Diskuse ke článku: Možnosti akumulace elektřiny z širšího pohledu

Autor článku: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Plné znění článku: Možnosti akumulace elektřiny z širšího pohledu
Anotace článku: Rozšíření pohledu na možnosti akumulace elektřiny i o technologie konvertující elektřinu na jiné produkty umožňuje výrazně zvýšit možnosti uložení elektřiny z obnovitelných zdrojů v době, kdy jejich výroba převyšuje poptávku. Pokud by takové technologie byly ekonomicky efektivní, otevřely by se tím možnosti pro zvýšení podílu OZE v energetickém mixu.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 142   starší >>
Příspěvky
Předmět: Téma článku
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.01.2015 16:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Tématem článku je především porovnání velikosti "akumulačních" kapacit.
Otázce, zda tyto kapacity jsou využitelné se věnuje jen okrajově.
Jedním z cílů bylo ukázat, proč má technologie P2G smysl - je to obrovská akumulační kapacita v existující infrastruktuře, která o několik řádů převyšuje kapacitu přečerpávacích elektráren.
Oceňuji proto zejména takovéto příspěvky:
http://forum.tzb-info.cz/12195-diskuse-ke-clanku-moznosti-akumulace-elektriny-z-sirsiho-pohledu/vsechny-prispevky#text68

Předmět: Názor na článek
Autor: Harry Minduton
Datum: 11.01.2015 10:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 114421
reakce na ...
Skladování čehokoliv se v dnešní době nepraktikuje, pokud k tomu člověk není vysloveně donucen okolnostmi. Viz. např. výrobní sektor, kde dříve bylo naprosto běžné, že se vyrábělo "na sklad" - to dnes neexistuje ani v oborech, kde se skutečně nemusí bát o odbyt a obrátku zboží.
Stejné je to s elektřinou. Skladování čehokoliv generuje dodatečné náklady na toto skladování.
Autor žongluje s vodními elektrárnami. Zde je potřeba si uvědomit, že přečerpávací elektrárny jsou primárně provozovány jako superrychlá záloha velkých bloků v soustavě (JE), těžko je tedy půjde využít nějak významněji pro akumulaci z titulu OZE, protože by to logicky znamenalo, že min. po významnou část dne by tyto elektrárny nebyly schopny tuto svou funkci plnit. protože by zrovna byly "prázdné".
Co se týče akumulačních elektráren - u nich bohužel v rámci provozu dnes převažují úplně jiné aspekty, než ty energetickovýrobní. Dřív o způsobu provozu akumulačních elektráren rozhodovala pouze energetika, bez ohledu na názory nějakých kibiců z vnějšku. Dnes se vám do toho montuje Povodí, ekologisti, rybáři, sousedící obce, kdekdo. Nemá smysl to rozpitvávat, ale faktem je, že z akumulačních elektráren se postupně stávají elektrárny z valné míry pouze průtočné...
CO se týče akumulátorů v elektromobilech. Skutečně bych chtěl vidět vlastníka elektromobilu, který by si dobrovolně nechal postupně likvidovat a degradovat Li-Ion akumulátor každodenním nabíjením/vybíjením do sítě. Vlastním několik Li-Ion akumulátorů, a i přes proklamace tisíců cyklů je ta degradace citelná... Ani omylem. Tento scénář si dokážu představit jen za situace, kdy by se akumulátory pronajímaly např. za pevný denní paušál, a pak by tudíž provozovateli elektromobilu nezáleželo na tom, v jakém konkrétním stavu je zrovna akumulátor, který zrovna používá. To by však znamenalo, že by pronajímatel akumulátorů musel být úzce ekonomicky propojen s provozovatelem el. sítí, jelikož jinak si nedokážu představit takovou spolupráci na dobrovolné bázi.
Dále se autor zamýšlí nad akumulačními kapacitami do tepla u odběratelů. Uvědomuje si však, že celé desítky % těchto odběratelů mají ony "vyšší" sazby pouze účelově (protože jsou levnější), ale přitom ta akumulační složka spotřeby u nich není přítomna? Troufám si tvrdit, a nejsem daleko od pravdy, že třetina až polovina sazbařů s přímotopnou sazbou, ve skutečnosti elektřinou vůbec netopí (dřív možná topili - viz. boom přímotopů 15-20 let zpět). Mají tu sazbu zkrátka jen kvůli tomu, že je cenově výhodnější. U bojlerových sazeb je to obdobné. Zde navíc sazbaři s D26d vůbec z většiny žádné akumulační vytápění s 10kW nemají, mají jen blbej bojler, nic víc. Viz. aféra v PRE cca 10 let zpět, kdy si bojleráři všechno hromadně přehlašovali z D25d na D26d, jen aby ušetřili (pak jim PRE a ostatní distributoři zatrhli tipec tím, že začali opravdu důsledněji hlídat dodaržování tarifních podmínek při změně sazby - vynucování nových RZ, atp.).
Sumasumárum - článek je to sice zajímavý, ale chtělo by to trochu realistického pohledu na věc!!!

