Diskuse ke článku: Těžba uranu v České republice

Autor článku: Olga Kališová, MSc.
Plné znění článku: Těžba uranu v České republice
Anotace článku: Uran je nerostný zdroj, který hraje důležitou roli v energetice a své využití má i ve vojenském sektoru. Jeho těžba, zpracování a využití jsou zároveň provázeny hromaděním radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Jaké hospodářské, společenské a ekologické dopady má uranový průmysl na Českou republiku?

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: počet zaměstnanců uranového průmysluFrank Pork27.03.2017 13:24
Re (9): počet zaměstnanců uranového průmysluLukáš Čeřovský05.03.2017 16:33
záření gammaTomáš tom05.03.2017 15:23
Re (8): počet zaměstnanců uranového průmysluBohuslav Vintr05.03.2017 15:12
Re (5): PorovnáníLukáš Čeřovský05.03.2017 00:11
Re (7): počet zaměstnanců uranového průmysluLukáš Čeřovský04.03.2017 23:47
Re (6): počet zaměstnanců uranového průmysluBohuslav Vintr04.03.2017 21:54
Re (5): počet zaměstnanců uranového průmysluLukáš Čeřovský04.03.2017 14:17
Re (4): počet zaměstnanců uranového průmysluBohuslav Vintr04.03.2017 12:05
Re (3): počet zaměstnanců uranového průmysluLukáš Čeřovský04.03.2017 08:34
Re (4): PorovnáníBohuslav Vintr03.03.2017 18:41
Re (4): PorovnáníVladimír Křen03.03.2017 10:22
Re (3): PorovnáníTomáš tom03.03.2017 07:30
Re (3): PorovnáníJozef Homola02.03.2017 23:01
Re (2): PorovnáníVladimír Křen02.03.2017 19:14
Re: PorovnáníJozef Homola02.03.2017 18:08
Re: PorovnáníTomáš tom02.03.2017 15:18
Re (2): počet zaměstnanců uranového průmysluTomáš tom02.03.2017 15:00
Re (2): počet zaměstnanců uranového průmysluVladimír Křen02.03.2017 11:30
Re: počet zaměstnanců uranového průmysluBohuslav Vintr02.03.2017 11:06
počet zaměstnanců uranového průmysluTomáš tom02.03.2017 09:48
PorovnáníVladimír Křen02.03.2017 07:40

Příspěvky
Předmět: záření gamma
Autor: Tomáš tom
Datum: 05.03.2017 15:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Ještě dotaz k: Diagram 2: Možné dopady odkališť na životní prostředí a zdraví obyvatel
Kde se tam vzalo to záření gamma? Když mi dávali nepoužité uranové jaderné palivo do ruky, tak mne ubezpečovali že má pouze záření alfa.

Předmět: počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Tomáš tom
Datum: 02.03.2017 09:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Perfektní a poučný článek, snad to alespoň pár lidem otevře zaslepené oči stále opakujícími lžemi o bezemisní a levné jaderné energii ještě z dob komunizmu.

Jsou do "zaměstnanců" započítáni i nuceně nasazení političní vězni a nepřítelé komunistické ideologie? Měli tito lidé kteří to přežili případně jejich příbuzní od atomteroristů nějaké odškodnění, nebo alespoň poděkování za ve skutečnosti předraženou energii z Dukovan? Horníci co dobrovolně rabovali uhlí měli alespoň nadstandardní plat, spousty sociálních výhod, zdarma uhlí a někdy i elektřinu. A co horníci co nuceně rabovali pro atomteroristy uran?
Komunizmus a atomterorizmus jsou velmi blízké a proto si v minulém režimu tak dobře rozuměli.
Komunizmus: všechno patří všem, většina krade, zodpovědnost nemá nikdo.
Atomterorizmus: riziko a škody patří všem, několik vyvolených jedinců legálně krade, zodpovědnost zanedbatelná.

Předmět: Re: počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 02.03.2017 11:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
Když už píšete o nákladech tak citát z článku:
"V letech 1992-2003 bylo utraceno 17,6 miliard korun ze státních dotací na útlum uranové těžby a na sociální a zdravotní náklady související s těžbou (graf 4)."
To máme za 11 let.
Na OZE (s daleko nižší výrobou elektřiny) by to bylo za 11 let cca 440 miliard.
A to je ještě třeba připomenout, že z toho množství u nás vytěženého uranu připadá na využití v našich JE jen nepatrná část. Tedy také náklady na sanaci pro výrobu elektřiny v ČR jsou daleko nižší, než celkových 17,6 mld za 11 let.
Podobné to je a bude i s náklady na uložení vyhořelého paliva.

