Vliv sálání na tepelnou ztráru domu

Autor: Roman Novák
Datum: 23.01.2016 10:51
uživatel: 105259


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Dobrý den,
nenašel jsem diskuzi, která by dostatečně osvětlila toto téma. Zkusil jsem termokamerou změřit teploty na povrchu zateplené fasády za jasné noční oblohy při okolní teplotě vzduchu přibližně -12 st. Na snímcích je patrné, že teplota na nezastíněných místech klesá až -24 st. Zatím co na zástíněných plochách (přasahy střechy, balkon) dosahuje až -14 st. Vliv zástinu je omezený a významěji se projevuje až pod úhlem 30 stupňů. O zvýšení ztrát prostupem tepla obvodovou zdí domu si tak mohu udělat docela přesnou představu (možná někdo upřesní). Otazníkem zůstává vliv sálání na prosklené plochy. Ze snímků jsou patrné jen nejasné odrazy. Dokázal by někdo i toto "vyjasnit" ?

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 63   starší >>
Příspěvky
Autor: Roman Novák
Datum: 11.05.2017 21:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Připojuji další měření z posledních dvou dnů. První den polojasno, druhý den jasno.

Vzhledem k deklinaci slunce by rozdíly teplot měly odpovídat rozdílům teplot na přelomu července a srpna.
Z tohoto pohledu vypadá zajímavě poměr ovlivnění teploty stíněné fasády v noci a ve dne.

Stíněná plocha přes den (představuje přibližně 90 procent plochy jižně orientované fasády) navyšuje teplotu fasády o něco málo přes 3 stupně oproti meteostanici.
Stíněná plocha přes noc (představuje vzhledem k ploše a úhlu stínění nebeské klenby menší procento) snižuje teplotu povrchu fasády asi o 1 stupeň. Většina plochy je ale v noci ochlazována intenzivněji a část je ochlazována intenzivněji než je ohřívána přes den.

U jižně orientovaných stíněných oken by to mělo znamenat, že v letním období k přehřívání domu nemohou přispívat (v mém případě minimálně pocitová shoda s naměřenými hodnotami). K přehřívání přispívají okna východně a západně orientovaná. Severně orientovaná okna by měla mít i v létě chladící účinek.

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 27.02.2017 18:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den pane Nováku!
Díval jsem se na vaše pořízené snímky a připadá mi to spíš jako odraz oblohy. Co je jako povrchová vrstva fasády? Co když výrazně odráží oblohu? Okenní tabulky jsou odraz jednoznačně. Prochladnutí o více jak 2K proti vzduchu se mi nikdy kontaktními teploměry nepodařilo prokázat. I střecha se sklonem 30° je vlastně z poloviny ozařována horizontem, natož svislá fasáda.
Na obrázcích moje fasáda ve dne, kdy obloha má dle kamery -33°C a fasáda 4°C. Vzduch na nejbližší meteo stanici 3,7°C. Zmrzlý bazén 0°C :-)

Autor: Roman Novák
Datum: 27.02.2017 19:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

to, že měření termokamerou neproběhlo korektně je mi celkem jasné. To jsme si zde vyjasnili s panem Homolou.
Popravdě jsem spíše čekal reakci na měření snímači, které byly vpraveny pod omítku do předvrtané dírky a přilepené silikonem. Tedy abych to upřesnil šlo o snímače PT100 válečkového provedení a díra vyvrtána do fasády pod ostrým úhlem tak aby byla jejich styčná plocha co nejlépe teplotně svázána s omítkou.
Je korektní měřit teplotu povrchu tenkého osálaného materiálu kontaktním teploměrem?

