Diskuze ke článku: Separace CO2 a jeho ukládání v geologických formacích |
Autor článku: Bronislav Bechník
Plné znění článku: Separace CO2 a jeho ukládání v geologických formacích
Anotace článku: Od ukládání CO2 kdesi pod zem, si mnozí slibují řešení globálního problému lidstva. Autor článku se domnívá, že jde o slepou uličku. Jak dokládá, není technologie udržitelná. Logicky jí propagují především tažební společnosti. Zda jde skutečně pouze o uhelnou či ropnou lobby napoví následující článek.
přidat ke článku nový příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
| |
Předmět: CO2 sequestrace...
Autor: naj mik
Datum: 06.08.2008 16:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | ... by měla probíhat podporou pěstování biomasy (tady obecně nemám na mysli pouze klasickou energetickou dřevní biomasu, ale také mikroorganickou biomasu). Celková energetická a potažmo ekonomická bilance CCS je poplatná poptávkou po energii ve světě obecně. Z hlediska lidského vnímání založeného na výhledu poplatném průměrné délce lidského života ani neočekávám jiné než vždy špatné řešení...
|
|
 | Předmět: Re: CO2 sequestrace...
Autor: Jiří Starý
Datum: 24.09.2008 17:47 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Že biomasa zachycuje co2 ve velmi rozšířený omyl.Ona ho sice zachytí,ale po odumření se buď spálí nebo zetleje(i dřevostavby nebo nábytek nakonec potká stejný osud),čímž se co2 opět uvolní.Jedině snad biomasu zakopat do vytěžených uhelných dolů:-)
Jediná biomasa co pohlcuje co2 je mořský plankton,který jej použije na stavbu vápenatých "ulit a skořápek",které po odumření klesnou na dno a vytvoří sediment.
|
|
| Předmět: Re (2): CO2 sequestrace...
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2008 18:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | v celku lze souhlasit, jen s několika dodatky
les a lesní půda určitě váže větší množství organické hmoty jak v nadzemní biomase, tak v půdě v humusu
změnou způsobu hospodaření by bylo možno i na zemědělské půdě dosáhnout zvýšení obsahu humusu (tak jako došlo k jeho poklesu) a tedy de facto vázání CO2, půda s vyšším obsahem humusu lépe váže živiny a ty se pomaleji vyplavují, ale jsou snadno dostupné pro rostliny (vedlejší efekt)
celkově jsem však přesvědčen, že lepší než CCS jsou OZE (mimo jiné i biomasa), ale mnohem lepší než OZE je zvyšování efektivnosti (úspory)
|
|
Předmět: pár poznámek
Autor: Michal Doleček
Datum: 01.08.2008 22:34 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | V textu článku se myslím vyskytly dvě nepřesnosti:
1. "V dalším technologickém kroku by byl oxid uhelnatý konvertován na vodík za vzniku oxidu uhličitého..." - oxid uhelnatý nemůže být konvertován na vodík
2. "Ukládání v oceánu by však mohlo vést k růstu pH mořské vody s následným rozpouštěním vápenitých skořápek mořských živočichů..." - oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě má slabě kyselou reakci, tj. pH by mohlo klesat, nikoli růst. Vápenité skořápky, pokud jsou myšleny skořápky z uhličitanu vápenatého, by se vlivem CO2 (resp. H2CO3) rozpouštět neměly.
Jinak s hlavní pointou článku, tj. že se jedná o pouhé oddálení problémů a dočasné řešení, vyslovuji naprostý souhlas.
Taktéž s tím, že dokud neklesne spotřeba energií na hlavu, nelze hovořit o udržitelnosti. Ani v případě silného nasazení OZE, protože i ty lze využívat neudržitelně. Takový systém bude svou nadspotřebu nakonec vždy dotovat z neobnovitelných zdrojů, resp. neudržitelným způsobem, s nevratnými zásahy do ekosystému, a bude dál zadělávat příštím generacím nejen lidí na problémy.
|
|
| Předmět: Re: pár poznámek
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 02.08.2008 19:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | 1.
byla myšlena reakce
CO + H2O > CO2 + H2
2. děkuji za upozornění
jedná se o citaci, je možné, že chybnou (změna pH)
|
|
| Předmět: Re: pár poznámek
Autor: Radim Radim
Datum: 12.08.2008 08:00 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Oxid uhličitý nasycený ve vodě za vyšší teploty a tlaku přece rozpouští uhličitany vápenaté běžně. Stačí se zajít podívat třeba do Karlových Varů nebo kdekoliv jinde, kde vzniká nebo vznikl travertin nebo aragonit. Chemicky zřejmě oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě podněcuje vytváření komplexních iontů obsahujících vápník nebo jiný kov.
|
|
| Předmět: Re (2): pár poznámek
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.08.2008 22:32 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | správnou verzi dosud neznám, konzultoval jsem otázku s biologem, domnívá se, že získávání vápníku z vodního roztoku je v kyselejším prostředí energeticky náročnější, mohlo by to způsobit měknutí skořápek mořských živočichů
|
|
Předmět: Souhlas
Autor: Jan Nastas
Datum: 29.07.2008 20:16 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Souhlasím s Vámi, že uvedená metoda je zcestná. Dochází ke zbytečnému snižování účinnosti energetických technologií. Navíc není jsté zda nedojde k uvolnění skladovaných plynů (toto nebezpečí je řádově větší než možnost uvolnění radioaktivity z vyhořelého paliva jaderných elektráren uloženého pro další použití ve stabilních podzemních úložištích).
