Diskuse ke článku: 10 způsobů, jak se vypořádat s kachní křivkou u obnovitelných zdrojů

Autor článku: Olga Kališová MSc.
Plné znění článku: 10 způsobů, jak se vypořádat s kachní křivkou u obnovitelných zdrojů
Anotace článku: Když kalifornský operátor sítě vytvářel prognózy budoucího vývoje s 33 procenty obnovitelných zdrojů v soustavě, vytvořil si pro tuto výzvu určitého maskota – kachnu.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (2): pozdravFrank Pork07.11.2016 12:59
Re (7): Porovnání s jinými státyVladimír Křen03.11.2016 19:13
Re (6): Porovnání s jinými státyJiří Zilvar03.11.2016 12:13
Re: pozdravJiří Zilvar03.11.2016 11:49
pozdravFrank Pork02.11.2016 23:36
Re (5): Porovnání s jinými státyVladimír Křen31.10.2016 19:49
Re (4): Porovnání s jinými státyJiří Zilvar31.10.2016 13:48
Jak se vypořádat s kachní křivkouBohuslav Vintr29.10.2016 19:17
Re (3): Porovnání s jinými státyVladimír Křen28.10.2016 06:11
Re (2): Porovnání s jinými státyJiří Zilvar27.10.2016 19:42
Re: Porovnání s jinými státyVladimír Křen27.10.2016 10:31
Porovnání s jinými státyJosef Hodboď27.10.2016 08:22

Příspěvky
Předmět: pozdrav
Autor: Frank Pork
Datum: 02.11.2016 23:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 122963
reakce na ...
celkem kvalitní náhled. Špičky se kompenzují většinou plyn turbínami, i jinak.. tedy hlavně v létě. Proč? Další cesta vyrovnání křivky je použitím dvojitých oken a lepší izolace. I vysazování vice stromů pomůže, který tam dřív byly a stínily. Třeba i sekvoje.

Vidím že tu jsou i silně tendenční články o objevu Ameriky firmou Friatec AG která se prsí prvenstvím. První použití palovového článku bylo pro let Apollo 11 a další mise. Autoři se mýlí v pár detailech. Asi tak 15+ let leží a běží palivový článek který vyrábí elektriku a teplo pro zoologickou zahradu v takovém malém městě který má 8mil duší. Je tam velká cedule am ůžete si na to sáhnout. Kdo nevěří at tam běží, běží dodnes. Co na to ČEZ? Bude nás oblbovat trapnými výmluvami? V čem mají Němci prvenství je možství větrníků.

Předmět: Re: pozdrav
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 03.11.2016 11:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Fotovoltaika je známá už od 19. století, první fotovoltaický panel byl vynalezen v 50. letech a funguje dodnes. V druhé půlce 20. století jste fotovoltaiku mohl najít skoro na všech družicích. A přitom se dnes každou chvíli někdo prsí s nějakým prvenstvím v tomhle oboru, např. http://vtm.e15.cz/ucinnost-solarnich-clanku-az-70-procent Divné, co...

Jinak texty společnosti Friatec AG u nás na portálu jsou označené jako firemní, čehož jste si jistě všiml. Stejně tak jste si určitě všiml, že se jedná o první evropskou a komerční realizaci v řádu megawattů, která funguje na plyn, což je "jistě to samé", jako článek, který mělo na palubě Apollo 11, nebo něco, co možná běží někde v zoo (neuvedl jste k tomu žádné informace)...

Předmět: Re (2): pozdrav
Autor: Frank Pork
Datum: 07.11.2016 12:59 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 122963
reakce na ...
Samozřejmě, fuel cell. Krabice velikosti kanceláře natřená na tmavě zeleno, na okraji parkoviště, plyn trochu syčí, jsou od ni videt ty kšefty.. Parametry kolik MWh si nevybavím. Je radost vidět úspěšné projekty. Na krabici je napsáno kdo to spolufinancoval, kdo to dělal, a jakému účelu to slouží. Taková stavovská čest, poukazující na sílu duchovna oproti materialismu. Paradoxní, že? Pro štouraly a nenechavce se přesná poloha GPS neuvádí. Na mapě je.
Děkuji za dovětek o populárně naučných článcích, cobykdyby, se simulačními ynženíry z kterých nic nevypadne bojuji celý život.
Najdete to tady.


