Diskuse ke článku: Vliv obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh technického zařízení budov |
Autor článku: doc. Ing. Vladimír Jelínek, CSc.
Plné znění článku: Vliv obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh technického zařízení budov
Anotace článku: U obvodových plášťů nízkoenergetických budov s vysokým tepelným odporem se povrchová teplota na vnitřním líci ochlazované konstrukce místnosti blíží k teplotě vzduchu v místnosti. Spolu s tím se snižuje význam podílu tepelné ztráty prostupem tepla a významnější se tak stává tepelná ztráta z větrání místnosti. To vše ovlivňuje typ i umístění otopné plochy v místnosti.
přidat ke článku nový příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Předmět: Nesouhlas neznamená Odmítnutí :-)
Autor: metball iGIN
Datum: 13.02.2012 14:24 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 104998
reakce na ... | Ave,
také moje znalosti se se spoustou "drobniček" v seriálu článků
i výroků v následné diskuzi neshodují,
přesto více než doporučuji k prostudování CELÝ trojdílný seriál.
;-) Stavitelé Oslích Můstků to nikdy neměli jednoduché ... ;-)
iGoNY
P.S.: ... a rozproudit diskuzi, co zásadního těm Můstkům Chybí a/nebo Přebývá.
Schola Brutus
|
|
Předmět: proč se topí??
Autor: Petr Bořek
Datum: 26.02.2010 09:16 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Dobrý den,
domnívám se, že ctěné odborné veřejnosti zcela unikl zásadní fakt, a to je otázka proč se vlastně topí? Z diskusních příspěvků bohužel vzniká dojem, že jediným a nejdůležitějším důvodem je dosažení normované teploty ve vytápěném prostoru a tomuto faktu je zcela podřízeno vše; od legislativních předpisů přes navrhování otopné sopustavy až po regulaci vytápění. Bohužel, vše je jinak - topí se proto, že vytápěný prostor je OBÝVANÝ UŽIVATELEM a jedinou a zcela zásadní podmínkou je, aby bylo dosaženo za všech okolností vyhovující tepelné pohody pro tohoto uživatele. Vytápěcí systém, tj. tepelný zdroj, otopná soustava a její regulace zejména musí být bez ohledu na legislativní rádobydoporučení navržen tak, aby byl schopen požadavky uživatele beze zbytku splnit. Systém, který je navržen v souladu s legislativními a normativními omezeními tuto podmínku zcela jistě nesplňuje; proto každý z projektantů, který respektuje zdravý rozum a požadavky uživatele na tepelnou pohodu bez ohledu na pochybné směrnice všeho druhu by měl být veleben a vyzdvihován, nikoliv kritizován a zavrhován jen proto, že pochopil pravý důvod, proč se v obytné místnosti vytápějí. A pokud jsou všechny běžné a stále přesnější regulační systémy vytápění hodnoceny a doporučovány podle výše úspor tepla, které přinášejí (pokud ovšem uživatel nemá tu drzost aby s nimi jakkoliv manipuloval) je to špatně; stejně jako o tepelné pohodě v obytném prostoru musí zásadně a na prvním místě rozhodovat uživatel, stejně tak má mít i možnost rozhodnout o výši úspor, neboť investice do otopné soustavy i provozní náklady jdou vždy a pouze z jeho kapsy. Z tohoto pohledu je velikost vnitřní teploty vytápěného prostoru, považovaná pro regulační systém jako nejdůležitější poruchový parametr od níž se odvíjí celý regulační proces vytápění zcela nepodstatná; nejdůležitějším poruchovým faktorem pro regulační systém vytápění je osoba uživatele. Jeho požadavky na tepelnou pohodu jsou prioritní, nikoliv normovaná vnitřní teplota v obývaném prostoru. Uživatel musí mít právo a účinnou možnost přizpůsobit si funkci otopné soustavy svým momentálním požadavkům na tepelnou pohodu podle druhu vykonávané činnosti, podle okamžité psychické i fyzické nálady a podle všech dalších kritérií, které musí obytný a vytápěný prostor splňovat, aby ho bylo možno z pohledu uživatele (nikoliv z pohledu legislativních či technických předpisů) považovat za prostor OBYTNÝ. Nasazování modernějších a stále dražších regulačních systémů vytápění a stále přesnější způsoby výpočtu otopných soustav nejsou bohužel motivovány požadavky a oprávněnými potřebami uživatelů obytných prostor ale potřebami zcela jinými. Přeji všem pěkný den.
|
|
 | Předmět: Re: proč se topí??
