Diskuse ke článku: Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů

Autor článku: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Plné znění článku: Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů
Anotace článku: Přestože všechny elektrony jsou stejné, je možno zajistit, aby elektřina ve vaší zásuvce pocházela z konkrétního zdroje. Záleží však na způsobu, jakým je obchodována.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: kdybyBohuslav Vintr26.03.2015 14:48
Re: Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů?Bronislav Bechník26.03.2015 10:30
kdybyBronislav Bechník26.03.2015 10:28
Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů?Bohuslav Vintr26.03.2015 07:56

Příspěvky
Předmět: kdyby
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.03.2015 10:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Pokud by byla elektrizační soustava rybníkem a elektřinu bylo možno obarvit, měl byste pravdu. Zbývá dokázat, že tato analogie je popisem reality. Stejně tak lze ovšem vymyslet analogii, kde na odběru nepoznáte nic. Při dodávkách elektřiny se využívá právě skutečnost, že je nerozlišitelná.

Problém postupu, který jsem popsal, je pouze v nutnosti důkazu, že existuje soulad mezi výrobou a spotřebou (možná by stačilo, pokud výroba bude vždy vyšší než spotřeba).

Kromě toho, bez ohledu na to, kudy elektřina teče, ji odebírám od svého obchodníka s elektřinou, tomu za ni platím a ten za ni platí svým dodavatelům. Pokud se všichni rozhodnou odebírat elektřinu z OZE, budou tady jen OZE elektrárny. Se všemi důsledky, které ovšem zdaleka nebudou tak hrozivé, jak se snažíte tvrdit. Může Vás přitom uklidnit, že kromě Němců a Rakušanů (a možná Dánů) je naprosté většině lidí jedno, komu za elektřinu platí.

V této souvislosti může být zajímavé vědět, jak elektrifikační soustava vznikala. V počátcích elektrifikace bylo všechno jasné, každý dodavatel měl svoje dráty (hezký obrázek je zde: http://www.thisistrue.com/images/pratt-kansas-1911.jpg ). Pak využili skutečnosti, že elektřinu nelze rozlišit, a dráty spojili. Výrazně tím ušetřili. K žádné významné změně na straně výroby a spotřeby tím však nedošlo. Později se už naštěstí takové nesmysly neopakovaly. Zatímco na začátku šlo (téměř) o fyzické propojení drátů (namísto hromady tenkých byl jeden tlustý), později už noví dodavatelé přistupovali jen vitruálně. A stejně, jako se v případě jednotlivých elektronů eliminují jimi vyvolané mikroproudy, v případě jednotlivých dodavatelů se mohou v určitých situacích eliminovat jejich dodávkami elektřiny vyvolané (makro)proudy.

Elektřinu od FVE většinou nakupují obchodníci s elektřinou. Ti přitom mají mnoho odběratelů a s nimi nasmlouvané odběrové diagramy (i pro domácnosti existuje typový diagram) a na druhé straně mají větší počet FVE, jejichž výroba je proto lépe predikovatelná. Pokud obchodují výhradně s elektřinou z OZE, nemohou obchodovat na burze a produkty jako Peak Load a Base Load ztrácí smysl. Mohou však obchodovat s přebytky na denním a vnitrodenním trhu (a konečně i na burze) a kromě toho, pokud jejich odchylka bude opačná, než odchylka systémová, získají bonus za tuto odchylku.

