Náhodne som zistil, že odpadný vzduch z rekuperácie je nejaký teplý. V servisnom menu mi pri vonkajšej teplote 1°C, vnútornej teplote 22°C ukazovalo hodnotu Ti2=16°C. Ti2 je teplota odpadného vzduchu. Nezriedka má teplota Ti2 aj hodnotu 18-19°C. Podľa tohoto rekuperácia nefunguje. Jedná sa o jednotku RK2. Klapka bypassu je zatvorená. Kde môže byť problém? Tí, čo máte jednotky Rx a ovládač CP07, môžete pozrieť aké máte hodnoty Ti2 počas rovnotlakého vetrania?
Mám stejný problém s jednotkou RA3-EC. Řešil jsem to reklamací – výměna řídící jednotky a výměníku po cca 2 měsících od reklamace. Problém však přetrvává, navíc se neotvírá klapka baypasu. Ochota řešit tento problém je ze strany Atrey zatím velmi malá.
Dobrý den, jako servisní technik firmy Atrea Vám mohu nabídnout své zkušenosti a fyzickou pomoc. Jsem přesvědčen, že problém vyřešíme. Jednotky fa Atrea zprovoznuji od roku 2005.
Dobrý den, děkuji za nabídku pomoci. Problém jsem nakonec vyřešil přes vedení firmy Atrea, kdy mi byla vyměněna celá jednota a nyní, musím zaklepat, funguje dle očekávání.
Zdravím, pokud nemáte vyřešen problém s RA3, klidně mne kontaktujte, servisuji jednotky Atrea sedmým rokem, úpřímě, 9 z 10 problémů je řešitelných ihned, zbytek hned po té. Navíc dnes existuje i nový soft, který je i uživatelsky přístupnější a posouvá využití možností jednotky. Celkově je samozřejmě lepší celková revize systemu a poté navrhnout a aplikovat řešení. S pozdravem Jirka Kubín
Robilo to takto od začiatku inštalácie alebo ste si to všimol až teraz? Aká je dĺžka prívodného potrubia a hrúbka izolácie tohoto potrubia? Aký /aspoň zhruba/ je prietok vzduchu? Totiž na mojej jednotke som si všimol, že pri teplote vonkajšieho vzduchu -6oC, dĺžke potrubia cca 2m, izolácie 2,5cm a trvalom prietoku cca 80m3/h som mal vstupnú teplotu do rekuperátora cca 2oC /nemám žiaden predhrev, je tam iba dohrev za rekuperátorom - vypnutý/. To znamená a) musím doizolovať vstupné trubky b) pri malých prietokoch to stíha slušne ohrievať. Nestalo sa vám niečo podobné?
Okrem toho som sa chcel opýtať na celkovú účinnosť doskových rekuperátorov za mínusových teplôt. Všimol som si, že ak klesne teplota vstupného vzduchu/výmenníka na cca +3oC, tak sa zapína predhrev alebo vypne odťah, aby výmenník nezamrzol. Netýka sa to rekuperátorov rotačných. Takže aká je vlastne účinnosť práve vtedy, keď by toho bolo najviac potreba?
Vaše měření je přinejmenším podivné. Dle výpočtu na stránkách QPRO by holé spiro na 2m nemělo ohřát vzduch v potrubí o tolik stupňů, kolik uvádí vaše měření. A to ani spiro úplně bez izolace. s tloušťkou 25mm je změna teploty ještě menší. Už jsem taky zkoušel něco měřit a myslím si, že tolerance v rámci stupnů je pro domácí měření nutná - takže vzduch do rekuperátoru jde nejspíš o něco studenější než jste naměřil.
No, až po výustku to môže byť tak 2,5m priemeru 125, z toho jedno koleno - na obrázku kratšia vetva. Vonkajšia teplota meraná obyčajným liehovým teplomerom, zvyšok je údaj priamo z jednotky. Môže to byť aj tým, že trubka prechádza teplejším prostredím v kúpeľni, takže tam môže byť teplota okolia tak 24oC.
