Diskuze ke článku: Pasivní domy - výzva dneška

Autor článku: RNDr. Jindra Svobodová Ph.D. - Jitka Nováková - RNDr. Jiří Svoboda, DSc.
Plné znění článku: Pasivní domy - výzva dneška
Anotace článku: Desítky pasivních domů stavěných díky nadšení projektantů a investorů nemohou vyvážit desetitisíce komerčně stavěných tepelně-technicky špatných domů, které zcela zbytečně dlouhodobě zatíží naše životní prostředí i peněženky bydlících nadměrnou spotřebou energie. Říkají v závěru článku jeho autoři.

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!kocina petr28.04.2007 14:32
Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jiří Svoboda26.04.2007 11:32
Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jiří Svoboda26.04.2007 11:31
Re: cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jiří Hirš26.04.2007 10:29
cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!kocina petr28.03.2007 00:53
Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor27.03.2007 10:45
Re (12): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor27.03.2007 09:59
Re (12): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor27.03.2007 09:50
Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 21:43
Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 21:33
Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 20:59
Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 20:50
Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 20:33
Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 20:01
Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 18:22
Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 18:12
Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 17:47
Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 17:41
Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 17:38
Re (7): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 17:13
Re (7): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 16:05
Re (6): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 15:40
Re (6): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 15:26
Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 15:15
Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 15:06
Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 14:55
Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 14:53
Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 14:24
Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJiří Svoboda26.03.2007 14:23
Re (3): Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 13:44
Re (3): Vy*erte se na nízkoenergetický důmDavid xxx26.03.2007 12:25
Re (2): Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 11:53
Re: Vy*erte se na nízkoenergetický důmJaroslav Špor26.03.2007 11:28
Re: Vy*erte se na nízkoenergetický důmPetr Měchura26.03.2007 10:50
Vy*erte se na nízkoenergetický důmDavid xxx26.03.2007 10:40
Re (11): Z coho stavat?kocina petr07.02.2007 23:19
Re (10): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák06.02.2007 22:48
Re (9): Z coho stavat?kocina petr06.02.2007 17:15
Re (9): Z coho stavat?Jiří Svoboda06.02.2007 07:58
Re (8): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák05.02.2007 21:35
Re (9): Z coho stavat?kocina petr05.02.2007 20:27
Re (8): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák05.02.2007 19:58
Re (8): Z coho stavat?kocina petr05.02.2007 17:49
Re (9): Z coho stavat?kocina petr05.02.2007 17:48
Re (7): Z coho stavat?Jiří Svoboda05.02.2007 15:19
kontaktJir Sva29.01.2007 13:03
Re (6): NesmyslyJan Višinka29.01.2007 10:35
Re (8): Z coho stavat?Jiri holub24.01.2007 08:31
Re (7): Z coho stavat?petr kocina24.01.2007 01:52
Re (7): Z coho stavat?Vlado Abc23.01.2007 22:54
Re (6): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák22.01.2007 23:11
Re (6): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák22.01.2007 23:07
Re (5): Z coho stavat?petr kocina22.01.2007 16:23
Re (5): Z coho stavat?Vlado Abc21.01.2007 23:33
Re (4): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák21.01.2007 22:39
Re (2): Z coho stavat?Vlado Abc21.01.2007 22:28
Re (3): Z coho stavat?kocina petr20.01.2007 23:33
Re (2): Z coho stavat?Ferdinand Kolčák20.01.2007 22:42
Re: Z coho stavat?kocina petr20.01.2007 03:40
Re (3): Zníženie prvotných nákladovFerdinand Kolčák19.01.2007 23:37
Re: Z coho stavat?Ferdinand Kolcak19.01.2007 23:36
Re (10): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor02.01.2007 10:11
Re: Cenzura na TZB-INFOPetr Měchura29.12.2006 18:09
Re: Z coho stavat?Dan Milyan29.12.2006 17:30
Z coho stavat?Vlado Abc28.12.2006 16:01
Cenzura na TZB-INFOPetr Měchura26.12.2006 16:08
Re (9): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš22.12.2006 22:00
Re (8): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor22.12.2006 17:06
Re (8): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor22.12.2006 11:46
Re (7): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš22.12.2006 11:44
Re (7): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor22.12.2006 11:35
Re (7): Zníženie prvotných nákladovPetr Becak22.12.2006 07:54
Re (6): Zníženie prvotných nákladovDaniel Eliašik21.12.2006 16:22
Re (2): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš16.12.2006 19:30
Re (2): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš16.12.2006 19:00
Re: Zníženie prvotných nákladovJiří Svoboda16.12.2006 15:21
Re: Zníženie prvotných nákladovJiří Svoboda16.12.2006 15:17
Re (6): Zníženie prvotných nákladovPeter Švančárek15.12.2006 08:53
Re (5): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor14.12.2006 09:39
Re (5): Zníženie prvotných nákladovPetr Ševela14.12.2006 09:10
Re (4): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor14.12.2006 08:50
Re (4): Zníženie prvotných nákladovPeter Švančárek14.12.2006 08:37
Re (5): Zníženie prvotných nákladovPetr Ševela14.12.2006 08:32
Re (5): Zníženie prvotných nákladovPetr Ševela14.12.2006 08:31
Re (4): Zníženie prvotných nákladovPeter Švančárek14.12.2006 08:28
Re (3): Zníženie prvotných nákladovPeter Švančárek14.12.2006 08:25
Re (3): Zníženie prvotných nákladovPetr Ševela14.12.2006 08:22
Re (4): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor13.12.2006 16:22
Re (2): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš13.12.2006 14:29
Re (3): Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš13.12.2006 14:11
Re: Zníženie prvotných nákladovPeter Švančárek13.12.2006 13:10
Re (2): Zníženie prvotných nákladovJaroslav Špor13.12.2006 08:46
Re: Zníženie prvotných nákladovPetr Ševela13.12.2006 08:27
Zníženie prvotných nákladovTomáš Guniš12.12.2006 17:49
Re (5): hlavne jde o cenyJiří Svoboda08.12.2006 08:27
Re (4): hlavne jde o cenyJan Nastas08.12.2006 08:00
Re (3): hlavne jde o cenyJiří Svoboda07.12.2006 10:11
Re (2): hlavne jde o cenyPetr Ševela07.12.2006 07:58
Re (6): Reakce na článekPetr Ševela07.12.2006 07:55
Re (2): hlavne jde o cenyJiri holub06.12.2006 10:21
Re (7): Reakce na článekIng. Jiří Dudka06.12.2006 10:14
Re: hlavne jde o cenyJiří Svoboda06.12.2006 10:09
Re (7): Reakce na článekJiří Svoboda06.12.2006 09:51
Re (5): NesmyslyJiří Svoboda06.12.2006 08:44
Re (6): Reakce na článekIng.Jaromír Šmerda06.12.2006 08:22
hlavne jde o cenykocina petr06.12.2006 01:01
Re (6): Reakce na článekkocina petr06.12.2006 00:39
Re (5): Reakce na článekIng. Jiří Dudka05.12.2006 22:12
Re (2): NesmyslyPetr Ševela05.12.2006 21:45
Re (4): NesmyslyPetr Ševela05.12.2006 21:17
Re (4): Reakce na článekIng. Jaromír Šmerda05.12.2006 20:57
Re (3): Reakce na článekIng. Jiří Dudka05.12.2006 19:14
Re (3): NesmyslyIng. Jiří Dudka05.12.2006 18:46
Re (2): NesmyslyPetr Ševela05.12.2006 15:16
Re: NesmyslyJiří Svoboda05.12.2006 11:31
NesmyslyPetr Ševela05.12.2006 09:12
Re (6): Reakce na článekIng.Jaromír Šmerda04.12.2006 16:46
Re: čištění zemního kolektoruIng.Jaromír Šmerda04.12.2006 16:39
Re: čištění zemního kolektoruJiří Svoboda04.12.2006 13:32
čištění zemního kolektoruRadim Pol.04.12.2006 13:05
Re (5): Reakce na článekJiří Svoboda03.12.2006 18:53
Re (5): Reakce na článekJiří Svoboda03.12.2006 18:40
Re (5): Reakce na článekJaroslav Špor01.12.2006 18:25
Re (4): Reakce na článekIng.Jaromír Šmerda01.12.2006 15:35
Re (4): Reakce na článekJaroslav Špor30.11.2006 17:54
Re (3): Reakce na článekJiří Svoboda30.11.2006 14:17
Re (2): Reakce na článekJaroslav Špor30.11.2006 13:49
Re: izolaceJiří Svoboda29.11.2006 21:45
Re: Reakce na článekJiří Svoboda29.11.2006 21:35
Re (3): Reakce na článekJaroslav Špor28.11.2006 14:20
Re (2): Reakce na článekIng.Jaromír Šmerda28.11.2006 12:45
Re (2): sklaJaroslav Špor28.11.2006 11:58
Re: Reakce na článekJaroslav Špor28.11.2006 11:09
Reakce na článekIng. Jaromír Šmerda28.11.2006 09:22
izolacejirka čížek27.11.2006 23:10
Re: sklaMartin Konečný27.11.2006 18:31
Re: PoznámkaLibor Novák27.11.2006 17:17
sklaJaroslav Špor27.11.2006 15:31
Re: PoznámkaSvobodová Jindra27.11.2006 15:24
PoznámkaPetr Petr27.11.2006 11:56

Příspěvky
Předmět: cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autor: kocina petr
Datum: 28.03.2007 00:53 upozornit redakci


reakce na ...
Vy*erte se na nízkoenergetický dům - ta diskuze je o nicem.dejte si radeji do grafu rychlost stoupajicich cen energii.to vam vypovi podstatne dulezitejsi veci.
toho firemniho stavebnika davida bych chtel mit jako konzultanta.podle nej jsou vsichni stavebnici v rakousku a nemecku (maji podstatne tvrdsi normy nez my) pitomci,ze stavi NED a PD.musi je to preci vyjit zakonite draz.ja si taky pamatuji,kdyz voda byla za 0,4kc a kW za 0,3kc.bohuzel ta voda rostla podstatne rychleji nez elektrina.predpokladam,ze se to behem par let podstatne zmeni.
takze kdyz to shrnu je nejlepsi energie ta kterou mam ZADARMO :-)
zednej krb,peletky,drevo,uhli a jine nesmysly.

Předmět: Re: cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autor: Jiří Hirš
Datum: 26.04.2007 10:29 upozornit redakci


reakce na ...
Pane Kocino, máte pravdu, nejlepší je zateplit a pak už je to celkem "jedno", čím topíte, ....ale to je teorie.

Praxe je taková, že investice zateplení (8cm polyst na průměrně veliký domek) je lehce přes 100tis kč. Kde je návratnost investic? 50 let?

Když změním zdroj (z elektriky na např. peletky) tak je návratnost 5-7 let (odhad) a ušetřené peníze mohu použít na zateplení.
Je mi jasný, že logicky je to nesmysl, ale taková je praxe a zkušenost.
Před rokem jsem koupil domek 44porotherm bez omítek (vytápění elektrokotlem) a samozřejmě řeším a mám dilema.
Když zateplím budu muset používat ten elektrokotel. Bohužel jestli od příštího roku ceny el. půjdou nahoru, tak výsledný efekt bude mizivý.

Předmět: Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 26.04.2007 11:31 upozornit redakci


reakce na ...
Vaše koupě je typickým příkladem patové situace, se kterou si zrejmě není schopen poradit ani zkušený energetický auditor - tedy Vy. Zde jsou myslím jen dvě možnosti - 1) nechat to tak být a čekat, až se ceny energií natolik zdramatizují, že jednoznačné řešeni samo vyplyne, nebo 2) zaťat zuby a provést velmi radikální zateplovací řešení (nikoli 8 cm polystyrénu). Pokud by řešení nebylo dostatečně radikální (např. jen 8 cm polystyrénu), dostanete se za 10-20 let do stejné patové situace, v jaké jste dneska. Již dnes máme příklady, že jednou dodatečně zateplené stavby jsou znovu zateplovány a opět nedostatečně - možná za to může špatný energetický auditor, či špatná metodika energetických auditů; často by totiž úplně stačilo používat selský rozum.

Předmět: Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 26.04.2007 11:32 upozornit redakci


reakce na ...
Vaše koupě je typickým příkladem patové situace, se kterou si zrejmě není schopen poradit ani zkušený energetický auditor - tedy Vy. Zde jsou myslím jen dvě možnosti - 1) nechat to tak být a čekat, až se ceny energií natolik zdramatizují, že jednoznačné řešeni samo vyplyne, nebo 2) zaťat zuby a provést velmi radikální zateplovací řešení (nikoli 8 cm polystyrénu). Pokud by řešení nebylo dostatečně radikální (např. jen 8 cm polystyrénu), dostanete se za 10-20 let do stejné patové situace, v jaké jste dneska. Již dnes máme příklady, že jednou dodatečně zateplené stavby jsou znovu zateplovány a opět nedostatečně - možná za to může špatný energetický auditor, či špatná metodika energetických auditů; často by totiž úplně stačilo používat selský rozum.

Předmět: Re (2): cena energii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autor: kocina petr
Datum: 28.04.2007 14:32 upozornit redakci


reakce na ...
nemuzu za to,ze jste koupil RD s takovymi zdmi.dopredu jste musel pocitat s tim,ze tam casem protopite majlant.pokud tam mate alespon krb,naklady na topeni se redikalne snizi,alespon prozatim.kamarad ma presne takovy typ RD co jste koupil.momentalne ho zatepluje 8cm EPS,nelze vice z duvodu utopeni oken.
za zatepleni takovy majlant???nevim kam ty lidi na ty cisla chodi.
ja stavim z YTONG 20cm a EPS 30cm.

Předmět: Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: David xxx
Datum: 26.03.2007 10:40 upozornit redakci


reakce na ...
Z několikaleté zkušenosti ze stavební firmy a tvorby stavebních nákladů mohu říci, že výstavba nízkoenergetického popř. pasivního domu se nidky nemůže vyplatit. Jde tu jen o dobrý pocit, že šetříte přírodu. Cena za nákladné systémy s tloušťkou 30-40cm izolace je cenové několikanásobně dražší než kvalitně zateplený zděný dům se zateplením 8-10cm. Rozdíl provozních nákladů na vytápění je minimální a náklady na stavbu se nesplatí ani za 20let. dtto tepené čerpadlo za 350tis, které po 15letech můžete vyměnit za nové...

Předmět: Re: Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 10:50 upozornit redakci


reakce na ...
Zvláště pak, pokud topíte dřevem v krbu, kde ho spálíte díky dvojnásobné účinnosti polovinu než v kotli na dřevo.

Předmět: Re: Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 11:28 upozornit redakci


reakce na ...
Já tedy nevím, ale jestli lepíte na stěnu 10 nebo 30 cm polystyrenu, znamená vícenáklady v podstatě akorát na těch 20 cm polyše navíc - pracnost je totiž prakticky stejná a ostatní části zateplovacího systému jsou také stejné. 20 cm polystyrenu navíc stojí pro běžnou plochu domu asi 80 tisíc. K tomu investice do izolace podlah, střechy a stropu cca 40 tisíc, zateplení základu pod zem a izolace paty domu cca 40 tisíc a trojskla v oknech dejme tomu 10 tisíc. Celkem tedy cca 170 tisíc navíc. To není nijak závratná částka - pokud každý rok ušetříte 10 tisíc na energiích, máte to zpátky za 17 let, životnost domu je několikanásobně delší. Když k tomu připočtete komfort bydlení (řízené větrání), je výhodnost jasná...

Předmět: Re (2): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 11:53 upozornit redakci


reakce na ...
Zato já tedy vím, že zateplení 10 cm polyše a výměna skel oken z k=2,6 na k=1,1 mi ušetřilo před 2 lety 25% tepelných ztrát (z 8 na 6 kW). Topím krbem, minulou zimu mi stačilo cca 12 plm, tedy tedy mohu ušetřit 3 plm v ceně 700 Kč, tedy celkem kolem 2100 Kč ročně. Těch vámi navrhovaných dalších 20 cm polyše a trojskla mi nepřinesou v žádném případě ještě vyšší úspory naž dalších cca 25% (nejde to bohužel lineárně, navíc cenu trojskel jste drasticky podcenil, bude to o řád vyšší, zvláště když se nevejdou do stávajících rámů a budete muset měnit všechna okna), takže amortizace těch vámi uváděných minimálních 170 000 Kč je přes 80 let !!!! a to nepočítám diskontní sazby, tedy ve skutečnosti přes 100 let!!!! To už já i moje děti budeme dávno v nezateplených plechových urnách v kolumbáriu.

Předmět: Re (3): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: David xxx
Datum: 26.03.2007 12:25 upozornit redakci


reakce na ...
Máte úplnou pravdu, úspora není lineární s tloušťkou zateplení a v tom je ten problém. Hranice v poměru "výkon/cena" se osvědšuje zateplení v tl. 10-12cm, né více. Úspory spojené s vytápěním při větších toušťce EPS dále nijak více neklesají, navíc pokud topíte krbem. Podobná situace je i u oken, kdy se všichni předhání, kdo má více komor. Komory nejsou v dnešní době důležitý. Pokud je kvalitní sklo, tak rozdíl který zaplatíte mezi 6tikomorovým a 4 komorovým oknem v peněžence už nikdy neuvidíte...

Předmět: Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 26.03.2007 14:23 upozornit redakci


reakce na ...
Precejen bych si dovolil oponovat. Cílem článku je ukázat možnou cestu stavby domu, jehož velmi dobře zateplené obvodové stěny a střecha vyjdou levněji!!!!! než u běžných staveb standardními technologiemi. Pak je veškerá vaše argumentace neoopodstatněná. Uvádíte, že topíte dřevem , které je téměř zadarmo - to je Váš dosti atypický případ a navíc palivové dřevo jistě nebude na věčné časy za hubičku. A pak začnete Vami špatně postavený (neboť špatně zateplený) domek dodatečně zateplovat a bude Vás to stát několikanásobně více, než by bylo navýšení ceny již při stavbě dobře izolovaného domu. Navíc při stavbě dobře izolovaného domu ušetříte na otopném systému, který může být hned od začátku menší. Dům je prostě stavěn na 100 let a pokud tepelná izolace jeho pláště vyhoví po dobu těchto 100 let požadavkům na tepelnou ochranu, pak jste ten dům postavili dobře. Pokud nikoli a budete muset dům v průběhu 100 let zateplovat, pak jste ho postavili špatně. Ten kdo dá těch 8 cm polystyrénu, bude za 20 let dům dodatečně zateplovat!