|
|
| Předmět: Re: Souhlas
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 30.07.2008 10:21 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Cituji z Britských listů:
Zatím je v Německu radioaktivní odpad zkušebně prozatímně uložen v jednom solném dole. Ten důl se jmenuje Asse II a měl být spolehlivým úložištěm odpadu na miliony let. Bohužel ale podle informací časopisu Spiegel nemá tenhle pokus už dlouho vyhlídku na úspěch, protože s průnikem vody do dolu Asse II je spojena nejistota nejen tohoto, ale i jiných úložišť v solných dolech. Dnes v Asse II leží asi 130 000 sudů s radioaktivním odpadem, který by tam neměl zůstat, ale taky je z toho dolu nelze přesunout do nějakého zatím neznámého, jistého konečného skladu.
http://www.blisty.cz/2008/7/22/art41712.html
|
|
| Předmět: Re (2): Souhlas
Autor: Jan Nastas
Datum: 30.07.2008 18:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | No a co? Pod námi je v čechách spousta takového odpadu a nic se neděje. V jáchymově se lidé v této vodě koupou. Daleko škodlivější je spad radioaktivího stroncia ze spalovaného uhlí. V rakousku které se snaží být bezatomové, spad stroncia ve Vídni převyšuje normy. Ale to jim na rozdíl od Temelína nevadí.
|
|
| Předmět: Re (3): Souhlas
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 31.07.2008 06:09 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | nelze zajistit, aby úložiště jaderného odpadu bylo stabilní, jak uvádíte v prvním příspěvku, stejně jako nelze odhadnout, jak bude vypadat svět za 1000 let
jediným řešením je redukce spotřeby (na osobu, nikoli na jednotku HDP) a výhradní využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), uhlí, i při použití CCS, stejně jako uran jsou jen slepé cesty poháněné megalomanskými představami o možnosti ovládnout přírodu a přizpůsobit její fungování "potřebám" lidstva
|
|
| Předmět: Re (4): Souhlas
Autor: Jan Nastas
Datum: 03.08.2008 12:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Já netvrdím, že musí bý ůložiště dlouhodobě stabilní. Tvrdíte kategoricky "jediným řešením je redukce spotřeby (na osobu, nikoli na jednotku HDP) a výhradní využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), uhlí, i při použití CCS, stejně jako uran jsou jen slepé cesty poháněné megalomanskými představami o možnosti ovládnout přírodu a přizpůsobit její fungování "potřebám" lidstva"". Můj názor ( a nejsem sám) Je: 1. Základem je využívání atomové energie se zvyšováním její účinnosti a zaváděním nových technologií.
2. omezování používání uhlí, ropy a plynu pro energetické účely. Jde o cennou surovinu pro chemický průmysl.
3. V maximální míře využívat OZE tak, aby jejich přirozená nestabilita neohrozila energetické soustavy.
Výhradní používání OZE není v nejbližších 50ti letech reálné.
|
|
| Předmět: Re (5): Souhlas
Autor: Michal Doleček
Datum: 04.08.2008 08:40 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Myslím, že problém je v celkové nekoncepčnosti a krátkozrakosti chování lidstva.
Neexistuje dosud jasná celková energetická koncepce, lidé nepřijmuli základní prostá fakta, jako např. že žijeme na omezeném prostoru (i energeticky), a nepřijmuli princip zodpovědnosti za tento omezený prostor. Chování lidstva je čím dál víc neefektivní, chcete-li nehospodárné. Roste pouze objem a výkon spotřebovaných energií, ale účinnost jejich využití celkově klesá. Viz srovnání technologie atomu a technologie koně.
Souhlasím, že výhradní používání OZE není v nejbližších 50ti letech reálné - a nebude ani v dalších 50ti letech, ani v těch dalších atd. Dokud nebudou posunuty priority lidského konání jinam, tak OZE nebudou nikdy hlavním tématem.
Ad atomovky - neměl bych nic proti, pokud by se
1. nejprve tato technologie poctivě zkoumala a výsledkem by byl uzavřený technologický cyklus s minimem neškodných odpadů
2. by se při uvádění do obecného využití předem stanovily regulativy a limity využití této technologie tak, aby její vliv na prostředí byl trvale minimalizován, aby zásoby paliva byly k dispozici i budoucím generacím na statisíce let, a aby se nikdy nestala převažujícím prvkem v energetickém mixu, a tedy potenciálním rizikem v případě výpadku
3. by byla jasně stanovena vůle ke skutečné maximalizaci využití OZE a toto by bylo prioritní spolu s další prioritou - zvyšování efektivnosti využití energií a z ní plynoucích energ. úspor
|
|
| Předmět: Re (6): Souhlas
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2008 19:09 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Hodnocení jaderných elektráren ukazuje, že:
1) poměr vložené a získané energie je u současných jaderných elektráren asi 3:1 při hodnocení celého životního cyklu (není-li uvažována energie v palivu), viz http://www.stormsmith.nl/, a nedá se očekávat více než 6:1 (pro srovnání: větrná 30:1, vodní až 200:1, dokonce i fotovoltaika v ČR má asi 4:1)
2) zatímco ceny OZE s růstem produkce klesají (na jednotku výkonu), ceny JE takovou tendenci nevykazují, spíše naopak, minimální ceny vykazují zřetelný růst, zajímavé je, že růst ceny byl asi hlavním důvodem nedokončení celé řady JE v USA, protože polovina z nedokončených JE byla zastavena už před havárií elektrárny Three Mile Island (1979) a druhá polovina v letech následujících, ale jen asi tři po havárii Černobylu (1986)
|
|