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 28.02.2017 16:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Fotogalerie:
Přesnost závisí pouze na eliminaci nechtěných vlivů. Povrchy lze měřit buď vámi popsaným způsobem nebo překrytím povrchu kostkou polystyrenu o straně 5 cm překrytou alobalem. Čidlo umístěné pod kostkou.
Píšete o tenkém materiálu. Spíš jde o věrohodné popsání řady tenkých vrstev o určité tepelné kapacitě svázaných teplotní vodivostí. Pokud zvládáte elektro-tepelnou analogii, máte v ruce skvělé matematické nástroje i na výpočet takových dějů. Na tuto myšlenku mě navedl pan Bílek principem Lupothermu. Měření potvrdila i takové jevy, jako že teplo projde 40 cm tlustou střešní konstrukcí s minerální vatou za pouhých 7 minut.
Co se týče teplot vzduchu a teplot otevřeného prostoru zdá se, že se kompenzují dva jevy, jejichž integrál je nakonec téměř nulový. Na obrázku je porovnání Strahova (červená) a východního okraje Prahy (modrá). Modrá křivka je včetně sálání do noční oblohy a včetně slunečních zisků. Tedy teplejší dny a chladnější noci.
S tím souvisí i sestavení modelu teplotních průběhů celého domu včetně podloží.
Zatím se zdá, že vše funguje podle předpokladů. Teplota v domě bez vytápění i v této zimě neklesla pod 0°C. Tedy náklady na temperování nula. Topí za mě podloží domu.
Pokud chcete souvislosti probrat detailněji v tomto vláknu, nemám nic proti. S pozdravem Vávra.

Autor: Roman Novák
Datum: 28.02.2017 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Pokud zpřesňujete popis měření té tenké vrstvy jako souvrství tak je potřeba také říci, že bez ohledu na kapacity onoho souvrství tu hraje hlavní roli jejich odpor. Ten je natolik veliký a kapacity natolik malé že si s tou povrchovou vrstvou hraje sálání v rozmezí minut v řádech desítek stupňů. Dovolil jsem si tedy tento detail zanedbat.

Mimochodem ten kontaktní způsob měření mi opravdu připadá špatný, nepřesný

Co se týká integrálu teplot tak je přece jen rozdíl mezi vlivem sálání v otevřeném prostoru s vlivem sálání na nějaký geometrický objekt.
Z naměřených hodnot je sice jižní fasáda za jasné oblohy v průměru o 4,5 °C teplejší než vzduch, ale průměrná teplota fasády domu by vycházela o -1,6 °C chladnější (kdyby nebyla severní strana domu stíněna garáží). Vhodné stínění dokáže otočit zápornou lednovou bilanci do plusu.

Ten poslední bod je zcela jasný bez měření a výpočtů. Pokud v domě netopím tak bude podlaha v zimě topit a v létě chladit. S příspěvkem solárních zisků pak musí větší část roku chladit a akumulovat, aby kratší část roku teplo vydávala. Pokud dům vytopíte na komfortní teplotu tak už bude podlaha jenom chladit v zimě, v létě. Takže nerozumím jen tomu co jste chtěl vlastně říct.

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 28.02.2017 21:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Chtěl jsem tím říct, že při celoročním používání domu se podloží dlouhodobě prohřeje a ztráty zdaleka nejsou tak velké, jak se počítají.
Otázce sálání jsem se věnoval loni hlavně z důvodu zjištění proč se lehké podkroví nepřehřívá i když se černá betonová střecha rozpaluje až na 60°C. Důvod je pochopitelný. Ač je ve střeše pouze 1 cm sádrokartonu, stabilizačním prvkem je betonová podlaha na miako stropu. Zákony tedy normálně platí.
Sonda nad taškou byla volně položena. Sonda pod taškou byla zastrčena na tenkém kablíku pod tašku. Čidlo na slunci bylo typicky o pouhých 0,23 stupně teplejší proti čidlu pod taškou. Samozřejmě po započtení integrační konstanty 13W/m2K a 20000J/m2 , tedy T= 25 minut. A to vše sedí v rozsahu 8 až 60°C. Nic mimořádného se tedy neděje. Rozdíl mezi čidlem pod centimetrovým betonem a čidlem pouze položeným na povrchu je zanedbatelný.
Ani z mnoha jiných měření se mi nepodařilo prokázat větší chybu.
Proto si troufám tvrdit, že čidla pod omítkou vám ukazují určitě správně.
Záhadou zůstává noční podchlazení v mém případě pouze 2K. Vy dosahujete kolem 5K , ale jste nejspíš výš a v čistším vzduchu. Sluneční navýšení nepřesáhnu 25K. V tom jsme na tom podobně.
Nicméně toto vše platí i pro veškerou zeminu a projeví se i v teplotě vzduchu dané lokality. Opět tedy nic mimořádného, co by nějak markantně zahýbalo se ztrátami domu.
Teď mě ještě napadlo- vždyť vy tu severní stěnu vlastně ohříváte další budovou ze severu, na kterou nejspíš také svítí slunce a pokud není zateplená, je schopna sálat poměrně dlouho. Je tam čitelné zpoždění několik hodin proti jihu.
S pozdravem Vávra.