Autor: Jiřří V.Ráž
Datum: 26.02.2010 13:28 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Bořku,
protože podezíráte odbornou veřejnost, že jí unikl smysl vytápění a citujete doslova moje věty, cítím téměř povinnost, odpovědět i Vám. Je to bohužel stejné, jako kdybyste podezíral výrobce automobilu z nepochopení smyslu jízdy jen proto, že nemůžete jezdit rychlostí, která Vás napadne. A to opravdu nemůžete, není-li automobil na Vámi požadovanou rychlost konstruován.
Navíc platí, že vedle maximální rychlosti každého automobilu existuje ještě rychlost optimální, při které je spotřeba paliva nejnižší.
A ve vytápění je to stejné. Také existuje optimální vnitřní teplota, na kterou je otopná soustava projektována. Významně větší výkon z ní nedostanete, protože otopná tělesa jej fyzikálně nejsou schopna do místnosti přenést a při Vámi požadovaném menším výkonu (kvantitativní regulací na prahu otopných těles), soustava vybočuje z úsporného režimu kvalitativní regulace instalované na jejím počátku. Potud přírodní zákony.
Správně jste napsal, že "nejdůležitějším poruchovým faktorem pro regulační systém vytápění je osoba uživatele". Ano, ten totiž může svými zásahy dynamickou soustavu zcela rozregulovat a úsporné regulační procesy (kvůli kterým je regulační technika instalována) zcela zlikvidovat. A proto dochází u zateplených budov k "fyzikálnímu zázraku", že vykazované úspory tepla jsou nižší, než by odpovídaly samotnému zateplení, bez regulační techniky.
Regulační technika může mít při nevhodném seřízení účinnost i zápornou.
Dnes máme k dispozici možnost takového seřízení regulační techniky, kterým se při projektovaných teplotách místností dosáhne nejvyšších úspor tepla. Jako uživatel máte dvě možnosti. Buď si nechat vyprojektovat soustavu na vyšší teploty místností, nebo jednotlivými prvky soustavy libovolně kroutit a tím o výhody nejvyšších úspor tepla regulačními procesy přijít, přičemž upozorňuji, že ničím iným než regulačními procesy nelze úspor tepla dosáhnout (v nevytápěných místnostech k žádným úsporám tepla nedochází, protože teplo do nich nebylo dodáváno). Úspora je totiž vždy vztažena k původní teplotě místnosti a k původní spotřebě tepla.
Ujišťuji Vás tedy, že nám smysl vytápění neunikl, naopak se konečně podařilo (67 let po vynálezu termostatického ventilu panem Danfossem) využít této regulační techniky ke skutečně úspornému vytápění.
Optimální vnitřní teplotou místností pro úspornou funkci vytápění je tedy teplota, na kterou byly všechny prvky soustavy projektovány. Tato teplota může být v mezích definované tepelné pohody libovolná, ale musí to být známo předem, aby bylo možné celou soustavu na požadavky uživatele vyprojektovat. Nemůžete ale požadovat, aby soustava pracovala bezporuchově a ekonomicky, v podmínkách jiných, než projektovaných. To se totiž netýká jen vytápění, ale neumí to ani žádný jiný obor.
Celá tato diskuse ukazuje, jak je důležité působit i v oblasti osvěty a jak je vlastně i Váš příspěvek pro vyjasnění základních fyzikálních podmínek přínosný.
|
|
Předmět: Kola
Autor: kola kola
Datum: 22.02.2010 11:20 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Uvadzane hodnoty metabolickeho tepla su v rozpore s inou literaturou napr. Chysky, Kemzal a ine. Okrem toho vplyv ma hlavne citelna zlozka.
