Diskuse ke článku: Domovní vegetační ČOV

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Domovní vegetační ČOV

Reklama

Redakce @redakce před 10 roky

Diskuse ke článku: Domovní vegetační ČOV

Plné znění článku: Domovní vegetační ČOV

Anotace článku: Základem dobře fungující vegetační čistírny je mechanické předčištění pro zadržení maxima plovoucích a usaditelných nerozpuštěných látek. Následuje filtrace s mokřadní vegetací pro odstranění organického znečištění, amoniakálního znečištění, fosforu, síry, těžkých kovů a dalších kontaminantů.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

VR Vít Rous @vit.rous

Myslím, že se dostáváme nyní na stejnou rovinu, což mne velmi těší, protože k tomu by taková diskuse měla vést.…

před 10 roky

MK Michal Kriška @michal.kriska410

Ad 2: KONCENTRACE AMONIAKU V KČOV Podívejme se tedy konkrétně na amoniak. Proč nesrovnávat naše a Rakouské kořenové…

před 10 roky

JK Jaroslav Kršňák @jaroslav.krsnak

Ahoj :) Předem chci poděkovat Michalovi za konstruktivní článek o kořenovkách. Stejně se mu asi budeme opět věnovat…

před 10 roky

8 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JK Jaroslav Kršňák @jaroslav.krsnak před 10 roky

Ahoj :)

Předem chci poděkovat Michalovi za konstruktivní článek o kořenovkách. Stejně se mu asi budeme opět věnovat pouze mi, kteří se v tom hrabeme, ale i tak je to vždy příjemné rozvíření klidné hladiny :)

Jinak souhlasím s konstruktivní diskuzí, ale protože je ve hře vždy více rovin, tak vše na jednom článku určitě nesladíme.

Kořenovky jdou opravdu vychytat s pomocí aerace, čerpadel, nosičů biomasy v septicích, biologických septiků, větších septiků a dalších technologií, ale naší snahou by mělo být zachovat co nejpřirozenější a "nejjednodušší" proces, který nám příroda umožní. Ten poznat a tomu přizpůsobit naopak produkování odpadních vod. Dokud bude trend vypouštění čehokoliv a hledání jak to vyčistit, tak je to stejně špatně a bez dobrého konce, protože nikdy nebudeme nejchytřejší a vždy nám něco někam uteče. Pokud nám možnosti přírody ukáží, co si můžeme dovolit do přírody poslat a co ne, tak dostaneme krásnou zpětnou vazbu, která může postupně redukovat naopak svět výrobců celé všehochuti a tím se přiblížit původní smysluplnosti cyklu živin. Takto uvažuji já osobně a vidím v tom jediné řešení celé nejednoduché problematiky čistění odpadních vod.

