Radu k nezaplacení!!! |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: Jozef Homola
Datum: 16.06.2011 13:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Dneska se dá postavit dům i bez zateplení obvodového zdiva a tuto malou nevýhodu "dohnat" jinde. Ale i kdyby se použilo zateplení s EPS, tak u tloušťky 120 mm a běžného fasádního vůči šedému ušetříte tolik peněz, že si za to koupíte jeden nízkoteplotní kotel.
|
|
| |
 | Autor: Jozef Homola
Datum: 16.06.2011 16:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Šedý polystyren skutečně bude asi o 10% lépe izolovat akorát je to zapotřebí dokázat. Svět mimo nás šedý polystyren nevzal do praxe. Zbývá otázka proč. To že reklama něco tvrdí to je v Česku zatím beztrestné. Já jsem si udělal přehled jak je manipulováno s daty a jak jsou vylepšena některá měření a jakým směrem se zaokrouhluje. Je snaha aby se šedý prodával, předci autoři patentu chtějí co nejvíce vydělat. Nevím jestli porozumíte mému grafu ale tam je všechno i rozptyl hodnot u gramáže 15 kg/m3
|
|
Autor: Jiří Jiroš
Datum: 16.06.2011 12:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100370
reakce na ... | Na to Vám nejlépe odpoví Vaše peněženka. Nechte si zpracovat rozpočet a pak si vyberte zda investovat 300 tis. do čerpadla nebo 20 tis. do kotle. Vy nejlíp víte kolik můžete utratit, popř. kolik maximálně můžete splácet hypotéku. Jestli Vám na penězích nezáleží a máte jich dost, určitě jděte do čerpadla.
Co se týká zateplování, tak já mám postaveno ze 44 Profi Eko+ a zateplovat rozhodně nebudu (jako jeden z mála na tomto fóru). Pokud chcete zateplovat, tak hlavně nekupujte 50 cihlu (ztrácí to význam), ale nějakou rozumnou 30 a pak to oplácejte polystyrenem.
|
|
| Autor: Eva Fischlova
Datum: 16.06.2011 18:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100082
reakce na ... | Pane Jiroši, chystáme se také stavět ze 44, ptám se tedy na Vaše zkušenosti. Kdyby jste stavěl dnes, použil by jste stejný materiál ? Jsem totiž trošku zviklaná diskuzemi na fórech – moc se tu o stavbě bez zateplení nediskutuje.
|
|
| Autor: Michal Šimeček
Datum: 16.06.2011 20:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105238
reakce na ... | Dobrý den, 1.známý taky stavěl z porotherm 44 profi+ podlahovku a zateploval to 10cm a taky to nemusel .Tady nejde ani tak o zateplení jako o tepelné mosty .Druhý známý má postaven totožný dům Bungalov 4+1 z 44 profi bez zateplení +podlahové vytápění v domě.Rozdíl mezi těma dvěma je ,že jeden platí 15000 kč Ročně ,druhý 18000 kč/rok.Další rozdíl mezi nimi je,že první dal 15cm do podlahy druhý jen 10cm a neměl izolovanou patu domu.
Jen takový detail?!
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 18.06.2011 13:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Já bych si dovolil oponovat. Jde jak o zateplení, tak o tepelné mosty, tak o tepelné ztráty a jedním vrzem o to, aby vznikl nízkoenergetický dům s vyváženými konstrukcemi. A u stavby domu je to tak dokonale provázáno, že by si nikdo neměl dovolit něco udělat špatně a ušetřit nějakou tisícovku a potom do konce životnosti domu provozovat dům s fatální chybou a pod.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Jiří Jiroš
Datum: 17.06.2011 07:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100370
reakce na ... | Určitě bych se rozhodl stejně. Tady na fóru je jen nepatrný vzorek "stavitelů", kteří si na věc vytvořili určitý názor na kterém se posléze shodli. Já sbíral rozumy od lidí, které znám, kteří opravdu něco postavili a také v tom bydlí.
