Skladba steny

Autor: Juraj Tomka
Datum: 05.11.2010 17:56
uživatel: 101477


Chcel by som vediet ci je to spravna skladba. Videl som skladbu, ktora obsahovala aj EPS aj vatu a chcel by som to pochopit, napr. fasada z dreva. Skladba z vnutornej strany: SDK, rost (dreveny alebo zelezny), parozabrana, OSB doska, vata v roste, OSB doska, EPS, povrchova uprava omietka. Pokial sa na to pozeram tak, ze vata potrebuje odvetrat, tak z vnutornej strany je spravne parozabrana, avsak hned aj z vonkajsej strany je uzatvorena s OSB doskou, ktora v podstate tiez funguje ako parozabrana, nebude tato skladba chybna?

Tiez by ma zaujimala skladba napr. podlahy v tom istom garde, teda zo spodu, cetris doska, drveny EPS na to vata v roste, OSB doska.

Je to tak spravne? vdaka.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Martin Luk29.09.2011 14:34
Martin Luk29.09.2011 14:15
Barbora Hojačová29.09.2011 12:17
Zdeněk Mitrenga30.11.2010 12:13
Zdeněk Mitrenga30.11.2010 12:09
Martin Luk23.11.2010 09:06

Příspěvky
Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 30.11.2010 12:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102704
reakce na ...
Když jsem já vybíral technologii na svou stavbu, nestačil jsem se divit, co všechno firmy vydávají za difuzně otevřený systém - s odvoláním na "nevzdělanost" potencionálních kupců a marketingovou "voňavost" pojmu difuzně otevřená. Princip je ale až hříšně jednoduchý - skladba musí být taková, aby se parobrzda (malinký spíše pojmový rozdíl oproti parozábraně) nacházela v "teplé zóně" skladby stěny - tedy kde se teplota neodlišuje příliš od vnitřní teploty a kde nehrozí vznik kondenzace na rosném bodu. Od této vrstvy směrem ven už musí difuzní odpor použitých materiálů klesat - včetně fasády, také opatrně na různé obklady stěn, oplechování atd. ... V rámci výběru jsem nakonec dospěl snad jen ke dvěma systémům, které jsou certifikované, mají zpracované knihovny konstrukčních detailů, a byly pro mne dostupné i s ohledem na výskyt důvěryhodných realizačních firem na Moravě. Těmi systémy jsou Steico a Diffuwall.
Co se týká podlahy, pokud nestavíte na crowl-space, není třeba difuzi směrem dolů řešit. Důležitý je strop a stěny.
Co je NAPROSTO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ je kvalitní projekt se všemi detaily řešení a VÝPOČTY - nechte si od projektanta ukázat jeho produkci, než cokoli objednáte. V tomhle prostě nešetřete i když cena bude v řádech statisíců ....

Autor: Martin Luk
Datum: 23.11.2010 09:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102034
reakce na ...
Tedy uvažujete o difuzně uzavřené dřevostavbě. Nanepsal jste konkrétní rozměry vrstev. Důležité je aby rosný bod byl ve vnější izolaci a ne ve vatě či dřevěné konstrukci. Také je důležité maximálně eliminovat možnost průniku vnitřní vlhkosti do konstrukce nebo se s ní správně vypořádat.

U difuzně uzavřené stavby tedy zejména záleží právě na tom uzavření. Udělat parozábranu kvalitně bez jediné trhlinky je téměř nemožné. Parozábranu musíte u difuzně uzavřené stavby chránit jak oko v halvě. Já bych ji umístil blíže k dřevěné konstrukci, tedy za OSB desku, která ji poskytne další mechanickou ochranu.

Případně si prostě připustit, že nějaká vlhkost se mi do dřevěné konstrukce časem dostane nedokonalostí parozábrany a udělat skladbu bez ní a vnitřních OSB desek.

Tedy jen SDK(s možnosti ventilace)+rám s vatou + OSB + silný polystyren. Pak bude mít případná nahromaděná vlhkost možnost odejít zpět z konstrukce a bude na podobné úrovni jako vlhkost uvnitř v prostoru. Tato varianta má výhodu v tom, že stavba nestojí na funkci slaboučké a ne vždy dokonalé parozábrany. Nicméně při této variantě doporučuji nějaký systém řízené ventilace, aby jste vnitřní vlhkost udžel ve správných mezích a dřevo nezačalo pracovat.

