někde výtah, tak stačí zajít do strojovny (osoba poučená) a kolečkem na šneku dotáhne výtah do nejbližšího patra. O bezpřevodovkových motorech jsem nic neslyšel. Jakákoliv jiná převodovka, která je sice účinnější ale není samosvorná, tak by musela být vybavena brzdou (obvykle na hřídeli elektromotoru) fungující za každých podmínek, tedy i bez proudu. V praxi by to znamenalo při nouzovém pohonu (ručně)odblokovat brzdu a zároveň kolečkem "držet" výtahovou klec aniž by "spadla" a dopravit ji do nejbližšího poschodí.
Takové řešení žádnou "bezpečnostní oponenturou" neprojde.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2009 21:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ploché lano není až taková novinka. Ještě se používají na elevační zařízení ozubené řemeny v metráži. Jinak z toho článku není jasné co se myslí tím bez převodovky. Možná že to nemá klasickou převodovou skříň naplněnou olejem ale převod tam nějaký musí být.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2009 21:36 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | http://www.automatizace.cz/article.php?a=2244
http://www.el-vy.cz/pohon.html
Ještě jsem si vzpomněl na jeden princip a nevím do jaké míry je průmyslově využíván a to je elektromotor s odvalovanou kotvou. Je to něco vzdáleně připomínající harmonickou převodovku. Rotor o něco málo menšího průměru než stator se přepínáním elektromagnetů odvaluje po statoru a rozdíl drah na jedno odvalení představuje natočení na výstupu. Tím je vlastně v jednom stupni realizován velký převod a navíc stroj může být pomaluběžný.
|
|