Předmět: Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 14:53 upozornit redakci


reakce na ...
Nikdy a nikde jsem nezpochybňoval význam zateplení, otázkou je pouze jak silné má být. A to se nutně musí odvíjet od otopného systému, jeho účinnosti a druhu paliva. Pokud bych topil elektřinou, pak asi i těch 30 cm polyše bude únosných.

Hlavní chybu ve vašich argumentacích ale vidím v době životnosti domu. Paneláky měly normovanou životnost 66 let, ale přesto se renovují často již po 30 letech. U rodinných domků to nebude příliš odlišné, zkrátka zastarávají nejen materiálově, ale i konstrukčně a esteticky - kdo si dnes koupí RD ze šedesátých let? A zvláště u oken ten pokrok šel strašně kupředu - před 20 lety bylo k=2,6 u dvojskel špičkou, dnes je 1,1 standard! Proto co se nezaplatí do 20 let, nemá smysl. Počítat s životností 100 let je proto (pokud by nešlo o památkově chráněný dům) absolutní nesmysl.

Předmět: Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 14:55 upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
Vezmu-li závislost mezi tepelnou ztrátou domu a celkovou potřebou tepla, tak ta téměř lineární je. Zkusil jsem to simulovat pro svůj vzorový dům (podkrovní, 180 m2 užitná plocha, 24 m2 různě orientovaných prosklenných ploch, tepelná ztráta podlahou 20 W/K,...) a zde přikládám výslednou závislost roční potřeby tepla na tepelných ztrátách. Na ose x je tepelná ztráta prostupem (bez podlahy).

Předmět: Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 15:06 upozornit redakci


reakce na ...
Probůh, o tom snad ale řeč nebyla! To je snad všem jasné.

Řeč byla o tom, že dvojnásobná izolace neznamená automaticky poloviční tepelné ztráty (a zvláště při renovacích)- a to je něco zcela jiného!!!! To už ostatně vyplývá z výpočtového vzorce tepelných ztrát, který nezávisí pouze na tloušťce izolace.

Předmět: Re (6): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 15:26 upozornit redakci


reakce na ...
Prosím Vás, vždycky dřív než zareagujete, si přečtěte na co reaguji já. Reagoval jsem opět na Davidův příspěvek, kde píše:

"úspora není lineární s tloušťkou zateplení a v tom je ten problém"

Já tvrdím, že úspora JE téměř lineární s tloušťkou zateplení. Nic víc a nic míň. Tak sem prosím zase nevnášejte něco, o čem nebyla řeč. Závislost tepelné ztráty na tloušťce izolace je lineární, stejně jako je lineární (přibližně) závislost potřeby tepla na tepelné ztrátě (viz. graf).

Předmět: Re (7): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 16:05 upozornit redakci


reakce na ...
Tak vás budu pro jistotu citovat: "Závislost tepelné ztráty na tloušťce izolace je lineární". Tvrdíte Vy.

Vzorec na výpočet tepelného odporu zdiva jsem sice naposled použil někdy před 25 lety, ale ačkoliv jsem zvyklý zpochybňovat kde co, tak ten rozhodně ne. A když si ho v učebnicích najdete, tak uvidíte, že sice jeho prostřední část je skutečně lineárně závislá na tlouštce izolace, ale před ní a za ní jsou konstanty (převrácené hodnoty součinitelů přestupu tepla na vnitřním a vnějším povrchu), které právě způsobují onu nelinearitu (jde o převrácené hodnoty číslic 7 a 20), a to tím větší, čím je vůči tomu menší hodnota toho prostředku vzorce. Takže opravdu nemáte pravdu, leda byste zpochybnil ten obecně známý vzorec. Ale klidně to zkuste, ať se pobavíme.

A z toho plyne, že neplatí ani vaše hlavní tvrzení, že "úspora JE téměř lineární s tloušťkou zateplení". Z výše uvedeného plyne, že opravdu nemůže být lineární, ať už jde o novostavbu, a u renovace do toho vzorce s původní zdí vchází ještě další konstanta, která ještě více onu nelinearitu zvyšuje.

Vy si to totiž celé pletete. Vy začínáte svou úvahu tam, kde my ji končíme - totiž u tepelných ztrát objektu. Tam skutečně platí, že úspora tepla je téměř (odhlédneme-li od akumulace, osvitu, tepla od osob a podobných drobností) lineárně závislá na tepelné ztrátě objektu, ale my jdeme na druhou stranu, když tvrdíme, že tepelná ztráta objektu není lineárně závislá na tloušťce izolace, a to je něco zcela jiného! Zkuste si to dobře promyslet, než zase ukvapeně odpovíte.

Předmět: Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 17:38 upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
Vy jste ale demagog. Sám jistě dobře víte, že odpory při přestupu tepla jsou u stěn s alespoň normě vyhovujícím zateplením zanedbatelně malé. Takto způsobená nelinearita je směšná a pouze Vámi účelově použitá. Schválně jsem sestavil graf závislosti tloušťky tepelné izolace a tepelného odporu stěny. Odklon od přímky je tak malý, že ho okem ani nezaznamenáte.
Jinak ale jednu chybu ve svém tvrzení přeci jenom mám, a to mnohem výraznější (dost mě překvapuje, že jste si toho nevšiml) - v případě tepelné ztráty se jedná o převrácenou hodnotu tepelného odporu a tedy o nepřímou (nikoliv přímou) úměru k tloušťce izolace. Co se týká nelinearity máte tedy pravdu a všem se tímto omlouvám.

Předmět: Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 18:12 upozornit redakci


reakce na ...
Nikdy bych si nedovolil svému oponetovi, byť bych si myslel o něm cokoliv, nadávat do demagogů. Zvláště pak, má-li pravdu, jak jasně ukazuje váš nový graf. Asi to vypovídá něco o vaší úrovni.

O převrácených hodnotách jsem psal v minulém příspěvku, takže samozřejmě o nich vím, ale nechtěl jsem to pro vás dále komplikovat, neboť ta nelinearita platí, i kdyby nešlo o převrácené hodnoty, holt matematiku obejít nelze. Jinak pro vaše upřesnění ještě dodávám, že lineární i nelineární závislost obecně může být přímá i nepřímá, a já jsem tuším hovořil pouze o lineární závislosti bez upřesnění, zda jde o přímou či nepřímou.

A o tom, jak jsou významné ty koeficienty alfa, vypovídá např. přihláška vynálezu dr. ing. Pospíchala z Brna někdy před 30 lety, kdy izoloval stěny saun pouze vzduchovou mezerou, kterou ale rozdělil na několik částí svisle nataženým alobalem. Přestože šířka vzduchové mezery byla v obou případech stejná, tak ta, která byla rozdělena na několik částí výborně vodivým alobalem, tak přesto se její izolační schopnosti blížily pěnovému polystyrenu. Rozdíl zde tedy byl pouze právě v nutnosti započítat ty koeficienty alfa ne jednou, ale opakovaně vícekrát. A ostatně ani samotný polystyren nepatří k žádným dobrým tepelným izolantům, tím se stává právě až po napěnění, tedy po několikanásobném započítání právě těch koeficientů alfa. Takže tepelně izolační vlastnosti prakticky vůbec nezávisí na materiálu izolantu, ale na počtu (a tím i na velikosti) vzduchových mezer, takže to rozhodně nemůže být zanedbatelné, jak píšete.

S pozdravem Petr Měchura

Předmět: Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 20:33 upozornit redakci


reakce na ...
O mé úrovni myslím jasně vypovídá, že jsem ochoten přiznat, že jsem se zmýlil. O Vaší zase vypovídá další zkreslování faktů - jste asi ještě větší demagog než jsem si myslel.

Měl jste pravdu (resp. ne Vy, ale David) v nelinearitě závislosti na tloušťce izolace, ale neměl jste pravdu v tom, proč tomu tak je. O převrácených hodnotách jste psal v souvislosti se součiniteli přestupu tepla, nikoliv v souvislosti s výsledným součinitelem prostupu tepla. V celém svém příspěvku jste rozebíral jen součinitele při přestupu tepla, resp jim odpovídající odpory (převrácená hodnota). Ty ale na nelinearitu nemají prakticky žádný vliv, jak ukazuje mnou zveřejněný graf (nelinearita tam sice je, ale tak nepatrná, že ji lze zanedbat)

Co se týká izolací a vzduchových mezer, tak zde máte hodně velké mezery, alespoň podle nesmyslů, které jste zde prezentoval. Ono to totiž s odpory při přestupu tepla příliš nesouvisí (mají na to také svůj vliv, ale jen maličký). Nastudujte si prosím něco o odporu vzduchové mezery a o přenosu tepla zářením (a emisivitě povrchů), a pak pochopíte, proč více menších mezer izoluje lépe než jedna velká, a proč pan Pospíchal použil alobal a ne třeba igelit.

Malá nápověda - součinitele při přestupu tepla zde nehledejte, jejich vliv není příliš velký.

Druhá malá nápověda - víte že pěticentimetrová vzduchová mezera izoluje hůř než dvoucentimetrová?

Pan Pospíchal věděl co dělá, a na rozdíl od Vás také patrně věděl, proč to dělá.

Předmět: Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 21:33 upozornit redakci


reakce na ...
Oproti vám vím, co pan Pospíchal chtěl, neboť o tom tehdá široce psal (a nedávno jsem s ním i mluvil), alobal použil kvůli nehořlavosti, nikoliv kvůli odrazům (psal se tuším rok 1975, tenkrát jsme si na záření příliš nehráli, tyhle výzkumy byly tehdy opravdu v plenkách, to se rozjelo v praxi až před 15 lety), jiný vhodnější a levnější a nehořlavý materiál tehdy prostě nenašel. Igelit a podobné materiály použít nemohl prostě kvůli vysoké teplotě stěn sauny.

Záměrně jsem celou záležitost nekomplikoval emisivitou různých napařovaných vrstev ani složením plnících plynů skel. Vycházel jsem proto ve svých vývodech z prostého dvojskla vzduchem plněného bez napařovaných vrstev, a tam plně platí, co jsem řekl. Ze stejných důvodů jsem ani vám nekomplikoval vaše výpočty započítáním vyzařováním osob, slunce, vaření, akumulace stěn, větrání a pod., které tu nelinearitu ještě dále prohlubují, což doufám nebudete zpochybňovat.

První malá nápověda: proč se vkládá např. fólie mezi dvojsklo? Zvláště pokud nemá vliv na odrazy?

druhá malá nápověda: víte že 12 mm mezera nejen že izoluje hůře než 50mm ale i než 8 mm?

Ale myslím, že zde by nemělo jít o to se navzájem zesměšňovat či si dokonce nadávat, ale měli bychom se vrátit raději zpět k jádru věci - totiž že dvojnásobná tloušťka izolantu nám automaticky nepřinese poloviční spotřebu energie.

Tak jako nepřinesla mně - káčko oken jsem zmenšil více jak dvojnásobně (z 2,6 na 1,1), přidaných 10 cm PPS skoro odpovídá původním 40 cm voštinového keramického bloku, takže opět káčko skoro poloviční, a přesto mi tepelné ztráty objektu klesly pouze z 8 na 6 kW a ne dle vás na 4 (ověřeno autorizovaným auditorem, žádal jsem o podporu z SFŽP), což jsem si i mnohokrát poměrně dost přesně ověřil praktickými měřeními (dle vnější teploty při natápění akunádrže elektrickými topnými tyčemi a sledováním teplot akunádrže).

Zdůrazňuji však, že tento závěr nikterak nezpochybňuje význam dostatečných tepelných izolací (otázkou jen zůstává, co je dostatečné), které musí vždy nastoupit jako první před jinými způsoby úspor energie. A v tom se jistě shodneme.

Předmět: Re (12): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 27.03.2007 09:50 upozornit redakci


reakce na ...
Pan Pospíchal možná použil alobal z jiného důvodu, ale ve skutečnosti tím velmi výrazně zlepšil izolační vlastnosti souvrství, několikanásobně více, než nějakými odpory při přestupu tepla. To, že o tom nevěděl, na věci nic nemění.

Celou záležitost jste "nekomplikoval" emisivitou povrchů proto, že o této problematice zjevně nic nevíte, jinak byste věděl, že přenos tepla zářením a u větších mezer také mísením je ve vzduchové mezeře jasně dominantní, přenos tepla prostupem (ve kterém se promítají Vámi prosazované odpory při přestupu tepla) je u plynové mezery podružný (podílí se málo), tj. neplácal byste kraviny o tom, že se trojskla dělají kvůli vyššímu počtu odporů při přestupu tepla. Na rozdíl ode mě zjevně nedokážete přiznat, že jste plácl nesmysl, a budete to raději okecávat.

Vyzařování osob, slunce, vaření, akumulace stěn i větrání, jsou faktory, které má simulace samozřejmě zahrnuje, tj. výsledné grafy toto započítávají - a závislost tepelné ztráty na potřebě tepla přesto přibližně lineární je. Všechny mnou zveřejněné grafy platí.

Vaše malé nápovědy ukazují opět na Vaše zkreslování - odpovědi na obě jsem zde totiž již uvedl, ale pro ty pomalejší tedy ještě jednou:

ad 1. Fólie se vkládá mezi dvojsklo hlavně tehdy, je-li na ní alespoň jedna vrstva s nízkou emisivitou (fólie HeatMirror) (tj. potlačuje se zářivý přenos) a nebo tehdy, je-li vzduchová mezera velká a vzduch uvnitř proudí (rozdělením na dvě se mezery zmenší pod mez umožňující proudění a tepelný odpor výrazně stoupne). Pokud vložíte fólii do malé mezery, dojde sice k zlepšení hodnoty U, ale to je dané opět hlavně snížením přenosu tepla zářením, protože žádný materiál nemá emisivitu 1 a protože zářivý přenos je závislý na rozdílu teplot, který se tím zmenší. Ani v jednom případě to tedy nesouvisí s odpory při přestupu tepla. Prosím, už si to nastudujte, ať to tady nemusím opakovat pořád dokola.

ad 2. Toto jsem psal myslím dost jasně v jednom ze včerejších příspěvků. Je to dané tím, že u malé mezery se ještě neprojevuje proudění a záření je konstantní, tj. tepelný odpor se se zvětšující šířkou mezery zvyšuje. To ale platí jen do cca 3 cm (u vzduchu), pak vzduch začne proudit a odpor klesá. Opět žádná souvislost s odpory při přestupu tepla.


Co se týká vrácení se k jádru diskuze, tak proč ne:

Stále tvrdím, že stavba pasivního domu má smysl a je výhodná ekonomicky i ekologicky. Ani Vy, ani David, jste tu neuvedli ani jeden argument, proč by to tak být nemělo.

Předmět: Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 18:22 upozornit redakci


reakce na ...
Jo a kdyby na tom alfa vlastně vůbec nezáleželo, jak tvrdíte, tak proč v pasivních domech používáte raději trojskla? Vždyť by přece pak stačila úplně dvojskla o stejné šíři jako trojskla (tedy místo 2 rámečků jeden širší), a ta by podle vás musela mít stejné k jako trojskla?

Předmět: Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 20:50 upozornit redakci


reakce na ...
Aha. Myslel jsem, že Vás nechám, ať si to nastudujete sám, ale vidím, že mě dotlačíte k tomu, abych Vám to vysvětlil.

Plyny (a všechny kapaliny) mají tu nepříjemnou vlastnost, že proudí. Tímto prouděním nám bohužel molekuly plynu přenášejí energii, tomu se říká přenos mísením. Pokud plyn uzavřu do malé mezery, molekuly nemají tendenci proudit a tento přenos tepla je potlačen. Celkový tepelný odpor mezery je dán jednotlivými složkami přenosu tepla (prostup, záření, mísení). Prostup je závislý na tepelné vodivosti a šířce mezery a záření na emisivitě povrchů (na šířce mezery nezávisí). Mísení se začíná projevovat až od určité velikosti mezery (dle molekul, a tedy druhu, plynu) a se vzrůstající šířkou mezery se jeho vliv zvyšuje. Do určité šířky mezery máme tedy pouze prostup a záření. Celkový tepelný odpor se tedy zvyšuje. Od určité šířky mezery ale začne plyn proudit a jeho vliv převáží vliv snižující se hodnoty prostupu, takže celkový tepelný odpor mezery začne klesat. U vzduchu je tedy optimální šířka mezery někde kolem 30 mm (nevím to jistě), u argonu je to 15,5 mm a u kryptonu 10,5 mm. Mezera například s argonem šířky 32 mm tedy izoluje hůře, než argonová mezera šířky 16 mm. Proto děláme trojskla a ne dvojskla s velkou vzdáleností mezer. Dalším důvodem pro více vrstev je přenos tepla zářením, zvlášť když je to doplněné o vrstvy s nízkou emisivitou, ale na to už teď nemám sílu, tak si to prosím nastudujte (v této souvislosti pochopíte, proč je alobal lepší než igelit).

Předmět: Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 21:43 upozornit redakci


reakce na ...
Vysvětlovat nemusíte, já jsem se tím zabýval už v době, kdy vy jste asi ještě tahal za sebou na špagátu autíčka. Takže jsem někdy před 25 lety na ČVUT v laboratoři viděl i dvojsklo s vloženou skelnou vatou k potlačení konvexe - no nějak se to ale neujalo :-))

Těch všech vlivů na izolační schopnosti stěn a skel je opravdu hodně, ale jedno jediné mají všechny společné - zvyšují (někdy více, jindy méně) nelinearitu. Ať se vám to líbí, nebo nelíbí. A tím končím, jdu spát.

Předmět: Re (12): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 27.03.2007 09:59 upozornit redakci


reakce na ...
Asi jste se tím zabýval špatně, když jste nepochopil podstatu šíření tepla ve vzduchové mezeře. Ostatně - v jiném příspěvku sám přiznáváte, že v době, kdy jste se tím patrně zabýval, jste o nějakých emisivitách nic nevěděli...

Předmět: Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 17:41 upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
Ještě pro pořádek, jak tedy vypadá závislost potřeby tepla na tloušťce izolace.