Předmět: Re: Názor na článek
Autor: Tomáš tom
Datum: 11.01.2015 11:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Máte pravdu, ale to že se v ČR zprznilo HDO a místo operativního řízení to řídí časový spínač u vysílače signálu HDO bez ohledu na stav energetické sítě a že se tyto sazby zneužívají i pro ty co na ně nemají nárok, není chyba tohoto způsobu "akumulace" energie a regulace energetické sítě. Je to chyba "nezávislého" ERÚ, který tu vytvořil takové tržní pravidla a umožnil distributorům i spotřebitelům se takto chovat.
Ono je totiž problém také v nedokončené liberalizaci energetického trhu, unbundlingu a vysoké míře korupce v ČR. Často se pro některé neliberalizované firmy vyplatí síti na jedné straně škodit (například špatně fungujícím HDO) a na druhé straně inkasovat poplatky za dodávku regulačních služeb. Zvláště když má taková firma distribuci, výrobu elektřiny i dodávku regulačních služeb.
A lepší to nebude, protože není dokončena liberalizace a nejsou vytvořeny "nezávislím" regulátorem ERÚ tržní ani legislativní podmínky pro to, aby se efektivně využívali jak současné a instalované technologie tak ani ty nové.
V ČR je bohužel spousta jedinců na rozhodovacích úrovních kterým vyhovuje současný stav a jejich peníze jsou až na tom prvním místě. A dokud tito rozhodovací jedinci neucítí že by si mohli více nakrást na něčem jiném (dotace do Smart sítí, OZE, akumulační stanice, jaderné reaktory a podobně), tak žádné změny nedovolí.
Taková je bohužel realita.

Předmět: power to gas i power to liquid
Autor: Tomáš tom
Datum: 07.01.2015 20:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Není jen power to gas ale také pro dlouhodobější a mobilní aplikace výhodnější power to liquid:
http://www.hybrid.cz/audi-vyrobilo-syntetickou-naftu-z-vody-vzduchu
http://www.hybrid.cz/americke-namornictvo-vyrabi-z-morske-vody-palivo-vodik

Předmět: Akumulace a využití energie trochu jinak
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 07.01.2015 07:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Aktuálně vyšel zajímavý článek, který se také týká akumulace:
http://ekonomika.idnes.cz/jen-43-procent-bioplynovych-stanic-ma-zajistenu-spotrebu-vyrobeneho-tepla-15t-/ekonomika.aspx?c=A150106_161512_ekonomika_ozr
Je tu dobře zdokumentováno, jak zhoubný vliv mají dotace formou výkupní ceny společně se zaručeným odkupem vyrobené elektřiny kdykoliv.
Ze své podstaty by totiž bylo možno vyrobený bioplyn alespoň krátkodobě skladovat (v plynojemu) a elektřinu pak vyrábět především v době špiček odběru.
Jenže dotace jsou nastaveny tak, že vyrobená elektřina je odkoupena a za vysokou dotovanou cenu kdykoliv (i v době jejího nadbytku). Navíc je dotace tak štědrá, že je z toho "zlatý důl" dokonce i v případě dokonce i když se teplo vypouští bez užitku.
A nakonec perlička: špatně nastavené dotace bez požadavku na využití tepla budou řešeny další přidanou dotací.

