Izolace fasády staršího domu (zdivo plynosilikát) |
Autor: Rostislav Pacholík
Datum: 19.01.2012 14:32 | uživatel: 108353
|
Dobrý den,
o systémech Etics je toho všude napsáno vcelku dosti a věřím, že za určitých podmínek je vcelku jedno, zda bude použita MV či EPS. Nicméně rád bych zateplil dům z r. cca 1980. Složení zdiva bílé tvárnice (plynosilikát 30cm)+omítka brizolit. Odborník by doporučil nejspíše odvětrávanou fasádu. Nicméně té bych se rád vyhnul. Na druhou stranu i klasický Etics se mi nezdá pro tento typ konstrukce zcela vhodný a tak nějak cítím, že by si to zasloužilo lepší odvod případné vlhkosti (nemám na mysli vlhnutí od země). Nedávno jsem narazil na systém, který kotví zateplovací materiál (EPS) cca 15-20mm od povrchu budovy pomocí speciálních síťovaných trubiček, které se nasledně vyplní PUR pěnou. Tzn. mezi izolantem a konstrukcí vznikne mezera. Je možné, aby takový systém fungoval? Mám na mysli jakési vnitřní proudění vzduchu v mezeře a tím eliminaci vlhkosti a vzniku plísní?
Děkuji za odpověď
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: pavel Tomší
Datum: 26.01.2012 09:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100583
reakce na ... | Dokázal jste neuvěřitelnou věc.Je to tak měsíc kdy já jsem tady něco podobného říkal a svorně všichni do jednoho mě odsoudili a napadali. Vidíte a u Vás už jsou opatrní. Copak pánové to mi je nějaká změna názoru......
|
|
 | Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.01.2012 11:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100268
reakce na ... | Problémem systémů s provětrávanou mezerou je poměrně obtížné určení fyzikálních parametrů v té mezeře. Mění se to jak v jednom okamžiku podle polohy (výšky, kde hodnotíme), tak v různých časech v závslosti na rozdílu teplot a tlaku větru.
U systémů s provětrávanou mezerou vně vrstvy tepelné izolace to není takový problém. Nejisté je pouze přesné určení vlhkostních parametrů. Na parametry tepelné (hodnotu R) to má vliv malý.
Ovšem v tomto případě je mezera ve směru k interiéru od tepelné izolace. A tam je vliv teplotní na tyto vnitřní vrstvy podstatný. V závislosti na teplotě vrstev pak ovšem i parametry vlhkostí. Ty totiž závisejí právě i na teplotě těchto vrstev. Větší prochlazení = větší nebezpečí kondenzace. Tedy mezera odvádí vodní páru a tím kondenzaci brání, ale na druhé straně ochlazuje a tím zase nebezpečí zhoršuje. Navíc za určitých podmínek (studená stěna a teplejší vlhký vzduch) se to obrátí a provětrávaná mezera naopak do kce. vnáší vlhkost.
Máme tedy 2 možnosti:
1) mezra není odvětrávaná (jak píše autor), ale je otevřena jen odspodu. Nedovedu si ale představit, jak je dokonalého utěsnění nahoře a dlouhodobě dosaženo. Stačí malá trhlinka ... a víme, co to udělá s těsností.
V tom případě bychom ve spodní části fasády mohli uvažovat nízký difůzní odpor. Bylo by to přes sloupec vzduchu, jehož délka se rovná výšce od spodní štěrbiny.
Ovšem třeba v takové výšce 10 m (dosahují i RD), by už byl odpor proti pronikání páry 10 m vzduchu byl srovnatelný se souvrstvím zateplení. Tedy přínos té mezery diskutabilní.
2) mezra by byla méně, nebo spíše více odvětrávána. Otázka je do jaké míry. Potom by sice proudění vzduchu odvádělo vlhkost, ale také ochlazovalo kci.
Podle mne je to východisko z nouze. V praxi se těžko dosáhne jednostranného utesnění štěrbiny. Proudění studeného vzduchu pak degraduje tepelně izolační schopnsti. Nejhorší je to v kritickém místě styku soklu a nosné stěny v místě vstupu studeného vzduchu. Pokud je navíc porušena izolace proti zemní vlhkosti, snadno dojde k mrazové degradaci původní nosné stěny.
Docela úsměvná mi připadá představa, že z vyšších partií štěrbiny vykapává zkondenzovaná voda ven z kce. V té tenké, nepravidelně široké a pochybuji, že zcela svislé štěrbiny kape voda tak, aby kapky spadly až dolů mimo a nevpily se na jiném místě kce ???
