Poradí někdo správný postup při položení zemnícího pásku,musí být položen pod celým obvodem domu,zda musí být v každém rohu vyveden,jakou velikost pásku atd.Děkuji
Mám jeden možná debilní dotaz na odborníky, ale přece... Když je zemnící pásek v základech spojen s uzemněním v domě, je s ním tedy spojena kostra pračky, lampičky a pod...
Když do bleskosvodu uhodí blesk, tak je bleskosvod spojen s těmito spotřebiči. To opravdu nevadí? (prosím, bez emocí :-)
Některé pravdy je asi třeba opakovat pořád dokola.
Nejlepší je samozřejmě udělat izolovaný hromosvod. Ale ne jen "nějak" izolovaný, ale izolovaný dostatečně. To Vám ale pak vyjde min. bezpečná vzdálenost hromosvodu od objektu 1 metr a víc (to se musí spočítat podle místních podmínek). Máte takový?
Pokud nemáte, pak nastupuje druhá metoda, a sice pospojovat. Všechno, bez výjimky. Co není pospojováno, na tom se může proti pospojovaným částem objevit napětí v řádu stovek kV až milionů voltů, s následným obloukovým výbojem a požárem. Ten vysoký potenciál (vyvolaný průchodem bleskového proudu do zemniče) se šíří celým objektem - stavební konstrukcí, trubkami, dráty... Obyvatel je pak v pozici vlaštovky sedící na drátech VN. Té se taky nic nestane, ale dá práci jí to vysvětlit.
Drobná poznámka: v tom vzorečku v čl. 6.3 je klíčová jedna drobná formulace: "k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování", čímž se má na mysli ekvipotenciální pospojování se zemničem hromosvodu.
Pan Vorlíček měl na mysli variantu bez tohoto pospojení, u kteréžto je třeba pro bezpečnou vzdálenost brát v úvahu i zemní odpor a geometrii zemniče hromosvodu; ten jednoduchý vzoreček tam neplatí. Typickým příkladem takového hromosvodu je opodál stojící stožár.
Dobrý den, já žádný problém nemám, věřte. Mám v hrubé stavbě "vše pospojováno", toto mi ale vrtalo hlavou, tak jsem se zeptal - líná huba - holé neštěstí, říkávala babička. Má to tedy znamenat, že když je při úderu blesku tento potenciál na spotřebičích i pod domem, nemůže to obyvatelům ublížit, protože potenciál v tu chvíli nemůže proudit skrz člověka proti zemi? (nejsem elektrikář, ani nemám pro elektřinu nadání, myslím, že to z mého dotazu průměrně inteligentní primát odtuší...) Nemusíte prosím citovat normy, ty předepisují způsoby ochrany, které nezpochybňuji, jen mne zajímá, proč se v takovém případě nemůže nic stát...(a jestli)
>Má to tedy znamenat, že když je při úderu blesku tento potenciál na spotřebičích i pod domem, nemůže to obyvatelům ublížit, protože potenciál v tu chvíli nemůže proudit skrz člověka proti zemi?
Máte-li splněný požadavek ČSN 33 2000-1, článek 131.6.2 osoby, hospodářská zvířata a majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku nadměrného napětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. at-mosférické jevy ........ Tak se vám nestane nic. Zjednodušeně: nainstalijte si alespoň třístupňovou přepěťovou ochranu. Stejně je to podle norem povinné.
Ale může se něco přihodit,provedením pospojováním všeho dle vašeho textu pouze snížíte riziko následků, žádná ochrana před bleskem nezamezí 100 % následkům při úderu blesku do budovy. I toto je nutné opakovat.
:-) bez emocí: ČSN 33 2000-1, článek 131.6.2 osoby, hospodářská zvířata a majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku nadměrného napětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. at-mosférické jevy, spínací přepětí), kdy je riziko nepřijatelné. Ona ta ochrana před bleskem není jen o tom hromsvodu - správně LPS = lightning protection systém = systém ochrany před bleskem (ČSN EN 62305-3, článek 3.1) Ten "hromosvod" je jen jedna součást systému.