Takže máte pravdu, pomeral som teplotu nezávisle v jednotke a tu sú výsledky: Teplota vonkajšia -11,5, vnútorná 18,5, prietok cca 80m3/h Priamo v jednotke, senzor umiestnený v prúde vzduchu: - čerstvý vzduch pred filtrom -10,6oC, pred výmenníkom -9,2 - odpadný vzduch za výmenníkom -5,7 - odpadný vzduch z miestnosti +17,9 - čerstvý vzduch do miestnosti +11,0 Elektronika jednotky hovorí v tom istom poradí: -2, +1, +19, +17...
No, vlhkomer nemám k dispozícii, ale vo výmenníku nič nekondenzuje /je rotačný/. Mohol by stačiť k výpočtu fakt, že absolútne množstvo vlhkosti vstupujúce a vystupujúce je rovnaké?
Tomu, co jste nyní naměřil, bych věřil. Aspoň podle teoretických výpočtů na stránkách, které jsem uváděl výše, by to sedělo. Až neuvěřitelně přesně. Můžete mi prosím sdělit, jak (případně čím) jste měřil? A je neuvěřitelné, že regulace (čidla) v jednotce ukazují takové nesmysly.
Je to teplomer vlastnej výroby, má asi 15 rokov, na základe digitálneho voltmetra ADM2000, senzorom kremíková dóda, kalibrované na 0 a 100oC. Je stále o niečo presnejší než väčšina neprofi teplomerov, čo som mal česť spoznať. Ozaj, našiel som priamo u Atrei na http://www.rekuperacia.sk/ možnosť výpočtu, takže po dosadení vnútornej teploty 17,9, vonkajšej -9,2 a účinnosti 80% mi vyšli vnútorná 12,5 a odpadová -3,8, čo by +/- hádam mohlo zodpovedať. Tie nezmysly budem reklamovať, som zvedavý na odpoveď.
Když víte že Ti2 je teplota odpadního vzduchu nemáte náhodou kompletní popis servisního menu? Některé položky jsou jasné, jinde už člověk mus hodně hádat.
Je to taková drobná pomůcka. Každá jednotka s dobrou účinností by měla mít izolovaný výfuk. Nemá-li, bude z roury kapat kondenzát. Nemá-li a nekape, rekuperace nefunguje správně. .. Jinak jsem zvědav na hodnoty Ti2, které uvedou ostatní uživatelé. Mám svůj komentář, ale počkám.
Samozřejmě výfuk odpadního vzduchu z jednotky. Berte to logicky, venku je teplota kolem -5°C, při slušné účinnosti rekuperace je ve výfuku teplota kolem -2°C, roura se ochladí a vnitřní vzduch místnosti nad cca 16°C na ní nutně bude kondenzovat. Pokud výfuková roura není izolavaná a nic z ní nekape za daných teplot , je někde chyba. Hned se dostaneme k deklarovným a skutečným účinnostem jednotek a také k tomu,kde se účinnost měří. Kdyby výrobci měřili na výfuku a porovnávali s venkovní teplotou, byla by procenta účinnosti úplně jinde a 90% by dosahovaly jen ty nejlepší jednotky.
Nejde mi ani tak o to, jestli izolovat nebo ne, ale spis o to, ze by odpadni teplota za rekuperatorem pryc z baraku mela mit -2 oC. Co jsem ja videl, tak je snaha omezovat vykon rekuperatoru, aby z nej nelezlo mene nez cca 4 oC. Jinak hrozi, ze v rekuperatoru zamrzne kondenzat.
Jinak k puvodnimu dotazu - Pokud je venku dost pod nulou, uvnitr +20 oC, tak za rekuperatorem ven z baraku klidne muze byt +10 oC a mene. Ale jedna se o vetsi VZT, nez je v rodinnem domku.
