Dřevo na vazbu střechy |
Autor: Michaela Černá
Datum: 10.12.2011 18:58 | uživatel: 107919
|
Pokud byste měli možnost sehnat levněji dřevo z lesa, šli byste do toho a sami si dřevo nachystali? Samozřejmě s pomocí odborníků? Vyplatí se to? Nemusí ty trámy nějak schnout? A kolik tak stojí dřevo na střechu. (Bungalov cca 220 m2 zastavené plochy)
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Autor: Radek Moravčík
Datum: 18.12.2011 22:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103511
reakce na ... | Pokud to "levněji" z lesa znamená za cenu paliva, tak pár tisíc ušetříte.
Já bych raději prodal tu levnou kulatinu a na pile si vybral hotové (možná i mírně proschlé) řezivo. Má to tu výhodu, že vidíte ten konečný stav a nestaráte se o boční řezivo z vašich kmenů. Jinak smrk se těží po celý rok, pouze listnáče v období veget. klidu.
|
|
Autor: Mojmír Juráň
Datum: 12.12.2011 20:34 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104985
reakce na ... | Vážení tesaři, staří TESAŔI,kteří neměli žádné vzdělání,ale jenom praxi života by se divili i ušima.Kulatina na vazbu střechy se vždycky kácela leden-únor,dřevo se dovezlo na vhodné místo,když bylo sucho pod nohama,odkornilo,otesalo,proložilo na vodorovině a přikrylo kůrou,potom se kopaly základy,betonovalo,zdily sklepy,tak,aby deka byla hotová min.3 týdny před mrazama,pak to nebylo potřeba ani přikrývat,na jaře opravdoví zedníci začali stavět poctivé zdivo,které bylo ukončeno věncem,který musel min.3týdny vyzrát.TESAŘI zhotovili vazbu,pokrývači položili krytinu,přes zimu to všechno vymrzlo no na jaře atd.....Zdá se Vám to zdlouhavé,možná,ale poctivé,všechno má svůj čas.Nikdy nebylo slyšet o zkroucené vazbě,popraskaném zdivu a pod. Já jsem osobně v roce 1973 použil na svoji stavbu vazbu z roku 1891 i latě.Teď se to dělá nějak opačně,rychle a pak se všemu divíme i ušima.Jen tak dál MFJ
|
|
Autor: pavel Tomší
Datum: 11.12.2011 23:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | Nenechte se zmást a normálně krov udělejte z čerstvě poraženého. žádné dvouleté sušení. NA to se už nehraje. A cena? Pokud budete hodně shánět tak i 5500 kč kubík.
|
|
 | Autor: Jozef Homola
Datum: 11.12.2011 23:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Máte pravdu fušeři a "studenti z Plzně" mají dneska navrch, proto spějeme plnou parou do brusele. Je už načase změnit učební osnovy a ti kteří to dělají ještě poctivě a dobře potrestat vyhazovem.
ČSN 49 1531-1 požaduje pro tesařské konstrukce dřevo vlhkosti max. 20 %.
|
|
| Autor: pavel Tomší
Datum: 12.12.2011 12:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | No ČSN to požadovat muže. Praxe je taková že ze suchého krov dělá cca 1% tesařu??? Možná ještě mín. Takže 99% porušuje tu vaši ČSN....
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.12.2011 05:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, 5500 je cena, za kterou je to dnes téměř nemožné. Že jste nezažil použití suchého dřeva na krov je téměř tragédie a je to zcela v souladu se stavem dnešních stavebních řemeslníků, kdy si každý, kdo ještě předevčírem dělal kuchaře, nebo jednou pomáhal skládat písek myslí, že rozumí stavařině.
Věci se dají dělat dobře a nebo špatně. Já jsem zastáncem první možnosti i když někdy je to pracnější a složitější, ale výsledek je kvalitní výrobek. Mám již alergii na takový laxní přístup, který Vy pane Tomší zastáváte. A víte proč? Protože jeden takový člověk dokáže zkazit kvalitní materiál a práci mnoha lidí před ním. Takže nakonec investor dostává za stejné peníze zmršeninu jen proto, že jeden člověk si chtěl ušetřit 5 minut práce, nebo ani to ne.
