Navlhlá vata |
Autor: David Hasík
Datum: 21.12.2010 23:19 | uživatel: 100414
|
Dobrý den, mám na Vás jeden dotázek. Právě stavíme dřevostavbu 2by4 a nyní se chystáme vkládat izolaci do konstrukce. Dnes mě vatu dovezli (dopravu jsem si zajištoval sám) a zjistil jsem že cca polovina balíků vaty je na boční straně balíku na povrchu vlhká. Dle kolegy když vatu nakládali tak vata prý byla uskladněna venku a přikrytá pouze PE folií. Zatím jsem žádný z balíků neotevřel ale vypadá to, že snad uvnitř vlhká není a i na povrchu není vlhká nějak extrémně že by snad tam byly nějaké kapky vody. Myslíte že vata může být nějak znehodnocená. Mám vatu nechat nějakou dobou vyschnout nebo ji můžu vložit do konstrukce. Z venkovní strany jsou dřevovláknité desky Hofatex UD 60mm tak snad by se vlhkost mohla odvětrat i v konstrukci. Jinak je to Isover Unirol Profi v tloušťkách 160 a 180 mm pro izolaci stěn i střechy. Děkuji za vaše rady a názory.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: Walter Komárek
Datum: 14.10.2011 19:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104973
reakce na ... | Je neuvěřitelné, co rad jste dostal od lidí, kteří o dřevostavbách prakticky nic nevědí, mají pouze neúplnou znalost teorie vyčtenou z webu od podobných teoretiků. No, nějak se člověk musí seberealizovat, že ano?! Z toho, co zde bylo napsáno nemůžete brát nic vážne, pokud nechcete splakat nad výdělkem.
Přeji spolku PAT a MAT pěkný víkend.
|
|
Autor: Radek Meca
Datum: 22.12.2010 11:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100018
reakce na ... | Dobrý den, měl jsem ten samý problém, ale bylo to pouze u dvou balíků které jsem dokupoval a vatu mám volně loženou na půdě, tak jsem to prostě rozložil a během měsíce to bylo suché.
Radek Meca
|
|
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 22.12.2010 09:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Zaznamenal jsem, že zejména menší stavebniny
ty minerální vlny skladují bezostyšně pod širákem. Spoléhají se na to, že všichni jsou fušeři a klidně tu vlhkou vatu zabudují do konstrukce. Nevidím jeden jedinný, důvod, proč byste si tam musel vědomě tu vodu zabudovat, i když máte difuzně otevřenou konstrukci. Asi bych to přetřídil a zabudoval pouze ty suché, zbytek rozdělat a nechat vysušit. Jiné řešení asi není.
S pozdravem Laďa
|
|
Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 22.12.2010 09:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Rozhodně bych si "nelajznul" nevysušit bez ohledu na to, jestli máte ve směru z interiéru vrstvy s klesajícícm difuzním odporem. K poškození by dojít nemělo, vlákna jsou nenasákavá a pokud vatu po vysušení "načechráte", mělo by to být OK.
Mmch. jakou budete používat fasádu?
|
|
 | Autor: David Hasík
Datum: 22.12.2010 11:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Dobrý den, fasádu budu mít difůzně otevřený omítkový systém ale ještě nevím od jakého výrobce, to budu řešit až začátkem roku. Myslíte ,že pokud bude navlhlý jen okraj a já vatu vložím do konstrukce ale nenatáhneme parozábranu a necháme to volně vysušit že to stačí. Ono rozdělat všechny navhlé balíky a nechat je volně na podlaze by byl trochu problém:-).
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 22.12.2010 12:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Mám pocit, že jsme si už myslím ohledně Vaší stavby něco psali v nějakém jiném vláknu? Omlouvám se, nepamatuji si přesně ...
V zásadě můžete mít buď
a) difuzně otevřenou konstrukci
b) difuzně uzavřenou konstrukci
Nic mezi tím neexistuje. Při použití parozábrany a ne parobrzdy budete mít vždy variantu b, a také jsem Vám jako amatérovi radil použít tuto variantu. Tolik k pojmům.