V clanku dalej chyba znacny pojem Operativna teplota a ine detaily.
Ten clanok je dost zjednoduseny a nerozumiem komu je urceny. Pre inzinierov TZB je slaby a pre stavarov a architektov vseobecny, ...
|
|
Předmět: Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 22.02.2010 08:55 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane docente,
velmi oceňuji Váš článek zvláště v bodě 3., kde zmiňujete teplotu vzduchu "tv" vytápěných místností. Teplota "tv" je velmi důležitou hodnotou nejen pro výpočet velikosti otopných ploch a potřeby tepla pro přirozené i nucené větrání, ale je současně klíčovou řídicí veličinou lokální kvantitativní regulace termostatickými ventily a měla by být v každé místnosti známa.
Teplotní čidla TRV totiž reagují na teplotu "tv" a nikoliv na výslednou teplotu "ti", s níž pracují normy pro výpočet tepelných ztrát budov.
Teplota vzduchu je nutná pro správné seřízení termostatických hlavic, vymezující proporcionální pásmo TRV, při kterém platí závislost nastavení hydraulického odporu TRV na požadovaném průtokovém součiniteli "Kv".
Není-li seřízením termostatických hlavic dodrženo výrobcem publikované proporcionální pásmo TRV, neplatí výrobcem uvedený
vztah mezi požadovanou hodnotou "Kv" a nastavením ventilové vložky a tedy neplatí ani celý projekt vytápění.
Má-li činit proporcionální pásmo XP2K, pak při XP1K má celá otopná soustava tlakovou ztrátu cca 400% proti projektované hodnotě a při XP3K uspoří TRV svou automatickou funkcí o 33% méně tepla.
Je proto vážnou chybou, že citované normy pro výpočet tepelných ztrát místností s teplotou vzduchu "tv" nepracují a nadále používají výslednou teplotu místnosti "ti", bez znalosti řídicí veličiny kvantitativní regulace "tv".
Výpočet tepelných ztrát místností je tím navíc fyzikálně nehomogenní, protože nepracuje na obou stranách stavební konstrukce se stejnou fyzikální veličinou (na vnitřní straně konstrukce se pracuje s výslednou teplotou "ti" a na vnější straně obvodové konstrukce s teplotou vzduchu "te"). Rozdíl "tv-ti" může být při větších plochách transparentních konstrukcí i větší, než celé proporcionální pásmo prvků kvantitaticní regulace a odtud plynou problémy dynamických otopných soustav v oblasti funkce i ekonomiky provozu.
Přimlouvám se proto, aby ČSN EN 12831, i další předpisy, byly revidovány v tom smyslu, že výpočet tepelných ztrát bude extrémně důležitou hodnotu "tv" používat ve všech výpočtech sdílení tepla mezi místnostmi a jejich okolím (vnitřním i vnějším) a tím bude hodnotu "tv" poskytovat i oborům vytápění a M+R, jako klíčovou řídicí veličinu regulačních procesů. Tímto způsobem provádíme výpočty tepelných ztrát budov i navrhování otopných soustav s dobrými výsledky již déle než 20 let. Současně je tím významně zpřesněno navrhování stavebních konstrukcí, protože projektant stavební části nemusí navrhovat konstrukci do odhadnutých teplot okolí, ale použije přesnou teplotu vzduchu i v okolních nevytápěných místnostech. Toto zpřesnění má pak řádově větší vliv, než úpravy současných norem.
S přátelským pozdravem
J.V.Ráž =CRA=CENTROTHERM
|
|
| Předmět: Re: Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Vít Lelek
Datum: 22.02.2010 12:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Ráži,
rozhodující vliv na teplotu vzduchu ve vytápěné místnosti má člověk, tedy uživatel této místnosti. To je "klíčová řídicí veličina regulačních procesů". Pro někoho je 23 °C v obývacím pokoji málo, pro jiného je 20 °C až moc. Obývací pokoj, dětský pokoj i ložnici navrhujeme na (vnitřní teplotu) 20 °C, ovšem v málokteré domácnosti jsou tyto místnosti vytápěny na stejnou teplotu. Z tohoto pohledu se mi jeví rozdíl mezi teplotou vzduchu a vnitřní teplotou, který je u nízkoenergetických budov nižší než 1 °C, jako zcela nepodstatný.
|
|
| Předmět: Re (2): Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 22.02.2010 15:24 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Leleku,
ve svém příspěvku hovořím o lokální řídicí veličině celkové, elektronicky řízené kombinované regulace ve vytápění, nikoliv o pocitovém hodnocení vnitřní teploty místnosti uživatelem bytu.
