Nezávislý zdroj elektrické energie (a tepla) pro RD |
Autor: Jan Šulc
Datum: 13.02.2011 22:46 | uživatel: 100023
|
Rád bych rozvinul diskusi o současných možnostech nezávislého (ostrovního) zdroje elektrické energie a tepla pro celoroční provoz rodinného domu "na samotě na kopci" bez elektrické nebo plynové přípojky.
Samozřejmě s rozumnými investičními náklady, vysokou spolehlivostí, nízkou provozní a údržbovou náročností.
Vítr, FV, bioplyn a kogenerace, dřevoplyn (styrling?) nebo něco jiného?
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: Ernest Káder
Datum: 27.01.2012 16:26 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102406
reakce na ... | rád bych se dověděl výrobce promikro turbínku na vodu pro velké množství chatařů a malou vodu třeba z výše položeného pramene nad chatou
|
|
Autor: Milos Laznicka
Datum: 15.11.2011 17:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107489
reakce na ... | Pokud Vam to pomuze v rozhodovani - zde jsou vysledky za prvni rok provozu nasi FVE s TC:
Parametry systemu - TC vzduch/voda Zubadan - Waterkotte AiQL 14kW s 250l TUV, 300l vyrovnavaci nadrz prutoku , topeni radiatory, 55% sklon ekvitermni krivky, pocatecni bod 29 stupnu (teplota zpatecky pri pocatku topeni pri poklesu venkovni teploty pod 17 stupnu - prum za 24h) koncovy bod omezen na 55 stupnu. Dum - potreba tepla na vytapeni Qdem = 24687 kWh/rok
Parametry FVE - 16.89kWp - ne zrovna idealnie orientovane - cast na JJV a druha cast na JJZ na ploche strese, 20 stupnu sklon panelu - panely SunPower 225W WHT.
Celkova energeticka bilance provozu naseho domu za 12 mesicu provozu - od 1/10/2010 do 30/09/2011:
Vyroba FVE v rezimu Zeleneho bonusu - 15.581 kWh
Celkova spotreba elektriny - 25.748kWh pokryta nakupem elektriny od PRE - 18.095 kWh plus spotrebou elektriny z vlastni vyroby FVE - 7.653kWh - tj. 49% celkove vyroby jsme si spotrebovali sami a 7.928 kWh - tedy 51% vyroby FVE jsme dodali do site.
4. čtvrtletí 2010 -
9% celkove spotreby pokryto vyrobou FVE
46% celkove vyroby FVE jsme sami spotrebovali
1. čtvrtletí 2011 -
20% celkove spotreby pokryto vyrobou FVE
75% celkove vyroby FVE jsme sami spotrebovali
2. čtvrtletí 2011 -
54% celkove spotreby pokryto vyrobou FVE
50% celkove vyroby FVE jsme sami spotrebovali
3. čtvrtletí 2011 -
58% celkove spotreby pokryto vyrobou FVE
38% celkove vyroby FVE jsme sami spotrebovali
Nepouzivame zadnou akumulaci energie - pouze prebytek dodame do site a nedostatek si dokoupime.
V pripade vhodne akumulace energie by bylo mozne jeste vyuzit vetsi cast tech 7.928 kWh dodanych do site - zatim jsem se tim ale detailneji nezabyval - snad nekdo muze poradit co by stalo v nasem pripade za uvahu a bylo ekonomicky zajimave a technicky realizovatelne?
|
|
 | Autor: Josef Zapletal
Datum: 23.12.2011 16:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105248
reakce na ... | Na vašem případě je vidět ukázak jak nesmyslná je podpora OZE , lidé se Vám skládají na vyhřívání vnitřního bazénu.
|
|
Autor: Jano Hrach
Datum: 03.10.2011 20:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101026
reakce na ... | Všetko je lacné na zaobstaranie a prevádzku. Vysoko spoľahlivé, jednoduché, dlhá životnosť. Nezávislosť od civilizácie pre dodatočné opravy.
