Podlahové kúrenie pre NED-vyhodené peniaze |
Autor: Milan Krížik
Datum: 08.06.2009 18:53 |
K tomuto som dospel po dvojročnej prevádzke podlahovky v NED.Dôvody sú nasledovné:
Podlahovka sa veľmi dlho rozkuruje a nábeh teploty je veľmi pomalý.
Regulácia nie je možná pretože NED má pokles o jeden stupeň pri teplote -10 stupňov aspoň 12 hodín.
Ak by bola možná tak len o 0,5 stupňa čo nemá význam
Bežný človek je v pracovnom týždni preč z domu 10-12 hodín a podlaha si veselo odovzdáva teplo do priestore takže kúri a zároveň sa ochladzuje úplne zbytočne.
Náklady na komplet 150 m2 s reguláciou a kotlom boli 200 000 Sk.
Ak by som kúpil 12 priamovýhrevných radiátorov po 1800 Sk/ks stálo by ma to 10x menej!!!
Určite by som ušetril aspon 30% nakladov na kúrenie,ktoré by kúrilo vtedy keď treba.
Odporúčam všetkým budúcim majiteľom NED či PD aby nevyhadzovali peniaze za predraženú podlahovku a dali si radšej nainštalovať výhodne priamovyhrevné konvektory.Ten komfort je zaplatený príliš vysokou sumou aj prevádzkovými nákladmi.
Viem že všetci užívatelia sú spokojný a milióny usmiatych investorov to podčiarkujú,veď kto by priznal,že on sám najmúdrejší urobil blbosť.
Tak a teraz do mňa!
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Juliana Mládeková
Datum: 05.01.2012 20:53 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108162
reakce na ... | VEĽKÁ PRAVDA!!
My sme sa pred rokom nasťahovali do ned. Stálo to dosť peňazí, zatepliť,kvalita materiálov..atď, keď mi prišla ponuka na kúrenie za 200 000 Sk,povedala som si, že načo sme vrazili tolko peňazí do toho, aby sa dom musel čo najmenej vykurovať a potom neušetríme na vykurovacom systéme.. Bývame tu druhú zimu, máme rekuperáciu s dohrevom a elektrické olejové radiátory, vyťahujeme ich len keď je už naozaj zima - tak 3 na mesiace. Celé to stálo 300 eur a je to úplne v pohode, radiátory sú problém z hladiska suchého vzduchu a vysokej spotreby, ale nie v ned! Kúria málo, nie ako v paneláku, alebo starom dome!
|
|
 | Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 06.01.2012 07:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Velká pravda je - nekupovat předraženou podlahovku.
Dá se pořídit daleko levněji. Natáhnout trubky si můžete i sami. To není žádný problém. Odborná práce je spíše určení tepelných ztrát místností a návrh smyček. Ovšem podobně je návrh potřeba udělat i pro jiné systémy topení. Taktéž izplace pod PT a zalití podlahy se dělá, i kdyby tam PT nebylo.
Kdo topí přímotopy apod. tradičně do investičních nákladů nepočítá speciální blokované rozvody, navýšení výkonu (platbu za rezervovaný výkon), apod. Zato u PT připočte vše, včetně betonu a dlažby na podlaze, které by tam byly tak jako tak. (Nebo by tam byla jiná podlaha a krytina ve stejné ceně).
Taktéž u spotřeby energie a tedy platby je potřeba uvažovat zvláště u PD s malou ztrátou současně také ohřev TUV. I když máte malou spotřebu na topení, připočtěte také spotřebu na ohřev TUV. Teprve pak uvažujte spotřebu energie a rozdíl platby za jednotlivá média (elektřinu, plyn, dřevo apod.).
Teplovodní PT totiž umožnuje použít i levnější zdroje, než elektřinu včetně ohřevu TUV.
Další pravda je, že dnešní nastavení tarifů za elektřinu zvýhodňuje ty, co mají sazbu na topení, ale vlastně s ní netopí (případ PD, kde se topí velmi málo a větší spotřeba je ostatní elektřina, z toho značná část ani ne na ohřev TUV). Toto se ale postupně mění.
Ovšem v příspěvku, který toto vlákno založil se neprávem PT přičítá vše, co se majitelce nelíbí.
