Prosím o radu.

Autor: Alex Radovský
Datum: 07.11.2013 21:34
uživatel: 114621


Dobrý den, poprosil bych o radu. S manželkou se na jaře chystáme postavit malý domek. Jedná se o přízemní bungalov 8x11m. Zdivo se rozhodujeme Heluz 30 a 20 polystyrenu nebo VPC 24 a 20 polystyren. Do podlahy 20 polystyren a na strop 25-30 vata. Přípojku elektriky máme na pozemku, plyn je cca 3m od plotu. Otázka zní jít do vytápění KK nebo elektrikou?Do podlahy chceme podlahovku. Primární vytápění by měl být krb s výměníkem....

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky<< novější   zobrazuji 31 - 60 z 80   starší >>
Příspěvky
Autor: Pavel Žalud
Datum: 10.11.2013 17:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 111997
reakce na ...
Fotogalerie:
Sám tyto TČ zapojuji s akumulační nádrží LMT 1000l s výměníkem na TUV DN 25, při teplotě 47°C v pohodě stíhá ohřeát TUV průtokem. Ta 1000l nádrž proto, že 500l je skoro stejně drahá a přklene se v pohodě období s nižšími teplotami popřípadě vysoký tarif a odpadají častější starty. Při TZ 5,5 kW jelo čerpadlo WWBC 9,5 H-B kromě třech dnů v monovalentním režimu. Můj názor rozhodně lepší než elktrokotel je zde podstatná úspora.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 10.11.2013 17:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, jak je u tohoto systému řešeno, že podlahovka potřebuje cca 30 - 35 st. C a ohřev TUV okolo 50 st. C, myslím tím, nesnižování COP tepelného čerpadla díky natápění na vyšší teplotu a následnému směšování ? Tepelné čerpadlo tedy natápí celou nádrž pouze na teplotu vody do podlahovky a zbytek pro TUV se nějak dohřívá a jak ? Nebo se tedy natápí na větší teplotu vody v nádrži a voda do podlahovky se musí směšovat ? Jen mne to zajímá, jak lze ve společné nádrži pro topení do podlahovky a pro ohřev TUV zajistit co nejlepší ekonomický provoz tepelného čerpadla ?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 09.11.2013 20:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Nejsem moc zastáncem tohoto řešení především díky rozdílu topné vody do podlahovky a pro ohřev TUV, nebude náhodou potřeba tu vodu do podlahovky směšovat ? V případě TČ je podle mne ekonomičtější, když se extra ohřívá TUV (klidně i tím průtokovým ohřevem, ale v extra nádrži) a extra voda do podlahovky (docílí se lepšího COP), jen se ohřev přepíná pomocí trojcestného ventilu a může jet v jednom cyklu topení i ohřev TUV. Navíc podlahovka a správně nadimenzované TČ (většina je už i s inverterem) vůbec AKU nádrž nepotřebuje.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 09:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Tyto věty by se měly tesat.
Bohužel představa potřeby akumulační nádrže se stále opakuje. Málokdo si ale uvědomuje, jak velký vliv na COP má teplota výstupní vody. Takže teplo, které se vyrobí se také musí předat. Ne akumulovat a tím pochopitelně zvyšovat teplotu topné vody. A tvrzení o tom, že nádrž je proto, aby se zabránilo cyklování je chybné. Pokud je výkon tepelného čerpadla přiměřený tepelným ztrátám, k cyklování nedochází. Navíc u podlahovky je třeba vzít v úvahu i schopnost betonu akumulovat teplo. V tom je uchováno mnohem více tepla, než v akumulační nádrži (samozřejmě pokud není opravdu hoooodně veliká).
