Autor: David Hanyáš
Datum: 15.09.2009 10:19 |
Dobrý den,
rád bych se poradil která opatření popřípadě jejich vhodnou kombinaci mám zvolit při kompletní rekonstrukci domu(cca do 250m čtverečních)
Chtěl bych krbová kamna s nějakým rozvodovým systémem teplého vzduchu, poté bych rád použil fotovoltalickou el. popřípadě i solárních kolektorů a tím pádem vyřešil topení a ohřev vody. Nevím zda je dobré do toho ještě zakombinovat rekuperační jednotku, či tepelné čerpadlo.
Nerad bych systém překombinoval, ale nevím co s čím je nejlepší varianta řešení.
|
|
Autor: Pavel Kárník - SEVEn
Datum: 25.09.2009 12:19 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
Váš dotaz vyžaduje návrh několika řešení, neboť z logiky věci vyplývá, že nelze postihnout všechny vaše alternativy najednou. Základním údajem je tepelná ztráta objektu a spotřeba teplé vody (TV.) Tyto dva údaje umožňují stanovit nejen velikost zařízení, ale také jejich kombinace. Za předpokladu kompletní rekonstrukce staršího domu můžeme předpokládat, že jeho spotřeba tepla k vytápění bude okolo 80GJ/r a 25GJ/r pro TV. Takto kvalitně zateplený dům již bude vyžadovat nucené větrání a s výhodou lze použít VZT jednotku s rekuperací.
V kvalitně zatepleném domě není vhodné využívat krbová kamna k vytápění. Tato kamna se vyznačují velkým výkonem a nelze je ani dobře regulovat. Místnost, kde jsou krbová kamna umístěna, bývá většinou přetopena a krbová vložka odvádí zbytkové teplo. Teplo se rozvádí teplovzdušně tzn. soustavou vzduchovodů do jednotlivých místností nebo je zavedeno do akumulační nádrže, ze které jsou napájeny radiátory teplovodního vytápění nebo podlahové vytápění. Akumulační nádrž bývá také využita k ohřevu teplé užitkové vody. Toto řešení vyžaduje dostatečný prostor pro nádrž s příslušenstvím. V období, kdy nebude akumulační nádrž nabíjena teplem z krbových kamen, musíte zajistit náhradní zdroj tepla. K tomu může posloužit tepelné čerpadlo (TP), které bývá ve třech variantách řešení. Varianta *vzduch – voda* je investičně nejlevnější, ale provozně nejdražší. Varianta *země – voda* je investičně náročnější a ekonomicky výhodnější. Varianta *voda – voda *je investičně velmi náročná vyžaduje hluboké vrty, takové TČ pracuje v konstantním režimu, jeho provoz je nejlevnější. Pro všechny varianty platí podmínka dalšího nezávislého (bivalentního) zdroje, který v období nízkých venkovních teplot podpoří výkon TČ. Většinou to bývá elektrický zdroj nebo jiný teplovodní kotel apod. Pro projekt TČ země – voda a voda - voda musí být zajištěny ještě speciální podmínky tj. vydatný zdroj podzemní vody, pro TČ země x voda ještě vhodná tepelná vodivost zeminy apod.
Solární fototermické kolektory lze využít pro přípravu teplé vody (TV), ale také k přitápění objektu. Fotovoltaické panely jsou vhodné k výrobě elektřiny. Přibližně lze říci, že výkon 1kWp vyžaduje plochu cca 20m2 a ročně vyrobí cca 850 – 950kWh. Základním předpokladem k zajištění správné funkce kolektorů je jejich orientace na jih. Jiné orientace dávají menší výtěžky energie.
Z výše uvedeného vyplývá, že řešení se odvíjí od tepelné ztráty objektu, počtu osob a finančních možností investora. Řešení bych hledal u energetického auditora, který navrhne několik variant a zároveň spočítá jejich ekonomickou návratnost. Tyto informace Vám usnadní rozhodování o konkrétním řešení. Nakonec je přizván projektant, který navrhne konkrétní zařízení včetně všech náležitostí, zejména propojení systémů a jejich regulace. Dále zbývá jen vybrat realizační firmu. a navrhne realizační firmu.
|
|