Třeba to, že nekolísá vnitřní teplota. To je ovšem vlastnost PD s akumulační hmotou uvnitř tepelně izolační obálky. Samotné PT s tím má málo společného. Ostatně, že teplota nekolísá já osobně považuji spíše za přednost. Specielně u PD, kde by případný pokles teploty o 1°C za 8 hod a výpočtové ztrátě dejme tomu 3 kW způsobil úsporu cca 0,17 kWh.
|
|
| Autor: petr kocina
Datum: 06.01.2012 10:43 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105454
reakce na ... | Specielně u PD, kde by případný pokles teploty o 1°C za 8 hod - takovy brutalni pokles teploty za tak kratkou domu je v pasivnim dome nemozny i bez podlahoveho topeni.mozna tak pri venkovni teplote -30st a nizsi.
|
|
| Autor: jaroslav Šalý
Datum: 19.01.2012 07:35 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100056
reakce na ... | největší omyl vytápění s podlahovkou je přerušované vytápění. Pro podlkahové vytápění platí trvalé vytápění - oběhové čerpadlo jede celou sezónu a reguluje se vstupní teplota do podlahovky.
Toto bohužel, ani mnozí projektanti nejsou schopni zákazníkovi sdělit.
|
|
| Autor: Zdenek Smid
Datum: 19.01.2012 12:43 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100607
reakce na ... | Nejsem si tak osobne jisty jestli je tohle univerzalni pravda:
1.) obehovka taky neco zere
2.) bez AN by mohlo dojit k cyklovani zdroje tepla
Ja osobne ted topim v kombinaci s vdzuchovym TC cca 4-6 hodin, pres den, bez AN. Komfortu se to nedotyka. Duvodem je vyuziti vyssi teploty pres den a pak hlavne zabraneni cyklovani TC.
Sam nevim, co je lepsi. Mam v planu na tyden zkusit nepretrzity provoz a porovnat spotrebu i pocet startu kompresoru.
|
|
| |
| Autor: Zdenek Smid
Datum: 06.01.2012 08:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100607
reakce na ... | Za podlahove topeni (tzn. trubky, rozvadece,skrinky,sponky a ostatni drobnosti) jsem dal mene nez 30 tis CZK. Pokladka svepomoci. Veskere ostatni castky (TC, regulace, boiler) bych s velke casti musel dat i pri jinych zpusobech vytapeni, pripadne by me staly v prubehu nekolika let jako dodatecne naklady.
Do NED podle me urcite podlahovka smysl ma, do pasivu uz podle me ne, pokud tam je (musi byt) rizene vetrani.
|
|
| |
Autor: Pavel Kohout
Datum: 13.06.2009 20:19 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Využiju této diskuze k následující úvaze. Při projektování NED a PD se neustále zdůrazňuje nutnost orientace domu vzhledem ke světovým stranám tak, aby zisky od Slunce v zimě byly co největší. Dále se doporučuje pro NED a PD nízkoteplotní otopné soustavy, např. podlahové vytápění.
Pak se tady dočtu, že podlahové vytápění má obrovskou setrvačnost (logicky) a že se tedy nevyplatí žádné útlumy a regulace je velmi pomalá.
Pokud mám tedy NED a PD a podlahové vytápění, jak využiji zisky od Slunce v zimě? Podlahové topení na tyto zisky vůbec nemůže zareagovat.
Mohl by mi někdo z přítomných odborníků toto vysvětlit, prosím?
|
|
| Autor: jaroslav Šalý
Datum: 13.06.2009 20:26 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Již to tu bylo několikrát proto:
podlahové vytápění je nízkoteplotní a má "samoregulaci". Při zisku zvenku se zvedne teplota a podlahovka "sama" snižuje výkon tím, že se sníží rozdíl teplot
|
|
| Autor: Vláďa z Valach
Datum: 13.06.2009 20:49 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Opět trochu teorie. Teplota v objektu je dána rovnováhou mezi energií vstupující a vystupující. Pokud nějakým způsobem tuto rovnováhu naruším po čase dojde opět k nastolení rovnováhy. Když to přeženu a zastavím přísun energie do objektu začne jeho teplota klest na úroveň která je dána vnějšími podmínkami. Rychlost této změny je dána obálkou a vnitřní akumulací objektu. Akumulace objektu je energie kterou obsahuje stavební materiál mení možno postavit objekt bez akumulace (pouze stan). Rychlost změn je dána za jaký čas se vyzáří do okolí energie z objektu. Obráceně teplota v objektu stoupá takovou rychlostí jak se objekt ohřívá rozdílem energie mezi energií dodanou a vyzářenou. Standardní objekt má akumulaci cca 100 kWh/stC. Když bude dům dobře izolován tak izolační materiály snižují sice akumulaci ale také méně energie pouští ven. Počítejme že u NED bude akumulace 50 kWh a maximální spotřeba cca 2kWh. Z tohoto vztahu vychází že ochlazení celého domu o jeden stupeň dojde při maximální spotřebě až po 25 hodinách a to za předpokladu že žádná energie nebude celou dobu přivedena. Z těchto důvodů jsou energetické zisky přes dobře izolovanou obálku objektu celkem zanedbatelné. Ohřeje se sice vzduch ale do materiálu objektu se to přenese minimálně. Snad jsem to popsal srozumitelně jinak dejte otázky, dík za pochopení. Vláďa.