Předmět: Re (3): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 13:44 upozornit redakci


reakce na ...
Reagoval jsem na Davidův příspěvek, kde je napsáno:

"Z několikaleté zkušenosti ze stavební firmy a tvorby stavebních nákladů mohu říci, že výstavba nízkoenergetického popř. pasivního domu se nidky nemůže vyplatit"

Všimněte si podstatného slova VÝSTAVBA. Bavíme se tedy o výstavbě nového domu, ne o rekonstrukci domu stávajícího. A tam jsme cenově úplně jinde, protože se nejedná o přidávání něčeho navíc, ale pouze o záměnu méně kvalitních (z pohledu tepelně-izolačního) prvků za kvalitnější. Nic jsem tedy nijak nepodcenil, protože nemusíte žádná okna vyhazovat a nahrazovat novými, ale jen v projektu vyměníte okna s dvojskly za okna s trojskly, a tam je cenové navýšení směšně malé.

Prosím rozlišujte REKONSTRUKCI a novou VÝSTAVBU. Je v tom hodně podstatný rozdíl.

Předmět: Re (4): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 14:24 upozornit redakci


reakce na ...
Ohledně oken v tom případě máte zcela pravdu, ale všimněte si, že jsem vícenáklady za nová okna nepřipočítal, takže i nadále tvrdím, že při topení krbem se přílišné předimenzování izolací vůbec nevyplatí, stále to bude oněch 100 a více let. A především je třeba k těmto výpočtům opravdu vědět čím a v čem budeme topit, a pak teprve lze udělat nějaké rozhodnutí.

Předmět: Re (5): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 15:15 upozornit redakci


reakce na ...
Zapomínáte na fakt, že topení dřevem má celou řadu vedlejších nákladů, hlavně vlastní práci. Pokud dobu, kterou Vy strávíte přípravou dřeva a dalšími činnostmi okolo toho, strávím prací, kterou umím a za kterou jsem placen, vydělám pěkných pár tisícovek. Tj. musíte počítat i úsporu z přípravy menšího množství dřeva vlastní prací, která u dobře placených lidí bude několikanásobně vyšší než úspora na samotném dřevu.

Jistě, patrně mi odpovíte, že tato práce Vás baví a je pro Vás relaxací, ale to je hodně subjektivní a rozhodně to nelze zobecňovat. Z mých sousedů prakticky každý má krb, a mohu Vás ujistit, že ani jediný s ním netopí, protože na to prostě nemají čas ani náladu. Lze tedy prohlásit - Ano, pokud mám vlastní les (nebo přístup k levnému dřevu), příprava dříví mě baví a je mi koníčkem, je výhodnější (ekonomicky, ne ekologicky) topit dřevem než minimalizovat spotřebu. Troufám si odhadovat, že takových lidí nebude víc než pár procent. Jedná se tedy o hodně specifickou situaci a rozhodně nelze na ní stavět tvrzení, že se výstavba pasivních domů nevyplatí. Navíc David v příspěvku žádné takové specifikum neuvedl.

Předmět: Re (6): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 15:40 upozornit redakci


reakce na ...
Na ta fakta samozřejmě nezapomínám a snažím se je minimalizovat. Vlastní les nemám, dřevo kupuji za běžnou cenu. Ale topím nerozštípaným dřevem až do pr. 25 cm, délky 50 cm, a to mi vše přivezou a složí na terasu, odkud to mám ke krbu 5 metrů. Přikládám ta velká polena maximálně dvakrát za hodinu, maximálně 10 hodin denně, zpravidla jednou za dva dny, nyní např. za 4 dny. Otrokem krbu být samozřejmě nechci, je to s ním jako se sexem - pokud to děláme občas pro chuť je to OK, ale denně po celý den je to úděs. Samozřejmě nemusím chodit do fitneska a navíc se tím přikládáním odreaguji od práce u počítače. A je to navíc i ekologické. A o zájmu lidí o toto topení vypovídá fakt, že můj článek Vytápění RD biomasou s účinností 110% - sen a nebo realita? na serveru www.biom se za pouhých 9 měsíců stal nejčtenějším článkem celého serveru se skoro 24000 přístupů! O tom si může zdejší server tzb-info jenom nechat zdát.....

Předmět: Re (7): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 17:13 upozornit redakci


reakce na ...
Jo, a teď mi řekněte, kolik znáte lidí, kteří to dělají jako Vy, a kolik těch, kteří topí jiným zdrojem. Čtenost článku s rozšířením používání krbu na vytápění nijak nesouvisí, Váš článek jsem četl i já, ačkoliv žádný krb nemám ani ho neplánuji.
Ekologické to ve srovnání s pasivním domem rozhodně není. Nejekologičtější energie je energie nevyrobená.

Předmět: Re (8): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 17:47 upozornit redakci


reakce na ...
Teplovodní krb s akumulací je u nás opravdu novinka, takže to samozřejmě mnoho lidí zatím mít nemůže. Tepelná čerpadla jsou u nás už 15 let a také stále přes dotace státu nejsou příliš rozšířená.

Čtenost článku samozřejmě s krby souvisí, pokud to někoho vůbec nezajímá, tak to samozřejmě nemá důvod číst. To ale neznamená, že každý kdo to čte si hned pořídí krb. Třeba si ho časem, až zdraží plyn, elektřinu a polystyren pořídíte i vy. A budete mne bombardovat, jako nyní spousta dalších, žádostmi o informace.

Tvrzení že nejekolgičtější je energie nevyrobená je hloupé, to bych bral od vás jen tehdy, pokud byste byl ochoten svítit si jen očima a v zimě bydlet zahrabanej v zemljamce. Ale vy tu energii také mocně spotřebováváte, a to nejen tu, která vám projde elektroměrem či plynoměrem, ale v daleko větší míře tu, která byla vložena např. i do výroby izolačních materiálů, tak opravdu nevím, proč ji vynecháváte. A to včetně všech externalit, tedy poškozování životního prostředí při jejich výrobě. A buďte ujištěn, že tomu opravdu rozumím, dělám v tom už přes 30 let.

Nemám vůbec nic proti pasivním domům, sám jsem jeden už před 20 lety si postavil, ale pokud si vezmu energii ze dřeva, které by jinak v lese shnilo, tak je to stokrát ekologičtější, než olepit barák dalšími několika desítkami kubíků energeticky náročného pěnového polystyrenu, navíc problematicky recyklovatelného.

Předmět: Re (9): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 26.03.2007 20:01 upozornit redakci


reakce na ...
Nemějte obavy - o ekologii toho vím víc než dost. Dům nemám obalený polystyrenem, ale dřevním vláknem pocházejícím ze stejného dřeva, které Vy beze smyslu pálíte v krbu. Objem dřeva v mých izolacích je přibližně 15 m3 (zbytek tvoří vzduch), tedy asi tolik, kolik Vy spálíte v krbu za jednu jedinou sezónu. Vytěženo muselo být úplně stejně jako to Vaše, doprava byla možná o malinko delší (je zde navíc doprava do výrobního závodu), jenže Vám to dřevo musí přivážet každý rok, že...
Energie spotřebovaná na rozvláknění dřeva a výrobu desek je směšně malá. Celkově bych to tipl, že tak dvě, maximálně tři Vaše sezóny energeticky odpovídají výrobě mé izolace na celý dům, takže si to prosím srovnejte reálně a uvidíte, co je ekologičtější...
Nevím, co je hloupého na tom, že nejekologičtější je energie nevyrobená. To je prostě fakt, který nepopřete řečma o externalitách - to je samozřejmě také spotřebovaná energie, ale já jí započítávám - energie spotřebovaná na výstavbu celého mého domu je mnohem menší než energie spotřebovaná na výstavbu dnes běžně stavěných domů.

Vzhledem k tomu, že roční potřeba tepla mého domu je asi 1000-1500 kWh, by tu elektřinu museli zdražit opravdu vydatně, aby pro mě mělo smysl přejít na topení dřevem, zejména připočtu-li energeticky i ekonomicky náročnou výstavbu komínu a krbu. Navíc by zároveň s tím nesměli zdražit naftu, protože to dřevo Vám musí nějak přivézt. Ostatně - pila také není na ruční pohon, že...

Předmět: Re (10): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.03.2007 20:59 upozornit redakci


reakce na ...
Tak trochu jste mne rozesmál - pokud máte dům z vláknitých izolačních materiálů na bázi dřeva, tak jste možná v republice zatím asi jediný, byť třeba na výstavách v hornorakouském Welsu se to vystavuje už přes 15 let, zatímco těch teplovodních krbů s akumulací je už u nás minimálně několik desítek. Takže máte co dohánět :-)))

Nic proti této izolaci nemám, nicméně se z ní zatím nestaví masivně ani v zahraničí, natož u nás. Kdyby byla tak bezproblémová, výborná a relativně levná, jak tvrdíte, tak jenom blbci by ji nepopužívali. Jsme snad všichni blbci a jediný vy u nás ne? Zkuste nám upřímně říci, kde je problém, že to všichni nepoužívají???

Trochu jste jen ujel v té energii na rozvlákňování, která je dle vás směšně malá, a na druhé straně tvrdíte, co stojí energie a benzínu přeříznutí větví na 50 cm kusy do krbu. A opravdu si myslíte i vy, že životnost takového domku je 100 let? Já mám chatu - poctivý srub z modřínu, starý 60 let - a už tam raději ani nejezdím.

Souhlasím však plně s vámi, že cena dřeváku je určitě nižší než cena keramického domku. Ale já jsem to kdysi dokázal i s ocelovým skeletem. Zvenku 3 cm keramické desky, pak izolace PPS 20 cm (už v roce 1980!), 6 cm minerální vaty (včetně instalací) a pak dřevo, i na podlahách. A té oceli jsem spotřeboval méně, než ostatní pouze na hurdiskové stropy!

Jinak já jsem ten svůj sluneční barák před 25 lety zateplil cca 20 kubíky pěnového polystyrenu, který jsem si odvážel ze skládky komunálního odpadu v Libuši, kam ho vozili s obaly z krabic televizorů ze střediska multiservisu, takže mne nejen nic nestál, ale vlastně jsem měl dostat zaplaceno za jeho výrobkovou recyklaci :-)))

PS: Krb bych vám ale opravdu nedoporučoval, už z požárních důvodů. Byť to jistě máte alespoň částečně ošetřeno proti ohni, tak jak to jednou chytne, tak ani několik hasičských sborů s tím nic nenadělá. A co recyklace? Buď to nehoří, a pak je s ní problém, a nebo to hoří, a pak je problém zase jinde.

Předmět: Re (11): Vy*erte se na nízkoenergetický dům
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 27.03.2007 10:45 upozornit redakci


reakce na ...
Čím jsem Vás rozesmál? Svým kladným vztahem k životnímu prostředí? To je dost smutné, nemyslíte?

V republice možná jediný sem, ale zajeďte si do Německa či Rakouska. Tam tyto materiály pomalu ale jistě vytlačují "tradiční" izolační materiály. Schválně zkuste zavolat třeba do slovenské Smrečiny a zeptejte se jich, kam směřuje většina jejich produkce a jestli stíhají vyrábět. Poptávka po těchto materiálech je totiž obrovská a výrobců je zatím jen pár (byť jich rychle přibývá) a to se bohužel projevuje negativně na ceně. Jinak nevím, kde jsem podle Vás tvrdil, že je levná. Nic takového jsem nikdy nenapsal. Hlavním problémem jejího rozšíření u nás ale není cena, nýbrž osvěta. 99 procent stavebníků ani neví, že takový materiál existuje. A nejhorší na tom je, že to neví ani většina projektantů a dalších odborníků v oboru stavebnictví. Za všechno mluví zhruba rok starý dotaz na odborném serveru i-ekis, kde se tazatel ptal na tento izolační materiál a "odborník" mu vysvětlil, že výrobek ze dřeva přece nemůže mít izolační vlastnosti srovnatelné s jinými izolačními materiály a že má použít minerální vatu. A to se jednalo o odborný server!!! Český stavebník je velmi konzervativní, a to se bohužel týká i odborníků, kteří často kašlou na průběžné vzdělávání a navrhují domy podle toho, co se učili na fakultě před 30-ti lety. Ostatně - používají při tom obdobné "argumenty", jaké jste použil i Vy zde: "v době, kdy já jsem navrhoval domy, jste ještě tahal kačenu". To je tedy panečku pádný argument...

Opravdu si myslím, že životnost takového domku je mnohem víc než Vámi uvedených 100 let. O tu chatu jste se zjevně špatně staral, nebo byla špatně postavená, když už je na tom tak špatně. Existují sruby v perfektním stavu staré stovky let stejně jako existují zděné domy postavené před pár lety, které jsou zralé na rekonstrukci. Vše je jen o správném návrhu a kvalitě provedení. Celkově je ale třeba přihlédnout i k životnosti morální, která je mnohem kratší než ta konstrukční, a s ohledem na to je dobré stavět z materiálů, které nezatěžují životní prostředí nejen při výrobě, ale také při likvidaci.

Ocelový skelet jistě není ekologičtější než dřevěný, to musíte uznat i Vy.

Krb a dřevěný dům se nijak nevylučují. Jestli to chcete zkusit někde prosadit, můžete začít v Kanadě nebo ve Finsku, kde na tuto kombinaci narazíte na každém rohu. Proti požáru to nijak ošetřené nemám, dřevo totiž nic takového nepotřebuje. Pokud nevěříte, mohu Vám předložit detailní požádní posudek. Vaší otázku na recyklaci nechápu - dřevo se recykluje velmi snadno a části, u kterých už se to nevyplatí, se prostě spálí třeba právě ve Vašem krbu. Mimochodem - zbytky dřevovláknitých desek nacházejí výborné uplatnění v ekozahradě, kde je lze použít jako mulčovací vrstvu přímo na záhonech nebo je kompostovat, takže nic nemusíte ani pálit.

Předmět: Z coho stavat?
Autor: Vlado Abc
Datum: 28.12.2006 16:01 upozornit redakci


reakce na ...
Dobry den, potreboval by som poradit. Uvazujem o stavbe nizkoenergetickeho (mozno az pasivneho) domu. Dispozicia a tvar je uz vyrieseny. Ale mam problem, z coho stavat. Architekt doporucuje Supertherm bez zateplenia. Mne sa to velmi nezda. Skor sa mi pozdava VELOX, ale tem zase on nedoporucuje. Poradte.. :) Dik

Předmět: Re: Z coho stavat?
Autor: Dan Milyan
Datum: 29.12.2006 17:30 upozornit redakci


reakce na ...
Já osobně jdu do Durisolu nebo Izobloku + 25 cm izolace.

Předmět: Re: Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolcak
Datum: 19.01.2007 23:36 upozornit redakci


reakce na ...
Stavajte z Veloxu! Mam novostavbu (hruba stavba ukoncena) z tohoto materialu, ak ste z okolia Bratislavy, mozete sa prist pozriet a podebatovat. Dlho som studoval (aj na tomto serveri) z akeho materialu stavat a zostal som pri Veloxe.

Preco vam vas architekt neodporuca Velox???
Ja nevidim ziadny problem a keby som mal stavat, tak znovu z Veloxu...

Předmět: Re (2): Z coho stavat?
Autor: Vlado Abc
Datum: 21.01.2007 22:28 upozornit redakci


reakce na ...
Dobry den, som z BA. POslite prosim nejaky kontakt, mozme hodit rec.. :)

Předmět: Re: Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 20.01.2007 03:40 upozornit redakci


reakce na ...
precte si starsi diskuze na TZB

Předmět: Re (2): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 20.01.2007 22:42 upozornit redakci


reakce na ...
diky, nemam tolko casu,aby som vyhladaval, v tisickach textov.
poslite prosim linku.

dakujem

Předmět: Re (3): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 20.01.2007 23:33 upozornit redakci


reakce na ...
v pravo nahore si zadejte nazev,treba Durisol a vyjede vam 42 odkazu to zas neni tolik na precteni.cca 2-3 hodiny prace.
jeden link
http://forum.tzb-info.cz/100799-stavebni-material

Předmět: Re (4): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 21.01.2007 22:39 upozornit redakci


reakce na ...
Pan Kocina.

Ako som uviedol v predchadzajucom texte, stravil som desiatky hodin citania na tomto serveri... a verte nepotrebujem navod na to, ako vyhladavat.
8-)

Ak si poriadne precitate, co som napisal, tak zistite, ze sa pytam, co ma architekt autora (Vlado abc) proti Veloxu. Vase prispevky a prispevky inych autorov mam prestudovane. Je tam par nezmyslov ako napr. rebrikove tepelne mosty pana Truksu z roku 2004... Skutocne usmevne a doteraz nezodpovedane, kde ich pan Truksa videl...
8-)

Opakujem zaujima ma, co ma architekt autora proti Veloxu... No a kedze Vlado abc sa neozyva, povazujem tuto debatu za ukoncenu...

Předmět: Re (5): Z coho stavat?
Autor: Vlado Abc
Datum: 21.01.2007 23:33 upozornit redakci


reakce na ...
..ale ved som sa ozval.. :)

Předmět: Re (6): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 22.01.2007 23:11 upozornit redakci


reakce na ...
jaj fakt... neprisiel mi mail s vasou reakciou a uz som sa sem ani nepozeral...

napiste mi vas e-mail, ozvem sa vam.

Předmět: Re (7): Z coho stavat?
Autor: Vlado Abc
Datum: 23.01.2007 22:54 upozornit redakci


reakce na ...
moj mail:

Předmět: Re (5): Z coho stavat?
Autor: petr kocina
Datum: 22.01.2007 16:23 upozornit redakci


reakce na ...
nemam nic proti VELOX ani DURISOL a povazuji tento stavebni material za jeden z nejlepsich.koneckoncu,jsem brachovi poradil at stavi z betonu :-))
problem VELOX a DURISOL je v provedeni prace.az se vam stane,ze budete mit svislou stenu ujetou o 2-3cm a podlahü cca 5cm,mozna mi date za pravdu.je to ale spise o kvalite provedene prace firmou.taky bych rozhodne nechtel zadnou izolaci a tu bych dal dodatecne.nakonec se dostavame k tomu,ze tento system je zbytecne drahy a levneji to vyjde treba s KB-bloky :-)
jen vam se bude v budoucnu jaksi spatne bourat pricky.jemu jsem je nechal udelat z YTONGu.