Přes určitá neoddiskutelná negativa spojená s výrobou elektřiny z jádra je potřeba na druhou stranu uvažovat i pozitiva. Například nulová produkce CO2 z výroby, max produkce v době největší spotřeby (v zimě), výborná shoda produkce s budoucím rozvojem elektromobility. Přece jenom je nejvhodnější doba pro nabíjení elektromobilů noc, kdy je přebytek elektřiny mimo jiné z JE.

Ona i ta uvažovaná těžba lithia u nás pro akumulaci elektřiny z OZE nebude zdaleka bez ekologických následků a následných nákladů likvidace.

Prosím o nezaslepené komentáře, pokud možno věcné a nezatížené jakoukoliv ideologií (včetně zelené).
Ovšem někteří diskutující toho zjevně nejsou schopni.

Předmět: Re (2): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.03.2017 11:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Vždy to je o výnosu. Znám provoz elektráren na plyn, na mazut, na uhlí i na jádro. Jednoznačně vyhrává jádro. Zatím nikde není ani naznačená možnost náhrady jádra. Za pár let dožijí klasické elektrárny na běžná paliva. Postavit jaderku nějaký čas potrvá. Sluníčko svítí jenom někdy a to samé je vítr. Taky nefouká stále. Tak že jak dál?

Předmět: Re (3): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Lukáš Čeřovský
Datum: 04.03.2017 08:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 119363
reakce na ...
Jak dál, to mě také zajímá. Můj názor je, že ještě nějakou novou JE budeme potřebovat. Neměl by to však být exponát z muzea energetiky s mizernou účinností a měl by mít vyřešeno využití odpadního tepla lépe než ohříváním řek a výrobou mlhy. Spuštění další JE by mělo skutečně znamenat odstavení některé uhelné elektrárny.

Dále si myslím, že bude nezbytné více zohlednit přebytky a nedostatky elektřiny v síti jejich okamžitou cenou, aby odběratelé měli motivaci uvažovat o vhodnějším rozložení spotřeby a také o individuální akumulaci elektřiny.

Nezanedbatelný výkon lze získat postupnou výměnou dalších zdrojů tepla za kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. K tomu opět musí být dostupné technologie a motivace.

Domnívám se, že budoucnost nepatří ani JE ani fúzi. Jsou to zdroje elektřiny pro přechodné období. Likvidace všech jejich následků bude trvat ještě stovky let po ukončení provozu a bude stát miliardy korun nad rámec "jaderného fondu".

Předmět: Re (4): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.03.2017 12:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
S 2. a 4. odstavcem bych chtěl polemizovat, se zbytkem souhlasím.
Hodně rozdílná cena elektřiny v době nedostatku a přebytku (typicky ve dne a v noci) sice pomůže, ale není samospasitelná.
Problém je především při dlouhodobém nedostatku/přebytku typu léto/zima. To by nastalo při vysokém podílu výroby elektřiny ve FVE, ale i vysokému podílu samovýroby ve FV. Trochu menší problém je pak VtE, která sice vyrábí také nepravidelně, ale přece jenom vyrábí i v zimě.
Když máte topení a ohřev TV jen na elektřinu, tak prostě v zimě topit musíte. Podobně průmysl většinou nemůže přestat vyrábět. Většina energeticky nejnáročnějších provozů (pece) nemůže dokonce odběr přerušit ani krátkodobě, protože to znamená znehodnocení vsádky a často i zařízení, případně bezpečnostní riziko (sklárny, ocelárny, pekárny, chem. průmysl).
Druhá věc je, že bychom cenou mohli "přinutit" topit alternativním způsobem v době nedostatku elektřiny skupinu odběratelů, kteří mají kvůli dosažení podílu obnovitelné energie ke svému elektrickému topení třeba krb na dřevo.
Já se právě domnívám, že po přechodnou dobu (desítky let) je budoucnost právě v JE a později v jaderné fůzi.
Právě proto, že FV a VtE jsou jen pro přechodná období (kdy fouká a svítí) a ostatní OZE (biomasa) jsou omezeny výkonem a nejsou bezemisní. Podle mne budou v budoucnosti menšinovým doplňkovým zdrojem.