Předmět: Re: Akumulace a využití energie trochu jinak
Autor: Oldřich Sklenář
Datum: 07.01.2015 17:43 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117647
reakce na ...
Ano, zde se jedná o další promarněnou šanci týkající se využívání OZE v České republice. V době, kdy zde byly v provozu řádově desítky instalací BPS, prosazovali Vámi zmiňovanou akumulaci bioplynu (u nově budovaných BPS) např. zástupci společnosti Skanska, viz bod č. 3 tohoto článku:
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/navrh-skanska-na-instalaci-ekologickych-zdroju-elektriny

O něco později se stejné problematice věnovali podrobněji i na stránkách tohoto portálu, viz:
http://energetika.tzb-info.cz/kogenerace/5776-bioplynova-stanice-s-kogeneracni-jednotkou-pro-dodavky-elektriny-ve-spickach

V každém případě je toto téma a) pasé, b) mimo zaměření diskutovaného článku.

Předmět: Re: Akumulace a využití energie trochu jinak
Autor: Václav Kopal
Datum: 10.01.2015 08:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Tato technicky nelogická podpora bioplynu nastala potom co Babiš koupil největšího výrobce bioplynek Farmtec.
Spotřeba tepla u bioplynek se falšuje ohřevem administrativní části .... ve skutečnosti se teplo fouká do vzduchu.
Plynové motory na bioplyn vykazují větší míru opotřebení a poruchovosti, síra nejde úplně odstranit

Předmět: Doplňky
Autor: Josef Novák
Datum: 05.01.2015 10:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 115279
reakce na ...
Doplnil bych to o pár věcí:
Autor opomněl jednu velice zajímavou možnost. Pojmenoval bych si asi jako P2C (Power to cold). Neboli v době přebytku elektřiny vyrábím do zásoby led pro chladničky a klimatizace.
Skladování elektřiny by se asi správně mělo rozdělovat do několika kategorií:
1) Krátkodobé skladování (vteřiny až hodiny). Používá se pro regulaci sítě. Systémy založené na beteriích jsou už dnes plně konkurenceschopné (Stem, Younicos) a mají potenciál během několika let vytlačit z trhu řešení založené na rotující mase v konvenčních elektrárnách.
2) Střednědobé skladování (dny až týden). Tady v síťových aplikacích kralují přečerpávačky. Ale neopomíjel bych i velký úspěch baterií v off-grid aplikacích (však koukněte na notebooky, mobily, tablety, kamery, ...). Baráky přibudou až dostatečně klesne cena baterií a přidružené elektroniky. Otázka zní kdy, ne jestli. Můj odhad je 5-10 let.
3) Dlouhodobé skladování ("na zimu"). Tady je zatím nejekonomičtější hromada uhlí/hromada dřeva/plný zásobník na plyn. Ale jsou (i v ČR) velmi úspěšné pokusy se sezónním skladováním tepla, s úžasnou (přes 80%) účinností. A historická zkušenost ukazuje na možnost skladování chladu (led ve sklepě/v díře v zemi).
4) Demand response neboli reakce poptávky pro účely regulace sítě. V místech, kde je jí umožněna soutěž s rotující masou, není pro ni problém nabízet výhodnější ceny. Takže dneska síť regulují i hliníkárny a jiní velcí spotřebitelé. Má to tu výhodu, že můžou jít se svojí spotřebou do plusu i do mínusu.
A to jsou ještě k dispozici a nevyužity pro demand response - miliony kompresorů v chladničkách a mrazácích, desítky tisíc kompresorů tepelných čerpadel, tlakovacích stanic vodovodů a plynovodů a vůbec všeho, kde stačí, aby to během dne nějaký čas běželo, ale nemusí to být zrovna teď. Skladovat jde teplo, chlad, tlak, páru, rotační pohyb, ...
Problém není v technice, překážky jsou v kulturních, legislativních, technických a ekonomických stereotypech.

