Diskuze ke článku: Tepelné čerpadlo a aktivní solární systém v kombinovaném provozu (III)

Autor článku: Ing. Petr Mastný, Ph.D.
Plné znění článku: Tepelné čerpadlo a aktivní solární systém v kombinovaném provozu (III)
Anotace článku: Podrobná ekonomická analýza vychází z peněžních toků a nákladů při provozu kombinovaného systému. Spojením energetického hodnocení a ekonomické analýzy, dostáváme jasné odpovědi na otázky vhodnosti kooperace tepelného čerpadla a aktivního solárního systému v jednom energetickém celku.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (5): Spatny zaverJo. Kotlík13.11.2007 19:49
Ekonomika systémuRoman Roman19.10.2007 14:18
tepelná čerpadla se solárními panelyLeo Havelka05.10.2007 09:26
Re (2): Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systémPetr Mastný11.06.2007 10:41
Re: Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systémRadim náhodný návštěvník09.06.2007 15:22
Re (2): Spatny zaverJaroslav Špor31.05.2007 16:03
Re (4): Spatny zaverLada Lada25.05.2007 23:33
Re (3): Spatny zaverPetr Mastný24.05.2007 16:30
Re (2): Spatny zaverLada Lada24.05.2007 15:59
Re: Spatny zaverPetr Mastný24.05.2007 09:23
Spatny zaverLada Lada23.05.2007 23:56
Re: Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systémPetr Mastný22.05.2007 14:26
Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systémIng. Julián Škerlík14.05.2007 12:24

Příspěvky
Předmět: Ekonomika systému
Autor: Roman Roman
Datum: 19.10.2007 14:18 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážený pane Mastný,
chtěl bych se Vás zeptat, jakým způsobem jste stanovil roční úspory nákladů na vytápění + TUV pro jednotlivé varianty? Bral jste to ve vztahu ke konvenčnímu způsobu vytápění, např. plyn nebo elektřina?
Dále bych upozornil na skutečnost, že provádění ekonomické analýzy na úrovni NPV a IRR mi připadá v tomto případě trochu nešťastné. Od investice do vytápění se přece neočekává "výnos", který prezentujete formou NPV. Jde o to minimalizovat náklady na provoz, ale těžko můžeme hovořit o NPV.
Pokud bych ovšem k projektu zaujal postoj investora se snahou maximálně zhodnotit vložený kapitál, tak jak je prezentováno ve Vašem ekonomickém rozboru, musím zohlednit následující:
Pro takto dlouhodový investiční horizont (25let) a se zohledněním rizika, které v případě tohoto relativně složitého systému nebude rozhodně zanedbatelné(poruchy, vývoj cen energií, stabilita slunečního svitu, počasí), budu očekávat podstatně vyšší zhodnocení než 3% p.a. jak uvádíte.
To můžu ty peníze vložit např. do zajištěného fondu, kde mám vyšší výnos prakticky zaručen, nepodstupuji žádné riziko a nemám žádné starosti, které v případě Vašeho návrhu určitě časem přijdou.

Předmět: tepelná čerpadla se solárními panely
Autor: Leo Havelka
Datum: 05.10.2007 09:26 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážený pane inženýre, velice pozorně a s nadšením jsem přečetl Vaše články. Jsem lékař s chci začít stavět RD. Už z toho je patrné, že dané problematice nerozumím. Ve spleti nabízejících firem "to nejlepšéí za výhodnou cenu" je opravdu , pro mě, jako laika se orientovat. Vaše články mi trochu rozhled o této problematice rozšířily. Chci se Vás zeptat, zda existuje v republice již nejaký RD využívající tuto technologii vytápění a zda nemáte kontakty na nějaké firmy, které by byly ochotny takový projekt realizovat. Mockrát Vám děkuji za odpověď. S pozdravem Havelka

Předmět: Spatny zaver
Autor: Lada Lada
Datum: 23.05.2007 23:56 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
napr. "S ohledem na výsledky uvedené v grafech na obrázcích výše lze říci, že spolupráce tepelného čerpadla v kombinaci se solárním systémem pro situaci, že solární systém je v průběhu topné sezóny využíván pro předehřev vstupního média do tepelného čerpadla možná, a z ekonomického hlediska i energetického hlediska výhodná."