Pokud by mi toto řešení někdo navrhl tak bych to odmítl to za prvé. Vámi popsaná situace nebo již realizovaná akce nevadí zejména propágátorům a prodejcům přepěťových ochran. Mají čím strašit a zdůvodňovat nabídku svých produktů.
Vlidna odpoved: Cloveka zabiji elektricky proud (ne napeti) od cca 30mA vyse (lisi se dle zdravotniho stavu, cesty proudu telem atd ...). Aby tento proud mohl projit lidskym telem, je nutne uzavrit elektricky obvod pomoci tela mezi dvema vodici (typicky je jednim vodicem podlaha a druhym visici kabel nebo probijejici zehlicka). Lidske telo ma odpor okolo 2kohmu (opet se lisi vlhkosti kuze zdrav. stavem atd.), k tomuto odporu lze pripocitat odpor podrazky atd. Z ohmova zakona si dopocitate rozdil napeti, ktery je nutny, aby telem prosel proud 30 mA pri odporu cca 2kohmy.
Jak je to s pospojovanim? Uhodi-li do domu blesk a vse je dobre pospojovano, tak se skokove zvysi uroven napeti na spotrebicich klidne o 1MV proti puvodnimu stavu, ale toto zvyseni je na vsech stejne (vcetne zeme), takze jestlize se drzite dvou kabelu a na kazdem je 1MV, pak rozdil 1MV-1MV =0V - telem neprojde zadny proud. Jina situace nastava, jestlize je nedokonale pospojovani (napr. vlivem odporu ve spatne dotazene svorce jednoho z vodicu). Pak v jedne ruce drzite 1MV, v druhe 0.9MV a proteka vami proud. treti reseni je udelat dokonale oddaleny hromosvod, takze je bleskovy proud sveden mimo dum a v dome se vubec nevyskytne. Toto reseni je vsak drazsi. Co se tyka prepetovych ochran, tak ty z velke casti slouzi k tomu, aby Vam spotrebic neposkodilo prepeti od blesku, ktery uhodil 2km dale, a ktery zpusobil zvyseni napeti v zasuvce kratkodobe na radove kV, zatimco napeti na zemnici svorce je 0V a citliva elektronika to nerozdycha.
Můžete být poněkud konkrétní a naznačit v čem a jakým způsobem vznikne cenový rozdíl mezi realizací vnější ochrany před bleskem-oddáleného hromosvodu u klasického rodinného domu o rozměrech 10 x 10 m a vnější ochranou před bleskem jejíž součástí je základový zemnič ? Dle mých informací realizace klasické vnější ochrany před bleskem vyjde do 15 000 Kč, pokud jsou použity tyčové zemniče vně budovy.
Nechci se teď pouštět do křížku s chodícimi encyklopediemi norem a vyhlášek. ale ším dále bude hromosvod od objektu tím je méně učinný. Musel by být ze všech stran ne jen na jednom místě. To co se dneska dělí je jen vyústění požadavků na bezpečnost. největší poměr cena a výkon. Jsou blesky kterí vám ani hromosvod nevezme a nebo je mine i když jsou těsně vedle. ale je to jen obrovská vyjímka. Budovy se taky nestavěj pevnější pro případ pádu letadla...
