montáž parotěsné folie |
Autor: MIROSLAV BLAŽEK
Datum: 03.01.2012 21:59 | uživatel: 104938
|
dobrý den chci se zeptat jestli můj postup je správný. Mám v podkroví vatu 20 cm mezi krokvemi, 5 cm pod krokvemi, následně rošt z CD profilu parotěsnou folii JUTAFOL NAL SPECIAL 170 a na ni přišroubované SDK desky. doporučíte mi tuto folii nebo radči nějakou jinou a mohu tuto folii přilepit k štukové omítce tmelem jutafol mastic. Ještě jedna otázka v přízemí je koupelna, strop dřevěný kročejová izolace URSA a OSB desky následná místnost v podkroví je ložnice, musím brát při montáži parotěsné folie na tu koupelnu v přízemi nějaký zřetel
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 03.01.2012 22:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Podle některých indícií bych řekl, že to teprve plánujete. Osobně doporučuji udělat montážní mezeru. Čili ta vrstva 20 cm mezi krokve, na krokve přisponkovat tu parozábranu. Slepit parozábranu pomocí oboustranné butylové pásky, nalepit na stěny tím tmelem Jutafol Mastic, Do krovů skrz parozábranu našroubovat přímé závěsy . Styčné plochy přímých závěsú s parozábranou podlepit těsnící páskou. Pomocí přímých závěsů instalovat rošt z CD profilů tak, aby vznikla tzv. montážní mezera, či dutina. Tudy protáhnete všechny možné kábly co budete potřebovat, bez porušení parozábrany. Po natažení káblů vložíte dodatečnou 5ti cm izolaci a našroubujete sádrokarton. Nebude to mít chybu, akorát 25 cm izolace je na dnešní poměry skoro málo. Tak tam dejte aspoň Isover Unirol Profi, který je sice drahý, ale má lambdu 0,033 W/mK a udíž proti klasickým izolacím je zhruba o 18 - 19 % lepší.
Ta koupelna v přízemí vlhkostní poměry v místnosti nad ní zásadně neovlivní za předpokladu, že tam budou skoro stejné teploty. Čili, kdyby se ta místnost nad koupelnou nevytápěla, tak by musela být parozábrana i pod stropem ,čili v koupelně.
S pozdravem Laďa
|
|
 | Autor: Roman Novák
Datum: 01.02.2012 20:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
pane Jaskva. Mám v tom trochu zmatek. Parotěsná zábrana, která by měla být na teplé straně pokud možno hned pod sádrokartonem se dostane do styku se studenou krokví? Čím silnější vrstvu vaty pod ní dám, tím více mi tam v chladnějším počasí bude kondenzovat voda.
S pozdravem Roman
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 02.02.2012 05:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Že v tom máte zmatek, je celkem pochopitelné u laika, horší je, že v tom má zmatek polovina sádrokartonářských pseudo šarlatánů. Ve stručnosti :
Difuze ( pronikání ) vodní páry v zimě probíhá z interiéru do exteriéru, naopak velmi výjměčně a to pouze v létě. Difuze je způsoběna rozdílným tlakem vodní páry, která je v teplém vzduchu ( vždy více, čili v interiéru ) a tlakem vodní páry ve vzduchu studeném ( zde je obsah vodní páry vždy menší, čili studený vzduch je venku ). Základní vlastnost vzduchu je, že čím má vyšší teplotu, tím více pojme té vodní páry. Ve stavebnictví není ani tak škodlivá vlhkost , jako voda, která vznikne z vodní páry kondenzací. A aby došlo ke kondenzaci, tak musí být splněny dvě základní podmínky - jednak přítomnost vodní páry a teplota rosného bodu. Nyní se vrátíme na začátek. Parozábrana vložená na teplou stranu zabrání průnik vodní páry do konstrukce, tudíž není pára, není kondenzace. Jinak, když náhodou vnikne vodní pára do konstrukce, tak zkondenzuje někde v průřezu konstrukce, protože zase průběh teploty je takový, že rosný bod ( čili teplota, při níž vodní pára kondenzuje ) nikdy nemůže být, jak třeba píšete hned na druhé straně parozábrany.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 02.02.2012 06:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
přestože jsem laik, tu teorie přesně tak jak ji popisujete znám a proto jsem stále přesvědčen, že z vnitřní strany té parozábrany v místě trámu ty podmínky pro kondenzaci splněny jsou, třeba zrovna v těchto mrazech. Do konstrukce se dostává teplý vzduch s nízkou relativní vlhkostí (vyšší teplotou), prostujeje vatou až k parozábraně (tam ani difuzi nic nebrání) v místě trámu bude nyní teplota pod nulou (při slabé izolaci kolem nuly). Zde má vzduch už reletivní vlhkost dost vysokou na to aby zde kondenzovala voda přímo na parozábraně z vnitřní strany. Tak překládám tu teorii já. A teď ať mě z toho někdo vyvede.