To jsou dvě zcela odlišné věci. Máte pravdu, že v nízkoenergetických budovách je vyšší průměrná povrchová teplota ploch (stěn) obklopujících místnost a proto může být pro výslednou teplotu 20°C teplota vzduchu nižší (například jen 21°C). Ale i rozdíl pouhého 1°C způsobí buď o 33% nižší úspory tepla termostatickými ventily, nebo přibližně čtyřnásobné tlakové ztráty otopné soustavy oproti projektované hodnotě.
Na teplotu vzduchu v místnosti jsou dále projektovány velikosti otopných těles i všechny další prvky otopné soustavy, takže vnitřní teplota místnosti není uživatelem volitelnou hodnotou a ekonomický provoz vytápění i správná funkce soustavy vyžadují, aby soustavy byly provozovány v projektovaném a nikoliv libovolném stavu.
Rozhodující vliv na teplotu vzduchu v místnosti mají tedy fyzikální zákonitosti a nikoliv člověk.
Přesvědčit se o tom můžete snadno jednoduchým pokusem. Pokud Vaše otopné těleso bylo projektováno na teplotu vzduchu v místnosti 20°C, tak při odpovídající teplotě vody plným otevřením termostatické hlavice nedosáhnete v místnosti například 26°C, i když je to v prospektu hlavice napsáno. Plným otevřením hlavice zvýšíte tepelný výkon tělesa průměrně o 10% a to v některých místnnostech nevyvolá vzestup teploty dokonce ani o 0,5°C, natož pak o 6°C.
Teplota vzduchu v místnosti je tedy důležitou řídicí veličinou regulačních procesů a nikoliv libovolně volitelnou hodnotou. Jak z hlediska správné funkce soustavy, tak z hlediska ekonomického vytápění bez zkratových průtoků, je tedy teplota vzduchu extrémně důležitá i při rozdílech menších než 1°C od hodnoty výsledné teploty.
|
|
| Předmět: Re (3): Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jan Nastas
Datum: 23.02.2010 08:44 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Ráž
Pokud budu v pokoji s manželkou budeme topit na 23°C, protože pro mě je optimum 21 a pro ni je 26. Takže když odjede, tak si teplotu stáhnu na 21 a když odjedu já, vím jistě, že bude teplota zvýšena na 26 a když odjedeme na dovolenou snížíme teplotu na 19. Taková soustava která není schopna funkce +-5°C od výpočtové teploty je v praxi nepoužitelná. Vnímání teploty je velmi závislé na vlhkosti vzduchu, pokud nám vyhovuje při 30%ní vlhkosti vzduchu teplota 21°C tak při vlhkosti 60% budeme potřebovat 23°C pro stejný pocit tepla. Podřídit své chování tomu aby termostatický ventil pracoval v optimální oblasti regulační charakteristiky mi připadá poněkud přitažené za vlasy.
Proto v soustavách které navrhuji, žádné termostatické ventily neúpoužívám, regulace je nespojitá. Každý si může ve svém pokoji nastavit teplotu dle své představy.
|
|
| Předmět: Re (4): Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 23.02.2010 12:19 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Nastasi,
vidím, že místo diskuse s autorem článku, k němuž jsem měl pouhý příspěvek, se diskuse zaměřila na funkci dynamických otopných soustav. Pojďme tedy v přátelském duchu diskutovat o vytápění. Píšete, že v soustavách, které navrhujete, žádné termostatické ventily nepoužíváte. Právě takové soustavy jsou v praxi nepoužitelné, protože nesplňují požadavky zákona 406/2000 Sb., podle kterého prakticky každá otopná soustava mít termostatické ventily musí.
