Diskuze ke článku: Fotografie k seriálu Energeticky úsporný rodinný dům v praxi
Autor článku: Ing. Miroslav Hořejší Plné znění článku:Fotografie k seriálu Energeticky úsporný rodinný dům v praxiAnotace článku: Obrazová dokumentace je doplňkem ke čtyřdílnému seriálu, který byl na portálu TZB-info publikován počátkem roku 2004 a byl věnován popisu řešení stavby a TZB u reálného rodinného domu. Pozornost je věnována především řešení problematických detailů.
Všude jsem se dočetl, že ukončení padorábrany na pozednice se dělá tak, že se na pozednici nalepí páska na kterou se přilepí parozábrana a ta se pak lištou dotlačí k pozednici. Mám možnost parozábranu přilepit k pozednici na kterou pak budu lepit ORSIL NF. Myslím že tohle řešení by mělo být stejně dobré jako dříve popsané.
Poznámka k foto: Izolace šikmé části střechy s roštem pro sádrokarton. Chudák majitel. Chybí zde fólie parozábrany, která by měla být 2.5cm min. od sádrokartonu(pod lištami, což u typu C lze obtížně). Použití sádrolišt typu C je tedy nevhodné, lepší je typ HUT štoubovaný přímo na lišty na krokvích, na nichž je přisponkována nepropustná parozábrana, např. od JutaDvůrKrálové. Také se mi často stává že ,,sádrokartonářské" firmy používají levnější průhlednou lepící pásku na spojování těchto folií. Ta bohužel po čase zcela rozleptá fólii!!! Což je stejné, jako by tam žádná nebyla. Nevyplatí se tedy ušetřit stovku na kotoučku proti originální černé lepící pásce Jutafol(SP1).
p.Fučík, môžem Vás poprosiť o komentár čo vlastne na tej fotke je? Nejako sa mi to nevidí. Zdá sa mi, ako by tam bola priamo pod krokvami nejaká fólia a na to ten človek skrutkuje vertikálne CD profily?
Keď už Vás mám "na linke" a robíte často s Jutafolmi, aké by bolo podľa Vás porovnanie trvanlivosti (plasty tu nie sú na veky) Jutafolov s a bez hliníkovej vložky a fólie Delta Reflex od Dorkenu. Delta Reflex je jedna z najdrahších parozábran ale mal som ju v rukách a zdá sa mi, že hliníková vložka je najhrubšia z fólií, čo som videl. Hliník by mohol vydržať o niečo dlhšie. O reflexnú schopnosť fólie mi nejde - preto uvažujem či dať medzi izoláciu fólie bez hliníkovej vložky alebo tam dať parozábranu s vložkou z dôvody väčšej trvanlivosti - nie som chemik.
Parozábrana tam zapomenutá není, ale byla osazována až po pořízení uvedené fotky. Parozábrana byla v tomto případě přilepena oboustrannou lepící páskou na C profily a přes ni teprve přišroubován sádrokarton.
Uznávám, že montáž parozábrany přes hotový rošt není úplně ideální řešení, ale na závadu to také není. Instalace i vše ostatní bylo plánováno tak, aby skrz parozábranu nemusely být žádné prostupy a nedošlo k jejímu narušení. "Díry" do parozábrany jsou tedy pouze v místě prošroubování sádrokartonu na rošt, ale tomu se nevyhnete ani u vámi popisovaného řešení, kde je zase parozábrana prošroubována skrz profil do krovu.
Z Vaší fotografii není úplně zřejmé, zda jsou svislé profily pro sádrokarton šroubovány přímo na krokve nebo do nějakých prken, která jsou vyvěšena pod krov. Pokud je to přímo na krokve, potom to neřeší tepelný most v místě krokví a navíc je pravděpodobně použita nedostatečná tloušťka tepelné izolace. Tedy pokud není osazena ještě izolace nad krokvemi.
Za lepší řešení považuji použití vodorovného roštu - viz. přiložené foto od Rockwoolu.