Předmět: Jak se vypořádat s kachní křivkou
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 29.10.2016 19:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
"Kachní křivka" je a hlavně ještě bude i u nás velký problém, přestože se vychází ze situace v Kalifornii s jiným klimatem a poněkud jiným rozložením spotřeby. U nás nejsou významným spotřebitelem elektřiny klimatizace, ale spíše elektrické topení (včetně TČ). Ovšem tím hůře, protože spotřeba se přesunuje ještě více do doby, kdy FV zdroje nevyrábějí. V průběhu dne na noční dobu a v průběhu roku na zimní měsíce s minimem svitu.
Zkusme zozebrat jednotlivé prezentované možnosti. (budu číslovat v pořadí, jak jsou uvedeny v článku):
1) LED osvětlení. To se bude rozšiřovat tak jako tak, ale na kachní křivku to bude mít dle mého názoru minimální vliv. Zvláště, když většinou dochází ne k přechodu od klasických žárovek na LED, ale spíše už ze zářivek klasických trubicových, nebo i tzv. "úsporek" se závitovou paticí. Tam už snížení spotřeby není nijak markantní.
Více se uplatní jev opačný, kdy budou s ochlazením v odpolední špičce po příchodu obyvatel domů spouštěna (nebo se bude zvyšovat příkon) elektrického topení. Ať už přímotopů, nebo TČ. Přitom blokování topení může být jen krátkodobé a to nepokryje celou špičku.
Zatímco úspory na svícení instalací LED budou i oproti klasickým žárovkám v desítkách, max. stovkách W na domácnost, zvýšený výkon topení bude řádově větší.
2) Orientace FV na západ. Tady určitý poteciál je. Ovšem jsou 2 problémy:
- FV má i tak problémy s ekonomickou návratností. Pokud nebudou panely orientovány na max. výroby, bude to o to horší.
Kdo, nebo co přiměje majitele k orientaci FV na západ s celkově nižší výrobou, když mohou nakoupit elektřinu v případě potřeby za srovnatelnou cenu odpoledne ze sítě?
- Píše se o špičce mezi 16-19 hod. V 19 hod nevyrobí moc elektřiny ani FV panely otočené na západ. Dokonce ani ve dnech s nejdelším svitem v roce.
V 16 hod už ani v zimních měsících, kdy je elektřiny potřeba nejvíce. A to samozřejmě jen za podmínky jasné oblohy, kterážto doba se v těchto měsících počítá jen na jednotky hodin za měsíc.
3) Blokování spotřeby, zvláště na ohřev TUV. Potenciál je velký. Máme HDO, časem bude ještě lepší smart. Ovšem dnes není problém získat NT na 22 hod denně a na vše. Takže se i možnosti HDO míjí účinkem.
4) Akumulace. Každý způsob je dobrý. Je jedno jestli budeme akumulovat teplo do vody ze solárně termických panelů, nebo z FV. Nebo i elektřinu v akumulátorech. Jde hlavně o to, aby se omezila spotřeba v době špičky.
Problémem, hlavně u akumulátorů je vysoký nárůst nákladů a tedy i výsledné ceny elektřiny, která pak nebude moci konkurovat ceně elektřiny ze sítě.
Zůstává problém FV: Když nebude svítit, nebude co akumulovat a stejně bude nutno odebírat ze sítě.
Daleko přínosnější a s větším potenciálem by bylo prosté přenesení spotřeby z doby špičky na dobu nadbytku. Obyčejné el. bojlery blokované na 8 hod. NT, nebo akumulační el. topení také blokované na 8 hod NT.
6) Vyřazení nepružných zdrojů pro vyrovnávání výkonu FV a případně VtE.
Co takhle ten problém obrátit? Proč provozovat pružné fosilní zdroje (třeba plynové), aby mohly být zapojeny FV, když můžeme provozovat méně pružné zdroje (ale pružnější, než FV) se srovnatelnýmí (nízkými) dopady na životní prostředí a srovnatelnou cenou (včetně JE)?
Dojdeme tak daleko, že jedny OZE (FV) budou zvýhodňovány a prosazovány, přestože jsou opakem pružnosti oproti jiným OZE (např. bioplyn, VE, nebo dokonce PVE)?
7) Skladování energie (akumulace). To je samozřejmě cesta. Ovšem v případě FV s nejvyšší výrobou v létě a sítě s nejvyšší spotřebou v zimě těžko řešitelný problém.
Navíc problém s cenou akumulace, kterou je nutno promítnout do ceny elektřiny a drahá OZE typu FV a VtE bude ještě dražší.
Navíc zatímco současně s výstavbou JE se uá nás stavěly PVE, se zaváděním OZE se žádná akumulační kapacita nepostavila. A už vůbec se neuvažuje, že by akumulační kapacity financovali majitelé velkých FV elektáren.
8) Agresivní řízení spotřeby. Možnosti jsou ale omezené. V mnoha oborech (včetně domácností) nemůžeme elektřinu vypnout v důsledku velkých škod, nebo podstatně omezit spotřebu.
Trochu větší možnosti budou ve smart gridu. Omezování spotřeby kromě vyloženě akumulačních spotřebičů by ale mělo být dobrovolné na základě rozdílné ceny elektřiny v době špičky a relativního nadbytku.
9) Meziregionální přenos.
Bohužel křivka spotřeby, ale i výroby v OZE (FV) jsou stejné, nebo velmi podobné i u sousedů a ve velké části Evropy. Např. zima s minimem výroby ve FV je na celé severní polokouli.
V případě FV by tedy měl zásadní význam jen přenos elektřiny ze severní polokoule na jižní a naopak.
To je z mnoha důvodů (technických i politických) nereálné.

