masivní nebo lehká konstrukce?

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 23.09.2016 12:28
uživatel: 101844


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
v diskusích se často na různých místech objevují příspěvky týkající se vlivu akumulace stavby na kvalitu bydlení. Vzhledem k tomu, že poslední zimy jsou mírné a léta horká, bude toto téma možná zajímavější než porovnávání spotřeb energie na vytápění.

proti sobě stojí dva tábory:
1/ zastánci masivní stavby, tedy konstrukce z betonu, vápenopísku, hlíny, poctivých cihel (prosím nezaměňovat za cihlovzduch a plynobeton:-))
2/ zastánci lehké konstrukce s malou akumulací- do této kategorie patří dřevostavby, stavby s izolací zevnitř apod.

Jednotlivé názory sice v lepším případě vyplývají ze znalosti fyziky nebo z vlastní zkušenosti z obývání stavby, nicméně příspěvky jako "těžká stavba dobře akumuluje a nepřehřívá se" nebo "lehká stavba se rychle vytopí a po horkém dni večer rychle vyvětrá" nemusí být pro čtenáře úplně srozumitelné.

jak ale zjistit, co se uvnitř domů během dne a během roku děje???

Rozhodl jsem se založit tuto diskusi a požádat všechny obyvatele pasivních domů o zveřejnění naměřených dat z provozu domu a k tomu stručný popis stavby a technologií. Pokud nemáte k dispozici kontinuální měření, tak prosím o komentář podložený alespoň nějakými čísly.

Pro začátek dávám data z našeho domu:
Rodinný dům samostatně stojící, půdorys 8,5*10,5m, dvě plná podlaží, plochá střecha, zdivo KS 17,5cm+11,5cm, 2*betonový strop 18cm, izolace 30cm šedý EPS na fasádě, 25cm EPS 100S v podlaze, střecha prům. 50cm EPS, okna Internorm, venkovní žaluzie, větrání Nilan Compact K, západní čechy, výška 320 m.n.m., 4 obyvatelé

měřená data od 1.8.2015 do 31.7.2016, v jednom grafu jsou pro každý den zaznamenány minimální a maximální teploty venku a v interiéru (termostat v pokoji s oknem na východ v 2.NP), druhý graf je histogram s četností teplotních výkyvů v interiéru a poslední je histogram s rozložením teplot v interiéru (tady je interval měření 0,5 hod). v období 9.-15.srpna 2015 pár hodin denně zapnuto chlazení, spotřeba celkem cca 17kWh

závěry z měření:
1/ v létě 2015 bylo opravdu vedro:-)
2/ denní výkyvy teplot v interiéru jsou u našeho domu malé (max. 3,2°C/den), medián 0,6°C, průměr 0,7°C, 96% dní je s výkyvem do 1,5°C. Větší výkyvy jsou většinou způsobené nočním větráním okny v létě nebo naopak chytáním sluníčka v přechodném období (jaro/podzim)
3/ teploty v interiéru se dají i ve velkých vedrech udržet na snesitelných hodnotách, nad 24°C vylezla teplota jenom v 0,8% času (přesně 74 hodin/rok)

budu se těšit na data z Vašich staveb a slušnou diskusi
JV

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 77   starší >>
Příspěvky
Autor: Roman Novák
Datum: 14.11.2016 05:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Díky slunečnému a chladnému počasí (noční teploty se sněhovou pokrývkou klesají na -9 st,) dosažen největší rozdíl interierových teplot v rámci dne z odpoledních 24,3 na nad ránem 21,8 st. I za takových podmínek je nutno dům dotovat dalšími 9kWh na dotopení.

Pokud správně počítám tak se minimálně 2/3 tepla dodané sluncem přes jižně orientovaná okna ve zbytku dne přes ta okna zase ztratí.

I v těchto slunečných dnech zdá se u mne šetří více energie zemní registr, s výkonem až 480W.

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 14.11.2016 14:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
u nás je teď dům funguje správně pasivně- včera bylo venku kolem nuly, celý den sluníčko, teplovzdušné přitápění nilanem cca 4,5kWh, žebřík v koupelně cca 4 kWh, teplo v domku zůstalo až do dnešního rána, kdy začalo svítit nanovo, takže dnešní spotřeba bude ještě nižší přesto, že ráno bylo venku -7°C

Autor: Roman Novák
Datum: 14.11.2016 15:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Mame trochu nevyhodu, že přes den nemužeme normalně větrat. K těm udavaným výko um mam dotaz. Kolik hodin denně běží při větrání kompresor? Jaká je pruměrná enkovní teplota a teplota vzduchu na vystupu z jednotky?

