Základy RD ve špatném podloží |
Autor: Petr Šebrle
Datum: 12.02.2012 14:52 | uživatel: 108749
|
Dobrý den,
Zjistil jsem, že na pozemku, kde se chystáme stavět zděný RD, je špatné podloží do cca 2m (neodtěžená cihlářská hlína) v 2 metrech je již únosná štěrková vrstva.
Řeším, zda kopat základové pasy do 2 metrů, nebo to postavit pomocí pilotů.
Máte někdo zkušenosti? (např. cena pilotů)
Díky
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Adam Kurdík
Datum: 14.02.2012 15:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102918
reakce na ... | Máte inženýrsko-geologický průzkum? Jak víte, že je tam "neodtěžená cihlářská hlína"? Proč by to mělo být špatné podloží? Co na to váš projektant?
|
|
 | Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 21:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | ano, mám průzkum, který byl dělaný cca 10 metrů od mého pozemku, v něm je psané, že cihlářská hlína, která se tam nachází není vhodná pro zakládání staveb a že je vhodné stavbu založit až v těch 2 metrech do štěrku..
|
|
| Autor: Adam Kurdík
Datum: 14.02.2012 22:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102918
reakce na ... | Co je to za průzkum? V IG průzkumu se obvykle termíny jako cihlářská hlína nepoužívají. Je tam ta zemina nějak zatříděna (F6, F8,...)? Co je uvedeno, jako důvod nevhodnosti pro zakládání?
|
|
| Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 22:12 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | ten průzkum byl dělaný kvůli silnici, která leží 5m od pozemku a nemám teď kompletní u sebe (má ho projektant) a ten mi tvrdí, že je nutné se dostat na ten štěrk do 2m tak jako sousedi vedle nás, svůj jsem zatím nedělal, chtěl bych udělat sondu.. aby se na to statik podíval (nějaké další podrobnosti jsou v odpovědích níže)
|
|
| Autor: Adam Kurdík
Datum: 14.02.2012 22:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 102918
reakce na ... | Bez prostudování toho průzkumu tady nic moc nevyřešíme. Je podstatný rozdíl v hodnocení vhodnosti zeminy pod základy stavby domu a pod komunikaci. To, že je to nevhodná zemina pod vozovku neznamená, že by se na ní nemohlo stavět.
|
|
| Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 22:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | chápu, pokusím se ho sehnat celý, v podstatě jde o to, že při nasáknutí vodou ta hlína sesedá a ani projektant ani statik se pod to nechtějí dle toho posudku podepsat (pokud to nebude založené do těch 2m do štěrku) takže mě hlavně zajímaly možnosti takovéhoto založení (hluboké pasy, piloty,..) a co je asi nejrozumější. díky
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 15.02.2012 07:56 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | http://www.skoleni-kurzy.eu/ke_stazeni/1/prednasky_ke_stazeni/04_PST-Vykopy_zaklady.pdf
Viděl jsem zakládat pásy na málo únosném podloží a postup byl jako obrácené "T". Do vykopané rýhy asi 80 cm se navezlo zavadlého betonu a byly vložené pásy sítě KARI. Urovnáno vibrační šlapkou asi tak 30 cm to mělo sílu a hned na druhý den šlo bednění a vytáhl se základový pás asi 30 cm šíře nad terén. Vnitřní strana bednění se odstranila, navezl se inertní materiál a urovnal, uvibroval a položila se armovaná podlaha asi 25 cm, to ale proto, že tam po dokončení této přístavby najížděla ta nejtěžší technika (tank, transportér a pod). Později zděné bloky 44 cm vlastně 30 cm ležely na tom pásu a ten zbytek vlastně na té podlaze.
Tímto jsem chtěl naznačit, že je běžné v málo únosné půdě stavět na pásech typu T. Něco betonu se ušetří a ještě se méně zatíží základová spára vlastní hmotností. Základový pás do hloubky 2 m a ještě široký má větší tlak než ta stavba nad (někdy).
|
|
Autor: Milan Jakovec
Datum: 13.02.2012 23:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | Tj byl proveden geologický průzkům?
Jaké konkrétní jsou hodnoty únosnosti? (shodou okolností řeším základy taky na spraši, tak jen pro porovnání...)
|
|
Autor: Pavel Kříž
Datum: 13.02.2012 12:48 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, cihlářská hlína je z geologického hlediska spraš. A na spraších se celkem běžně zakládá. V čem je tedy problém s únosností? Tuto otázku by měl hlavně vyřešit Váš projektant...
|
|
| Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 21:59 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | dle průzkumu je cihlářská hlína (eolikum) jako sprašové hlíny - jemně písčité jíly se střední plasticitou až vysoce plastické jíly.