|
|
| Autor: Zdeněk Jícha ing.
Datum: 13.06.2009 21:48 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | fakt to u klasiky vychází asi 1OOkWh/1°C pro 200m2 skoro přesně, nikdy jsem to nepočítal až teď. Dobře vysvětleno, i když víme, že to s teplem není tak jednoduché. Posouvají se gradienty v konstrukcích, vstupuje do toho vlhkost a zisky přes skla z oslunění v řádu kW, což může být pro objekt s velmi malým vyzařováním a malou akumulací nepříjemné. Proto se u PED volí vzduch jako teplo a chladonosné médium a regulace je náročnější. Taky vnitřní spotřebiče vydávají hodně - např. sušička na prádlo dává až 4kW. Od NED bych se klonil už k podlahovému topení s anhydritem nebo dokonce v suchém provedení.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 13.06.2009 21:50 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Když se mluví o té akumulaci, tak zkusím umístit zde 2 obrázky, které jsem již dříve v souvislosti s tzv. infratopením chtěl uveřejnit a vysvětlit jaké pochody probíhají při převážně sálavém topení a jaký je to prevít ta akumulace a co se stane, když dám pokyn na termostatu aby bylo o 1°C tepleji a taky jsem chtěl říci jaký je to nesmysl tvrdit, že zdi u převážně sálavého vytápění jsou o 2°C teplejší. To by se pak ten byt měl "podlahové topení" na 6-ti plochách. Taktéž je tam znázorněn plošný element vzduchu a zdiva o tloušťce 2 cm, to si každý umí představit a jak snadné je tento element ohřát (pokud mu v tom nebrání chladnější zeď) a jak těžké zdivo. Taktéž je tam doloženo, že pouze konvekční část panelu dokáže za hodinu zvednout teplotu vzduchu o 34°C pokud by tomu nebránila opět chladnější zeď. Zato ohřát zeď do hloubky 2 cm je možné ale za předpokladu, že tepelné ztráty budou na tu hodinu v praxi nulové a to není možné. Z toho jednoznačně rezultuje, že v momentu navyšování teploty musí být dostatečný přebytek výkonu aby v dohledné době šlo zvládnout akumulaci.
|
|
| Autor: jaroslav Šalý
Datum: 13.06.2009 23:14 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | JDE O DVĚ VĚCI
Takto nelze srovnávat s podlahovým vytápěním
a u nízkoteplotního teplovodního podlahového vytápění neregulujete podle vnější teploty - teploty vzduchu v místnosti, ale regulujete vnitřní teplotu - teplotu vody
|
|
| Autor: Juliana Mládeková
Datum: 06.01.2012 15:34 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108162
reakce na ... | Nie som odborník, ale zo skúsenosti môžem povedať, že podľa mňa uvažujete veľmi správne. My máme dom orientovaný na juh a ak v zime svieti slnko, často netreba kúriť, alebo ak je v dome viac ľudí, príp. ak sa varí, pečie.. Na toto podlahovka reaguje veľmi pomaly. Mali sme podlahové vykurovanie v tehlovom byte, kde to bolo fajn, no v tomto dome si ju neviem predstaviť. Treba sa sa sústrediť na kvalitné zateplenie, okná,ale napr. aj teplé podlahové krytiny - my máme v celom dome korok. Podľa výskumu v miestnosti s korkovou podlahou je teplota vyššia až o dva stupne oproti dlažbe!