Takže správně navržené TČ buď topí nebo ohřívá TUV nebo třeba bazén, ale ne vše najednou, protože potřeby každého spotřebiče tepla jsou jiné.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 13.04.2014 10:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, bohužel je stále dost firem, které se ani neobtěžují s výpočtem TZ domu, to odhadnou tak od oka, a aby se náhodou nestalo, že by TČ nestíhalo dům vytápět, ještě se k tomuto odhadu přidá tal 1/3 výkonu navíc a rvnou se k tomu naistaluje taktovací nádrž. Asi je to pohodlnější, než vše pořádně spočítat a optimalizovat výkon TČ pro potřeby daného domu, též s ohledem na topnou soustavu a teplotu topné vody. Jak už bylo uvedeno, hodně toho řeší beton nebo anhydrid, též TČ s inverterem, nejlépe obojí dohromady, protože pak AKU nádrž je absolutní zbytečnost.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 13.04.2014 10:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Jenom chci upozornit na to, že akumulační nádrž (i 20 litrů i 1000l je akumulační nádrž) není nutno nahřívat na vyšší teplotu. A tvrdit že stačí na akumulaci beton v souvislosti s přerušovaným chodem je také trochu na vážkách. Protože výkon čerpadla se mění s teplotou a tak i toto tvrzení kulhá. Protože optimalizace není věc jednoduchá a takové zařízení, které by dokázalo pokrýt beze zbytku požadavek na výrobu tepla s požadavkem spotřeby (rovněž tak i TV) neexistuje, tak doporučuji malou nádrž instalovat jak pro vytápění tak TV - bojler.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 13:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Pokud nádrž nenahřejete na vyšší teplotu, nemůžete v ní uskladnit žádné teplo.
O akumulaci v betonu - viz níže.
Optimalizace opravdu není jednoduchá. Mooooc dlouho jsem se tím zabýval. Samozřejmě vždycky když TČ běží, máte nějaký přebytek. (Pokud ne, zapne se dotop). Ale jde o to, že setrvačnost betonu je tak obrovská, že když podlahovku o několik stupňů přetopíte, nikdo to nepozná, protože chvíli trvá, než se teplo dostane ven. A pak zas dlouho (několik hodin) do ní nemusíte topit. Ale nesmíte to chtít řídit jen podle teploty vody (natož pokojovým termostatem). Je třeba vyhodnocovat integrál odchylky dodané energie v závislosti na čase.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 13.04.2014 11:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Jaký je rozdíl v COP při teplotním spádu vody 24/22 a 45/35?A druhá otázka.Jak má vypadat správně navržené tč při TZ 5kw,aby necyklovalo?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 13.04.2014 12:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, tady jde o to, co je pro vás cyklování (kolik cyklů za den, po jaké době ?). Dále záleží na tom, zda má TČ inverter. U toho návrhu pro dům s TZ 5 kW dále záleží na dalších věcech: teplota topné vody, schopnost akumulace topné soustavy, počet osob v domě, zda je to země/voda nebo vzduch/voda atd. Samozřejmě jsou firmy, které nabízejí jen jeden druh TČ s jedním výkonem a ještě bez inverteru, takže se to vždy nějak přibližně zpytlíkuje a nějaké ty úspory to přinese, hlavně, že je to "levné". Co se týká v rozdílu COP u uvedených teplotních spádů, tak to se bude mezi jednotlivými TČ trochu lišit, ale obecně bych např. u TČ země/voda řekl, že při spádu 45/35 to bude kolem 3,5, při teplotě topné vody kolem 25 st. C cca 5,5, ale je to jen můj osobní odhad. U vzducháče bych šel u celoročního COP tak o 1 dolů.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 13.04.2014 12:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Dotaz byl na pana Zárubu,neboť montuje nosreti bez invertoru,tak mě zajímalo,jak zamezí při dnešních teplotách cyklování bez AN při výkonu 9kw.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 13.04.2014 13:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Nevím, sice, do domu s jakými TZ a na jakou teplotu topné vody je toto TČ namontováno, dále, zda má dům podlahovku s betonem, ale též by mne zajímalo, jak často pak TČ v tomto případě spíná.