Mějte se hezky Jarda Kršňák

VR Vít Rous @vit.rous před 10 roky

Dobrý den,
jako osoba věnující se projekci a realizaci kořenových čistíren bych nejprve poděkoval za možný podnět dovnitř i ven naší komunity ohledně fungování kčov v České republice a jejich návrhových parametrů. Také jsem rád za zmínění pojmu "constructed wetland - umělý mokřad", který já osobně propaguji vzhledem k tomu, že je přesnější něž český pojem "kořenová čistírna". Jsem zvědav, jak se do budoucna vypořádáme s termínem "engineered wetlands", který se ve světě objevuje čím dál tím častěji a jejichž funkční principy se snažíme v naší společnosti implementovat do našich návrhů.
K danému článku mám však několik připomínek, které jeho hodnotu z odborného hlediska zbytečně snižují:
1. Tvrdit, že fungujících čistíren je velice málo, je dost silné tvrzení na to, že není podložené žádným odkazem na studii, která by to dokladovala. Jako člověk, který se podílel na publikaci odborných/vědeckých článků nechápu, jak takové tvrzení může projít recenzím řízením bez korekce. Bylo by také definovat, co je považováno za nefunkční čistírnu - jestli ta, která nesplňuje limity nebo i ta, která má provozní vady, ale limity splňuje (častý případ čistíren postižených kolmatací nátokové zóny - paradoxně často čistí lépe, díky lepšímu provzdušnění..). Nevím tedy k čemu je recenzní řízení, když pouští neozdrojované výroky, tvářící se jako fakt..
2. Z odborného hlediska by bylo více než slušné uvést, jaké jsou limity pro vypouštění u nás a v Rakousku. Ono totiž srovnávat čistírnu, která musí splňovat u amoniaku 10 mg/l na výstupu (Rak.) a 20 mg/l (ČR) není zrovna moc "metodologicky" správné.. Prostě, co si budeme povídat, u horizontální kčov pro limit 20 mg/l amoniaku na výstupu vychází 5m2 s o dřenýma ušima a pro 6-7 m2 (většinou navrhujeme my) vychází s 90% mírou pravděpodobnosti, že to vždy splní (počítáme plochu trochu sofistikovaněji, než je uvedeno v článku). Zatímco pro limit 10mg/l to vychází na nějakých 12 metrů (stejná pravděpodobnost). Pak už je vertikální kčov samozřejmě jasná volba (pro stejnou pravděpodobnost vychází 5m2 - pro 80% jsou to 4m2). BSK, CHSK a NL pro tyto plochy jsou samozřejmě bez problému. Takže by bylo dobré srovnávat srovnatelné.
3. Z obsahu článku to vyznívá tak, že čistírny s podpovrchovým vertikálním průtokem jsou u nás nějaká neznámá technologie. Samozřejmě, že tomu tak není, ale jejich nasazení se, vzhledem k bodu č. 2, vyplatí až u větších čistíren (my s nima uvažujeme většinou od nějakých 10 EO a výše, jinak běžně 50EO a výše). Je to dané zejména tím, že horizontála je prostě investičně méně náročná a v případě malého spádu (potřeba el. energie) i provozně a situace je prostě taková, že kupní síla u nás je trochu jiná než v Rakousku. (je možné, že kdyby člověk rozpočítal vyčištění štěrku po cca 10-20ti letech provozu hor. kčov, tak by to vyšlo dráž než vertikála, ale možná taky ne..)
4. Z článku mi vychází, že hlavní problém kčov je zejména špatně fungující předčištění, proto moc nechápu proč se to vztahuje na celou technologii. Problém kolmatace u kčov je dlouhodobě znám a i jeho řešení pomocí nasazení větších frakcí v rozvodné zóně je známé (i když jednou ke kolmatci stejně dojde, což je ale problém i vertikály..), tak mi není jasné proč článek v podstatě zavrhuje tento typ mokřadu, když v některých případech je prostě nenahraditelný (co třeba denitrifikace..).
My tedy již začínáme používat jiné typy předčištění násobně účinnější než běžný septik nebo štěrbinovka, proto považujeme horizontální kčov za stále vhodný systém pro mnoho případů, i když navrhujeme i daleko vyspělejší hybridní systémy.
Závěrem bych rád podoktl, že i tzv. špatně fungujucí kčov (kolmatace) funguje mnohem lépe, než prokoplá žumpa, nebo vypojená krabicová ČOV. :)
Vít Rous

MK Michal Kriška @michal.kriska410 před 10 roky

VR Vít Rous @vit.rousDobrý den a předně díky za pohotovou reakci.
Pokusím se reagovat postupně, nejspíše ve více samostatných příspěvcích - aby byly příspěvky přehlednější.

NÁZVOSLOVÍ KOŘENOVÝCH ČISTÍREN:

Čeština přes svou složitost dospěla do situace, že kolem "kořenových čistíren" proběhlo již několik odborných diskuzí, dialogů, rozhovorů a vyměněno bylo spousta názorů. Pravda je, že přes rozmanitost naší slovní zásoby nejsme zatím schopni uspokojit všechny zainteresované (botaniky, chemiky, biochemiky, techniky, ekology, architekty, laiky atd...).
Můžeme zmínit: přírodní čistírna, vegetační čistírna, kořenová čistírna, umělý mokřad, extenzivní čistírna, pasivní čistírna, rákosové filtrační pole apod., ale ani jeden z nich není nejvýstižnější, ani jeden z nich nepopisuje s nadhledem komplexně tento systém. V angličtině časté "constructed treatment wetland" volně přeložitelné jako "umělý čistící mokřad" se u nás nejspíše nevryje pod kůži - byť se mě osobně zamlouvá nejvíce. Laici používají a používat budou "kořenovka", nicméně ČSN "názvosloví ve vodním hospodářství" se tento název nejspíše nedostane.
Vámi uváděné "engineered wetlands" může být určitě námětem do dalších diskuzí, vedených v odborných kuloárech, můžeme to brát jako podnět a… můžeme doufat, že výsledek bude pozitivní. Statistiky z vyhledávače google.com zatím hovoří ve prospěch "constructed wetlands" = 688 tis. výskytů, "engineered wetlands" = 389 tis. výskytů, dále "treatment wetlands" = 14 tis. výskytů.

Reakce na další Vaše připomínky uvedu tedy v dalších příspěvcích.
Díky,
Michal Kriška