Předmět: Re: kdyby
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.03.2015 14:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Elektřina samozřejmě rozlišit nejde a příměr s obarvenou vodou byl jen pro snadnější představu.
Koneckonců i bez obarvení každý ví, že když si nabere vodu z rybníka, kde je mnoho přítoků, nikdy ta voda není z nějakého konkrétního potůčku. Vždy je to z rybníka (kde je smíchaná voda ze všech přitékajících potůčků).
Citát:
"Zatímco na začátku šlo (téměř) o fyzické propojení drátů (namísto hromady tenkých byl jeden tlustý), později už noví dodavatelé přistupovali jen vitruálně."
Takže nyní se už připojujeme do sítě pouze virtuálně, bez fyzických drátů?
Na počátku, kdy byl propojen výrobce samostatným vedením se spotřebitelem a navíc v ostrovním provozu, tak šlo nakupovat konkrétní elektřinu. Celé město bylo napájeno jednou konkrétní městskou vodní, nebo parní elektrárnou.
Po propojení soustavy už nikdy nevíme jakou elektřinu dostaneme a spotřebujeme. Bez ohledu, kde ji nakoupíme a jak je provedeno vyúčtování.
Elektřina si proudí podle fyzikálních zákonů bez ohledu na kreativitu marketingu, ekonomů, účetních, nebo přáni zelených.
Právě ten soulad mezi výrobou a spotřebou a to v každém okamžiku je ten zásadní problém FV a VtE.
Existují samozřejmě také OZE, které tento problém (alespoň na straně výroby) nemají: Bioplynky, vodní, biomasa. Nebo třeba také JE.
Popište tedy, jak, kde a za kolik a jakými produkty obchodují OZE na trzích. Ale vynechte prosím ty, které jsou financovány garantovanými výkupními cenami (z podpory OZE).
Pokud vím, tak i na OTE se používá peak load a base load.
Dále by mne zajímalo, jak je při ochodování s OZE vyřešena situace, kdy OZE má přednostní právo odkupu, ale nabídne cenu, za kterou jejich nabídku nikdo nekoupí. Např. OZE nabídnou za 2,5 a jiní výrobci za 1 kč.
To tu přebytečnou elektřinu pak odkoupí stát za aktuální tržní hodnotu? A co s tou přebytečnou elektřinou bude dělat?
Přece nikoho nemůžete nutit nakupovat za 2,5, když má nabídku za 1 kč.

Předmět: Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů?
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 26.03.2015 07:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Takže diskuse nakonec otevřena.

Ad 1) Elektřina z vlastního zdroje:
Zde rozlišujeme 2 základní stavy, případně jejich kombinace
a) S dodávkou elektřinou do sítě
b) Všechna vyrobená elektřina je v místě spotřebována, ale nejde o ostrovní provoz.
c) Samostaný případ je ostrovní provoz, beze spojení se sítí, který nebudem dále probírat.
Dále se soustředíme jen na FV zdroje, protože to je nejčastější a nyní téměř výlučně provozovaný vlastní zdroj elektřiny (RD, malé provozovny). Kromě toho mikrokogenerace ze ZP už není OZE.
Sama silová elektřina (s návratností 20 let) takto vyrobená je podstatně dražší, než ze sítě (obchodovaná na burze, nebo jiných trzích). Poměr je cca 1 kč/kWh silová ze síťě, 2,40 kč/kWh FV. Výhodou vlastní výroby je "ušetření" části poplatků a daně. Při nákupu ze sítě je pak potřeba uvažovat o jaký tarif se jedná. Korektnější je porovnání s NT, protože jak NT, tak výroba FV je omezena jen na část dne. Ale u FV nemusí být výroba téměř žádná delší dobu. Např. 3 zimní měsíce.
To znamená, že i takový výrobce ve FV musí mít stejný jistič, přívod elektřiny až z elektrárny a také rezervovaný výkon v elektrárně stejně, jako kdyby FV neměl. Pochopitelně platí celý rok poplatek za rezervovaný příkon (lidově "za jistič").
Problé je, že výkon FV je jak v průběhu dne, tak roku značně proměnlivý a když energii nejvíce potřebujeme (špička - v zimě navečer), tak nevyrábí nic. Pokud bychom si chtěli pořídit akumulaci, tak je to drahé, dražší, než nákup ze sítě. Přijatelné jsou jen bojlery na TUV. Navíc to neřeší 3 zimní měsíce.
Otázka pak je: z čeho, jak, za kolik budeme tu energii vyrábět (zjednodušeně) ty 3 měsíce, místo z FV? Jak budeme financivat případné elektrárny, které budou vyrábět jen ty 3 měsíce ročně?
Dále to také způsobuje vyšší riziko a tedy také náklady s regulací sítě a obchodem. Nutně se to nakonec přenese do konečné ceny energie. A už nyní další poplatky (včetně podpory OZE) na účtu za energii daleko převyšují cenu samotné silové energie.
Pro síť a její stabilitu je celkem jedno, jestli je vyrobená energie s kolísavým a s předstihem velmi špatně predikovaným výkonem dodávána do sítě, nebo je spotřebována hned u zdroje a odběratel tedy předpokládané množství neodebere.
V síti totiž musí být v každém okamžiku rovnováha mezi nabídkou (výrobou) a spotřebou (odběrem). Pro obchodníky je i bez proměnlivých zdrojů obtížné kombinací různých produktů (base load, peak load, ap.) sjednaných na různou dobu dopředu odhadnout to právě "správné" množství elektřiny.
Všichni účastníci trhu (výrobci, obchodníci, velcí spotřebitelé) jsou vázáni regulační odchylkou. Jestliže se nedrží v úzkém pásmu nasmlouvaného množství (výroby, odběru), jsou pokutováni. Větší nesoulad by vedl k rozpadu sítě.