Předmět: Re (6): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 22.01.2007 23:07 upozornit redakci


reakce na ...
Vnutorne (nenosne) priecky mam tiez z Ytongu (aj ked neratam s ich nejakym posuvanim, ci buranim najblizsich 10-20 rokov)...
8-)

Preco si myslite, ze je velox drahy? Ak uvazujete s betonom ako nosnym materialom obvodovych stien, tak ho musite salovat (bednit). Cize najskor si vysalujete, potom nalejete beton a (po technologickej pauze) nasledne odsalujete. Ked to mate cele hotove, tak zateplujete...

V skratke:
Bednenie / salovanie - praca plus prenajom (kupa) salovania
Betonovanie - praca plus beton
Odbednenie - praca
Zateplovanie - praca plus material

Pri Veloxe to vyzera takto:
Bednenie / salovanie - praca plus material
Betonovanie - praca plus beton

Velox sa mozno zda drahsi, ale je otazka ci porovnavame jablka s jablkami... a tiez je otazka, do akej miery potrebujeme "setrit" a na com "setrit":

Dostal som ponuky na rovnake zadanie na dom z dreva, tehly, HIPSu, veloxu a drevoblokov (skatulky plnene vatou).
Najlacnejsi bol HIPS. Bol som sa pozriet aj na referencnej stavbe (Banovce/Bebravou). Vsetko vyzeralo fajn. Napriek tomu som s nim nestaval. Dodavatel tejto technologie mi robil cenovu ponuku asi 5 mesiacov a ani po styroch mesiacoch od prvej navstevy sa na spominanej referencnej stavbe nepohlo kamenom... Neriskoval som, ze budem mat sice dom lacny, ale o 5-6 rokov... teda, ak vobec...
8-)

Drevobloky boli tiez cenovo zaujimave, ale vlna v stenach nas nakoniec nepresvedcila. Dodavatel napriklad tvrdil, ze vodovodne potrubie nam nikdy nepraskne a nemame stavat, ak pocitame s takymito udalostami... Mozno naozaj nepraskne (mnohym neprasklo), ale ja taketo riziko znasat nechcem...
8-)

Podobne skoncili vsetci dodavatelia drevodomov (vsetci davaju do stien vlnu a pripadne v nich aj vedu rozvody vody). Mnohi boli navyse daleko drahsi ako Velox, ci tehla. Argumentovali tym, ze oni dodavaju NED, resp. PD a predsa vsade sa pise, ze NED a PD su investicne mierne drahsie, co sa vykompenzuje nizkymi nakladmi v buducnosti... tak taketo "marketingove" tahy...
8-)

Ponuka na tehlovy dom bola rovnako vysoka ako Velox. A po studiu na tomto serveri a par debatach som system tehla plus polystyren (ytong plus polystyren) zavrhol.

Zostal mi velox a som v pohode. Odporucam.

Předmět: Re (7): Z coho stavat?
Autor: petr kocina
Datum: 24.01.2007 01:52 upozornit redakci


reakce na ...
je to vase rozhodnuti a ja vam ho neberu.
jen si na to poradne dohlidnete,aby se vam pak nestalo,ze vam budou ujizdet steny a stropy.to uz jsem videl.

Předmět: Re (8): Z coho stavat?
Autor: Jiri holub
Datum: 24.01.2007 08:31 upozornit redakci


reakce na ...
Kdy ty stěnu ujíždějí?
Od teplotního namáhání a nedostatečného vyztužení?

Předmět: Re (9): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 05.02.2007 17:48 upozornit redakci


reakce na ...
pri vylevani betonem.
kdyz se to bedneni zacne kroutit to by jste ziral jakou silu ma beton !!!

Předmět: Re (8): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 05.02.2007 19:58 upozornit redakci


reakce na ...
videli ste "ujizdeni sten" pri stavbe z veloxu na vlastne oci? alebo iba obrazky, alebo ste o tom iba poculi?
a ak na vlastne oci, tak kde a aka firma to robila?

podla vasej vsadepritomnosti na tomto serveri mam pocit, ze rozumiete vsetkemu...
8-)

aby to nevyznelo uplne negativne, treba poznamenat, ze mnoho vasich nazorov zdielam, ale nezda sa mi, ze moze byt niekto majstrom vsetkych remesiel... a tiez sa mi nechce verit, ze sa zivite stavebnictvom, ked mate tolko casu na tento server...
ako to vlastne je?

Předmět: Re (9): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 05.02.2007 20:27 upozornit redakci


reakce na ...
ano videl jsem to na vlastni oci.soused z tohoto materialu stavel.jaka firma mu to stavela uz si nepamatuji.
tak jsem koukal na foto a ma to z DURISOLU je to ale stejny material.druha stavba byla z veloxu a tam to bylo to samy.jedna stena byla proste ujeta.parada to pak dohazovat maltou :-(((

vsemu nerozumim :-((( i kdyz bych chtel.v nekterych disluzich se vubec neangazuji,jen si to prectu,abych byl v obraze.treba kominy me moc neberou.

stavebnictvim se rozhodne nezivim a abych vsechno stihal,poridil jsem si jeste mobilni inet CDMA ,ale ten je linejsi,nez co mam pripojeni doma.
pokud by jste cetl vsechno tak vite co delam a co me zivi :-)),casem na to treba prijdete.

hlavne,aby jste stavbu zvladnul bez nervu a v pohode :-)))

Předmět: Re (10): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 06.02.2007 22:48 upozornit redakci


reakce na ...
Pocas betonovania poschodia praskla veloxova doska a cca pol metraka betonu sa vylialo zo steny.

Borci z toho nemali ziadny stres. Zastavili betonovu pumpu, vymenili prasknutu veloxovu dosku (velmi jednoducha vec) pokracovali v betonovani pumpou z ineho konca a dvaja sa vrhli na rucne nahadzovanie vyteceneho betonu do steny (cca 280 cm vysoko: lopata - vedro).

Dnes by ste nezistili, ktora to bola doska.

Předmět: Re (11): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 07.02.2007 23:19 upozornit redakci


reakce na ...
tomu verim,spis jde ale o to,aby jste si ohlidal rovinnatost vsech sten a podlah.

Předmět: Re (7): Z coho stavat?
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 05.02.2007 15:19 upozornit redakci


reakce na ...
Nemohu uvěřit, že cihla vyjde steně draho jako Velox. Stavím-li 25cm tlustou zeď je cena cihel stejná jako cena jen Veloxového bednění. Stěna z Veloxu je jistě pracnější než z cihel. Na cihlu mohu dát obyčelnou omítku, na Velox musím vnucovat omítku s perlinkou. Zřejmě byl nějaký problém v nabídkovém řízení!

Předmět: Re (8): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 05.02.2007 17:49 upozornit redakci


reakce na ...
ani ne tak perlinku jako rabicku.
nekterym lidem nema cenu neco vysvetlovat.proste maji svoji hlavu a jsou o tom presvedceni.nejdriv si to museji vyzkouset na vlastni kuzi,nez to pochopi.

Předmět: Re (8): Z coho stavat?
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 05.02.2007 21:35 upozornit redakci


reakce na ...
Problem v ponukovom konani to teda bol. 8-)))

Zacnem uplne od zaciatku. Nie som stavbar, som ekonom (stavebne postupy su resp. boli pre mna velka neznama). Nestaviam svojpomocne. Najskor som si chcel nechat postavit dom na kluc. Rozposlal som podklady, ako je uvedene vyssie. Urobil som si vyhodnotenie ponuk a ich poradie podla viacerych kriterii. Pokial ide o cenu, tak som porovnaval cenu za hotovu hrubu stavbu - jedna z poziadaviek zadania bola ocenit hrubu stavbu samostatne.

S tromi-styrmi vybranymi firmami som posedel nad rozpoctom osobne (na zvysok stacili emaily) a dopilovali sme ponuky. Nestacil som sa cudovat, ako je mozne, ze vo vsetkych pripadoch cena narastla aj o tretinu, pripadne viac... Napriklad firmy si do povodnej ponuky nezadali dopravu materialu, toaletu, montaz, demontaz a prenajom lesenia, ubytovanie a dopravu robotnikov, docasne oplotenie (+demontaz), strazenie, DPH, odvoz odpadu po skonceni atd. atd. atd. A to este nehovorim o tom, ze vsetci mali krasne pripravene platobne kalendare a takmer vsetci chceli peniaze (minimalne 40%) dopredu, takze ak "nahodou" firma skrachuje, mozem sa ist viete co...

Poviem vam pravdu, mal som z toho dost! Z tohoto pohladu to bol skutocne problem v ponukovom konani...

Nechcem si nechat postavit dom na kluc, ktory uz v ponukovom konani vychadza na hranu mojho rozpoctu... a este ma maju cakat zahradne upravy, ploty, pristupove chodniky atd. a neistota, ci firma skutocne za dopredu vyplatene peniaze aj nieco doda... (mimochodom ako ocenite taketo riziko???)

Napadlo ma, ze si urobim porovnanie cien stavebnych materialov uvedenych v ponukach s cenami materialov v nedalekych stavebninach. Urcite viete ako som dopadol. 8-) Istota, ze si nechcem nechat postavit dom na kluc, sa este prehlbila...

Pozrel som sa aj na ceny za pracu a bolo to rovnake. Stari Marx s Engelsom mali pravdu, ked hovorili o vykoristovani robotnika a o jeho nezaplatenej praci ako zdroji zisku odpornych kapitalistov... Ak k tomu pridame neznalost (nedostatok casu? dovercivost? ...) klienta a nadhodnotenie cien za material, tak rozumiem, preco niektori dodavatelia jazdili na schodzky v tuaregoch...

Ako investor som si povedal, ze zarobit sa da aj tak, ze usetrim...
Nestaviam na kluc. Ani sam nehrdlacim na stavbe.
Robim si vlastny procurement (nakup produktov a sluzieb od dodavatelov) - hladam, dohadujem ceny, odmietam, vyvolavam, nesuhlasim, znovu zasielam podklady atd. atd.

Zacal som v polovici juna minuleho roka. Chcem skoncit niekedy v auguste najneskor v septembri. Zatial mi sedi harmonogram. A nie je to ani take casovo narocne ako sa zda... Treba mat jasno, co chcete urobit a dosiahnut, sadnut si k internetu (napriklad aj k TOMUTO SERVERU - vdaka), pytat sa dodavatelov (aj ti, ktori vam nakoniec nic nedodaju vam odovzdaju know-how, len o tom nevedia... 8-)) a ide to.

Uz som raz niekde na tomto serveri povedal, ze treba porovnavat jablka s jablkami. Pre mna nie je porovnanie cien tehly a veloxu relevantne porovnanie. Porovnajte si vyslednu cenu hrubej stavby so vsetkymi vyssie uvedenymi "dodatkami" (plot, doprava, strazenie atd.) a potom budete mat porovnane hrusky s hruskami...8-). A nezabudnite aj na to, ze niektore technologie vyzaduju pouzitie takych, ktore mozu v konecnom zuctovani zvysit cenu celej stavby. V mojom pripade napriklad dodavatel drevoblokov (na baze dreva vyrobene skatulky plnene vatou) mi dodavatel povedal, ze MUSIA pouzit tazku stresnu krytinu, nakolko tato je stuzujucim prvkom stavby - drzi ju pohromade.
Veloxova stavba mi umoznila pouzit lahku krytinu (fatrafol) a usetril som viac ako 100tis. slovenskych... Ak by som porovnaval len cenu drevoblokov s cenou veloxu materialu (+plus beton) tak sa na velox asi ani nepozriem...

PO rokovaniach s veloxakom som skoncil na takychto podmienkach:

1, POvodna cennikova cena veloxu (iba material) bola znizena o cca 10%
2, Doprava materialu velox na stavbu zadarmo
3, Zameranie (vytycenie) stavby v cene
4, Odpadove rozvody v cene (montaz aj material)
5, Doprava robotnikov v cene (dochadzali denne)
6, Strazenie materialu - firma zobrala na vlastne triko pripadne straty materialu (nestratilo sa nic)
>>
7, Firma neziadala ani korunu dopredu!!! platil som do troch dni po uskutocneni zmluvne zadefinovanych dodavok (napr. po zabetonovani prveho poschodia a pod.), pripadne v den dodavky (zabetonovanie zakladnej dosky).

Verim, ze kazdy ma ine kriteria na vyhodnotenie ponuk. Ja som si po vyhodnoteni tejto povedal:
"No nekup to!"
8-)

Předmět: Re (9): Z coho stavat?
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 06.02.2007 07:58 upozornit redakci


reakce na ...
Když to tedy shrnu, na základě jednoho příkladu nelze provést obecný závěr, že Velox je výhodnější než cihla. Trochu dost mne mrzí, že diskuze o článku o pasivním stavění se zvrhla až tímto směrem, ale i to je jakýsi obraz reality, ukazující, že jakákoli dobrá myšlenka v tomto prostředí nemá vlastně vůbec žádnou cenu. A nebo to přece jen není tak katastrofální? Musíme doufat!

Předmět: Re (9): Z coho stavat?
Autor: kocina petr
Datum: 06.02.2007 17:15 upozornit redakci


reakce na ...
nejlevnejsi a nejrychlejsi cesta je ta stredni a to treba subdodavkami.
treba soused stavel z DURISOLU a cena hrube patrove stavby ho vysla na 2 mio :-(((.
kamos ted stavi vedle me a zajistil si zatim stavbu desky.ta ho vyjde na cca 350 000kc.pokud bude s nimi spokojen,tak potom hruba stavba za cca 1 mio.jinak to muze postavit kterakoli jina firma.
pokud uz mate uzavrenou hrubou stavbu,tak pak je nejlepsi zajit do hospody a tam se pozeptat na elektrikare,obkladace,sadrokartonare,ty co delaji fasady ....
pokud jsou solidne zaplaceni,tak vam garantuji,ze to budete mit rychleji postaveny i v patricne kvalite.
jinak ekonomika je moje nejvetsi hooby :-),nebyt burzy,tak bych nebyl tam kde jsem dneska.
takove pakove produkty to je pekny adrenalin :-))))

Předmět: Cenzura na TZB-INFO
Autor: Petr Měchura
Datum: 26.12.2006 16:08 upozornit redakci


reakce na ...
Vážení přátelé,

Můj původní článek ze 16. května t.r. v sekci Vytápění „Spalování biomasy v rodinných domcích s účinností 110 % - sen a nebo realita?“ vzbudil u vás obrovský zájem, jak dokládá to, že stal ihned nejčtenějším článkem s nejširší diskusí. Proto, abych nemusel odpovídat na obrovské množství Vašich otázek, tak jsem ihned připravil komplexnější materiál, kde naleznete na většinu svých otázek vyčerpávající odpovědi. Ten jsem již před prázdninami odevzdal redakci TZB-INFO k uveřejnění a bylo mě i Vám redakcí písemně slíbeno, že tento materiál bude otištěn na pokračování jako redakční článek nejpozději začátkem prosince. Bohužel se tak nestalo a asi už nestane. Ptáte se proč? Protože máme totiž opět cenzuru!

Redakce totiž patrně na zásah některých výrobců kotlů nejprve dala můj článek k posouzení Technické univerzitě v Ostravě v bláhovém domnění, že tamní odborníci jim vyjdou vstříc a označí můj článek přinejmenším za fantasmagorie. Když se toho však ani po půl roce nedočkali a blížil se termín slíbeného otištění, zasáhli ještě tvrději a donutili redakci TZB-INFO, aby od publikování mých článků zcela bezdůvodně nadobro upustila. A redakce, při vědomí toho, že část jejích příjmů tvoří právě platby za reklamu a sponzoring od výrobců kotlů, raději je poslechla a počátkem prosince mi sdělila, že mé články neotiskne.

Došlo tím ke skandální situaci, kdy hlavní topenářský server (alespoň se za něj TZB-INFO vydává – viz článek týdne šéfa serveru ing. M. Hořejšího: Při srovnání začátků před pěti lety a současné podoby portálu si dovolím tvrdit, že se nám podařilo se velmi přiblížit původnímu cíli - stát se nejnavštěvovanějším portálem, který bude přinášet opravdové novinky z vybraných stavebních oborů souvisejících s TZB a úsporami energií.) odmítl bezdůvodně otisknout mé zásadní původní články převratného významu k vytápění, které v jeho dosavadní historii, podle mého mínění, nemají obdoby. A jestli si někdo myslí něco jiného, tak ať takový článek obdobného významu uvede! Redakce TZB-INFO má sice na tento postup samozřejmě plné právo, akorát pak už nemá právo se vydávat za nezávislý topenářský server a měla by jasně deklarovat, že pod hlavičkou TZB-INFO se skrývá vlastně server některých výrobců kotlů (a měla by je jmenovat, aby nedocházelo k pošpinění jména těch solidních), takže vše, co jde proti nim, se tam samozřejmě neobjeví. A to i na úkor navštěvovanosti a citovanosti tohoto serveru. Takže pokud někdo hledá opravdu nezávislé, objektivní informace o vytápění, tak je musí bohužel hledat jinde.

Naštěstí takové nezávislé servery ještě existují, takže jsem rád, že Vám mohu sdělit, že pokud si chcete avizované a neotištěné články přečíst, tak stačí vyťukat www.biom.cz a pod názvem „Topenářský axiom konečně prolomen!“ si je můžete v klidu přečíst včetně tolik požadovaných schémat zapojení. A za pár dní tento článek tam doplní i stať „Voda jako palivo“ – a jestliže ani tato část nemohla být publikována na serveru TZB-INFO, tak to už hovoří za vše! Proto jako bonus jsem pro tyto výrobce kotlů ještě připravil porovnání tabulkových a reálných účinností krbů a kotlů na pevná i plynná paliva k vytápění rodinných domků, která tam opublikuji na přelomu roku, aby bylo každému hned jasné, čím v novém roce topit. Některým výrobcům kotlů z TZB-INFO to totiž již jasné je, a právě proto to nesmím na TZB-INFO publikovat, asi aby nepřišli o zakázky na své kotle…

Jinak pro ty, kteří server www.biom.cz dosud neznají, tak ten se z poloviny zabývá právě energetickým využíváním biomasy (tedy spalováním dřeva, obilí, slámy apod.) a publikují zde především odborníci z výzkumných ústavů i z praxe. Proto Vás mohu ujistit, že všechny otištěné články (tedy i ty moje) tam sice též procházejí redakční radou, složenou z odborníků na spalování biomasy (a též z některých rozumných výrobců kotlů, kteří pochopili, že pokrok zastavit nelze, ale naopak lze ho využít i pro kotle), nikoliv však za účelem odborné cenzury vydavatele, resp. sponzorů, jako na TZB-INFO, takže se tam můžete dozvědět i spoustu dalších odborných informací, které přispívají ke kultivaci zvědavých čtenářů v oblasti vytápění, a za to patří tomuto severu (jistě nejen můj) dík.