Autor: Roman Novák
Datum: 28.02.2017 22:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Ještě k měření té fasády. Chyba musí být někde jinde. Při měření teplot fasády na slunci jste odečetl z jiné křivky. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou povrchu fasády dosáhl 49 °C. A jak jsem zjišťoval tak nejsem zdaleka první kdo to měřil. A naměřeny byly rozdíly teplot běžně i o pár stupňů vyšší.

Ten teoreticky čistší vzduch rozdílem nadmořských výšek může udělat tak 5 až 15 procent. Chyba musí být někde jinde.

Mě pořád není jasné měření kontaktním teploměrem. Žádná omítka není hladká. Jak při měření zabezpečíte spolehlivý kontakt? Samotná přítomnost před tou měřenou fasádou už ovlivňuje měření samotné jak jsem si ověřoval.....

Stínění garáží je opravdu jen jedním z vlivů na teplotu povrchu fasády. Přesto, že mám také černou krytinu na střeše tak vliv sálání od střechy v lednu mohu vyloučit. Sníh na ní ležel nejméně do půlky února. V garáži se naopak více projevila ta akumulace pod podlahou....

Autor: Jozef Homola
Datum: 28.02.2017 23:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:

(p. Novák)
Měření kontaktním teploměrem jsme v praxi prováděli často. Základ úspěchu je mít co nejmenší termočlánek a co nejtenší dráty a správnou "kuplovací" metodu. Používali jsme často pro měření elektroohřevných vrstev na optických průzorech a i na jiné věci. Bezkontaktní infračervený radiometr který měřil bodově nebyl uznávaným měřidlem i když měl stavitelnou emisivitu diskrétně po jednom procentu až 1 do 99. Jakou chybu dokáže udělat radiační teploměr viz obrázek kdy těleso o určité teplotě má nátěr na půlce průřezu.

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 28.02.2017 23:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Asi zásadním problémem bude porovnávání se vzduchem odjinud. Tím myslím nejen vzdálené měření, ale i přivanutí z teplejší části atmosféry. Jinými slovy nejste v mrazové kotlině. Možná je pravdou i to, že v noci sníh velmi rychle vychladne a kolem domu je nedostatek dolního infra i zespodu, nejen z oblohy. Proto ten hluboký pokles fasády. Naopak ve dne jste z jihu osálán i odrazem od sněhu, proto ten obrovský nárůst.
Já tyto jevy nemám šanci pozorovat.
Když vezmu třeba 29.1.2017 jednu z nejmrazivějších nocí: Strahov -10/-3 Prosek -10/-3 a Slotava -12/-3
http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=slotava
Já včetně infra -13/+3 Tedy jako obvykle v noci 2K pod okolím a ve dne 6K nad okolím. Měřím volnou sondou v otevřeném prostoru. Tedy včetně! záření.
Možná to lze popsat ještě jednodušeji. Já jsem na dně inverze, vy naopak na prosluněných horách. Proto i ten efekt záření je podstatně vyšší. Jen jsem netušil, že tolik.
S pozdravem Vávra.

Autor: Roman Novák
Datum: 01.03.2017 18:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
O odrazu infra od sněhu jsem také uvažoval. Pokud dokáže znehodnotit výsledky bezkontaktního měření pak má jistě i určitý vliv na reálné povrchové teploty.
Subjektivní srovnání účinku odrazu viditelné části spektra světla od sněhu přes prosklení svádí k úsudku, že ten podíl je významný. Problém je, že přímé sluneční světlo u nás převážně dopadá na tmavou podlahu, nábytek. Odraz od sněhu směřuje k bílému stropu.

To že v únoru sluneční záření může přinést významnou úsporu za vytápění mě přesvědčuje srovnání s minulým rokem.

Srovnání únor:.....................2016....a.....2017
průměrná venkovní teplota:...0,7 °C.........0,8°C
spotřeba za vytápění:.......... 420 kWh......293 kWh
ostatní spotřeba:..................348 kWh......362 kWh

Většinu slunečných dní v únoru už nebylo potřeba dotápět vůbec.

Edit:

Obnovím záznam měření.

V okolí domu jsou už jen zbytky sněhu většinou na stíněných místech. Rozdíly v měření by mohli napovědět.....

