Prohýbající se vazný trám pod sloupkem od hřebenové vaznice |
Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 02:12 | uživatel: 107086
|
Fotogalerie:
Na stavbě mi udělali napojení vrcholové vaznice (16 * 18 cm, délka 9 m) přeplátováním. Kousek od něj je podpěrný sloupek do vazného trámu (10 * 16 cm, délka 5 m). Už teď, bez zatížení taškami (bramac), o sněhu nemluvě, se trám prohýbá. Je mi jasné, že minimálně trám je hrubě poddimenzovaný. Stavitel navrhuje přizvednutí vaznice heverem, překlad nad dveře a dozdění příčky až pod trám. Příčka je ale 10 cm porfix, což se mi nezdá jako dobrý kandidát pro nosnou konstrukci.
Co se s tím dá dělat, co byste doporučili? Vyměnit trám za pořádný? Přidat nad něj ještě jeden? Zakomponovat nějaký ocelový profil? Vybourat příčku, udělat ji z něčeho silnějšího a opravdu dozdít až nahoru (ale pod ní je jenom deska, ne základ)? Dát sloupky do každého trámu a rozložit tak váhu? Nechat to udělat podle návrhu?
Děkuji
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 29.10.2011 13:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Nechci strašit, ale ten vazný trám, který má přenést svou vlastní váhu a navíc zatížení části střech podepřením středové vaznice, má velmi malou výšku. Na rozpon 530 cm se trám 16 cn vysoký prohýbá vlastní váhou a pokud se navíc přitíží, tak se prohne ještě více. Ono by to zřejmě neprasklo, ale je to celé naprosto blbě. Ideální by bylo, kdyby se ten trám mohl posunout pod krokve a potom by se z toho udělal trojúhelníkový sbíjený vazník. Nabízí se ještě jedna možnost : uděláte z toho trojúhelníkový vazník a to tak, že pod laťování dáte ještě dvě krokve, které budou zafixovány do toho prohýbajícího se vazního trámu a do středové vaznice. Potom heverem srovnáte to prohnutí a celé to zafixujete příložkami z hranolů 40 x 100 mm z obou stran tak, aby ten příhradový vazník vznikl.
A nebo to celé zpevníte ocelovými u profily výšky 180 mm, které prošroubujete z obou stran. A nebo ty ocelové účka rovnou svaříte a dáte je vedle toho dřevěného vazního trámu.
Co se týká spojení s příčkou, tak to nedělejte. To bude pořád pracovat a příčka bude pořád praskat. Asi by nespadla, ale proč si zadělat na problémy.
PS . Ještě by to šlo vyměnit za vazní trám vysoký tak 24 - 26 cm a široký tak 18 cm.
S pozdravěm Laďa
|
|
 | Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 19:57 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | Dobrý den, díky za reakci a za nástin variant. Ty trojúhelníkové vazníky tam asi v podstatě jsou, vazné trámy ve většině případů leží na pozednici těsně u krokve a je do ní přibitý, stejně jako krokev. S krokví ale přímo spojený není, na můj dotaz jestli by to tak být nemělo odpovídal stavitel, že je to svázané přes pozednici.
Příčka tedy určitě ne. Stavitel na tyhle vazné trámy chtěl zároveň zavěsit sádrokartonový strop - to je asi také blbost, co? Protože nějaký pohyb bude mít vždycky (když na něj nasněží) a tím pádem by se hýbal i strop. I parozábrana... Ach jo.
Vazných trámů je stejně jako krokví, vytvořený krov vznikl stavitelovým zjednodušením ze střechy s podkrovním prostorem - to, co jsou teď vazní trámy byly v projektu trámy stropní.
Přidám nějaké obrázky k odpovědi pro J. Homolu.
|
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 29.10.2011 07:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Z vašeho zadání není jasné, který trám se prohýbá. Pro lepší představu udejte rozměry jako šířka stavby (rozpon střechy) a hlavně sklon ve stupních. Už teď tam vidím zbytečnost a to šikmé vzpěry u sloupku.
|
|
| Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 08:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | Sklon je 20°, šířka stavby 5.8 m, zdi jsou široké 37.5 cm, pozednice 16x18 cm leží uprostřed šířky, takže mezi pozednicemi je asi 5.3 m.
