skladba podlahoveho polystyrenu |
Autor: eva kornecka
Datum: 07.01.2012 11:53 | uživatel: 100794
|
Dobry den,
mam opet jeden skromny dotaz. Chystame se davat 20 cm polystyrenu do podlahy. V kolika vrstvach by to bylo neidealnejsi polozit? Na stavbe jsme mela pana, ktery dela anhydrit a doporucoval, aby polystyren byl ve 4 vrstvach po 5 cm na vazbu a prvni 2 vrstvy byly EPS 100-150 stabil. Druhe 2, ze staci zetko. Pak jsem ovsem cetla i nazor, ze cim vice vrstev polystarenu, tim je podlaha stlacitelnejsi???
jaky je Vas nazor?
Dekuji E.K
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 08.01.2012 14:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Každý má svou pravdu a skoro každý zveličuje své argumenty a potlačuje cizí argumenty. Stačí se kouknout do technických listů a je jasné, že stačí i EPS 70 F. Dále se kouněte, j akým parním válcem budete v místnostech jezdit a dále se podívejte, jak dlouho leží doma EPS 100 Z. Za nějakou dobu se z něho stane EPS 100S, tak není co řešit. A i když do podlahy dáte rovnou vyrobený EPS 100 Z, tak se dotvaruje jako zabudovaný a to potom celá podlaha poklesne o katastrofání procento dolů. To se zcela jistě nijak nepozná a nikde neprojeví. Hořší je to poskládat z více vrstev na nevyrovnaný povrch. Takže já bych to udělal jedním vrzem na vyrovnaný podklad z EPS 100Z, který je na to určený. Styky mezi deskami vypěnit.
S pozdravem Laďa
|
|
 | Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 15:05 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | dnešní problém staveb jsou "hrobečky", tedy rozvody instalací v podlahách. to se rovněž řeší lépe ve více vrstvách polystyrenu. s těmi doporučovanými 4x5cm je to chytré i z tohoto pohledu.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 08.01.2012 15:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Netušil jsem, že se paní ptá, jak do EPS zabudovat nějaké hrobečky. Až to bude požadovat, tak jí zákonitě poradím, že třeba ploché rozvody vzduchotechniky zabuduje do EPS tak, že jedna vrstva bude přesně na výšku těch rozvodů a jedna vrstva pod a nad bude minimálně žádoucí. Až se zeptá, jestli tam dát i kročejovvku, tak ji řeknu ano, ale hned dolů, jako první vrstvu od země. Jinak pro položený dotaz je moje odpověď správná.
S pozdravem Laďa
|
|
Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 08:34 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | obecně platí, že čím více vrstev, tím lépe. je to stejné jako když místo jednoho silného svetru si vezmete několik slabších. prostě je tam vícero přerušení tepelného toku. stlačitelnosti ani křivosti desek bych se nebál. doporučení 4x5cm je správné.
|
|
| Autor: Jano Hrach
Datum: 08.01.2012 09:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 101026
reakce na ... | Keď stlačíte 4 svetre, napríklad 5 cm vrstvou betónu, tak tam žiadne vzduchové medzery nebudú. So 4 svetrami chodí po ulici iba idiot.
|
|
| Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 12:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | Jano, něhovoril som o vzduchovych mezerách, ale o přerušení tepleného toku přechodovými vrstvami. je vidět že nejste moc nahorách, iba idiot si vezme jeden svetr.
|
|
| Autor: Pavel Kříž
Datum: 08.01.2012 13:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Ty přechodové vrstvy jsou v podstatě uzavřené vzduchové mezery. Izolačním materiálem je vzduch- i v EPS. Jedná se o uzavřené vzduchové dutinky, dostatečně malé, aby bylo co nejvíce zabráněno vzduchu se vlivem rozdílu teplot pohybovat.
V tomto případě je vzduchu v pohybu lépe bráněno v EPS, než v přechodové vrstvě mezi EPS. Proto více vrstev nemá opodstatnění. Jednak je pracnější a jednak je vytvořeno daleko víc mezer mezi izolačním materiálem.
Takže víc vrstev lépe izoluje v případě, že přechodová vrstva má větší tepelný odpor než samotný materiál.
Souhlas?
|
|
| Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 14:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | to si fyzikálně chybně vysvětlujete přechodovou vrstvu, polystyren má samozřejmě lepší vlastnosti tepelně-izolační než vzduch. přechodové vrstvy hrají velkou roli všude, kde chci předat teplo - prostě mi toto předávání ztěžují. nejmarkantnější to je v boileru, vložka je měděná s vysokou tepelnou vodivostí, obklopená je vodou ze vniř i z vnějšku - rovněž se slušnou tepelnou vodivostí, a přechodové vrstvy mi to předávání dokonce řádově kazí.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 08.01.2012 15:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Ano přechodové neboli mezní vrstvy kazí přestup tepla ale jenom ty které se mohou celkem těžko definovatelně pohybovat po drsných površích nebo zákoutích a pokud vím pevné látky mezné vrstvy nemají neboť se tam nic nepohybuje. Voda a měď není dobrý příklad viz. ten nepoměr 395/0,523 = 755 x, to už stojí "za povšimnutí".
