YouTube - Topný faktor 7 tepelného…
http://www.masterenergy.cz/ Různá tepelná čerpadla mají různé účinnosti. Výkon tohoto tepelného čerpadla v tomto domě je 3, 640 W, příkon kompresoru 423...
Zdravím, použil jsem hledání ale na můj dotaz jsem odpoved na foru nenašel.
Nakone vyhrálo čerpadlo země voda s plošným kolektorem.
Můj dotaz spočívá v tom že máme celkem členitý pozemek nakloněný na jih. Trubka kolektoru by samozřejmě byla zakopáná těch 1,5 metru nebo kolik to má být. Ale jestli by nevadila ta členitost terénu?
Podloží je na místě stavby písčité, takže by to mělo být pro kolektor vhodné?
A ještě jak dlouhý by kolektor měl být, Dům má ztrátu 6,5kw. Čerpadlo plánuji 8kw od NIBE.
Záleží také na počtu smyček kolektoru? Děkuji
52 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMěděné zemní kolektory. https://www.youtube.com/watch?v=QXU9IsAd…
Zemní kolektory fungují skvěle. Příkon kompresoru jen necelých 450 W. https://www.youtube.com/watch?v=1v5laTAJ…
SP Sýkora Pavel @sykora.pavelBože to zas jsou bláboly
Chtěl bych se zeptat když čtu tuto diskuzi - mám TČ NIBE 1245 8KW - TZ domu 9,5KW - kolektoru 2x25 vstup/výstup primár a z boxu 2x220m - výkopy na mírném svahu k jihu cca 1,5m hluboké rozteč cca 1m od sebe. Hadice kolektoru je Turbokolektor 40x3 (údajně o 20% výšší prostup tepla)
Mám dvě věci:
1. Je správně nadimenzovan veplota vstup z venku nyní okolo 0 stupňů a výstup z TČ je -3 až -4 stupně
2. Mám svařované tvarovky na spojích u boxu (4) + asi na 2-3 místech v kolektoru ve spojích - je možnost, že někde uniká kapalina (voda+líh) k kolekotrou? v exoanzní nádobce mi už cca 2x klesla voda na její dno a dle technika jsem měl len trochu povolit odvzdušňovák abych ji zas zvedl na třetí pokus jsem si je pozval na dolití kapaliny - nyní jsem to už opět udělal 2x. S tím, že jednou jsem to toho všiml později a vyhodilo mi to čerpadlo - toto seč děje cca posledních 6 měsíců, Napadá mě nějaká únik ve svařovaných tvarovkách - nedej bože nějaké protnutí hadice někde v kolektoru což mi nedává smysl, protože jsem to před zahrnutím zahazoval cca 30 cm pěkné zeminy a pak až výkopem. Dále možnost ucpaného filtru primárního okruhu. Možná se děsím zbytečně a stačilo by provést ještě jedno odvzdušnění v boxu či vyčistit filtr (i když ten by se neměl podle mě jak ucpat (stále stejná kapalina, která nepřichází do styku s něčím jiným).
Je nějaká možnost případně měřit skrz zem únik oběhového media v jakém úseku to mohlo nastat a nebo to nejde a muselo by se vše překopat.
Předem děkuji za odpovědi Radek
RT Radek Tr @radek.trK tomu kolektoru:
Jaký je v něm tlak?
Kolik toho "utíka" a za jak dlouho?
Pokud jsou oboustraně uzavíratelné větve kolektoru, tak by šlo zjistit která větev uniká a pak ještě uzavřít obě větve k odlišení zda to neuniká mimo kolektor někde kolem tč.
Taky mám na hadicích elektrotvarovky, ale tyto spoje mají mít stejnou pevnost jako "rostlá" trubka, pokud by to nebylo v ostrém ohybu. Podle množství úniku bych zvážil jestli má smysl to event. rozkopávat a hledat "díru" nebo každých půl rok trochu dolít.
Teoreticky(ale málo pravděpodobně) by ještě mohla být netěsnost v deskovém výměníku tč, to by potom solanka unikala do chladivového okruhu, ale při této vadě by spíš asi naopak unikalo chladivo do primáru.
Je to nejlepší volba, a TČ je dimenzováno dobře. Udělejte to takto trubka průměr 40 mm slabostěnná PE 100 na nějaké speciály nemusíte brát zřetel jen na trubku nesmí přijít kameny. Udělejte širokou lžící 80cm rýhu a tam dejte jednu smyčku. Hloubka okolo 2 metrů je optimální. Délka záleží na půdě písčitá půda by měla být v zimě mokrá nejlépe pod hladinou spodní vody - to nebude asi Váš případ. V každém případě počítejte z 10W příkonu čerpadla na 1 metr trubky, protože písek je horší vodič. Takže potřebujete 800 metrů trubek 4 smyčky po 200 metrech. Rýhy na smyčky hrabte pokud to pozemek dovolí tak 2 metry od sebe a všechno je třeba zavédst do domu. Koupit T kusy a spojit na jednu stranu kohouty kvůli odvzdušnění. až zapnete oběhové čerpadlo, pak necháte otevřený vždy jen jeden kohout a vzduch vlastně vyženete ze smyčky. Samozřejmě to předpokládá inteligentně zvolená místa odvzdušňovacích ventilů , které odolávají lihu. - Nejvyšší bod nejlépe na sání oběhového čerpadla silná trubka nahoru a na konci odvzdušňovací ventil a pod. Pokud toto uděláte špatně budete se Vám vzduch v systému udržovat několik i několik let. Dejte malou koncentraci lihu. pod -5°C takto dimenzovaný systém na vstupu to TČ nikdy nepůjde. Ředit to na méně než -8°C nemá význam, zhoršují se parametry TČ a topný faktor. Přesto to firmy s oblibou ředí i na -18.
