Dobrý den, Chtěl bych se zeptat, zda je vhodné zateplit rodinný dům, který je postaven z Ytong lambda 37,5 cm. Jedná se o typový domek od společnosti euroline - praktik 097 s garáží + nad garáží je umístěná ložnice. Do domku jsme se nastěhovali na konci prosince ale topilo se v něm kvůli vlhkosti od 25.10. Během ledna jsme museli 2x denně větrat, protože vlhkost vzduchu se pohybovala +-90%. Pak to šlo postupně dolů a na konci února vlhkost kolísala mezi 60-75%.
Současné izolace: střecha - 16cm foukané izolace Icynene - mezi krokvemi - 8cm vaty Urza 039 pod krokvemi - reflexni folie - nevím jestli má nějaký efekt okna - izolační dvojskla se sklem U=1,1, 7 komorový rám. Do budoucna uvažuji o meziskelní fólii. podlaha - 10cm polystyrenu, bohužel nebylo možné dát více sokl - pod vodorovnou izolací 8cm xps, nad izolací tam se rozhodnu podle síly izolace stěny.
Topení: kondenzační kotel 24 kw a protopili jsme 1235m3 plynu. Nemáme podlahové vytápění.
Uvažuji o zateplení minerální vatou rockwool Front rock Max E - 8cm.
Velký tepelný most = jsou zde dva balkony které tvoří tepelný most. Strop je vylit jako celek včetně balkonů. Je z ytongů, ale překlady+beton strop silně ochlazují. Zde uvažuji o obložení polystyrenem 5cm (na víc asi nebude místo).
Chtěl bych se zeptat, zda si myslíe, že má cenu dům zateplovat, pokud ano, tak jestli by mi někdo neporadil jakým způsobem.
Dobrý den. Já bych na to šel zcela jinak a vůbec do toho nemontoval spotřebu plynu ani za měsíc, ani za celý rok. Prostě, dneska máte vypočítanou nějakou tepelnou ztrátu a tu tepelnou ztrátu zateplením obvodových stěn zmenšíte. Při výpočtové teplotě -12°C/+20°C ji zmenšíte o 2,52 W /m2. Z toho Vám vyplynou nějaké úspory proti původnímu výpočtu. Pouhým porovnáním těch dvou hodnot uvidíte rozdíl. Podle mě měřením skutečné spotřeby a porovnáváním nějakých čísel, když nemáte zdání, jaký bude průběh topného období, nic objektivně nesrovnáte. Já si myslím, že to musíte vzít výpočtově a úspora bude každou topnou sezónu jiná. S pozdravem Laďa
Dobrý den pane Láďo, je pravda, že máme u projektu propočítanou tepelnou ztrátu. Ta ale neodpovídá realitě. Dům jsme koupili rozestavěny ve fázi hrubé stavby. Byl ale postaven z jiného zdiva, byla použita jiná okna, jiné tlouštky izolace v podlaze, střeše než je uvedeno v projektu. Proto myslím, že tento způsob nelze použít.
Dobrý den. Podle mě měřením spotřeby nezjistíte nic relevantního, natož nějaký přesný údaj, který byste teoreticky mohl upravovat pomocí zateplení stěny různě tlustým izolantem. Jedinná sofistifikovaná možnost je spočítat tepelné ztráty podle skutečnosti a potom to teoreticky zateplit a zjistit rozdíl. Nicméně v abslutní hodnotě se stejně dostanete na číslo, které jsem Vám spočítal : 2,52 W/m2 obvodové stěny z ytongu Lambda proti stěně zateplené 8 cm toho minerálu. Když budete mít plochu fasády 100 m2, tak to hodí 252 W, čili úspora bude při -12°C 24 x 252 W = 6 kWh. Kolik to hodí za celou topnou sezónu nevím a ani to počítat nebudu, ale pouze střelím od pasu nějaké čísla : průměrná teplota za topné období +4°C ( to značí úsporu za den polovinu z 6 kWh, to jsou 3 kWh ) délka topného období 180 dnů, čili celkem to dělá 180 a 3 = 540 kWh. Úsporu si vyčíslete sám podle Vašich aktuálních cen. S pozdravem Laďa
Podle toho co píšete je úspora +- 800czk/rok. Z toho my vychází, že zateplovat asi nebudeme:-).
