Diskuze ke článku: Nízkoenergetický rodinný dům "N E D"

PH Petr Hlásek @petr.hlasek166 před 14 roky

Na webu www.toolscomp.cz jsem v seznamu literatury našel knihu, která o této problematice pojednává. Koukněte se na www.toolscomp.cz/literatura/nizkoenerget…

LN Ladislav Nepraš @ladislav.nepras před 15 roky

Krásné diskuse - než jsem stavěl, tak jsem zde hodně čerpal. Velmi mnoho kalkulací, strašení s přehříváním, propagace solárních systémů, tepelných čerpadel, ... a málo již bydlících. Po první zimě v patrovém domku na Vysočině s cca 140 m2 mám spotřebu (6kW kotel na vodu - vytápění přes vzduchotechniku) celkem 3400 kW plus troška dřeva v krbových kamnech :-). Příjemné ne? Pasiv by byl lepší, ale vyšší pořizovací náklady jsem v okamžiku rozhodování odmítl - a neřeším to. NED a PD není nic složitého a extrémně nákladného - jen pohlídat technologické postupy a materiály.

KP kocina petr @kocina.petr131 před 15 roky

LN Ladislav Nepraš @ladislav.neprasta spotreba je prijemna,ale nesouhlasim uz s tou troskou dreva.to musel byt poradny kopec.na vysocinu jezdim.mame tam pribuzny,tak vim jak tam vypada zima.konkretne Černovice u Tabora.(Lidman+Lidmanka)
porizovaci naklady v pripade pasivu jsou srovnatelne s klasikou :-)
chtelo by to vice info i o skladbach sten.
jinak jsem rad,ze se ozval nekdo z praxe.

MK Miroslav Král @miroslav.kral916 před 16 roky

Jaky je vas nazor na montovane domy od firmy Dennert (www.massivhaus.cz) Nerad bych uvazoval o nejakem dalsim panelaku. Ma nekdo vlastni zkusenost ?

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 16 roky

MK Miroslav Král @miroslav.kral916Při prvním zběžném pohledu mě vpravo v modrém poli zaujala formulace "výstavba je permanentně bez přestávky pod dozorem nezávislých stavebních znalců firmy DEKRA."
Perfektní, ne? Jen nevím,jak může být někdo nezávislý,když je placen firmou... Z této drobnosti usuzuji, že mají promyšlený marketing a snaží se člověka zblbnout.
Mám perfektní léčbu ledovým ohněm, originál postup, máte zájem?
Stránky jsou německy důkladné, v dalším hledání žádná chyba. Pokud by to byla pravda, mohla by to být dobrá volba.
Ale má moc vysokou spotřebu energie na vytápění. Až budete v důchodu, bude to bolet peněženku.

MK Miroslav Král @miroslav.kral916 před 16 roky

Pred 5 lety jsme dokoncili rekontrukci starsiho RD. Jiz nikdy vice (rikal jsem si), jestli bude nejake priste, tak zvolime vyzkousene a jednoduche reseni. To priste se asi blizi a ja zjistuji, ze jsem se hluboce mylil, kdyz jsem si predstavoval, ze si vybereme nejaky NED (kvadr, pultova strecha, prosklena jizni strana). Pri procitani ruznych diskuznich skupin me jima hruza. Cozpak na trhu neni "typovy" nebo "modularni" projekt pro NED ? Jestlize ne, tak jsem tedy vazne v pr....

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 16 roky

MK Miroslav Král @miroslav.kral916Ale nejste. Stačí se seznámit se stavebními firmami, které se na pasivní domy specializují. Žádná jich více než 20 nepostavila, ale některé se k tomuto číslu blíží. Projekty mají a tím pádem i kontakt na projektanty, kteří je vytvořili. Buď si potom obejdete projektanty, nebo si domluvíte prohlídku některého již stojícího domu a potom jdete za jeho projektantem. Je pravda, že opakovaný projekt bude mít již vychytáno více drobností, které by mohly znepříjemňovat život.

JC Jakub Cintl @jakub.cintl před 16 roky

Řešil někdo umístění předokenních rolet?

MČ Milos Čonka @milos.conka před 17 roky

Zajimalo by me,jaka je tolerance na provadeni zdeni z tvarnic ytong.Tolerance na svistlist i vodorovnost v mm/m?
s pozdravem Milos Conka

MČ Milos Čonka @milos.conka před 17 roky

Zajimalo by me,jaka je tolerance na provadeni zdeni z tvarnic ytong.Tolerance na svistlist i vodorovnost v mm/m?
s pozdravem Milos Conka

MČ Milos Čonka @milos.conka016 před 17 roky

Zajimalo by me,jaka je tolerance na provadeni zdeni z tvarnic ytong.Tolerance na svistlist i vodorovnost v mm/m?
s pozdravem Milos Conka

TH Tomáš Hrbek @tomas.hrbek996 před 17 roky

Je to spíše otázka k výrobci,ale vzhledem k tomu že němčina není má silná stránka,obracím se na uživatele.Se zakoupením (a připojením) kotle řeším problém s regulátorem tahu FR 124 firmy Honeywell.Na přiloženém schéma je uvedena dvojí stupnice-údajně černá a bílá-v závislosti na poloze montáže.V mém případě jsou bohužel obě stupnice bílé barvy,nevím tudíž kterou z nich mám využívat v případě montáže vodorovné.Poradí někdo barevné rozlišení?Děkuji.

JA manželé Jana a Pavel Dvořákovi @manzele.jana.a.pavel.dvorakovi před 18 roky

Chystáme se stavět RD s cihlových bloků POROTHERM 44 STI P8 s tepelným odporem R 4,57m2/KW-1.
Je tento odpor zdiva dostačujcí pro vytápění rekuperací nebo tepelným čerpadlem s kombinací krbové vložky?
Která z variant je výhodnější, popř. jaké kombinace pro vytápění by byli vhodné??

Předem Vám děkujeme za odpověď.
S přáním hezkého dne Dvořákovi

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 18 roky

JA manželé Jana a Pavel Dvořákovi @manzele.jana.a.pavel.dvorakoviVážení pokud to myslíte se stavbou vážně, přečtěte si všechny články a hlavně diskuse na tomto serveru týkající se stavění, vytápění, úspor a všechny diskuse k nim. Z otáky soudím, že byste měli znát více, než jen to, na co se ptáte.

OL Olda @olda567 před 18 roky

Opravujeme stary dum. V mistnosti je stara klenba, kterou bychom radi zaizolovali (shora, zevnitr chceme klenbu zachovat). Jak to nejlepe udelat?

Dale pak izolujeme podkrovi. Pouzivame kameninovou vatu mezi krokve. Pro zmenseni tepelnych mostu jsme chteli tramy a krokve nastrikat PU penou (tepelny odpor je vyssi nez u vaty). Neni to scestna myslenka (dychani dreva, kondenzace...)?