Autor: František Rezek
Datum: 13.04.2014 13:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102553
reakce na ...
Soused má Revela a v tomto počasí to vypadá ,že spíná 1x za hodinu má boiler podlahovku a TZ okolo 5kW.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 13:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Asi to není úplně optimálně navrženo. U mě je nejhorší stav při teplotě asi +4 stupně, kdy zapína 1x za 4 hodiny.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 13:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Nejsnadnější bude, když Vás odkážu přímo na stránku, kde je toto vysvětleno: Podívejte se na http://www.ekovy.cz/topne-okruhy-tepelneho-cerpadla.htm přibližně uprostřed stránky je toto vysvětleno. Myslím, že je to názornější, než kdybych to zde znova psal, ale rád něco dovysvětlím, bude-li třeba.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 13:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Jak jsem zde již někde posílal odkaz na soubor http://www.ekovy.cz/Teplotni-spad-a-tlakova-ztrata.xls zde si vyzkoušíte, jak ovlivňuje teplota topné vody topný faktor.
Pan Kubíček to odhadl velmi dobře.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 13.04.2014 13:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Na to jste přišel jakým způsobem?

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 14:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Z technických údajů výrobce kondenzátorů WSC použitých v těchto tepelných čerpadlech, z technických údajů výrobce oběhových čerpadel WILO a interpolací z vzorků měření na skutečném čerpadle.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 13.04.2014 14:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
když zadám parametry z tabulky přímo nosreti a Vaše,tak se to dost liší

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 15:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
No já toto naměřil. Ale snad až zas tak moc se neliší. Příklad:
A2W35
Výkon 6,8 kW - změřeno 6,97 kW
COP 3,1 - změřeno 2,78
Příkon 2,2 kW - změřeno 2,51 kW

Takže příkon je poněkud větší, výkon také, ale COP je menší.

Asi bych hledal rozdíl nejspíše v poněkud jiném otevření vstřikovacího ventilu. Nejspíš v mém případě byl více uzavřený, což asi nebylo dobře. Neměl jsem bohužel čas na laborování s velikostí přehřátí par (Parametr B). Mám pocit, že nižší číslo, než defaultních 5 je lepší. Otázkou je, zda při nízké venkovní teplotě by pak ventil nebyl natolik otevřený, že by podchlazení výparníku bylo tak malé, že by nedodával dostatečný výkon.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 13.04.2014 15:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Proto jsem se ozval,protože se hodně uvádí,čím nižší teplota vody,tím líp.Není to zas tak závratné.Pokud je vratka chladiva kolem 20st., už jsou jiné problémy atd.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 13.04.2014 16:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Docela by mne zájímalo nějaké skutečné porovnání COP od topné vody od např. 25 st. C až 65 st. C po deseti stupních a kam až má smysl jít nízko s teplotou topné vody a od jaké teploty vratné vody začínají nastávat určité technické problémy. Jde mi o to, jestli má třeba nějaký hlubší význam vzhledem ke zvýšení účinnosti TČ dimenzovat např. podlahové topení jen na nějakých 30 st. C topné vody s vratkou kolem 25 st. C na výpočtové mrazy, což by znamenalo, že většinu topné sezóny by to bylo ještě méně.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 13.04.2014 16:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Každé zařízení je dimenzované na nějakou minimální kondenzační teplotu (tlak) z důvodu dimenzování regulace zařízení. Obvykle na 30°C. Tedy i ohřev vody ke 30.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 13.04.2014 17:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, takže jestli to dobře chápu, když budu mít dimenzovanou topnou soustavu na ještě menší teplotní spád, musím k tomu hledat i vhodné TČ, což asi nebude úplně jednoduché, ani nevím, zda se lze někde u jednotlivých TČ dozvědět, s jakou minimální teplotou topné vody dokáže TČ pracovat.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 21:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Marně přemýšlím, proč je pan Šalý přesvědčen, že by mělo dojít k nějakým zásadním problémům. Dovedu si představit, že regulační smyčka EEV se dostane do krajního stavu, tedy pokud by při návrhu bylo počítáno s tak nízkou teplotou, mohlo by zařízení pracovat za těchto podmínek s COP ještě o trošíčku vyšším. Ale nižší kondenzační teplota způsobí nižší tlak a pokud se již nastavení EEV nezmění, pak částečně i snížení vypařovací teploty. Tedy za jinak stejných podmínek vzroste teplotní spád na výparníku a tím stoupne jeho účinnost. Důsledkem nižšího tlaku bude nižší přikon kompresoru.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Tak to by mě opravdu zajímalo, co se dle Vás stane, pokud v důsledku chladnější vody do kondenzátoru dojde ke snížení kondenzační teploty.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 14.04.2014 08:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Napsal jsem, že záleží na tom, jak je zařízení koncipováno. Každý výrobce používá jiný systém řízení. Takže píši obecně.
Je logické, že některé zvládá, jiná nezvládají. A psát tu o konstrukčních rozdílnostech nebudu. To snad chápete.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 13.04.2014 15:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Pane Zárubo, informace a úvahy o TEV jsou zcestné. A pokud nechcete přijít o kompresor, tak doporučuji do továrního seřízení nezasahovat. Zařízení musí pracovat v širokém rozsahu jak vypařovací tak kondenzační teploty. Tovární vyladění je velmi dlouhé a složité a pak jakýkoliv zásah má za následek min zhoršení parametrů nebo na druhé straně až možnost zničení.