Vlozit 350-490 tis na 25 let do mechanickeho stroje s prumernym vynosem max 6% p.a. mi teda rozhodne nepripada ekonomicky vyhodna investice. Pokud mate NPV 174tis na 25 let, tak vam to da necelych 7tis rocne!Diskonotovana doba navratnosti vychazi tipuji neco nad 20let ! A to vsechno pouze pro tu nejlepsi variantu !

A dale chybi zakladni udaj v projekci cashflow a to naklady na udrzbu a opravy v prubehu 25 let popr. koeficient poruchovosti. To prinese zhorseni ekonomicke vyhodnosti, ktera je uz tak velice bidna.

Takze z ekonomickeho hlediska bych ty penize urcite radeji "prozral". Protoze to bude mit aspon nejaky efekt.

Předmět: Re: Spatny zaver
Autor: Petr Mastný
Datum: 24.05.2007 09:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den pane "Lado",
samozřejmě je možné všechno "prožrat", ale tento směr nic neřeší a je sobecký vůči příštím generacím. Nejsem idealista a pevně si stojím za názoren, že obnovitelné zdroje nejsou všelék, ale tak jako tak, uvažovat o jejich využití je potřeba.
Nejsem si zcela jist, zda jste správně pochopil předkládané články, takže se Vám to pokusím trochu objasnit.
V článcích nikde není řečeno, že instalace tepelných čerpadel je to nejlepší možné, ale snažil jsem se najít alternativu pro jejich účelnější využití v kombinaci s jiným alternativním zdrojem. Kdyby jste se na výsledné grafy díval pořádně, zjistil by jste, že systém sestávající jen z TČ v bivalentním zapojení bez solárního systému je na tom v tomto konkrétním případě ještě hůře.
Ano, tepelné čerpadlo je je v současnosti stále investičně náročné, ale také má své nesporné výhody.
Navíc, dle mého skromného názoru, je nutné hledat další nové varianty v oblasti využívání alternativních zdrojů, a to alespoň do doby než bude k dispozici jiný zdroj energie s minimálním vlivem na své okolí umožňující adekvátně nahradit zdroje na fosilní paliva.

S pozdravem a přáním krásného dne

Petr Mastný

Předmět: Re (2): Spatny zaver
Autor: Lada Lada
Datum: 24.05.2007 15:59 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
proc jit do "vaseho reseni" ,kdyz u TC vzduch-voda dosahnu v oblasti navratnosti/vynosnosti investice 3x lepsich parametru ?

Sam jsem loni poridil TC (vzduch-voda) a kdyz mi vysla doba navratnosti (prosta, ne diskontovana!) ca 7,2 roku, tak mi to pripadalo hodne velke cislo!

Předmět: Re (3): Spatny zaver
Autor: Petr Mastný
Datum: 24.05.2007 16:30 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Netlačím Vás do situace, kdy by jste musel využít kombinovaný systém. Veškeré instalace TČ jsou otázkou specifických místních podmínek.
Návratnost u TČ 7,2 roku je více než příznivá a u tohoto typu instalací patří k těm lepším, ale podle mě je podezřele nízká. Pokud provedu jednoduchý výpočet na základě aktuálních cen a reálného topného faktoru u tohoto typu TČ při středních cenách TČ, vyjde prostá návratnost kolem 13 let. Zajímalo by mě jakou hodnotu středního ročního topného faktoru jste použil u Vašeho výpočtu....
Mimo jiné, v článku jsou porovnávány právě varianty TČ vzduch-voda s a bez solárního systému a ta druhá varianta je z ekonomického i energetického hlediska výhodnější...