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 14.11.2016 15:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
komprsor: topení-12hod, ohřev vody -3hod
venkovní teplota během dne podle meteostanice -5 až+3, denní průměr (měřený v Nilanu) 2°C
průměrná teplota vzduchu přiváděného do interiéru 28°C (při zapnutém kompresoru až 39°C, jinak kolem 18°C)

Autor: Roman Novák
Datum: 14.11.2016 18:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Ta Vaše představa o tom co kam dodává větrací jednotka je nereálná.

Při hodnotách které udáváte je příspěvek kompresoru pro dotápění téměř přesně 0 Watt. Při provozu pasivní rekuperace se dům chladí výkonem odpovídající 600 Watt.

Pokud by jste větral 24h/den tímto způsobem. Není zisk z provozu rekuperace 4,5 + 4 kWh = 9,5kWh, ale ve skutečnosti ztrácíte 9h x 600W tedy -5,4kWh

Edit: Ve skutečnosti většina energie z výkonu kompresoru padne na ohřev vzduchu. Pokud máte nízkou interierovou RV tak prakticky 100 procent

Edit2: U nás průměrná venkovní teplota v posledních dvou dnech je -4,1 st. Takže asi o 5 st. nižší jak u Vás. Další věc, že máte na jih o 70 procent více prosklené plochy. Tam vidím dva největší rozdíly.

Bohužel to platí jen pro zlomek dní v tomto období. Až se vrátí obvyklé počasí pro toto období v našich končinách tak se karta obrátí. Výlohy byť směrem na jih budou hlavně ztrácet. Ale to je na jiné vlákno.

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 15.11.2016 16:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
těch 4,5kw byla spotřeba kompresoru, ne dodaný tepelný výkon...ten jsem nedopočítával.

že je větrání s pasivní rekuperací ztrátové a TČ při nízkých teplotách moc nepomůže je bez debat, nicméně čerstvý vzduch člověk potřebuje a oproti větrání bez rekuperace tam jistá úspora je.
Nepochopil jsem, jak jste se dopočítal ke ztrátě větráním 600W, můžete prosím objasnit?

Autor: Roman Novák
Datum: 15.11.2016 17:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Odečetl jsem rozdíl entalpie vnitřního vzduchu (udáváte 23st.) od entalpie ohřátého venkovního vzduch na 18st. a přepočítal při známé průtoku 90m3/h na rozdíl ve Wattech tedy:

100 kg x 22 000J/kg/3600 = 611W

odpovídá chladícímu výkonu. Zbytek odečtete z HX-diagramu

Toto je formulace, kterou jste uvedl......

" teplovzdušné přitápění nilanem cca 4,5kWh, žebřík v koupelně cca 4 kWh"


Žebřík v koupelně také 4kwh dodat nemohl. kompresor mohl navíc dodat 100, maximálně 200W. Dále se voda pro čtyřčlennou rodinu za 3 hodiny také ohřát nemohla. 3 x 0,2 kWh, které zbývá kompresoru po odečtení energie na dohřátí vzduchu stačit nemůže.

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 16.11.2016 09:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
díky za objasnění, nemám sice exteriérový vlhkoměr ani neznám přesné průtoky vzduchu, těch 600w ztráty ale pro zadané podmínky bude správně. Při pasivním větrání mám v zimním období nastaven stupeň 1 (cca 25% výkonu ventilátoru), při zapnutém kompresoru 2(cca 45%)

Asi už vím, kde došlo k nedorozumění- žebřík v koupelně není napojen na Nilan, ale je ohříván el. patronou.

