opěrná zeď ze ztraceného bednění

Autor: Jan Pokorný
Datum: 02.10.2013 19:51
uživatel: 114278


Dobrý den potřeboval bych postavit na zahradě opěrnou zeď do výšky cca 230 centimetrů. Jako materiál jsem si vybral ztracené bednění a beton si budu míchat sám. Základ bych chtěl udělat z tloušťky 40 cm, 75 cm hluboký pak vodorovnou izolaci a pokračovat s tloušťkou 25 cm až do finální výšky. Na tom okraji, který bude 15 cm široký bych chtěl celou zeď obložit kamenem. Ze strany kde bude hlína bych použil nopkovou folii a nějakou drenáž. Ztracené bednění horizontálně a vertikálně provážu. Potřeboval bych vědět zda je zvolená šířka ztraceného bednění dostatečná a zda může být zeď postavena svisle bez nějakého rizika problémů. Na náspu nad zdí bude trávník a nebude to ničím zatíženo.
Děkuji.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
mirek perrka05.10.2017 17:39
Ladislav Kyllar05.10.2017 17:29
mirek perrka05.10.2017 12:18
vaclav Tomek04.10.2017 14:57
mirek perrka04.10.2017 08:49
Petr Vorlíček15.10.2013 12:00
Jiří Mitáček09.10.2013 12:35
Petr Pan09.10.2013 01:10
vaclav Tomek08.10.2013 10:29
Petr Pan08.10.2013 01:31
Jiří Mitáček07.10.2013 22:27
Jan Pokorný03.10.2013 15:30
Jan Pokorný03.10.2013 15:28
Stavitel Eiffel03.10.2013 07:47
Jozef Homola02.10.2013 20:25
Jan Pokorný02.10.2013 20:14
Jozef Homola02.10.2013 20:12

Příspěvky
Autor: mirek perrka
Datum: 04.10.2017 08:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116085
reakce na ...
Dobry den, chci se zeptat jak vlastne funguje to kamenivo za zidkou? (kamenivo mezi zeminou a zidkou). Na to kamenivo v zime mrazem tlaci mokra hlina a kamenivo zase na zed takze v cem je rozdil oproti stavu kdy tam to kamenivo neni? Dekuji

Autor: vaclav Tomek
Datum: 04.10.2017 14:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100747
reakce na ...
Celkem u toho přemýšlíte ,nějak tak by to mohlo být. Např. metr vysoká zeď vodorovně promrzne a pokud tam dáte kamení na šířku lopaty(30cm) tak to dál vodorovně promrzne až na tu zeminu. Ta zamrzne vodorovně ještě do 30cm a začne tlačit zpátky na to kamení a to kamení zpět na tu zeď.Tak jste to myslel?Proto by bylo vhodné ,jak jste psal v tom vašem vlákně dát tam tu nopovku aby to ztlumila,dát tam kačírek ,který se po sobě klouže,dát tam 3cm EPS a pod. Vy,když tam máte lom a tam kulaté nevedou,tak tam dáte štípané .Frakci na lopatu do 16/32 pro bagr i makadam ,tomu je to jedno co tam hází.Proto tady v tom vlákně někdo doporučuje šířku výkopu 50cm.Ono to jde po centimetrech první zimu kousek ,na druhou zimu si to sedne a po zmrznutí zase kousek ,jako klín .No já to neštudoval ,ale můj názor.

Autor: mirek perrka
Datum: 05.10.2017 12:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116085
reakce na ...
Dekuji za odpoved ale neni mi z toho jasne jak se rozdilne chova zemina-kamenivo-zidka versus zemina-zidka. Mimochodem stavim opernou zidku 1,2m vysokou, 8 m dlouhou, na obou stranach zakoncenou tvarem do L (jakoby žebro). Žebro je na vysku 1,2m a dlouhe 1m. Zemina za zidkou nejde do kopce, zidka drzi jen rovinu naseho pozemku.
O prave resim kolik jakeho kameniva nasypat za zidku a jak to bude cele par desitek let fungovat.

Autor: Ladislav Kyllar
Datum: 05.10.2017 17:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100754
reakce na ...
Zemina/zídka-zemina vodou a mrazem nabyde a tlačí na zídku.
Zemina/kamení/zídka-voda proteče kamením a to nenabyde a případně vyrovná tlak zeminy,ale musí mít kam odtéct/drenáž,otvory v zídce a pod/.