|
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 23.01.2012 09:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Proudí-li v mezeře vzduch, tak je izolace na nic. Tedy záleží na velikosti mezery a jejího ohraničení.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 23.01.2012 12:45 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Ano průvan je to nejhorší co může být a kdy už o izolaci nelze hovořit. Ovšem i menší dutiny vykazují cirkulační proudění a významnou měrou snižují izolační schopnost. Dokonce i v dutých cihlách typu Porotherm vzduch cirkuluje určitou měrou a proto se tam dávají různé výplně typu granulátu EPS nebo vaty a že to funguje je důkazem už dosažitelný odpor bloku zdiva s hodnotu R=8. Z těchto důvodů se i zde odvíjela diskuse, zda je dobré klást cihlobloky na pěnové pásy. Podle mne to výrazně snižuje odpor díky možnosti vertikálního proudění vzduchu akorát už to nikdo v hotové stavbě neměří.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 23.01.2012 13:33 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Radši se zeptám znovu. To jako myslíte vážně? Pan Hejhálek se už musel za svá tvrzení s odstupem času několikrát omlouvat.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 23.01.2012 14:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Já jsem to v podstatě ani nějak zvlášť nečetl. Pan Hejhálek je mě sice ukradený, ale podle reakce autora toho systému, to všechno tak trochu popletl. Tak se ani nedivím, že se musel omlouvat, jak píšete. Nicméně v druhém článku se autor odvolává na stovky realizací a popisuje, co se děje v té vzduchové mezeře. Nejsem zase takový borec, abych se pouštěl do zpochybňování něčeho, čím se nezabývám a abych řekl pravdu, tak ani tomu moc nerozumím. Ale na druhé straně, když funguje propichání EPS a navrtání dír do OSB pro zajištění nižšího difuzního odporu celého systému, tak zde je to něco vzdáleně podobného, akorát se ta voda nedostane skrz, ale vykape spodem z mezery. Ale já bych osobně upřednostnil kvalitní vodorovnou izolaci a zamezil permanentnímu vlhnutí stěny. Tím zárověň za sebe vylučuji použití tohoto systému, ne že bych mu nevěřil, ale že moje zásada je odstranit příčinu a nemusím se zabývat následky.
Odkaz : http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/nespravna-tvrzeni-o-durlin/
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Rostislav Pacholík
Datum: 23.01.2012 21:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108353
reakce na ... | Zdravím. Jak to tak čtu, tak jsem ještě více zmaten. Ideální by bylo, kdyby se vyjádřil někdo, kdo to má na baráku a co mu dělá.
|
|
| Autor: Laďa Jaskva
Datum: 24.01.2012 05:49 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Nevím, proč hledáte nějaké zkušenosti s tímto systémem, když je evidentně dražší, evidentně složitější a evidentně z toho máte guláš. Lepšího a bezpečného zateplení dosáhnete naprosto klasickým kontaktním zateplení pomocí EPS. A tak to má v EU několik miliónů stavebníků. Jestli někteří mají problém s kondenzací vodní páry, tak to nebude zateplením, ale zatěsněním domu, který přestane samovolně větrat netěsnostmi a lidi prostě nechápou, že neumí větrat. Nicméně, jesti je Vaše antipatie v EPS nepřekonatelná, tak zateplete pomocí minerální vlny kontaktním způsobem a máte vystaráno. Akorát to bude dražší a z fyzikálnětechnického hlediska i zbytečné. Ale je to Vaše volba.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Rostislav Pacholík
Datum: 25.01.2012 14:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108353
reakce na ... | Laďo děkuji za váš příspěvek, nicméně rád bych získal i názory či zkušenosti ostatních. Můžeme se tady bavit v nějaké teoretické rovině, ale nejlépe nám to stejně poví ti co systém využívají.
Děkuji
|
|
| Autor: Rostislav Pacholík
Datum: 25.01.2012 14:29 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108353
reakce na ... | Laďo děkuji za váš příspěvek, nicméně rád bych získal i názory či zkušenosti ostatních. Můžeme se tady bavit v nějaké teoretické rovině, ale nejlépe nám to stejně poví ti co systém využívají.
Děkuji
|
|
| |
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 23.01.2012 08:28 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Než napíšete, co asi bude někdo předpokládat, tak bych si ověřil obecně platné záležitosti. Já bych předpokládal, že odborník jednoduše spočítá, zda v té konstrukci dochází ke kondenzaci a zda je z hlediska celkové roční bilance zkondenzované a odpařitelné vody bezpečná. Já sice profesně odborník nejsem. Nicméně Vaše stěna se může zateplit pomocí EPS, pomocí minerálních vln, pomocí PU izolací, Multiporem a skoro vším, co se dá sehnat. Já Vám pouze mohu zcela se zárukou sdělit, že pokud tedy máte vodorovnou izolaci v naprostém pořádku, tak 5 cm EPS je naprosto bezpečná tloušťka, kde ke kondenzaci dochází při teplotě pod
-10°C ( ve výpočtové oblasti -12°C). A množství kondenzátu je
0,001 kg/m2/rok a množství odpařitelné vody 3,415 kg/m2/rok. Z toho vyplývá, že již 5 cm EPS na Vaši stěně je naprosto bezpečné. A ta Vámi zmiňovaná konstrukce je také možná, ale pro Vás naprosto zbytečná, stejně jako zateplení těžkým minerálem ETICS, nebo minerálem v nosném roštu s odvětrávanou fasádou. Je jasné, že si můžete vybrat podle svého uvážení, ale z hlediska ceny a výsledného efektu je naprosto spolehlivé řešení jít do EPS. A aby byl efekt optimální, tak tam dejte aspoň 15 cm bílého, nebo 12 cm šedého. Nebo si to rovnou nechte spočítat na nějaké konkrétní parametry. A zde Vám mohu akorát říci, že cena celého systému je 30 % samostatný EPS a 70 % ten zbytek. Čili zvýšení tloušťky EPS na dvojnásobek představuje nárůst ceny do 30 %.
S pozdravem Laďa
|
|