Předmět: Re (5): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Lukáš Čeřovský
Datum: 04.03.2017 14:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 119363
reakce na ...
Samospasitelné to není, ale přispěje to k dalšímu rozvoji technologií ukládání energie. U dlouhodobého skladování energie léto-zima považuji za nejlepší možnost P2G. Existují velká úložiště zemního plynu, která vydrží několik měsíců, existují rozvody až ke konečným spotřebitelům, tak proč jich nevyužít? Zbývá "jen" zdokonalit výrobu syntetického metanu. U vodíku je skladování složitější kvůli nízké hustotě. Uvidíme, co nakonec vyhraje.

Energeticky náročné procesy budou muset dále dostávat svou energii, ale i ony budou muset zvýšit efektivitu výroby. To je příležitost pro vědu a výzkum, abychom se nestali zemí nekvalifikovaných dělníků. Vím, že se to snadno takhle píše a těžko realizuje, ale rozumnou alternativu nevidím.

JE i fúze jsou jen zdroje tepla, jehož menší část umíme přeměnit na elektřinu. Proto si od jejich budoucnosti dlouhodobě moc neslibuji. Přinese to spíše náklady a starosti našim potomkům.

Předmět: Re (6): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.03.2017 21:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
P2G je pro skladování energie technologicky možné. Ovšem:
- Každým krokem (elektrolýza, výroba CH4 z H2 i skladování CH4) se část energie spotřebuje a snižuje se celková účinnost.
- je to nákladné, podstatně to zvýší cenu elektřiny. Mimo jiné kvůli prvnímu bodu.
- Už to nebude jednoduchá a bezodpadová energie. Součástí bude v podstatě chemická továrna s produkcí odpadů.
Nakonec bude např. FV elektřina skladovaná z léta na zimu (i ve formě plynu) dražší, než vyrobená v JE. A plyn vyrobený z FV elektřiny podstatně dražší, než ten těžený.
Když už, bylo by vhodnější vodík vyrobený z FV elektřiny použít na chemickou výrobu. Třeba dusíkatých hnojiv. Na to se dnes používá vodík vyrobený ze zemního plynu.
V případě fůzní elektrárny je možno elektřinu alespoň částečně vyrábět i přímo a s vysokou účinností, ne přes teplo a parní cyklus. V dalších generacích fůzních reaktorů se s tím počítá. Samozřejmě vždy tam bude i chlazení.

Předmět: Re (7): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Lukáš Čeřovský
Datum: 04.03.2017 23:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 119363
reakce na ...
Ano, účinnost P2G je nízká. Přesto je lepší uložit aspoň něco z té přebytečné energie, kterou nám vítr nebo slunce zadarmo generuje. Pokud je cena přebytečné a nechtěné energie v daném okamžiku záporná, nebál bych se zvýšení její ceny akumulací.

FV elektřina uchovaná v P2G bude dle mého názoru dražší než z JE jen po přechodnou dobu, nakonec bude levnější. Podstatou je, že to bude beztěžbová elektřina. Nevím, kolik odpadů vyprodukuje P2G bokem, domnívám se však, že budou lidem méně nebezpečné než odpady z JE.

Souhlasím, že bude lepší využívat vodík z FV pro průmysl a zemní plyn si nechat do zásobníků na zimu.

Ta přímá výroba elektřiny z fúze mě zajímá. Máte prosím nějaký odkaz? Předem díky.

Předmět: Re (8): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 05.03.2017 15:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
Zde odkaz:
http://physics.mff.cuni.cz/kevf/s4r/plazma/
magnetohydrodynamický generátor.

Předmět: Re (9): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Lukáš Čeřovský
Datum: 05.03.2017 16:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 119363
reakce na ...
To by ale ta fúze musela "hořet" trvale, ne? Pokud vím, tak v současné době se předpokládá nastartování fúze silným impulsem energie, načež reakce bude dál probíhat nějakou krátkou dobu a přitom uvolní velký impuls záření, které se v obalu přemění na teplo a ohřeje nějaké médium. Pak další impuls...

Kdyby by se pro pohon magnetohydrodynamického generátoru používalo ohřáté médium, tak je to zase jen tepelná elektrárna, akorát s vyšší účinností.