Ještě jsem přehlédl jednu "drobnost"- na neděli mám nastaven režim legionela (tedy ohřev vody v horní části zásobníku na 65°C), takže el. patrona v zásobníku dodala navíc podle elektroměru asi 1kWh.
Kompresor tedy 12 hodin ohříval přiváděný vzduch a případný přebytek tepla šel do vody, 3 hodiny běžel režim ohřev vody, kdy jde většina tepla přímo do vody, přiváděný vzduch jde jen přes rekup výměník a není dále dohříván- to je asi rozdíl Compactu oproti VP18

Díval jsem se ještě na dobu ohřevu vody mimo topné období- tam je to opravdu jen cca 3-4 hod/den (spotřeba nilanu cca 2kWh/den)

Autor: Roman Novák
Datum: 16.11.2016 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Tak něco jsme si již ujasnili, ale stále mám pocit, že je potřeba některá tvrzení "narovnat" :-)

Pokud upřednostníte ohřev vody, což samozřejmě lze i u VP18 jen je potřeba jinak zajistit přívod vzduchu. Tohoto režimu využívám v létě či některých dnech přechodného období. V těchto chladných dnech samozřejmě nevyužívám, protože chladící účinek vzduchu už ani Vám nevychází 600W ale 1100W. Takto s tím zařízením nejde chladit ani v parném létě :-)

U Compactu to těžko bude jinak.
Mimochodem jestli v létě stačily v tomto režimu pro ohřev vody 3 hodiny, s nižší entalpií interiérového vzduchu budou nyní potřeba 4 hodiny.Můžete si dovolit takto ohřát vodu za 4 hodiny, ale tím pádem ztrácíte dalších -4,4kWh.

Rád bych se ještě vrátil k původnímu tématu. Neuvedl jste teplotní výkyv v těch dvou slunečných dnech jižně orientovaných místností.

Edit:

U provozu s TČ je celkem jedno zda se provozuje na 25% či 45% procent. Je experimentálně prokázáno, že zvýšením průtoků se příspěvek na vytápění zvýší o 0kWh.

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 17.11.2016 22:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
nejsem si jistý, jestli vše správně chápu z Vašeho příspěvku, ale i při ohřevu teplé vody jde v zimě vzduch přes rekuperační výměník a až za ním odebírá zbytkové teplo z odváděného vzduchu tepelné čerpadlo, ten zmiňovaný chladící účinek 1100W tedy podle mě není správný.

S těmi

zpět k akumulaci, rozdíl teplot na jižní straně během slunného dne byl něco kolem 2°C, nedokážu říct přesně, ovládací panel se záznamem teplot mám v místnosti s oknem na východ, na teploměru odtahu v nilanu se sluníčko moc neprojevilo

Autor: Roman Novák
Datum: 27.11.2016 19:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Tak to je něco jiného, ale má to svůj háček.

Z toho TČ nemůžete dostat stejný výkon když už bylo odpadnímu vzduchu odebráno dejme tomu 500W pasivní rekuperací. Takže voda se bude ohřívat určitě podstatrně déle než 4 hodiny a pasivní rekuperací bude ochlazovat interiér.

Reálně většinu větracího času bude Compact také chladit. Tzn. v době kdy ohřívá vodu 600Watt, v době kdy běží jen pasivní rekuperace 600Watt a zbytek času kdy jste byl přesvědčen že přitápí je to ve skutečnosti 0Watt.

To by nebylo nic překvapivého, ale v těch slunečných dnech je tam velký rozdíl mezi místnostmi na jižní straně domu a na té severní. U těch jižních mohou solární zisky kompenzovat to chlazením větráním. Severní strana ale žádné nemá (kromě přitápění v koupelně) a kromě ztrát prostupem je ochlazována větráním.....

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 30.11.2016 14:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
jasně- část tepla se při ohřevu vody předá pasivním výměníkem do přiváděného vzduchu a teprve pak zbytky tepla vysává tepelné čerpadlo, tady bývá na výparníku teplota o pár stupňů nižší než je teplota nasávaného vzduchu (třeba venku +2°C, teplota za výměníkem 8°C, teplota na výparníku -5°C.)

Někdy zkusím vypočítat pomocí hx diagramu alespoň hrubě bilanci. Přesně to bohužel asi nikdy nespočítám, protože jednak moc nevěřím přesnosti měření jednotlivých teplot a hlavně nejde asi jednoduše dopočítat teplo, které jde do vody.

jižní místnosti se sluníčkem ohřejou bez problému, odtah vzduchu máme v zádveří, kupelnách a wc (vše sever), trochu ohřatého vzduchu z jihu tam tedy také doputuje, dále už je na sever jen schodiště a technická místnost (tu ohřívají ztráty nilanu, serverovna a příp. pračka). Při poklesu teploty v koupelnách sepne nezávislé topné těleso v žebříku, když je zima v neosluněném východním pokoji v 2.np sepne elektrokotel, vytápění jižních pokojů ohřatých sluncem případně omezí hlavice na radiátorech.