Ak niekto dokáže spraviť podlahovku za 30 tis. je to super, no myslím, že väčšinu ľudí to vyjde o mnoho viac a bez veľkej pridanej hodnoty oproti priamemu vykurovaniu, napr. radiátormi.
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.01.2012 07:37 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Podlahovka reaguje velmi pomalu, když záměrně chceme změnit teplotu v mídtnosti.
Velmi dobře ji však udržuje na stejné hodnotě. Tedy rychle reaguje proti změně. I v případě solárních zisků.
Říká se tomu samoregulace.
Funguje to rím lépe, čím je menší rozdíl mezi teplotou povrchu podlahy (a také střední teploty otopné vody) a vnitřní teploty místnosti. Tento rozdíl je nejmenší, kdyyž je dům dobře zateplen a když není venku moc zima. Tehdy se používají nejmenší teploty na topení.
Příklad pro dobře zateplený dům a venkovní teplotu někde nad nulou (období nejvyšších solárních zisků):
Střední teplota topné vody 27-22=25°C, teplota povrchu podlahy 22°C.
Výkon PT při vnitřní teplotě 20°C - 100%
při vnitřní 21°C - 50%
při vnitřní 22°C - 0%
Pokud by byl zisk dlouhodobý, pomalu by se (v řádu několika hodin) začala zvšovat teplota povrchu podlahy na novou rovnovážnou hodnotu (někde kolem 23°C, ale to už solární zisky pominou.
Vidíte, že i v případě PT lze při rychlých změnách udržet stálou vnitřní teplotu.
|
|
| Autor: Juliana Mládeková
Datum: 09.01.2012 10:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108162
reakce na ... | V poriadku, zrejme viete o čom hovoríte, ja som len laik, no o tom aký typ kúrenia použiť sme rozmýšľali veľmi dlho, zisťovali, čítali.. atď.. a skúsenosť ma utvrdzuje v tom, že sme sa rozhodli správne. Totiž to- ako píšete, že podlahovka reaguje pomaly ak chceme zámerne zmeniť teplotu, je práve problém! A to, že udržuje konštantnú teplotu je fajn a možno v zime ani tak nevadí ak sa náhle teplota zvýši(slnko, pečenie, návšteva..) no neviem si to predstaviť v prechodnom období, viem, že ak už podlahovku zapnete, mala by ísť, no v prechodnom období stačí len prikúriť večer, alebo ráno, ak svieti vonku slnko, je v dome úplne teplo.. atď. Plus je tento systém náročnejší na výber podlahy, rozmiestnenie nábytku, ťažko sa k nemu v prípade poškodenia dostať . A najmä: radiátory má stáli 35 eur kus - sú to elektrické panelové radiátory s termostatom. Podlahové vykurovanie- napriek tomu čo niektorí píšu sma mali v ponuke nalacnejšie sa 200 000 Sk.
|
|
| Autor: melkor unlimited
Datum: 09.01.2012 20:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100033
reakce na ... | ... lus je tento systém náročnejší na výber podlahy, rozmiestnenie nábytku, ťažko sa k nemu v prípade poškodenia dostať . A najmä: radiátory má stáli 35 eur kus - sú to elektrické panelové radiátory s termostatom. Podlahové vykurovanie- napriek tomu čo niektorí píšu sma mali v ponuke nalacnejšie sa 200 000 Sk.
1) čo a ako by ste chceli na podlahovom kúrení poškodiť?
2) aj na podlahové kúrenie môžete dať ako finálnu vrstvu takmer čokoľvek .... ak podľa toho priprvíte projekt
3) radiátory so sebou pťinášajú omnoho viac "šaškovania" s nábytkom. NIekedy s nádychom hororou .... keď sa na mieru vyrobený nábytok kvôli tým trčiacim veciam nevojde ....
4) 6638 EUR za podlahové kúrenie .... asi tak 250 - 300 m2. Zrátajte si o koľko Vás chceli obabrať.
Ja som si za svoj život užil šporák na uhlie, naftové kachle, piecku na drevo, radiátory, akumulačky aj priamoohrevné panely ..... a nič z toho vo svojom dome na staré kolená nechcem.
|
|
Autor: Michal Spořivý
Datum: 11.06.2009 12:14 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Odpověděl jste si sám aniž byste svoji odpověď pochopil. Vyhodil jste peníze, ale ne za podlahové topení, ale za zbytečnou regulaci. Vypínat topení na těch pár hodin, co jste v práci, nemá u nízkoztrátového domu smysl, nepřináší to žádné úspory ani kdyby jste topil přímotopy.