Pokud vatu dáte do konstrukce mokrou, zakryjete ji dřevovláknem a nenatáhnete fasádu bezprostředně poté, je jedno, jestli bude vata mokrá nebo suchá, budete mít se stavbou problémy (dřevovlákno si natáhne vodu např. při dešti).
Pokud konstrukci složíte byť s vatou suchou či mokrou, a budete vevnitř topit a jinak "existovat" bez dokonalé parobrzdy nebo parozábrany, opět amen (kondenzace).
Řešení jediné správné je skládat vše suché, a obálku zvenčí až po fasádu i zevnitř nejméně po parobrzdnou nebo parozábranou vrstvu dokončit nahotovo co nejrychleji (zkrátka stavbu uzavřít).
Konstrukce ať a) či b) není zázrak, který Vám vysuší zevnitř mokrou konstrukci sendviče stejně rychle jako na volném vzduchu a do doby než se voda dostane ven (pokud vůbec), riziko vzniku plísní a stavebních poruch je vysoké. I do difuzně otevřené konstrukce by jste měl pouštět nejméně 5x méně vody, než je schopna odpařit.
Je mi to líto, ale neumím Vám poradit kvadraturu kruhu. Prostě to nedělejte.
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 23.12.2010 07:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Ano, už jsme jste mě odpovídal a dal jsem na Vás a použiji parozábranu místo osb desky. Včera večer jsem byl na stavbě a balíky s vatou se zdají být na povrchu boční strany téměř suché, vypadá to že to bylo jen na povrchu a už se to odpařilo. Jinak mě ale zaraží informace že dřevovláknitá deska nasaje vodu. Vždyt by měla být hydrofobizovaná a navíc dle informací z insowoolu a taky technika hofatexu mě varovali jen před tím že pokud se cca do měsíce nenatáhne z venkovní strany alespoň lepidlo tak deska "zchlupatí" a bude pak problém právě s natažení lepidla. Tak s tím nasátím vlhkosti do takové míry že by to mělo dělat problémy s vlhkostí v konstrukci jste mě zarazil. Zkusím natáhnout to lepidlo ce nejdříve. Děkuji za info.
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 23.12.2010 08:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Nechával jsem po firmě zbytky ze stavby ležet volně venku cca 3 měsíce. Pravda je, že deska po cca měsíci trpěla zejména ve spoji jednotlivých vrstev(tedy kde jsou 20mm spojené), došlo v podstatě k rozpadu na jednotlivé vrstvy. Usuzuji, že problém by mohl být proto v místech oken, kde je řez volně přístupný, a také na spodu konstrukce - pokud nemáte vyřešen kačírek nebo dostatečný odstup od terénu, bude docházet k ostřiku.
Hofatex myslím sám uvádí, že desky by se měly zakrýt do 4 týdnů.
Místo OSB parozábranu - rozumím tomu tedy tak, že statická OSB bude pouze zvenčí? Nebude 18mm i 22mm pokud ji budete perforovat na statiku celé stavby málo? Pokud ji perforovat nebudete, pak podle mne je zbytečné řešit vnějšek dřevovláknem ...
Fasádu mám od německé firmy STO, pokud Vás zajímá víc, dejte vědět.
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 23.12.2010 10:52 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | To máte pravdu kolem oken i ze spodu ty desky ošetřené nemám, zkusíme tam dát alespoň difuzní folii abysme to uzavřeli a nebo že by se to lepidlo natáhlo alespoň na ty čela desek? Po naší diskuzi jsem se rozhodl jak jste mě radil že zevnitř bude parozábrana. Firma která to ale staví tak chtěla tu konstrukci zpevnit. Takže na konec je skladba Zvenku: hofatex UD 60mm, vata 160mm, parozábrana a na ní ještě půjde OSB 12mm pro zpevnění konstrukce, instalační mezera a sádrokarton. Jediné nad čím ted ještě uvažujeme jestli je lepší dát parozábranu přímo na konstrukci a na ni osb a nebo naopak osb na konstrukci a na ni teprve parotěsnou folii. Fasádu budeme řešit začátkem roku tak určitě mám zájem záskat o tom další informace. Děkuji
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 23.12.2010 14:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | To OSB se používá jako statický prvek, aby se vám dům neposkládal jako z karet. 1x12mm bude nejspíš málo - co na to Váš statik?