Autor: Roman Novák
Datum: 30.11.2016 19:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Přiložená tabulka by Vám mohla při vašich výpočtech pomoci. Ověřoval jsem hodnoty s výsledky z HX - diagramu s velmi dobrou shodou. V mém případě se teplota výparníku pohybuje vždy nad 0 st. Pod nulou bude nutné něco odečíst na odstranění námrazy takže ty výkony nebudou nic moc.

V minulých dnech jsem testoval možnosti předehřevu vzduchu s registrem. Při sání vzduchu do registru -9st. vstup do jednotky +8st. teplota vody k ránu dostoupala na +54 st. výstupní teplota vzduchu +44st.

Toto ale není nejlepší využití. Lepšího COP lze dosáhnout snížením teploty vody. Takže trochu tepla z nádrže normálně odebírám a pouštím do smyček podlahového topení severně orientovaných místností. VP18 s registrem tak opravdu trochu přitápí tam kde je potřeba a ochlazuje jižní část domu. Nicméně za takto chladného i když slunečného počasí je přece jen potřeba pár kWh dodat.

Serverovnu nemám :-)

Celý dům včetně osvětlení, EPS, EZS, vytápění a částečně už i vzduchotechniky s ohřevem vody je řízen jediným PLC systémem se příkonem kolem 5W :-)

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 16.10.2016 20:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Jak jsou na tom lehké konstrukce? V čem ve spotřebě nebo v rovnoměrnosti teploty? jak jsem už psal na rovnoměrnost teploty nehrajem, není to pro nás důležité a ani teplotu nijak na teploměru nesleduju. Třeba teď máme v obýváku 23°C a to už jsme několik dní nepřitápěli, zato jsme si pustili TV, noťas, něco jsme uklohnili k večeři atd....

No a spořebu el. na topení taky pravidelně nesleduju, nemám na to žádný extra měřák a tak můžu jen s celkové spotřeby nebo spíš ceny odhadovat, že ročně na topení spotřebujem el. tak za 5 tisíc, což je pro mne nezajimává částka a není žádný důvod se tím podrobně zabývat. Ale to ovšem není dáno tím jestli lehká nebo masivní konstrukce, ale je to dáno velikostí domu a velikostí zateplení.

A ještě k té spotřebě el. na topení, před několika lety, když jsme se nastěhovali, jsem to trochu sledoval a co si tak pamatuju, tak to bylo tak že v říjnu jsme na přitápění spotřebovali el. asi za 50Kč a v listopadu za 150Kč. Pak to skokově narostlo v lednu a únoru, ale to už si konkrétně nepamatuju.

Autor: Roman Novák
Datum: 16.10.2016 21:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
No právě proto vznikla ta debata. Zda má masivní stavba nějakou přednost před tou lehkou. A samozřejmě že ji má. Jen to nebude o úsporách v kWh a asi ani moc o komfortu.
Já jsem tento druh stavby volil z úplně jiného důvodu. Bydlím na horách v kritické námrazové oblasti. O časté výpadky EE v zimě tu není nouze. Obyčejně je problém vyřešen do několika hodin. Ne zřídka se výpadek protáhne na celý den. Loni v říjnu nás s přestávkou odpojili na dva dny. V domě jsme to co se týče tepelné pohody prakticky nepoznali. To už ta lehká stavba bude muset nějak řešit..... A nebo ne ale....

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 16.10.2016 21:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Dvoudenní výpadek v říjnu....pokud by svítilo sluníčko tak by to asi nevadilo, pokud by nesvítilo, tak nevím, možná by se muselo zatopit v kamnech, které máme pro takové případy, ale v kterých jsme už pět let nezatopili.

Proč máme tu lehkou konstrukci? my k tomu přišli jak slepý k houslím. Potřebovali jsme se rychle přestěhovat a a na vhodném místě se nabízela k prodeji parcela s vyřízeným stavebním povolením a zajištěným dodavatelem, který byl schopný během pár měsíců to postavit. tak to byli naše důvody pro lehkou konstrukci.