PS: nejsem odborník

Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 30.11.2010 12:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102704
reakce na ...
Martine, to co jste popsal nemá s difuzně otevřenou skladbou nic společného - jedná se o difuzně uzavřenou skladbu stěny. Pokud zde vypustíte parozábranu, vlhkost Vám v izolaci zkondenzuje, klesne izolační schopnost, rosný bod se ještě spolehlivěji posune do oblasti s vatou, rám Vám začne hnít, plesnivět atd. až k jisté degradaci celého domu.
Co je také velmi důležité a v praxi jsem snad nikde neviděl dodržovat (a to včetně RD Rýmařov, který mi stojí za plotem), ošetřit průchody parozábranou jako parotěsné - tj. rozvody elektřiny, vody atd. .... I proto se mi nepoužití instalační předstěny jeví jako hazard se životností domu za cenu několika desítek latí či SDK profilů ...

Autor: Barbora Hojačová
Datum: 29.09.2011 12:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 106665
reakce na ...
Dobrý den, má m na Vás dotaz, jelikož mi přijde, že dřevostavbám rozumíte...Jsme rozhodnuti pro dřevostavbu,po dlouhém pátrání a probírání se internetovými články a diskuzemi jsme se rozhodli pro dif. otevřenou skladbu stěny. Konkrétně nejvíc nás zaujal systém Difuwall jako ověřený a certifikovaný systém.
1.) Četla jsem názory, že u tohoto systému pletí člověk 50% za "značku" a certifikát. Že když si to člověk poskládá sám, tak ho to vyjde levnějíi.
2.) Nemáte představu jaká skladba stěny v poměru pořizovací cena/návratnost je lepší-jestli skladba 300mm(U=0,17) nebo 340mm(U=0,14).Jde mi o to, že při investici větší třeba o 200tis na začátku a navratnosti 30let bych do toho drazsiho nesla,protože za 30 let buhvi co bude a tak.
Děkuji

Autor: Martin Luk
Datum: 29.09.2011 14:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102034
reakce na ...
Na jednom konci stojí certifikované systémy na druhém třeba laciná skladba OSB deska - rámová konstrukce vyplněná polystyrenem + další vrstva polystyrenu + fasáda . Podobně může vypadat i skladba difuzně propustná, kde nahradíte polystyren libovolnou vatou a přidáte nějaké rošty, ovšem fasádu pak musíte udělat fošnovou.

Polystyrenová varianta se využívá např. pro luxusnější celoroční karavany aj. Tato skladba dobře izoluje, je pravděpodobně nejlevnější možná. Vychází dobře i co se vlhkostí a ochrany dřeva týče(dřevo je v teple a pokud je vnější izolace dostatečně silná pak i v suchu) Nicméně jsem neviděl její nasazení na rodiném domě krom několika staveb v USA.

Vždy zálěží na preferencích zákazníka. Mám rád přírodní materiály? A co jsou to přírodní materiály? Ty které lze požívat nebo pěstovat? Mám raději praskající krb nebo dám přednost automatickému kotli na LTO ?

A zda-li se Vám o 40mm silnější izolace vrátí? Težko říci. Nemá mnoho řešit samotné zateplení obvodové stěny, když např. nepoužijete větrání s rekuperací, protože pak stějně "ušetřené teplo" vyletí otevřeným oknem. Nebo unikne špatně zatepleným soklem nebo špatnými okny nebo bude odsáto komínem uprostřed domu nebo ..... A kolik Vás bude vlastně navíc uniklé teplo stát peněz? Za 20 let může stát 50 000 při vytápění dřevem nebo 200 000 při vytápění elektřinou.

Chce si to nastavit určitou míru "dokonalosti domu" a dle ní se pak řídit u každého aspektu stavby. Obvodových stěn, vytápění, větrání, konstrukčních výplní....

Udělejte obvodovou stěnu ve stejné kvalitě jako máte rekuperaci nebo vytápění ....

Autor: Martin Luk
Datum: 29.09.2011 14:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102034
reakce na ...
cituji : "Pokud zde vypustíte parozábranu, vlhkost Vám v izolaci zkondenzuje, klesne izolační schopnost, rosný bod se ještě spolehlivěji posune do oblasti s vatou,"

Ba naopak, pokud vata ztratí izolační schopnost pak se rosný bod(teplota při níž dochází ke kondenzaci vodních par) přesune více k vnější izolaci tj. blíže polystyrenu. Jednoduše proto, že neizolující vata bude teplejší než izolující. Je to celkem jasné a i selskou úvahou k tomuto lze dospět.

Nicméně souhlasím toto není difuzně otevřený systém a problém zda bude docházet ke kondenzaci je z velké části závislý na tloušťkách jednotlivých vrstev a relativní vlhkosti a teploty v domě a venku.

Pokud bude mít vata 5cm a vnější polystyren 25cm pak bych si tipnul že rosný bod bude v polystyrenu při běžné rl. vlhkosti., vnitřní teplotě 22 stup. celsia. a venkovních -5 stupních. Konec konců někde tu na portálu byla kalkulačka rosného bodu.

Relativní vlhkost v domě se většinou pohybuje na takové úrovni, že rosný bod je kolem cca 11 stup. celsia

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.