Vykurovanie:
- akumulačná pec na drevo v strede domu
- teplovzdušná slnečná stena
Chladenie
- akumulačná časť budovy, betón, hlina, VPC...
- betónová, alebo kamenná pivnica
Výroba elektriny
- lopatková vzdušná turbína s odstredivou reguláciou výkonu a zosilovacími stacionárnymi lopatkami
- vodná turbína pre studňu aspoň s niekoľkometrovým prevýšením
Uskladnenie elektriny
- kompresor na vzduch a vzduchové tlakové nádoby, oceľové fľaše
Výroba elektriny zo zásob
- spustenie motoru na stlačený vzduch
Osvetlenie
- LED
Voda
- studna s ručnou pumpou, ako záloha
|
|
Autor: petr petr
Datum: 03.10.2011 17:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 106871
reakce na ... | Dobrý den, pane Šulci, trochu se uvednou problematikou, na kterou se ptáte (ostrovní zdroj elektřiny pro domácnost), zabývám už několik let. Podle nabytých zkušeností a informací mám za to, že optimální řešení spočívá hlavně v použití turbínové kogenerační jednotky. Přináší však vedle všech možných výhod i jednu zásadní nevýhodu v tom, že zařízení vytváří velké množství tepla. To když se totiž nezužitkuje, tak způsobuje nakonec významné ztráty na celkové účinnosti (efektivnosti výroby el. energie) zařízení. Pokud byste si troufl na výrobu takového domácího prototypu mikroturbínové kogenerační jednotky, můžete mi nezávazně napsat. Poskytl bych Vám výrobní podklady. mve(zavináč)volny(tecka)cz
|
|
Autor: Petr Zaza
Datum: 28.08.2011 03:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 106135
reakce na ... | Preji pekny den!
Je tu nekdo schopen doporucit nejaky akumulator, vyrobce celeho systemu, pro uskladneni elektricke energie vyrobenou z fotovoltaickych clanku nebo alternativne z vetrne elektrarny?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 28.08.2011 07:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Pro uskladnění energie je vhodný akumulátor NiFe (zvaný Edisonův). Největší výhodou je jeho životnost a nenáročnost na provozování. Jeho životnost je až 30 let. Osobně mám zkušenosti s těmito akumulátory, které jsme používali na napájení veškeré techniky v polních podmínkách. Dnes se většinou dají sehnat v bazaru. Hodně se používaly na trakční účely a pro dlouhodobé napájení jako záloha zabezpečovací techniky. Výroba asi byla utlumena buď pro nezájem nebo příliš "nevýhodná životnost" pro prodejce.
|
|
| Autor: Petr Lukáš
Datum: 28.08.2011 08:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652
reakce na ... | V současné době je toto silně ekonomicky neefektivní pokud jste v blízkosti distribuční sítě.
Smysl to má jen jako záskok za elektřinu z distribuční sítě, a to jen při vědomí toho, že v takovém případě má pro vás takto jištěná elektřina eminentní význam bez ohledu na náklady.
*Fotovoltaické panely* se sice na specializovaných burzách prodávají již od 1euro/Wp, ale pro koncové zákazníky v rámci malých objemů a stavebnic, plus s DPH, si tyto ceny můžete s gustem vynásobit 2x. Tolik k ceně fotovoltaických panelů...
*Solární nabíječe/regulátory* s výstupem na 12V/24V lze dnes již koupit běžně ve větších eshopech s elektronickými součástkami. Tato součástka zajišťuje ideální pracovní bod fotovoltaického panelu při nabíjení a kontroluje proces dobíjení.
*Akumulátor*. Pro malé výkony nemá smysl přemýšlet o ničem jiném než o standardních autoakumulátorech (popř. hermetických gelových), které se vyrábějí ve velkých sériích, nabízí je mnoho výrobců a tudíž je cena tržně stlačená na minimální úroveň, s minimálními maržemi. U čehokoliv jiného (Li-on, Ni-Fe, Li-Po, Li-Fe) budete platit za exkluzivitu výrobku výrobci/prodejci řádově desítky % navíc.