ad) Elektřina z konkrétního zdroje spotřebovaná v konkrétním místě.
To je chiméra vymyšlená zelenou propagandou. Něco, jako když se svého času v Rakousku prodávaly "krabičky", které měly odfiltrovat "jadernou" elektřinu z Temelína.
Uvedeme si to na příkladu, který dobře reflektuje situaci v elektrické síti:
Představte si Evropskou energetickou soustavu jako velkou uzavřenou deltu řeku (ale spíše nehybnou nádrž), kde voda může proudit všemi směry podle toho odkud je zrovna přítok.
Může mít mnoho ramen, ale všechna jsou propojena do všech směrů.
V různých místech jsou pak přítoky (výrobci) a odtoky (spotřebitelé).
Většina přítoků je "šedivá" Je to mix zdrojů, ale především uhelných elektráren.
Potom budeme mít několik velkých zdrojů, které mají celkově velký výkon a budou nepřetržitě vypouštět vodu, kterou si označíme červeným barvivem. To budou jaderné elektrárny.
Také budeme mít mnoho malých zdrojů (ale soustředěných převážně v některých oblastech), vypouštějících celkově malé množství "čísté" vody. Označme si ji modrým barvivem.
A nyní si představme, že nějaký odběratel si "nakoupí" od vzdáleného dodavatele "čistou" (modrou) voddu. Přitom mezi nimi je mnoho dalších odběratelů i výrobců, včetně jaderných.
Uvažujte nyní, co může takový odběratel na "svém" místě odběru dostat: No rozhodně to nebude "čistá" modrá voda.
Bude to něco "šedočerveného", mix zdrojů, včetně značné části červené "jaderné".
Žádný zákazník si totiž z propojené soustavy nemůže nakoupit nějaký druh elektřiny (nejadernou, jadernou, OZE, jakoukoliv). Maximálně si může koupit stejné množství elektřiny, které nějaký konkrétní zdroj vyrobil.
A žádný případný certifikát to nezmění.
Jenže je tu také otázka přesného časového sesouhlasení výkonu.
Opět příklad:
Já jako zákazník si nakoupím na jeden den 10 kWh elektřiny z FV elektrárny.
Dejme tomu, že je takové počasí (slunečný den), kdy je ta FV elektrárna za celý den mi těch 10 kWh dodat.
Vstávám v 5.00 před výchdem slunce, vařím si čaj. FV nic nedodá. Dodavatel mi dodá elektřinu "náhradní". Dost pravděpodobně z jádra.
5.30 - 15.00 v době největší výroby ve FV jsem v zaměstnání a moje domácí spotřeba je zanedbatelná (lednice). Dodavatel bude muset "moji" nakoupenou FV elektřinu přesměrovat k "náhradnímu" odběrateli.
Další moje větší spotřeba je pak zase po západu slunce: vaření večeře, svicení, TV apod.
Nehledě na to, že nejsem "blázen", abych kupoval elektřinu za 2,5 kč/kWh + poplatky, když můžu nakoupi stejnou elektřinu za 1 kč/kWh + stejné poplatky. Například z JEDU za 0,7 kč/kWh, ale i z případných nových bloků Temelína by to bylo za cca 2 kč/kWh, tedy méně, než z FV a ještě k tomu spolehlivě. Přitom v obou případech je to bez produkce CO2.

Předmět: Re: Jak se pozná elektřina z obnovitelných zdrojů?
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 26.03.2015 10:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Omlouvám se, reakce je zde:
http://forum.tzb-info.cz/12458-diskuse-ke-clanku-jak-se-pozna-elektrina-z-obnovitelnych-zdroju?idtext=3#text3

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czDešťovka: Žádosti již první den překročily finanční limity dotaceJak bezpečněji bydlet - konference ESTAV.cz a TZB-info na veletrhu FOR ARCH 2017Nestárnoucí a stále trendy vnitřní žaluzieŽivotní prostředí dnes spustí Dešťovku, je v ní 100 milionů