domácí větrná elektrárna |
Autor: Karel Skopal Datum: 23.06.2011 21:55 | uživatel: 105379
| Prosím tímto o informaci, jestli někdo z členů diskusního fóra nemá v provozu větrnou elektrárnu AN 1000-24 V. Já mám tuto elektrárnu na střeše domu a jsem přesvědčen, že to, co se píše v prospektu k elektrárně o jejím výkonu, tak neodpovídá skutečnosti. Byl bych rád, kdyby se se mnou někdo podělil o zkušenost, jestli náhodou něco nedělám špatně. \\děkuji. Karel
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: jindriks necasova Datum: 18.02.2012 07:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108752 reakce na ... | dobry den,prosim o informaci jaky je postup pri zbudovani vetrne elektrarny??musi byt stavebni povoleni nebo jine povoleni,cim zacit,chtela bych vetrnou elktrarnu pro vytapeni domu a vubec chod celeho domu,chtela bych byt nezavisla na odberu elektriky,kolik musi mit kw mala vetrna elektrarna aby ten provoz utahla??nasla jsem na internetu vertikalni vetrnou elektrarnu http://www.gogreensolar.com/collections/vertical-axis-wind-turbine-systems ale nevim kterou,take mam na vas dotaz zda je dotace a koho pozadat o dotaci na malou vetrnou elektrarnu,dekuji vsem za informace ktere jsou prome dulezite Jindriska
|
|
 | Autor: Petr Jonáš Datum: 18.02.2012 11:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100060 reakce na ... | V první řadě bych začal zjišťěním potřeby energie pro dům + jeho tepelné ztráty. Pak si zjistit, zda v dané lokalitě fouká vítr a jak. Pak bych to porovnal s těma křivkama uvedenýma u jednotlivých větrníků v odkazu. Pokud je to v našich končinách, tak se obávám že tímto způsobem se asi neosamotníte. Viz křivky výkonu u těch větrníků. Např u nás v Kolínské rovině se po dobu těchto mrazů nehnul ani lísteček cca 14dní v kuse.
|
|
 | Autor: jindriks necasova Datum: 20.02.2012 21:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108752 reakce na ... | dekuji pane Jonas za info ja jsem z krusnych hor kde zjistim jaky jevitr me likalite?kdo me da presnou informaci? Dale potrebuji informaci jake jsou povoleni k instalaci male vetrne elktrarne??jak postupovat?prosim vsechny co maji uz elektrarnu instalovanou dekuji Jindriska
|
|
 | Autor: Robert Vrána Datum: 22.02.2012 07:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100453 reakce na ... | Taky o VE uvažuji, koupil jsem si meteostanici s anemometrem a logováním hodnot do PC. Takže před instalaci VE doporučuji totéž. U přessouseda může být jiný vítr než u vás. Další věc je, že se i časem mohou změnit podmínky, např. soused si postaví před VE barák. S legislativou neporadím, zatím nejsem tak daleko.
|
|
| |
 | Autor: Dalibor Przeczek Datum: 24.02.2012 13:28 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107750 reakce na ... | Zdravim Vas, pokud mate zajem muzu se s vami podelit o vysledky mereni pul roku v roce 2008, pak prestavka a nyni uz merim roznez pul roku. K mereni pouzivam poloprofi stanici GIOM3000 s logovanim na PC, vzorek co 5 vterin, takze uz mam slusny pocet hodnot....
|
|
 | Autor: Robert Vrána Datum: 24.02.2012 13:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100453 reakce na ... | Jde o WH1090(80-jinný display), umí vnitř/venk. teplotu/vlhkost, tlak,směr větru a rychlost a srážky. Má to pamět na 4000 hodnot(interval v řádu minut) a po USB se nechá stáhnout do PC. Cena byla kolem 2500kč.
|
|
| |
 | Autor: Dalibor Przeczek Datum: 26.02.2012 12:35 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107750 reakce na ... | Podivejte se na diskuzu vyse, uz jeden si to koupil a vysledky nic moc, hlavni problem s regulatorem....
|
|
 | Autor: josef oborný Datum: 26.02.2012 18:51 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107883 reakce na ... | Nevím ,ale podle celé diskuze to asi nebylo volbou výrobku,ale celkovým umístěním a dalšími věcmi-možné nabité akum.Určitě je to jedna z mnoha voleb které se na internetu dají najít.Ten odkaz od paní je taky zajímavý,ale cena verzus výkon + další náklady,stožár, regulátor atd. na to asi mít moc lidí nebude.Našel jsem ještě jednu větrnou elek.s cenou trochu dostupnou,ale musím pohledat odkaz.Takže tak.Dejte taky pár tipů,čím víc tím lépe.
|
|
| |
 | Autor: Robert Vrána Datum: 03.03.2012 11:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100453 reakce na ... | Zajímavá, ale horší varianta než AN1000. Jen turbina bez regulace stojí 6300USD. Sice nabíhá už od 0,2m/s, ale stejně výkon je při těchto rychlostech minimální. Při 2m/s kdy nabíhá AN1000 má výkon pouze 60W. Dokonce cca od 5,5m/s -11,7m/s má lepší charakteristiku AN. Rovněž cena 110t oproti 50t u AN je bez komentáře.