minimalni prurez mozna bude ovlivnen vodivosti pudy(nebo ceho, kdyz je v betonu...), dle ČSN EN 62 305 (...) coz by melo byt i v projektove dokumentaci
Chtěl bych se zeptat na uzemnění starého domu. Koupil jsem si domeček z 20 let a ted ho spravuji, elektriku hodlám dělat příští jaro a lelikož jsem vystudoval slaboproud se zaměřením na počítačové systémy tak to raději přenechám odborné firmě ale nerad bych se dočkal toho, že až budu mít hotovy betonové podlahy a stěny pak mi přijde elektrikář a řekne že se musí zatlouci uzemňovací tyče a podobně a je potřeba všechno rozmlátit. Situace je následující: po důkladném hledání po zemnícího pásku ani vidu ani slechu, dodatečné položení pásku kolem domu nepřipadá v úvahu ( dům je umístěn mezi domy a od ulice je 2,5 metrový asfaltový chodník) jediné volné místo je na dvoře (60m2) ale od sousedů jsem zjistil že po celém dvoře v hloubce asi +-20cm je dlažba z kamenů na štorc, takže asi se bude muset použít zemnících tyčí. Hromosvod je v dezolátním stavu a pochybuji že je i správně uzemněn. Otázka zní: šlo by využít pro uzemnění (vody, plynu, odpadu, bojleru, pojistkové skříně a PEN svorky) uzemnění hromosvodu který bude nově udělán tou samou firmou jako elektroinstalace nebo bude nutné uložit zemnící pásek do zeminy v místnosti a pak na nej přijde ipa s betonem. Nebo je případné jiné řešení tohoto problému. Předpokládám že zmiňovaná 20cm hloubka pro uložení zemnícího pásku je málo a bude nutné použít tyčí ( lze použít pásek a ten spojit s dvěma 2m tyčemi připevněnými na zemnící pasek na začátku a na konci pásku?)
Rad bych měl orientační představu než budu vybírat el. firmu.
děkuji za odpověď, případné Vaše zkušenosti na řešení tohoto problému na
Pokusil jsem se Vám odpovědět v jiném, zřejmě omylem Vámi zadaném dotazu. Doplním ještě o poznatek a zkušenost s vodivosti různých druhů zeminy a hloubky uložení strojených zemničů. V kamenitých a písčitých půdách dosáhnout předepsaných odporů je někdy takřka nemožné. Spojením různých druhů strojených zemničů se přiblížíte požadovanému odporu, ovšem nejvíce pomohou hloubkové zemnící tyče. Ty se dostanou do hloubek kolem dvou metrů, kde již nehrozí vysychání zeminy a změna odporu s tím spojená. S tím souvisí i hloubka uložní pásku. 20 cm je sakryš málo a chce to 80cm pod zámrznou hloubku. A spojení jednotlivých zemničů přes předepsané svorky, omotat pytlovinou a zalít asfaltem. Pozor na přechody pozink-měď, pokud budete přidávat zemniče k stávajícímu zemnění hromosvodu.
Když jsem před 44 lety vstupoval do praxe, tehdy ještě v třineckých železárnách tak mi parťák říkal věc, které se mi nechtělo tehdy věřit. Elektrikář si to musí třikrát ověřit ale kutil má vždy jasno. Slovíčko krize udělalo své a dnes máme samotvůrců v každém druhém baráčku přehršel. Všude byli aspoň dvakrát a někteří dokonce třikrát. A elektrikář je ten, co jim radí špatně, blbě to udělá a ještě za to chce nehorázné peníze. PRYČ od těchto všeumělů, proto-že problémy s IBP nebude mít on, ale elektrikář který to dodělával po něm-pokud se na to dá. Jeden příklad z praxe. V jedné obci investuje městský úřad nemalé miliony na tlakovou kanalizaci a jímky s čerpadly až po ovládací automatiky, umístěné na objektech domů. Majitelé domů si pouze za své připraví přívodní kabely 5*2,5, napojené na stávající rozvody elektriky v domě. Zde platí jasná pravidla jak, čím, co je k tomu třeba a z toho vyplyne za kolik. Nevěřili by jste, v jakém stavu jsou elektriky v jednotlivých staveních a co vše je nutno udělat. Že místo rozdělení sítě na TN-S se MUSÍ přizemnit dalším zemnícím páskem a spojení 4-vodič na pětivodič musí být podle nějakých norem to nezajímá nikoho. Hlavně aby to moc nestálo. Když jsem to všechno viděl a slyšel názory místích odborníků, dal jsem za pravdu mému parťákovi z doby vstupu do praxe a bral jsem radši nohy na ramena. Z toho plyne, že všeumělci byli, jsou a budou vždy. Elektrikáři, mějte se na pozoru a vše si třikrát nejdříve ověřte. Je to VYHRAZENÉ zařízení. U plynu těch kutilů moc není-tam si nebezpečí každý uvědomí- u elektriky je nebezpečí stejné, ne-li větší. Plyn bouchne a je po srandě. U elektriky se průšvich vleče pomalu, ale jistě.Uzemnění PE je důležitá věc pro bezpečnost, stejně jako použití proudových chráničů venkovních zásuvek ať už jakých koliv provedení.