Teď proč používat alespoň částečně vysušené dřevo. Jednak schnutím dochází ze zmenšení objemu a tím se spoje stávají nepřesné, do konstrukce se vnáší napětí se kterým není počítáno a tak konstrukci přitěžuje. Mokré dřevo má nižší únosnost a při zatížení dochází k větší deformaci, než předpokládá projekt. Dále se dnes mnohdy provádí zateplení mezi krokve a vlhkost se tak uzavírá v konstrukci na dlouhou dobu a může dojít k napadení a destrukci celého krovu. Navíc konstrukce není viditelná, takže nelze jednoduše kontrolovat.
Nevím, jestli tato rizika stojí za to, že si tesař musí nabrousit nástroje dvakrát navíc...
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 12.12.2011 07:49 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | http://www.npu.cz/download/1204893368/met21ochrdrev.pdf
Poučný výňatek z odkazu.
"Zpracování dřeva po kácení. Starší i novější autoři se shodují na tom, že pokácené dřevo je nutno záhy zbavit kůry a líčí, s ohledem na škůdce a vznik plísní.Čerstvé dřevo by však nemělo být vystaveno plné expozici ovzduší (viz Alberti), protože kmen, jehož hmotnost může být až ze 45 % tvořena vodou, může vysýchat velmi nerovnoměrně, silně praskat a bortit se. Proto nemá ležet na větrnéma sluncem ozářeném místě, ale v hlubokém stínu. Staří autoři doporučovali omazání kmene hnojem, nejlépe od hovězího dobytka. Doporučuje se i postavení kmene špičkou dolů v zájmu rovnoměrného vysychání nebo zakopání do vlhka či potopení do vody. Tento proces má nejen zmírnit počáteční schnutí, ale i zmrtvit dřevní hmotu a měl by trvat optimálně tři měsíce. V minulosti tuto funkci plnila vlastní technologie přepravy dřeva při plavení vorů. Vyjmutí dřeva z vlhka se doporučuje
opět až po novoluní a dřevo by nemělo procházet dalším zpracováním, dokud je pokryto rosou nebo zledovatělé.
Sušení dřeva. Původní objem vlhkosti dřeva, který se pohybuje od 20 do 45 % podle druhu dřeva, lokality a doby kácení je nutno rovnoměrně odsušit na rozmezí 15 až 25 % podle následného použití a podle druhu materiálu. Starší autoři se jednomyslně shodují v tom, že minimální doba přirozeného schnutí je tři roky pro stavební dříví, pro nábytek a další speciální použití, např. hudební nástroje,
může být tato doba několikanásobně delší. Umělým sušením v sušárnách lze dosáhnout objemu vlhkosti až 10 %. Záleží na dalším použití materiálu, protože rychle odsušené dřevo je schopno opět rychle část vlhkosti vstřebat. Je zřejmé, že výše uvedené zásady a zkušenosti, které vycházely z dlouholeté zkušenosti a pozorování, mají racionální a srozumitelné fyzikální i biologické opodstatnění. Ačkoliv jsou tyto zásady i dnes dobře známy, je smutnou skutečností,
že z důvodů ekonomických, výrobních a někdy i kvůli liknavosti či nevzdělanosti jsou hrubě porušovány a na trh a tím i na stavby se dostává dříví pochybných kvalit, infikované, nedosušené. Následné poruchy a závady mnohdy vyvolávají neoprávněný odpor proti tomuto ušlechtilému materiálu a vedou k jeho nahrazování více či méně nevhodnými nahrážkami."
|
|
| Autor: Adam Kurdík
Datum: 12.12.2011 08:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102918
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Že dnes na stavbách pracují se dřevem všichni, co udrží kladivo, asi nikoho nepřekvapí. Výsledkem je například bednění na první přiložené fotce.
Ale už jsem narazil i na to, že se někteří takoví vydávají za tesaře - "tesaře", který nezná pojem věšadlo. Natož, aby ho uměl (byť podle výkresu) postavit.