Diky za pripominky, Olda

MK Michal Kučera @michal.kucera před 18 roky

Zajímalo by mne , zda někdo řešil umístění sauny v pasivním domě ?
Jsme amatér , ale nejde mi dohromady filosofie finské sauny s dokonalou izolací bez tepelných mostů.
Finská sauna potřebuje čersvý vzduch s přívodem v úrovni kamen (na dřevo s vrstvou kamenů ) a s odvodem vzduchu za lavicí v opačném rohu (úhlopřičně )
PD zase potřebuje ojekt bez tepelných mostů.
Jak pak využít po skončení saunování "odpadní" teplo ?
Jak umístit ?

MA Maros @maros před 19 roky

Neviete mi niekto povedať, ako je to s prehrievaním NED, PD v horúcich letných mesiacoch?
Myslím NED, PD s minimálnou akumuláciou stien, postavene technológiou MED, thermomur, poprípade K-kontrol, ...

Plánujem stavať v blízkej dobe RD a pozdávali sa mi tieto stavebne techniky bez TM.
Momentálne pracujem v zahraničí a bývame v robotníckych bunkách montovaných zo sendvičových panelov vyplnených PPS – čiže niečo podobné ako chcem použiť, ale verte že počas dňa (vonkajšia teplota 30 – 33 C) sa v tom nedá vydržať ani 2 minúty a to môžete vetrať koľko chcete.
Samozrejme, že idem použiť rekuperáciu s núteným vetraním a zemný register, ale obavám sa, že to v horúcich letných dňoch nebude stačiť, obzvlášť keď mám väčšinu okien na J, JZ. Keď mi je v zime doma chladno, dám si tepláky a sveter ale pred horkom a dusnom sa neschovám.

MATE NIEKTO SKÚSENOSTI S BÝVANÍM V NED – PD POČAS HORÚCICH LETNÝCH DNÍ? BUDE STAČIŤ ZEMNÝ REGISTER NA CHLADENIE DOMU?

Nerád by som minul ušetrené peniaze za kúrenie v zime na elektrinu v dodatočnej klimatizácii, ktorú si budem musieť kúpiť, aby som mohol v mojej „polystirenovej krabici“ s oknami na J vydržať aj v lete.

Uvedomujem si tiež že v našom klimatickom pásme bude priemerná letná teplota v budúcnosti asi len rásť.

Budem rád, ak niekto rozptýli moje obavy, hlavne niekto, kto v podobnom dome už prežil horúce leto.
Ide mi hlavne o účinnosť toho zemného registra spolu s riadeným vetraním.

Maros

DE Daniel Eliasik @daniel.eliasik před 19 roky

MA Maros @marosV prvom rade musíte zabrániť nežiadúcim tepelným ziskom v lete. Ide hlavne o tepelné zisky slnečnou radiáciou cez nechránené okna na západe, východe a juhu (v tom poradí).

Tých možností je viacero od architektonických, cez technické až po prirodzené. Záleží to od vašich podmienok, váš autor PD,NED domu by to mal vedieť a vyriešiť.

Riešiť nežiadúce tepelné zisky strojovým chladením je hrubou (bohužial častou) chybou pri projektovaní domu.

LA Laurinova @laurinova před 19 roky

Chtela jsem se zeptat jak nejlepe vyresit odvetravani NED. Planujeme domek s odporem cca 5 kW a podlahovkou, tudiz budeme muset odvetravat. Libila by se nam i rekuperace, ale bez teplovdusneho vytapeni. Pri celkovem souctu teplovzdusne vytapeni s rekuperaci vzduchu vyjde na domek okolo 170.000,-. Chtelo by to nejake levnejsi reseni. Pripada Vam to jako dobra varianta? A jak nejlevneji resit vymenu vzduchu? Dekuji za Vase rady. Laurinova

.V p.Vonka @p.vonka před 19 roky

LA Laurinova @laurinovaVážená paní Laurinová,
Váš nízkoenergetický RD je nutno větrat nuceně, s rekuperací účinnosti do 90%. To je již v Evropě standard. Firma Atrea s.r.o.nově dodává i běžné větrací jednotky (ne teplovzdušné!) s výkonem do 250 m3/h; s účinností ZZT 90%; a EC motory a by-passem velikosti 750x450x350 mm. Jednotku lze umístit libovolně (na půdu, pod strop, na stěnu) a připojit na běžnou zásuvku. Rozvody potrubí průměru 160 až 125 mm z plechu, lépe z plastu, lze osadit na půdu, do podhledů, případně i do podlahy. Ještě k ceně systému: podlahovka vychází až 1.100,- Kč/m2, k tomu nutno přičíst náklady na samostatný větrací systém ... Integrovaný teplovzdušný systém pak vychází určitě levněji.

S pozdravem

Ing. Petr Morávek, CSc.
Atrea s.r.o.

LA Laurinova @laurinova před 19 roky

Dobrý den,
Potřebovala bych poradit s výpočtem tepelného odporu domu. Existuje nejaký vzorec? Děkuji za pomoc Lenka Laurinova, e-mail: laurinova at imporium.cz

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 19 roky

LA Laurinova @laurinova https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vyp…

TZB-info - Prostup tepla vícevrstvou…

Výpočet Prostup tepla vícevrstvou neprůsvitnou konstrukcí umožňuje určit tepelný odpor a součinitel prostupu tepla konstrukce dle platných norem a výsledek porovnat s požadavky aktuální ČSN 73…

RK Radim Koutňák @radim.koutnak před 19 roky

Je v naší legislativě někde dáno co je to nízkoenergetický dům a jaké hodnoty měrné potřeby tepla musí splňovat aby se mohl nazývat nízkoenergetickým? Ve Stavebních listech 9/2004 se v článku Aplikace principů udržitelné výstavby ... (str.15-18) píše: "... potřeba tepla na vytápění obou objektů splňuje základní požadavek na nízkoenergetickou budovu, tj. je menší než 15 kWh/m2a. ... Roční měrná potřeba tepla na vytápění podle ČSN EN 832 je u bytového domu UBD 22,4 kWh/m2a, u rodinného domu URD pak 36,4 kWh/m2a." Není v těchto hodnotách nějaký rozpor?

MV Milan Votava @milan.votava před 20 roky

Hledame firmu na stavbu domu v P9 (celkova plocha 180 m2)z Veloxu. Projekt mame. Stavebni povoleni take. Delame vyberove rizeni. Poslete prosim nabidky na email stavba.domu at seznam.cz . Hledame SPOLEHLIVOU a KVALITNI firmu na urovni.

.V p.Vonka @p.vonka před 20 roky

plastový hPS protiproudý - 287x570 mm, výška 325 mm, průtok 110 m3/h při delta p = 35 Pa, účinnost rekuperace = 90% (!) (bez kondenzace) - 3.800,- Kč (bez DPH).

Petr Morávek, ATREA

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

treba to nekoho bude zajimat,jen to preposilam.