Předmět: Re (2): počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Tomáš tom
Datum: 02.03.2017 15:00 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Narovnání trhu něco stojí A po 60 letech dotované snahy o komerční rozvoj jaderné energie se znehodnotilo a způsobilo škod jen v ČR a ČSSR za daleko více než 440 miliard Kč. Ani A1 ještě není uklizená. A komerční zodpovědný provoz jaderného zařízení je stále nereálný a spíše naopak se požadované dotace a úlevy atomteroristy stále navyšují. Kdežto nové OZE konkrétně třeba FVE již od 1.1.2014 žádné kompenzace pro narovnání trhu (po 60 letech jaderných deformací) nepotřebují.

Z těch 440 miliard Kč jen velmi malá část šla skutečně na podporu skutečných OZE, většina z toho je daň za státem zorganizovaný tunel (za to jak lidé volí, dobře nám tak) a absurdní poplatky a doplňkové daně které jdou státu.
Navíc se ta takzvaná "podpora" už ani v roce 2013 ani nevyplatila a nešla legálně odmítnout, poplatky za provoz vlastního zdroje byly větší než "podpora".

Předmět: Re: počet zaměstnanců uranového průmyslu
Autor: Frank Pork
Datum: 27.03.2017 13:24 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 122963
reakce na ...
poučné. Mne by zajímal skutečný zmapovaný a změřený dnešní stav v citovaných lokalitách. Venku, uvnitř, pitná voda, výhled. Stejná priorita. Někdo se bude snažit to prohlásit za tajné a zaméct pod koberec. Je to jen o lidech.

Předmět: Porovnání
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.03.2017 07:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Očekávám obdobně kvalitně zpracovaný článek o možnostech bezjaderné energetiky. Pozor jaderné zdroje dávají energii 24 hod denně 300 dnů v roce.

Předmět: Re: Porovnání
Autor: Tomáš tom
Datum: 02.03.2017 15:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
A to je ten právě ten problém, mizerná regulace jaderných zdrojů a nutnost spolupráce a jejich zálohování přečerpacími elektrárnami které nejsou zohledněny v ceně jaderného zdroje a produkované elektřiny.
Všechny nové OZE již musí mít velmi rychlou regulaci v celém rozsahu výkonu pro podporu sítě a pokud dodávají do sítě i dobrovolnou smlouvu s obchodníkem kde buď obchodník přebírá zodpovědnost za odchylku nebo při nadbytku elektřiny zaplatí výrobce sankce pokud něco dodal do sítě a nereguloval.
A navíc nepodporované OZE od 1.1.2014 dodávají levnější energii než jaderné, třeba až o 500 Kč/MWh levněji než je cena na burze, to je průměrně kolem 0,3Kč/kWh:
https://www.cez.cz/firmy/cs/vykup-elektriny-z-decentralnich-zdroju.html

Předmět: Re (2): Porovnání
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.03.2017 19:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Který zdroj bude dodávat v noci za bezvětří?

Předmět: Re (3): Porovnání
Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2017 23:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
"Jednoduché jak facka". To se bude udržovat (neekonomicky) na 40% tepelný zdroj uhlím přes den aby v noci jel na 100%. Ono se to tak v podstatě někde i dělá.

Předmět: Re (3): Porovnání
Autor: Tomáš tom
Datum: 03.03.2017 07:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
Mám obavy že jádro to nebude. Pokud by měli v jaderkách regulovat výkon a dodávat jen v noci za bezvětří, tak si nevydělají ani na výplaty i kdyby prodávali za cenu přes 100eur/MWh, protože při cca 90eur/MWh se již začíná vyplácet akumulace a bude to ještě lepší (pro jádro horší). Zvláště když ani při trvalém 100% výkonu nejsou schopni hradit škody a plně za ně zodpovídat a jak dopadne likvidace a co z dlouhodobě nebezpečnými a toxickými odpady také ještě nikdo neví.
Uvědomte si také že OZE jsou v ČR v současnosti značně uměle brzděny v rozvoji byrokracií a absurdními poplatky, povolený výkon bez těchto absurdností je jen do 10kW. A v celé EU jsou brzděny daní na dovoz fotovoltaických panelů.

Předmět: Re (4): Porovnání
Autor: Vladimír Křen
Datum: 03.03.2017 10:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Motáte nesouvisející věci do sebe. Na jedné straně je okamžitá cena za el. energii a na druhé straně je regulační schopnost zdroje. Zatím nikdo nevyřešil akumulaci o dostatečné kapacitě která by dokázala nahradit klasické zdroje el. energie. Klasické zdroje regulují už ze své podstaty s nerovnoměrností 5%. Jakou nerovnoměrnost mají obnovitelné zdroje?