|
|
Autor: josef oborný Datum: 07.12.2011 22:33 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107883 reakce na ... | Zdravím mam prozbu,dá se někde najít vzorec na výpočet rychlosti nabíjení akumulátorů.Příklad" 2kusy baterii 200Ah-12V jde nabít za jakou dobu když bude jmenovitý nabíjecí výkon 500W-stály.Díky za odpověť
|
|
 | Autor: Petr Jonáš Datum: 08.12.2011 09:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100060 reakce na ... | Na to vám stačí ohmův zákon. Zjednodušeně, pokud zanedbáme ztráty a účinnost nabíjení. 500W odpovídá při 12V I=42A. (Nebo 24V I=21A) Dva aku 12V 200Ah (jsou buďto 12V 400Ah, nebo 24V 200Ah paralelně/sériově) Pokud budete nabíjet proudem 42A, tak dodáte 400Ah (nebo při 21A na 200Ah) za necelých 10h. Ve skutečnosti to bude asi o 30 až 40% delší (ztráty a účinnost nabíjení) Také je třeba respektovat nabíjecí parametry pro konkrétní aku dané výrobcem. Aby nebyl překročen max. nabíjecí proud a nabíjení bylo správně ukončené, aby nedocházelo k přebíjení. Toto by měl zabezpečit nabíjecí regulátor.
|
|
 | Autor: josef oborný Datum: 09.12.2011 22:57 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107883 reakce na ... | Díky moc,našel jsem skoro vše co se týká ostrovních systému,ale to jediné nikde nebylo.Uvažuji o koupi hybridního solárního kompletu,který právě obsahuje 2ks 200 Ah baterii.Kombinace solárního panelu a větrné elektrárny mi připadá jako ideální,při srovnávání výkonu a ceny se solárním systémem.Musí ovšem mít podmínky,které u nás celkem vyhovují,navrch jsem v paneláku,takže už výška budovy je ideální.Ještě jednou díky.
|
|
Autor: Dalibor Przeczek Datum: 30.11.2011 11:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107750 reakce na ... | Dobry den, zajimalo zda jste pokrocil, zda mate nejake nove vysledky, obzvlaste ted kdyz to zacina foukat. Ohledne dosazeni max. vykonu, to bude opravdu o jednak vnitrnim odporu akumulatoru a svorkovem napeti. Pokud to zvlada regulator, tak resenim je dodat dalsi sadu aku a vyvazit zatez. Urcitym resenim je bud prebytecnou energii pustit do umele zateze nebo efektivneji vyuzit napr. na ohrev vody, ale vse je otazkou kolik elekrarna vyrabi, tzn. kolik tect z generatoru. na to by stacilo dataloger a merit napeti a proud, z toho se pak da usoudit vcem je problem a co je nutne udelat pro efektivnejsi vyuziti vyrobene energie.
|
|
 | Autor: Karel Skopal Datum: 04.12.2011 17:39 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105379 reakce na ... | Děkuji za dotaz. Pravdou je, že když fouká silnější vítr, tak celé zařízení celé elektrárny funguje celkem dobře. Elektrárna je instalována na zahradním domku a původní záměr byl ten, že přes časový spínač bude ponorné čerpadlo přečerpávat vodu ze studny do akumulační nádrže. Problém je však v tom, že ačkoliv je zahradní domek umístěn v nivě řeky Moravy, po většinu roku zde vítr fouká, ale pouze tak, že elektrárna dodává 22 - 23 V, ale 0 A. Pravděpodobně z toho důvodu, že napětí na akumulátoru je např. 24 V. Pokud by byla využita i síla tohoto slabšího větru, účinnost elektrárny by se výrazně zvýšila, neboť po většinu roku fouká právě takový mírnější vítr. Skopal Karel
|
|
 | Autor: Dalibor Przeczek Datum: 08.12.2011 10:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107750 reakce na ... | mate pravdu, je treba elektrarna, resp. listy rotoru odpovidajici dane rychlosti vetru. Pocet listu sice odpovida slabsim rychloste, ale zrejme to neni ten idealni profil. Pokud budem predpokladat, ze elektrarna se toci a ma minimalni otacky, pak je treba resit napeti aby bylo vyssi nez od aku. Zbyva snad pak je pustiti se do previnuti, vice zavitu....
|
|
 | Autor: Petr Jonáš Datum: 08.12.2011 11:21 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100060 reakce na ... | Když dostane vyšší napětí, zase bude mít menší proud a ty baterky bude nabíjet déle. Výkon, který lze dostat je (zjednodušeně) dán plochou kterou zabírá vrtule a rychlostí větru. Dále je to o účinnosti té vrtule, kolik dokáže vytěžit z té plochy - zavisí na geometrii a konstrukci lopatek. Pokud je malá vrtule, nebo malej vítr, těžko z toho půjde dostat větší výkon.