- mámě novostavbu, 2 zimy přitápíme krbem; je to senzace, vůbec neváhejte! Původně jsme si mysleli, že ho budeme mít tak jako pro atmosféru, což jsme přehodnotili týden po nastěhování (stěhovali jsme se, už když byla venku zima). Chtěli jsme tedy vývod jen do komína, architekt nás tehdy přesvědčil alespoň na rozvod do ložnice, která je nad obývákem. Teď nás mrzí, že jsme si tehdy nenechali ty rozvody víc promyslet, protože jsme si na ten krb tak zvykli, že přes všchno to nepohodlí s manipulací se dřevem a popelem ho považujem za plnohodnotnou součást topení.
Máme pl. kotel celý den na 18°C v celém domě; když přijdeme večer domů, tak zapálíme krb - okamžitě je teplo v obýváku (máme jej také spojený s kuchyní) a začne se ohřívat ložnice nad obývákem+chodba, která se tedy nevytopí, ale "zavlaží" se (máme krb umístěný uprostřed půdorysu, zády do chodby). Takže máme okamžitě (cca 30 min.) velmi teplo tam, kde jsme a než jdeme spát, tak máme teplo i v ložnici (samozřejmě nás to stálo několik týdnů pozorování, kudy teplo proudí.......takže třeba v ložnici je nejvíc teplo, když jsou otevřené dveře atd. - prostě různé fyzické zákony ). Když přiložíme tvrdé dřevo, než jdeme spát, tak hoří cca do 4 do rána, a ještě ráno máme opravdu teplo. Teplotu 18°C celou zimu neměníme, jen ve dnech, kdy jsou fakt tuhé mrazy (těch bylo letos asi 10).
Nedokážu to vyčíslit, ale určitě uspoříme za topení plynem - i když to nebyl původní úmysl.
Vynikající je také např. když jsou v létě takové studené dny, jako třeba minulý týden - večer se udělala zima, tak jsme podpálili krb a okamžitě bylo teplo, navíc tak dlouho, jak potřebujeme, bez nutnosti topit přes den, když nejsme doma. Krbem tedy topíme každý den, od září až do teď, i ve studené dny v létě.

- údržba: tak to je fakt otrava - dennodení vynášení popela a čištění skla (to je každý den z poloviny černé); dělá to partnere, kterého to baví každé ráno, ale když tu nebyl, tak jsem akorát denně vynesla uhlíky (jen nahrubo shrnula lopatkou), popleník jsme vysypala tak jednou za 3 dny; a sklo jen jednou týdně, mne to zas až tak nevadilo, že je černé. Jenže pak jsem objevila čistící prostředek (můžu ti kdyžtak najít a poslat značku), kterým to jen stříkneš, utřeš, hotovo. Jinak se to čistí popelem rozpuštěným ve vodě, to sklo se tak uvnitř krbu časem nějak upraví (nevím co - obrousí? chemie?), takže černá míň a míň - ale nikdy ne tak, že jako vůbec.
Nošení dřeva přes celý byt jsme vymysleli "fikaně" - zkoušeli jsme různé ty koše a kovové nosiče, ale ze všech padaly odřezky a kusy kůry; nakonec jsme v Ikee koupili veliký hliníkový (lehký) květináč, ze kterého nic nepadá a navíc hezky vypadá. Dřevo je nutné nechat dobře vyschnout, pak ani krb není tak špinavý a samozřejmě lépe hoří. Dřevo nakupujeme přímo od lesníka, není nijak drahé.

- značka: máme my i naši známí vložku zn. Laudel; my jen otvírací z boku, známí mají vzhledově stejnou, ale dvířka se dají zasunout nahoru, takže mají jakoby otevřený krb - ale použili to jen jednou, protože jim to kouřilo do bytu a to jim vadilo, takže říkali, že zbytečně vyhodili peníze (bylo to o dost dražší)

- tepelné čerpadlo: je sice fakt úsporné v provozu (a ekologické), ale má dvě úskalí: náklady na vrt a náklady na rozvody. My jsme si dokonce čerpadlo pořídili (ještě ho máme), ale těsně před stavbou topení jsme si nechali projekt přepočítat a odborník nám upřesnil počet radiátorů tak, že bychom je měli okolo všech pevných zdí (máme totiž hodně prosklených), což by jednak asi hodně divně vypadalo, jednak by to bylo dost drahé - ta teplota totiž není nijak vysoká! No a cena vrtu - ta závisí na vlastnostech podloží pozemku - nás by stál asi 30 tisíc, ale znám i lidi, kteří jej pořídili za 100. To tepelné čerpadlo je módní záležitost, když jsme se zajímali, jak se staví v Záp. Evropě, tak jsme se dověděli, že v domech bývá často projektováno topení (rozvody i přípojka)tak,aby šlo přípojit na dva a více zdrojů - el., plyn, solární, pevné palivo... a vždy se používá ten, který je momentálně výhodnější. Takže my zatím plyn+dřevo a jsme připraveni pořídit si příp. el. kotel.

ŠÁ Šálek @salek před 20 roky

proč spořit tak složitě, a nevyužít jiného vytápění, které nani tak náročné na spotřebu a je možno tento dům vytopit cca za 4000-4500 kc za rok, neverite, podívejte se na stránky www.ihs-its-cz

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

ŠÁ Šálek @salekAle clovece, ked pouzijete elektricky priamy ohrev vzduchu tak mate ucinnost tu istu a to pri nakladoch 100x mensich (aspon v pripade mojho domu) ako pri pouziti infracervenych vykurovacich panelov...

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

Pane Moravku (alebo aj hocikto iny zasvateny do tejto problematiky) mohli by ste mi, ako zasvatena osoba, povedat ako sa odlisuju ucinnostou dva protiprude vymenniky, pricom v jednom pripade by bol pouzity tvrdeny PS (co je pripad vymennikov vasej firmy) a v druhom pripade by bol pouzity hlinik? (uvazujme rovnaku hrubku materialu, rovnaky prietok vzduchu, rovnaku plochu, rovnaky objem...). Jestvuje nejaka rovnica na vypocet a mohli by ste ju uverejnit?
Bol som toho nazoru, ze hlinik ako material s tepelnou vodivostou cca 1500 krat vacsou bude podstatne lepsim materialom na vymennik. No stretol som sa s nazorom, ze na vodivosti v tomto pripade az tak nezalezi kvoli tepelnej vodivosti vzduchovej vrstvy tvoriacej sa v blizkosti platni...

