chtel bych stavet NED ci PD a shanim architekta, ktery by mi stavbu navrhl. Architekta bych chtel z Prahy ci okoli (do 80km), abych s nim mohl byt v neustalem kontaktu. Muzete mi nekoho prosim doporucit na zaklade pozitivni osobni zkusenosti pri vystavbe? Podotykam, hledam architekta, nikoliv projektanta.
Mohu doporucit skveleho architekta, ktereho i komise zvolila jako architekta roku. Je ale bohuzel az z Brna, ale to nemusi byt takovy problem.. COUFAL PROJEKTOVÝ ATELIÉR
Dobrý den, pokud ho komise zvolila jako architekta roku, tak je otázkou zda se bude chtít zabývat nějakým RD a pokud ano tak je druhou otázkou zda ho tazatel dokáže zaplatit ? Mrkněte na stránky centra pasivního domu v Brně. Mají tak nějaké porvěřené architekty se zkušenostmi s EPD, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že si v průměru účtují za kompletní práce spojené s domem a vyřízením povolení ........ tak něco okolo 250-300 tisíc za dům v hodnotě cca 4-5 mil. Holt EPD stavba se musí zaplatit ve všech směrech. Jo a ještě něco jsou i tací architekti, kteří na přednáškách říkají jak rádi projektují EPD a když je oslovíte s malým RD tak se Vám vysmějí. EPD se ve větší míře začnou stavět až v roce 2020, kdy vstoupí v platnost evropská směrnice.
Dobrý den, pokud je Váš zájem o projekt EPD stále aktuální - můžeme si domluvit nezávaznou schůzku Vašeho záměru. Kontakt a reference najdete na www.janmartinek.ic.cz - naše studio se zaměřuje zejména na zděné EPD.
Pane Martínku, jsme ve fázi hledání architekta/projektanta pro pasivní/nízkoenergetický dům. Rádi bychom bungalov, s tím, že se nám z cenových důvodů i vzhledem k možnosti výstavby částečně svépomocí, zamlouvá stavba z betonových skořepinových tvárnic s vnitřním zateplením. Máte zkušenost s takovou výstavbou? Pozemek máme poblíž Benešova, 3 km od D1, exitu 34. Předem děkuji za reakci. S pozdravem J Horňák
Dobrý den, vaše volba bet. skořepinových tvárnic je poměrně dobrá volba - i když nevím, jestli ekonomicky nejvýhodnější. Problém vidím ve vnitřním zateplením - i když je na toto téma mnoho diskuzí, osobně si myslím, že toto řešení jde naprosto proti záměru pasivního či nízkoenergetického domu. Pro ideální vnitřní klima, vynikající izolační vlastnosti a tepelnou pohodu v letním období je potřeba, aby masivní zdivo do sebe naakumulovalo maximální možné množství energie - tuto výhodu betonového zdiva vnitřní izolace zcela jistě zničí. V dnešní době nic nebrání tomu použití venkovní izolace. 100% mohu řící, že to bude i levnější řešení než veškeré stěny izolovat zevnitř.
Dobrý den. Pane Horňáku, nenechejte se zviklat jednosměrným názorem pana Martínka. Najděte si diskuze, kde popisuje svůj dům pan Leština. Konstrukce ze šalovaček 15 cm, vnitřní zateplení a to jednoduchý bungalov. Pan Leština to dotáhl do velmi zdařilé koncepce a asi bych na Vašem místě uvažoval o přesném okopírování. Ten tvar a vekovní vzhled Vám nakreslí kde kdo. S pozdravem Laďa
Nechci polemizovat, nicméně ze spousty odborných debat na toto téma velmi často vyznívá právě to, že vnitřní zateplení zmenšuje výhodu akumulace stavby - což je bohužel škoda. Takže nelze než s názorem pana Martínka souhlasit. Vznikající "špičky" na fázové vlně tepla je škoda nevyužít ve prospěch energetické bilance stavby, což typicky u EPD hraje dost podstatnou a zajímavou roli. Na druhou stranu vše má svá + i -, tedy výhody má i vnitřní izolace. Jediné, co je snad typicky nevhodné právě a zejména pro EPD i NED je použití keramické skořepinové tvárnice v kterékoli vrstvě sendviče (či snad nedejbůh jako jednovrstvé skladby). A to z mnoha důvodů, které nemají nic společného s ekonomikou stavby, ale především principiální nevýhodnosti jejich technických a technologických vlastností a parametrů. Mmj. třeba právě jejich schopnost (rsp. neschopnost) akumulace tepla, která je zcela porovnatelná např. s dřevem, technologická náročnost výstavby, rozdílné tepelné vodivosti ve svislém a vodorovném směru, prostorová náročnost pro dosažení stejné hodnoty U v porovnání s ostatními použitelnými materiály, atd. ...