Ještě by mě zajímalo jestli jde určit jak výkonný kotel by stačil pro vytápění našeho domu. Máme tu kotel o výkonu 24kW. Servisní technik snížil výkon na 22kW. Myslím, že by se dal výkon kotle ještě snížit, akorát mi není jasné na kolik:-))))
Dobrý den. Diminzování výkonu kotle je záležitost max. tepelných ztrát podle výpočtu. Takže všechno, co zde někdo napíše, je pouhý, více, či míně přesný odhad. Ale na druhou stranu právě tento údaj by se dal spočítat na základě spotřeby plynu na vytápění. Když provedete měření teplot po hodině za den, dostanete 24 údajů, ze kterých spočítáte průměrnou teplotu. Odečtením spotřeby za 24 hodin získáte údaj o množství spotřebovaného plynu. Přepočte to na KWh a podělíte 24 hodinami. Výsledek je momentální tepelná ztráta při naměřené průměrné teplotě. Podíváte se do tabulek, v jaké jste výpočtové oblasti ( -12°C, nebo -15°V, případně -18°C ). Z toho Vám vyjde teplotní rozdíl ( gradient ) na který Vy musíte dimenzovat výkon kotle. Třeba v prvním případě je to 32 °C, což je vlastně rozdíl mezi vnitřní a venkovní výpočtovou teplotou ( vnitřek +20°C a venek -12°C ). Tepelnou ztrátu potom vypočítáte tak, že podělíte změřený hodinový výkon podle předchozího postupu teplotním rozdílem mezi Vámi spořítanou průměrnou teplotou a výpočtovou venkovní teplotou podle tabulek. Tento výsledek vynásobíte teplotním gradientem, který je 32 ( nebo 35, případně 38 °C ). Výsledek je výpočtová tepelná ztráta domu. Na tuto ztrátu musíte mít dimenzovám kotel +10 až 20 % na rychlý náběh teploty. Čili, když Vám řekněme vyjde tepelná ztráta 10 kW, tak ten Váš kotel to sice spolehlivě vytopí, ale je předimenzovaný a bude i při snížení výkonu na poloviční výkon cyklovat, což mu nedělá dobře. Z toho všeho tedy vyplývá, že znalost výpočtové teplené ztráty je alfa omega celého řešení. Ale o tom by zde mohli psát podrobné elaboráty odborníci na topenařinu - třeba pan Křen. Já to beru jenom tak povrchně a principiálně. S pozdravem Laďa
Pane Láďo, vím že přispíváte do různých diskusí na tomto serveru. Chtěl bych se zeptat, zda by jste mi neporadil jakou venkovní omítku na Ytong použít. Líbí se mi omítky Salith, na jejich stránkách je přímo postup jak postupovat u pórobetonového zdiva - to je pro mě jako pro laika hodně inspirativní. Postup od Salithu je tento: - cementový nástrik - jádrová omítka - penetrace - omítka
Když jsem se o tom bavil s kamarády, řekli mi, ať tam dám lepidlo + omítku. Na argument propustnosti vodních par mi řekli, že na vatu se také dává lepidlo + že když se bude dávat jádrová omítka, tak výsledný efekt není nikdy tak hezký jako když je podkladní vrstva lepidlo, které je ideálně rovné.
Nemám tušení kde je pravda, protože každý chválí to s čím má zkušenosti. Pokud se dá použít lepidlo. Nemohl by jste mi prosím nějaký takový systém doporučit?