A kdyz uz jsem se zaregistroval a pisu sem - Nekde tady na TZBinfo byl clanek a resilo se to i v diskuzi, ze pri stoprocentne ucinnem rekuperatoru se vzduch z rekuperatoru do budovy ohreje na teplotu uvnitr budovy a naopak vzduch z rekuperatoru pryc z budovy se ochladi az na teplotu vzduchu zvenku do rekuperatoru. Priznam se, ze takovy rekuperator jsem jeste nevidel. Obecne povazujeme za uspech, kdyz na vystupu z rekuperatoru (jak pryc z budovy, tak do budovy) je zhruba prumer teplot v budove a venku. Ale asi se jedna o jinou konstrukci, ty velke rekuperatory prilis protibezne nejsou.
Nemáte pravdu. Proč by měl mít odpadní vzduch takovou teplotu +4°C ? Když kondenzát, který vznikne ochlazením vlhkého odpadního vzduchu, zamrzá při 0°C. A teplota přívodního vzduchu by mohla být ještě o trochu nižší. Jinak stoprocentní pasivní rekuperátor neexistuje, stejně tak jako neexistuje 100% účinnost téměř čehokoliv. Ale prakticky průměr (tedy 50% účinnost) by byla hodně mizerná. V praxi se dá dosáhnout klidně 80% účinnosti i více.
Ty 4 oC jsou jakasi rezerva. Protoze kdo vi kam monteri to cidlo ve skutecnosti namontovali a kdo vi jak to cidlo presne ukazuje a tak podobne.
Co se ucinnosti tyka, tak to podle me muze i dost zaviset na mnozstvi/rychlosti vzduchu, ktery rekuperatorem proudi. Kdyz proudi rychle, tak se holt nestihne ohrat/ochladit.
To u výměníku nemusí platit! ono totiž při větší rychlosti naopak může se zvýšit přestupní součinitel!! Nutno vždy vycházet z konkrétního výměníku Výpočtovými metodami můžete vyzkoušet
"Da, da" dovolím si souhlasně přikývnout, zvýšení rychlosti výrazně mění (snižuje) tloušťku mezní vrstvy (ta v podstatě stojí a izoluje) a zlepšuje přestup tepla. Ostatně na tom je založena veškerá teorie. O tom zda se to "stihne" rozhoduje i délka výměníku
Podle mne je to zbytečná rezerva (ty 4°C), lze to odladit tak, aby to bylo přesně na hranici nezamrzání. Když je dodržen maximální průtok udaný výrobcem, tak tam nebude zásadní rozdíl účinnosti.
V praxi se dá dosáhnout klidně 80% účinnosti i více. -ano ,ale pouze bedny,nikoli zpetneho ziskavani tepla z domu a to je v zavislosti na tesnosti domu. firmy by meli uvadet i ucinnost zpetneho ziskavni tepla v zavislosti na BD testu. pokud bude dum deravy jak emental tezko ziskate tak vysoka % v zavislosti na ucinnosti rekuperace. jenze toto firmy radeji nezverejni - pouze svuj vyrobek.
a ten nymand at se dal vzdelava,kdyz o pasivech nic nevi.
Pane Kocino, zrovna Vy jste jeden z duvodu, proc diskuze na tzb-info vypadaji tak jak vypadaji. S tim se neda nic delat. Ale nabidnu Vam dohodu, kterou se pokusim dodrzovat a potesilo by me, kdybyste na ni pristoupil i Vy: Ja nebudu reagovat na Vase diskuzni prispevky a Vy prosim nereagujte na moje. Dekuji.
sani z fasady mam momentalne najety pres toto (nevim jestli je to presny vyrobek co mam,uz je to par let co jsem to kupoval) http://www.multivac.cz/?txt=katalog&id=343 delka je cca 2,5m a neni to to prave orechove.bednu nemam izolovanou a chlad je celkem znat v tech.misnosti.
vase reseni neni spatny.je to spis ale konkretni pripad od pripadu.
posilam ale foto ze sani fasady,ktere mam primo pod podbitim strechy.toto je zpusobeno tim,ze rekuperace nejede trvale.samotneho me to udivilo a toto jsem nepredpokladal :-( holt zase pokus omyl a bez vypoctu :-))))) docela by me zajimalo jak to maji reseny z fasady ostatni. treba Jaskva (teska nezminuji,ten nevi ani o cem je rec),ten ma vse podle norem a vse naprosto presne spocitany :-)