1) v dotazu se píše o BST (betonové skořepinové tvrovky) - např. Neico, BS Group Klatovy, .... - mrzuvzdorné, relativně levné. 2) vnitřní zateplení u jednopodlažího objektu umožní snadněji zlikvidovat nebo alespoň potlačit více tepelných mostů než zateplení vnější (viz. box-in-box) 3) čím lepší zateplení, tím menší význam má akumulace 4) sádrokarton použitý k obložení obvodových zdí a na příčky představuje akumulační hmotu několika tun. Pokud se k tomu přidá "mokrá" podlaha .... tak není co řešit.
Kdybych měl k ruce alespoň jednoho silnějšího chlapa, tak bych do BST šel taky.
Dobrý den. Já vynechám to, dovolil bych si ... Já prostě takový názor naprosto odmítám. A to přesně z důvodů, že význam akumulace se záměrně přeceňuje. Navíc záleží na režimu používání stavby a v mnoha případech je akumulace přímo na závadu. Nebudu se přít o tom, že v mnoha případech akumulace zlepší vnitřní prostředí. A je jisté, že neexistuje žádná zařízená stavba, kde by nějaká akumulační hmota nebyla. BST je vymakaná tvárnice, která snad nemá žádná negativa. Byla vyvinuta přímo na stavbu domů s vnitřním zateplenínm. Osobně znám 2 domy, oba jsou velmi dobré NED. Oba byly stavěny svépomocí a oba jsou přízemní bungalovy. Jeden má zateplení zateplovacím kompexem a druhý je zateplen silnější vrstvou 2 x 12 cm s nalepeným SDK. Řekl bych, že proti jiným domům nepoznáte rozdíl, jestli je vnistřní, či vnější zateplení. A pokud by náhodou někumu chybělo několik tun akumulační masy, tak vnitřní příčky může udělat z prolévaček a řádně je zalít betonem. Jinak potěr s podlahovkou a obložení stěn a stropů je dostatečně velká hmota, aby se přechodné jevy přehřívání a podchlazení eliminovaly. A já osobně neupřednostňuji žádný systém, já už nic nestavím a stavět nebudu. S pozdravem Laďa.
Dobrý den, sleduji, jakou diskusi můj příspěvek rozpoutal a rád bych se k posledním komentářům vyjádřil. - neříkám, že dům s vnitřním zateplením je absolutní nesmysl. Uznávám, že v některých velmi výjimečných případech lze vnitřní izolaci použít, ale bydlet bych v tom osobně nechtěl. - vnitřní zateplení rozhodně není výhodnejší kvůli omezení tepelných mostů, spíše si myslím, že je tomu naopak. Nevím jak ostatatní projektanti, ale já tvrdím, že jsem schopen u téměř jakéhokoliv projektu RD (s vnějším zateplením) omezit tepelné mosty na minimum - neznatelné hodnoty. Naprostý "průser" je, když v domě s vnitřní izolací postavíte masivní příčky, které není možné usadit na izolovanou betonovou podlahu (pokud není silně armovaná - to už je ale o jiných penězích). Pokud tyto příčky a zdi projdou skrz izolaci, je už pak asi zbytečné dům vůbec izolovat - nemá to díky těmto tep. mostům cenu. - hmotnost SDK je pro akumulaci zdiva naprosto neznatelná. Pokud by celkem "dala" kolem 1t, tak pro představu 1m2 VPC zdivá váží cca 400kg! To už je akumulace řádově uplně jinde. - další problém vidím v řešení vzduchotěsnosti. Docela by mne zajímalo, jak je toto řešeno. Buď standartně omítkou na zdivu, což téměř jistě povede ke kondenzaci vlhkosti pod izolací (o nemožnosti budoucích oprav nemluvě) nebo dodatečnou parobrzdou pod vnitřním SDK (další vícenáklady, složitost kce,...). - otázkou je, jak se bude takto zaizolovaný dům chovat v letních vedrech. Teplo se časem zcela jistě do interiéru přes izolaci dostane - a v tomto případě bude asi těžké se toho nadbytečného tepla z interiéru zbavit - jako v případě lehkých a velmi dobře izolovaných dřevostaveb.