Autor: Martin Záruba
Datum: 13.04.2014 20:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Děkuji za péči pan Šalý, ale nebude to tak zlé, jsem také chlaďař.

Autor: jaroslav Šalý
Datum: 14.04.2014 08:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100056
reakce na ...
Moje odpovědi nejsou určené chlaďařům (i když mnozí by si to zasloužili), ale pro čtenáře tohoto portálu. Protože se tu již objevilo pár takových (zejména těch co si koupili to nejlevnější), co si mysleli, že zlepší výkon atp,.... a jeden dokonce dělal prasárny, jak se sám ve své blbosti přiznal.

Autor: Martin Záruba
Datum: 14.04.2014 08:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 102542
reakce na ...
Tak v tom s Vámi souhlasím. Bohužel do této kategorie musím zařadit i vydolování kondenzátoru a tedy předělání na split. Jaká nebezpečí vznikají:
1) Zvýšené nebezpečí úniku chladiva, protože přibyly další trubky, sváry a použitý výměník trubka v trubce není příliš odolný proti mechanickému namáhání
2) Možnost vniknutí nečistot do poměrně choulostivého chladivového okruhu při rozdělování
3) Téměř jistota přidání zbytků vzduchu, protože vyvakuování nemůže být naprosto dokonalé
4) Zvyšení tlakových ztrát v místě, kde plynné chladivo jde do kondenzátoru. Důsledkem je zvýšení přehřátí plynu a tedy zvýšené namáhání kompresoru
5) Zvýšení tlakových ztrát v místě, kde se vrací kapalné chladivo do EEV. Tento nedostatek jde naštěstí kompenzovat větším otevřením EEV
6) Nutnost pravidelných revizí chladivového okruhu, předepsaných pro všechna zařízení typu split
7) Cena práce chlaďaře s rozdělením a upevněním kondenzátoru uvnitř domu.

A za všechny tyto nevýhody získáte velmi diskutabilní výhodu, že v systému nemusí být nemrznoucí směs. Ale ani o tom nejsem přesvědčen. Kdysi jsem montoval jednotky split. Jednou se stalo, že odešlo oběhové čerpadlo v okamžiku odtávání. Výsledek - zamrzlý výměník (v tomto okamžiku výparník), voda v chladivovém okruhu, zničený kompresor. Děkuji nechci.

<< novější   zobrazuji 31 - 60 z 80   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czVeletrh FOR ARCH poskytne návštěvníkům odborné poradenství zdarmaBudovy odolné proti zemětřesení: Inspirace z kokosových ořechůZ Břeclavi do Vídně začnou vlaky jezdit po unikátním mostě