Autor: Roman Novák
Datum: 01.03.2017 22:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Tak první výsledky měření za skoro jasné noční oblohy bez sněhové pokrývky dávají zcela odlišné výsledky. Rozdíl teplot vzduchu a fasády jsou do 1°C. Zítra vložím grafy. Jsem zvědav na vysvětlení toho jevu....

Teploty vzduchu se pohybují kolem +2 °C. O tom že vrchní vrstvy atmosféry stále sálají svědčí zamrzlé louže.....

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 02.03.2017 11:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Trochu off-topic:
Změřit "tu správnou" teplotu není zase tak jednoduché. Sám jsem tu kdysi dával měření povrchové teploty zateplené fasády. Použil jsem čtverec EPS s nanesenou vrstvou tmelu, perlinky a stírané omítky. Teplotní čidlo bylu přitisknuto zezadu na vrstvu tmele. EPS dle potřeby vydlabán.
Nyní řeším teplotu místností, kde díky topení PT není kritická výška umístění, ale spíše vybalancování vlivu teploty vzduchu a nezateplené venkovní stěny. Nakonec jsem skončil na podložení 5 mm mirelonu. Mimo jiné kvůli shodě s měřením čidlem běžné meteostanice. Vzduch je teplejší, povrch stěny studenější.
Používám digitální čidla DS18B20. Nyní zprovozňuji 10 teploměrů: 4 místnosti, venkovní ve stínu, venkovní na slunci, topná a zpátečka topení i ohřev TUV, spaliny u KK.

Také se přimlouvám za měření kontaktně.
Rozhodně nepřikrývat čidlo dalším EPS, jak doporučoval p. Vávra. Hlavně, když chcete měřit vliv záření.
Můj návrh na co nejméně "bezbolestné" umístění (nepškození stávající fasády):
1) Nalepení pole (třeba 10*10 cm) maskovací pásky na stávající fasádu, aplikace stěrky na výšku čidla s vloženým čidlem, konečná tenkovrstvá omítka.
2) Připevnění tenké vrstvy EPS (pro snadnou opracovatelnost a nízkou tepelnou kapacitu - tepelná izolace je spíše na škodu). Zezadu vydlabat pro čidlo, zajistit dobrý kontakt s vrstvou tmele a omítky.

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 02.03.2017 12:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Pane Vintr děkuji za příspěvek, je velmi podnětný.
Co je větším zlem? Změnit tepelné podmínky v bezprostřední blízkosti čidla a nebo naopak čidlo umístit tak, aby bylo zaizolované a pronikala k němu teplota okolí ze všech čtyř směrů nepoškozené fasády? Tedy pěti. I vliv zezadu je citelný a představuje totéž, co zadlabání řádově centimetr. Nechci se přít, ale do fasády či dlaždiček pro čidla díry dělám nerad, proto volím metodu druhou. Přesnost mám mnohokrát prokázanou.
Jinak jsem rád, že potvrzujete, že termostat na zdi neměří teplotu vzduchu. Mnohým to zde nedochází :-)
PS: Když už je těch čidel tolik, nemáte nějaká data na analýzu? Zajímal by mě matematický model prostředí.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 03.03.2017 19:52 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Však jsem dal dvě rozdílné možnosti, jak do stávající fasády díry pro čidlo nedělat.
Ty možnosti jsou rozdílné a někdy může být vhodnější jedna, jindy druhá.
Přidání vrstvy tmele v oblasti čidla zpomaluje reakci, ale po vyrovnání nebude mít vliv na naměřenou hodnotu (tepelný odpor několika mm tmele, případně omítky navíc je zanedbatelný.
Přidání další vrstvy EPS změní vlastnosti souvrství tím více, čím menší je R původní stěny. (např. 3 cm EPS navíc v místě měření na cihlové zdi 45 cm určitě nelze zanedbat).¨
Ale zase dynamiku (vrstvu tmele a omítky) lze udělat stejnou, jako na zbytku fasády.

Nemůžete čidlo zvenku přikrýt izolací, když chcete měřit vnější povrchovou teplotu. Šíření tepla ze čtyř stran v ploše tmelem zdaleka není dobré a měřil byste úplně špatné hodnoty.