údajně je problém s prosedavostí (jinak únosné zemině se při napojení vodou a při zatížení zhroutí struktura) může dojít poklesu.
|
|
Autor: vaclav Tomek
Datum: 13.02.2012 11:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100747
reakce na ... | Tak tam udělejte sklep .Jak víte co je únosné a co ne ? Byl tam geolog a rozhodl ,nebo si to jenom myslíte.?Nevím čemu říkáte neodtěžená hlína.Normální pozemek je ornice,podorničí a pak může být např.spraš(žlutka)v síle několika metrů.Stojí na tom domy taky za 20milionů.Zakládá se i na zavážce.Levná parcela ,dražší základy.Ten sklep ,to byl žert ,ale byl by jste tam,kde chcete být.Na štěrku.
|
|
| Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 22:07 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | jo s tím sklepem je to dobrej ftip, projektant mi to taky navrhl :) parcela nebyla levná.. 2000/metr (jestli se Vám to teda nezdá levné :)
pozemek se nachází v místě, kde byla cihelna - těžila se tam ta cihl. hlína, tady bohužel asi málo, když je neodtěžená :)
Jak je to únosné vím díky průzkumu (byl cca 10m vedle) každopádně chci ještě udělat sondu, abych věděl na čem jsem..
|
|
Autor: Laďa Jaskva
Datum: 12.02.2012 15:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100179
reakce na ... | Dobrý den. Neodtěžená zemina je navážka ? Nebo podle čeho soudíte, že je to neúnosné a kdo to posuzoval ? Nicméně kopat tak hluboké základy se asi moc nevyplatí. Proberte to s Vašim projektantem a v případě, že to opravdu bude neúnosné, zvažte stavbu na základové desce, což je v tomto případě asi jednodušší a spotřeba betonu bude stejná, ne - li menší.
S pozdravem Laďa
|
|
| Autor: Petr Šebrle
Datum: 14.02.2012 22:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108749
reakce na ... | Ne není to navážka, je to právě neodtěžená cihlářská hlína (v oblasti byla cihelna) projektant doporučuje dvě varianty - základy klasika do 2metrů (sousedi vedle to tak dělali) nebo založení na piloty (cca do 5-ti metrů) , co myslíte jako stavbu na základové desce? jako vykopat do 2 metrů, udělat desku a na to potom bednění a další desku?
díky
|
|
| |
| Autor: melkor unlimited
Datum: 15.02.2012 07:41 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100033
reakce na ... | Přesně tak.
Mít tohle na pozemku, tak nepřemýšlím o nějakých základových pasech do hloubky 2m, ale použiju pěnosklo a základovou desku.
+ snadnější na provedení
+ celkově levnější
+ drobné vychytávky v podobě odstranění tepelných mostů jako bonus.
- o něco vyšší náklady na pořízení hromosvodu
|
|
| Autor: vaclav Tomek
Datum: 15.02.2012 09:10 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100747
reakce na ... | Není to můj dům ,ale než bych to začal dělat jako sousedi,tak za předpokladu ,že to bude co?Bungalov nebo dvoupodlažní domek,bych vykopal 60-80cm pas 120cm hluboký.Dolu bych stříknul 30cm betonu a pak šaloval nebo bednění.Vyřešíte jíl (tlaky) dobře se vám to bude zateplovat.Něco jak psal pan Homola?Deska není jednoduchá,pokud by jste jí dělal nahoře.Jo kdyby to bylo dole a tedy ve sklepě,což asi nechcete,tak pak jo.
|
|
| |
| Autor: vaclav Tomek
Datum: 16.02.2012 11:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100747
reakce na ... | Vsadím boty,že to bude levnější jak zákl.deska.A pracnější?No jak kdo se na co cítí.Nechci se přít.Záleží taky, jak si kdo představuje zákl.desku.Já díru 50cm hlubokou,po obvodě o metr větší než bude deska,oddrenážovanou,jestli bude kam.Pak kámen a válec s vybrací.A už to začíná ,sítě tam nejsou a jak se tam dají do toho kamení?No špatně.Pak ta vlastní deska a toho železa.No nic.Víte co mě zaujalo?Ten pan Svoboda.Ten ani snad tolik šalovat nemusel.Taky je to pracné ,asi ho to baví .Palec nahoru. svob-z.rajce.net
|
|
| Autor: melkor unlimited
Datum: 17.02.2012 07:38 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100033
reakce na ... | Dle Vašeho vyjádření to vypadá, jako by sítě do objektu zakládaného na pasech jaksi "dolezly" samy jen tak z plezíru.