Předmět: Re: Doplňky
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 10:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za připomínku.
Důvod, proč nejsou uvedené možnosti v článku uvedeny je prostý - bylo by nutno odhadnout jejich "kapacitu".
Můžete však svou připomínku rozvinout a nabídnout jako nový článek k tématu.

Předmět: Re (2): Doplňky
Autor: Josef Novák
Datum: 06.01.2015 21:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 115279
reakce na ...
Co kokrétně byste si představoval? Klidně se mi ozvěe na mail.

Předmět: Re (2): Doplňky
Autor: Josef Zapletal
Datum: 07.01.2015 01:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 105248
reakce na ...
Můžete počítat s tím , že u nás běží zhruba 5 mil chladících zařízení s průměrným příkonem 100W. To je zhruba 500MW výkonu , který lze modifikovat s časem. Rozdíl mezi noční a denní spotřebou je zhruba 2000MW , takže 500MW není málo. Akumulace do chladu je nejvýznamnější zdroj , pro ukládání el. energie , který máme. A na rozdíl od těch všech co jste popsal má fakticky 100% účinnost a velmi dobrou ekonomickou efektivitu. Stačila by příslušná legislativa a úprava nových mrazniček a došlo by k podstatnému vyhlazení odběrové křivky. 8 hodinová levná sazba pro každého přijde během tohoto roku.
Upravit například mazák pro provoz na 8 hodin není problém Stačí pár výrobníků ledu do kterých dáte vodu se solí v tom správném poměru , aby směs tála při poklesu pod -20°C je to asi 25% soli. Mrazák je nastaven na - 22. Protože výrobníky mají velkou plochu zmrznou a během 8 hodinové odstávky udrží přijatelnou teplotu v mrazáku a postupně tají aniž by se zvyšovala jejich teplota , pak přichází 3 hodinové pásmo nízké sazby - opět dojde k částečnému nebo úplnému zmrznutí výměníků cyklus se tak stále opakuje. Při rozdílu ceny 2,5 kč lze ušetřit na větším mrazáku 500- 700 ročně, omezí se počet startů kompresoru a tím se zvýší životnost stroje.

Předmět: Re (3): Doplňky
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 07.01.2015 08:16 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Fotogalerie:
Problém je, že při -22 °C by vzrostla spotřeba mrazáku.
Zkoušel jsem to s mým mrazákem, který má čistý objem 240 l, příkon 50 W v létě a méně než 40 W v zimě, denní spotřebu 0,2 kWh (v zimě) až 0,5 kWh (v létě).
Ty rozdíly v pravé části grafu jsou dány cyklickým provozem, kdy jsem zkoušel převést většinu spotřeby na víkend (tarif D61d). Teplota mrazáku byla nastavena na -18°C a několik hodin před koncem NT jsem nechal běžet kompresor trvale. Následně kompresor obvykle celý den odpočíval. Teplota v mrazáku klesla výrazně pod -20 °C. Použil jsem několk lahví se solným roztokem (cca 23 % hmotnostních soli), který mrzne při -21 °C, problém je, že je snadné jej udržet v podchlazeném stavu, tj. neztuhne ani při nižších teplotách, čímž se jeho akumulační schopnost výrazně snižuje.
U sazby D25d by už akumulace byla zbytečná, teplota by kolísala o jeden nebo dva stupně. Nevím však, jaký by změny teploty měly vliv na kvalitu uskladněných potravin.