Shrnutí:
Problém "kachní" křivky bude i u nás palčivým problémem. Zvláště se stoupajícím podílem FV. Je celkem jedno, jestli ta FV bude připojena přímo do sítě, nebo elektřina z FV bude přímo spotřebována v domácnosti. Důsledky budou stejné: v létě a v poledne nebude ze sítě odběr, ale ten bude se soumrakem a hlavně v zimě rychle stoupat.
Přitom síť (zdroje-elektrárny i rozvody) musí být dimenzovány na nejvyšší odběr, tedy na dobu, když FV (případně i VtE) nebudou vyrábět.
Je potřeba připomenout, že v mj. v důsledku solárního boomu máme u nás velmi nevýhodný (vysoký) poměr FV jak k ostatním OZE, tak celkově. Horší, než třeba v Německu, kde se více soustřeďují na VtE, které přeci jenom vyrábějí i v zimě více (i když také nespolehlivě).
Je to pikantní tím spíše, že v jednom dotačním programu (nová zelená úsporám) je podporována současně FV i TČ. Pokud by instalace obojího podstatně stoupla, dopadlo by to špatně.
Všechny uvedené způsoby mohou dopady kolísavého výkonu FV, ale i VtE jen omezit. Velmi často za vynaložení velkých nákladů a koneckonců také zásahů do životního prostředí (akumulace, dlouhá nadregionální vedení, spalování fosilních paliv v pružných zdrojích).
Položme si otázku, zda a případně do jakého % zastoupení je vhodné mít ve zdrojích elektřiny zastoupeny zdroje, které nevyrábějí v době, kdy to potřebujeme. Tedy hlavně FV, ale v menší míře i VtE.