|
|
| Autor: Eva Fischlova
Datum: 17.06.2011 07:35 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100082
reakce na ... | To jste mě potěšil, děkuji, teď ještě co nejlépe vyřešit patu domu, budu mít základy 60 cm, poslední řadu ZB.
|
|
| Autor: Jiří Jiroš
Datum: 17.06.2011 08:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100370
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Udělal jsem to podle typového řešení Porothermu. 1. šár 30 a na to 44 - s přesazením 7 cm. Na vnitřní straně jsem tak nemusel sekat drážky pro vodu ani pro elektriku. Dal jsem to do té mezery a zaplácal EPS. Z vnější strany dám XPS. Myslím, že je to perfektní řešení. Nikde Vám pak nepřekáží rozvody při realizaci zateplení podlahy - vše je schované ve zdi.
|
|
| |
| |
| |
| |
| Autor: David Novák
Datum: 23.02.2012 00:07 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108918
reakce na ... | Pane Jiroši, chystám se stavět také z porothermu 44 eko+ profi, obávám se však nižší pevnosti těchto cihel (P8), navíc ve spojitosti se soklem 30cm cihly. Náš dům je koncepčně podobný vašemu, není s pevností cihel problém? Nezakousávají se křehčí 44 do soklové 30? Díky d.
|
|
| |
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 17.06.2011 07:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Paní Fischlová, jak to že se nediskutuje o stavbách bez zateplení Akorát to neumíte dešifrovat. Zde se hodně diskutuje o pasivních domech a tam se hlídá každý sebemenší detail, čili každý miniaturní tepelný most. A to jsou pro dosažení předepsaných parametrů rozhodující záležitosti. A z hlediska realizace a z hlediska ceny je výhodné stavět sendvičové zdivo. Pro ilustraci - EPS, kterým se zatepluje, je pořád nejlacinější stavební materiál. A z hlediska roložení tepelných ztrát by se měly jednotlivé konstrukce, kde dochází k tepelným ztrátám stavět v takovém standartu, aby ztráty prostupem byly zhruba stejné u stěny, stropu, podlahy a výplní otvorů čili po 25 %. A potom do toho vstoupí ještě větrání a to je kapitola sama o sobě celkem významná a zde se dá z hlediska TZ dosáhnout obrovských úspor. A ještě se vrátím k obvodovým stěnám - je dokázáno, že sendviče jsou na tom zcela jednoznačně lépe. Pokud někdo bude uvádět příklady z praxe, že tomu tak není, tak to znamená pouze jedno - někde ten soudruh udělal fatální chybu plynoucí z jeho neznalosti, ingnoraci stavební fyziky a použil nestandartní materiály.
S pozdravem Laďa
|
|
| |
| Autor: Eva Fischlova
Datum: 17.06.2011 08:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100082
reakce na ... | Pane Jaskva, to je právě ta otázka. Cihla +EPS, nebo jenom cihla? Záměrně vynechávám dřevostavby – to je jiná kapitola. Nemusím právě používat pojem „pasivní dům“, mě stačí, když snížím náklady na provoz na minimum. Porotherm Profi, 44 EKO má lambdu 0,099 a U=0,22. Stále mě tu nikdo nepřesvědčil, jaké jsou výhody, pokud použiji tenkou cihlu + EPS. Mám stále takový dojem, že je to jen a jen silná loby, která propaguje EPS a zapomíná hovořit o složení tohoto materiálu.
Jinak asi máte pravdu, neumím to dešifrovat, omlouvám se.
Co se týče tepelných mostů, mohla bych vydat časopis, mám (i z tohoto serveru) tolik obrázků a komentářů a stále nejsem spokojena. Tepelné mosty v pomyslném žebříčku stavím na první místo.