Parozábranu dejte z vnitřní strany OSB (ze strany interiéru), bude se Vám líp dávat, a taky je menší riziko, že bude probitá jako řešeto při zadeskovávání, protože ji budete moct zkontrolovat okem a při BD testu i "dolepit".
Naskenoval bych Vám tady nějakou literaturu, ale vzhledem k autorským právům bych asi neměl - takže opět odkážu na Dřevostaby od Josefa Kolba, strany 65-75, jsou tam vysvětlené jednotlivé skladby včetně variant, ta Vaše je typ z obr. 2.68 rsp. 2.69, a taky správné konstrukční detaily pro řešení napojování parozábrany v oblasti stropů.
http://www.grada.cz/drevostavby_4931/kniha/katalog/detail/?det=16977&pro=4931
K ostřiku zespod - pokud jste už UD dával, měl by jste ho zespod (nejspodnější řadu) přichytávat do AL profilu. Osobně jsem hydroizolační stěrku "protahoval" i přes ten profil, a pak lepil hned XPS s STO "fugentdichtband" (rsp. bylo mi děláno). Detaily najdete v katalogu STO. Na odkazu taky najdete další konstrukční detaily - např. ostění oken.
http://www.sto.cz/50271_CZ-Konstruk%C4%8Dn%C3%AD_detaily-Zateplovac%C3%AD_syst%C3%A9m_pro_d%C5%99evostavby.htm
http://www.sto.cz/50322_CZ-Sokl-WD_135.htm
|
|
| Autor: Ladislav Polášek
Datum: 23.12.2010 19:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100401
reakce na ... | Dobrý předvánoční večer,
knížku na kterou se odkazujete mám doma musím říct, že je to zajímavé čtení a je to docela "čtivé".
Ale proto nereaguji. Zaráží mě stejná věc jako vás a to jen jedna deska OSB tl.12mm na konstrukci. Neznám podrobnosti, ale stavitel si podle mě poněkud zahrává.
A ještě bych měl jednu "zajímavost". Mám kolegu, který se docela podrobně zabývá statikou dřevěných konstrukcí. Jednou jsem se bavily o importu stavebních systémů z USA - mimo jiné o systému 2by4 (který používá zakladatel vlákna). Kolega mě říkal, že to co se běžně v USA staví, při posouzení dle Eurokódů nevyhoví.......
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 23.12.2010 19:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | No, stavitel si zahrává ale bydlet v tom budete Vy ... :-) Takže pokud Vám do konstrukce něco navrhuje, chtějte po něm statický výpočet.
A na Státy se vykašlete, tam se staví z papíru. Já jsem rád, že žiju v Evropě.
|
|
| Autor: Ladislav Polášek
Datum: 23.12.2010 22:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100401
reakce na ... | Stavitelem jsem myslel investora. Z toho co píše, mám pocit, že některé věci řeší za pochodu a ne zrovna dobře.
A na státy se samozřejmě vykašlu. To bylo jen pro "zpestření". Mám totiž známé, kterí to za velkou vodou okoukali a v podstatě si dovezli dům v kontejneru....... Nejvíc mě na tom zarazilo, že včetně dopravy to vyšlo levněji, než kdyby to nechali nařezat tady?! Mám pár známých co dělali na stavbách v USA. Tady se na to s prominutím s..e. Ale co se děje tam - nechtělo se mě ani věřit.
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 23.12.2010 22:15 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Aaaa, omlouvám se, přehlédl jsem Vás v rychlosti reakce v titulku, myslel jsem že odpovídá původní pisatel dotazu - nepředpokládal jsem, že v takhle specifické debatě bude ještě někdo další :-). Jojo, Kolb je klasika a amerika? Ne, děkuji ....