Autor: mirek perrka
Datum: 05.10.2017 17:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116085
reakce na ...
Jak funguje "vyrovna tlak zeminy" ? To kameni se presklada tim tlakem zeminy takze na zed tlacit nebude? Funguje to i v pripade frakce 8/16 stipane - cili s ostryma hranama a rohama? Takto to funguje dlouhodobe treba i 20 nebo 30 let a kamenivo stale "pracuje" a hybe se? Samozrejme v pripade ze se kamenivo "neucpe" a bude obalane geotextilii.
Jakou asi sirku kameniva je potreba mit na zed vysokou 1,2m? A co s tim kamenivem nahore - jak ho ukoncit? Kdyz bude pres celou vyzku zdi a cca 10 cm pod povrchem prolozene geotextilii nebude srazkova voda a to kamenivo zpusobovat ze kde zdi pritece vic srazkove vody nez bez kameniva?

Autor: Petr Pan
Datum: 08.10.2013 01:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113971
reakce na ...
Mohu napsat, jak bych to dělal já.

Zvolil bych monolitický železobeton (důvody zde: http://forum.tzb-info.cz/115053-ztracene-bedneni )

Hloubka základu 85-90 cm (75 cm není nezámrzná). Armovaný základ 35 - 40 cm, zeď 25 cm. Ovšem za ní na šířku 50 cm štěrku uzavřeného shora a od zdi nopovkou a od svahu geotextilií aspoň 300g/m2. Hlavním nepřítelem stability je totiž tlak zamrzlé zeminy, která se roztahuje; zatížení terénu nad zdí je vedlejší. Proto bych se snažil zeminu od mrazu odstínit aspoň 75 cm materiálu, který se neroztahuje (25 cm zeď, 50 cm štěrk). Vyvedení vody z drenáže mimo štěrk považuji za samozřejmost.

Při betonáži bych do zdi zasadil kotvy (roxory), které by pomohly kamenný obklad připoutat ke zdi. Ale těch 15 cm mi přijde nějak málo - nejsou ty kameny větší? 2,3 metru vysoká a jen 15cm široká stěna z kamenů by ve mně moc důvěry nebudila.

Autor: vaclav Tomek
Datum: 08.10.2013 10:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100747
reakce na ...
Nejedná se pane Pan o patnácticentimetrovou stěnu z kamenů ,ale o 25cm stěnu ze ZB a k ní přilepený obkladový kámen .Tak tomu rozumím já.Hloubka základu 75 cm není nic moc ,ale že by to zvednul mráz ?Když tam bude beton a kamení ,tak proč vodorovná izolace?Ano jsou stavebníci,kteří si udělají plot nebo opěrky z monolitu.Je to ale každý stý.Domky to samé .Místo pasů udělají desku na EPS,aby ošetřili tepelný most a pak tam nacpou tolik železa,že snad by to ani neprotopili.No je to můj názor.Jinak ta ctěna zhotovená ze ZB 25cm a ošetřená tím štěrkem o síle 50cm by měla stát hodně dlouho.hlavní nepřítel je mráz.Souhlasím.

Autor: Petr Pan
Datum: 09.10.2013 01:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113971
reakce na ...
Opravdu je to jen obklad z přilepeného kamene? Podle věty "Na tom okraji, který bude 15 cm široký bych chtěl celou zeď obložit kamenem." by to také mohla být kamenná zídka.

Tou vodorovnou izolací myslíte mnou uváděnou nopovku shora štěrku? Ta chrání štěrk před zanášením jemnými částicemi. Právě na ochraně štěrku před zanesením bude záviset životnost opěrné zdi. Až se štěrk zanese, začne se v mrazu chovat jako běžná zemina a zeď roztrhne.

A pokud se to týká autorem uváděné izolace na základ, tak ji také považuji za zbytečnou, možná až kontraproduktivní - bude to vrstva, na které zeď po základu nejsnáze ujede. Nehledě na to, že propichovat ipu přes roxory musí být chuťovka.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 09.10.2013 12:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Ta ipa není kontraproduktivní, to je naprostý nesmysl! Ipa je velice měkká a časem si sedne. bohužel jen na té staně ze svahu a zeď se nakloní ven. Na stavě ve svahu se ta spára otevře a ještě než dojde k zanešení štěrku začne ocel masivně korodovat.