:-)Eva
|
|
| Autor: Jiří Jiroš
Datum: 17.06.2011 09:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100370
reakce na ... | Tak ty samozřejmě nejlépe ošetříte kompletním zateplením, tzn. sendvičovou konstrukcí. V případě jednovrstvé konstrukce se dají pouze eliminovat - zde hodně záleží na provedení a dodržení stanovených postupů.
|
|
| Autor: svaton tesko.cz
Datum: 17.06.2011 09:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100030
reakce na ... | pani Evo, jde jen o vlastni sympatie k materialu. Domy se stavi i v jednovrstve konstrukci a jsou to domy velmi kvalitni. Jedno je proste fakt a tim je cena EPS v pomeru k izolacnim schopnostem. Z tohoto duvodu je takzvana loby prosazuje. Muzete samozrejme dum zateplit MW a nikdo proti tomu nebude nic namitat. Pokud bude vynalezena cihla ktera bude mit lepsi tepelne vlastnosti nez EPS tak proti tomu urcite take nikdo nebude nic mit. Jde vzdy jen o to nalezt optimalni pomer. Stavba oplastena silnou vrstvou zatepleni je take jednodussi na provadeni a eliminaci tepelnych mostu. Da se zde nalezt mnoho o nepasivnim pasivu, kde si majitel myslel ze staci na barak proste naplacat co nejvetsi vrstvu a ejhle ono to nefunguje. Naproti realizace pouze cihelne stavby s durazem na provedeni detailu je jiz uplne jina prace.
|
|
| Autor: Pavol Malenky
Datum: 23.02.2012 08:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108922
reakce na ... | Prajem pekny den.
1. Pán Laďa môžete mi prosim odpovedat aka je zivotnosť v rokoch pre tenkovrstvovu omietku zhotovenú na polystyréne pri zatepleni budovy z vonkajěj strany prosim ?
2. Aká je prosím Vás životnost zatepľovacieho systému ako celku v rokoch?
Ale prosím Vás dajte mi úprimnu odpoveď .
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 24.02.2012 06:27 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Jaká je životnost EPS ? Životnost EPS je velká a je rozhodně srovnatelná s ostatními komponenty, ze ktarých se skládá dům. Jedinná věc, která ho odlišuje od jiných běžných materiálů, je jeho vlastnost, že ho rozkládá UV záření. Čili, když je EPS pod něčím, nebo v něčem, kam ty paprsky neproniknou, tak není s životností problém. Co se týká životnosti lepících stěrek, tak ty jsou srovnatelné naprosto s každým běžným stavebním materiálem. O armovací síťce platí to samé, co o EPS. A jako celek zateplovací systém a jeho životnost jsou závislé na kvalitě provedení a samozřejmě na kvalitě použitých komponentů. Čili, není každá lepící stěrka stejná a je nutné si vybírat podle technických listů výrobců. Ještě k tomu EPS - mám na půdě 22 roků starý EPS, čili působění teplot jako venku, je ve stínu, čili chráněn proti UV záření a je stejný, jako když se koupil, akorát horní deska je pod vrstvou prachu. Osobně mám zatepleny 2 domy pomocí EPS a žádný strach nemám. A špatně provedených ETICS je celá řada, ale to nemá žádnou souvislost se životností, to je jenom nějakým kreténem blbě uděláno.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Pavol Malenky
Datum: 24.02.2012 10:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108922
reakce na ... | Dobry den Pan Láďa.
1. Takze , zivotnost polystyrenu chraneneho omietkou v rokoch bude vlastne limitovana zivotnostou omietky. Ale vyhladovo velmi dlha.
2. Zivotnost tenkovrstvovej omietky ste v rokoch ani presnopriblizne nepovedali , len ste svoju odpoved na zivotnost opisali ako porovnatelnu s ostatnymi bezne pouzivanymi materialmi. Nie je nahodou zateplovaci system skladbou velmi chemicky a fyzikalne nesurodych komponentov so vsetkymi rizikami pre tuto konstrukciu , ktore z toho plynu , ako je teplotne dlhodobe namahanie, vnutorne pnutia , velmi roznorode roztaznosti,.?
Samozrejme beriem, ze cim kvalitnejsi material a kvalitnejsia praca tak ta zivotnost ide hore.