Text prosím neberte jako napadání předchozích příspěvků, ale jen jako můj osobní komentář k nim. Konečné rozhodnutí o konceptu domu je vždy na investorovi a jeho představách o funkčnosti RD.
Dobrý den pane Martínku, nemám proti Vám nic osobního, ale přijde mi, že Vám chybí profesní nadhled a zkušenost. Argumenty, které uvádíte jsou v některých případně diskutabilní a některých, řekněme, dost tendenční (nemluvě o větě o kondenzaci, která bije do očí nejvíce).
Dobrý den. Pane Martínku, já bych velmi prosil, abyste nepoužíval takové podpasové argumenty o příčkách, které projdou přez zateplení podlahy a vzniklých tepelných mostech. Je to řešitelné a technicky i finančně méně náročné, jako zateplení soklu a celého obvodu základů na venkovní straně. A co se týká akumulace, není vůbec žádný problém i u vnitřně zatepleném domě zabudovat dostatečnou hmotu, která bude plnit tu funci naprosto shodně, jako u domu s vnějším zateplením. A mimochodem, když se stane u domu s velkou akumulační hmotou s vnějším zateplením, že se solidně nahřeje, což zese není až tak velký problém, jaký pozitivní účinek může ta akumulace mít ? S pozdravem Laďa
Nejsem odborník ani praktik, ale mám odsud načteno od lidí, kteří působí seriozně. Příčky samozřejmě neprojdou izolací a žádný tepelný most není potřeba řešit. O fany fany píšu vespod.. má zkušenost s porobetonovými příčkami a je pozitivní.
Laďo, vy jste byl vždy velkým zastáncem vnitřního zateplení, ale se svým briskním zdravým rozumem je Vám přeci jasné, že přínos akumulace je v průměrování. V extrému, kdy je venku týden v kuse 35°C a v noci dvacet se Vám jistě nahřeje celá akumulační hmota domu, to je ale jeden týden v roce! Bez akumulace na tom nejste v takovém vedru o nic lépe. S efektivním zastíněním oken Vám akumulace stěn vyrovná běžné letní teplotní špičky, to je snad jasné. Mám zásadní problém s vnitřním zateplením už kvůli VZT - z požárních důvodů byste měl mít u vnitřního zateplení VZT v podtlaku, což vylučuje použití jakýchkoli krbových kamen či nedejbože krbu. A bez krbu nepotřebuji dům, to stačí ten panelák :-(
Dobrý den. Nemám problém ani s vnitřním, ani s vnějším zateplením, Já mám problém s krby a osobně bych ho nechtěl. Ale zase nejsem takový pitomec, abych to někomu vymlouval. Řešení každého baráku je naprosto jediněčná a individuální záležitost. A mě je celkem jedno, jaké kdo má požadavky na své budoucí bydlení. Já mám dům starý 20 roků a jakési zateplení bylo integrováno do sendviče ( z venku 30 plynosilikát, 6 EPS a 15 děrovaná cihla zvaná voština ). Právě tento týden to ještě zatepluji z venkovní strany 10 cm EPS. Dodělám vzduchotechniku, pošlu to celé na Zelenou úsporám a než to dojde zpět, tak budu 150 cm pod zemí. Ale aspoň dědici nebudou moc platit za topení. A krb jim určitě neudělám, ale to je věc názoru a možná nějaké vnitřní potřeby? S pozdravem Laďa
Domy sa v lete bežne chladia s využitím ich tepelnej kapacity. Na to je priečka, podlaha alebo stop z betónu alebo kameňa, alebo steny z hliny, VPC či plných tehál. V noci sa steny vychladia vetraním a cez deň zas chladia dom. Dom môže byť z hocičoho, ak má akumulačnú stenu, bude v ňom príjemne. Izoláciu proti prenikaniu tepla je tá istá ktorá chráni v zime proti chladu. Nemusíte mi ďakovať, určite to poznáte.