Předmět: Re (4): Spatny zaver
Autor: Lada Lada
Datum: 25.05.2007 23:33 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
prumerny rocni topny faktor jsem uvazoval 2,5. TC zajistuje i ohrev teple vody. Investice se vsim vsudy byla 277tisKc;

prumerna rocni spotreba plynu byla 50MWh, bezna el. energie 4100kWh. v modelu (20let) jsem pocital prumerny rocni narust cen plynu a el. energie 3%. bezinflacni model mi dava prostou navratnost 7,9roku. Pri uvazovane konstantni rocni inflaci 2,5% dostavam prostou navratnost 8,6roku.

Předmět: Re (5): Spatny zaver
Autor: Jo. Kotlík
Datum: 13.11.2007 19:49 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Máte chybné jednotky i výpočet

Předmět: Re (2): Spatny zaver
Autor: Jaroslav Špor
Datum: 31.05.2007 16:03 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Souhlasím s panem "Ladou".
Když už budu mít nadbytečných 400 tisíc a budu je chtít mermomocí použít na ekologický zdroj tepla, pořídím za ně 50 m2 trubicových kolektorů a pořádnou akumulační nádobu. Takový solární systém zajistí vytápění i ohřev vody prakticky celý rok a téměř zadarmo (pouze oběhové čerpadlo), tj. s naprosto bezkonkurenčním topným faktorem.

V létě pak navíc mohu za úplatu dodávat teplou vodu na koupání a do bazénů půlce města...:-)

Předmět: Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systém
Autor: Ing. Julián Škerlík
Datum: 14.05.2007 12:24 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Váž. pán Ing.
O podobnej kombinácii uvažujem pri výstavbe RD ( tepelná spotreba domu je vypočítaná na cca 15 kW včítane bazénovej haly a ohrevu bazéna). Použijem TČ zemný kolektor - voda. Vzhľadom na to, že zo zemného kolektora vystupuje kvapalina o teplote cca 0-5C považujem za logické ešte ju pustiť cez solárny kolektor (SK) v sérii resp. Pri veľkých mrazoch alebo noc jednoducho obísť SK. SK v lete bude slúžiť na ohrev bazéna a TÚV. Tým získam dodatočné ohriatie kvapaliny pred vstupom do TČ. Výpočty mi asi nepomôžu, len skúšaním zistím potrebnú veľkosť SK. Poprosil by som Vás o Vaš názor.
Ing. Julián Škerlík

Předmět: Re: Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systém
Autor: Petr Mastný
Datum: 22.05.2007 14:26 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
jsem toho názoru, že systém, který popisujete, je z hlediska využití energetických zisků velmi efektivní a má své opodstatnění. Využití SK v letním období pro ohřev bazénu je velmi efektivní řešení (využívá se "přebytečná" tepelná energie).
Je potřeba správně nadimenzovat velikost solárního systému, aby byl maximálně využitelný.

Předmět: Re: Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systém
Autor: Radim náhodný návštěvník
Datum: 09.06.2007 15:22 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Píšete v době, kdy je slunce a trochu teplo pustit vodu ze zemního okruhu přes sluneční kolektor, v době mrazu pustit mimo. To se uvažuje kolektor odolný proti zamrznutí vody v něm nebo se ve skutečnosti jedná o nemrznoucí směs?

Předmět: Re (2): Tepelné čerpadlo a aktívny solárny systém
Autor: Petr Mastný
Datum: 11.06.2007 10:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den,
nejsem si úplně jist, zda přesně rozumím otázce, ale zkusím odpovědět.
V průběhu otopného období je teplonosným médiem v kolektoru vzduch, ne voda. To vychází i z použitého tepelného čerpadla vzduch - voda. Vzduch předehřátý solárním systémem je využit pro zvýšení teploty na vstupu tepelného čerpadla. Je zde použit kombinovaný solární kolektor umožňující pracovat se vzduchem i s kapalinou jako teplonosnou látkou.
Tak trochu mi uniká co myslíte "zemním okruhem".

Petr Mastný

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.