Zatím mám jen shodu (malé rozdíly) mezi 10 DS18B20. Mám natažené kabely a zprovozněno měření a ukládání dat v Linuxu na Banana pí.
Od zítra chci postupně zapojovat jednotlivá čidla už v konečných pozicích, jak jsem napsal.

ps. Však pro kontrolu tepelné pohody je nutno měřit teplotu operativní. Tedy ne jen teplotu vzduchu, ale i s vlivem studených stěn a oken, ale také teplých povrchů (např. PT).

http://www.tzb-info.cz/1422-modelovani-operativni-teploty

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 04.03.2017 10:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Jsem rád, že jdete správným směrem. I když zatím si některé jevy vysvětlujete opačně. Ale nevadí, dospějete nakonec ke stejnému výsledku jako já a ten Vás pak přesvědčí. Tohle všechno jsem řešil před dvěma lety. Chce to mít jasno i v teplotní vodivosti a od té dává ruce pryč i pan Homola. Zajímavým problémem je plná cihla 45 cm a její doba průchodu teplotní vlny 11 hodin. (šíření teplotní vlny materiálem). S pozdravem Vávra.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.03.2017 12:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Mohl byste naznačit, co si vysvětluji opačně?

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 02.03.2017 11:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Vysvětlení je nejspíš jednoduché. Sníh je izolační vrstvou s velmi malou tepelnou vodivostí. Má vysokou odrazivost ve viditelném spektru i v blízkém infra. Naopak v středním infra má odrazivost nulovou/emisivitu téměř 1. Proto je ochoten v noci vymrznout a sálat na fasádu i zespodu(energetický tok je samozřejmě opačně, fasáda sálá na vymrzlý sníh s vysokou emisivitou a ten sálá do vesmíru). Ve dne naopak viditelné+blízké infra odrazí na fasádu. Zemina toto neudělá. Má vysokou tepelnou vodivost a samozřejmě je tmavá pro všechna spektra. Proto v noci září na fasádu kladně. Sníh v noci září vysoce záporně. Ve dne sníh vysoce kladně, zemina lehce záporně. Termíny a fakta zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Infra%C4%8Derven%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
Jsem zvědav na výsledky. Pokud budete mít data v excelu, je možné sesadit i matematický model. S pozdravem Vávra.

Autor: Roman Novák
Datum: 02.03.2017 20:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
To co popisujete je jasné a tak jsem to doposud chápal.
Co nemohu skousnout je že bych měl mít na fasádě plochy které ovlivňuje sálání od sněhové pokrývky více než přímé sálání samotné oblohy.
Pro toto nemám žádné rozumné vysvětlení.
Měření bez sněhové pokrývky v grafu už pravděpodobně odpovídá tomu Vašemu.
Noční hodnoty jsou za slabého větru. Hodnoty přes den už budou hodně ovlivněny silným větrem.

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 02.03.2017 20:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
Já mám zkušenost, že od omítky se odráží záření a sníh v těch místech mizí

Autor: Roman Novák
Datum: 02.03.2017 20:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
To je pravda. Před jižní stranou domu už nic není dobře celý týden. Před severní fasádou je 20 cm a ještě chvíli potrvá než odtaje.
Kousek od baráku mám ale domy kde to bude odtávat ještě pár týdnů...

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 03.03.2017 12:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Oči sice vidí, že sníh ubývá, ale důvod je jiný. Od omítky se sice odráží záření a dokonce dopadá i na sníh. Nicméně sníh je bílý pro viditelné světlo i pro blízké infra a odráží jej. Kvůli slunci tedy neodtává.
Rozehřátá fasáda emituje střední infra v závislosti na její povrchové teplotě a dopadá na sníh. Pro toto záření je sníh černý a záření pohlcuje. Tím roztává.
Stejný jev funguje i pod kmeny stromů.
Propustnost/odrazivost látek v blízkém infra snadno ověříte zapnutým dálkovým ovladačem, na který se díváte třeba kamerou v mobilu. Vidíte blikání. S dobrým fotákem v noci dokážete vidět i na několik metrů pomocí světla z dálkového ovladače.

Autor: Roman Novák
Datum: 03.03.2017 19:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Máte pravdu, chápat to jako odraz je nesmysl a věřím, že ani pan Šalý to tak nemyslel. Teplota fotosféry Slunce a teplota povrchu fasády je pořádný rozdíl.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2017 21:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Dovolím si upozornit, že zde se kumulují dvě věci a to tzv. THERMAL EMITTANCE a SOLAR REFLECTANCE. Dohromady se tento kombinovaný účinek označuje Combined Index Solar reflectance "SRI".
Viz např.
https://www.atas.com/products/colors/color-chart/color-and-material-reference-guide

Autor: IngJosef Vávra
Datum: 03.03.2017 12:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124442
reakce na ...
Zkuste na to jít přes prostorový úhel ozáření dané části fasády.
Nemáte prosím ke zpracování data z těch čidel? Dost by mě zajímaly souvislosti. Díky.