Předmět: Re (3): Doplňky
Autor: Harry Minduton
Datum: 11.01.2015 23:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 114421
reakce na ...
Mno nevím, nevím... Idea sice pěkná, ale ekonomika asi někde jinde.
Díval jsem se na ceny mrazáků. Jako standard uvažuji mrazák 180l (A+++), který stojí řekněme 14 tisíc Kč. Aby byl "akumulační" pro využití NT, musí být objemnější, protože někam se musí vlézt objemný akumulátor chladu. Takže 230l - takový mrazák stojí o 4 tisíce Kč více. 1 tisíc Kč je úprava mrazáku (lepší chlazení kompresoru, výkonnější kompresor, akumulační vložka), 1 tisíc Kč složitější pajšl a úprava elektroinstalace v domě. Takže za příplatek 6 tisíc Kč máme mrazák, s kterým můžeme využívat plně NT.
Mrazák spotřebuje 0,4kWh za den. Řekněme, že máme u 2tarifu VT za 5Kč/kWh a NT za 2,5Kč/kWh (8 hodin denně).
Při běhu nonstop 24h to máme 608Kč/rok. Při běhu v NT to máme 365 Kč/rok. Rozdíl je 243Kč/rok.

Příplatek za "demand response" mrazák je/odhaduji +6 tisíc Kč (a to jsem možná ještě opatrnej).
6000/243=25 let návratnost. Takže ekonomicky o ničem.
U mrazáků do domácností je vždy ekonomicky výhodnější/levnější zkrátka udělat ještě více energeticky úspornější mrazák (přidat další/silnější vrstvu izolace), než se snažit o nějaké demand response compatibility.

Předmět: Re (4): Doplňky
Autor: Josef Novák
Datum: 12.01.2015 10:07 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 115279
reakce na ...
Co stojí 4 tisíce na tom, když zvětším kisnu o 50 litrů, tj. třeba zvýším mrazák 60x60cm plochy o 14 cm?
Výkonější kompresor taky nepotřebujete, ani lepší chlazení, ani změny na elektroinstalaci.

Předmět: Re (5): Doplňky
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 12.01.2015 10:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
U mrazáků kategorie A+++ výrobci uvádějí výdrž bez elektřiny, která se běžně pohybuje v řádu dvou až tří dnů, v nejlepším případě dokonce více než 5 dnů. Takový mrazák už je možno provozovat v sazbě D25d bez akumulační hmoty, tj. není nutno zvětšovat objem.
Jen opakuji, že nevím, jestli kolísání teploty v rozmezí cca -18 až -22 °C (v povrchové vrstvě) má vliv na kvalitu uskladněných potravin.

Předmět: Re (5): Doplňky
Autor: Petr Lukáš
Datum: 12.01.2015 13:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100652
reakce na ...
To se musíte zeptat výrobců mrazáků, proč jsou větší mrazáky dražší než ty menší. :)
Faktem, a to souhlasím, každopádně je, že takový specifický mrazák bude výrobně dražší, a to určitě o neopomenutelnou částku. I kdyby nebyla návratnost 25 let, tak bude 12, nebo 15 let, a i to je zkrátka hodně.
Otázkou dále je, jak bude zajištěn přenos informace o době platnosti VT/NT, resp. toho, kdy má mrazák jet a kdy nejet. Nejspíše by tam byl nějaký ovládací vodič, jako klasicky např. u HDO - přivedete "nulu" = mrazák jede, "nula" odpadne = mrazák nejede. A navíc pro komfort časový spínač/programátor na týdenní bázi. Vypínání mrazáku "natvrdo" (humpolácké řešení) vidím v případě továrního řešení takového mrazáku jako nešťastné, protože pak nebude funkční signalizace teploty, displej mrazáku, atp.

Předmět: Re (6): Doplňky
Autor: Martin Klíma
Datum: 16.01.2015 19:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 111224
reakce na ...
Zdravím, zajímavá debata.
HDO je trošku problém v tom, že je možná tlumeno indukčností elektroměru. To ale platí pro některé kmitočty a jen pro některé konstrukce elektroměrů. Mně reaguje HDO přijímač strčený do zásuvky kdekoliv. Není složité implementovat přijímač do spotřebiče menších rozměrů jako je mrazák. Máme dobu počítačových sítí přes elektrickou instalaci 230V...

Problém je, jak již někdo zmínil, žába na prameni, která nenechá vyrůst konkurenci službám, které jsou placené jen za svoji existenci - ikdyby nikdy nepřenesly ani MW. Je to pěkné.