|
|
 | Autor: Dalibor Przeczek Datum: 08.12.2011 16:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107750 reakce na ... | To je sice pravda, vyssi napeti =znamena nizsi proud a delsi nabijeni, ale je to porad lepsi nez mit nizsi napeti a nenabiet vubec. Beru situaci, ze zakladatel diskuze uz ma elektrarnu a asi novou lepsi si kupovat nebude .... takze je otazkou jak se da vylepsit zakoupena elektrarna....
|
|
| |
Autor: Petr Lukáš Datum: 11.10.2011 21:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652 reakce na ... | Elektřina vyrobená větrnou elektrárnou velmi silně závisí na větrnosti lokality. V tomto jsou fakt bezprecedentně diametrální rozdíly. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že rozdíly mohou být značné. I když se lokalita může jevit subjektivně "dosti větrná", tak někde jinde, klidně jen o pár km dále a o několik desítek m výše, můžete s pomocí stejné elektrárny vyrobit s klidem 3xnásobek energie. Jen pro představu: Na jižní Moravě, v Břežanech je instalována větrná farma 5x850kW. Tato farma má roční využití inst. výkonu pouhých 13%. Pouhých 70km od Břežan v Pavlově (již kraj Vysočina) stojí větrná farma Pavlov, která má 2x2MW (imho tam stojí krom toho i 2x850kW). A tato farma má roční využití inst. výkonu 35%! Tj. skoro 3x tolik! Mezi větrno a větrno je fakt ROZDÍL...
|
|
| |
 | Autor: Petr Lukáš Datum: 13.10.2011 20:26 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652 reakce na ... | Nevím přesně, ale to číslo je dosti přes 30%. Pavlov je velmi dobrá lokalita. Bohužel v zimě je často odstavována, protože lidi z blízké dědiny si stěžovali, že lítají vzduchem ledové kry.
|
|
 | Autor: Jakub Šafanda Datum: 14.10.2011 08:02 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100165 reakce na ... | Našel jsem zmínku o nějaké elektrárně na rakouské straně Šumavy s využitím kolem 32%. Ovšem s poznámkou, že se jedná o 4 zimní měsíce. Pokud se vzal celý rok, využití bylo pod 20%. V ČR se udává průměr někde kolem 13%. U leketrárny v severské zemi na pobřeží moře bych tomu i věřil, u nás moc ne. Jako největrnější se udávají lokality jako PRaděd, Milešovka, hřebeny Krušných hor. Viděl jsem i nějakou mapku. Lokalita u Pavlova tam moc výrazná nebyla (oproti teba Krušným horám.
|
|
| |
| |
 | Autor: Petr Lukáš Datum: 28.10.2011 16:02 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652 reakce na ... | Tak jsem si to zjišťoval, a je to pro celý rok cca 25% (tedy ne 35% - to je jen v zimě). To je ověřená hodnota, takříkajíc na vlastní oči. I to je slušné číslo.
|
|
 | Autor: Josef Zapletal Datum: 23.12.2011 16:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105248 reakce na ... | Obecně platí že vítr je stabilnější ve vyšší výšce nad zemí, proto velké stroje mají vždycky vyšší roční využitelnost než malé neboť jsou na vysokých stožárech. Navíc moderní VTE se vyrábí pro slabší větry = větší lopatky menší generátor , to také zvedá využití.
|
|
Autor: petr petr Datum: 03.10.2011 12:33 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 106871 reakce na ... | Dobrý den, že vaše VE nedosahuje po nainstalování výkonům, které jsou uvedeny v prospektu, to bývá bohužel docela běžné. Dochází k tomu z několika příčin, tak jestli Váš dotaz stále platí, tak mi můžete nezávazně napsat. Pokusím se Vám bezplatně poradit, jak zjistit v domácích podmínkách skutečné parametry VE, případně poradit, jak odhalit příčinu apod. Myslím, že tomu rozumím, protože jsem se donedávna zabýval vývojem nového druhu větrné elektrárny vrtulového typu (s horizontální osou otáčení). Přivítal bych proto, a myslím že i mnozí další čtenáři (chataři, majitelé RD, zemědělských usedlostí apod.), kdyby mi taky napsala nějaká firma, které hledá zajímavý a nenákladný výrobní produkt, protože výsledkem mého mnohaletého snažení je nakonec objev vysoce účinné vrtulové turbíny. Dokonce ani nepochybuji, že se jedná o absolutní světovou špičku. Objev má navíc charakter vynálezu a je tak docela pravděpodobné, že jednou nahradí všechny dosud známé výrobky VE vrtulového typu ve světě ...nemusí to být přece pořád jen ti Američani, Japonci, Němci, Švýcaři apod., ale i Češi, kdo mají absolutní světovou špičku v takovém druhu techniky. mve(zavináč)volny(tecka)cz
|
|
|