.V p.Vonka @p.vonka před 20 roky

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580U tenkostěnných rekuperačních deskových výměníků skutečně již nezáleží na použitém materiálu (při tloušťkách desek 0,08 - 0,15 mm). Součinitel tepel. vodivosti hliníku je 200 W/mK, pro hPS lze uvažovat lambda = 0,16 W/mK, ale podstatné pro výpočet zůstávají pouze řádově vyšší odpory při přestupu tepla mezi povrchem desek a proudícím vzduchem (převrácená hodnota k součiniteli přestupu tepla alfa). Podstatnější efekt je výrazně nižší relativní drsnost povrchu hPS vůči Al a tím vyšší odolnost proti znečištění, a dále velmi vysoká korozní odolnost hPS proti účinku vody a chemikálií (např. v bazénech a odsávání z chemických provozů).

Petr Morávek, Atrea

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

http://www.porfix.sk/
presnejsi tvarnice nez YTONG,akorat jsou sedive, je to porobeton.

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

PK petr kocina @petr.kocinaNo to pochybujem, mal som moznost porovnavat a presnost bola porovnatelna. U porfixu sa mi nepaci ze sa pridava aj popolcek. Radsej pekny biely porobeton... a perodrazka. Porfix sa s nou predava tiez, neskoro som si vsimol...

PA Pael @pael před 20 roky

Vypadá to jako polystyren, ale to snad není možné?
http://www.legalett.com.pl/glowna2.htm
przekroje/fundament
cykl budovany

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

PA Pael @paelMate pravdu je to PPS. Ale to su zaklady... Asi kvoli odizolovaniu od zeme. Dalej sa zda ze pokracuju masivnou stavbou s dodatocnym zateplenim.

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

k Re (14): Dřevostavby, vzdělávání, tepelné mosty: P. Cap, pisal co bude v dome pouzite, ale naozaj bude? Ja som tiez planoval rozne veci a nakoniec som od nich ustupil.

Napriklad som mal najprv v dome objemny osemuholnikovy vyklenok a nad nim taku diamantovu strechu. Vypadalo to pekne. Aj cena takej strechy. Bola by cca dvojnasobna... zateplenie toho utvaru by bol horor s tepelnymi mostami. To bolo vtedy ked som este chcel stavat NED a nad nutenym vetranim som v ziadnom pripade neuvazoval...

Potom som zarovnaval rozne vyklenky (okrem toho velkeho lebo bol naozaj krasny) aby som znizil narocnost stavby. Ale aj vyraz sa menil, uz to nebolo celkom ono...

Nakoniec pred asi 1.25 rokom prisla manzelka z napadom nemat kurenie, co ona sice myslela ako zart, ale ja som o PD nieco vedel. Povedal som jej ze to by islo. Tak som zacal studovat PD blizsie. Po asi tyzdni som jej povedal ze to nemusi byt ani o moc drahsie nez klasicky dom, ze vlastne mozeme oproti nami planovaneho NED usetrit. To uz bola tymto napadom unesena(vystudovala enviromentalistiku). Lenze ked som sa pozrel na nas dovtedajsi projekt tak som jej povedal: S takymto riesenim to bude drahe, treba zrusit vyklenok, treba dat prec balkonovy vklenok, nemozeme mat klasicke balkony ale vonkajsie ocelovo drevenu konstrukciu... atd.

Dala sa vsak nahovorit a nasledne sme pozreli na internete niekolko katalogov. Najviac sa nam pacili tri domy. Z tych troch domov som spravil jeden, a musim povedat, ze sa tato fuzia podarila. Maximalne vyuzity priestor, maximalna jednoduchost... Len som v priebehu pol roka este poupravoval velkosti okien a este stale menim usporiadanie vzduchotechniky. Zmeny su nevyhnutne. Optimalizacia je nikdy nekonciaci proces. No dobre, skonci vtedy ked bude vzduchotechnika napevno zabudovana.

Stavebny material- najprv som uvazoval o Porotherme alebo o Hebeli, a 15 cm PPS. Po mensich zlych skusenostiach s tehlou som ju zavrhol nadobro. Hebel bol vystriedany Isorastom, no ked som nasiel cenu tak som sa vratil spat k Hebelu. Potom som objavil tatramat2000 ten sa vsak po kratkom case od objavu prestal vyrabat, nasledoval LANG, a nakoniec MED. Nelutujem, asi mam najlepsiu alternativu.

Strecha- zateplenie vlnou som pred par mesiacmi zmenil na PPS. S utesnenim si uz nejako poradim. Hlavne ze PPS nie je citlivy na vlhkost. Cena PPS je taktiez o dost vyhodnejsia.

Hrubka dodatocneho zateplenia obvodovej steny je 25 cm, ale v poslednom case uvazujem ci by nebolo dobre zmensit o 5cm... Usetrim cca 18000skk, a stena bude stihlejsia (mensie zatienenie okna) No neviem... Asi lepsie dat tych 25cm...

Okna: lavirujem medzi Heat Mirror sklami a trojsklami... ramy plastove 6komorove Internova 6000, alebo investovat do viackomorovych o nieco drahsich? Prekrytie ramov izolaciu ciastocne vylepsi...

Rekuperator je kapitola sama o sebe. Ako skusam stale nove riesenia sposobu vyroby vymennika tak ma napadaju stale nove variacie (Ostatne prislusenstvo asi kupim od f. Systemair -www.systemair.cz , alebo www.systemair.sk) Aj material vymennika. Al plech(alobal) sa da pouzit to som uz vyskusal. Pokusam sa ho vsak lisovat na ozubenych valcoch aby som ziskal trojrozmernu siet kanalikov v ktorych prudi vzduch proti sebe v susednych kanalikoch a nielen v susednych vrstvach. Trha sa... Obchadzam problemy s trhanim- eliminovat sa takmer podarilo, ale sem tam sa stale este pretrhne. Zda sa, ze pomaha zmena uhla zubov a mastenie... Atd... Pozeram sa po moznosti urobit vymennik z folie na balenie potravin- mozno to pojde... Na taketo vymyslanie mam este cca 1 rok cas, potom uz musim mat vymennik aby som mohol rekuperator zostavit.

Zmeny sa skoncia az to bude vsetko stat. Tazku hlavu si pre to nerobim.