Dobrý den. Pane Ukrt, jsem laik, normy a vyhlášky neznám. Přesto jsem si celou elektriku dělal sám a prošla revizí od revizáka, kterého jsem si našel v telefonním seznamu bez závad a bez připomínek. Protože mě to velice baví a v podstatě od dětství se hraju s elektrikou, tak si to pro sebe troufnu udělat sám. A v tomto případě jednoznačně mohu konstatovat, že jak zapojení, tak provedení a co je nejdůležitější, tak dodržení všeho, co vyžadují ty vyhlášky a normy jsem splnil bez ztráty kytičky. A proč to tak je ? Je to tím, že jsem opravdu učenlivý, a technicky zdatný, jako většina profesně vyučených.O to ale nejde. Spoustu věcí samozřejmě nevím a tak si to musím nastudovat, nebo se zeptat lidí, kteří to opravdu znají. A co nevím, tak se ptám nyní Vás. Je zemnící pásek zabetonovaný v základech povinný, nebo připouští norma i použití zemnících tyčí ? A jestli je přípustné oboje, co je podle Vás cenově výhodnější a co je technicky jednodušší a co Vy osobně preferujete a proč. Doufám, ve Vaší odpověď, protože ty předešlé příspěvky byly jaksi zvláštní, nebo co. Děkuji. S pozdravem Laďa
Dobrý den, pane Jaskva. Předešlé příspěvky jsem dost promazal, protože někoho uráží, když cituji normy. Vážím si těch, co něco umí a je mi lhostejné, jestli v tom oboru má vzdělání nebo ne. Pokud je pravda, co píšete, pak před vámi smekám. Co se týče vašeho dotazu, tak přípustné jsou oba způsoby zemničů, norma pouze doporučuje přednostně základový zemnič. U nových staveb preferuji základový zemnič, není třeba nic kopat a zasypávat, protože díra už je. Navíc je to dost v základech chráněno před dalším poškozením. Musí se pouze dát pozor na přechod beton/zemina, nebo se tomu vyhnout. Výstupy z betonu je vždy nutné chránit (hrozí poškození elektrolýzou a ureznutí) Normy vše řeší tak, aby to bylo bezproblémové. U stojících domů samozřejmě to do základů už nejde, tak se to dělá jinak. Někdy ani ty zemnicí tyče být nemusí. Vše záleží na okolnostech. Vzhledem k tomu, že tady už nemíním nikomu veřejně radit, jak to udělat, ozvěte se mi e-mailem, můžeme to probrat a napíšu vám, jak to udělat a co na to normy. Tady jsem napsal dost podrobný popis, včetně obrázků, jak to udělat, ale všechno jsem smazal, až na malé výjimky, protože tazatele strašně urazila citace norem a popis, jak to dobře udělat.
Dobrý den. Děkuji za odpověď. Momentálně mě to stačí, protože řešení nějakých elektroproblémů v mém okolí je v nedohlednu. Pokud by to bylo nutné, tak se ozvu. Děkuji Vám za nabídku . S pozdravem Laďa
Lado, zrovna tuhle problematiku take studuji. Podivejte na kniska.cz, tipy a triky 16.