Příjemné čtení a pohodový zbytek roku 2006 a především lepší rok 2007 přeje
Petr Měchura.

Předmět: Re: Cenzura na TZB-INFO
Autor: Petr Měchura
Datum: 29.12.2006 18:09 upozornit redakci


reakce na ...
Přátelé,

Právě byl opublikován na portálu www.biom.cz další ze serie mých článků, které nemohly být (zatím) opublikovány na portálu tzb-info, což je škoda (Ten předešlý z 25.12. má za 3 dny už přes 800 přístupů!).

Článek má název "Voda jako palivo" (za jediný den 100 přístupů!) a opravdu nevím, proč nemůže být též publikován zde, když, jak tvrdí správkyně portálu Vytápění ing. Straková, zde přece žádná cenzura není a recenze k tak jednoduchému a jednoznačnému článku nemůže přece trvat přes půl roku?.

Zkuste si ho sami přečíst a napište portálu své mínění!

Předmět: Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 12.12.2006 17:49 upozornit redakci


reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Dobrý deň,

v diskusii bolo spomínané možné zľavenie z trojskiel na dvojsklá. Nespôsobilo by menšie zlo nahradiť nútené vetranie prirodzeným (najmä ak je - ako bolo spomenuté - bez rekuperácie)? Samozrejme, že by sa nedosiahol štandard pasívneho domu, ale obávam sa, že z dvojsklami sa nedosiahne aj tak.

Takisto začínam so stavbou drevodomu, ktorý sa pokúšam zrealizovať ako nízkoenergetický - na pasívny som rezignoval (140mm nobasil medzi stojky + 100mm zateplovák). Som začínajúci architekt, takže je to pokus na vlastnej koži. Rozhodol som sa v rámci šetrenia financiami pre prirodzené vetranie,ale aj tak je otváravých okin minimum. Radšej som zľavil v tomto smere, ale trojsklá chcem určite, predpokladám drevohliníkové rámy.

Předmět: Re: Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Ševela
Datum: 13.12.2006 08:27 upozornit redakci


reakce na ...
Pěkný dům.
Neděláte však dobře, když šetříte na nesprávném místě.
pokud si náklady na vzduchotechniku s rekuperací spočítáte, tak zjistíte že máte náklady do 10ti let zpět. navíc můžete ušetřit tím, že v některých místnostech není jiné topení než teplovzdušné. Na poslední stavbě jsem to řešil tak, že je topení pouze v obývacím pokoji(fan coil) a v koupelně(podlahové), zbytek je vytápěn teplovzdušným topením.Nejde jen o vytápění ale také o komfort výměny vzduchu a snížení možností plísní především v koupenách.
Pokud jde o okna tak doporučuji zasklení HEAT MIRROR, u vámi navrhovaných velkých skleněných ploch by byla výhoda mít váhu nižší o 1/3 a tepelněizolační vlastnosti lepší než u trojskla. Pozor však na to, že na různé světové strany jsou vhodné jiné typy skel v závislosti na hodnotách koeficientu g.

Předmět: Re (2): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 13.12.2006 08:46 upozornit redakci


reakce na ...
Kde jste slyšel, že mají HM-skla lepší tepelněizolační vlastnosti než trojskla?
To totiž není pravda. Jak jsem poměrně jasně ukázal v jiné diskuzi před třemi dny, nejvhodnějším zasklením je (pokud se bavíme o třivrstvé sestavě) trojsklo s dvěmi pokovenými vrstvami, a to bez ohledu na orientaci skla ke světovým stranám. Dům pana Guniše má velké množství pevně zasklených skel, kde na hmotnosti vůbec nezáleží, takže pro použití horších a dražších HM-skel zde není důvod.

Předmět: Re (3): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 13.12.2006 14:11 upozornit redakci


reakce na ...
Ďakujem za reakcie. Ako bolo povedané, na hmotnosti skiel mi nezáleží. Pôvodne som chcel robiť bezrámové zasklenie, osádzané priamo do drevenej nosnej konštrukcie, ale neviem si poradiť s niektorými konštrukčnými detailami a hlavne mám obavy o kvalitu remeselného prevedenia. Nenašiel som v okolí firmu, ktorá by mala skúsenosti s takýmto zasklievaním, často bola reakcia "No, veď to vyskúšame..." a bojím sa, ako by to dopadlo.
Pán Špor, rád by som poznal ešte Váš názor na vynechanie núteného vetrania. Kúrenie je podlahové, navrhnutý plynový kotol je asi zbytočne silný ale tepelné čerpadlo je ďosť nákladné. Hrozia bez núteného vetrania okrem tepelných strát aj iné problémy? Kôli roseniu okien boli navrhnutné fancoily. Sú nevyhnutné?
Nemáte skúsenosti s bezrámovým zasklením drevostavieb? Dosť by mi to znížilo náklady.
Ďakujem.

Předmět: Re (4): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 13.12.2006 16:22 upozornit redakci


reakce na ...
Ohledně nuceného větrání - myslím že je škoda ho vynechávat. Není to jenom o nákladech na teplo, ale také (a to hlavně) o komfortu bydlení. Rosení oken bych se při použití kvalitních trojskel i bez nuceného větrání nebál. Ostatně - sám zatím nucené větrání nemám a kromě koupelny při intenzivním sprchování (kdy se rosí i zrcadlo) se okna nerosí vůbec ani při největších mrazech (tedy pokud mluvíme o rosení z vnitřní strany). Fan-coily, podlahovku, ani radiátory pod okny nemám.

Skla mám zasklená bezrámově přímo v trámové konstrukci. Firmu se zkušenostmi jsem také nenašel, ale prostě jsem to zkusil a zatím žádný problém nevidím. Zatím ale nemám realizované vnější parapety, kde jsou v tomto ohledu asi nejdůležitější detaily.

Předmět: Re (4): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Peter Švančárek
Datum: 14.12.2006 08:37 upozornit redakci


reakce na ...
TC drahe... skuste pozriet este na http://www.eltex-km.cz/ aj to je prilis drahe?

Předmět: Re (5): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Ševela
Datum: 14.12.2006 09:10 upozornit redakci


reakce na ...
Takovýto dům, při odhadované ploše 140-150 m2, by mohl mít při navrhované izolaci ztráty cca 2,5-3kW při -12C. To znamená tepelné čerpadlo o výkonu maximálně 4 kW ( uvažuji i předehřev TUV), jako jeden z mála taková Eltex nabízí. K uvedeným cenám je třeba přičíst cenu za instalaci a za vrt (tyto náklady převyšují náklady na čerpadlo). Pokud jde o použití tepeného čerpadla, tak bych doporučoval zařazení čerpadla do vzduchového okruhu tak aby se využilo i zbytkové odcházející teplo pro ohřev vody(na ebay.de najdete taková čerpadla do 2000EUR). Sám jsem použil trivalentní systém používající ohřev vody v 1000l zásobníku kamny, solárem a elektřinou. Samozřejmě vše je závislé také na místních podmínkách( pokud budete stavět na Žitném ostrově(nevím zda se tak ještě jmenuje), tak bych šel do čerpadla země voda.

Předmět: Re (6): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Peter Švančárek
Datum: 15.12.2006 08:53 upozornit redakci


reakce na ...
Skor nez zem voda do cerpadla voda-voda... na zitnom ostrove nebyvam ale rovnako ako tam je v povodi vahu dost vysoka hladina spodnej vody a studnu mam naozaj dost vydatnu... TC s prikonom ~2kW by mi bohato stacilo ako na ohrev vody tak aj na ohrev vzduchu.

Předmět: Re (3): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Ševela
Datum: 14.12.2006 08:22 upozornit redakci


reakce na ...
Máte pravdu trojskla jsou nyní na úrovni Heat Mirror a cenově jsou na přibližně stejné úrovni. Při pevném zasklení je to jedno co použiji, ale u dveří a oken na obrázku (plocha cca 2,5m2) se mi zdá být váha křídla cca 90kg velká. Při těchto plochách je i při použití dvojskel otevírání sklopky problém.

Předmět: Re (4): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Peter Švančárek
Datum: 14.12.2006 08:28 upozornit redakci


reakce na ...
mne skla s heat mirror foliou ponukali, akciovo bol priplatok len cca 2000sk/m2 oproti trojsklu... no nekupte to :( trojsklo bolo parametrami vzdy lepsie, vsetky tie pokusy s foliami nepomohli prekonat sklo.

Předmět: Re (5): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Ševela
Datum: 14.12.2006 08:31 upozornit redakci


reakce na ...
No a já jsem si mohl vybrat za stejnou cenu skla HM nebo trojskla.

Předmět: Re (5): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Ševela
Datum: 14.12.2006 08:32 upozornit redakci


reakce na ...
možná je to tím, že na slovensku není žádný výrobce.

Předmět: Re (6): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Daniel Eliašik
Datum: 21.12.2006 16:22 upozornit redakci


reakce na ...
Chcel by som sa opýtať tu prítomných diskutujúcich či sa stretli v ponuke sklenárskych výrobcov so sklami ktoré namiesto tretieho vnútorného skla mali použitú priehľadnú plastovú fóliu (číru nie drahú HM), prípadne i dve.
A tiež, kde by sa dali zohnať profily z tvrdeného izolanu (napr. kvalitnejší exdrudovaný polystyrén) vhodné na bezrámovú montáž skiel priamo do stavebného otvoru.

Předmět: Re (7): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Petr Becak
Datum: 22.12.2006 07:54 upozornit redakci


reakce na ...
OK. Bezram jsem delal tak, ze jsem postavil HM na 2 cm tlusty pasek XPS, ktery byl pres celou tloustku a sirku stavebniho otvoru (pouze vespod). Pasek byl predem prilepeny a HM jsem pred postavanim zespod napatlal silikonem, at tam neutika vzduch (ani asi neni potreba). Z obou boku a zhora jsem pak HM zapenil, pak jsem to odrizl do rovna se sklem a prilepil 3 cm XPS. XPS jsem opet napatlal silikonem pred pritlacenim na HM. XPS jsem jeste jistil hmozdinkami asi ve 30 cm roztecich. Pak uz klasicka perlinka s lepidlem a kerastuk. Vypada to bozsky, zadne problemy s ramem, zadna udrzba, cenove nejlevnejsi. 3 takove okna s HM me staly 10 000,- (rozmer 1200x1500 mm). Jeste postupem casu osadim vnitrni parapet. Z venkovni strany to bude obdobne ale tam mam maly problem s moznou degradaci XPS vlivem UV zareni, ktere by so odrazelo od HM folie (nebo vnitrniho skla v pripade troj nebo dvojskla) smerem k tomu XPS. Je to problem nebo to resi silikon, ktery je odolny UV? O vnitrni XPS nemam strach, protoze HM folie nepropusti UV zareni, v pripade trojskla by byl problem i na vnitrni strane.
Jeste by se tam dala zakomponovat parotesna paska, ale v te dobe, co jsem to delal (brezen 2005) jsem o ni jeste ani nevedel...
Skoda ze nemam bungalov, v patre tohle delat nemohu kvuli cisteni. Ono kdyz clovek bydli v domku a teprve ho stavi, tak musi mit otvirave okna aspon jedny v jedne mistnosti... Pri stavbe na klic bych sel do celkoveho bezramu s teplovzduchem se dvermi pouze vstupnimi a na terasu. Pri stavbe svepomoci je to o kompromisech.
Jeste k tomu XPS: Pouzil jsem normalni XPS z Hornbachu, na tlak vydrzi docela dost a pri zbeznem vypoctu na mych celkem malych sklech prosel bez problemu.

Předmět: Re (8): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 22.12.2006 11:46 upozornit redakci


reakce na ...
Jak už jsem psal jinde - těch pár procent UV, které trojsklo propustí, a které jsou navíc hlavně v oblasti UV-A, ten XPS těžko ohrozí.
Spíš bych se při použití XPS bál teplotního namáhání vnitřní tabule skla v místě osazení, to patrně úplně znemožňuje nějaké hlubší osazení skla (a tím eliminaci vlivu distančního rámečku) do XPS na vnitřní straně. Z tohoto důvodu je podle mého názoru lepší na bezrámové zasklení použít dřevo. Jeho tepelná jímavost je podstatně vyšší a nějaké to teplo odvede, takže snižuje riziko prasknutí vnitřního skla vlivem jeho přehřátí při hlubším zasklení.

Předmět: Re (7): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 22.12.2006 11:35 upozornit redakci


reakce na ...
To sklo s tím plastem mě zajímá. Nikde jsem to neviděl a docela by mě zajímaly parametry. Myslím, že právě to je cesta budoucnosti.

Předmět: Re (7): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 22.12.2006 11:44 upozornit redakci


reakce na ...
Ani ja som na Slovensku nič podobné ešte nevidel, a myslím že by to mohlo zjednodušiť montáž. Mát info aspoň o zahraničnom výrobcovi?

Páči sa mi popis toho bezrámového zasklenia, pri mojej drevostavbe by to mohlo byť ešte jednoduchšie.
Pán Špor, mohli by ste mi prosím popísať vaše riešenie?. Alebo sa dá niekde na TZB info nájsť? Vďaka.

Předmět: Re (8): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 22.12.2006 17:06 upozornit redakci


reakce na ...
U mé trámové dřevostavby se to přímo nabízí - mám v trámech z vnější strany polodrážku, ve které je sklo osazeno a přes to přijdou další krycí trámy. Ty ale budou pouze falešné, tvořené deskami a vyplněné izolací.

Předmět: Re (9): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 22.12.2006 22:00 upozornit redakci


reakce na ...
Nemáte problémy s pohybom dreva, najmä krútením? Aky priestor ste asi ponechali na dilatáciu, a čím ste vyplnili prípadnú medzeru? Použili ste pod sklom XPS alebo inú pružnú podložku?
Tie moje tabule síce nie sú gigantické - cca 1,2 x 2,6 m, ale mám strach, aby mi sklo nepraskalo.

Předmět: Re (10): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 02.01.2007 10:11 upozornit redakci


reakce na ...
Sklo je menší než otvor v polodrážce ani ne o centimetr, tj. dilatační spára je v řádu milimetrů. Sám jsem to neurčoval (nemám s tím zkušenosti), spolehl jsem se v tomto na zkušenosti zasklívací firmy a zatím to vypadá, že je všechno v pohodě. Mezírka není vyplněná ničím a vzhledem k jejímu rozměru tam maximálně strčím pár vláken ovčí vlny pro zamezení proudění vzduchu. Nikde není žádná pružná podložka -sklo je prostě vložené do polodrážky, dole stojí přímo na dřevu a je na doraz přitisknuté k trámu. Po vnitřním obvodu je sklo utěsněné silikonem, zvenku přelepím spáru i se zasklívací lištou páskou a celé to překryji výše uvedeným falešným sloupkem.

Předmět: Re (5): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 14.12.2006 09:39 upozornit redakci


reakce na ...
No, trochu bych se HM-skel zastal - jde o to, že HM-skla byla vyvinuta pro jiný účel, tedy důraz byl kladen na jiné požadavky, než má RD (hmotnost, tloušťka a potlačování UV-záření). Co se týká těchto vlastností, tak tam nemá trojsklo šanci. Problém je v tom, že u RD nás zrovna tyto vlastnosti moc nezajímají (pouze v některých případech hmotnost).
Je ale možné, že s rozšířením HM-skel se časem sníží jejich cena až pod úroveň trojskel a začnou být zajímavé cenově. Osobně si ale myslím, že nástupcem dnešních trojskel budou spíše "trojskla" (či víceskla), kde místo tabulí ze skla budou tabule z nějakého plastu.

Předmět: Re (4): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 14.12.2006 08:50 upozornit redakci


reakce na ...
Nesouhlasím. HM-skla byla vždy dražší (a to i v ČR) a měla vždy horší parametry než trojskla.
Já mám otvíravá okna s křídlem o rozměru cca 900x2500 mm zasklená trojsklem 3.3.1 - 4 - 5 a jdou sklápět i otvírat. Klíčová je správná volba kování.

Předmět: Re: Zníženie prvotných nákladov
Autor: Peter Švančárek
Datum: 13.12.2006 13:10 upozornit redakci


reakce na ...
Nepouzitim rekuperacie neusetrite naklady, naopak sa v konecnom dosledku zvacsia, dom bude mat podstatne vacsiu spotrebu a teda bude treba vykonnejsi vykurovaci system. Zlavenie z trojskiel tiez nie je na mieste, trojskla umoznia PD, umoznia realne tepelne zisky aj pri teplotach hlbsie pod nulou ako aj vyuzitie difuzneho ziarenia.
Nevidim dovod bat sa PD... Namiesto 100mm zateplovania dat 200mm, dat rekuperaciu s tak 90% ucinnostou, dohrev vzduchu pri extremnejsich teplotach mozete zabezpecit aj teplovzdusnymi ventilatormi(jeden by mal stacit), dat trojskla s U 0.5(nie je velmi drahe ako sa to niektori snazia nahovorit, ramy a kovania su podstatne drahsie.) podla sposobu stavby nebudu prvotne naklady vacsie ale naopak aj mensie ako stavba klasickeho domu ci dokonca podstatne mensie ako stavby NED.

Předmět: Re (2): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 13.12.2006 14:29 upozornit redakci


reakce na ...
Z tojskiel určite nechcem zľaviť. Viete mi poradiť solídneho výrobcu? "Nevidim dovod bat sa PD..." Môžete mi o tom napísaT viac? Vďaka.

Předmět: Re (3): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Peter Švančárek
Datum: 14.12.2006 08:25 upozornit redakci


reakce na ...
ja som kupil od alfaplastu... 6komor. internova 6000 a trojsklo s k 0.5

Předmět: Re (3): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Ferdinand Kolčák
Datum: 19.01.2007 23:37 upozornit redakci


reakce na ...
Trojsklo vám vyrobí Nitrasklo a dodá ktorýkoľvek seriózny dodávateľ okien (plastových, hliníkových, drevených), pokiaľ ho chcete v ráme. Problém je jeho váha. Mám na novostavbe trojsklá veľkosti 100x240cm, ktoré mi dodal INCON (plast). Okrem toho, že ich museli inštalovať traja chlapi naraz a toho, že mi ich dodávali na 3 krát (praskli pri doprave) s nimi nebol žiadny problém...
8-)

Zaujalo ma, že začínajúci architekt nemá veľa informácií o mikroklíme (plesne, vlhkosť, baktérie).