Podrobnější znalosti o závislosti tepelného výkonu otopných těles na průtoku vody by Vás přesvědčily, že v soustavách, kde otopná plocha při projektované teplotě vody odpovídá tepelné ztrátě místnosti, zvýšení vnitřní teploty o 5°C pohým zvýšením průtoku fyzikálně není možné.
K takovému zvýšení teploty místností byste musel mít otopné těleso přibližně dvakrát větší, než jaké by odpovídalo tepelné ztrátě. Takovou rezervu otopné plochy získáte například tam, kde byl objekt zateplen, ale velikosti těles odpovídají stavu nezateplenému. Abyste pouhým zvýšením průtoku v tomto případě získal těch 5°C navíc, musela by i topná voda mít původní (po zateplení nesníženou) teplotu, například stále 90°C a to je pro zateplený objekt silně neekonomické, protože v zatepleném objektu by Vám k dosažení projektované teploty místnosti 20°C stačila teplota vody cca 60°C.
Ekonomický provoz vytápění tedy vyžaduje, aby topná voda byla ohřívána na nejnižší možnou teplotu, která stačí k vytápění místností.
Protože tyto základní fyzikální podmínky ekonomické výroby, distribuce a spotřeby tepla dnes často splněny nejsou (a protože lidé si pletou ustřední vytápění s lokálním, s libovolně volitelnou teplotou místností), otopné soustavy dnes vybočují z podmínek efektivních regulačních procesů a ceny tepla nám stále rostou.
Dnes je zcela běžné, že v objektu s regulační technikou jsou po zateplení vykazovány "úspory tepla" kolem 25%, což je přibližně jen polovina úspor tepla, které by měl stavební objekt vykazovat pouhým zateplením, bez jakékoliv regulační techniky.
Nadměrným otevíráním termostatických ventilů se voda v tělesech dostatečně nevychladí a značná část zbytečně vyrobeného tepla se při zvýšených ztrátách zbytečně vrací zpět, nevyužita k vytápění.
Stejně neekonomické je i snižování projektovaných průtoků, při kterém klesá přenosová schopnost sítí i účinnost kvalitativní (ekvitermní) regulace a vytápění je opět neekonomické. Domnělé "uspory" snížením teploty neobývaných bytů, z velké části zaplatí soused. Údaje poměrových měřičů tepla jsou při rozúčtování nákladů jen pomocné, takže nevhodné manipulace s termostatickými ventily nakonec zaplatí všichni.
Ano, můžete mít nákladnou soustavu (s velikými tělesy a velkým kotlem), kde si budete moci plným otevřením ventilu nastavit teplotu místností třeba 35°C, ale k tomu TRV nebyly vyvinuty a ani byste je nepotřeboval, protože by Vám k tomu stačil obyčejný ventil. který při častých manipulacích "neteče".
Všechna opatření, která činíme, včetně výroby regulační techniky a zpřesněného projektování otopných soustav, mají přece úplně jiný cíl. Mají zajistit lidem seriózně definovanou a normativně stanovenou (pozor, nikoliv jakoukoliv uživatelem volenou) tepelnou pohodu, při co nejnižších finančních nákladech na vytápění. A ještě něco. Podobně jako při nákupu automobilu musíte podřídit své požadavky na jízdu jeho technickým vlastnostem, musíte to učinit i v případě vytápění, pro které jsou též technické vlastnosti legislativou předepsány. Nikdo z nás Vám ovšem nebrání, navrhovat (projektovat), instalovat a provozovat vytápění silně neekonomické.
Věřím, že mou odpověď přijmete stejně přátelsky, jak byla míněna.
|
|
| Předmět: Re (5): Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jan Nastas
Datum: 24.02.2010 09:05 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Ráž.
Nevadí mi to, že pod vidinou úspor se snažíte celému národu vnutit obytnou teplotu danou normou bez možnosti její korekce.