JZ Josef Zapletal @josef.zapletalZajímavá myšlenka. Co by mělo způsobit snížení TF, vyšší vyskozita nebo horší tepelná kapacita lihu?
Každopádně by vyšší zředění mělo způsobit jen zvýšení průtoku a tak potřebu menšího příkonu oběhovky, ne?
Mám ředěno v poměru 1:2,4(voda:líh) odhaduju asi tak na -13st(při 1:2 píše výrobce -15st). Zapojuji právě čtvrtou větev, tak bych to mohl zkusit více naředit.
Členitost terenu(jestli to správně chápu, tak na pozemku jsou výškové rozdíly) nemusí hrát roli, není nijak důležité zda je nad trubkou někde 1,5m a jinde 2,5m hlíny. Důležité je , aby byly smyčky jakštakš vyspádované kvůli odvzdušnění. Pro rozumnou spotřebu oběhovky(silná oběhovka snižuje celkový COP) je u 32" trubky vhodná délka smyčky kolem 150m, snad až 200m, s délkou a ohyby narůstají tlakové ztráty. Pokud máte prostor a nevadí, že jej rozkopete, tak jednoznačně doporučuju smyčky, ne slinky, ty mají vyšší tl.ztráty a nižší výtěžnost, protože sbírají teplo z menší plochy pozemku. Je to takové spíš nouzové řešení pro malé pozemky. Pokud byste trval na jen jedné delší smyčce(není třeba rozdělovač a sběrač a není třeba řešit šachtičku nebo box na fasádě), dala by se použít silnější trubka 40" nebo ještě silnější, tak aby nebyly tak vysoké tl.ztráty.
Pokud si uděláte zemní práce sám, tak doporučuju kolektor předimenzovat. Trubka 32" od Gerexu stála před 4roky cca 25kč bm. Zem nebude tolik vychlazovaná a získáte lepší COP díky vyšší teplotě z kolektoru a nemusíte se ani teoreticky obávat "pracování" země nad kolektorem. Při plánování kolektoru jej dejte aspon 2m od základů domu, aby nedošlo k vychlazování základů.
EDIT: Je samozřejmě ideální mít volný pozemek nad kolektorem - trávník,dlažba.... Ale dle mého to není nutné, země se v té hloubce prohřeje tak jako tak, má na to během půl roku dostatek času, at už je nad ní bazen nebo stromy. Zemi ohřívá i déšt, který k trubce ve formě vlhkosti proniká. Případné spojování trubek kolektoru je lepší udělat elektrotvarovkami než vodařskými gebo-spojkami, zvlášt pokud by nad místem spoje něco znemožnilo případnou opravu.
RV Robert Vrána @robert.vranaZdravím, nebylo by podle mne dobré, kdyby nad kolektorem byla různá výška zeminy. Je vypočítané, v jaké hloubce má kolektor nejlepší účinnost a jak nejlépe regeneruje a nabíjí se zemina nad kolektorem. Takže kolektor by měl být v rovině a s přibližně stejnou výškou zeminy nad ním v celé ploše, jen ta plocha nemusí být vodorovná. Též nesouhlasím s tím, že nad kolektorem můžete mít bazén nebo něco podobného. Samozřejmě, že když je délka kolektoru silně předimenzována, tak si různé takové věci jako různí síla zeminy bazén atd. můžete dovolit. Většina stavebníků však instalaci TČ a kolektoru nechává na firmách, takže kolektor se dimenzuje tak akorát na výkon TČ, a zde podle mne není prostor pro takové pokusy, jako např. kolektor pod bazénem nebo ve velké hloubce pod zeminou, mělo by být vše uděláno, aby byla účinnost kolektoru co nejideálnější.
Zdravím, při běžném složení zeminy to dělá cca 50 m kolektoru (při rozteči 1 m tedy 50 m2) na 1 kW TZ, u vás tedy cca 350 m2. Ale záleží na tom, jak je půda soudržná a vlhká, čím je půda vlhčí, tím lépe, nejhorší je nějaká kamenitá, suchá a nesoudržná půda. Na druhou stranu vodou nasycený písek nebo štěrk je pro kolektor nejlepší a mohl by vám stačit i kolektor do plochy 300 m2, zkontrolovat by si to měla realizační firma, která by si měla poradit i s členitostí terénu. Každopádně by se hodila alespoň nějaká "rovina", ale je jedno, jestli je svažitá. Kolektor se dá ještě uložit do spirály jako tzv. slinky (jsou potřeba větší rýhy a tuším, že se ukládá více do hloubky), zde vám pak stačí menší plocha zahrady, ale dělají to jen některé firmy, každá je zvyklá na svůj způsob dimenzování a pokládky kolektoru. Pro vaše TZ a délku kolektoru bude bohatě stačit jedna smyčka, ale samozřejmě můžete mít i dvě, jen to bude dražší. TČ by vám klidně stačilo i nějaké o výkonu 6-7 kW. Kolektor pod bazénem nebo jakoukoli jinou stavbou by vám byl k ničemu, bere si teplo především ze zeminy nad sebou, která se nabíjí od slunečního svitu. Nechápu ale, když máte pozemek tak akorát jen pro kolektor, navíc nějak členitý, k tomu nevelké TZ, proč raději nezvolíte TČ vzduch/voda ?
Ještě bych se chtěl zeptat, mám v pánu v budoucnu na zahradě nějaký menší bazének. Je lepší v plánovaném místě bazénu dát kolektor do hlouby třeba 2metry aby byl bazén nad. Nebo místo raději vynechat? Děkuji
AV Aleš Vrchovecký @ales.vrchoveckyvynechat.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.