Čo to znamená začínajúci architekt?

Předmět: Re: Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 16.12.2006 15:17 upozornit redakci


reakce na ...
Proto jsem psal ten článek, abych upozornil, kde se hlavně nemá šetřit (tam se právě snažíte šetřit Vy - na neprůhledné obálce budovy). Pokud bych tedy směl doporučit, stojky udělejte širší a užší - třeba 20/6 a mezi ně dejte 20 cm vaty. Zvenku pak dát zateplovák 20 cm. Do střechy je též třeba dát 40 cm vaty a do podlahy aspoň 25 cm polystyrénu. Pak teprve myslím nastane čas přemýšlet o oknech a rekuperaci. Mám však obavu, že jste se již dosti jako architekt odvázal při návrhu geometrie domu - na můj vkus moc velký poměr plocha obálky / podlahová plocha. Tady jsou dost velké peníze, které jsou při stavbě i provozu nenávratně ztraceny.

Předmět: Re (2): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 16.12.2006 19:00 upozornit redakci


reakce na ...
Vďaka za radu. S prierezom stojok už nič nespravím, mám nakúpené hranoly KVH - nadpájané z menších kusov kôli krúteniu (bola posledná šanca za dobrú cenu :-)). Ten zateplovák aj ja zvažujem hrubší, ale dostávam dosť protichodné informácie o relevantnej hrúbke izolácie. (Otázka aj na pána Špora - aká hrúbka je rozumná a nie predimenzovaná? Nie je 40 cm zbytočne veľa? Samozrejme, z fyzikálneho hľadiska je každý centimeter dobrý, ale zvyšuje to náklady).
Ohľadom geometrie: Absolútne s vami súhlasím. Samozrejme, snažím robiť čo najkompaktnejšie tvary a napr. poschodový dom by bol efektívnejší a lacnejší. Pozemok je však dosť náročny (jedná sa o vyťaženú tehelňu s prudkým svahom zo západu a medzi existujúcou zástavbou - veľmi zaujímavé miesto)a požiadavka spoluinvestora (manželky :-))bola prízemný dom. A keďže architektúru formujú aj iné faktory, nielen ekonomické bilancie, ale aj dispozícia, intímne zóny, či výhľady do krajiny, po dlhých úvahách som dospel práve k tomuto tvaru. Ide do istej miery o uspokojenie architektonického ega:-)

Předmět: Re (2): Zníženie prvotných nákladov
Autor: Tomáš Guniš
Datum: 16.12.2006 19:30 upozornit redakci


reakce na ...
Pán RNDr. Svoboda, samozrejme som čítal Váš článok a chápem potrebu 40 cm izolácie, ale bohužiaľ je pre mňa dôležitá aj prvotná investícia. Snažím sa nájsť rozumný kompromis medzi všetkými požiadavkami - architektonickými, ekologickými aj ekonomickými. Zdá sa mi ale lacnejšie po čase zvýšiť hrúbku zateplenia stien, napr. roštovou fasádou ako meniť okná.

Předmět: Re: Zníženie prvotných nákladov
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 16.12.2006 15:21 upozornit redakci


reakce na ...
Proto jsem psal ten článek, abych upozornil, kde se hlavně nemá šetřit (tam se právě snažíte šetřit Vy - na neprůhledné obálce budovy). Pokud bych tedy směl doporučit, stojky udělejte širší a užší - třeba 20/6 a mezi ně dejte 20 cm vaty. Zvenku pak dát zateplovák 20 cm. Do střechy je též třeba dát 40 cm vaty a do podlahy aspoň 25 cm polystyrénu. Pak teprve myslím nastane čas přemýšlet o oknech a rekuperaci. Mám však obavu, že jste se již dosti jako architekt odvázal při návrhu geometrie domu - na můj vkus moc velký poměr plocha obálky / podlahová plocha. Tady jsou dost velké peníze, které jsou při stavbě i provozu nenávratně ztraceny.

Předmět: hlavne jde o ceny
Autor: kocina petr
Datum: 06.12.2006 01:01 upozornit redakci


reakce na ...
ta cena prihradovych prvku by me zajimala.nikde ale o cene neni ani zminka.kdyz jsem se ptal na vazniky,tak mi to vyrazilo dech.dvakrat drazsi nez kdyz strechu udelam z krovu.

vymena oken ???? treba po 20 letech ???? - to jsem zvedav na to ,jak nedojde k poruseni izolace a tesnosti domu.to si dost dobre nedokazi predstavit uz vubec.o poniceni fasady okolo oken ani nemluvim.
okna u techto domu jsou predsazena a umistena v izolaci.
ne nadarmo se rika,ze nejdriv okna a potom izolace. obracene to dost dobre neni mozne.

cerne PE hadice ??? vim,ze se kdysi pouzivaly nez nastoupil PEX.PEX ma vyssi zivotnost,ale ta cena :-((
z jakeho duvodu uprednostnujete PE hadice?pravda je,ze jsou oproti PEX podstatne levnejsi.jenze pokud vemu v potaz rychle starnuti materialu po 20 letech provozu,tak to ma do 100 let jeste hodne daleko.zivotnost PEX je okolo 50 let.

jeste k tomu ZR.
vetsina dnesnich RD uz nema sklep.takze spadovat smerem k domu nebo od domu?

Předmět: Re: hlavne jde o ceny
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 06.12.2006 10:09 upozornit redakci


reakce na ...
Příhrada v mém provedení o výšce 40cm namíru udělaná a nakonzervovaná by měla vyjít kolem 200Kč/bm. Když si člověk uvědomí ty patálie získat ve střeše dost prostoru pro izolaci, tak to jistě nestojí mnoho. Právě včera jsem si koupil 2cm polystyrén a zkoušel ho zastrčit mezi diagonály příhrad - jde to absolutně bezproblémově. S obtěsněním příhrad tedy nebudou problémy.

Okna budou v otvorech opláštěných velox deskou. Jejich výměna by měla být stejně složitá jako v případě výměny oken v cihlovém domě. Opět netvrdím, že budu obyčejná okna s dvojitým zasklením doporučovat. Je to však věc, ze které lze v nouzi slevit.

Černý polyetylém bude v podlahovém topení prakticky bez tlaku, při teplotě do 35°C a zabetonován. Bude tam nějak degradovat???. Ze stejného materiálu provozuji již 15 let sluneční kolektor a to je jiné namáhání!

Předmět: Re (2): hlavne jde o ceny
Autor: Jiri holub
Datum: 06.12.2006 10:21 upozornit redakci


reakce na ...
hmmm dobrá myšlenka betonový soární kolektor

Předmět: Re (2): hlavne jde o ceny
Autor: Petr Ševela
Datum: 07.12.2006 07:58 upozornit redakci


reakce na ...
Zajímalo by mě jak budete do desky 35mm silné pod kterou je parozábrana zasekávat vodovodní trubky?

Předmět: Re (3): hlavne jde o ceny
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 07.12.2006 10:11 upozornit redakci


reakce na ...
Elektřina se bude instalovat při instalaci interiérových velox desek tak, že krabice se vyvrtají vrtákem do sádrokartonu a kabely půjdou mezi parozábranou a velox deskou. V místě stojny se velox deska ze strany parozábrany vždy vydlábne.

Voda se umístí do mezery, která bude k tomu vynechána při instalaci velox desek. 35mm by mělo stačit. Šlic pak zaomítat kvalitní maltou.

Spousta rozvodů může být samozřejmě provedena standardně ve vnitřních cihlových stěnách.

Velox desky se nádherně řežou ruční cirkulárkou (maflem)a vyvrtání otvoru pro elektoinstalační krabici trvalo sotva půl minuty.

Předmět: Re (4): hlavne jde o ceny
Autor: Jan Nastas
Datum: 08.12.2006 08:00 upozornit redakci


reakce na ...
Toto se Vám bez porušení parozábrany nemůže podařit.
1. běžná krabice do sádrokartonu má hloubku 47mm to znamená, že její dno bude ležet na parozábraně. Zajímalo by mě jak vyvrtáte otvor bez porušení parozábrany.
2.Rozvody vody - jak budete tyto rozvody ve spáře spojovat? jak budou rozvody připevněny?

Nebylo by jednodušší vyprojektovat mezi velox a sádrokarton vzduchovou mezeru?

Předmět: Re (5): hlavne jde o ceny
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 08.12.2006 08:27 upozornit redakci


reakce na ...
1. Tady si nějak nerozumíme. Velox deska má 35mm, vrtání otvoru pro krabici, její usazení (zatnelení) a protažení kabelu se bude dělat před instalací velox desky. Normální krabice přečuhuje zezadu snad o 3mm, to není problém, aby se do parozábrany s měkkou vatou v pozadí vtlačilo.

2. Instalace vody bude probíhat stejně jako do šlicu v cihlové zdi, kde je instalace prostě zaomítána. Rozvodů po obvodové zdi nebude zřejmě mnoho a zřejmě budou moci být pouze vodorovné - svislý šlic by přerušil upevnění velox desek na stojnách.

Sádrokarton tam vůbec žádný není. Z interiéru je omítka, tmel s perlinkou zaručující neprůvzdušnost (měřil jsem a má to vynikající parametry neprůvzdušnosti), velox deska a parozábrana. Projektovat vzduchovou mezeru se mi zajídá. Pokud je rozumná naděje, že jde něco jednoduše a levně, pak je to třeba vyzkoušet. Někdo musí provádět základní výzkum. Od vysokých škol se něčeho takového nedočkáte.

Předmět: Nesmysly
Autor: Petr Ševela
Datum: 05.12.2006 09:12 upozornit redakci


reakce na ...
Tolik nesmyslů jsem již dlouho nečetl.
K některým
1. není možné dát okna k=1,1 do konstrukce zateplené 40ti cm izolace! V zimě po oknech potečou potoky vody! Diskutuje se o oknech s dvojitým zasklením a s trojitým zasklením ale zpoměli jste na nejkvalitnější okna Heat mirror s folií mezi skly U těchto oken existuje mnoho variant, a je možno použít zasklení různé podle světových stran. Zasklení má Hodnoty k cca 0,6 - 0,7 podle typu. Zde bych chtěl upozornit na to, že velkým problémem je zabudování oken a to zejména pod parapety -při zabudování podle doporučení výrobců je kondenzace zaručena.
2.Obálka tvořená konstrukcí z příhradových nosníků- ano je to levné řešení, ale izolovali jste někdy podobnou konstrukci?
Zaručuji vám, že pokud bude izolace provádět průměrný pracovník, tak bude zateplení děravé jak řešeto. Daleko vhodnější se mi zdá být nosná konstrukce z I nosníků s tenkou stojinou z OSB desky (tuto však bude nutno ještě zvekovní strany přiizolovat) nebo z panelů K kontrol které jsou téměř bez tepelných mostů.
3. Provádění jakýchkoli rozvodů pod parozábranou je třeba se vyhnout. Utěsnit parozábranu k trubce nebo kabelu není často ve skutečnosti tak jednoduché jak to od stolu vypadá. Čím méně otvorů ve venkovním plášti tím lépe.
4. Blíže nespecifikovaný zemní výměník Garantuji, že jeho cena bude vyšší než cena jednoduché rekuperační jednotky. Nízkoenergetický (Nemluvě o pasívním) nelze postavit bez řízené ventilace s rekuperací vzduchu.
Nejsem vystudovaný odborník ale postavil jsem a navrhnul jsem již několik domů ten poslední je nízkoenergetický, vzhledem k tomu,že jsem nemohl najít odborníky tak jsem nastudoval tuto problematiku sám. Každé stavby jsem se aktivně zůčastnil a na další stavbě jsem se snažil chyb vyvarovat.
Po přečtení tohoto článku se nedivím, že u nás nejsou odborníci na tuto problematiku.

Předmět: Re: Nesmysly
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 05.12.2006 11:31 upozornit redakci


reakce na ...
Myslím, že není třeba se až tak moc rozčilovat. Kdo nic nevyzkouší nic nepokazí. Jde jen o to, aby se pak o pozitivních i negativních zkušenostech s ostatními rozdělil.

1. Řízené větrání by mělo především garantovat v domě rozumnou vlhkost. To v běžných domech není a proto se tam při zvýšené vlhkost v interiéru okna rosí. Tento jev přece nemá nic společného s kvalitou tepelné izolace obvodových stěn. Nelze tedy dávat do souvislosti věci, které spolu nesouvisejí. Souhlasím s Vámi, že je velmi nevhodné zabudovávat okna podle doporučení výrobců. Na to jsem upozorňoval vystavovatele oken na konferencích o pasivních domech v Brně loni i letos, nenabyl jsem však přesvědčení, že si to hodlají vzít k srdci.

2. Před opláštěním je třeba do míst v příhradě, kde nejsou diagonály zasonout 2cm polystyrén ve tvaru pravoúhlého trojúhelníka. Tím se dostanu na úroveň Vámi navrhovaného I nosníku, jen tepelný most bude podstatně menší než při použití I nosníku z OSB desky

3. Elektřina a voda bude vedena z pohledu z interiéru před parozábranou, parozábranou bude prostupovat odhadem 8 kanalizačních + vzduchotechnických rour ve velmi přístupných místech, což lze jistě spolehlivě ošetřit.

4. Nízkoenergetický dům lze jistě postavit s řízenou ventilací bez rekuperace, zřejmě takový dům nedosáhne standardu pasivního domu - to tvrdím již od začátku. Nejsem si jist, že 40m kanálové trubky prům. 125mm zabetonované v základech musí přijít na více než 20 000Kč. Podzemní výměník je vhodné dělat hlavně kvůli možnosti zamrzání rekuperátoru. Pokud má rekuperátor zamrzání ošetřeno, pak zase není za 20 000Kč.

Rád odpovím na Vaše další Nesmysly.

Předmět: Re (2): Nesmysly
Autor: Petr Ševela
Datum: 05.12.2006 15:16 upozornit redakci


reakce na ...
Nerozčiluji se.
1.Okna se rosí kvůli zvýšené vlhkosti a kvůli nízké povrchové teplotě. I u domu s řízeným větráním dochází ke krátkodobému zvýšení vlhkosti.
2. zasunování trojůhejníků bych chtěl vidět ve skutečnosti. Pokoušel jsem se o něco podobého nedávno na stavbě a vzdal jsem to, nakonec jsme mezery mezi pásnicemi museli zapěnit (40ks pěn).
3. podle mého názoru je vhodnější rozvody vzduchu provést v podlaze. Pokud jde o elektro a vodu tak z řezu to nebylo zřejmé. takže předpokládám že rozvody budete zafrézovávat do stěn. nebo v řezu některé vrstvy chybí?
4. 40m trubky zabetonované do základů prijde zcela jistě na více než 22 000Kč.

Předmět: Re (3): Nesmysly
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 05.12.2006 18:46 upozornit redakci


reakce na ...
Ad 4. Zkuste se podívat třeba sem
http://www.pipelife.com/web/cz_new/t2w_cz.nsf/lookupDownloads/Cenik_obraz_Outdoor/$file/Cenik_2006_OUTDOOR.xls#'Kanalizační systémy'!B4
kolik stojí 40m trubky.

Předmět: Re (4): Nesmysly
Autor: Petr Ševela
Datum: 05.12.2006 21:17 upozornit redakci


reakce na ...
Samozřejmě, že vím kolik stojí novodurová trubka ale trubka zalitá v betonu nestojí stejně jako trubka v obchodě. Na 10cm obal bude potřeba cca 3m3 betonu, to znamená 3m3 zeminy která se musí vykopat. pokud si to necháte zkalkulovat od firmy tak to odhaduji na cca 30 000Kč, a za tzto peníze získáte výměník s účinností maximálně 30-50%.

Předmět: Re (5): Nesmysly
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 06.12.2006 08:44 upozornit redakci


reakce na ...
Ted si asi nerozumíme. Jde mi o trubky v základových pasech, které se tak jako tak betonují. Jde jen o to trubky před betonáží správné vyspádovat a upevnit, aby nevyplavaly. Objem trubek=objem ušetřeného betonu.

Předmět: Re (6): Nesmysly
Autor: Jan Višinka
Datum: 29.01.2007 10:35 upozornit redakci


reakce na ...
omlouvám se, že ruším tuto diskusi. Prosím Dr. Svobodu, aby mi sdělil přímý kontakt nebo diskusi, kde bych mohl reagovat na jeho starší článek o zateplování paneláků. Mám jeden na starosti a mohl bych experimentovat. Zdravím

Předmět: kontakt
Autor: Jir Sva
Datum: 29.01.2007 13:03 upozornit redakci


reakce na ...
Pro nejrychlejsi korespondenci piste na
svobj/zavinac/ipm.cz

Předmět: Re (2): Nesmysly
Autor: Petr Ševela
Datum: 05.12.2006 21:45 upozornit redakci


reakce na ...
omlouvám se teprve nyní jsem pochopil, že to co nazýváte zemním výměníkem je ve skutečnosti zemní kolektor. Já si představoval nějaké protiproudé zařízení ukryté v základech.
Bohužel i zde Vás musím vyvézt z omylu, zemní výměník umístěný v základech je nesmysl. Dojde k promrzání základů. Zemní výměník je třeba umístit do hloubky 1,5-2m a minimálně ve stejné vzdálenosti od domu. Trubka dn125 se mi zdá být poměrně malá bude mít velký odpor a má malou teplosměnnou plochu. minimální průměr se většinou uvažuje 160mm a většinou 200mm, samozřejmě záleží na množství vzduchu. Zakopání trubbky 35m 200mm trubky včetně jejího pořízení stálo v létě tohoto roku cca 25 oooKč neuvažuji sací šachtu kterou jsem zhotovil sám.

Předmět: čištění zemního kolektoru
Autor: Radim Pol.
Datum: 04.12.2006 13:05 upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
Když se mluví tak nadšeně o zemním kolektoru, jakým způsobem se takový zemní kolektor čistí? Předpokládám, že v reálné praxi může dojít k invazi drobných hlodavců do kolektoru, hmyzu ale třeba i usazování pylu, prachu a následně vznik plísní.