Za nejsnadnější práci na mém domě považuji vylití podkladního betonu .... 21m3 za 3.5 hodiny. Konec.
Mimochodem, padlo na to 32 sítí (2x3m).
V porovnání s kyblíkováním betonu do bedňáků je to "pohoda, klídek, tabáček". (Když se mix k 1/2 obvodu nedostane, tak moc jiných možností nemáte).
A to nemluvím o těch 5.5 tuny, co váží bedňáky.
Bez ohledu na množství betonu, železa a práce .... pro založení mého objektu by vyšla deska na pěnosklo levněji při ceně pěnoskla 1600 Kč/m3.
A za tu cenu to sehnat šlo.
|
|
| Autor: vaclav Tomek
Datum: 17.02.2012 08:27 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100747
reakce na ... | Já vám rozumím ,ale přeci jenom na to koukám trochu jinak .Byly doby,kdy jsme dělali až 50 domů ročně (pasy +podkl.beton).Různí zákazníci,bohatí ,chudí,chytří a méně chytří.Lokalita -skála,skládka ,jíly atd.Za 16 roků jsem desky dělal čtyři.600:4.
|
|
| Autor: Jiří Rozumek
Datum: 17.02.2012 09:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108824
reakce na ... | Penosklo v tomto typu podlozi zavrhnout!!!! Nechat na zalozeni na statikovi. Mam zalozeno na jilech - obdobny problem, tj. slusna unosnost dokud se nepromoci - Je tedy nutne zakladat na necem, co nebude promoceni napomahat - tj. Dusledne oddrenazovat, zrusit podsypy - betonovat nejlepe desku primo na hlinu - tzn. hlina - podkladni beton 5 cm, armatura na distancnich listach a zbytek betonu.
|
|
| Autor: Jiri Přibyl
Datum: 17.02.2012 10:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100296
reakce na ... | mám založenou stavbu na drti z pěnoskla, kolem dokola drenáž a také na jílu. Můžu se zeptat jak moc mám ten jíl pod deskou promočen? Co se pod deskou vlastně teď děje? Voda ze střechy svedena pryč. Tlak domu na metr2 je desetinový, pohne se to? Kam? Podkladní beton 5cm na co? díky
Dělal jsem desku a dělal jsem i základ pro plot z bedňáků. Na desce je možná více práce, ale né fyzicky težké (pro svépomoc důležité). Je to hra. U bedňáků (jen 20tky, sedm palet) sem se dost nadřel. V budoucnu budu stavět garáž a o jiné možnosti něž zase na desku neuvažuji.
|
|
| Autor: Jiří Rozumek
Datum: 17.02.2012 17:22 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108824
reakce na ... | Podkladní beton je tchnologická záležitost, aby se armatura desky neválela v blátě (a s ní i dělníci armaturu zhotovující) - norma hovoří jasně
|
|
| Autor: Milan Jakovec
Datum: 17.02.2012 11:04 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104239
reakce na ... | Dobrý den, přidávám se k dotazu (a obecně u všech extrémních postojů by to bylo vhodné) proč na jílu nepoužít pěnosklo (stačí stručně).
Napadají mě důvody v souvislosti s odplavováním a "tekutostí" jílů, ale právě i z těchto důvodu (mimo jiné) bych se přikláněl k názoru jíl "nedrenážovát" a konstrukce na něm nepodsypávat - domnívám se, že "zpevněný" jíl je vodoNEpropustný.
|
|
| Autor: Jiří Rozumek
Datum: 17.02.2012 17:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 108824
reakce na ... | Co se týká vodonepropustnosti jílu, pak ano, ale v ideálním případě. představte si situaci, kdy přijde přívalový déšť a vy máte založeno na jílu bez drenáže s pěnosklem - kam voda odteče? Nejspíše se někde chvíli pod stavbou zdrží (základová spára tvoří "bazén" a něco při té příležitosti rozmočí. Pak nezbude než věřit statikovi, že dobře navrhnul desku a že si ta bude "sedat" rovnoměrně. U pasů podsypu nedělat - jsou tam daleko vyšší tlaky.
|
|
| Autor: Jiri Přibyl
Datum: 17.02.2012 18:24 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100296
reakce na ... | na pěnoskle bez drenáže, před tím důsledně oddrenážovat bez pěnoskla... Jaký je rozdíl založení na pěnoskle s drenáží a založení na holé hlíně bez podsypu s drenáží?
|
|
| |
| |
