návrh trámu |
Autor: Marek Sádecký
Datum: 30.06.2011 19:08 | uživatel: 105438
|
Fotogalerie:
  
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký by měl mít průřez čelní trám (6000) který je položen na stojkách, bodové zatížení od horních trámů je max. 5kN, popřípadě jaký vliv by mělo podložení toho trámu na krajích (pod stojkou a pod zavětrováním, popř. kdyby mohlo sloužit zavětrování jako podpora - vodorovná síla od zavětrování nebude hrát vzhledem k rozměru a zatížení stojky roli). Podložený trám je na jendom z obrázků. Uvažuju smrkové dřevo.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 01.07.2011 08:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Když se na to dívám, tak jsou tam dvě možnosti, jak to celé ztužit a omezit průhyby na minimum. Jedna možnost je celý čelní trám ( v celé délce od podpěr ) posílit na výšku, jak máte ty krátké příložky, do kterých je zapuštěno zavětrování.
Jinak ty příložky toho moc nevylepší, protože pořád nejslabší místo zůstane uprostřed trámu, kde se ten průhyb projeví naprosto stejně. To je jasné. Mě ale celkem udivuje použití těch podélných trámů, kde uložení je minimálně 700 cm. Tam ten průhyb bude horší oříšek. Já bych navrhl dvě možnosti - ponechat trámy a uprostřed střechy na prostřední stojky položit stený trám jako v čele a vynést stojky k podélným trámům. Tím rovnoměrně rozložíte celé zatížení na tři uložení a tudíž ten přední i střední příčný trám nemusí být tak mohutný. Druhá možnost je místo podélných trámů použít vazníčky, které si v podstatě uděláte sám.
PS doporučuji zajít za výrobcem styčníkových vazníků a ti mají programy, kde Vám to spočítají naprosto přesně a s bezpečnostní rezervou. Ručně to už nikdo nepočítá.
S pozdravem Laďa
|
|
 | Autor: Marek Sádecký
Datum: 01.07.2011 11:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105438
reakce na ... | tomu vnitřnímu trámu jsem se chtěl vyhnout, ale když vidím jaké míry napsal pan Homola tak o tom budu uvažovat, mockrát děkuji za Váš příspěvek.
|
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 30.06.2011 20:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Při nejlepší vůli se v tom nevyznám. Který je to z těch obrázků? Co se považuje za čelní trám. 5kN zatížení, to je pouze od dřeva, střechy- krytiny nebo už i se sněhem? Pokud chcete poradit, musí to být jasné o co se jedná a hlavně vzdálenost - rozpon mezi podpěrami a samozřejmě kompletní zatížení. Pak tam vsadíme nějaký koeficient bezpečnosti a dáme další podmiňující podmínky např. kolik průhybu (opticky) jsme schopni tolerovat. Pak se může přikročit k ověření (zvoleného rozměru trámu) na pevnost a zkontrolovat průhyb.
|
|
| Autor: Marek Sádecký
Datum: 30.06.2011 21:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105438
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Omlouvám se za nedostatky, na přiloženém obrázku se jedná o červeně vyznačený trám, který bych potřeboval navrhnout. Zatížení od horních trámů (očílovány 1 - 4) je následující: trám č.1 - 14kn, č.2 - 10kN, č.3 - 10kN, č.4. - 14kN. Jedná se o kompletní zatížení , rozpony jsou okótovány v obrázku, v dalším obrázku jsou modře vyznačeny podpory, u kterých nevím jestli tam mají být, nebo jsou zbytečné - myslel jsem, že by mohli pomoci s přenesením zatížení od červeného trámu a tím zmenšit jeho průřez., co se týče max. průhybu - stačí když bude vyhovovat normě. Nevím kolik to je. myslim že 2cm by ničemu nevadili :)
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 30.06.2011 22:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Už se s tím dá pracovat. Zkusím nějaké základní propočty ale ještě mne prozraďte jak jste to zatížení stanovil nebo co do něj je zahrnuto abychom něco neopomněli.
|
|
| Autor: Marek Sádecký
Datum: 30.06.2011 22:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105438
reakce na ... | vlastní tíha trámu, laťování tl. 2-3cm, izolace(asf.pás) 4kg/m2, sníh 1kN/m3 + na ty krajní trámy zatížení od těch boků
|
|
| |
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 01.07.2011 07:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Problém přesného výpočtu u dřeva nastává, když neznáme přesné hodnoty toho konkrétního smrkového dřeva. Dovolené hodnoty mají velký rozptyl a to podle "hustoty let" nebo-li hmotnosti a taky procenta vlhkosti. Obvykle se to řeší mírou bezpečnosti a to když tam zahrnu, tak to vychází nereálné. Nicméně při zjednodušení jako zátěž spojitým břemenem o síle 48 000 N (4,8 tuny) a rozponu 6 m to vychází asi takto. Hranol 16 x 24 cm se prohne 6,2 cm a hranol až teprve rozměru 20 x 30 cm má průhyb blížící se požadavku a to 2,5 cm. Na takto exponované pole délky 6 m a zátěž 4,8 t se prostý nosník hranolovitého průřezu nehodí. To co máte nakreslené ty přídavné krátké hranoly z krajů nepomohou. Pomoci může přídavný hranol uprostřed a dobře přitažený k tomu základnímu ale výpočet bych už tohoto složeného souvrství nezvládl. Dělám to jenom "ručně" a dneska už jsou na to programy. Obecně tedy platí, že dřevo na pevnost vydrží ale má třeba průhyb 10 cm a to jaksi není nic k "pokoukání". Přesnější výpočty lze udělat u dřev továrně zpracovaných jako jsou lepené nosníky nebo překližky.
|
|
| Autor: Marek Sádecký
Datum: 01.07.2011 11:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105438
reakce na ... | mockrát děkuji za Váš čas a výpočty, popřemýšlím ještě o návrhu pana Jaskvy a snad to nějak dopadne.
|
|
| Autor: Dawe Polda
Datum: 28.07.2011 13:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100676
reakce na ... | Ještě můžete zkusit dát nad čelní trám mezi krokve plný trám a prosvorníkovat jej se spodním ( ale musí to být velice přesná práce natěsno mezi krokvemi případně je dokolíkovat .. tím přidáte tlačenou oblast a průhyb se zmenší.... případně nechat si udělat bsh hranol a do něj zapustit krokve (natěsno)...
|
|