*Měniče 12/24VDC/230VAC* lze koupit běžně za pár šupů taktéž v eshopech se součástkami pro elektroniku, a nebo v eshopech s počítačovou technikou.
Větrné elektrárny miniaturních výkonů nejsou v oblibě. Při tak malých výkonech je mizerná účinnost, záleží hodně na umístění, vysoká poruchovost.
|
|
| Autor: Radek Mašín
Datum: 28.08.2011 08:34 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103021
reakce na ... | S tím mohu jen souhlasit. Já plánuji takovýto zdroj na rekreační chatu, kde se stává, že jsou delší výpadky proudu. Aktuálně kalkuluji potřebu zálohy na cca 12 hodin pro plynový kotel a základní potřeby (hlavně světlo, možná vodárna). Zdroj bude klasická UPS nebo měnič 24/230V s funkcí UPS a dostatečně dimenzovanými bateriemi. Uvažoval jsem i nad instalací FVE, ale vzhledem k poloze chaty mi vyšla nesmyslně vysoká investice.
Radek Mašín
|
|
| |
| Autor: Petr Lukáš
Datum: 28.08.2011 08:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652
reakce na ... | Já mluvím o velmi malých aplikacích. S autobateriemi se dostanete na investici do akumulátoru ve výši 1500 Kč/kWh s DPH skladovací kapacity.
I kdyby měl takový 1,2kWh akumulátor (12V 100Ah) životnost pouze 4 roky při 400 cyklech 100%-20%, tak to má pořád smysl. Dostanete se na cenu proskladnění elektřiny 4,69Kč/kWh (to je cena pouze proskladnění elektřiny skrz akumulátor, je třeba připočíst ještě samotnou vyrobenou elektřiny z panelů a toho kolem, ztráty při nabíjení, ztráty při vybíjení, ztráty v měniči, atd., takže v reálu vyjde 1kWh na 12-25 Kč/kWh).
U speciálních olověných s ohledem na maximální cyklickou životnost je skoro 3x vyšší cena za takový akumulátor, s bonusem možná 3x delší cyklické životnosti.
Trakční akumulátor se míjí zaměřením - k čemu je u této aplikace schopnost velkých vybíjecích proudů, odolnost proti hlubokému vybití, odolnost proti nevylití (gel), libovolná poloha, apd.? O tom, o kolik to má více cyklů, lze polemizovat. Pořád to má olověný desky, jen jsou tlustší a dále od sebe, takže nedegradují tak rychle, je tam gel. Ale princip je stejný.
Napadla mě ještě možnost, si koupit elektroskútr - ten stojí cca 60 tisíc s DPH, a má v sobě už 2kWh Li-on akumulátor. Vřadit tento skútr do systému (resp. jeho aku). Výhodu to má v tom, že ten skútr takto využijete i když s ním zrovna nikde nebudete jezdit, a naopak - můžete ho nabíjet z panelů. Pokud je někdo často na chatě, tak by to i mělo smysl. Brzy ráno si s tím zajede nakoupit, vyřídit věci, no a od dopoledne se to může nabíjet a sloužit jako záloha.
|
|
| Autor: Radek Mašín
Datum: 28.08.2011 17:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103021
reakce na ... | Obávám se, že obyčejná autobaterie Vámi udávaných 400 cyklů nevydrží. 400 cyklů možná vydrží trakční baterie. Jinak právě trakční baterie jsou stavěny na hluboké vybití a hlavně cyklické vybíjení, ale ne na velký proud. Mnou uvažovaná 140 Ah baterie má maximální proud cca 500A, stejná autobaterie má maximální proud 700 - 900 A podle typu. Baterie zapojím dvě na 24V a k tomu příslušný měnič s UPS funkcí. Při ceně 3500 Kč za jednu baterii mi vychází cena uskladněné 1 kWh cca 8,2 Kč při 400 cyklech, je to sice víc, ale mám jistotu, že to ta baterie vydrží.