Spodní bednění je na lištách, které jsou spojeny nástavky s krokvemy. VIZ Skladba střechy A- 45/45 z foto montáže lišt: - hliníkové šablony 60/100 - lepenka - bednění (prkna 2,5cm) - latě 6cm - propustný jutadach - bednění - krokve 18 + nástavce 22cm + lišty - vata 40cm - bednění - vymezovací podložky fólie 2cm - nepropustná fólie jutafol, slepené pásy přilepené ke zdi, a odřízlé až po montáži sádry a vybílení, poté necháno 1 zimu vydilatovat a pak překytováno silikonem. Po třech letech nikde ani prasklinka. - lišty rigips HUT 2,5cm, (vruty lepe s kluznou podložku dotažené momentovým klíčem / kvůli dilataci lišt po dřevě) - sádrokarton nehořlavý vodovzdorný 20mm (v rozích silikon, v ploše páska + sádra, přetmeleno2x, 1x finalka a zabroušeno) - nátěr omyvatelný brilant bílý
Lepší by byla fólie s hliníkem než plast. fólie s výztuhou. Odráží teplo jako zrdcadlo. My použili plast. fólii, protože to byl sponzorský dar od Juty. (jsem bývalý stavař, nyní jsem na vozíku a přistavoval jsem výtah). Máme velmi levná prkna, tak jsem je použili do střechy na tři odvětrávané vrstvy.
Předmět: Re (3): zapomenutá parozábrana? Autor: M. Hořejší Datum: 14.02.2006 09:33 odpovědětupozornit redakci
Díky za podrobné vysvětlení. Ještě bych se chtěl zeptat z čeho jsou udělány nástavce na krokve, které umožní vymezení prostoru 22 cm pro izolaci pod krokvemi.
Z obou boku krokví proti sobě (kolmo ke krokvi) jsou přišroubovány pásky(nástavky) d. cca. 42cm, š.20cm, tl.2cm z vodovzdorné překližky po roztečích 80cm na jejich konci je vsunuta lať stejné šíře jako krokev tl. 6cm a opět z boku prošroubováno. (Opět jsme využili materiál překližku, který jsme měli). Vyplněno vatou 40cm. Po té přišroubováno spodní bednění z prken 2,5cm. Kolmo k nim lišty na fólii, pak HUT profil, pak sádra. Mezera mezi krokvemi a podvěšenými latěmi je cca 20cm. Místo překližky lze použít např. i vruty se stavitelnými štouby Závitová tyče, atd. Dnes bych místo krokví použíl lepený nebo lépe sbíjený dřevěný nosník 7,5 x 50-70cm osazený hustěji než krokve, cca po 50cm. Z mých zkušeností je pod střechami s trojím bedněním s Al fólií a vrchním odvětráním v největších letních vedrech pohodový chládek. Naopak v zimě výborně izolují. Jednoduchou kontrolou je že na nich v porovnání s okolními střechami nejdélle drží a neodtává sníh.
Předmět: Re (2): zapomenutá parozábrana? Autor: Jan Pavlík Datum: 31.10.2008 07:00 odpovědětupozornit redakci
Jak jste řešili parozábranu a SDK v podkroví, aby skrz parozábranu nemusely být žádné prostupy pro elektroinstalaci a vzduchotechniku? Řeším takový problém, SDK budu mít cca 50cm pod kleštinami, skelnou vatu o síle 30cm musím umístit pod kleštiny, někde mezi tím parozábranu. Jediné řešení, které mě zatím napadá - dvojitý křížový rošt - se mi zdá dost složité. Poradíte?