AS ATREA sro @atrea.sro před 20 roky

Přeji Vám všem hezký den z fy. ATREA. Chtěl bych tímto příspěvkem navázat na Vaši plodnou debatu a zkusit reagovat ve velmi obecné rovině na vaše některé náměty - především odpověď na cenu, zaregulování a naši koncepci provedení využití ZR:
1. Cena zemního registru - není to nutná součást VZT systému. Pokud se ho ale rozhodně stavebník rozhodně realizovat, je možné ho pořídit v rozsahu od 27 - 35 tis. Kč. Provádí ho stavební firma, která obvykle provádí i základy objektu (na ní také záleží konečná cena).
2. Cena systému od naší firmy - v zásadě jste všichni v obraze
3. zaregulování a nastavení systému - v žádném případě na toto zaregulování nechce naše firma monopol. Po republice vzniká síť servisních pracovníků, kteří toto nastavení do provozu ("zaregulování) budou provádět. I některé montážní firmy toto provádí a mají vše zahrnuto v ceně díla. Jedná se o to, že každý dům je jiný, jednotka DUPLEX RD(RB,RC) je stejná = nutno ji nastavit dle konkrétních požadavků na větrání, topení atd. Každý přívod do místnosti je jinak dlouhý, popř. z jiného materiálu (průřezu). Nepřál bych Vám zažít příjezd na stavbu, kde do malé pracovny (cca 2,5 x 3 m) je přiváděno jednou vyústkou přiváděno 150 m3/h a do vzdálenějšího obývacího pokoje pak 40 m3/h. Zákazník vždy požaduje za své peníze dokonalé provedení. Teplovzdušné cirkulační vytápění je této republice relativně nové a každé negativní provedení se velmi špatně napravuje. Přitom stačí, aby se unifikovanými průměry provedený rozvod správně nastavil. A skutečně není problém, aby někdo z Vás (s oprávněním elektro a vybavem rozumným zařízením) toto nemohl provádět.
4.Sání z fasády a zemního registru - navrhujeme toto rozdělení z důvodů využívání kapacity země. V případě, že je např. venku teplota 15°C, není rozumné sát přes ZR. Je předpoklad, že dům nepotřebuji chladit (samozřejmě v závisloti na provozu domu) - pokud bych tedy "šel přes ZR, pak na výstupu u jednotky VZT budu mít teplotu cca 10°C. A pak bych dohříval v domě. Zároveň zem kolem ZR otepluji - její chlad budu v horkém létě potřebovat.Umístěním fasádní sací mříže na jižní fasádě bych právě z tohoto důvodu moc nedoporučoval - nahřátím stěny od slunce přivádíte ohřátý vzduch do systému. Někdy to může být výhodné, někdy ne.
Děkuji Vám za trpělivost při čtení tohoto velmi dlouhého psaní a těším se na Vaše podměty, na vazbu kterou potřebujeme. Bedlivě tuto debatu sledujeme.
Martin Jindrák - ATREA

PB Petr Becak @petr.becak621 před 20 roky

AS ATREA sro @atrea.sroDobry den,
mohu se zeptat, jaka je zivotnost rekuperacniho vymeniku, na co je nachylny a jak se popripadne cisti? Kdyz k necemu dojde, je to stavebnice, takze vymenim jen par dilu nebo je to vcelku jen jeden dil? Pocitejme vymenik na 100 m3/hod.
Dekuji za odpoved.

.V p.Vonka @p.vonka před 20 roky

Nemyslím, že pro EPD (energeticky pasivní domy) je cirkulace zbytečná. Zapomínáte na případ domu bez obsazení (režim temperování), kdy je zbytečné větrat, dále na požadavek "rychlého zátopu" po delší odstávce, dále na rozvod zisků soláru a krbu, případně zátěže "party" v jediné místnosti a požadavku "přirozeného chlazení" zemním registrem, kdy jsou nutné podstatně vyšší průtoky vzduchu něž při pouhém větrání.

Petr Morávek, Atrea

PS Peter Svancarek @peter.svancarek580 před 20 roky

.V p.Vonka @p.vonkaV pripade nepritomnosti v dome vypnem vetranie. Bude musiet stacit privetravanie cez netesnosti, ktore bude dufam, na co najnizsej urovni. Po prichode sa vetracie jednotky znovu zapnu.
Nie je to problem pre dom bez mechanickeho vetrania, tak to dufam nebude problem ani pre dom s mechanickym vetranim.
Pripad "party" sa u mna neocakava velmi casto(mozno tak raz do dvoch mesiacov), a ani to nie velkej nakolko mnou stavany dom nebude velky.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471 před 20 roky

Reaguji na příspěvek p. Čápa. Jsem momentálně již z diskuze odpojený, protože článků bylo moc a skoro nic jiného jsem nedělal, než je četl, takže pokud někdo bude chtít přímo mě, nejde spojení na www.e-c.cz (mejl roman at e-c.cz).
Parotěsná fólie nechrání dům jen proti pronikání páry z interiéru do exteriéru (přitom v konstrukci může kondenzovat, zvláště v místech tepelných mostů, a to i bodových, tedy např. různé svorníky, hřebíky...) ale i proto, aby dům byl vzduchotěsný, přitom vzduchotěsná zábrana by měla být i na vnějším líci tak, aby nedocházelo k zafukování mezi desku v interiéru a tepelnou izolaci. Pokud se zvenku použije jako větrná zábrana materiál s velkým difuzním odporem (například různé pojistné hydroizolace, které sice jsou difuzně otevřené, ale difuzní odpor mají dost velký), musí být parozábrana taková, aby tuto konstrukci vyvážila. Viděl jsem už poměrně dost domů, kam foukalo dovnitř a nebo docházelo k provětrávání mezery mezi sádrokartonovou deskou a tepelnou izolací (oboje mám nasnímáno termovizí). Tyto protivětrné zábrany pochopitelně nemusí být na bázi fólií, ale musí být těsné (mám zkušenost, že sádrokarton bez prasklin tak také fuguje). Řečnické otázky: K té tepelné ztrátě 3,5 kW - to je pravděpodobně bez větrání?
K tepelným mostům a jejich kvantifikaci - počítal jste je v dovu (lépe tří) rozměrném poli? Proč chcete řešit podlahu jako lehkou s TI z ovčí vlny? Myslím, že beton na polystyrenu (a na tom třeba prkna) je levnější a lépe se provádí. Navíc nebudou žádné škvíry, kde by mohla proudit vlhkost pod podlahové desky a tam způsobovat plísně apod.)
Zdraví
Roman Šubrt

RČ Radek Čáp @radek.cap před 20 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471Pokud jde o vzduchotěsnost domu, spáry mezi deskami jsou vypěňovány PUR pěnou, vnitřní i vnější desky ( já osobně bych se radši vyhnul PUR pěně v interiéru, na fasádní desky ji ale dám určitě). Tyto spoje jsou navíc přetaženy lepicí maltou a perlinkou. Přijde mi, že zhlediska vzduchotěsnosti je toto řešení minimálně stejně kvalitní, jako folie z interiéru ( která samozřejmě plní funkci i parozábrany), kterou mi v ČR asi žádná firma nenaaplikuje tak, aby opravdu fungovala, jak má, provedení je velmi citlivé na technologickou kázeň, všichni vědí, jak to u nás chodí, že.
Pokud jde o tepelné konstrukční mosty ve stěně, v mém konkrétním případě je toto myslím dost dobře ošetřeno tak, že svislá nosná trámová konstrukce je oboustranně opatřena laťovým roštem, mezi nímž je opět izolace, takže mosty tvořené konstrukcí jsou překryty. Navíc, vše je opět překryto z obou stran Stramitem, ani to není zanedbatelná izolace ( dohromady ekv. 2x2 cm miner. izolace).
Těch 3.5 kw je skutečně bez větrání, ale taky v tom nejsou započteny solární zisky (velká jižní a jihozápadní okna), ani vnitřní tepelné zisky.
Beton na polystyrenu - nechci vůbec betonovou podlahu, zaprvé nechci zatahovat mokrou technologii do suché výstavby, za druhé jsem se rozhodl, že chci mít podlahu teplou, bez akumulačního efektu, o ten se dostatečně postará Strammit, navíc přínos tepelné akumulace v dobře zatepleném domě je velmi diskutabilní a spíš si myslím ,že zaleží na způsobu užívání domu, zvycích obyvatel, jednoduchá odpověď asi neexistuje. Já jsem se rozhodl zateplit základovou desku zespod
polystyrénem, kvůli posunutí rosného bodu, na beton potom přijde trámkový rošt, vyplněný vlnou a na něj dřevěná podlaha.
Zdravím

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471 před 20 roky

.....