Předmět: Porovnání s jinými státy
Autor: Josef Hodboď
Datum: 27.10.2016 08:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123662
reakce na ...
Článek je velmi zajímavý. Škoda, že podobně neprobírá vývoj kachní křivky u našich západních a jižních sousedů, abychom se mohli poučit. Bylo-by přínosné tento vývoj například s jednoročním odstupem pravidelně sledovat.

Předmět: Re: Porovnání s jinými státy
Autor: Vladimír Křen
Datum: 27.10.2016 10:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Jak se mění uvedení křivka s polohou domu? Je rozdíl zda je blíž k rovníku nebo v naší zeměpisné poloze.

Předmět: Re (2): Porovnání s jinými státy
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 27.10.2016 19:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Křivka neznázorňuje zatížení domu, ale celé soustavy. Mění se především v závislosti na množství fotovoltaiky v soustavě daného státu.

Předmět: Re (3): Porovnání s jinými státy
Autor: Vladimír Křen
Datum: 28.10.2016 06:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Omlouvám se za nevhodnou formulaci otázky. Jak se mění křivka výkonu jednotkové výrobny při porovnání různého zeměpisného umístění pro stejný poměr obnovitelných zdrojů k instalovanému výkonu ostatních zdrojů - 33%

Předmět: Re (4): Porovnání s jinými státy
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 31.10.2016 13:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Asi vám pořád nerozumím. Myslím, že výkon jedné FVE se nijak nemění v závislosti na výkonu ostatních zdrojů, ať je jejich poměr, jaký chce. Kdybyste tu samou elektrárnu testoval v různých zeměpisných polohách, tak se samozřejmě výkon měnit bude, ale pak záleží spíš na dlouhodobých datech (měsíce, roky), než na údajích z jednoho dne. Ale to moc nesouvisí s kachní křivkou.

Předmět: Re (5): Porovnání s jinými státy
Autor: Vladimír Křen
Datum: 31.10.2016 19:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
V článku se hovoří o poměru provozovaného výkonu klasické energetiky k současně provozovaném výkonu slunečních elektráren. Období od zhruba 8 hod ráno do zhruba 9 hod večer. Vychází zde kritická hodnota 30% výkonu klasické energetiky ve výkonu slunečních elektráren. Zajímalo mne zda tento poměr platí obecně nebo se mění se zeměpisnou polohou. Standardní regulační schopnost klasické energetiky je provoz mezi 40 až 100% výkonu jmenovitého. Nezajímá mne testování FV ale provozní poměry v síti.

Předmět: Re (6): Porovnání s jinými státy
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 03.11.2016 12:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Obávám se, že vám pořád nerozumím. Oněch 33 % OZE v soustavě je kalifornský odhad pro rok 2020 a zjistili, že čím více budou mít fve, tím více se bude křivka prohýbat a poroste jim večerní špička pro klasické zdroje. Prohnutí křivky podle mě mnohem víc než na zeměpisné poloze závisí na tom, kolik mají v síti fotovoltaiky. Tedy pokud se nebavíme o elektrárnách na polárním kruhu, ale tam kachní křivku oravdu řešit nemusí.

Nebo myslíte jiných 30 %?

Předmět: Re (7): Porovnání s jinými státy
Autor: Vladimír Křen
Datum: 03.11.2016 19:13 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
To znamená že bezpečný provoz sítě musí odpovídat vzájemnému poměru klasické energetiky k instalovanému výkonu OZE. Pokud bude výkon OZE (hlavně FV) vyšší roste pravděpodobnost vzniku nezvládnutelných stavů. V současné době kdy se do klasické energetiky neinvestuje tak se blížíme k limitnímu poměru. Jak se bude postupovat s OZE až provozuschopný výkon klasiky bude vzhledem k nedostatečné údržbě klesat?

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czCeny starších bytů v ČR vzrostly od roku 2000 téměř trojnásobně3 rozhovory s 3K Architects: Osobitý přístup ke klientovi je při návrhu bydlení zásadníOsvětlení: Světlo, zvuky a chytré telefonyNová řada klimatizačních jednotek společnosti Panasonic