Ovšem, co mě opakovaně překvapuje, je odbornost na pilách. Několikrát jsem se na stavbách setkal se dřevem dovezeným z pily, které je dobré sotva na táborák - i úplný debil by snad měl poznat, že dřevo střešní latě, která jde zlomit holou rukou není asi úplně zdravé. Jedna taková ukázka je na druhé fotce.
|
|
| Autor: pavel Tomší
Datum: 12.12.2011 12:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | Cena 5500 kč za kubík je reálna. Je to info staré tak jeden měsíc. Jdná se o katr cca 25 km od CB směrem na Veselí. Kdo zná tak ví. A nikde se s Váma nepřu že vyschlé dřevo není lepší ale praxe je taková že na to nikdo nemá prostory, peníze atd atd. A proto se staví z mokrého. Staví tak opravdu drtivá většina tesařu. A hlavně zrovna toto není tak zásadní chyby která by nějak narušila celou stavbu. Takže nepřekrucujte to co říkám....
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.12.2011 18:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Je pravda, že loni na podzim jsem za 5500 nakupoval. Na jaře jsem se pod 6000 nemohl dostat. Je pravda, že většina tesařů staví z mokrého protože na to nemají peníze a prostory. Ovšem i tak to proste je špatně. Ona by to měla být právě věc investora, aby nakoupil v dostatečném předstihu a nechal dřevo schnout. V drtivé většině jedna chyba neznamená na stavbě problém. Ten nastává v okamžiku kdy se jich sejde víc na jednom místě. A pak jde o životy...
|
|
| Autor: Ladislav Polášek
Datum: 12.12.2011 13:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100401
reakce na ... | Připojím taky pár zkušeností. Nevím ani o jediné pile, která by byla schopná dodávat vysušené řezivo na krov. Desky (fošny) ještě snad. Jedinu cestou by snad bylo koupit krov s přestihem, řádně ho uložit a nechat vyschnout. A nebo použít kvalitní konstrukční řezivo - profily KVH, DUO, TRIO, BSH, apod....... ale za dvojnásobnou kubíkovou cenu.
Takže normálně se používá surové řezivo. Pokud se relativně rychle krov sestaví nemusí s tím být problém. Samozřejmě člověk musí překousnout nějaké zkroucení - zejména volných konců krokví, volných konců vaznic vytažených přes šíty, apod. Pokud se půdní vestavba v takovém krovu realizuje alespoň s ročním odstupem (lépe dvouletým) dá se to strávit.
Hrůzu mám ovšem z dřevostaveb, kdy na stavbu přivezou hromadu čerstvého řeziva, dají to dohromady a za 2-3 měsíce je vše zapláštěno a bydlí se :-( V případě takových staveb je jediná "zaručená" cesta - použití konstrukčního řeziva - viz. výše.
Do značné míry je to všechno otázka peněz. Žádná pila nebude držet dřevo před prodejem delší dobu na skladě. A případné sušení dřeva v sušičce řezivo docela slušně prodraží a kubíková cena nebude konkurenceschopná.
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 12.12.2011 17:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, je pravda, že na většině staveb se používá dřevo čerstvé. Ovšem to neznamená že je to dobře. Proto jsem radil nakoupit na brzkém jaře, což zaručuje, že dřevo je těženo v zimě, a nechat uloženo na stavbě do podzimu, kdy se pravděpodobně bude stavět krov. Nejsou to sice dva roky, ale je to kromě sušičky ten nejlepší způsob jak použít alespoň trochu sušší dřevo.
|
|
| |
| Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.12.2011 18:11 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100188
reakce na ... | Oni jsou, ale suší se dřevo na jiné účely. Na zbíjené vazníky mokré dřevo použít nejde na dřevostavbu taky, ale na klasický krov, bezevšeho.
Velkou spotřebu má také nábytkové dřevo apod. Pil truhlářu ani tesařů není dostatek.
Já například už tejden scháním po okolí někoho, kdo mi udělá pár parket na míru nebo alespoň bukový trámek 22x35mm. A je to naprosto bez šance. 1) to nikdo nedělá a za druhé nemají čas ani usušený materiál!!! přitom jde o blbost na pár minut práce na protahovačce...
|
|
| |
| Autor: Ladislav Polášek
Datum: 12.12.2011 19:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100401
reakce na ... | Souhlasím.