RC Roman Chudaš @roman.chudas před 20 roky

Zajímavý materiál pro stavbu dřevěného domu je na www.ekopanely.cz Jedná se o desky z lisované slámy z obou stran potažené pap. lepenkou.
Po dotazech na firmě i u stavební firmy, která s těmito panely má dle výrobce nejvíce zkušeností jsem se mimo jiné dozvěděl skladbu stěny. Ta je 58mm panel - 120mm Orsil - 58mm panel. Výsledné R včetně vlivu trámů 4,32. Zajímavé na tom je to, že nikde nepoužívají parozábrany. Tvrdí, že takto je zeď plně provětrávaná. Zvenku i zevnitř je pak běžná povrchová úprava, tj perlinka, omítky. Desky se před aplikací další vrsvy natírají penetrací. Zkušku vzduchotěsnosti ještě nikdy neprováděli. Je toto vhodné řešení pro NED? A jak to bude s paropropustností, když se dodatečně zateplí min. vlnou nebo polystyrénem? Je venkovní omítka dostatečně paropropustná?

Desky nejsou na perodrážku jako u OSB desek, ale lepí se k sobě PUR pěnou. Místa řezů se začisťují samolepicí lepenkovou páskou. Je má obava ze stráty těsnosti vydrolením PUR pěny oprávněná?
Děkuji za reakce.

RČ Radek Čáp @radek.cap před 20 roky

RC Roman Chudaš @roman.chudasPane Chudaši,
teď jsem si všimnul Vašeho příspěvku ohledně Stramitu. Před chvílí jsem poslal do diskuze info o domku, kde budou tyto panely použity. Pokud budete chtít o nich něco vědět, zkusím odpovědět, z vlastní zkušenosti vím, že informací zejména o způsobu použití moc není, v ČR jsou asi 4 firmy, které s ním pracují programově, pokud budete od nich chtít dů OK, ale jinak je to něco jako součást jejich firemního know how. Ale něco o tom přece jen vím. Minimálně to, že je to nesmírně sympatický materiál za slušnou cenu.

JV Ing. Jiří Vičan @ing.jiri.vican před 20 roky

Dorý den,

můžete mi přiblížit co znamená věta ve Vašem článku "Sdružení EPS ČR, výrobců zpěňovatelného polystyrénu motivuje klienty režijní cenou tepelně izolačních materiálů."

Děkuji

ZU zuzula @zuzula před 20 roky

p.Kocina tu je môj mail dvoranova at penta.sk,keby ste bol taký dobrý a ozval sa mi, rada by som sa Vás spýtala na nejaké veci ohladne Heblu.Dakujem Z

RC Roman Chudaš @roman.chudas před 20 roky

Už někdo zvažoval, že by zveřejnil své plány na stavbu domu na internetu a nechal je projít otevřenou diskusí? Existuje někde něco podobného? Chápu, že by se těžko našli dva lidé se společným názorem na celý dům, ale snad bys se tak dal aspoň teoreticky postavit "ideální dům". Hlavně při tom myslet na peněženku.

JS Josef Smola @josef.smola před 20 roky

RC Roman Chudaš @roman.chudasPane Chudaš,hned úvodem děkuji za zajímavé podněty do diskuse.Poptávané informace by měl do značné míry naplnit avízovaný seriál spracovním názvem - "nízkoenergetické dřevostavby" publikovaný od léta na tomto portálu. Přestože se jeho konkrétní podoba teprve rodí měl by tématicky pokrýt celou sféru vzniku domu a možná úskalí od legislativy přes projekt, realizaci až po provoz. Novinkou by byl pohled odborníků různých profesí vždy na stejné téma.

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

pokud bude nekdo stavet NED ci obycejny RD z wienerbergeru,tak bude muset pouzit pri zdeni jejich "termomaltu" jinak ztrati pri obycejne malte cca 30% tepelneho odporu pri SI blocich.
jenze ta jejich termomalta stoji tusim 200kc/pytel a ubezpecuji vas,ze 100 pytlu vam na hrubou stavbu stacit zrejme nebude :-((
vyresili jsme to tak,ze zhruba doprostred bloku davame polystyrenovy pasek siroky asi 5cm.jedna deska 1cm silna stoji v OBI tusim okolo 7kc.vyjde to takto podstatne levneji a rekl bych,ze efekt je skoro stejny :-)
dosahnete takto preruseni tepelneho mostu malty.

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

ted jsem se dozvedel docela slusnou novinku.jeste jsem se s ni nestacil seznamit,ale vypada to zajimave.
www.vedag.cz

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471 před 20 roky

Tato diskuze je velmi zajímavá a myslím si, že negativní zkušenosti s některými výrobci i projektanty jsou zajímavé a jistě by bylo dobré uvést jmenovitě i projektanty, aby se jim ostatní mohli vyhnout.
Budu reagovat na několik věcí:

1. - polystyrén mezi krokve - vzniklé spáry, i když mají rozměr několik mm jsou poměrně podstatné a i když jsou z obou stran utěsněné, vede jimi značné množství tepla.

2. Stavba dřevostavby svépomocí - je to o spolupráci s projektantem, který y měl vědět co, jak a proč udělat. A stejně bude několik míst, které bude nutné řešit za pochodu (alespoň takové mám zkušenosti z minulých projektů a realizací). Ostatně každá dřevostavba realizovaná svépomocí musí vycházet z možností a požadavků realizátora.

3. při nuceném větrání neplatí zásada, že je nutné řadit vrstvy z interiéru od vrstvy s největším difuzním odporem po nejmenší. To je blbost, tato zásada stále platí, protože při +21°C a při relativní vlhkosti vzduchu 50% v interiéru je částečný tlak vodní páry p“d = 1243 Pa a v zimním období, kdy je venku –15°C a relativní vlhkost 84%, je částečný tlak vodní páry p“d = 139 Pa. Rozdílem těchto tlaků se vodní pára tlačí skrz konstrukci ven. (cca 1 kPa !!!)

