Třívrstvá dřevěná lepená podlaha x podlahové vytápění |
Autor: Jan Kvasnička
Datum: 02.01.2012 12:15 | uživatel: 108114
|
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda má někdo zkušenosti s položením třívrstvé nebo dvouvrstvé dřevěné podlahy na podlahové vytápění? Chceme v některých místnostech dlažbu a v některých dřevo. Podlahové vytápění máme všude. Výrobci dřevěných podlah uvádí u dvouvrstvých podlah tepelný odpor 0,049KW/m2, u třívrstvých 0,16KW/m2 a shodně tvrdí, že oba typy podlah jsou vhodné k položení na podlahové vytápění. Třívrstvé se nekroutí a mají delší životnost. Nevím jaký tepelný odpor mívá dlažba a tudíž ani neumím porovnat důsledky (spotřeba energie a funkčnost) výběru dřevěné podlahy. Prosím o radu či zkušenost. Díky
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Miloslav Fránek
Datum: 14.05.2012 08:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 107440
reakce na ... | Dobrý den,
aktuálně se zabývám stejnou otázkou, tak bych si rád pouze ověřil, že jsem to pochopil správně: dám-li na podlahové topení třívrstvou dřevěnou podlahu místo dvouvrstvé (nebo dlažby), zvýší se roční náklady na vytápění. Důvody: nutná vyšší teplota vody, vyšší rychlost cirkulace vody,
Nelze ale s určitostí říci o kolik (i kdyby bylo modelové zadání např. 50 m2 plochy, odporový rozdíl 0,049 vs. 0,100, vytápění na 20°C). Je mi samozřejmě jasné, že to nejde na korunu, spíše orientačně desítky, stovky, tisíce korun.
Je to tak? Děkuji.
|
|
 | Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 14.05.2012 09:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | se zateplováním objektů klesá i vliv podlahových krytin na výkon podlahy. dříve se doporučovala změna roztečí nebo dimense trubky pod dlažbou a pod plovoucí podlahou, ale dle zkušeností ze současné praxe i při zachování stejných roztečí, stejné dimense trubky i stejné náběhové teploty vody, není patrný diskomfort v objektech ve smyslu nerovnoměrného vytápění.
přesto bych pod masivní nebo i třívrstvou dřevěnou podlahu doporučoval zmíněnou změnu v uložení. rovněž je možné užít rozdělovač pro dvě teploty RSMRP
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 14.05.2012 12:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Jaká je spotřeba tepla, je závislé pouze na tepelných ztrátách domu. Čili podlahová krytina se tohoto procesu zúčastňuje ve fázi stanovení měrného tepelného výkonu podlahovky. Ale je potřeba vědět, že čím má podlahová krytina menší U, tím silnější vrstva izolace musí být pod podlahovkou. A ono jde o poměr měrných teplených ztrát směrem dolů a měrných topných výkonů směrem nahoru. Z toho tak nějak vyplývá, že by se to mělo pečlivě spočítat. I když na druhou stranu se tento problém týká pouze podlahy na rostlém terénu a nehraje to žádnou roli při vytápění patra.
S pozdravem Laďa
|
|
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 02.01.2012 15:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Každé teplo, které se jakýmkoliv způsobem dostane do vytápěné místnosti se počítá. Kolik toho tepla tam musíte dostat, je dáno tepelnými ztrátami. Takže u podlahovky, kdy zřejmě budete topit nepřetržitě, se žádná úspora nekoná. Ale také není žádný nárůst spotřeby . Jedině byste musel vytápět na nižšší teplotu, nebo vyšší teplotu, jak byla výpočtová teplota. Ale co má nějaký vliv, tak je výkon vyzařovaný podlahou na jednotku plochy. A s tím se mělo počítat už před položením trubek. Ono to dřevo je proti dlažbě určitý izolant, takže výkon podlahovky na jednotku plochy pokryté parkletami, či dřevem bude nižší, jak u krytiny z keramické dlažby. Takže buď zvýšíte teplotu topné vody pod parketami, nebo zvýšíte průtok vody, nebo se na všechno vybodnete a prostě to časem seřídíte tak, aby Vám to vyhovovalo a budete topit kontinuálně.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Milan Jakovec
Datum: 09.02.2012 10:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | Jsem laik, možná praxe taková není, ale někteří výrobci dřevěných podlah upozorňují na maximální možnou teplotu pod krytinou, ba dokonce umísťují pro případné dokazování (např. při reklamaci) překročení teploty tzv. tepelné plomby (po překročení specifické teploty se roztaví). Údajně některým variantám dřevěných podlah vadí teplota vyšší než 30°C (pak se "dřevo" kroutí).
Je mi jasné, že bude záležet na kvalitě "dřeva" i dřeva, a dalších faktorech...
|
|
Autor: Pavel Nedbal
Datum: 02.01.2012 12:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100701
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Vážený pane Kvasničko,
přestup tepla přes dřevěnou podlahu je vždy horší, než přes dlažbu. Nicméně, ve většině domu mám parkety tloušťky 16 mm (třívrstvé), všude je výlučně podlahové topení a bezpečně to vytopí, ačkoliv subjektivně je parketová podlaha bosou nohou chladnější, než na dlažbě. Mám však ty místnosti s parketami dosti veliké, takže i když je plošný výkon určitě menší vlivem horší vodivosti parket, stačí to. Ale pozor! Pokud budete vybírat parkety, musíte zvolit takový typ dřeva, který je na podlahovku vhodný - před některými dřevinami mě varovali. A důležité je parkety přilepit celoplošně. Přesto vlivem měnící se vlhkosti parkety zima/léto mírně pracují, nejvíce to bylo první topnou sezónu, nyní po třech topných sezónách se to stabilizovalo.