Naopak podlahové topení úsporu přináší v rozložení teploty v místnosti. Pokud je vám zima od nohou, bude vám zima ikdyž je v prostřed místnosti teplo. Největší rozdíl je v koupelně, pokud stojíte na ledové podlaze, je vám zima ikdyž má vzduch 30*C.
Já mám ve třetině místností podlahovku, ve zbytku radiátory, ten rozdíl pociťuji dost jasně.
Vlastní podlahovka mě stála 30.000Kč za 60m2 včetně rozdělovače. Počítám pouze vícenáklady oproti betonové podlaze. Když si spočtu, kolik by stály radiátory, zas tak moc bych neušetřil.
|
|
| Autor: Milan Krizik
Datum: 12.06.2009 18:50 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Regulator stal len 2000.Sluzi len na udrzanie teploty na 22 stupnov.
Preco by mali byt konvektory horsie pre NED?
|
|
Autor: Honza Ringo
Datum: 10.06.2009 09:35 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Taky souhlasím s ostatními diskutujícími že tvrzení autora tohoto vlákna je pro normální ND nesmysl. Pravdivé by mohlo být jen např. pro víkendové chalupy kde útlumy mohou mít smysl, v bežných ND je lépe držet konstatní teplotu.
|
|
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.06.2009 15:29 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ohledně šetření energií poklesem teploty jste si odpověděl sám:
Cituji:
Regulácia nie je možná pretože NED má pokles o jeden stupeň pri teplote -10 stupňov aspoň 12 hodín.
Ak by bola možná tak len o 0,5 stupňa čo nemá význam
Ani slovo o použitém systému topení. On totiž ten pokles v NED nemá smysl tak jako tak. NED chladne pomalu i bez PT.
Úplné ustálení tepelných toků od zapnutí PT sice trvá mnoho hodin, ale zahřeje se už po cca 3 hodinách a značnou část výkonu (danou teplotou topné vody) je schopna předávat po cca 5 hodinách. To je má vlastní zkušenost a to mám 6,5 cm betonu. U tenčí vrstvy anhydridu to bude příznivější.
V případě NED, které chladne pomalu je právě PT "rychlejší", než stavba, což je dobře.
Problém s pomalým náběhem PT by byl větší v domě s rychlým chladnutím. Vezměme situaci, kdy objekt chladne z mírně "přehřátého" stavu. V určitém čase (daném poklesem teploty pod žádanou hodnotu)zapne termostat PT. Dejme tomu, že 3-5 hodin bude trvat, než PT bude dávat výkon potřebný k pokrytí okamžité ztráty. Dům s rychlým chladnutím do té doby ještě zchladne a může dojít k už nepříjemnému poklesu teploty. Jestliže ale máme NED, kde je pokles o 1°C za 10 hodin, tak teplota "do náběhu" PT může poklesnout max tak o 0,5°C, což ani nepoznáte.
Dále u PT je samoregulace, která funguje velmi znatelně a sama od sebe se snaží udržet stálou teplotu. Existují také "chytré" termostaty, které si pamatují dobu odezvy a tak "vědí" o kolik dříve je nutno výkon zvýšit a jak dlouho před dosažením žádané teploty ho zase snížit.
Jak tu psal už kolega, PT nelze komfortně regulovat systémem on-off (voda 50°C, nebo nic). Regulovat je nutno spojitě (plynule) a základem by měla být venkovní teplota, která se také mění relativně pomalu.