|
|
Autor: Pavel Fojt
Datum: 08.04.2011 13:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104768
reakce na ... | Již několik let bydlím v energeticky nezávislém domě, který jsem nyní prezentoval na http//www.ostrovnídum.cz. Stránky jsou staré něco přes týden, a tak zdaleka neobsahují vše co bych chtěl, ale postupně to vylepším.
|
|
| |
| Autor: jan zizka
Datum: 03.04.2011 12:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102105
reakce na ... | Zplynováním dřeva vyrobit dřevo plyn a poháně s ním spalovací motor s generátorem. Plynovým generátorem byly na konci 2. sv. války vybaveny téměř všechna civilní auta, protože pro ně nebyl benzín.
Není to žádná novinka, stačí opráčit technlogii starou 70 let.
|
|
| Autor: Jaroslav Ševčík
Datum: 03.04.2011 15:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103544
reakce na ... | Neříkám že novinka, ale oproti novodobým dřevoplynovým kotlům napojeným na elektriku to právoplatná odpověď je... Kdyby tak ještě zapojili elektroturbínku do výstupu... to by se děly věci, že?
|
|
Autor: David Kopecký
Datum: 30.03.2011 15:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104674
reakce na ... | Rád bych se připojil k tomuto (doufám, že zatím nevyhaslému) tématu s konkrétním problémem. V současné době stojím před zahájením projekce mého nového domu, který chci vybudovat v co největší míře jako nezávislý na externích zdrojích energie. Připouštím, že je mi sympatická cesta zanechávání co nejmenší ekologické stopy i za cenu snesitelného snížení životního komfortu, ať se k tomu většinová společnost staví jakkoliv. ;) (TV nemáme již nyní, internet ano :-) )
Systémy domu jsou zatím naplánovány takto:
- Vlastní stavba - roubená, kanadský cedr, jednopatrová, na zastavěné ploše cca 70m2
- Vytápění + kuchyň - kachlová akumulační kamna + sporák na dřevo, umístěná ve středu domu tak, aby všechny místnosti v domě mohly být přímo stěnou napojeny na stěnu kamen
- Vodní řežim - toaleta kompostovací - systém CLIVUS EKOSTER, tím z domu odchází pouze šedá odpadová voda, dočišťovaná kořenovou čistírnou + vlastní zdroj vody (studna, v případě potřeby záchyt deštové vody)
Mojí otázkou je optimální zajištění TUV a elektrické energie v tomto systému jak v letním, tak v zimním režimu. Nebráním ne zcela vyšlapaným cestám (kogenerace - na biomasu???, nízkonapěťové rozvody apod.), jaká je možnost využití moderních domácích spotřebičů v takovém systému (ledička, pračka). Nechceme se vrátit o 100 let zpět, spíše najít kompromis mezi současným konzumním a neudržitelným a trvale udržitelným způsobem života.
Samozřejmě je tu možnost přehodnocení současných plánů vzhledem k jiným systémům (např. v případě kogenerace změna vytápění apod.)
Děkuji za konstruktivní rady, které povedou k praktické realizaci v mém novém domě :)
|
|
| |
| |
Autor: Radek Mašín
Datum: 27.02.2011 14:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103021
reakce na ... | Já podobný problém řeším na chalupě i když není tak úplně ostrovní, protože přívod elektřiny z veřejné sítě mám, ale spíš řeším zálohu pro případ déletrvajícího výpadku elektřiny. Po zralé úvaze jsem došel k řešení s elektrocentrálou na propan, protože mám v objektu nainstalován plynový zásobník a je vytápěn plynovým kotlem. V mém případě jde o překlenutí výpadku v řádu dnů. Přemýšlel jsem nad ostrovním fotovoltaickým systémem, ale vzhledem k poloze není toto řešení příliš vyhovující.
|
|
| Autor: John Denver
Datum: 28.02.2011 07:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100008
reakce na ... | Ano...to je vcelku rozumne reseni, kdyz je k dispozici...sice drahy, ale prece jen lepsi LPG nez cokoliv jineho.
|
|
Autor: Jan Šulc
Datum: 19.02.2011 17:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100023
reakce na ... | Pojďme od obecné (až politické) diskuse k technicko ekonomické podstatě a konkrétním možnostem. O vodíku jsme se bohužel nic nedozvěděli, bude tedy lépe se soustředit na reálnější možnosti.