Předmět: Re: čištění zemního kolektoru
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 04.12.2006 13:32 upozornit redakci


reakce na ...
Myslím si, že jediné co lze reálně dělat, je filtrovat vzduch na vstupu do výměníku a výměník vyspádovat, aby se v něm nedržela voda. Pak už se musí dít vůle Boží. Proč by měly být ve výměníku horší podmínky než třeba v lese, kde je prý zdravo?

Předmět: Re: čištění zemního kolektoru
Autor: Ing.Jaromír Šmerda
Datum: 04.12.2006 16:39 upozornit redakci


reakce na ...
Přístupu hlodavcům a hmyzu je bráněno filtrem - mřížkou na vstupu, tj.v místě sání. Prach a pyl je odfiltrován v úrovni jednotky VZT (jednotky teplovzd.vytápění s rekuperátorem). Čištění potrubí je realizováno proplachem s desinfekčními prostředky.Proto je také potrubí spádováno buď směrem k šachtě, nebo směrem do suterénu domu, odkud je čištění prováděno.Myslím, že čištění výměníku jednou, dvakrát za rok není žádným problémem.

Předmět: Reakce na článek
Autor: Ing. Jaromír Šmerda
Datum: 28.11.2006 09:22 upozornit redakci


reakce na ...
Zdravím všechny čtenáře článku. Necítím se jako odborník na problematiku pasivních domů, z toho mála co jsem se dověděl z různých zdrojů hlavně na internetu, jsem se neodvažoval vstupovat do diskusí...Nicméně po přečtení tohoto článku mi mé svědomí projektanta (zabývám se projekty statiky dřevěných konstrukcí, OcelK a BetonK převážně pozemních staveb)nedalo spát a rád bych vás seznámil s mým názorem.Při řešení výše zmiňovaného RD mě zaujaly po prvním přečtení článku hlavně tři body...
1/dřevěná konstrukce příhradových nosníků, která je navržena na celou tloušťku obvodové stěny.Pokud situaci chápu správně, je tepelná izolace vložena pouze mezi příhradové nosníky, a tudíž nepřekrývá dřevěnou konstrukci ze strany exterieru.Toto řešení vyžaduje prověření oblasti kondenzace a množství kondenzované vody na dřevěné konstrukci.Ta bude bohužel v zimním období zatížena zvýšenou vlhkostí a je nutné ji takto
posoudit. Dřevo je tak vystaveno většímu vlhkostnímu zatížení, než kdyby bylo překryto vrstvou izolace a nacházelo se v oblasti, kde ke kondenzaci nedochází. Navíc dojde k zatížení dřevěné konstrukce střídajícími se rozdíly teplot (jedna pásnice z exterieru, druhá z interieru), což má za následek střídání vysychání a vlhnutí konstrukce. Nezdají se mi také diagonály příhradových nosníků, které prostupují jako tepelné mosty a je jich poměrně dost.
2/okna, respektive zasklení. Dle mého názoru je použití kvalitního zasklení pro pasivní domy velice důležité, k omezení tepelných ztrát zasklením. Tepelné zisky okny jsou důležité v oblastech, kde je také dostatek slunečního svitu hlavně v zimním období - alpská oblast. V našich podmínkách je důležitější pokrýt spíše ztráty, než "honit" zisky. Je však nutné dodržet požadavky z hlediska hygieny - jako je dostatečné prosvětlení. Ne nadarmo se říká, že kam nechodí slunce, chodí doktor...Také je nutné zabývat se problematikou rosení skel (nejnižší povrchová teplota skel) v zimním období, kdy dozajista oceníme výhody kvalitního zasklení.
3/Větrání bez rekuperace? Proč? Jak jinak efektivně zajistit dostatečnou výměnu vzduchu? Na myšlenku svědomitého a efektivního větrání obyvately domu (krátce, intenzivně) jsem již dávno zapoměl. Je totiž nereálné domnívat se, že pokud by v pasivním domě žil běžný obyvatel RD, vnutíme mu povinnost takto se svědomitě chovat, resp.větrat. Dle mého názoru, je
třeba přiblížit myšlenku bydlení v pasivních domech většině
potenciálních stavebníků, kteří však zdaleka nejsou osvícení natolik, jako stavebníci nynějších pasivních domů. Neměli by pocítit negativní změny v zažitých způsobech bydlení oproti svým návykům v běžnému RD, nýbrž pozitivní změny - nižší náklady na vytápění, ohřev TUV, kvalitní čerstvý vzduch, komfort, tepelná pohoda apod.
Závěrem: není možné ponechávat rozhodnutí o klíčových prvcích v komplexním systému, jakým PD bezesporu je, jen na běžném stavebníkovi (jako je jeho volba typu zasklení, zda rekuperace nebo nikoliv...). Je nutná především svědomitá a důsledná práce projektanta PD, jak ve fázi přípravy projektu (hledat vhodné řešení se stavebníkem (ten rozhoduje o koncepci, nikoliv o technických záležitostech), dodržení projektu na stavbě, kontrole technologické kázně na stavbě, kontrola finančního plnění stavby, až do fáze dokončení
domu. Mělo by následovat také zaškolení uživatelů s obsluhou domu. Má zkušenost je v ČR bohužel taková, že 95% obyvatel ještě nemá potuchy co to PD vlastně je, a pokud nějaký názor má, je hodně zkreslený a zcestný. Každý obyvatel nemůže být vzdělaný ve stavebnictví (i když si to řada stavebníků myslí a dokládají to zkušeností s výstavbou rodinného domu v 80.letech, za pomoci "stavebního dozoru" svého dědečka, který
přeci také už jeden dům kdysi postavil...).Neznají ani základní ČSN a když už nakoupí kvalitní materiál, nedodržují technologické postupy, a řídí se jakousi zkušeností a názory souseda, který stavěl před pár lety. Odborné práce je zkrátka nutné nechat na odbornících, kterých je u nás dostatek.
"Já se také neoperuji doma sám, na kuchyňském stole, ale navštívím kvalitní nemocniční zařízení s vyškoleným personálem a odpovídajícím zařízením...".
Tak jsem se ve finále trochu rozepsal..., ale věřím, že můj příspěvek bude zajímavým pro další čtenáře.
Zdravím všechny, J.Šmerda.

Předmět: Re: Reakce na článek
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 28.11.2006 11:09 upozornit redakci


reakce na ...
ad 1) Je to naprosto stejná situace, jako u naprosté většiny v současnosti realizovaných střešních konstrukcí, kde máte izolaci pouze mezi krokvemi. Spoléhá se na kvalitně provedenou parozábranu a někdy i na odvětrávanou mezeru nad (v případě stěny za) izolací.

ad 2) Souhlasím, že kvalitní zasklení je velmi důležité. Nesouhlasím s tím, že v našich podmínkách není možné "honit sluneční zisky". Možné to je a můj dům je toho důkazem. V jiné diskuzi zde už jsem uváděl podrobnější informace. Vytvořil jsem i jakousi simulaci chování domu v zimním období, kterou postupně zdokonaluji (momentálně se tam pokouším zohlednit vnitřní zisky od osob a spotřebičů).

ad 3) Souhlas.


K Vaší metafoře s operací:
Dalo by se souhlasit, ale ne tak docela v případě ČR. Když jsem před cca 4-mi lety začínal plánovat stavbu pasivního domu, u projektantů i stavebních firem jsem těžce pohořel. Co si asi myslet o projektantovi, který Vám tvrdí že "dřevo je přeci izolant"? Ve stavební firmě si zase ťukali na čelo když slyšeli, že chci izolovat základy pod zem a stavět na pěnovém skle. Toto opravdu není prostředí, kde se dá odborníkům důvěřovat - nezbylo tedy než se vrhnout na samostudium a dům si prostě navrhnout sám. Dnes už je situace o něco lepší, ale projektantů pasivních domů je stále velmi málo a pokud se o to nezajímáte (jako většina běžných stavebníků), pravděpodobnost, že narazíte na někoho z takto "osvícených" projektantů je velmi malá. Proto výstavba kolem nás vypadá tak, jak vypadá...

Ještě horší situace panuje okolo domů solárních. U nás tomu prostě nikdo nevěří (přestože hodnoty slunečního svitu lze dohledat na webu a výpočet zisků je poměrně jednoduchý). Ostatně - Vy sám jste toho důkazem. Přitom výpočty jasně ukazují, že zejména v případě předsazených skleněných konstrukcí zasklených kvalitním trojsklem je možné přiblížit se až oné vytoužené nulové potřebě tepla na vytápění.

Předmět: Re (2): Reakce na článek
Autor: Ing.Jaromír Šmerda
Datum: 28.11.2006 12:45 upozornit redakci


reakce na ...
Děkuji za Vaši reakci na můj příspěvek, který je hlavně v závěru napsán s troškou nadsázky.
K bodu 2/ (zasklení a sluneční zisky) bych rád blíže objasnil svou myšlenku. Samozřejmě, že sluneční zisky jsou důležité a je třeba s nimi počítat, zvláště v PD. Chtěl jsem jen naznačit, že přednost by mělo mít kvalitní zasklení (co se týče menších tepelných ztrát), před zasklením, které poskytuje více tepelných zisků ze slunečního záření. Aby totiž někdo nenabyl dojmu, že je výhodnější, použít (a teď to přeženu) třeba jednoduché zasklení, které vykazuje lepší vlastnosti pro prostup slunečního záření (g) a tedy velké tepelné zisky, ale kde je tepelný odpor takového zasklení všichni víme. Možná se zatím PD staví v lokalitách s relativně vhodnými podmínkami (orientace domu ke světovým stranám, zastínění jinými budovami, apod.).Ale je třeba brát potaz, že v případě masovějšího rozšíření výstavby PD bude nutné brát ohled na horší vstupní podmínky, třeba řadová zástavba s V-Z orientací, zastíněná například kopcem ze Z strany. Sluneční záření pak bude poskytovat dostatečný výkon pouze v dopoledních hodinách. Pak je lepší v takovémto případě, upřednostnit tepelné ztráty před zisky. Vše je však nutné posuzovat individuálně. Já sám uvažuji o výstavbě PD - dřevostavby, jsem zatím ve fázi studie. Sám jsem "milovníkem" prosklených jižních stěn, zvlášť pokud navíc poskytují impozantní výhled do krajiny. Jsem ale smířen s tím, že se ve "výloze" trochu vystavuji na odiv sousedů. Ne všichni lidé jsou však ochotni se takhle odhalit a je jim takovéto řešení proti srsti.
A ještě k mé operaci :) - souhlasím s tím, že projektantů, kteří mají potřebnou znalost a zkušenost s PD je nedostatek. Ale dle příspěvků a ohlasů na tomto portále bezpochyby svítá na lepší časy. Je obecně nutné více tlačit na pilu, a seznámit především veřejnost s koncepcí PD (nemusí se jí bát, není to nic jiného než rozumně navržený dům, který se od obvyklé výstavby liší pouze ve výhodách). Veřejnost pak bude více tlačit na projektanty a těm pak, kterým půjde o to udržet krok s konkurencí a dělat zajímavou práci, nezbyde nic jiného, než se o PD zajímat, vyškolit se a především PD pak i kvalitně navrhovat. Kdo neudrží krok, bude mít smůlu. Dle mé zkušenosti je laická veřejnost velmi nakloněna myšlence, že radikálně klesnou jejich náklady na vytápění a ušetří. Jenže sami neví jak na to, a někdo jim to musí říct (proto není možné nechávat klíčová rozhodnutí pouze na nich). Většinou řeší třeba zdražení plynu tak, že se vrátí k vytápění tuhými palivy (v tom lepším případě) v nekvalitních kotlích, nebo i tím, co do kotle rozhodně nepatří (horší varianta). Na vesnici, kde žiji, pak stačí, když takhle zatopí dva "eko-spořilové". U těch, "osvícených" (bohužel nevím co je osvítilo) se pak setkávám s názory, že 3cm polystyrenu přece stačí, víc je na nic, akorát bych tím udusil barák. Zajímavý byl i názor, že stěna, ve které je zazděna polovina tvarovek typu THERM a polovina plných cihel, bude mít poloviční tepelný odpor než stěna pouze z CP.
Pro začátek by ve výstavbě svépomocí stačilo alespoň dodržovat požadavky tepelnětechnické ČSN.
Zdraví J.Šmerda

Předmět: Re (3): Reakce na článek
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 28.11.2006 14:20 upozornit redakci


reakce na ...
Nemohu nic než souhlasit.

Ještě bych dodal, že velkým problémem je masivní lobby cihlářských firem, které v rámci své propagace vypouštějí slušné množství ničím nepodložených fám, na které mnoho lidí bohužel slyší (stěna musí dýchat, v pasivním domě jste jako v inkubátoru, v PD nemůžete otvírat okna, životnost zateplovacího systému je 10-20 let, ...).

Předmět: Re (3): Reakce na článek
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 05.12.2006 19:14 upozornit redakci


reakce na ...
Hlavní příčinou současných nevyhovujících koncepcí staveb jsou právě projektanti, kteří jsou finančně svázáni s výrobci "cihlovzduchu". O tom, že tyto vazby spolehlivě fungují se můžeme přesvědčit na 90% novostaveb. To, co nedostane projektant od klienta, dostane od výrobce a prodejce cihlovzduchu. Byl jsem před pěti lety v projekční fázi stavby a musel jsem jako laik přesvědčovat odborníka - projektanta aby změnil projekt a stavbu neprojektoval z cithermu. Kdyby byla ve zdravotnictví taková úroveň vědomostí jako je mezi projektanty ve stavebnictví, tak bychom už asi vymřeli, protože by pacienti museli radit lékařům, jak mají léčit.

Předmět: Re (4): Reakce na článek
Autor: Ing. Jaromír Šmerda
Datum: 05.12.2006 20:57 upozornit redakci


reakce na ...
Souhlasím s Vámi, ale ne tak úplně docela. Problémem jsou dle mé zkušenosti také investoři - drobní stavebníci, kteří jsou cihlářským lobby ovlivněni daleko více než projektanti. Zabývám se také mimo jiné i projekty rodinných domů i když z pozice projektanta - statika. Volbu nosného systému z mé pozice už většinou neovlivním. Z mé zkušenosti však mohu říci, že se mi čím dál více dostávají na stůl projekty s nosným systémem např. ze dřeva, betonu, a nejen z cihel typu therm. Tyto domy jsou však navrhovány zejména architekty a projektanty, kterým nezáleží jen na vidině snadného zisku a snadné práce, ale na kvalitě výsledné stavby. Navrhnout a vyprojektovat například takovou dřevostavbu je totiž mnohem pracnější než dům z cihel therm a také ji poté vystavět. Málokterý stavebník RD přijde za takto erudovaným projektantem a nechá si zhotovit projekt. Většinou z mé praxe vím, že stavebníci RD si cihly nakoupí klidně i před samotným projektem a projektanta pak prostě přinutí projekt přizpůsobit materiálu, který mají složený na pozemku. Když nepřesvědčí toho prvního, zcela jistě se jim podaří přesvědčit jiného. Problémem je také cena projektu RD. Většinou jsou stavebníci ochotni zaplatit tak 1/4 "správné" ceny projektu RD. Za tyto peníze se žádnému projektantovi nevyplatí pustit se do projektu např.dřevostavby, ale šáhne raději po osvědčeném materiálu (cihly therm).
Zdraví J.Šmerda

Předmět: Re (5): Reakce na článek
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 05.12.2006 22:12 upozornit redakci


reakce na ...
Když jsme před pěti lety hledali projektanta pro zhotovení projektu nízkoenergetického rodinného domu, příležitostí a nabídek nebylo mnoho ale nejnižší nabídka, kterou jsme dostali byla 2500000 za kompletní zpracování projektové dokumentace. To je přibližně cena, za kterou jsme dům nakonec postavili. Pokud jsme tedy chtěli dodržet původní záměr nezbylo, než abychom celou problematiku samostatně nastudovali, provedli kompletní návrh samostatně a nakonec sehnali "kresliče" s kulatým razítkem, který náš návrh překreslil do podoby, která byla použitelná pro získání stavebního povolení (za cenu stonásobně nižší). Nevím, jakou cenu projektu NED považujete za správnou, ale dle mého mínění je cena projektu v poměru k ceně stavby 1:1 nepřijatelná, dokonce bych nebyl ochoten dát ani 2% ceny stavby za projekt, ve kterém jako laik najdu hrubé chyby.

Předmět: Re (6): Reakce na článek
Autor: kocina petr
Datum: 06.12.2006 00:39 upozornit redakci


reakce na ...
naprosto stejne zkusenosti :-(((

Předmět: Re (6): Reakce na článek
Autor: Ing.Jaromír Šmerda
Datum: 06.12.2006 08:22 upozornit redakci


reakce na ...
Zdravím,
teď mi málem vypadli oči z důlku. Ta cifra 2 500 000,- je za projekt správně? Patrně jste tedy narazil na projektanty, kteří šáhnou po každé zakázce i když dopředu ani neví o co jde - tomu odpovídá skutečnost, že si cenu patřičně narazí. Ale i přesto mě pořád ta suma ohromuje za projekt RD, i když ND nebo PD.
J.Šmerda

Předmět: Re (7): Reakce na článek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 06.12.2006 09:51 upozornit redakci


reakce na ...
To je to, o co mi hlavně jde. Dovést dřevostavby (smíšené stavby) PD do maximalní míry standardizace, aby se projektanti zbytecne nedřeli a zákazníci nekrváceli. Samozřejmě jde o dlouhodobější proces i proto, že mnohé je třeba vyzkoušet.

Předmět: Re (7): Reakce na článek
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 06.12.2006 10:14 upozornit redakci


reakce na ...
Ano, nabízená cena byla podle nich vypočtena jako 20% z jimi odhadovaného rozpočtu 12500000 Kč (na klíč) a zahrnovala zajištění veškeré dokumentace, stavebního povolení i stavebního dozoru. Byli jedni z prvních, kdo takové služby (návrh PD) na trhu nabízel a tak si mohli diktovat ceny. Pro nás, jako stavebníky s průměrnými příjmy nebyla tato nabídka přijatelná a proto jsme nakonec realizovali stavbu svépomocně.