S pozdravem Roman
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 02.02.2012 20:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Dobrý den,
pane Jaskva. Chtěl bych se dobrat k nějakému výsledku. Tento rok bych měl podobný detail řešit ve svém domě. Po zpětném přezkoumání možností kondenzace se stále nemůžu zbavit té kondenzace na té parozábraně, nebo ve vatě v blízkosti toho trámu na "teplé straně před parozábranou", která je ve skutečnosti studená. I proto, že je to na neodvětrané straně a nejedná se o lokální poruchu způsobenou nedokonalou parozábranou tedy na studené straně, jsem stále přesvědčen, že je něco špatně, nebo něčemu nerozumím. Neznám mechanismus, který by bránil kumulaci vody v těchto místech.
Děkuji za odpověd a s pozdravem Roman.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 03.02.2012 07:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den. Nevím přesně, co Vám není jasné. Nakreslil jsem jakýsi řez střechou, kde je jednak složení a teploty na difuzní fólii, na parozábraně a na SDK. Samozřejmě, že můžete použít naprosto jinou skladbu, třeba bez montážní mezery, ale s montážní mezerou parozábranu naprosto nejméně poškodíte.
K tomu obrázku : Na modelové obrázku máte teplotu +13,6°C. Difuze probíhé z interiéru do exteriéru. Při průměrné RV 50% a teplotě vzduchu 22 °C je teplota rosného bodu +11,1°C, nebo při teplotě +20 °C a RV 65% je teplota rosného bodu +13,2 °C. Tak netuším, co Vám ještě není jasné? Co, kde a hlavně proč, by mělo kondenzovat ?
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 03.02.2012 08:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Ten náčrt smysl dává, ale ve svém příspěvku píšete doslova " na krokve přisponkovat tu parozábranu" s tím jsem měl problém. Ty krokve budou z vnitřní strany dostatečně chladné na to aby na té parozábraně kondenzovala voda. Můj laický názor.
S pozdravem Roman
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 03.02.2012 20:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Konečně mám čas pozorněji si prohlédnout Váš náčrt. Jinak smekám před panem Vintrem, je vidět že ví o čem mluví a dal jasnou odpověď. To rozložení teplot ve Vašem modelu nepočítá s několikanásobně vyšší tepelnou vodivostí toho trámu oproti vatě. Tedy nemůže být teplota na spodku trámu stejná jako u vaty. Protože budu mít na rozdíl od náčrtku tu vnitřní část izolace 30 cm, trámy by byly ještě podstatně chladnější. Jinak to řešení s tou mezerou pro instalaci rozvodů a vůbec z hlediska celkové těsnosti asi těžko jinak překonat. I když to vysvětlení p. Vintra s vádí k úvahám o využitelnosti tohoto jevu k stabilizaci vlhkosti v místnostech raději přece jen tu parozábranu natlačím co neblíže k sádrokartonu pomocí roštu. Nějak se nemůžu smířit s tím, že v konstrukci je nějaká voda jejíž množství je závislé na vlhkosti a teplotě :-)
S pozdravem Roman
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 04.02.2012 04:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, pokud máte vnitřní část izolace 30cm, pak je potřeba dát parozábranu co nejvíce ke straně interiéru. Ideální by bylo, pokud byste mohl Vaši skladbu nakreslit, případně popsat. KOndenzace v konstrukci se posuzuje pro vnější teplotu (dle oblasti)cca -15.