Autor: Roman Novák
Datum: 03.03.2017 19:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
S tím prostorovým úhlem to určitě nevychází. Jižní svah, jižní fasáda.
Můžeme uvažovat o tom, že 4 metry před fasádou už je sníh ozařován podstatně větší plochou oblohy což je zase kompenzováno vzdáleností od fasády.
Data mohu poskytnout, jen nebudou kontinuální. Od začátku ledna do druhého února. Záznam znovu obnoven prvního března.

Edit: Snímač na nestíněné části fasády jsem záměrně instaloval na výklenek domu kde není stíněn přesahem střechy ani balkonem. To jsem ale netušil, že by bylo zajímavé instalovat snímač na částečně stíněných plochách ve výšce oken. Tam by se ukázalo jak působí kombinace sněhové pokrývky jasné oblohy na okna.
Zatím to vypadá, že je daleko významnější než jsem předpokládal.
Naznačují to i výsledky spotřeb domů v nižších polohách se kterými srovnávám.

Vaší původní domněnku, že je na horách o tolik silnější sluneční záření už můžeme zavrhnout. Bude to běžně udávaných 5 procent na 500 metrů NV.
A proti Praze máme dokonce o přibližně 100 kWh/m2 globálního ročního úhrnu slunečního záření méně.

Zanedbatelný není ani vliv sněhové pokrývky na promrzání půdy což má vliv na teploty pod podlahou.

Autor: Roman Novák
Datum: 04.03.2017 20:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Tak se podařilo změřit teploty za převážného bezvětří.
Naštěstí se ukázalo, že rozdíl teplot za jasné noční oblohy v mém případě nejsou 2 °C jako u Vás ale celé 3 °C.

Nesrovnalost ovlivnění teploty sněhovou pokrývkou tím pokládám za ujasněnou. Tak jako tak se stále potvrzuje že odraz od sněhu má významný podíl.

Příští rok přidám nějaká čidla na částečně stíněné plochy v úrovni oken.
Vzhledem k dosavadním výsledkům (+4 °C nad teplotou vzduchu na otevřené ploše) očekávám ještě výraznější rozdíl.

Autor: Roman Novák
Datum: 19.01.2017 20:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Další měření při jasné obloze a relativním bezvětří.

Maximální rozdíl teplot na fasádě v noci: 7,4 °C
Maximální rozdíl teplot na fasádě přes den: 34,6 °C
Minimální noční teplota: -16,5 °C
Maximální denní teplota: +42,7 °C

Průměrná teplota zastíněné části fasády: -4,3 °C
Průměrná teplota nestíněné části fasády: -4,3 °C

Autor: Makadam Adam
Datum: 09.02.2017 10:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 122379
reakce na ...
-- zmazané --

Autor: Roman Novák
Datum: 09.02.2017 11:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Ono kdyby to bylo tak jednoznačné tak se do toho měření nepouštím.

U té kolmé stěny při rozdílu teplot stěna proti vzduchu bude docházet k proudění a intenzivnějšímu ohřevu stěny i za bezvětří.....

Ideálně jasná obloha je také méně častý úkaz.

A u větru potom záleží na síle a směru.

Mě zajímá reálný vliv, se kterým lze počítat pro zjišťování, nebo výpočet TZ. Teplota vzduchu, ze které se vychází, není to pravé.

Až to budu mít vyhodnocené tak sem výsledky vložím.

Autor: Roman Novák
Datum: 08.01.2017 11:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Po 8 dnech měření se vítr na několik hodin utišil. Zatím jen při zatažené obloze, ale výsledky jsou také zajímavé. Lze pozorovat vliv difuzního záření a srovnat ho při změnách proudění vzduchu.

zobrazuji 1 - 30 z 63   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czPraha koupí objekt nádražní restaurace v BubenčiVize pro okresní město: Hala obchoďáku nebo moderní čtvrť pro bydlení a služby?Jak navrhovat, prodávat a instalovat řízené větrání a moderní vytápěníPraha 8 chce jednat s majitelem o budoucnosti chátrajícího Paláce Svět