Uz davnejsie som sa dozvedel, ze vraj vyrobcovia zeteplovacich systemov zalozeneho na polystyrene s tenkovrstvovou omietkou udavaju zivotnost 30 rokov. Takze asi tuto dobu pouzitelnosti pouzijem na uvahu ci sa mi zeteplit dom vyplati alebo nie pre moje osobne uvahy o navratnosti zateplenia mojho domu.
Preto si myslim , ze ak sa niekto chysta stavat novy dom , co moj pritad nateraz nie je, tak by asi mal na prepocet vyhodnosti jednotlivych konstrukcii brat do uvahy nie len momentalny naklad na zhotovenie konstrucie a mozne uspory na vykurovani ale aj brat do uvahy naklady spojene s opravami mensieho alebo vatsieho rozsahu danej konstrukcie, po uplynuti no ako by som to povedal doby zivotaschopnosti , kedy dom este nemusime burat ale nutne ho je treba opravovat. Tu na fore som cital pred par dnami, ze v dvoch typovo rovnakych domoch z ktorych jeden bol so zateplenou fasadou a druhy bol s nezateplenou fasadou, ale s inak ostatnymi rovnakymi hodnotami izolacii podlahy , stropov a okien , tak pri kureni najdrasim mediom elktrinou vznikala uspora 3000 Kč na rok , ktore sa stavali zakladam na odvovodnovanie potreby zateplit obvodovu stenu , teda vyrobit ju ako sendvic s tensim nosnym murivom a hrubym izolantom. A este sa dalej hovori stale, ze ceny energii este len porastu a uspora bude este vatsia. Ale tu mozeme povedat , ze urcite porastu aj ceny materialov, ktore bude treba pouzit na rekonstrukcie a opravy a taktiez cena prace bude urcite ovela vyssia ako dnes. Takze aj tu by bolo treba troch inak zvazovat ceny vstupov, uspora a naklady na opravy. A teda vyber ci plna stena z kvalitnej tehly alebo porobetonu alebo kvalitny sendvich je asi vo vela pripadoch skor rozhodnutim citovym, v ktorom sa ani len nespomenie , ze asi raz v tazko predvidatelnej dobe v buducnosti bude treba ten sendvich opravovat. A taktiez tazko niekto vie povedat ako bude takato oprava vyzerat, ci len omietka, alebo aj izolant, ... preco Davame tanierove hmozdinky? No lebo sa obavame ze raz v buducnosti mozu teplotne pnutia sposobene zmrazovacimi cyklami sposobit porusenie lepeneho spoja izolantu so stenou , atd..
Myslim , ze zivotnost murovaneho domu sa v odhadoch hodnoty objektu berie sto rokov, teda vyhladovo podla zivotnosti zateplovacich systemov uvadzanych vyrobcami ho bude treba dvakrat vymenit.
Ak by bola zivotnost systemu 50 rokov, dal by Boh, tak to bude treba urobit raz , a toto su naklady ktore asi treba tiez zaratat do uvahy .
A potom ci sendvic alebo tehla alebo porobeton ?????
No este trocha nieco ine . Mam na Vas prakticku otazku spojenu s navrhom pre riesenie zateplovacieho systemu. Casto sa tu riesi , ci stena taha alebo netaha paru a ze ma dychat , a kde a ako ta para kondenzuje , a vsetky peripetie s tym spojene .
A keby tak postavit nosnu stenu s tych betonovych tvarnic alebo zo strateneho debnenia zalievaneho betonom , nechat kvalitne vyschnut, nahodit cementovu omietku s vysokym difuznym odporom, natriet farou s pridavkom latexu alebo Duvilaxu a tym padom zabespecit , ze ziadna vodna para do steny vstupovat nebude, a uz nikto nemusi riesit co sa bude diat v zateplenej stene. A ak niekto ozaj lipne na vylepseni vnutorneho prostredia , tak nech si postavy vnutorne steny napriklad aj hoc z nepalenej tehly , ktoru vyraba Heluz, novodoba valka, po vasom veprovise myslim, ale bez tej nasekanej slamy.