Pro mne je však normální, že si koupím byt a sám si rozhodnu že tato místnost bude ložnice a tato bude obývací nebo dětský pokoj. V ložnici požaduji 19°C a v obývacím pokoji 23 ( na základě rodinného kompromisu), ano není to v normě a doufám, že tato malá možnost svobodného rozhodnutí nebude trestána.
Ještě k cenám vytápění je to paradoxní ale ceny tepla a podobně i vody rostou proto, že dochází v poslední době k velkým úsporám ale paušální výdaje zůstávají na stejné výši, takže v konečném důsledku dochází k růstu jednotkové ceny.
Pokud jde o nesplnění výpočtových hodnot úspor je podstatným důvodem to, že obyvatelé neplatí za skutečně spotřebované teplo ale za zprůměrovanou hodnotu. Stačí se v mrazivých dnech podívat na otevřená okna v panelácích. Dalším problémem je to, že při rekonstrukcích se zatepluje a vyměňují okna ale na ventilaci se zapomíná. Dalším velkým problémem je to, že dokud je na sídlišti jediný nezateplený dům dotud se musí z centrální výtopny dodávat teplota potřebná pro vytápění tohoto domu (nehledě na to, že je to pro výrobce tepla výhodné).
Můj závěr zní - šetřit ano, ale ne za každou cenu.
Přeji Vám příjemný den.
|
|
| Předmět: Re (6): Vliv obvodového pláště na vytváření tepelné pohody
Autor: Jiří V.Ráž
Datum: 24.02.2010 13:02 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Nastasi,
myslím, že jde o přetrvávající nedorozumění. Vůbec nejde o to, někomu vnucovat nějaké normativně stanovené teploty. Jde o to, že otopná soustava může správně a úsporně fungovat jen v podmínkách, na které byla projektována. A k tomuto účelu musí být regulační technika seřízena na teploty místností, k nimž jsou vztaženy tepelné ztráty, velikosti otopných ploch, průtoky vody, průměry potrubí, výkony čerpadel, zkrátka všechno.
Dnes jsou k dispozici jednoznačné důkazy o tom, že pracuje-li soustava v podmínkách jiných než projektovaných, automaticky klesá účinnost všech regulačních procesů a soustava není schopna automaticky využívat teplo z tepelných zisků k úsporám.
Snažíme se tedy projektovat soustavy s předepsaným správným seřízením všech regulačních prvků, teplotních čidel i ostatních armatur, při kterém je nejvyšší účinnost automatických regulačních procesů garantována a jsou zajištěny nejvyšší úspory tepla regulační technikou.
Je jen na uživateli bytu, zda chce optimálně seřízenou regulační technikou kroutit a tím si soustavu rozregulovat.
Optimální seízení všech prvků soustavy je při projektovaných velikostech otopných těles a parametrech teplonosné látky, jen jediné a při každém jiném seřízení schopnost soustavy spořit teplo klesá. To je vše.
Nový způsob projektování otopných soustav s regulační technikou vznikl proto, aby se zabránilo stavům, kdy se v zateplených objektech běžně dosahuje jen polovičních úspor tepla, než samotným zateplením bez jakékoliv regulační techniky. A novým projektováním se to opravdu daří, ovšem pokud si lidé v bytech soustavu nerozregulují.
Podívejte se například na www.hvacideal.com/new_page_71.htm , specielně na vyjádření bytového družstva Žalov, kde činí úspory tepla desítky procent a náklady na seřízení soustavy se družstvu vrátily za necelé dva měsíce.
A to je vše, co chceme, aby lidé mohli vytápět levněji, aby se návratnost půjček na zateplení budov zkrátila.
Nemusíte se tedy obávat, že někomu bude něco vnucováno, nic takového se opravdu nepřipravuje.
Byl pouze odstraněn problém nízkých úspor tepla regulační technikou a projekty dnes obsahují optimální seřízení všech prvků soustavy, které nejvyšší úspory tepla garantuje.
Věřím, že byste byl novým projektováním stejně nadšen, jako řada dalších odborníků, kteří se s ním seznámili. Vyřešeno je samozřejmě i postupné zateplování objektů.
Přeji Vám hezký den.
|
|