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 16.10.2016 21:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Jakou tedy pro Vás má ta masivní konstrukce výhodu, když to není ani komfort ani spotřeba ? Je to akumulace, která překonává ty výpadky ? V lehké stavbě s malými TZ se to hravě překoná třeba lihovým krbem, nebo teplometem na PB. Čili, podle mě lehká, nebo těžká je celkem jedno. Důležitější jsou ty TZ.
S pozdravem Laďa

Autor: Roman Novák
Datum: 16.10.2016 22:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

řešení to možná je ale... Osobně jsem lihovky pořídil jen protože manželka chtěla nějaký krb. Někdy v březnu mě konečně přesvědčila aby jsme ho vyzkoušeli. Pro mne je to jen šidítko, které zaplápolá, zasmrdí a to je tak vše. Takže odzkoušeno a mám klid. Používat se to v domě se 178m2 určitě nebude.
Pro Ferdovo řešení krbu s čoudícím komínem jsem zaujatý...
Tak asi tak....

Edit: Pro mne nejlepší záložní řešení je elektrocentrála. Jenže ani ta za to nestojí. Tedy do doby než přijde delší kalamitní situace :-)

Autor: Laďa Jaskva
Datum: 16.10.2016 22:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100179
reakce na ...
Dobrý den. Jo, nejlepší řešení je postavit dům s malými TZ, s teplovodním podlahovým topením, tepelným čerpadlem a elektrocentrálou. Ale vytrácí se ta otázka, jaká je výhoda těžkých a lehkých konstrukcí. Akumulace je dobrá, když akumuluje teplo. Když akumuluje zimu při výpadku topení, tak je zase škodlivá. Nicméně, myslím si, že výpadky elektriky jsou tak malé, že bych zrovna toto neřešil.
S pozdravem Laďa

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 21.10.2016 13:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
kdysi jsem někde četl článek, ve kterém bylo porovnání X lehkých a těžkých pasivních staveb, ze kterého vyplývalo, že masivní stavba dokáže oproti lehké přinést úsporu na vytápění cca 10% díky akumulaci tepla, Jasně, je to 10% z hodně malého základu, i tak to ale rozdíl je.

Další věc je ta letní stabilita, o kterou jsem se zajímal primárně. Zatím jsem tu moc údajů k maximální letní teplotě u lehkých staveb nenašel, tak nevím, jestli je tam v létě taky do 25°C nebo o 10 víc:-)

Autor: Roman Novák
Datum: 21.10.2016 15:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dobrý den,

ono je to komplikovanější v tom, že ty lehké stavby se užívají trochu jinak.
V těžkých stavbách se snažíme udržet rozmezí teplot v nějakém užším rozmezí i v době kdy v domě právě nikdo není. Obyvatelé těch lehkých staveb nechají teloty v zimním období tak jak se jim to kdy, kde hodí snížit a tím šetří. Toto chováví považují za komfortní bydlení a můžeme se dohadovat proč ne. My na rozdíl od nich v těžkých stavbách zase něco šetříme v létě a v přechodném období, kdy nemusíme tolik chladit či dotápět.
Pakud si dáme nějaký limit rozmezí teplot, který budeme dodržovat v obou typech staveb tak těžká stavba určitě něco uspoří. Obyvatelé těch lehkých budou namítat proč si takový limit dávat, když v jejich případě jeho nedodržení vlastně nemusí znamenat ztrátu teplotního komfortu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.10.2016 15:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Celkem správně vysvětleno.

Řeknu to svými slovy podobně: Lehké stavby při určitém způsobu využívání (důsledné snižování teploty při delší nepřítomnosti), ponížením komfortu dočasně (přechodový stav) můžou v souhrnu něco ušetřit. Ovšem za předpokladu, že v letních špičkách nebudou muset intenzívně chladit a tím tuto výhodu "prodělat".

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 21.10.2016 20:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Další věc je ta letní stabilita, o kterou jsem se zajímal primárně. Zatím jsem tu moc údajů k maximální letní teplotě u lehkých staveb nenašel, tak nevím, jestli je tam v létě taky do 25°C nebo o 10 víc:-).....