Předmět: Re: Doplňky
Autor: Harry Minduton
Datum: 11.01.2015 10:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 114421
reakce na ...
"Demand response" je v masivnějším měřítku holá fikce. To by fakt musela přijít válka, nebo nějaké velká nouze/krize (alá teď na Krymu). Potenciál demand response byl posuzován již v několika studiích v souvislosti se Smart grids, a bylo konstatováno (nejen po technické stránce, ale i po stránce ochoty a přizpůsobivosti lidí), že potenciál je "velmi malý".
Lidé nejsou zkrátka ochotni reagovat na realistické pobídkové zvýhodnění při přesunutí části své spotřeby do jiné části dne.
Je nutné si uvědomit, že cca polovinu nákladů na elektřinu tvoří náklady na distribuci elektřiny, a ty se budou uplatňovat i v nízkém tarifu. Takže NT bude v tom nejlepším případě, i kdyby tam byla nějaká pozitivní cenová regulační deformace, na třetině ceny vysokého tarifu. A s tímto vás každý pošle do ři... nikdo v paneláku si zkrátka nenechá pouštět dobrovolně pračku ve 3.00 v noci. Nehledě na fakt, že ženský jsou zvyknuté prát nárazově, tj. např. o sobotě narvou 5-7 praček. Těžko je donutíte k tomu, aby si každý den navečer připravily a naplnily jednu pračku, která jim možná v noci někdy vypere (přičemž je seřvou sousedi že v noci nemaj klid) a druhý den před polednem z toho vytáhnou zatuchlý vypraný prádlo. Hehe... Jak říkám, neříkám, že je to věc nemožná, ale to by muselo být fakt na Krymu v podmínkách, kdy jim tam UK každý den vypíná na několik hodin dodávku....

Předmět: Odkaz na Dalešice
Autor: Petr Slezák
Datum: 05.01.2015 08:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104808
reakce na ...
Přeji hezký den,
opravte si prosím odkaz na elektrárnu Dalešice. Jsou tam Dlouhé stráně.

Předmět: Re: Odkaz na Dalešice
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 10:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za upozornění.
Opraveno.

Předmět: Akumulace není regulace
Autor: Václav Kopal
Datum: 05.01.2015 08:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Autor slučuje pojmy akumulace a regulace, pokud ale akceptujeme jeho myšlenku tak tam chybí jedna podstatná záležitost akumulace tepla ve velkých CZ. Díky nesoučasnosti odběru tepla a elektřiny se v pojetí autora jedná také o akumulaci.
Poku autor zmiňuje Dánsko nechť lépe popíše dotační systém kde sláma vykupuje za více než černé uhlí.
Pokud jsem dobře informován tak pár podnikavců v ČR z kulatých balíků dělá hranaté a vozí to do Dánska a lidé jako pan Bechnik tomu tleskají jak skvěle funguje podpora OZE v Dánsku.

Předmět: Re: Akumulace není regulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 09:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Nevím, jak bych mohl tleskat něčemu, o čem nic nevím. Své tvrzení byste měl odvolat, protože mi opět podsouváte myšlenky, které jsem nikdy neměl.
Pokud znáte dotační systém v Dánsku, popište jej sám, ale prosím s odkazy na relevantní zdroje informací. Totéž ke kulatým/hranatým balíkům. Výroky typu "jedna paní povídala" jsou k ničemu.
Jenže tato témata do této diskuse nepatří, hodila by se k článku o podpoře OZE v Dánsku, jenže takový tu nemáme.
K tématu jsou tedy pouze první dvě věty, které bych naopak byl rád, kdybyste rozvedl. Mám totiž pocit, že opakujete myšlenku, která je zmíněna v závěru článku. Taky by bylo dobré upřesnit, kde směšuji pojmy akumulace a regulace.