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 23.12.2010 22:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý předvánoční den. K problematice domů stavěných v USA
mohu říci pouze jednu perličku. V kterési naší televizi šel pořad, jak se staví dům za 7 dnů, včetně odstranění toho strého, od kanalizace, všech rozvodů a pod. na betonové desce. Jednalo se o jakousi dřevostavbu. Pracovali 24 hod. denně. Celkem všechno se vozilo už předmontované. Ten termím 7 dnů, byl i s vnitřním vybavením. Na první pohled neuvěřitelné až facinující. Po zamyšlení - každý sebelběji postavený barák v ČR bude ve výsledku asi kvalitnější. Nakonec to za 7 dnů nestihli a šéf se málem rozbrečel. Takže opravdu jsem také rád, že nemusím
bydlet v takovém standartu. Stejně by mě zajímalo, když vidím, jak se proženou tornáda přez dědinu, jak by obstály naše, poctivě postavené domy. Myslím, že by pojišťovny tak moc nekrvácely.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 23.12.2010 22:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | No, ameriku zapouzdřeme a nechme prostor pro diskusi na téma zakladatele vlákna - vzhledem k tomu, že naše konstrukce jsou "bratranci", chtěl bych mu nějaká moudra odkapnout. Díky.
|
|
| Autor: Andrej Sazonov
Datum: 13.10.2011 11:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103259
reakce na ... | To se asi jednalo o tzv. modulární domy, vpodstatě dřevostavby, které se vyrábějí v dílně. Jinak co se týká izolací a odolnosti větru, mají v USA nové normy(tepelné mapy). Je docela rozdílná síla izolace v Kalifornii a na Aljašce. Podobné mapy má např. i Španělsko. Možná by stálo za úvahu je používat i u nás, protože klimatické podmínky v Krkonoších jsou jiné, než např. v Mikulově.
Co se týká větru, je docela rozdíl, když máme rychlost cca 130 km za hodinu (a už lítají plechové střechy a tašky) nebo uragán o síle 280 km za hodinu. Myslím, že naši pojišťováci by také zaplakali.
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 24.12.2010 00:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Ono je to s tou stavbou trošku komplikovanější. Projektant udělal projekt na klasickou difuzně uzavřenou stavbu s 2 osb a polystyrenem z venkovní strany a až ted za pochodu se stavitelem to měníme. Tu osb 12mm tam stavitel navrhl asi jako kompromis. Při tvorbě cenové nabídky nebyly tyto osb desky započítány do ceny a ted když jsme to řešili tak s výraznějším navýšením ceny jsem měl problém a nakonec jsme se dohodli na té 12mm. Stavitel si myslí že by to mělo stačit a já jsem akceptoval toto navýšení. Ale ted nevím co s tím. Stavitel je tesař který má asi 3 lidi k sobě tak že žádné statické výpočty asi neudělá. Osb 12mm jsou již koupeny tak nevím jestli půjdou vrátit a vzít tlustší. Jakou tloušťku byste mě dopuručili? Myslíte že by stačila ta 18 nebo raději ta 22. A byl by problém kdyby se k té 12mm dokoupili ještě třeba 10mm osb a z vnitřní strany se daly 2 osb desky na sebe? Jinak děkuji za odkazy.
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 24.12.2010 10:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Hmmm, tohle je fakt otázka na statika - to vám neumím přesně odpovědět. Nicméně při tloušťce 12mm by konstrukce měla být opláštěna z obou stran - dvě vrstvy na sebe asi neřeší namáhání na střih stejně jako jedna deska a navíc musí mít vnější deska perforaci, aby zůstal zachován princip odvětrané konstrukce. Pokud už nepůjdou osb vrátit, asi bych to pojal jako opláštění 12mm z vnitřní strany, a z vnější perforovaná min 10mm osb.. Bohužel si už nepamatuju, kdo je výrobcem, ale jeden z dodavatelů mi nabízel skladbu, ve které byla použita přímo perforovaná osb - zkuste zapátrat na internetu. Nebudete u toho muset sedět s vrtačkou jako datel :))).