Pavel Nedbal
|
|
| Autor: Jan Kvasnička
Datum: 02.01.2012 15:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108114
reakce na ... | Děkuji za reakci. Troufnete si odhadnout, zda a jakou měrou se horší tepelná vodivost dřevěné podlahy odrazí na celkových nákladech na vytápění? Údajně by spotřeba energie měla stoupnout jen díky pomalejšímu náběhu - ohřátí podlahy ...?
|
|
| Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.01.2012 15:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100035
reakce na ... | Tím že zvýšíte tepelný odpor nad podlahovkou žádné další provozní náklady nevznikají. Pouze stoupne provozní teplota vstupní topné vody do podlahovky.
|
|
| Autor: Jan Kvasnička
Datum: 02.01.2012 17:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108114
reakce na ... | No, jestli jsem to správně pochopil, tak podlahovou krytinou s vyšším tepelným odporem se právě zvýší náklady na její ohřátí na požadovanou teplotu a to buď potřebou zvýšit teplotu vstupní vody do podlahovky oproti nižší teplotě při třeba dlažbě nebo potřebou ohřívání většího množství vody cirkulujícího v hustší síti topného systému pod dřevěnou podlahou. Jestli to tak je, pak mě zajímá, zda to zvýšení nákladů je řádově v promile nebo v desítkách procent. Jestli je to o stokoruně ročně při 50m2 nebo o 5 tisících :)
|
|
| |
| Autor: Jan Kvasnička
Datum: 02.01.2012 17:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108114
reakce na ... | Tuto otázku jsem trošku čekal. Alespoň si to ujasním. Napadají mě dvě možnosti, ale možná je to nesmysl, tak to prosím berte s rezervou a každopádně díky za odpověď. Kdykoliv například po návratu z víkendu nebo dovolené, když aktivuji topení, tak bude potřeba prohřát nejprve tu dřevěnou podlahu a to myslím vzhledem k vyššímu odporu spolkne více energie než prohřát dlažbu. A druhá spekulace, bude-li si teplo vybírat kudy utéct (ohrivam vodu a jejím prostřednictvím anhydrid zhora přikrytý dřevěnou podlahou a zdola položený na betonové vrstvě), a nahoru mu to kvůli vyššímu odporu nepůjde moc dobře, neuteče část tepla do vodivějšího betonu?
Teď, když si to po sobě čtu, mě napadá, co zřejmě odpovíte na první možnost úniku. Že se nejedná o únik energie, ale, že to prostě teče pomaleji tzn. že kotel voda pomaleji předává teplo a tudíž kotel, který ji ohřívá, sice topí déle, ale méně intenzivně. Je to tak?
|
|
| Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.01.2012 17:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100035
reakce na ... | Poměr prostupu energie je ve stejném poměru jako je tepelný odpor příslušným směrem. Dřevo má sice nějaký svůj odpor ale pokud to není stěna 0,5m ale vrstva je silná 1cm tak k výrazným změnám toku nedojde. Přepočítejte si tepelný odpor v obou směrech a určitě najdete odpověď sám.
|
|
| Autor: Jiří Dudka
Datum: 03.01.2012 11:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 103295
reakce na ... | Myslím, že se mýlíte. Alespoň dle mých zkušeností a měření zvyšováním provozní teploty topné vody ke zvýšení provozních nákladů dochází a to značně v závislosti na zdroji tepla. Nejmarkantnější je tento vliv u termosolárních kolektorů, plynových kondenzačních kotlů a dalších nízkoteplotních zdrojů. Je velký rozdíl, zda k provozu topné soustavy potřebujete topnou vodu o teplotě 30°C nebo 70°C. Při instalaci topné soustavy s požadavkem na topnou vodu o teplotě 70°C si se solárními kolektory asi moc nepřitopíte....
|
|
| |
| |
| Autor: Jan Kvasnička
Datum: 03.01.2012 12:13 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108114
reakce na ... | V našem případě jde o elektrický kotel. Každopádně, podstata mého dotazu spočívala, zda dojde k vyšší spotřebě, ať už zvýšením potřebné teploty vody v systému nebo zvýšením objemu ohřívané vody či zrychlení cirkulace vody v systému .. to je koneckonců jedno. Prostě zda dřevo markantně zvýší provozní náklady oproti dlažbě nebo ne. Fyziku jsem měl rád, ale je to už dlouho :)
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 03.01.2012 12:53 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Věci se mají asi tak. Když se jedná o velkou plochu např. 100 m2 a nižší izolační odpor směrem do země, tak například zvýšení teploty otopné vody ze 35°C na 45°C znamená při odporu R=2,5 zvýšení toku tepla dolů o 34%. Nebo jinak. Při ploše 100 m2 a R=2,5 a teploty půdy 6°C vyjde delta T=29°C a podruhé delta T=39°C. Z toho rezultují ztráty dolů 1131 W a podruhé 1521 W. Tento rozdíl je menší, když je izolace lepší ale vždy bude nějaký, jinak by byla fyzika popřena.
|
|