Take jsem laik, ale z toho, co vim, vodic musi byt zality v betonu, aby nedochazelo ke korozi. Pokud je vodic nekde mimo beton, je vyssi riziko, ze casem urezne. Zavadeci tyc spojenou s paskem opatrit izolaci po cele sve delce.
Aby se zajistilo spravne umisteni vodice, je vhodne ho umistit na distancni podpery (u DEHN asi za 50 kc jedna).
Nevim, jestli to mam spravne, ale moji selskou logikou, kdyz je hodne vlhko, asi je nutne udelat i hydroizolaci zakladu - riziko spojene se zalitim vodice do betonu - pokud je beton provlhly, pri blesku dojde k prudke expanzi vlhkosti kolem vodice a muze to zaklady potrhat. Nevim, zkoumejte dal.
Pokud jsou vlhké základy tak bude i vlhká sem pod ní (teda pokud Vám nepraskne třeba odpad nad zemnícím páskem) a tudíž nižší přechodový odpor do země. Troufám si tvrdit že pokud je beton vlhký je to bezpečnější...
Nejde o ten provlhlý beton, ale o to, že když jsou železa v tom betonu nedostatečně pospojována (třeba jen svázána drátky), tak tam při průchodu blesku dojde k obloukovému výboji s příslušným vývinem tepla. Hlavně probůh mezi základový zemnič a zeminu nedávejte hydroizolaci.
To: Laďa Jaskva "Je zemnící pásek zabetonovaný v základech povinný, nebo připouští norma i použití zemnících tyčí ? A jestli je přípustné oboje, co je podle Vás cenově výhodnější a co je technicky jednodušší a co Vy osobně preferujete a proč." Norma ČSN EN 62305-3 řeší různé druhy zemničů (opomněl jste např. obvodový zemnič) a z toho taky pak vyplývají různé důsledky. Na otázku ohledně preferencí Vám odpovím příkladem: Před cca měsícem u nás na baráku revizák měřil zemní odpor hromosvodu, a na jednotlivých svodech (4 ks) naměřil hodnoty mezi 0,8 a 0,9 ohmu (základový zemnič). O půl metru vedle byl svod sousedního domu, tak ho (vlastně omylem, protože myslel že je náš) změřil taky - naměřil 11 ohmů (zřejmě zemnicí tyč). Když si to vynásobíte třeba 100 kA, tak už víte, co je lepší?
"Nejde o ten provlhlý beton, ale o to, že když jsou železa v tom betonu nedostatečně pospojována (třeba jen svázána drátky), tak tam při průchodu blesku dojde k obloukovému výboji s příslušným vývinem tepla."
Dekuji. K tomuhle mam dotaz, na ktery take hledam odpoved. Situace - zakladove pasy, zemnic pod obvodem domu. Kazdych 5 m vede od zemnice vodic nahoru do zakl desky, kde vede napric pudorysem. Viz. obrazek, ty cervene cary. Je mi jasne, ze ten vodic, co je cervene, bude prisvorkovan ke kazde kari siti, pres, kterou vede.
Dotaz 1 - staci 1 svorka na sit nebo musi byt min 2?
Dotaz 2 - jelikoz kari site jsou mensi nez oko site vodicu, napriklad kari site oznacena modre, ta nebude primo spojena s tim cervene oznacenym vodicem. Ta modra bude prave spojena jen dratkem s tou siti, co je pak prisvorkovana k tomu cervenemu vodici. Je toto problem nebo jak se resi toto?
"Hlavně probůh mezi základový zemnič a zeminu nedávejte hydroizolaci." Mel jsem na mysli izolace zakl pasu ze strany.
Svorek je několik typů. Většina jich zvládne připojení 2 vodičů různého průřezu. (10 + 8 určitě, pre 10 + 6 je lepší vzít svorky se středovou destičkou).