Ideální by bylo samozřejmě použít 1x tu OSB3 22ku, zkuste přece jen tu 12ku vrátit - pokud ji budete brát u stejného dodavatele, myslím, že by s tím neměl mít morální problém.
Jinak Vám řeknu - jste ďábel :-)))
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 24.12.2010 14:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Hned po vánocích to proberu se stavitelem a zkusíme ty osb vyměnit, naštěstí jsme je ještě nezačali montovat na stěnu. Jinak na stránkách insowoolu jsem našel, že oni používají také jen jednu osb z vnitřní strany o tlouštce jen 18mm. Děkuji za rady a hezký štedrý večer
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 24.12.2010 14:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | No, jde o to, že pro 18mm od insowoolu budete mít zpravidla projekt se statickým výpočtem zda ano či ne a taky garancí, pokud Vám to spadne :-), zatímco pokud to takhle skládáte sám, můžete jen doufat, že to vydrží ...
Tak asi je potřeba promyslet, jestli rozdíl ceny mezi 18 a 22mm je takový, že Vám zaplatí dodělání projektu o statiku, když už jste ho celý překopal
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 29.12.2010 23:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den, tak osb se nám vrátit nepovedlo, tak jsem to dal statikovi at se na to mrkne. Navrhl jednu poměrně jednoduchou úpravu konstrukce aby se mohla použít OSB 12mm. Nevím jestli to vysvětlím dobře ale stěna je tvořena svislýma fošnama ve vzdálenosti cca 60cm a mezi nimi jsou vodorovné vyztužující příčky - to je asi klasika. A on nám navrh pro ztužení konstrukce a možnost použití osb 12mm, jedno pole mezi svislýma fošnama změnit a to místo vodorovných příček je tam dát ze šikma pod úhlem - cikcak. To to udělat v každé obvodové stěně stěně i ve vnitřních stěnách. Nevím jestli jsem to přesně vysvětlil tak jsem udělal jednoduchý náčrt. Tak snad to bude OK a domek nespadne :-).
|
|
| Autor: Zdeněk Mitrenga
Datum: 30.12.2010 09:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102704
reakce na ... | Jasný, postavil "brzdu" v protisměru působení případných sil při "dominovém skládání" :-)
To je chytré řešení :-)))
Ten úhel by měl asi být stejný jako úhel úhlopříčky každé stěny?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 30.12.2010 09:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Když se na tu konstrukci dívám ze statického pohledu, tak ty všechny vodorovné a občas šikmé příčky nemají na statiku žáden podstatný vliv. Sice tam občas můžou být aby srovnaly případně křivé fošně ve svislém směru ale jinak nic. Statiku v uhlopříčném směru zásadně budou přenášet OSB desky a z toho důvodu je nanejvýš potřebné a dobré "více než dostatečně" fixovat na ty stojky a to šroubováním ale hustě a "fest". Nemějte mne to za zlé, že to kritizuji, myslím to dobře.
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 30.12.2010 09:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | Dobrý den za zlé to určitěz nemám, jsem rád za vaše rady a připomínky. Když jsme to s ním probírali, tak nám to vysvětloval,že bez toho vyztužení by se mohla stěna pohybovat doprava nebo doleva jako celek (všechny stojky stejným směrem) a pro eliminaci toho to pohybu doporučil toto s tím že to je dostatečné. Ještě jsme i přemýšleli, že by se dala šikmá výztuha přes více polí.Z jednoho spodního rohu by se dala pod uhlem šikmá výztuha a šla by až k horní hraně stěny. Taky se ted objevuje možnost že bysme možná mohli prodat ty 12mm osb (ale hodně pod cenou) a koupit silnější osb, ale jsou to zase prachy navíc a rozpočet je už nahraně:-).