Pánové (Jaskvo i melkore), vemi si vážím Vašich názorů zde na fóru prezentovaných, protože jsou velmi fundované - pana Jaskvy zejména v oblasti konstrukcí a difuze, pana melkora taktéž. Stejně jako Vy jsem nezavrhl výhody v předchozím příspěvku, protože tu jsou. V jasných nevýhodách konkrétních se nebudu opakovat po panu Martínkovi. Co se týká problematiky akumulace, bohužel neplatí pravidlo, že její význam se snižuje se zvyšováním izolace. Zkuste v rámci teorie postavit kostku 1x1x1m pouze z izolace o tlouštce např. 50cm a měřit, co se bude dít uvnitř především v létě. Podobný problém má spousta majitelů domů např. ze systému K-Kontrol. Výhoda nízké akumulace je ovšem zase na druhou stranu v případě, kdy máte postaven systém vytápění pracující s útlumem teploty po dobu nepřítomnosti obyvatel v domě během topné sezóny, což ale zase například nevyhovuje vytápění PT. Ideální hodnota akumulace a izolace v domě je taková, aby posun fázové vlny průniku tepla byl okolo 12ti hodin. Každý systém má prostě svá + a -, zejména v našich zeměpisných šířkách. Požehnáni ti, kteří bydlí o pár set kilometrů jižněji.
Ještě si dovoluji připojit odkazy na dva zajímavé články o letní a zimní energetice budov od doc. Krňanského. Je zde popsán i teoretický omyl laiků ve smyslu náhrady principu akumulace prostou tepelnou izolací.
Závěrečné stati jsou PR na dřevovláknité desky jako jedno z možných řešení uvedených problémů, nic to nemění na hodnotě teoretických informací v článku obsažených.
napadá mě otázka: schopnost vnitřních konstrukcí podržet teplotu déle pro mě asi bude důležitá... myslíte že se dá spočítat na konkrétním příkladu, kolik akumulační hmoty, a jaké, je nutné mít aby zvečera do rána klesla např. z 22 na 18 a ne méně? samozřejmě, včetně nároků na otopný systém, tj. energii kterou musím vyrobit navíc.
vím, že fany fany má zkušenost s příčkami s porobetonu veskrze pozitivní, ale podle jeho povídání za tím není výpočet ale metoda pokus - omyl, která vyšla.
Promiňte, pozdě jsem zaregistroval nabídku.. Nicméně jsme v etapě plánování.. mám pouze pozemek, představu hrubou o tom co bych rád postavil a neúspěšně hledám architekta nebo rpojektanta se zkušeností s tímto typem stavby. Takžew až budu vědět víc, určitě se na Vás obrátím. A ještě jednou díky za nabídku.
Dobrý den, cokoli napíšete je pro mě užitečné a zajímavé čtení. Opravdu jsme nečekal plamennou diskusi, ale díky za ní. Můj čas Č se blíží, snad podobné diskuse nenahlodají přesvědčení že BST s vnitřním zateplením je pro mě ta optimální varianta.. nejde totiž o nic jiného než optimum. Kdybych měl spoustu peněz, zadal bych práci na klíč a požadavky.. potom jen zaplatil a bylo by mě jedno jaký zdící systém architekt, projektant a dodavatel navrhnou a aplikují.
rád bych jen regoval, osobní zkušenost panem Smolou nemám, ale v oboru pasivů je to kapacita číslo 1, kdybych žil v Praze tak jej minimálně oslovím... Za to rozhodně nic nedáte a pokud vám dělal projekt, tak takovou volbou nic nezkazíte..