Stoji tento navrh za nieco alebo je chybny? Tesim sa na Vasu odpoved ale aj na prispevky ostatnych diskutujucich.
|
|
| Autor: Milan Jakovec
Datum: 24.02.2012 12:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | Dobrý den pane Malenky,
váš příspěvek vyznívá mírně proti sendvičovým konstrukcím. Z fakt a pocitu samozřejmě můžete vyvodit spoustu závěru i najít pro ně odůvodnění. Váš názor ovšem respektuji, jako názor kohokoliv jiného.
Berete-li však v potaz některé udávané hodnoty některých materiálu (např. životnost), berte prosím v potaz podobné hodnoty (udávané) všech porovnávaných materiálu. Konkrétně mám na mysli udávanou "životnost" (?) pálených cihel (udávaný údaj mrazuvzdornost - počet cyklů). Dohledáte-li tyto hodnoty, zjistíte, že jsou poměrně nízké (25-30 cyklů)
- znamená to, že po 30 letech se mam o cihly ("nad hlavou") bát?
Zajisté uznáté, že nikomu nesvědčí časte výkyvy teplot.
Mám-li se ale rozhodnout, jestli za 30let odloupu z fasády EPS, nebo většinu (nějaké) cihly, spíš se budu přiklánět k odloupání EPS.
Kalkulaci návratnosti ceny za EPS+bižuterie (pouze EPS+bižuterie, spousta dalších nákladů je srovnatelná i s jinými vrstvami nezateplené fasády) zajisté budete umět vypočítat taky.
Duvilaxem ani latexem obvodovou (ani jinou) zeď natírat nemusíte, pokud na ní nechcete permanentně tryskat vodu, nebo na ní často prší. I samotná omítka s běžným nátěrem ma dostatečný difuzní odpor. Není li příliš velký, omítka automaticky plní roli regulátoru vlhkosti: má-li prostředí velkou vlhkost - část pohltí; ma-li nízkou - vrací.
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 24.02.2012 14:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Tu difuzně nepropustnou vrstvu (cenentovou omítku + disperzi) byste musel mít na vnitřním povrchu. Rozhodně ne zvenku. Ato není moc dobrý nápad.
Ideální by bylo mít EPS apod. někde uvnitř stěny. Tedy plnohodnotný sendvič. S tím jsou ale také specifické problémy. Např u přizdívky klinker cena a TM kotvení.
Kontaktní zateplení vlastně pravý sendvič není. Ten EPS berte spíše jako vrstvu povrchovou jen chráněnou velmi tenkou vrstvou vyztužené stěrky a omítky.
Životnost kontaktního ETICS se většínou udává 20 let do větší opravy. Poté ale slouží dlouhodobě dál.
Tou větší opravou se rozumí lokální opravy stěrky a nanesení nové omítky, případně přetření stávající.
Samotné EPS a připevnění k objektu by mělo být v pořádku. Námáhání včetně dilatace teplotními změnami je sice větší, ale také použité materiály tomu musejí odpovídat. A tak především stěrka musí být daleko pružnější oproti obyčejné (vápenocementové) omítce. Proto je tak důležité použít na účely lepení a stěrkování kvalitní a k tomu určené hmoty.
V případě kontaktního ETICS je největší nebezpečí při velké opravě, že bude nutno strhnout celou vrstvu stěrky a omítky a tím dojde k odtržení celých ploch EPS od objektu. Drobnější poškození povrchu EPS problém není.
Ovšem velmi podobná "velká" oprava by Vás čekala i u omítky přímo na stěně (bez zateplení). I tam bude nutno povrchovou vrstvu obnovit.
Srovnejte si to s opravdu "klasickou" vápennou fasádou (která se už ale prakticky nedělá). Ta se obnovovala ještě častěji přestříkáním jehož základní součástí bylo vápenné mléko.
|
|
| Autor: Pavol Malenky
Datum: 24.02.2012 20:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108922
reakce na ... | Dobry vecer prajem vsetkym diskutujucim.