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 30.12.2010 11:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Nevím jak velký formát OSB desek se použije ale počítám, že velký a tam platí, že pokud by se mělo něco posunovat do strany, tak to znamená "ustřihnout" nebo vylomit všechny šrouby. Tuhost tím myslím stlačení nebo natažení plátu OSB desek je vůči nějakému osamělému prknu násobná.
Tak jak to dělal "jenda" je to v pořádku ale nedá se to srovnávat, protože přibíjel prkna vodorovně asi a ty nemají mezi sebou podchycené smykové síly, tudíž potřebují "zavětrování".
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/desky-osb-a-bezne-triskove-desky-nelze-zamenovat/
|
|
| Autor: David Hasík
Datum: 30.12.2010 16:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100414
reakce na ... | OSB jsou 625x2500x12 mm. Když si pročítám ty příspěvky takže snad když uděláme ty šikmé výztuhy jak radil statik, osb navíc přilepíme lepidlem,ale místo připevnění osb šroubováním se nastřelí točivé hřeby (prý vyjde na stejno jako šroubování), tak by statika mohla být ok i s 12mm osb deskou z vnitřní strany a Hofafestem UD 60mm z venku.
|
|
| Autor: jenda dibes
Datum: 30.12.2010 16:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100322
reakce na ... | Spravně. Prkna jsem dal vodorovně, nazyvá se to peření. Na americkych diskusích měly na fotkach pouze prkene obklady, nebo přibyté takové šindele a nebo hlinkové palubky.Nějakou omítku na dřevodomek jsem tam neviděl.Takže jsem to udělal s prkny. Rozestupy pro fošny 5x10cm tam mají 40cm a pro 5x15cm davaj 60cm.Udělejte optimalně o 1cm menší než je rozměr vaty.Bude vam to tam pěkně držet a když udělate menší tak už se to tam mačká.
|
|
| |
| Autor: jenda dibes
Datum: 30.12.2010 09:51 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100322
reakce na ... | Kupte si knihu od Vaclava Hajka - Stavíme ze dřeva. Tam jsou srubove stavby , hrazděné, fošnové, prkené . Jsou tam detaily, rozměry , krovy atd.
U fošnovych staveb je tam klasicky zavětrovaní že date prkeny obklad diagonalně anebo date prkno šikmo přes cely panel do drážky.
Tak jsem to dělal já. Na travníku jsem si dal horní a spodní fošny a mezi ně ty co budou kolmo.Zespodu a zvrchu jsem je sešrouboval 90 vrut a potom 2x 130 hřebík. Zaroven změříte a srovnate uhlopříčky a zakolíkoval do travy - tím mate zajištěno kolmice.Diagonalně dražku jsem vyřízl maflem asi 2cm . Občaroval jsem prkno a posunul( o tlouštku prkna) a vyřízl dražku a potom jsem to dlatem vydlabal a vložil prkno a přitloukl.
Takhle jsem stavěl panely na sebe . Kde byli okna a dveře jsem daval prkna jen do rohu - jako by do V.
Potom jsem dal na zakladovou desku fošnu a změřil uhlopříčky a přidělal ji k desce.O vykendu jsem řekl brachovi a sousedum a vzali jsme panely a přibyly spodní fošnu na těch panelech k fošnam na desce. rohy sešroubovaly.Potom jsem tam dal svorníky.
Trochu jsem taky šmejdil na americkych diskusích a osb jsou předepsany povině v kalifornii kvuli zemětřesení jinak je to stat od statu.Samozřejmě řemeslníci dělají už ted jen z osb.Je to rychlejší a čas jsou peníze.
Hodně videí je na Youtube.
Ja jsem tedy nedal žadné osb ale mam prkenou fasadu a to to hodně zpevnilo.
Když jsem dělal krovy , tak jsem stal na hoře( na fošnach) a divil jsem se jak se to malo hybalo.
Ta kniha od hajka myslím bude v každé knihovně - u nas ji mají.
|
|
|