Ty bývají pouze pár dní v roce a ještě ne celý den, takže ta oblast kondenzace je i z tohoto hlediska na straně bezpečné. Jak píše pan Vintr, nepočítá se s distribucí vlhkosti v podélném směru konstrukce, což je také v případě trámů na straně bezpečné. Důvod, proč se to nepočítá je takový, že tyto výpočty jsou trochu jiná liga. Pro vlhkost v konstrukci má norma tři kritéria. pokud kondenzuje, musí se za modelový rok z konstrukce vše vypařit, kondenzát nesmí překročit určité množství a vše je to podmíněno tím, že vlhkost nesmí konstrukci poškodit.
Jestli ke kondenzaci dochází a v jakém množství lze ověřit pouze výpočtem na konkrétní skladbě.
Aby se zamezilo kondenzaci v okolí trámů, kde může být tepelný most, provádí se jedna vrstva izolace přes trámy. Parozábranu můžete teoretiky umístit hned pod sádrokarton, jenže zde nemáte garanci, že zůstane neporušená. Proto se nechává ta instalační mezera. Jde pouze o to najít optimální řešení pro konkrétní případ- tedy jde o nalezení přijatelného kompromisu.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 04.02.2012 06:39 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Je celkem jedno, co si já myslím. zde máte výpočet, který je pro -15°C a pro situaci, která se týká pouze
složení SDK, 5 cm Unirol Profi, parozábrana a 20 cm krokev.
Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : 17.61 C
Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p : 0.916
Číslo Minimální požadované hodnoty při max. Vypočtené
měsíce rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: hodnoty
--------- 80% --------- -------- 100% ---------
Tsi,m[C] f,Rsi,m Tsi,m[C] f,Rsi,m Tsi[C] f,Rsi RHsi[%]
1 14.9 0.746 11.5 0.594 18.7 0.916 62.8
2 15.6 0.756 12.2 0.587 18.9 0.916 65.1
3 15.6 0.689 12.1 0.477 19.2 0.916 63.4
4 16.0 0.585 12.6 0.272 19.7 0.916 63.6
5 17.0 0.414 13.6 ------ 20.1 0.916 66.1
6 17.8 0.118 14.3 ------ 20.3 0.916 68.2
7 18.2 ------ 14.6 ------ 20.4 0.916 69.3
8 18.0 ------ 14.5 ------ 20.4 0.916 69.0
9 17.1 0.409 13.6 ------ 20.1 0.916 66.1
10 16.0 0.587 12.6 0.276 19.7 0.916 63.6
11 15.5 0.693 12.1 0.485 19.2 0.916 63.4
12 15.7 0.761 12.2 0.594 18.9 0.916 65.4
Poznámka: RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu,
Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.
Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540:
(bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)
Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:
rozhraní: i 1-2 2-3 3-4 e
tepl.[C]: 17.6 16.9 -1.2 -1.2 -14.5
p [Pa]: 1334 1333 1333 310 138
p,sat [Pa]: 2012 1928 552 552 172
Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.
Kond.zóna Hranice kondenzační zóny Kondenzující množství
číslo levá [m] pravá vodní páry [kg/m2s]
1 0.0625 0.0625 9.616E-0007
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 4.497 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 11.704 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C.
Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788:
Roční cyklus č. 1
V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.
Kondenzační zóna č. 1
Hranice kondenzační zóny Akt.kond./vypař. Akumul.vlhkost
Měsíc levá [m] pravá Gc [kg/m2s] Ma [kg/m2]
11 0.0625 0.0625 1.76E-0007 0.4555
12 0.0625 0.0625 4.34E-0007 1.6176
1 0.0625 0.0625 4.48E-0007 2.8183
2 0.0625 0.0625 4.14E-0007 3.8206
3 0.0625 0.0625 1.59E-0007 4.2477
4 0.0625 0.0625 -1.55E-0007 3.8449
5 0.0625 0.0625 -4.53E-0007 2.6310
6 0.0625 0.0625 -6.41E-0007 0.9705
7 --- --- -7.38E-0007 0.0000
8 --- --- --- ---
9 --- --- --- ---
10 --- --- --- ---
Maximální množství kondenzátu Mc,a: 4.2477 kg/m2
Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a).