A jinak obecně o vzniku "průšvihů" na stavbě platí, že se většinou sejde několik samostatně málo významných pochybení, které se sečtou a je z toho prů..r jak mraky. Použití mokrého řeziva, následné rychlé provedení půdní vestavby + rychlé nastěhování.... a je to. K tomu si můžeme ještě přidat špatně provedenou parozábranu, apod. .....
|
|
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 11.12.2011 12:53 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Stavební dřevo je rozměrově skoro stabilní, při dosažení vlkosti v rozmezí 15 - 18 %. Dřevo se buď nechá vyschnout samovolně , nebo se suší v kondenzačních sušičkách. Pro vysušení desek tlustých cca 25 mm je potřeba cca 2 roky. Deska se musí ihned po nařezání naskládat na hromadu na rovině a každou vrstvu proložit lajsničkama, které samozřejmě musí být nad sebou. Celá hramada se musí zastřešit. Potom za 2 roky bude mít kvalitní desky. V nouzi se to dá použít i za jeden rok, ale porazit stromy nařezat desky a zabudovat do stavby mokré, je riziková záležitost. U trámů na krovy a pozednice je to ještě dlouhodobější záležitost a rozměrové změny v tloušťce mezi syrovým a vysušeným trámem dosahují několik mm, až cm. Například u trámu rozměru 30 x 30 cm v sysrovém
( mokrém ) stavu po vysušení vznikne trám rozměrů 29 x 29 cm, což je celkem velký rozměrový rozdíl, který má negativní vliv na celou konstrukci. Spoje se uvolňují a pevnost celé konstrukce tím pádem klesá a taktéž se snižuje tuhost a stabilita.
Mám kamaráda, který vyrábí styčníkové vazníky a hned vedle pily má kondenzační sušičky. Bez usušeného dřeva nedá ani ránu. Takže musíte zvážit, co Vám to osobně přinese a do jaké míry se Vám podaří ušetřit nějakou svépomocí. To budete muset konkrétně porovnat dodavatelskou a svépomocnou realizaci.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: pavel Tomší
Datum: 11.12.2011 23:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | Pokud to pán chce na krov tak je zcela běžné že se používá dřevo mokré které ještě před týdnem stálo v lese. Nikdy jsem ještě nezažil aby se na krov dávalo dřevo vysušené.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 11.12.2011 23:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Byly doby, a já je pamatuji, kdy byli i poctiví a znalí řemeslníci. A protože kondenzační sušičky neexistovaly, tak se ten truhlář, stolář, tesař a prostě každý kdo pracoval se dřevem poznal podle hromad dřeva, které si dopředu sušil pro budoucí potřebu. A dokonce ani za totáče nebyly všichni takví blbouni. Existovaly obrovské sklady, kde se to dřevo právě nechávalo vyschnout. A mě se Vaše rady zdají celkem kontraproduktivní viz lepení EPS na buchty, tak zrovna Vy byste si u mě na stavbě ani neškrkl.
S pozdravem Laďa
|
|
| |
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 12.12.2011 00:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Když je dřevorubec tupý, tak se mu tupí řetěz, i když je dřevo mokré. A když už je ten řetěz tupý, jako tupý dřevorubec, tak dřevorubci nezbývá, něž tupě zírat na tupý řetěž a říkat si.: kdybych nebyl tupý tupec, tak bych býval byl neměl tupý řetěz. Čili tupé zírání tupého tuponě dřevorubeckého na tupý řetěz, je výsledek jeho tuposti. Stačil by pilník. Kulatý. Ale nesměl by být tupý.
S pozdravem Laďa
|
|
| |
| Autor: Jiří Mitáček
Datum: 12.12.2011 11:32 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100188
reakce na ... | Ono je velký rozdíl na co to dřevo použijete a v jakých podmínkách bude využito.