Autor: Petr Vorlíček
Datum: 15.10.2013 12:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100184
reakce na ...
Osobně nevěřím na zázraky. Zemina bude stejně každý rok štěrk o něco stlačovat a stejně začne na zeď boční tlak vyvozovat, zejména jestli jí tam bude deset délkových metrů.
Já bych tak vysokou zeď zeď provázal kolmými "žebry", následně zasypanými zeminou, alespoň po pěti metrech.
Viděl jsem v životě jedinou zeď zasypanou přes dva metry výšky, která to takto dlouhodobě ustála bez minimálního vyklonění, a byla právě takto provázána...

Autor: Stavitel Eiffel
Datum: 03.10.2013 07:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114239
reakce na ...
Oporné steny svahov sa úspešne stavajú už storočia. Stačí na seba naskladať kamene pod uhlom aspoň 15 stupňov a stena nespadne. Dnes sa používajú betónové prefabrikáty plnené hlinou šikmo na seba naukladané. V svojom okolí poznám takéto steny ktoré stoja desaťročia.

Autor: Jan Pokorný
Datum: 03.10.2013 15:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114278
reakce na ...
Já bych tu stěnu potřeboval kolmou šikmá se mi nelíbí a není ani praktická. Ty zdi co mám kolem domu jsou kolmé minimálně pět metrů vysoké a zhruba půl metru široké stavěné z opuky bez použití malty.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.10.2013 20:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Mohu nasnímat fotky ze svého okolí, kde tyto pokusy zadržet nějakou vyšší mez hlíny pomocí betonových tvárnic se nepovedlo. Sice povedlo ale po letech je pohled neradostný. Všechno vyboulené a odkloněné a to ani nebylo tak vysoké jak potřebujete.

Autor: Jan Pokorný
Datum: 02.10.2013 20:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114278
reakce na ...
No jo ale co s tím? za domem mám pět metrů vysoké zdi z opuky spojované hlínou a drží. Nějak to udělat musím.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.10.2013 20:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Stavaři to umí řešit a nerad bych jim fušoval do řemesla. Možností je více jak vylepšit statiku opěrné zdi. Předně by ta opěra měla mít nějakou širší patu, případně patu zatíženou hlínou nebo žebra schované do svahu. Co se však cení, tak to udělat to šikmé a tam odklon v řádu centimetrů za několik let není poznat. Uvedu takový jeden hypotetický případ. Na solidním základu šíře třeba 75 cm se bude vytahovat betonová zeď a zužovat až na 15 cm u hřebene a se správně uloženým armováním aby se zachytil klopný moment.
Edit
Nějaké obrázky jak se to postupně degraduje. Novější nemám ale až půdu kolem, tak udělám.

Autor: Jan Pokorný
Datum: 03.10.2013 15:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 114278
reakce na ...
já nejsem stavebník ale mě se to zdá hodně základ široký 75 centimetrů a ještě zeď stavět šikmo vždyť ta zeď pořádně nic nenese a není moc vysoká je to jen nájezd na pozemek a zabránění erozi.

Autor: Jiří Mitáček
Datum: 07.10.2013 22:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100188
reakce na ...
Bez znalosti místních podmínek těžko něco zde vyřešíte.
Nicméně nejedná se o nějakou vysokou zeď, otázkou je jak bude dlouhá a profilovaná. Největší neplechu neudělá ani tak váha tlačící z boku na zeď, ale špatný odvod vody a mráz. O šířku základu taky tolik nejdespáše jak dlouhí je ta spodní část Lka. Pokud uděláte po nějakých usecích několik žeber zasahujících hluboko do (nebo ze) svahu, tak uděláte daleko lépe.

Mám jednu opěrnou zeď přes 4 metry vysokou dole cca 25cm nahoře asi 12cm širokou. Z důvodu kořenového systému stromu kterému jsem nechtěl ublížit, byla postavena zeď bez základů jen pár desítek cm v zemi (ani náhodou v nezámrné hloubce) Ale zato jsem udělal dlouhé žebra do svahu na koncích patřičně zesíleny tak aby vyrovnávali váhu tlačící na zeď a ani se nehne. Prostor kolem zdi je vysypán štěrkem do komického tvaru aby se voda nedrzela u zdi. Nopová folie není třeba.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czZačaly přípravné práce pro novostavbu na Václavském náměstíČištění a ochrana fasády rodinného domuPraha koupí objekt nádražní restaurace v BubenčiVize pro okresní město: Hala obchoďáku nebo moderní čtvrť pro bydlení a služby?