Prohýbá se trám, který probíhá nad celou příčkou a na kterém stojí sloupek.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 29.10.2011 14:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
   | Pořád ještě nevím jestli se prohýbá vaznice nebo vrcholový vázný trám. Bylo by dobré kromě jiného dát fotku styčníku u pozednice, sdělit kolik je celkem vazných trámů příčně nebo jaká je rozteč mezi nimi. Není-li možné podepřít vrcholovou vaznici 9 m na 4 sloupcích, které mají dolů pevnou oporu, tak se vrcholová vaznice vynechává a dělá se to jinak. Dán sem náčrt, kde se pokusím vysvětlit dopad jednotlivých provedení ale potřebuji upřesnění, tedy kolik se sloupů a kolik vaznic a jak jsem rozuměl jenom jedna má možnost podepřít příčkou. Na krov vašeho sklonu 20°se už musí trochu opatrně neboť některé síly jsou značné a vrchol styčníku může sedat i vybočováním pozednice (boční průhyb mezi vaznicemi), vykláněním pozednice od kolmice, otlačením spojovacích elementů a podobně. Proto mne to zajímá jak je to provedeno.
Edit.
Pro lepší orientaci v problémech vazeb, několik obrázků.
|
|
| Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 20:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | Fotogalerie:
    | Díky za obrázky, krov, který mi stavitel udělal, neodpovídá žádnému z nich, vznikl stavitelovou úpravou projektu. Co se týče názvosloví to snad používám dobře. Průhyb je vidět u vazného trámu - na fotce zleva doprava.
Jestli se prohýbá vrcholová vaznice nevím, napohled to vidět není. Možná, když se takovýto trám prohýbá už vlastní vahou, jak psal L. Jaskva, je porohnutí dané vahou sloupku a vzpěr... No ale ta vaznice je napojovaná, takže podepřená asi být musí.
Další podrobnosti - těch trámů příčně je devět, rozteč je zhruba metr, podepřít příčkou se může jen jeden, nad kterým je vyfocený sloupek. Střední vaznice nejsou, jen pozednice.
Krokve jsou přes pozednice přetažené další dva metry a něco, na jedné straně budovy tvoří střechu terasy (na konci podepřenou sloupy), na druhé straně střechu zděné kůlny (tj na konci zdí s pozednicí).
Přidávám fotky; spojení krokví ve vrcholu (přikreslené hřebíky), napojení vrcholové vaznice a umístění sloupku, obrázek s označeným průhybem a styčník u pozednice.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 29.10.2011 21:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Ta vrcholová vaznice je vlastně nosný prvek na horní straně krokví a pozednice zase na spodní straně krokví.
Podívejte se, kolik podpěr měla ta vrcholová vaznice, když to bylo v plánech jako dům patrový a jak to bylo řešeno . Na 9m délky vrcholové vaznice je podpora na štítových stěnách a v jednom bodě na vazním trámu výšky 16 cm žalostně málo. Také na obrázcích máte namalované hřeby a ty opravdu v žádném případě nemohou eliminovat síly, které tak plochá konstrukce vyvíjí do stran. Nicméně změřte, jestli není prohnutá i ta vrcholová vaznice. Potom bych ještě vyzkoušel, zda se vrcholová vaznice prohne, když se odstraní ta vzpěra a jestli se současně vyrovná ta spodní vaznice. Pak by se to teoreticky dalo vyřešit tak, že pod ten spoj vrcholové vaznice dáte ještě kus stejného trámu a z obou stran to pořádně prošroubujete a vyztužíte pásem plechu na celou výšku, co tam dostanete. Současně doporučuji na pozednici prošroubovat styk krokve a té příčné vaznice ( původní stropní trám ). Tím vlastně vytvoříte trojúhelníky, které budou kompaktní a nebude to jištěno pouze hřeby přez pozednici. Jinak si myslím, že pokud ta vrcholová vaznice není pevně podepřena po 3 metrech opravdu pevnou podporou srovnatelnou se štítovou stěnou, tak tam vlastně nemá žádný smysl. To jsou lepší vrcholové kleštiny.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 23:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | Díky, prohnutí změřím.