|
|
| Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 18:11 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | musím říct, že vám vůbec nerozumím, vynechme tedy měď. lehněte si do vany, napusťte si ponořenou sprchou horkou vodu a ležte klidně, až se budete chtít spálit, zatřepejte se. to jste právě porušil přechodovou vrstvu. ale nejsem si jistý, zda nemáte nějaké zákoutí, drsný jste určitě.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 08.01.2012 20:37 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Diskusi o přestupech tepla nebudu s Vámi rozvíjet neboť je potřeba k tomu určitá teoretická průprava. Do vany lehat nemusí, dostatečně jsme "leželi" v mnoha druzích tepelných výměníků s varem, kondenzací atd. a taky různých kotlů (pokud by někdo nerozuměl, tak ve výpočtech).
|
|
| |
| |
Autor: Pavel Kříž
Datum: 08.01.2012 07:59 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, především čím více vrstev, tím bude EPS hůře "sedět", protože desky nebývají zcela rovné, ale občas jsou mírně prohnuté.
Co se týká označení S(tabil) a Z(ákladní) je rozdíl především v tom, že ten stabilizovaný se nechá po výrobě dotvarovat a základní se distribuuje rovnou. V podlaze je jedno, jestli je stabilizovaný nebo ne. Co se týká únosnosti 100, nebo 150, je předimenzovaný. Z hlediska únosnosti stačí i 70 -ka (tedy pokud na tom nebudete parkovat s autem. Jiná otázka je deformace po zatížení. Při tloušťce 20cm může být stlačení, v závislosti na zatížení, již dost patrné, proto by byla vhodnější EPS 100.
příklad:pro EPS 70 při 70kPa je deformace 10% budeme*li předpokládat lineární průběh bude při 4kPa(zatížení užitné i trvalé) deformace 0,57% což je při 200mm 1,14mm.
pro EPS 100 : je deformace při stejném zatížení 0,80mm
Pro EPS 150: 0,53mm
Je na zvážení, jestli tento rozdíl je vyvážen navýšením ceny.
Dle mého názoru, pokud bude polystyren přesně nařezán a položen stačí jedna vrstva. Pro jistotu je možno ho přilepit PUR pěnou, případně vypěnit drobné spáry, aby se zabránilo zatečení anhydritu.
PS: ještě jedna zajímavost - fasádní EPS by měl být nařezán přesněji než základní a přesto bývá levnější...
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 08.01.2012 09:41 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Naprostý souhlas. A jenom zopakuji, čím více vrstev, tím větší počet vzduchových mezer a různých výstupků a zrn, které se sečtou a vlivem zatížení se budou chovat naprosto nepředvídatelně co výšky do sedání.
|
|
| Autor: Jícha Zdeněk
Datum: 08.01.2012 12:16 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100191
reakce na ... | vrstvy polystyrenu v podlahách třeba po 2cm se dělají od nepaměti, výraz nepředvídatelné sedání je absurní. je to jen pracnější, podlaha s více vrstvami má výsledný odpor určitě větší, otázkou je, zda to za tu pracnost a manipulaci stojí.
|
|
| Autor: svaton tesko.cz
Datum: 08.01.2012 12:39 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100030
reakce na ... | jeste bych se zameril na kvalitu podkladu. pokud je podklad perfektne rovny tak je idealni polozit jednu tl. a spary dotesnit PUR. ovsem pokud je to klasika na IPU tak je vhodnejsi pouzit vice slabych vrstev a ty se domodeluji k podkladu. dalsi je otazka cim to chceme zatizit. pokud zvolim tezkou betonovou 6cm tl. vrstvu tak to sednuti pri vice slabsich vrstvach je temer dokonale, ovsem kdyz na to naliju 3cm anhydritu tak to temer nesedne a bude to polozeno na nerovnostech.
|
|
| Autor: eva kornecka
Datum: 08.01.2012 13:11 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100794
reakce na ... | Dobry den,
mel by na to prijit anhydrit 5,5-6 cm. Samozrejme, ze tech vice vrstev je z duvodu preruseni tepelnych mostu( ikdyz asi minimalnich) v podlaze. Protoze pak by tam nemelo smysl cpat 20cm - odpoved pro pana, ktery se ptal, proc mi nestaci jedna vrstva jako vetsine lidi.
dekuji za prispevky
|
|
| Autor: svaton tesko.cz
Datum: 08.01.2012 13:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100030
reakce na ... | tech vice vrstev bych videl spis z duvodu ze se musi tl. 20cm objednat a ty tl. 50 jsou skladem. tepelne mosty u jedne vrstvy take nehrozi pokud se pripadne spary dopeni
|
|
| Autor: eva kornecka
Datum: 08.01.2012 13:14 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100794
reakce na ... | Jeste mam jeden dotaz ohledne srovnani povrchu. Jedna cast stropu (nad sklepem se nam pri betonazi trosicku propadla. Je mozno dorovnat jemnym piskem misto sterky? ma s tim nekdo zkusenost?
|
|
| Autor: Robert Vrána
Datum: 10.01.2012 09:42 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100453
reakce na ... | Rozdíl mezi 100Z a 150S není pouze v pevnosti, za vyšší cenu u 150S získáte krom vyšší pevnosti zpravidla i lepší lambdu(lépe tepelně izoluje).
|
|
| |