Předmět: Re (6): Reakce na článek
Autor: Petr Ševela
Datum: 07.12.2006 07:55 upozornit redakci


reakce na ...
Přesně tak, nic jiného se nedá dělat. Ale nemůžete se divit když učitelé na vysoké škole žijí mimo realitu. Potom Ti kteří se to naučí mimo školu tak mají nepřimeřené nároky.

Předmět: Re: Reakce na článek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 29.11.2006 21:35 upozornit redakci


reakce na ...
K bodu 1) Samozřejmě jsme úvahy o možnostech kondenzace vlhkosti a o tepelných mostech diskutovali a také něco spočítali. Kvalitní parozábrana pod interiérovou velox deskou zabrání jakékoli kondenzaci vlhkosti napříč stěnou - nejcitlivějším prvkem je tu venkovní velox deska. Uvědomíme-li si, že dřevo má asi jen 6x větší tepelnou vodivost než minerální vata, představují diagonály v příhradách při jejich velmi malém průřezu opravdu zanedbatelný tepelný most.

K bodu 2) Ve smyslu vývoje a spotřeby považuji okna skoro na úrovni aut, která dnes již možná zastarávají více morálně než fyzicky. Za 20 let mohou být okna úplně jiná než jsou dnes - vzpomeňte si jaká byla okna před 20 lety. Vůbec bych nezavrhoval zákazníka, který by zvolil plasťáky se skly k=1,1 s tím, že počítá za 20 let s jejich výměnou. Je třeba striktně rozlišovat, co musí vydržet celou životnost stavby a je prakticky neopravitelné (nebo jen složitě a draze) jako je velmi dobře izolující a těsná obálka, a co je z hlediska domu něco jako spotřební materiál s předpokládanou životností 20-30 let jako kotel, kolektory, okna, tepelné čerpadlo, bojler, rekuperační jednotka....To vše v domě nemusí být v IA kvalitě, nebo tam nemusi být vůbec a nazraje-li čas, dojde k příslušní akci.

K bodu 3) ventilační systém bez rekuperátoru přece neznamená, že v domě žádný ventilační systém nebude. Udělám-li podzemní výměník a vzduchotechnické rozvody (to půjde při stavbě námi prezentovaného domu velmi snadno), pak stačí z domu vzduch jen vyfukovat jediným ventilátorem za pár stovek a mám rozumnou minimální výměnu vzduchu a větrání sociálních zařízení zaručenu. Rekuperátor mohu doinstalovat, až bude prokazatelně rentabilní.

Nepřál bych si, aby vznikala elita projektantů pasivních domů stejně jako elita pasivních domů jako takových. Cílem příspěvku bylo prezentovat náš vývoj, který by mohl vést ke vzniku velmi levného stavebního systému pro domy, které budou mít pasivní standard hned po dostavění nebo budou jen nízkoenergetickými a bude z nich možné bez zásadních zásahů v budoucnu levně pasivní domy udělat. Důležité je být připraven na jakéhokoli zákazníka a vědět, kde je možno slevit a kde nelze slevit za žádnou cenu - doposud se prakticky vždy slevovalo na izolacích, což je zásadně špatně.

Musíme si uvědomit, že pořád ještě žijeme v době, kdy se lepí na 36cm silnou obvodovou zeď 8cm polystyrénu místo toho aby se lepilo na 25cm silnou zeď 20cm polystyrénu. Myslíte si, že by pomohlo takovéto projektanty nakopat do těžišť?

Předmět: Re (2): Reakce na článek
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 30.11.2006 13:49 upozornit redakci


reakce na ...
ad 2) Pak se tedy článek měl jmenovat "pasivní domy - výzva budoucnosti", nikoliv dneška, neboť pojednáváte o realizaci domu připraveného stát se pasivním, nikoliv přímo o realizaci domu pasivního.
Za 20 let možná budou lepší a levnější okna, ale za dalších 10 let také a tak to půjde pořád dokola. Pokud chcete takto uvažovat, nepořídíte nikdy nic, protože budete stále čekat až přijde něco lepšího. Pokud stavím dnes, vycházím z toho, co je k dispozici dnes. Jistě musím přihlížet i k ceně, ale zrovna trojskla jsou příkladem rozumné kvality za rozumnou cenu. Cenový rozdíl proti dvojsklu je malý (pár stovek za m2), zatímco přínos je nesporný v mnoha směrech (tepelná ztráta okny, tepelná pohoda, rosení, umísťování topných těles apod.).

ad 3) Uděláte-li podzemní výměník a hlavně rozvody vzduchu, utratil jste dobrých 80 procent ceny celého systému řízeného větrání s rekuperací. Samotná rekuperační jednotka už je jen zlomkem ceny (cca 20 tisíc), takže tuto Vaši úvahu nechápu vůbec - vybavíte dům drahým systémem nuceného větrání a v rámci "úspor" vynecháte rekuperaci, která už skoro nic nestojí? Kromě toho aby mohlo fungovat Vámi popsané podtlakové větrání, musel by být dům netěsný, což je v rozporu s požadavky na pasivní dům a na kvalitní výstavbu obecně. Musely by tedy být instalovány nějaké přívodní klapky, které by se po doplnění rekuperace musely odstranit. To opravdu nemá smysl. Kromě toho Vámi uvedeným větracím systémem nemůžete vytápět, takže by musel být instalován nějaký jiný systém vytápění, což jsou opět velké náklady navíc.

Předmět: Re (3): Reakce na článek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 30.11.2006 14:17 upozornit redakci


reakce na ...
Pane Špore.
Já pouze dávám na stůl více variant než jste Vy ochoten připustit. Na tom nevidím nic špatného. Právě to ostré vidění pasivní x nepasivní nadělalo už spoustu škody.

I já se přikláním k trojsklům a k rekuperačnímu výměníku, jen tvrdím, že kdo to tam nechce, prohloupí jistě méně, než kdyby šetřil na izolacích (koneckonců ten náš systém skoro ani na izolacích šetřit neumožňuje).

Pokud uložím podzemní výněník do základových pasů a rozvody provedu velmi jednoduše v obvodových stěnách (vše v novoduru), nemůže to být tak drahé. Tyto rozvody by sloužily k přisávání vzduchu, pokud by nebyl rekuperátor.

Jen mi ještě prosím poraďte, kam na to levné trojsklo, které je jen o pár stovek dražší, než dvojsklo.

Předmět: Re (4): Reakce na článek
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 30.11.2006 17:54 upozornit redakci


reakce na ...
Rozvody v obvodových stěnách budou tvořit tepelný most. Je vcelku jedno, z jakého materiálu je uděláte, velký podíl na celkové ceně má totiž práce. Každopádně to nic nemění na faktu, že cena samotné jednotky s rekuperačním výměníkem není nijak vysoká, takže připravovat všechno a samotný výměník nedělat nemá žádný smysl, zvlášť když se následně dá využít větrací vzduch i na vytápění a odpadne potřeba vytápěcího systému.
Trojsklo Vám dodá téměř každý výrobce izolačních skel, se 4 mm tabulemi a s argonem i dost pod 1000,- Kč/m2. Poměrně často se stává, že dokonce dostanete od jedné firmy nabídku oken s trojskly za nižší cenu než od jiné firmy s dvojskly.

Předmět: Re (5): Reakce na článek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 03.12.2006 18:53 upozornit redakci


reakce na ...
V místě vzduchotechnických rozvodů bude izolace zeslabena ze 40cm na 25-30cm, což se myslím tepelným mostem nedá nazvat. Již jste někdy pracoval s novodurovým HT systémem tam, kde je místo a nemusí se nic sekat? To je tak pěkná práce, že bych ji nikomu nepřenechal a do oběda na domku nemám co dělat!

Začnu tedy poptávat po výrobcích trojskla pod 1000Kč. Pokud neuspěji, budu na Vás znovu dorážet.

Předmět: Re (4): Reakce na článek
Autor: Ing.Jaromír Šmerda
Datum: 01.12.2006 15:35 upozornit redakci


reakce na ...
Zdravím všechny,
rád bych se vyjádřil k myšlence podzemního výměníku. Myslím, že myšlenka vložit podzemní výměník do základů má svá úskalí, proti variantě uložení do výkopu do zeminy. V případě nepodsklepených objektů je úroveň základové spáry volena v nezámrzné hloubce, což přibližně činí tak 1,0 - 1,3m (záleží na základových podmínkách a lokalitě).Pokud bychom tedy do základového pasu vložili potrubí, bylo by i ze statických důvodů nutné jej uložit alespoň 250mm nad úroveň základové spáry - což činí 0,75 - 1,05m v našem případě (a to při délce potrubí nepočítám ještě se spádem). Tato hloubka však není pro vedení podzemního výměníku vhodná - v této hloubce dochází k výkyvům teplot (v létě ohřívání, v zimě ochlazení), což je nevýhodné, když potřebujeme v létě vzduch chladit, v zimě předehřívat. Vhodná hloubka je dle mého názoru kolem 1,8-2,0m kde můžeme očekávat rovnoměrné teploty v zimě a v létě.
Samozřejmě toto řešení obnáší nutnost dalšího výkopu(zemní práce jsou relativně drahé).Chápu, že myšlenka vložení potrubí do základů je z tohoto hlediska lákavá.
Možná by však stálo za uvážení, pokud je (a to zpravidla je)základ z vnější strany zateplen dostatečně pod úroveň terénu, pak by toto řešení snad i mohlo fungovat....

Předmět: Re (5): Reakce na článek
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 01.12.2006 18:25 upozornit redakci


reakce na ...
Já v tom hlavně nevidím žádnou finanční úsporu. Jedná se tak maximálně o úsporu místa. Vykopání 30 metrů dlouhé rýhy o hloubce dva metry stálo cca 1000,- Kč. To je snad jediné, co uložením do základů ušetřím. Zato při uložení do základů platím vícenáklady za kolena (málokdy je jedna strana domu dost dlouhá), problematické následné čištění a také náročnější vylévání základů. Proto si myslím, že z hlediska nákladů je to jedno.

Předmět: Re (5): Reakce na článek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 03.12.2006 18:40 upozornit redakci


reakce na ...
Dávám to opět jako jednu z možností na stůl, kterou je vhodné zvážit. Jen bych chtěl upozornit, že RD zatěžuje základové pasy tlakem kolem 0,1 MPa, kdežto pevnost betonu je běžně 200krát vyšší. Je-li tedy roura obetonována kdekoli v pasu, nemá to na statiku vliv.
V zimě potřebujeme, aby vzduch neměl teplotu pod nulou (aby nezamrzal rekuperátor) a v létě snad není až tak velký rozdíl, jesli chladím vzduchem o teplotě 8°C či 12°C. Čím tedy udělám výměník jednodušeji a levněji, tím lépe.
Jen by mě ještě zajímalo, zda vůbec někdy někde někdo nějaký výměník čistil a zda měl po akci pocit, že něco vyčistil.

Předmět: Re (6): Reakce na článek
Autor: Ing.Jaromír Šmerda
Datum: 04.12.2006 16:46 upozornit redakci


reakce na ...
Roura by neměla být uložena kdekoli v pasu, ale v místech, kde jsem naznačil, tj. cca 200mm nad základovou spárou. Pokud by byla uložena níže, v úrovni základové spáry, nebo dokonce po úrovní základové spáry, bude potrubí zatíženo tlakem od základů. Nehledě na skutečnost, že základové pasy mohou být ne z prostého betonu, ale železobetonové, tudíž je nutné potrubí smontovat zároveň s armokošem a s ním uložit do bednění, nebo výkopu. Potrubí musí být tedy uloženo mezi třmínky (příčnou výztuží) základového pasu. V případě uložení do základu také odpadá jakákoli možnost potrubí znovu vykopat a případně opravit.

Předmět: izolace
Autor: jirka čížek
Datum: 27.11.2006 23:10 upozornit redakci


reakce na ...
Vata 600 kč , polystyren 1000 kč, nema ta cena byt naopak ?

Předmět: Re: izolace
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 29.11.2006 21:45 upozornit redakci


reakce na ...
Myslím, že nemá. Rockmin od Rowkwoolu lze opravdu pořídit za 600Kč bez DPH, polystyrén už bude teď možná trochu dražší.

Předmět: skla
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 27.11.2006 15:31 upozornit redakci


reakce na ...
V článku je víc nesmyslů, než jenom chybně uvedené jednotky prostupu tepla. Například trojsklo má propustnost viditelného světla o cca 10 procent nižší než dvojsklo, nikoliv uváděných 20 procent. Totéž se týká celkové propustnosti, kterou má trojsklo nižší o asi 20 procent, a ne uvedených 30-40. Docela by mě zajímalo, odkud autoři uvedené hodnoty čerpali.

Další věcí je, že nejprve je ve výpočtu počítáno s hodnotou U celého okna 0,8 W/(m2K), což odpovídá oknu zaskleném trojsklem, a vzápětí je konstatováno, že přínos trojskla je sporný. V takovém případě ale mělo být počítáno s hodnotou U odpovídající dvojsklu, tedy někde na úrovni 1,1 W/(m2K) jak pro sklo tak pro celé okno (předpokládám U rámu někde kolem podobné hodnoty). Tím by se totiž celková potřeba tepla navýšila nad směrodatnou hodnotu pro pasivní dům, což je dost podstatný problém, pokud chceme pasivní dům... Použití trojskla je prostě pro pasivní dům dost důležité.
Totéž se týká i použití řízeného větrání s rekuperací (bez něj se prostě do těch 15 kWh/(m2rok) nevejdete - i když momentálně zjišťuji, že ztrátu větráním je možné pokrývat slunečními zisky z bohatě prosklené jižní fasády, ale to není případ typického pasivního domu...

Předmět: Re: skla
Autor: Martin Konečný
Datum: 27.11.2006 18:31 upozornit redakci


reakce na ...
Souhlasím s autory článku, že "správných" materiálů na trhu je velmi málo, např. zateplovací systémy v tl. větší než 20 cm na našem trhu nejsoui prakticky k mání.
Článek upozorňuje na řešení bez tepelných mostů, avšak na obrázku namalované příhradoviny jsou jeden tepelný most vedle druhého. Detaily konstrukcí, kde je jak je pratrno z obrázku nejméně 5 hlavních stavebních materiálů si jen těžko v praxi představit, že by byly bezchybně provedené, např. parozábrany apod. Co se týká prosklení jižní fasády, zde má míra prosklení také své hranice kvůli letní stabilitě a v určitý moment ztráta začne převažovat nad ziskem a větší prosklení nemá žádné větší opodstatnění....slunce pořád nesvítí... Otázkou jsou transparentní tepelné izolace. MK

Předmět: Re (2): skla
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 28.11.2006 11:58 upozornit redakci


reakce na ...
Letní stabilitu u většího prosklení lze snadno zajistit vhodným stíněním. Kde podle Vás leží hranice, kdy "ztráta začne převažovat nad ziskem"? Pokud se bavíme o nezastíněné jižní fasádě, tak energeticky nejvýhodnější je, když je kompletně prosklená, tj. ztráta nezačne převažovat nad ziskem nikdy. Plyne to z jednoduchého faktu, že jak ztráta tak zisk jsou přímo úměrné ploše, tj. pokud je zisk větší než ztráta u prosklení 1 m2, je tomu tak i u prosklení 100 m2. Jediný problém může být v situaci, kdy bude objekt mít tak malou akumulační hmotu a/nebo tak velkou tepelnou ztrátu, že noční ztráta převýší denní zisk natolik, že dojde k poklesu teploty pod přijatelnou mez. Teoreticky by se tedy Vámi uvedená hranice mohla nacházet tam, kde noční tepelné ztráty prosklennou plochou navýší celkové tepelné ztráty domu nad hodnotu, při které dojde přes noc k příliš velkému poklesu teploty (vše při průměrné hodnotě slunečního svitu a při průměrné teplotě v topné sezóně). To ale u reálných pasivních domů při použití kvalitních trojskel nehrozí. Jistěže k tomu v některých dnech dojde - tato situace je dobře vidět z grafů spotřeby tepla různých typů domů (solární pasivní - běžný pasivní - pasivní bez oken), které jsem uváděl v jiné diskuzi zde:
http://forum.tzb-info.cz/101933-protislunecni-folie-na-okna
(uvedený graf ještě nezohledňuje větrání a vnitřní tepelné zisky jsou zohledněné pouze přibližně - novou verzi připravuji).
V grafu vidíte, že zatímco v listopadu je na tom solární dům nejlépe, koncem listopadu, v prosinci a začátkem ledna tento náskok pomalu ztrácí (oproti domu zcela bez oken, oproti domu s menší plochou oken neztrácí nikdy). Tento trend se však obrací zhruba v polovině ledna a zejména v únoru solární dům oba zbylé typy jasně poráží.

Předmět: Poznámka
Autor: Petr Petr
Datum: 27.11.2006 11:56 upozornit redakci


reakce na ...
Cituji: "Neprůhlednou obálkou s U=0,2 m2K/W"
Součinitel prostupu tepla U má jednotku W/(m2.K)-naproti tomu tepelný odpor R m2K/W.
(např.: ČSN 730540-2)

Předmět: Re: Poznámka
Autor: Svobodová Jindra
Datum: 27.11.2006 15:24 upozornit redakci


reakce na ...
Samořejmě jde o překlep, patří tam ona reciproční jednotka W/(m2.K.), omlouváme se.

Předmět: Re: Poznámka
Autor: Libor Novák
Datum: 27.11.2006 17:17 upozornit redakci


reakce na ...
Děkujeme za upozornění - při přípravě si taktéž tohoto překlepu nikdo nevšiml - provozní slepota.

Jednotky jsou teď snad již všude správně.

LN

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.

Diskusní fórum

Hledání v diskusích

E-mailový zpravodaj

Nejnovější články

Reklama

Vysoká účinnost, úspora paliva a nízké emise. To je jen krátký výčet vlastností revolučních kamen a kotlů LS KAMNA. Krbová kamna a kotle prvotřídní kvality vyráběná českou firmou ze Strakonic.
Výprodej vybraných modelů kamen HAAS+SOHN
Oblíbená krbová kamna do nízkoenergetických domů s výkonem 1,5 kW - 4,4 kW za 17.991 Kč včetně dopravy po celé ČR!
Svítit „za“ 12 místo 80 Watů? Proč ne?! LED osvětlení do kuchyně, chodby nebo obývacího pokoje na www.led-house.cz. LED pro domácnosti i komerční a průmyslové prostory skladem. Nevíte jak na LEDky? Navštivte nás!