4. Vzdělávání projektantů je velký problém. Kdo chce, ten se vzdělává, ostatní na to kašlou. Ono také při ceně projektu rodinného domu 15 000,-Kč nelze očekávat, že jej bude provádět člověk, který čtvrtinu pracovní doby stráví sebevzděláváním (a to by bylo potřeba). Pokud tedy investoři budou tlačit na levné projekty a stavební projektanti na to budou přistupovat, není možné očekávat žádné sebevzdělávání.

5. Tepelné mosty. Pokud někoho zajímá, kolik tepla uteče různými tepelnými mosty, máme jich asi 20 na našich internetových stránkách www.e.c.cz Zajímavý je vliv anizotropie cihel THERM (tedy to, že nemají ve všech směrech stejné tepelně izolační vlastnosti)
Zdraví
Roman Šubrt

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471Nesouhlasím s bodem 1, vzduch, pokud nemůže proudit, je velmi dobrý izolant (viz. dvojsklo nebo všechny běžné izolační materiály). Máte pro Vaše tvrzení nějaké argumenty?

RC Roman Chudaš @roman.chudas před 20 roky

Zdravím všechny diskutující.
Již delší dobu sleduji TZB-info. Důvod? I já bych rád bydlel ve svém samozdřejmě NED RD.
Po dlouhodobém zvažování jsem dospěl k názoru, že postavím RD dřevěný (systém montovaných domů). Těď ovšem stojím před otázkou zda na klíč nebo svépomocí. Už slyším, že další laik, co si chce něco zkoušet a že mi to spadne na hlavu a hlavně ty "tepelné mosty". A to je právě důvod, proč toto čtete. Obracím se na vás s dotazem na vaše názory na dřevěné domy (vynechávám srubové stavby), na jejich úskalí a přednosti, zda znáte nějaký kvalitní zdroj informací na toto téma, na co si dát při stavbě zejména pozor apod. Zatím si myslím, že je v této oblasti pole nezorané, aspoň co se týká informací pro svépomocnou stavbu. RD bude obdélník 15,2 x 12m, typu bungalov, střecha 30° jako obytná půda, podsklepená kuchyň 4x4m, vytápění Atrea+IZT, zateplený základ, dotačná venkovní izolace. Předem děkuji za reakce.

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

nevim jestli o tomhle vetsina lidi vi,ale je to docela sikovny.
www.ekostyren.cz

PB Petr Becak @petr.becak621 před 20 roky

PK petr kocina @petr.kocinaTohle vypada velmi dobre, dalo by se to pouzit misto polystyrenu pod podlahu, jaky je souc. tep. vodivosti teto smesi s betonem?

PA Pael @pael před 20 roky

Zajímavý souhrn je na http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_pa…

ST stofanak @stofanak před 20 roky

Mám otázku do diskusie. Tento dom má strechu riešenú s izoláciou -citujem- tepelnou izolaci tvoří 150 mm minerální vaty mezi dřevěnými nosnými prvky a 200 mm souvislá vrstva z pěnového polystyrénu EPS. Aké sú Vaše skúsenosti? Pýtam sa hlavne Vás ktorí ste to robili vlastnými rukami. Je vhodné dať túto kombináciu, alebo čisto vatu? A.....odvetranú alebo neodvetranú šikmú strechu?
Ďakujem.

PA Pael @pael před 20 roky

ST stofanak @stofanakTaké nad izolací přemýšlím a řešení nevidím.
Sláma by byla ideální z hlediska likvidace domu a zátěže přírody, ale zeď by musela být snad metrová a nikde by nesměla vlhnout...
Se skleněnou a minerální vatou se hůře pracuje, a kdo ji bude likvidovat? A jak?
Tak zbývá polystyren. Jak moc je hořlavý, i když je v samozhášivá úprava? Bude prostě třeba ho obestavět.
Hezký den přeji.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471 před 20 roky

Je velmi zajímavé sledovat diskuzi. Bohužel jako energetický konzultant, který radí běžným stavebníkům musím konstatovat, že mým snem je setkávat se s projekty novostaveb alespoň na té úrovni, aby splňovaly současné požadavky normy na tepelné izolace. Za posledních asi 8 let, kdy toto intenzivně dělám, jsem viděl desítky, možná stovky projektů a setkal jsem se pouze se dvěma projekty, kde jsem mohl konstatovat, že normy jsou splněny. Bohužel některé stavby vedou až k extrémům, který jsem popsal již ve svém minulém diskuzním příspěvku. (Vnitřní povrchová teplota -4,5°C !!!)
Chyb v projektech je skutečně velmi mnoho a ještě další vždy přidá stavba, tedy stavební firma a zedníci. Bohužel ne každý je schopen si stavbu postavit svépomocí a proto toto doporučení jako univerzální není možné. Osobně mám dobré zkušenosti s tím, když je stavba navrhnuta z takového systému, který zedníkům není vlastní. U cihel Therm zedník vždy vezme kladívko, když potřebuje cihlu zmenšit a nikoliv pilu. Také tuto zeď dolepí čímkoliv, od cihel CDm, přes cihly plné až po střešní tašky. Pokud se však navrhuje sendvičová stavba, obvykle se zedník s tímto druhem stavby nesetkal a tak se i zeptá, jak má co udělat. Navíc je jednoduchá vizuální kontrole - nosná zeď je - dům stojí. Tepelná izolace je - vidím ji po celém domě, přizdívka (nebo tenkovrstvá omítka je - vidím ji.
Obdobná situace je i u staveb z betonových cihel s vnitřním zateplením či u sendvičových dřevěných panelů (musím ale nidět tepelnou izolaci, nebo musí jít o stavbu od renomované firmy, např. Hoco).
Ještě poznámku k zimní zahradě. Tento způsob se prosazoval před několika lety a vypadalo celkem rozumně, že bude šetřit tepelnou energii. Bohužel se postupem doby ukázalo, že přínos není takový, aby se zvýšené náklady na stavbu zaplatily. Z celkového pohledu na spotřebu energie se dokonce může ukázat, že zimní zahrada vlivem množství zabudované (šedé) energie je z pohledu celoživotní spotřeby energie domem nevhodná. Je to ale zajímavý architektonický prvek a rozšiřuje používání domu v létě. Takže zda ji stavět či nikoliv záleží na majiteli objektu a jeho nárocích na dům, její existence nemůže být primárně vyvolána úsporou energií.

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471s tou zimni zahradou se alespon shodnem.mam na to stejny nazor.v praxi je to ale mnohem horsi,nez si vetsina lidi vubec uvedomuje.
jsem zednik amater a vetsinu si udelam sam a podstatne lepe nez ti "profici",ale smutne je kdyz musim opravovat i projektanta :-((((

PK petr kocina @petr.kocina před 20 roky

jsem jen zvedav na vysledky.proc se tam ale cpe zimni zahrada tomu jsem dost dobre neporozumel. mohu si ji udelat primo v obyvaku zvetsenim pevnych oken s trojitym zasklenim.
jeste by me zajimalo zdali by mi vyrobci taky neposkytli slevu na polystyren :-) (vice jak kamion),tentokrat pro PD (pasivni dům).