Zatial k tej omietke. Tu je kusok z mojho prispevku:
"A keby tak postavit nosnu stenu s tych betonovych tvarnic alebo zo strateneho debnenia zalievaneho betonom , nechat kvalitne vyschnut, nahodit cementovu omietku s vysokym difuznym odporom, natriet farou s pridavkom latexu alebo Duvilaxu a tym padom zabespecit , ze ziadna vodna para do steny vstupovat nebude, a uz nikto nemusi riesit co sa bude diat v zateplenej stene."
Z toho je vidiet,ze som uvazoval tu difuzne uzavretu omietku urobit z vnutornej strany aby vodna para do steny z vnutorneho prostredia ani vstupit nemohla a tym padom uz nie je problem s tym co sa bude s vodnou parou vo vnutri steny diat.
|
|
| Autor: Pavol Malenky
Datum: 25.02.2012 08:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108922
reakce na ... | Dobre rano prajem vsetkym diskutujucim.
Pan Bohuslav a Pan Milan som Vam velmi vdacny , ze sa asi po prvykrat na tejto diskusii spominaju slova a slovne spojenia ako je
VACSIA OBNOVA TENKOVRSTVOVEJ OMIETKY VONKAJSIEHO ZATEPLOVACIEHO SYSTEMU PO 20 ROKOCH
alebo
STRHAVANIE IZOLANTU A LEPENIE NOVEHO IZOLANTU.
Myslim, ze to stavia rozhodnutie, ci zateplit alebo nezateplit objekt do uplne ineho svetla.
Som si isty , ze pri tom strhavani izolantu by ste neboli taky nadseny ako ked ste ten izolant na tu stenu prvykrat lepili.
A naviac ak ma investor stavat novy objekt a rozhoduje sa pre vyber materialu na stavbu obvodovej steny, tak mal by asi vazne brat v uvahu nielen mozne uspory na nakladoch na kurenie ale aj naklady na buducu opravu zateplovacieho systemu, ktorej rozsah a cas nevieme zatial ani odhadnut.
Kto uz ma za sebou rekonstrukciu rodinneho domu, tak urcite vie kolko starosti a namahy je s tym spojenych.
Ak nahodou staviate dom vo veku 30 rokov a nahodou zateplujete dom svojpomocne tak , ak vezmem do uvahy npriklad 30 rokov zivotnosti zateplovacieho systemu, tak asi v 60 rokoch zivota tu rekonstrukciu zateplovaciehon systemu svojpomocne robit nebudete. Cest vynimkam.Ak ju s Vami neurobia Vasi potomkovia , tak urcite budete platit za pracu. A taktiez ak nahodou bude ten izolant strhavat a lepit novy tak cenu izolantu branu do vypoctu na porovnanie cenovej vyhodnosti by sme mali asi zapocitat dvakrat. Ale ak by az doslo k tejto krajnosti, tak povodne zamyslane sporenie penazi na znizeni nakladov na vykurovanie by sa asi zmenilo na absolutny prepadak.
|
|
| |
| Autor: Milan Jakovec
Datum: 25.02.2012 11:02 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | Vaše neobjektivnost je až příliš viditelná.
Snižujete životnost už na 20let nebo to je překlep?
Nemám nic proti diskuzi proti zateplení, a Vaše názory respektuji, ale pokud řešíme životnost, řešme životnost všech používaných konstrukcí, a diskuzi ke způsobu renovace nebo opravy konkretní jedné konstrukce veďme samostatně.
Neodpověděl jste, zda připouštíte, nebo jak se stavíte k udávané "životnosti" (mrazuvzdornosti) zděných prvků.
Navíc: životnost dodatečně teplotně chráněných zděných prvku teplotní izolací se prodlužuje. Nemají se tedy i bát stavitelé z nezatepleného "cihlovzduchu", a co teprve porobeton?
Edit: Pokoušíte se rozhodnout zateplit či nezateplit za předpokladu špatně provedeného zateplení, které (dle Vás) potřebuje opravu po 20-30 letech. Což není správně.
|
|
|