U dřeva je nejdůležitější hlavně doba kácení. Staré tesané stavby jsou toho příkladem. Oni to ti lidé měli dobře ozkoušené a vymakané. V zimě nařezali, zahrabali do sněhu a až povolili mrazy začali stavět, tak aby do létních extémů měli stavbu zakrytou a kde přirozeně sama pomalu doschla. Přes léto kdy se slunce v nadhlavníku schla stavba rovnoměrně s toho nejhoršího a celá konstrukce se do sebe zatáhla a dále už nijak moc nepracovala. Tesařské spoje vyztužené dřevěnými kolíky byly tak pevné, že mnohdy hlavní k-ce zýstala stát i po požáru. a když si vezmete kolik tepla ten požár vyprodukoval tak je to až k neuvěření. Velkou roli hrála šíře techto trámu. Protože nikdy neprohořeli do konce jelikož se tam nedostal kyslík. A právě to celkové ztužení k-ce, které v době hřebíků a styčníkových destiček je stále nepřekonáno. Potřebný objem dřeva na takovouto k-ci je taky markantně odlišný.
|
|
| Autor: pavel Tomší
Datum: 12.12.2011 12:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | Je rozdíl mezi dřevem na krov a mezi dřevem na stu. Nábytek z mokrého je nesmysl ale na krov to není problém....
|
|
Autor: Pavel Kříž
Datum: 11.12.2011 05:12 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, to do značné míry záleží na Vašich možnostech. Musíte dřevo vytěžit, přiblížit nechat naložit a odvézt na pilu.
Údajně je to o něco levnější. Pokud máte vlastní les, tak o dost levnější. Dřevo na krov by mělo mít parametry konstrukčního dřeva a mělo by být samozřejmě proschlé. To, že někdo radí dělat z mokrého dřeva je jen hloupost případně pohodlnost prodejce. Nač by držel dřevo na skladě, když ho může prodat hned.
Co se týká ceny - odhaduji množství potřebné na klasický krov na cca 16 m3 cena se pohybuje kolem 6000-8000/m3
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 11.12.2011 07:49 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Ano, dřevo do konstrukce patří přiměřeně suché a s tím konečným rozměrem se počítá už při řezání polotovarů. Všechny spoje se sesycháním uvolní. Kdo chce mít dřevo - hranoly rovné, tak je správně uloží, proloží a vrch zatíží např. nějakými kubíky desek a zastíní se. Dával jsem dřevo 2 roky od nařezání (nevím kdy bylo pokáceno) a ještě za další 2 roky šly matice na kleštinách dotáhnout rukou. Přišel jsem na to tak, že jsem hodinu po východu slunce slyšel pohyby na půdě. Literatura uvádí, že nejlepší dřevo na krovy je vytěžené ve vegetačním klidu, plavené a po vyschnutí. To plavení už dneska jaksi nejde použít.
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 11.12.2011 08:11 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, je to jak píšete, ale dva roky dnes již nikdo nemá čas čekat. Nejlépe je kupovat dřevo začátkem jara a krov provádět k podzimu. Ty dva roky schnutí jsou staletími prověřené. U historických krovů je prokázáno dendrochronologickým datováním, že dřevo bylo káceno dva roky před stavbou krovu.
K tomu ještě taková poznámka zrovna před dvěma dny jsem řezal starý trám a jen tak ze zajímavosti jsem srovnal letokruhy s novým trámem, ten starý měl na stejné tloušťce o cca 30% více letokruhů.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 11.12.2011 08:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Setkal jsem se s požadavky počtu let na 1 cm u konstrukčního dřeva. Když to bylo 10, tak jsme mu v hantýrce říkali "Kaukazské neprůstřelné". Je to především dřevo rostoucí pomalu v severských zemích a jeho pevnost je neobvyklá.
|
|
Autor: Jiří Mitáček
Datum: 11.12.2011 00:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100188
reakce na ... | Pokud děláte klasický krov, tak je čersvé dřevo výhodou. Ono sice bude pracovat, ale tím že se zkroutí, se celá k-ce de facto stáhne a bude mnohem pevnější.
Jinak nevím jak si chcete sama nachystat dřevo. Pokácet strom umím, doprava se taky dá nějak zařídit, ale sama si ho asi bez vybavení nenařežete. Čili když oslovíte pilu za kolik to udělaj z vašeho dřeva a za kolik to udělaj z jejich, budete hned vědět na čem jste.
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 11.12.2011 05:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, čerstvé dřevo je chybou. Tím, že se zkroutí bude celá konstrukce pouze zkroucená a na pevnost to bude mít vliv nanejvýš negativní.
|
|
|