....ono záleží i na tom jak se ta chalupa používá, pokud zavřu přes den okna, zatáhnu žaluzky a přes noc se tam vychladí, tak i při 30°C venku tam může být přes den i kolem 22°C pokud nejsme doma, pokud jsme doma tak to může být třeba i těch 25°C.
Ale obvykle když jsme doma tak při hezkém počasí máme otevřené dokořán minimálně dvě francouzká okna na terasu (a to nemluvím o ventilačkách), protože se neustále couráme mezi venkovní terasou a vnitřkem, takže teplý vzduch proudí vesele zvenku dovnitř, ale při takovém dnu otevřených dveří se vyhřeje stejně tak těžká i lehká stavba. Předpokládám že pokud si zakládáte na rovnoměrné teplotě vevnitř, tak takhle nemůžete celé dny větrat.

No a hypotetická úspora10% na topení ve prospěch těžké konstrukce je celkem k ničemu, když celé náklady na topení jsou cca 5000 ročně, tak pak nemá si kvůli pětistovce ani cenu dřít si hubu abych to někomu řekl.

Autor: Jiří Vápeník
Datum: 17.10.2016 09:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 101844
reakce na ...
Dobrý den,

částka za topení, kterou uvádíte je údaj vcelku neužitečný, pokud nepíšete nějaké další informace- minimálně velikost domu, popis konstrukcí nebo prům. souč. prostupu, systém vytápění...
Uváděné náklady pro říjen a listopad mi moc nesedí k ročním nákladům... neměly to být místo korun spíš kWh/měs?

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 17.10.2016 09:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Jsou to koruny.

Jak píšu, spotřebu elektřiny pro topení neměřím, jen vím kolik máme celkovou roční spotřebu, a z toho jsem nekvalifikovaným odhadem odhadl kolik se z toho prožene přímotopama, no ale je možné, že to může být i méně než 5000. Víc to o mnoho být nemůže, to by pak ostatní spotřeba vycházela moc malá.

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 14.10.2016 11:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Tady se každý vytahuje, jak to má super, když má celý rok rovnoměrnou teplotu. Ale se ptám: Chtějí opravdu všichni členové domácnosti zrovna tu teplotu, kterou máte nastavenu?

U nás je to tak, že mně na tom až tak nesejde, můžu mít bez problémů 21°C nebo i 25°C, ale nejvíc mi vyhovuje tak 23-24°C, no ale ne tak mé chladnomilné manželce. Takže jak to u nás funguje? Když jsem sám doma tak si vytopím na 24°C, jde to snadno, protože máme lehkou dřevostavbu, a nainstalované topení dokáže zvednou teplotu o 2°C během půl hodiny, pak přijde moje Beruška a řekne: Fuj tady je hic. Vypne topení a otevře okna a během deseti minut má těch svých 21°C.

Takže my musíme mít lehkou konstrukci.

Autor: Michal Mojžíš
Datum: 14.10.2016 11:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116486
reakce na ...
Vše je jen o zvyku. ;-)

PS: Není to tak dávno, kdy se pokoje vytápěly na 15-16°C a na chodbách nezřídka mrzlo. A nikoho nenapadlo, že by mu měla být zima.
Ale panelákový odchov udělal na české a moravské populaci svoje. ;-)
(Na "vyspělém" západě se topí daleko méně, obývák tak na 19°C, ložnice 15-16°C.)

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 14.10.2016 12:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
(Na "vyspělém" západě se topí daleko méně, obývák tak na 19°C, ložnice 15-16°C.)....

....ono záleží i na tom, co máte doma na sobě, jestli jen trenýrky nebo pulovr a na tom ještě sako a na nohou holínky jak to vídáme ve filmech z anglického venkova, pak může být těch 19°C akorát.

Autor: Michal Mojžíš
Datum: 14.10.2016 11:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 116486
reakce na ...
Jinak si ale říkám, jestli si tu velká část jedinců nestavěla dům jen proto, aby pak měli postaráno o zábavu ve formě měření údajů, kreslení barevných grafů a dělání statistik, spíše nežli zajištěny bytové potřeby. ;-))

Autor: Ferda Mravenec
Datum: 14.10.2016 12:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120598
reakce na ...
Taky mne to napadlo. :-))

zobrazuji 1 - 30 z 77   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czPraha koupí objekt nádražní restaurace v BubenčiVize pro okresní město: Hala obchoďáku nebo moderní čtvrť pro bydlení a služby?Jak navrhovat, prodávat a instalovat řízené větrání a moderní vytápěníPraha 8 chce jednat s majitelem o budoucnosti chátrajícího Paláce Svět