V původních plánech byla vrcholová vaznice také, podepřená také jedním sloupkem do trámu, ale byly tam navíc kleštiny ve dvou třetinách výšky půdního prostoru. Stropní trámy byly 10x20 cm. Dozdívka příčky pod trám údajně také.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 29.10.2011 22:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Teď už je naprosto jasné, že všechno je odfušované. Styčné spoje musí být absolutně nepoddajné už vzhledem k úhlu sklonu střechy a z toho rezultujících sil. Vrcholová vaznice tam nemusela být ale vrcholové kleštiny ano a oboustranně a dobře utažené (po jednom svorníku a mnoha hřebíků) a čela opírajících se trámů prosti sobě naprosto přesně co do úhlu opracované. Styk konce krokví s vaznicí musí být stažen alespoň 3 ks svorníků M10 -12 (a několik hřebíků navrch) aby se vytvořila velká styková třecí plocha a nebyly by od věci protismykové podložky mezi krokví a vazným trámem. Spoj s pozednicí oboustranně tesařský úhelník s mnohými otvory. Když zavoláte odborníka, tak mu toto řekněte, že chcete vylepšit stávající krovovou vazbu. Na obrázku jsem naznačil jak by to mohlo vypadat. Na horní kleštiny je možné použít i pásy z vodovzdorné překližky nebo tlustější desky. Postupujte takto. Natáhněte špagátek nad horní hranou všech krokví a postupně přizvednete pomocí sloupku (opřeného o zem) pod vrcholovou vaznicí patřičný krov tak o 2-3 mm nad ideální rovinou určenou špagátem a v ten moment přidělejte vrcholové kleštiny a přitáhněte tak jak jsem popisoval a i konce krokví s vazným trámem a pozednicí. Poté sloup vykopněte a posuňte o krov dál. Ještě pár odkazů pro ilustraci.
http://eshop.killich.cz/tesarske-kovani
http://mvpict.sosvsetin.cz/weby/t/3r/tech/Sdilene%20dokumenty/02%20T3-T-Tesa%C5%99sk%C3%A9%20v%C3%A1zan%C3%A9%20konstrukce.pdf
|
|
| |
| Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 23:59 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | P.S. zajistil jsem posouzení statikem, abych měl v ruce podklady. Až budu mít jeho výsledek, připíšu ho sem, ale nečekám, že by se nějak lišil.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 30.10.2011 00:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | A sdělte nebo ukažte to tomu amatérovi jak se napojují vrcholové nebo středové vaznice.
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 30.10.2011 02:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, rovné přeplátování je regulérní tesařský spoj. Jenže správné provedení má být se dvěma svorníky a délka přeplátování dvě výšky trámu.
|
|
| |
Autor: Pavel Kříž
Datum: 29.10.2011 05:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, napojení vaznice by se mělo provádět nad sloupkem. Pokud se jedná o sloupek na fotografii a tato konstrukce se bez tašek prohýbá, je špatně provedena. Sloupek i ty boční šikmé trámy by do sebe měly být začepovány. Stejně tak by měly být čepy v tom spodním- vazném trámu. Protože se jedná o věšadlo, bude mít snahu se sloupek od vazného trámu zvednout, proto je potřeba ho vhodným způsobem přichytit.
Např zde:http://www.lidova-architektura.cz/fotoalbum/displayimage.php?album=71&pos=28
|
|
| Autor: Karel Dobrý
Datum: 29.10.2011 08:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107086
reakce na ... | Díky; začepované to údajně je, ale stavitel to zamýšlel jako pojistné vzpěry proti posunutí, ne jako vynášení zátěže a věšadlo (alespoň o věšadle nikdy nemluvil). Také je to dost krátké, celý sloupek má na výšku nějakých 50-60 cm, vzpěry jsou dlouhé přibližně také tak a zátěž by se - pokud by to bylo udělané dobře - vynesla asi jen o půl metru na každou stranu.
|
|