Dobrý den. To je naprosto správný dotaz. Když se podíváte na stránky Xella, tak o venkovních omítkách informací málo. A co se týká vnitřních omítek, tak vhodné jsou sádrové omítky a také jednovrstvé omítky, kde se nanášejí vrstvy řádově v milimetrech. Pouhé štukování není nejvhodnější a vykazuje prokreslování jednotlivých spár. Oblíbené natažení lepidlem a vyztužení perlinkou výrobce Ytong nedoporučoval a já nemám tušení proč. Po jednoduchém propočtu, to z hlediska difuze vodní páry vyhovuje, ale musí se použít silikonová finálka. A u tohoto řešení se určitě dosáhne velmi rovného povrchu stěn. Já osobně mám barák 20 roků starý a je postaven z předchůdce Ytongu. Venkovní omítka klasika : nástřik, čili špric, jádrová omítka a finálka škrábaný břizolit. Kromě změny barvy z bílé na šedou, to za 20 roků nic neudělalo. Takže potom babo raď. Nicméně, nějaké doporučení výrobce má :
Vnější omítky: Lehké omítky určené pro pórobeton, paropropustné a vodoodpudivé
- Vhodné omítky na Ytong
Doporučené vlastnosti omítek: objemová hmotnost 800 až 1200 kg/m3 pevnost v tlaku 2 až 5 N/mm2 pevnost v tahu za ohybu ≥ 0,5 N/mm2 přilnavost ≥ 0,2 N/mm2 nasákavost w ≤ 0,5 kg.m-2.h-0,5 dodržovat tloušťku omítek doporučenou výrobcem
Ale já nic nestavím, takže v tomto směru nemohu poskytnout nějaké reference. S pozdravem Laďa
Příliš malá spotřeba plynu. Je v tom TUV? Příliš velký kotel na takovou spotřebu. Něco tady nesedí. Nedotápěli jste jiným zdrojem? V jaké jste oblasti a jaká je podlahová plocha.
Pane Homola, máme pouze jeden zdroj topení - kotel Vaillant a při uvedení do provozu nám technik snížil výkon kotlle. Téměř celou zimu byla teplota v otopné soustavě nastavena na 50 stupnu, jen když byly silné mrazy, přidal jsem na 57 stupnu. Dům je ve Slavkově u Brna. Podlahová plocha 150m2 + garáž 22m2. Tu jsem jen temperoval. Spotřeba plynu je včetně ohřevu TUV. Jelikož jsme v celém domě jen dva, vytápěl jsem místnosti o cca 50m2 na asi 18 stupnů (na term. hlavici nastaveno 2,5 stupne). Nemáme zatím termostat, takže teplotu regulujeme pomocí termostatických hlavic.
Nějak se v tom dobře neorientuji. Takže když odpočteme třeba 235 kubíků plynu na ohřev TUV, tak zajímalo by mne jakým asi výkonem kotel topil. Máte někde podchycenou spotřebu za mrazivých dní během 24 h. Nebo stopnuté u plynoměru při těch 57°C co to bralo za 2 minuty. Z toho bychom byli chytřejší. Další otázka, když nemáte termostat, co vypínalo kotel? Pro Vaše úvahy další ohledně přídavného zateplení jenom z hlavy. Tepelná ztráta obvodovým pláštěm může být 25%, to by představovalo 250 kubíků plynu. Nevím jaký je odpor zdiva (musel bych to někde pohledat) přesně ale dejme tomu R=3, pak by to mohlo být R=5, takže by se ušetřilo asi dalších 40% z těch 250, to je 100 kubíků dejme tomu v ceně 13,5 Kč (zatím). Úspora 1350 Kč ročně. Tak nějak podobně můžete kalkulovat. Ovšem realita ukáže, že když se bude topit celý rok, tak to bude větší spotřeba plynu a tudíž větší úspora no dejme tomu 2000 Kč/rok. V horizontu 20 let je to 40 tisíc při neuvažování nárůstu cen.
Pokud si dobře pamatuji, technik nastavil výkon kotle na 20kW (ale nevím to jistě). Bohužel jsem si nevedl záznamny o denní a jinné spotřebě, protože máme plynoměr mimo dům a ze začátku bylo obtížné se k němu dostat. Odpor zdiva by měl být dle výrobce R=4.
Máme termostatické hlavice, takže myslím, že se kotel vypínal sám jakmile tyto v jednotlivých místnostech seply.
V projektu i energetickém štítku budovy máme uvedenu spotřebu +-3000m2/rok (spotřeba včetně ohřevu TUV). Nicméně je to spotřeba při použití jiného zdiva a izolací. Teď se asi jedná o úplně "jiný" dům.
Pokud by byla úspora 2000czk/rok, vyplatí se zateplovat? Návratnost je v horizontu 15-20 let. Není výhodnější investovat do meziskelní folie, udělat klasickou fasádu a čekat s jakým novým zateplením v budoucnu výrobci přijdou? Jako příklad uvádím polystyren baumit xs 022 s lambdou=0,022W/mK. Bohužel tohle nedokážu posoudit...