Těch 200000 sk bylo jen za trubky, kotel rozdělovaž a montáž? To bylo tedy opravdu předražené. Izolaci do podlah a beton (anhydrit, nebo něco) byste přeci do podlah musel dát tak jako tak.
|
|
| Autor: jaroslav Šalý
Datum: 09.06.2009 15:58 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | A právě proto, že ty změny jsou při "nízké" teplotě pomalé a ne mo velké, je možno jednoduše regulovat "ručně". Pokiud nejsou výkyvy teplot a dům má akumulaci, stačí při větších změnách v předstihu podle předpovědi počasí regulovat o cca 2°C teplotu vody, na vnitřní teplotě se téměř neprojeví
- nejsou zapotřebí žádné regulační systémy
|
|
| Autor: Vláďa z Valach
Datum: 09.06.2009 16:37 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Zas až tolik degradovat provoz podlahového topení není nutné. Při dnešních možnostech kdy jsou za celkem malý peníz regulační ventily s ovládáním termostatickým ventilem vybaveným kapilárou až 10m dlouhou (snímání vnitřní teploty do dostupné vzdálenosti). Venkovní teplota se mění velmi pomalu a proto takový jednoduchý regulační systém zajistí velmi pohodlné užívání domu k plné spokojenosti.
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 11.06.2009 10:39 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | jsem zvedav jak se PT bude chovat v pripade PD.maximalni teplotu topne vody predpokladam do 25st spis mene.
nehodlam porizovat nejake venkovni cidlo.technicky by to slo pouze bezdratove.
|
|
| Autor: Milan Krizik
Datum: 12.06.2009 19:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Fotogalerie:
 | 200 000 je za normalnu kvalitu a zaruku normal.Tu vidite rozpocet bez kotla.
Rurku mam na hustotu 10 cm.
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 13.06.2009 12:51 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | a proc ji mate na 10cm to mate takovy ztraty ?????????????
mam cca 30cm
jenze firmy aby co nejvice prodali a meli co nejvetsi mnozstevni rabat se spoji s projektanty 5x to predimenzuji a ten co to plati se nestaci divit.vzdyt preci chteji mit rezervu stejne jako statici.cim vetsi rezerva tim lepe,vzdyt oni tu predimenzovanost neplati !!!!!!!!!!!! a material s praci taky ne !!!!!!!chce si mi z techto lidi akorat zvracet :-(
proste vyuzivaji neznalosti lidi a ne aby jim pomohli.je to pakaz stejne jako politici.cest vyjimkam a par se jich najde.treba se nam k tomu vyjadri i pan Smrcka coby projektant,ktery ma taky podlahove topeni a rekne nam svoji roztec trubek.
nemam zadny projekt na podlahove topeni a roztec jsem si urcil sam podle ztraty.ono mit 10m nebo 3m trubek do m2 je dost propastny rozdil !!!
|
|
| Autor: Milan Krížik
Datum: 21.06.2009 19:38 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | 10 cm mám kvôli výkonu.Projektant mi vypočítal,že keď chcem v budúcnosti použiť na dokurovanie solárne kolektory a vstupnú teplotu vody 30 stupňov,rúrka musí byť hustejšie.
Teraz kúrim tiež s 30-35 stupňovou a stačí to.
|
|
| |
Autor: Vláďa z Valach
Datum: 09.06.2009 09:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Mnohokrát zde bylo řečeno že snižováním teploty a opětovným natápěním se u podlahového topení nic neušetří. Když vemu že standardní teplotu v místnosti máte 22stC a pravděpodobná nejnižší vnější teplota u Vás bude -15stC, tak snížením teploty uvnitř Vašeho domu o 1stC ušetříte 2,7% okamžitých topných nákladů. Dále člověk si musí uvědomit charakteristiku domu jako celku. Když budete mít doma radiátorový systém tak se Váš dům bude chovat obdobně. Pro podlahové topení je charakteristická dlouhá doba na ustálení parametrů. Váže se zde akumulační schopnost podlahy k akumulační schopnosti domu jako celku. Za běžných podmínek trvá ustálení poměru mezi topným výkonem a tepelnou spotřebou cca 72 hod (tři dny) po této době se usadí všechny parametry do normálu. Máte zhruba tři možnosti jak Váš dům regulovat. Termostatem kdy během topení jede podlahovka na plný výkon (není vhodné - velké přetápění), ekvitermní regulace kdy se řídí teplota topné vody signálem od vnějšího čidla teploty (výhodné pokud je zde korekce od vnitřní teploty, jinak potíž se stanovením vhodné topné křivky) nebo řídíte teplotu topné vody dle vnitřní teploty (systém využívá velké samoregulační schopnosti objektu a vždy se někde usadí). Zatracování podlahovky je způsobeno tím že Vás Váš dům tak trochu přepere. Člověk nemá ovládat ale pomáhat a potom to bude k Vaší spokojenosti.
|
|
