Mám dotaz na správné využití koeficientu kC. Firma, která nám rozúčtovává spotřebu tepla měřenou dvoučidlovými elektronickými indikátory spotřeby, používá součin pro výpočet přepočtených dílků = odečtené dílky * kQ * kC * kB .
Kde je
kQ = vyhodnocovací součinitel pro tepelný výkon otopného tělesa (kW)
kC = vyjadřuje tepelný styk mezi teplotou teplonosné látky a teplotou snímačů
kB = koeficient zohledňující horší polohu bytu
Jako kC pro otopná tělesa Kalor s žebry používá koeficient 0,975 a pro desková tělesa Radik Klasic koeficient 1,0. Tyto hodnoty nám potvrdil i výrobce indikátorů. Takže pro deskové radiátory vychází při stejných parametrech a spotřebě více přepočtených jednotek
Podle mého názoru z vlastností uchycení indikátorů (na přivařené šrouby u deskových radiátorů oproti přitažení svorkou na žebrových radiátorech) a bližšímu kontaktu s radiátorem (u žebrových je za indikátorem prostor) by měl být naopak koeficient pro deskový radiátor nižší než pro žebrový, protože z deskového radiátoru se přenáší na indikátor lépe teplo než z žebrového radiátoru. Pokud koeficient kC znamená, že čím je větší hodnota, tak tím je lepší přenos tepla mezi radiátorem a indikátorem, tak by ve výše uvedeném součinu měl být tento koeficient použit v převrácené hodnotě.
Prosím o případný komentář k mému laickému názoru, kde jsem nezohlednil např. rozdílný přenos tepla od teplonosného media litinou a tenkým plechem. Děkuji.
0 odpovědí
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
