Autor: Petr Ošlejšek
Datum: 22.01.2012 16:39 | uživatel: 108379
|
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli při používání kondenzačního kotle je úspornější nastavit termostat na konstantní teplotu cca 22 °C a nechtat kotel topit 24 hodin denně, nebo teplotu regulovat např. přes noc a dobu kdy jsem v práci na 19°C a pak zvednout teplotu na 22°C. Předem moc děkuji za odpověď.
odpovědět na příspěvek |
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 23.01.2012 07:50 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Budu psát obdobně jak vyzněly předešlé příspěvky. Používám kotel nízkoteplotní s momentální teplotu vody 44°C. Při větších mrazech už by to nestačilo a bylo by nutné zvednout ale to není problém. Důležité pro noční útlum a jeho alespoň nějaký přínos je "spolupráce stavby" - malá schopnost nebo snížená schopnost akumulace. V mém případě je to asi 1/3 klasické stavby a tak poměrně rychle mne dokáže teplota poklesnout (nemám obvod zateplen a zdivo je cihlovzduch). Už 11 let používám na termostatu tyto teploty. Noc 21°C, dopoledne až do 15:00 teplota 21,5°C od 17:00 zvýšení na 22,0°C a k televizi 22,5°C. Pak po 22:30 už útlum na 21°C. Toto nastavení mne vyhovuje a protože dělám dlouhodobý graf spotřeby a vyhodnocení podle denostupňů, tak to ani nechci měnit. Soustava topná reaguje na tyto povely ochotně a diference pro spínaní - hystereze je 0,3°C. To znamená pokles o 0,3 se zapne a po srovnání vypne. Kotel běží v souhrnu asi 12 až 14 hodin denně. Delší chod je dosažení ale za cenu nižšího komfortu. Musela by se snížit teplota otopné vody ale pak skok žádané veličiny o 0,5°C by trval i několik hodin. "Utěšuji" se, že když kotel běží méně, tak alespoň něco ušetří na elektro spotřebě čerpadla a na "cukání" servopohonem plynové armatury. Co útlum přináší negativního, že poklesem teploty byť o malou hodnotu, přinese velký pokles (až 4-5°C) na parapetu oken (kout pod rámem okna a poblíž) a potom při mrazech vzniká proužek kondenzace na sklech (pokud se zavřou i dveře do místnosti). Tento drobný byť negativní jev ale na druhou stranu je potvrzením, že okny se vlivem te nižší teploty skutečně zmenší přestup navenek a je otázkou zda je to v řádu procent nebo desetin procenta.
|
|
Autor: Pavel Pavlo
Datum: 23.01.2012 07:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100426
reakce na ... | Mě se to dlouhodobím sledováním odečtů a teplot osvědčilo takto
noc--20°C
ráno-7.oo -- 21°C
odpoledne-14.oo-22.oo--23°C
Během roku využívám teplot 35-38°C,v zimě 40-45°C topná voda.
Pouze ve větších mrazech 47-48°C.
Nevyužívám ET regulaci.Spotřeba byla srovnatelná,ale při nižším komfortu.
V noci mi kotel stejně nesepne (poze výjmečně.když byly velké mrazy).
Dům je novostavba (8 let),5cm izolace.
Stejný systém časů a teplot jsem praktikoval na bývalém bydlišti-cihlový činžovní dům bez izolací.Osvědčilo se to také.
|
|
Autor: Petr Lukáš
Datum: 22.01.2012 18:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100652
reakce na ... | Tento teorém už se tu řeší několik let... Je to oblíbené diskusní téma (dělat odstávky či ne?).
Bráno čistě z fyzikálního principiálního hlediska je výhodnější dělat noční pauzy ve vytápění.
Avšak úspora tepla není umrtvující - teoreticky 6-10% maximálně.
Možná teoretická úspora plyne z faktu, že v průběhu topné sezony je průměrná venkovní teplota 4st.C. Pokud doma topíte celodenně na 21st.C, tak je spotřeba tepla úměrná 21- 4=17 dílcům.
Pokud třebas každý den na 12 hodin (tedy vlastně polovina topné sezony), stáhnete vnitřní teplotu o 3 stupně dolů, tak je spotřeba úměrná ((21x12h + (21-3)x12h)/24h - 4 = 15,5 dílcům.
Spotřeba tepla je tedy v druhém případě pouze 15,5/17 = 91,17%. Tj. teoretická úspora díky prostávkám ve vytápění je skoro 9%.
Dost do toho může ale zahrát i provozní rozsah kotle a s tím související účinnost v různých výkonových režimech - a to jak nahoru, tak i dolů.
Kotel může být konstruován tak, že mu z pohledu dobré provozní účinnosti spíše vyhovují výkony vyšší než nižší (starší neregulovatelné kotle, které mají znatelně nejlepší účinnost při výkonech blízko nominálním, apd.). Pak je výhodné dělat přestávky ve vytápění.
Pokud má naopak kotel dobrou regulovatelnost, a dobrou srovnatelnou účinnost v celém regulovatelném výkonovém rozsahu, tak pak je výhodnost přestávek ve vytápění menší.
Je nutné taky zohlednit dimenzovanost kotle - pokud mám kotel o nominálním výkonu, který je srovnatelný s tepelnými ztrátami objektu (což se pro plánování koupi kotle doporučuje), tak nemám ani výkonovou rezervu pro nějaké provozování odstávek, zvláště při silných mrazech. Kotel by pak dotápěl tepelné manko při odstávce velmi dlouho, což by z pohledu komfortu bylo asi neakceptovatelné.
|
|