Dobrý den, mám k Vašim řádkům pár dotazů, či připomínek. 1) na fotce já osobně parozábranu vidím. Nicméně taky vidím to, že vzhledem k tomu, že krokev u RD bude o výšce 120mm, možná 140mm, tak je jasné, že tloušťka tepelné izolace (TI) je nedostatečná. 2) neznám důvod, proč by měla být parozábrana minimálně 25mm od vnější plochy SDK. Zdá se mě to jako nesmysl, ale můžu se mýlit. Zkuste mě kdyžtak poopravit. 3) já osobně bych osobně volil tu variantu, že na krokve zespod bych našrouboval kolmo na krokve latě a kvůli omezení tepelných mostů (ikdyž u dřeva se dá těžko mluvit o tepelných mostech, když součinitel tepelné vodivosti lambda je cca 0,15 Wm-1K-1) a co nejmenší spotřebě řeziva bych latě umístil "na výšku", tzn. že větší rozměr půřezu latě bude kolmo k ploše střechy. 4) mezi tyto latě bych umístil druhou vrstvu TI (tloušťka aspoň 60mm) 5) přes tyto latě bych položil parozábranu. Mechanické kotvení bych volil co nejúsporněji, protože se parozábrana dodatečně a dostatečně přikotví pozdějšími vrstvami, což je SDK deska nebo závěs na CD profil - viz dále. 6) další vrstvu bych volil SDK přímo na dřevěné latě. Dřevo je ale z hlediska vlhkosti dost problematický materiál a mohl by se prohýbat a desky SDK praskat. Proto bych volil dvojité osazení SDK desek, popř. bych na dřevěné latě (mezi nimiž je vložena druhá vrstva TI) nakotvil závěs na CD profil a na něj samotný CD profil. 7) Poslední vrstvou je samotná SDK deska se všemi bandážovacími síťkami, se zabroušením tmele, atd. 8) zase su možná špatně informován, ale sádrolišty (lišty?) typu "C" a typu "HUT" neznám. SDK profily znám CD, CW, UD, UW. 9) jinak v jednom z dotazů byl popsán problém ukončení parozábrany u pozednice. Rozhodně bych nedělal to, že bych ji nějakým způsobem nalepil na pozednici a přes ni ještě kotvil TI. Mohlo by zde docházet k problémům s vlhkostí v TI (zhoršují se tepelné vlastnosti TI a dochází k dalším kondenzacím vodních par) na té parobrzdě. Problém nejde definovat všeobecně, poněvadž každá stavba má individuální řešení atikového zdiva, podhledu střechy atd. Rozhodně bych ale volil ukončení parobrzdy až za TI směrem od ext. k int. Technické řešení ukončení bych provedl skrz nějakou plechovou lištu, na kterou bych parobrzdu nalepil např. polymercementovým tmelem.
Jakékoliv názory na můj příspěvek uvítám na mém mailu.
tepelné odizolování komína od základové desky lze řešit jen velmi obtížně. Takže můj komín není odspodu tepelně odizolován nijak. Vnitřní průměr je 200 mm a celý komín (komínová tvarovka) je 400x400 mm.
ako ste spokojny zo vzduchotechnikou. nejake prakticke postrehy ako napr. 1. Aka je hlucnost 2. umiestnenie vyustok vyhovuje z hladiska pocitu prievanu? 3. ake je zanasanie filtrov vzduchu, ? 4. Urobili by ste na rozvodoch nieco inac? trasy rozvodov, material potrubi, atd. 5. Aka je celorocna spotreba el. energie na rekuperacne vetranie. 6. Vetranie vam bezi stale alebo sa vypina? kedy? 7. pri odsavani z kupelne nie je pocit prievanu?
Celkově jsem se VZT velmi spokojen a komfort bydlení je rozhodně nesrovnatelný s domem bez řízeného větrání. V domě se nevyskytují žádné pachy charakteristické pro jednotlivé místnosti podle jejich používání a podle jejich zařízení, jako je to běžné u všech domů bez řízeného větrání. Mimochodem tyto pachy každodenní obyvatelé domu vůbec nevnímají, ale určitě je všichni znáte z návštěv v cizích domech a bytech.
K Vašim dotazům: 1. Problém hlučnosti bych nechtěl v současné době hodnotit, protože aktuálně řeším s výrobcem větrací jednotky právě nadměrnou hlučnost ventilátorů. Po vyřešení odpověď doplním, aby nebyla zbytečně zkreslená aktuálním stavem.
2. Umístění výústek není vzhledem ke stavebním možnostem zcela ideální podle všech doporučení, ale z hlediska pocitu průvanu a subjektivního provětrání všech místností není s umístěním problém.
3. Filtry je potřeba cca po 1/4 roce oprášit a následně po 1/2 roce vyměnit. Zanášení záleží hlavně na tom zda se v domě dělá něco jiného než je běžné obývání domu. Nejvíce se filtry samozřejmě zanášely při dokončovacích pracech v domě (jakékoliv broušení, řezání a cokoliv co práší). Ale vzhledem k tomu, že 2 ks filtrů stojí asi 30,- jedná se o zcela zanedbatelnou položku v rámci provozních nákladů.
4. Nic zásadního bych asi na rozvodech neměnil. Trochu problematické je zaizolování rozvodů umístěných v patře nad stropem, ale to v podstatě moc jinak řešit nejde.