Dejme tomu, že by byl vybrán jako primární zdroj el. energie fotovotaika s jistým stupněm předimenzovanosti a ukládáním el. energie do akumulátorů. Sekundárním zdrojem by mohla být mikrokogenerační jedntka na bioplyn (zdrojem bioplynu bioodpady z hospodářství, případně účelně pěstovaná bimasa). Záložním zdrojem dieselagregát.
Jak velká plocha PV by musela být, aby utáhla RD a malé hospodářství při slunečném dnu a následující noc?
Je už v současné době na trhu nějaká mikro kogenerační jednotka (do 10 kW)?
|
|
| |
| Autor: Marek Slavik
Datum: 20.02.2011 11:26 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100011
reakce na ... | Ja len doplnim ze v oblasti konverzie tepla na mechanicku energiu tu mame novinku a tym je oblast motorov vyuzivajuci rozdielny osmoticky potencial kvapalin. Teraz tu uz mame realnu moznost ako vyrabat elektricku energiu z teploty 50-60°C s ucinnostou cca. 8% kazdemu je jasne ze FV panely na strechach domov prestavaju byt zaujimave a ich miesto nahradia termicke panely ktore su schopne zabezpecit 100% potrieb TUV, 40% elektrickej energie a 100% vykurovania s vyuzitim novych TC a systemov UTES.
Kedze tento generator nie je limitovany karnotom je prave toto zariadenie buducnostou nizkoteplotnej konverzie energie zo zdrojov o teplotach do 150°C pri ktorych je potencial dosiahnut 45%.
|
|
| Autor: Jan Šulc
Datum: 20.02.2011 19:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100023
reakce na ... | Můžete prosím uvést zdroj Vašich info? Dá se dogooglit jen osmotická elektrárna v Norsku, ktererá ale pracuje na principu míchání slané a sladké vody, nikoli na rozdílu teplot.
|
|
| Autor: Marek Slavik
Datum: 20.02.2011 21:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100011
reakce na ... | Osmoticka elektarna vyuziva rozdielny potencial medzi slanou a sladkou vodou je teda otvoreny cyklus. Takze vyvoj tohto zariadenia v UK smeroval k uzavretemu cyklu tj vyuzitie tepla len na rozklad pracovneho media na plyny a vodu.
|
|
| |
| Autor: Marek Slavik
Datum: 21.02.2011 11:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100011
reakce na ... | Uvedena technologia je funkcna a nachadza sa v stadiu testovania, zverejnene data na verifikovanych serveroch su z roku 2007. Testy su zatial iba na teplotach 50°C - 20°C kde konverzna ucinnost je cca 8% co by v pripade pouzitia novych typov solarnych termickych kolektorov ktore su schopne dosahovat teploty 120°C znamenalo koniec fotovoltaiky. Predikovana ucinnost pri vyuziti teploty 200°C je 55% co sa da chapat ako VELKY TRESK v energetike. Ten kto zacne ako prvy vyrabat tieto generatory ma vyhrate na niekolko desatroci........
|
|
| Autor: Jan Šulc
Datum: 21.02.2011 21:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100023
reakce na ... | Takže zatím vědecký pokus, nic konkrétního. Já ale hledám konkrétní možnosti, tedy to, co se dé už dnes koupit (i třeba z druhé strany zeměkoule) nebo svépomocí vyrobit.
|
|
| Autor: Marek Slavik
Datum: 21.02.2011 22:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100011
reakce na ... | Ano kedze princip aj data funkcneho zariadenia su k dispozicii je mozne taketo zariadenie vyrobit a prevadzkovat. Prototyp nebol totiz konstrukcne dimenzovany na vyssiu teplotu a tlak kde tlakovy rozdiel dosahuje viac ako 200atm.
|
|
|