Předmět: Re (2): Akumulace není regulace
Autor: Václav Kopal
Datum: 05.01.2015 10:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Hlavní téma mého příspěvku nesoučasnost špičky odběru elektřiny (ráno) a tepla (večer) plus dopravní zpoždění ve velkých CZT (jednotky hodin) a akumulace tepla v přívodním i vratném potrubí je také akumulace elektřiny v úhlu pohledu autora článku.
Ve Stáži nad Nežárkou je velké redistribuční na balíky slámy - a vozí to po celé Evropě.
Energetická socialistická politika Dánska je na samostatný článek.

Předmět: Re (3): Akumulace není regulace
Autor: Jozef Homola
Datum: 05.01.2015 11:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
To Dánsko je zajímavé a to proto, že má absolutně nejdražší kWh elektrické energie v celé Evropě.

Předmět: Re (4): Akumulace není regulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 12:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Dánsko má totiž absolutně nejvyšší daň z elektřiny.

Předmět: Re (3): Akumulace není regulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 12:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Slovem rozvést jsem myslel přinejmenším dvě věci:
1) vysvětlete, proč by to z mého pohledu měla být akumulace elektřiny
2) odhadněte "kapacitu" a "řiditelnou spotřebu"

Předmět: Re (4): Akumulace není regulace
Autor: Vladimír Křen
Datum: 05.01.2015 13:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Pominu akumulaci el. energie. Tak že zbývá akumulace tepelné energie zde několikrát zmíněná. Celkem velká akumulace tepelné energie je v teplovodech teplofikace Havířova, teplárny u dolu Barbora, teplárny na dole Karviná a teplofikačním systémem Karviné. To je obrovský systém. V teplárně u dolu Barbora je hlavní zdroj tepelné energie. Odezva na požadavek změny topného výkonu na změnu parametrů ve zdroji je v řádu hodin. Teď budu chtít využívat nějakého dalšího zdroje tepelné energie. Protože zdroj tepelné energie je vázán na parametry dodávané zákazníkovi budu muset podle ceny dostupného dalšího zdroje původní zdroj omezovat ale pouze v limitech parametrů které jsou pro uvedený topný systém dané nejvyšší možnou ekonomií provozu. Když bude další zdroj překračovat změny povolené vlastní charakteristikou dostanu se do problémů s regulací které jsou od určitých hodnot nezvládnutelné. Proto je zde otázka zda v našich podmínkách je možno využít možností "spotového trhu" jehož parametry nebyly v této diskuzi blíže vysvětleny.

Předmět: Re (5): Akumulace není regulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 05.01.2015 14:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Tím jste ovšem potvrdil, že pouze opakujete myšlenku zmíněnou v závěru článku.
Tamtéž jsou uvedeny i dva příklady teplárenských zdrojů i s jejich výkonem v energetických jednotkách, na rozdíl od Vámi použitých kvantifikátorů "celkem velká" a "obrovský", které jsou pro další diskusi nepoužitelné.

Předmět: Re (6): Akumulace není regulace
Autor: Vladimír Křen
Datum: 05.01.2015 18:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Omlouvám se za nekonkrétní údaje: Teplárna na dole Barbora 200 MW tepelných, turbína 45 MW el, regulovaný odběr a systém redukčních stanic. Teplovody o průměru 500 mm celková délka 45 km. Oběhové množství minimální 400 t/hod, max 1600 t/hod. Stačí?

Předmět: Re (4): Akumulace není regulace
Autor: Václav Kopal
Datum: 05.01.2015 15:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Zkuste se seznámit s SW produkty fy. Ortep (nejsem zaměstnanec ani majitel) a jakým způsobem jejich produkty Dymos, GVT optimalizují výrobu tepla a elektřiny podle mne akumulace tepla podle autora i akumulace elektřiny a poptejte pana Hájka kolik tento SW ušetřil v Opatovicích a Pražské Teplárenské a kolik tepla umí naakumulovat, jestli tedy pan Hájek ví o čem mluvím.

zobrazuji 1 - 30 z 142   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czMalý dům poskytuje velký komfortCreative Office Awards - nová soutěž pro studenty architekturyMaketa Německého domu na náměstí v Brně nemá stavební povoleníObce kvůli suchu bojují proti plýtvání vodou, vydávají zákazy