5. Celkovou spotřebu elektřiny na větrání bohužel nemám samostatně měřenou.
6. Větrání běží stále, ale reguluje se množství větracího vzduchu. V noci se přepíná do útlumového provozu a sníží se množství větracího vzduchu asi o 1/3. Úplně vypínám větrání pouze při odjezdu na delší dobu.
potrubí solárního ohřevu izolováno izolací z minerální vlny s krycí hliníkovou folií - to jako z duvodu moznych vysokych teplot?proc ne treba penovy polyetylen.
Zateplení pod terénem v místě jižní stěny, desky z extrudovaného polystyrenu XPS (tl. 6 cm, výška 50 cm) - na teto fotce je na stene zasuvka.to je instalovany do ty vaty?nemate strach,ze se casem utrhne.
Vadná okenní skla - šmouha uprostřed je námraza, která se vytvořila při -10 °C v meziskelním prostoru vlivem netěsnosti distančních rámečků - resil jste to reklamací?
Detail napojení dvou podlahových desek s dilatační spárou - proc jste to neresil podlahovou kryci listou.mate k tomu nejaky duvod?
Detail napojení sádrokartonového podhledu na okno v koupelně - zajimalo by me jestli ten sadrokarton nepraska ve spojich.oboum sousedum to praska.
Izolace solárního rozvodu: Pěnový polyetylen nelze v žádném případě použít, protože snáší teploty max kolem 90°C. Teplota na výstupu z kolektoru se běžně pohybuje nad 100°C, ale může se dostat i k 200°C. Místo minerální vlny lze použít izolaci ze speciálního kaučuku, která je při stejné tloušťce několikanásobně dražší (ale dá se použít i venku).
Zásuvka: Ano je instalována přímo v izolaci a drží dobře. Izolace zpevněná lepidlem se sítí je opravdu velmi tuhá.
Vadná skla: Ano uplatnil jsem reklamaci a všechna skla jsou již vyměněna. Napodruhé jsem volil distanční rámečky skel z nerezu namísto původního plastu. Na oknech je výměna vidět pouze tím, že silikon kolem skel není proveden úplně ideálně, ale je to vidět pouze na některých místech při bližším ohledání.
Napojení podlahových desek: Bez krycí lišty mi to přijde čistší řešení a není o co zakopávat.
Sádrokarton: Několik spojů sádrokartonu samozřejmě prasklo (asi jako všude). V celém podkroví je po 2 letech tak pět prasklin - všechny jsou vlasové velikosti, kterou je schopná překrýt malba. Podobně praskají i normální omítky ve většině novostaveb.
diky za odpoved,ale z toho solaru ta vystupni teplota mi moc nesedi.pri vyssich teplotach by se voda odparila (nebo by se natlakoval system a odfoukla by si do expanzky) a pokud je tam nejaky pripravek namrznouci smesi,tak by se eventualne mohla zvysit teplota vody ale jen o par stupnu.pri teplote vody 200st by musel byt v trubkach poradny tlak v radech MPa (cca od 5MPA nahoru).
Solární systém je ve studeném stavu natlakován na 0,2 MPa. Po zahřátí se tlak zvýší maximálně na 0,4-0,5 MPa. Pojistný tlak je 0,6 MPa.
Teplotu 200°C na výstupu z kolektoru jsem uvedl jako extrém. Letos v červenci se mi ale opravdu výstup z kolektoru ohřál k 200°C. Bylo to ale způsobeno hlavně nedostatečným tlakem v systému - došlo k vytvoření páry v horní části kolektoru, tím bylo zamezeno cirkulaci a bez cirkulace nedocházelo k odběru tepla. Teplotu 200°C ukazovalo jednak čidlo na výstupu z kolektoru a jednak došlo v místě výstupu z kolektoru k mírnému seškvaření kaučukové izolace, která má teplotní odolnost 175°C.
Jinak při teplotě 200°C je tlak syté vodní páry cca 1,5 MPa. Systém je ale naplněn nemrznoucí kapalinou Solaren, která má o něco vyšší bod varu (přesné tabulky pro Solaren nemám k dispozici).
Teplota výstupu z kolektoru za normálních okolností nepřekračuje 130°C.
Solární kolektory byly instalovány až dodatečně (1 rok po dokončení stavby), kdy jsem již nechtěl zasahovat do konstrukce krovu a střechy. Kolektory jsou navíc uloženy v horní části střechy, která není zateplena a ztráty ze spodní strany kolektoru by tedy stejně nepomohly energetické bilanci domu.