Ano odpor zdiva je 4 a více už jsem se na to díval. To potom ta úspora 8 cm zateplení bude ještě nižší. Stejně nemohu se vyjádřit k otopné soustavě nějak přesněji, protože kotel nastavený na 20 Kw při tak malé spotřebě mne nějak nehraje a navíc vypínaný tepelnou ochranou (jak jinak), když uzavřou termostatické ventily. Na vynález polystyrenu s vodivostí 0,022 zapomeňte. To možná prodejci tam hodnoty "dotlačí očima". Nevím jak velké máte okna ale taky fólie jako přídavný prvek posune hranice tepelného odporu o nějaké procento a přibere několik nevýhod.
Izolační materiál s udávanou hodnotou lambda 0,22 je na trhu už více než rok. Nějaká fenolová pěna. Pak jsou na trhu i "vakuové" izolace, pěnosklo a aeorogel.
Problém je pouze v tom, že tepelný odpor roste aritmetickou řadou, zatímco cena řadou geometrickou.
Tam bylo uvedeno 0,022 lambdy a ne 0,22. Zajímalo by mne odkud čerpáte o aerogelu a vakuových izolacích. Pokud vím, tak aerogel se průmyslově nevyrábí a vývoj vakuových izolací ustrnul na zjištění, že po 14-ti dnech až 3 měsících je vakuum pryč. To závisí na tloušťce stěny a materiálu. proto se uplatnily "vakuové" hmoty pro transport krátkodobě podchlazených věcí, např. lidské orgány k transplantaci.
Chybiška se vloudila. Nebo spíš překlep. Správná hodnota je samozřejmě 0,022 - tedy něco nad polovinu Učka pro EPS.
Údajně je to látka vzniklá polymerací fenolové pryskyřice v nadbytku formaldehydu.
V některém letošním čísle (3 nebo 4) časopisu Dům a zahrada byl článek o RD (na území ČR), kde k zastřešení vnitřního bazénu byla použita okna s aerogelem mezi skly.
Ty vakuové (vakuované) izolce nabízí i do podlah. Vyrábí je na míru a pak už se nesmí dělit nebo jinak upravovat, protože jakékoliv poškození ochranné vrstvy vede k okamžité degradaci.
Co se týče stálosti parametrů, sdílím s Vámi Vaši skepsi.
Hodnotě 0.022 nevěřím u fenolové pryskyřice. Dobré by bylo znát hmotnost, protože aerogel má 99,98% vzduchu a jenom ty 2 setiny hmoty. Nemáte odkaz na ten článek v časopisu o tom aerogelu mezi skly. Mne se to nejeví reálné. To vyrobil někdo takovou velkou tabuli a ji tam vložil? A proč, stejně si moc nepolepší. Běžně zatím laboratorně vyráběný aerogel má vodivost 0,017.
Ty hodnoty sice vypadají zajímavě, ale, pánové, fenolová pryskyřice polymerovaná v přebytku formaldehydu, uff, to nezní moc ekologicky...Takovej sajrajt si fakt umím představit na speciální aplikace, ale rozhodně ne na zateplování domů. Nejde přeci jenom o tepelnou vodivost...
Pane Homola, děkuji za Vaše připomínky. Fasádu chci realizovat během příštího roku, takže tuto zimu budu měřit spotřebu plynu poctivěji:-) Já uvažoval o 8cm izolace z toho důvodu, že takhle by měla stěna dosahovat horní hranice pro pasivní standard. Zároveň nechci dávat izolaci o moc širší aby nám místo oken nevznikly "střílny" :)))). Pokud budete na tomto portále aktivní i příští rok, mohl bych se na Vás obrátit ?
V současné chvíli my připadne, že zateplení 8cm izolací celkem nic neřeší.:-)
8 cm nic neřeší z pohledu zásadních úspor ale může polepšit kritická místa tepelných mostů. Nevím jak máte ošetřeno ostění, překlady, věnec a podobně. Pokud budete měřit spotřebu plynu, tak nejlépe se to dělá k 1.1. a k 31.12 a když k tomu se dají tzv. denostupně tak to má vypovídající hodnotu. Při dílčích měřeních se zaměřit na spotřebu za 24 hodin někdy, kdy několik dnů po sobě dobře mrzne a tím by se vlastně spotřeba měla přiblížit výpočtové tepelné ztrátě.