JS Josef Smola @josef.smola před 20 roky

PK petr kocina @petr.kocinaZimní zahrada, jak je v článku uvedeno, je nevytápěná, konstrukčně od domu oddělená a má funkci pasivního kolektoru tepla. V zimě umožňuje naakumulované teplo přepouštět přirozeně klapkami do obytných místností v podkroví, (nebo nuceně v rámci systému teplovzdušného větrání a vytápění). V letním období se přebytečné a nevyužitelné teplo odventiluje "střešními" okny do exteriéru. Z architekonického hlediska rozšiřuje obytnou plochu a oživuje vzhled domu o netradiční prvek. Stavebnicová koncepce NED jí umožňuje realizovat na přání klienta i dodatečně, případně se obejít i bez ní.

MD Marek Dudák @marek.dudak před 20 roky

Oceňuji počin autorů. Myslím, že v současné situaci domácího stavebnictví je určitě osvětově přínosnější dokumentace "obyčejného" nízkoenergetického domu (který může být skutečně zpracován téměř katalogově), než výstavba atypického pasivního domu na míru stanovišti a investorovi. Lze tím ukázat, že postavit úsporný dům je docela jednoduché a nevyžaduje to žádné Hi-tech speciality.
Zajímalo by mne pouze, jakou přidanou investici představuje založení na pěnovém sklu v případě tohoto domu. Právě tento prvek totiž považuji za technicky sice optimální, ale poněkud nákladný. Osobně bych jej použil až v případě lepšího standardu než stávajících 50 kWh/m2a například u domu pasivního.
Za ještě luxusnější považuji vzhledem k energetickému standardu využití soláru a aktivní akumulační stěny, což považuji za zbytečně složité a nákladné, možná i investičně nenávratné. Zejmána akumulaci tepla ve vnitřní stěně nerozumím, pakliže je celá stavba z vápenopískového zdiva s obrovskou akumulací.
Jinak ale držím palce a moc se těším na přístup realizační firmy, která je podle mne největším potenciálním zdrojem potíží v nískoenergetickém stavění.

PA Pael @pael před 20 roky

Nosná zeď není lehká. Uvažovali jste boční izolaci základů zvenku polystyrenem do hloubky 1 m? Jaký by byl rozdíl v ceně a tepelnkém odporu?

JS Josef Smola @josef.smola před 20 roky

PA Pael @paelV projektu NED je aplikované boční zateplení XPS,(perimetrem)a zároveň oddělení nosného zdiva od základů vrstvou pěnoskla. Jednotlivé detaily budou postupně publikovány po dohodě se Sdružením EPS

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

Zaráží mě nepoměr mezi izolací střechy (20+15 cm) a izolací vnější stěny (20 cm). I když započítám tepelné mosty vytvářené dřevěnou konstrukcí ve vrstvě minerální vaty, pořád je izolace střechy o dost lepší než izolace stěny - má to nějaký konkrétní důvod?

JS Josef Smola @josef.smola před 20 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.sporAutor má správný postřeh. Ve skladbě svislých obvodových konstrukcí jsme se však maximálně chtěli přiblížit parametrům běžné výstavby (cca 450 mm). 200 mm izolace + 250 mm zdivo, Jistě lze na izolacích stěn přidávat, ale snižujeme (při shodné vnější půdorysné stopě) výrazně vnitřní plochu, vznikají další problémy např. s hloubkou ostění a mírou osvětlení a oslunění obytných místností. U střechy naopak nejsme prostorově limitováni a navíc se z hlediska provádění jedná o složitější konstrukci, kde lze předpokládat ve větší míře technologickou nekázeň.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471 před 20 roky

Publikovaný nízkoenergetický domek je jistě řešen velmi zdařile. Bohužel se u něj vyskytuje jedno místo, které ze svého pohledu vidím jako velice problematické, a sice tepelný most (tepelná vazba) u rohového okna. Tento architektonicky velmi zajímavý prvek je obtížně řešitelný a to nejen v místě styku dvou na sebe kolmých oken, ale i v místě parapetu. Domnívám se, že se autoři tímto problémem zabývali pouze okrajově a že zde je z hlediska tepelné izolace vybudováno problematické místo jako ústupek architektonickému řešení. Vím, že toto je problém, který lze dořešit změnou konstrukce při zpracovávání realizačního projektu, domnívám se však, že je nutné ukazovat neustále místa problematická z hlediska tepelných mostů. S podobným architektonckým řešením jsem se setkal u jednoho činžovního domu hrazeného z obecního rozpočtu. Dům byl postaven koncem 90. let a obyvatelé si na bydlení v něm právem stěžují. Právě v tomto detailu je výpočtová povrchová teplota v interiéru -4,5°C a v zimě se v tomto místě skutečně tvoří v bytě led. V současné době se dům opravuje nákladem 12 milionů korun.
Roman Šubrt

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor před 20 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt471V nabídce jedné z firem vyrábějící hliníkové okenní profily (tuším Reynaers?) jsem viděl řešení rohového napojení skel, které spadalo do kategorie 1.0 podle DIN 4108, tj. U maximálně 2 W/(m2K). Není to sice žádný zázrak, ale povrchová teplota v interiéru -4.5 stupně pak rozhodně nehrozí.

PA Pael @pael před 20 roky

Už někde stojí?
Co by bylo třeba ještě změnit, aaby se z něj stal pasivní dům? V Německu i Rakousku se takové staví - a ne jenom experimentálně. Je škoda stavět nízkoenergetické, pokud by bylo možné stavět passivní.
Hezký den.

JS Josef Smola @josef.smola před 20 roky

PA Pael @paelV současnosti končí výběrové řízení na zhotovitele pilotního projektu. Zahájení stavby koncem května? Vyřizuje sám klient pilotního projektu,postup stavby s komentářem bude pravidelně publikován na www.epscr.cz
Pasivním domům brání dle mého soudu řada faktorů .Mj. nedůvěra stavebníků, relativně vyšší náklady a tím delší doba návratnosti, ale i nesnadný výběr kvalitní stavební firmy. Znamenalo by to cca 2x zesílit vrstvu izolace oproti pilotnímu projektu NED, množství velmi nestandardních detailů v tuzemsku nevyzkoušených. Tento víkend jsem věnoval prohlídce rozestavěných domů kolem Průhonic = drtivá většina firem si není schopna poradit ani s běžnou výstavbou.Technologická nekázeň, rozsáhlé tepelné mosty, neznalost mnohdy elementárních stavitelských zásad...

Vyhledávání

Diskuze ke článku: Nízkoenergetický rodinný dům "N E D"

Nejnovější příspěvky

TZB-info - Prostup tepla vícevrstvou…