Nicméně, neznám přesné složení Vaší střechy a ve Vašem případě je rozhodující výška krokve. 20 cm není běžné a také není naprosto běžná celková tloušťka izolace 5 + 20 cm, protože daleko bezpečnější je pro plochu poměr tlouštěk před a za parozábranou 1 : 5, a to je 5 cm + 25 cm. Čili z toho vyplývá, že pod krokví bude ještě určifá tloušťka izolace podle Vešeho konkrétního složení, či požadavku a budete muset použít nějaké krokvové závěsy. pak ty argumenty, které nyní používáte nebudou platit, protože ta situace tam bude naprosto odlišná. Jinak jsem rád, že je Vám to jasné. Jenom pro informaci - u každého složení a u každé jiné výpočtové teplotě podle mapy, to bude jiné.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Roman Novák
Datum: 04.02.2012 08:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 105259
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Dobrý den,
ještě jedno nedorozumění. Ve skutečnosti je 20+30. Připojuji ten "nejpodrobnější" plánek co k tomu mám. Na jaře jsem už byl rozhodnut, že takto tedy ne a na základě mého laického názoru se rozhodl vystěhovat ty kleštiny z té izolace. Pozednice jsou tedy o 20 cm výše nad podlahou a kleštiny pak o 30cm výše. Uvažuji o dvojitém roštu abych úplně přerušil tepelné mosty z krokví a kleštin. Myslím, že teď by bylo lepší nedávat vatu mezi krokve, ale udělat dvojitý rošt pro vatu a nakonec tu montážní mezeru s parozábranou (ty krokve stejně tvoří 30 procent objemu z té 20 cm vrstvy).
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 03.02.2012 08:21 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | V anotaci k výpočtu bilance vodní páry příslušné ČSN je mimo jiné uvedeno něco ve smyslu (píšu z hlavy):
Výpočet je proveden za předpokladu, že nedochází k distribuci vlhkosti kolmo k tloušťce kce.
Tedy je to "na straně" větší bezpečnosti a uvažuje se, že např. v místě chladnějšího trámu všechna případně zkondenzovaná voda zůstane na místě a tedy místně extrémně zvýší vlhkost kce. Ve skutečnosti však dochází k difuzi kapalné vody v kci. Lidově řečeno se ta zkondenzovaná voda při místní kondenzaci "rozpije" do větší plochy a tedy v místě kondenzace není nárust vlhkosti tak extrémní.
Další věc je, že ani extrémní suchost vnitřního líce kce. a tedy také vnitřního prostoru není žádoucí.
Co se tedy stane, dojde-li za extrémních podmínek (velké mrazy + vysoká vnitřní vlhkost) ojediněle k místní kondenzaci menšího mm. vody: Protože je to na vnitřním líci parozábrany, trámu se to netýká. Utvoří se kapka zespodu na fólii a ta skápne na SDK. SDK je bez poruchy a viditelných vlivů schopen pojmot poměrně vysoké % vody ze své hmotnosti. Přitom dojde k distribuci na větší plochu, ale s nižší koncentrací. Současně dochází k vysychání do vnitřního prostoru.
Tedy taková vlhkost, pokud je do míry, než by se projevila nějakoou porucho, nebo by byla tak dlouhodobá, až by došlo k plesnivění může být dokonce prospěšná.
Je potřeba uvažovat s tím, že k tomu dochází jen v opravdu extrémníh podmínkách a i v tak exponované místnosti, jako je koupelna je otázka vysoké vnitřní vlhkosti periodická s obdobími vlhkosti nižší, kdy nejen nedochází ke kondenzaci, ale naopak k vysychání.
|
|
| |