Denostupně - nastuduji a použiji. Tepelné mosty - z mého laického pohledu je tam velký problém s balkony. Máme dva naproti sobě. "Základ" balkonů tvoří nosné stropní překlady. Je to vlastně prodloužený strop. Tento tepelný most byl v zimě hodně cítit na dlažbě v koupelně v oblasti cca 1-1,5m od stěny. Balkóny bych chtěl obložit polystyrenem a tím tento tepelný most odstranit. Ostatní si myslím, že je celkem v pořádku - na věnec byly použity U profily z ytongu a u ostění ytongové překlady. Z vnitřní strany domu byl vložen do ostění polystyren šířky 2cm . Uvidím ale na co přijdu během další zimy.
TUV v tom není, tohle jsou spotřeby plynu pouze za vytápění. Z celkové spotřeby plynu odečítám 191kWh na ohřev vody/měs. Je to ohřev vody pro dvě osoby.
To je trochu málo na TUV. Mne vychází na 2 osoby asi 1,2 m3 plynu denně. Abych neudělal kiks, prosím o údaje spotřeby plynu v m3, protože nevím nic o tom jak jste kWh určil. Odkud máte denostupně. Karlov ještě za prosinec neuvádí. Taky je důležité ty DS ošetřit o vnitřní skutečnou teplotu. Např. já používám 21°C.
Pane Homola, pokud by jste mi na poslal svou emailovou adresu, mohl bych Vam poslat soubor v xls, ve kterém uvidíte vše co potřebujete. Pokud by to měl být problém, mohu tu nějak údaje z xls presentovat. Denostupně jsou kalkulovány k teplotě 20C. Není problém zvolit i teplotu 21 stupnů. Teplotu v domě zatím regulujeme pomocí termostatických hlavic., které by měli spínat při 20C. Je pravda, že v domě máme teplotu vyšší než 20C. Denostupně si počítám sám.
Pane Homola, přepočet z m3 na kWh jsem udělal dle koeficientu na faktuře, tj. 10,61. Údaje spotřeby plynu v m3: říjen= TUV 18m3, UV81,434m3 listopad= TUV 18m3, UV 161,932m3 prosinec = TUV 18m3, UV 185,58m3
Spotřebu na TUV jsem určil během měsíců června-září, kdy se spotřeba pohybovala v rozmězí 16,79-18,636m3/měs.
Průměrná teplota v naší oblasti, kterou jsem použil pro kalkulaci denostupnů: říjen = 9,5C listopad = 4,43C prosinec = 2,90C
Pokud budete potřebovat ještě nějaké údaje, dejte prosím vědět.
Budu se problému věnovat později a zkusíme to zpřesnit. Zatím můžete to spalné teplo násobit koeficientem 0,9, to je garantovaná účinnost sezonní reálná organizací SEDBUK a to je čistý tepelný příkon domu a tudíž okamžité ztráty. EDIT:Už jsem ověřil vaši naměřené hodnoty za měsíc i lokalitu Vyškov, Brno (průměrné teploty a počet otopných) a také vámi naměřené hodnoty a je to v souhlasu s údaji Praha Karlov a i když Praha má o něco méně otopných dnů, tak bych této tabulky využíval. Dobré a přesnější je bilancovat za více měsíců dohromady nebo za celé otopné období (u mne od 1,1 vždy do 31.12. http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/103-vypocet-denostupnu S tímto se lehce naučíte pracovat. Zadáte si období od kdy do kdy, pak vnitřní průměrnou teplotu. Pak je důležité stanovit tu venkovní průměrnou od které předpokládáte, že začínáte vytápět. Chcete-li to mít přesné. Když však použijete 13°C ničeho se nedopustíte ale musíte už po další roky to dodržet. Více to "kecá", když se táto metodika použije u silně zateplených domů, tak je dobré těch 13°C přepsat na jinou hodnotu. Z takto sledovaných dat můžete vyčíslit spotřebu plynu měrnou, na 1 D° a ta celkem věrně ukazuje stavy i při velkých výkyvech jednotlivých let nebo dokáže určit nějaký dílčí zateplovací proces nebo opatření, zkrátka co to přineslo za změnu v měrné spotřebě domu nebo v chování obyvatel. Jinak se nelze dopracovat vypovídajících hodnot. Poz. prosinec ještě není na odkazu vyčíslen ale určitě bude.
Pane Homola, děkuji info. S propočtem denostupnů viz odkaz si začnu "hrát" od příštího týdne. Nějak se mi nedostává volného času, ale vypadá to zajímavě.