Předmět: Re (4): Porovnání
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 03.03.2017 18:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 123987
reakce na ...
To je právě problém, který způsobují především FVE a také o něco méně VtE (ne všechny OZE). Nutí ostatní zdroje pracovat "jen když nesvítí a nefouká". To znamená neekologicky (fosilní paliva v teplé záloze) a také draze.

JE samozřejmě (na rozdíl od OZE) odpovídají za odchylku dodávky a navíc nemají přednost odkupu, jako OZE.
JE také někdy dodávají třeba za těch 0,3 kč/kWh, případně i za zápornou cenu. Záleží to na typu kontraktu a aktuální ceně na burze.
Je potřeba porovnávat průměrnou cenu, případně náklady na výrobu. Malé domácí FVE si mohou někdy dovolit dodávat za tak nízkou cenu jen jinak nevyužitelné přebytky, když vydělají na tom, že pokryjí co nejvíce vlastní spotřeby za elektřinu, kterou by jinak museli nakoupit třeba za 3-5 kč/kWh.
Při prodeji přebytků za cenu 0,3-0,5 kč/kWh si na sebe sice nevydělají, ale zase je to přece jen o něco více, než nula.

Pořád uvažujete jen tu lepší variantu, kdy je elektřiny nadbytek.
V tomto případě lze např. FVE jednoduše (na rozdíl od JE) vypnout.
Ovšem daleko horší vartianta je nedostatek elektřiny. Zvláště to hrozí při vysokém zastoupení výroby elektřiny ve FVE a v zimě.
Nejenže taková FVE dostane pokutu za nedodání. To by byl jen její problém, případně obchodníka, který za ni přbírá odpovědnost (žádný zisk a ještě pokuta).
Reálně hrozí v lepším případě velmi vysoká cena elektřiny při nevýrobě ve značné části zdrojů.
Ovšem pravděpodobnější scénář je, že záložní zdroje se při nízkých cenách elektřiny a výrobě jen "když nesvítí a nefouká" nevyplatí udržovat. Nikdo je nebude chtít provozovat. A tedy síť a a následně celé hospodářství zkolabuje.

P.s. Zatím známá a technicky i ekonomicky proveditelně provozovaná akumulace je jen krátkodobá. To je případ denní akumulace. FVE z poledne na večer a u JE z noci na den.
Ale není to proveditelné z léta na zimu. Lépe řečeno technicky je tu P2P, ale nevychází to ekonomicky ani při několikanásobném navýšení ceny elektřiny v zimě.

Pps. už jsem to psal několikrát. Ani OZE neodpovídají za celou možnou škodu.
Je např. Vltavská kaskáda plně finančně zodpovědná (pojištěná) na možné protržení hráze a zničení celé Prahy a značné části Čech? Samozřejmě, že ne. Viz nedávný případ z Ameriky, kde k tomu nebylo daleko.

Předmět: Re (5): Porovnání
Autor: Lukáš Čeřovský
Datum: 05.03.2017 00:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 119363
reakce na ...
Domnívám se, že energetická bezpečnost se musí řešit v každém případě pomocí většího množství decentralizovaných zdrojů, například paroplynových elektráren. I taková JE může být náhle odstavena nebo může dojít k poruše na páteřním rozvodu. Podobně jako evakuační výtahy mají záložní zdroje, i když jsou napájeny z bezpečné JE. V takovém případě má zabezpečení elektřiny pro důležité provozy přednost před náklady na investici a udržování takových elektráren. I kdyby měly běžet jen měsíc v roce. Méně důležité provozy se pak budou muset uskrovnit. Jako když naši "slovanští bratři" uprostřed zimy omezili dodávky plynu.

Předmět: Re: Porovnání
Autor: Jozef Homola
Datum: 02.03.2017 18:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
http://www.pozitivnisvet.cz/energie-temer-zadarmo/
Už ty energetické problémy měly skončit v roce 2012 spuštěním výroby miliony kusů zařízení E-CAT. Zatím však nahání Andrea Rossiho jako podvodníka. Nula od nuly pošla, rok se píše 2017 a internet byl zaplaven miliony jalových příspěvků.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czXXL ocelové haly LLENTAB mohou poskytnout klientovi i úžasnou reklamuVinylová podlaha: Podklad, pokládka a netradiční aplikaceNa pečovatelské byty nebo bezbariérové domy půjde 300 mil. KčPostup odvzdušnění otopné soustavy