Diskuse ke článku: Spotřeba tepla a denostupně

Autor článku: Ing. Josef Hodboď, redakce
Plné znění článku: Spotřeba tepla a denostupně
Anotace článku: Roční vyúčtování tepla a energií za vytápění je ideální příležitostí k porovnání s minulými lety. Bez zahrnutí klimatických vlivů však není porovnání objektivní. Proto se používá metoda denostupňů. V základní verzi není metoda složitá a i pro rodinný dům může poskytnout využitelný výsledek.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
DenostupněVáclav Kopal10.03.2017 07:54
DenostupněVáclav Kopal10.03.2017 07:54
Dostupnost klimatických datKarel Srdečný09.03.2017 13:22
Správný výpočet nákladůIngJosef Vávra09.03.2017 11:53
"Divím se recenzentovi"Jozef Homola09.03.2017 07:34

Příspěvky
Předmět: Denostupně
Autor: Václav Kopal
Datum: 10.03.2017 07:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Hodnocení spotřeby a potřeby tepla podle denostuňů je zastaralá metoda z doby kdy vrcholem výpočetní techniky bylo logaritmické pravítko a tím pádem i stejně nepřesná.
Dnes patří doba termodynamickým modelům, které berou v úvahu všechny faktory (je jich hodně) ovlivňujícím spotřebu tepla.

Předmět: Denostupně
Autor: Václav Kopal
Datum: 10.03.2017 07:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117229
reakce na ...
Hodnocení spotřeby a potřeby tepla podle denostuňů je zastaralá metoda z doby kdy vrcholem výpočetní techniky bylo logaritmické pravítko a tím pádem i stejně nepřesná.
Dnes patří doba termodynamickým modelům, které berou v úvahu všechny faktory (je jich hodně) ovlivňujícím spotřebu tepla.

Předmět: Dostupnost klimatických dat
Autor: Karel Srdečný
Datum: 09.03.2017 13:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104174
reakce na ...
Pasáž o teplotách ze stanic ČHMÚ je zavádějící. Pro rok 2016 a předchozí už ČHMÚ zveřejňuje jen průměrné hodnoty za jednotlivé kraje. To je v praxi nepoužitelné (v Peci pod Sněžkou jsou jistě jiné teploty než v Hradci Králové).
Kdo chce vědět, co ČHMÚ za peníze daňových poplatníků naměřil, musí jim hezky zaplatit.
(ve výpočetní pomůcce Denostupně na TZB-info jsou data pouze do srpna 2015)

Předmět: Správný výpočet nákladů
Autor: IngJosef Vávra
Datum: 09.03.2017 11:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 124442
reakce na ...
Řeším temperování rodinného domu kousek za Prahou. Pro tento účel jsem instaloval řadu teploměrů měřících teplotu venku, v podkroví, v přízemí i v základech. Ani v této zimě nebylo třeba zapnout topení. Teploty v domě se nule pouze těsně přiblížily i když venku byly teploty až -18°C. Matematický model teplotních průběhů situaci potvrdil a zároveň ukázal, kde jsou úvahové chyby jak v ekvitermní regulaci tak ve výpočtu denostupňů.
Pro snazší pochopení nejprve vypočteme o kolik stupňů se zvedne teplota domácnosti vlastním provozem. Například pobyt čtyř lidí generuje cca 500W při spánku a dejme tomu 500 W topí průměrně elektrospotřebiče. U domu s TZ 5 kW pro dT 30K to znamená "topení" o 1/5*30=6 stupňů. Je tedy jasné, že topit se začíná při poklesu venkovní teploty pod 14°C (pokud chceme doma 20°C) a "dotopit" není potřeba 6 stupňů, ale pouhý jeden, když je venku 13°C. Obdobně při venkovní teplotě 0°C je třeba dotopit pouze 14stupňů. O dalších 6 stupňů se postará ostatní spotřeba.
Ve výpočetní pomůcce pro správný výpočet tedy musíte zadat D14 a že chcete doma topit ne na 19, ale na 14°C. Pak je výpočet relevantní.
Ještě zajímavější je zjištění, jak moc rostou náklady na vytápění se změnou uživatelské teploty. Každý stupeň znamená změnu nákladů o 9%, pokud do nákladů počítáme i ostatní spotřebu. Pokud ji nepočítáme, je nárůst nákladů na vytápění s každým stupňěm ještě vyšší.
Ověřit si to můžeme správným vyplněním tabulky. Například Karlov 2014/2015 pro teploty 20°C/20°C je 3228 DS a pro 19°C/19°C pak 2958 DS. To je pokles o 9,1% z celé spotřeby.
Ze spotřeby pouze na vytápění to je pak 14°C/14°C 1660 DS a 13°C/13°C 1450DS pokles o 14% pro ukázkový dům.
Ještě lze namítat, že nejsou uvažovány sluneční zisky. Bohužel při slunečních ziscích současně bývají noční mrazy a z hlediska vytápění je celkový vliv v podstatě nulový. Pokud bude zájem, poskytnu datové soubory včetně numerické modelace budovy pro lepší analýzu skutečných dějů. Obyčejně se totiž dějí věci obyčejné. S pozdravem Vávra.

Předmět: "Divím se recenzentovi"
Autor: Jozef Homola
Datum: 09.03.2017 07:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100172
reakce na ...
Tento článek má velmi omezenou platnost. Denostupně tak jak jsou zde podané pro většinu domů nesedí (13°C) a už ani pro paneláky v drtivé většině zateplené. Dokonce zde nesedí ani v tabulce (odkaz na Ing Vavřičku) udaná výhřevnost tranzitního plynu, protože je to chybně opisované a nemá to kdo akutalizovat.

Například Výhřevnost plynu
35,87/3,6 = 9,96 kWh/m3

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czDešťovka: Žádosti již první den překročily finanční limity dotaceJak bezpečněji bydlet - konference ESTAV.cz a TZB-info na veletrhu FOR ARCH 2017Nestárnoucí a stále trendy vnitřní žaluzieŽivotní prostředí dnes spustí Dešťovku, je v ní 100 milionů