Diskuse ke článku: Změna ČSN 73 0540-2 z pohledu vzduchotěsnosti

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Změna ČSN 73 0540-2 z pohledu vzduchotěsnosti

Reklama

Redakce @redakce před 13 roky

Diskuse ke článku: Změna ČSN 73 0540-2 z pohledu vzduchotěsnosti

Plné znění článku: Změna ČSN 73 0540-2 z pohledu vzduchotěsnosti

Anotace článku: V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n₅₀ pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n_50,N ≤ 3,0 h^-1.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

2 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

HK Helena Kollárová @helena.kollarova804 před 13 roky

Především je nutno zmínit obrovskou neznalost této problematiky výrobců oken. Některá dnes dodávaná okna namrzají jak na skle v interiéru, tak i mezi rámy. Jenže firmy /a to se týká i obří na trhu/ se domnívají, že jde o jev podobný rosení skel v interiéru a reklamace zamítají s tím, že okna jsou v pořádku.
Zákony, vyhlášky , normy jsou jedna věc, druhá je jejich kontrola a vymahatelnost a ta tu chybí. Firmě se vyplatí vyrábět špatná okna, protože ušetří na kování, těsnění, těsnících páskách mezi sklem a rámem, na množství aplikovaného silikonu. Nehrozí jim reálně žádný postih. Protokoly oken, která prošla zkouškami jsou nedostupné, takže zákazník ani nemá možnost zjistit, zda dodávaná okna se shodují s tím, co prošlo zkouškami. Dále se dodávají okna bez označení CE. V praxi není orgán, na který by bylo možné se obrátit, aby těmto praktikám zabránil a skutečně se zabýval tím, co reálně přichází na trh. Takže lze jen konstatovat , že při současné nevymahatelnosti zákonů se některým firmám vyplatí je nedodržovat. V praxi jsou dvě roviny první - papírová - všechny doklady jsou v pořádku, druhá - realita dodávek - namrzající okna.
A stejně lze i uvést příklad firem, které nechávají díry ve zdivu a šetří maltu, tepelné izolace položí symbolicky nebo stavební dozor, který vše odsouhlasí jako stavbu bez závad a nedodělků.
Chce to méně papírovaní, které nic neřeší, ale silnější postihy těch, co předpisy nedodržují. Nebo spíše vymahatelnost nápravy.
Pokud se nezmění vlastní praxe, bude tu absence kontroly s reálnými pravomocemi, nelze očekávat zlepšení a předpisy zůstanou pouze na papíře a my si tu budeme na úspory jen hrát. Kontrola, vymahatelnost nápravy v krátkém čase - to je to, co tu chybí. Do té doby bude platit: papírově je vše v pořádku a ty zákazníku mlč.

JK Jan Klečka @jan.klecka901 před 13 roky

Dobrý den,

V obecné rovině Váš názor sdílím.
Ovšem normu ČSN 73 0540-2 lze spíše považovat za návrhovou, tj. slouží k projektantovi k navrhování konstrukcí a lze pomocí ní (a ostatních částí) konstrukce již ve fázi projektu posoudit.
Protože tuto problematiku neznám dokonale, má otázka zní, dá se projektová dokumentace nějak posoudit na vzduchotěsnost?
Pominu-li případy kdy bude na první pohled zřejmé, že vada je na straně realizace (zhotovitele stavby), tak může teoreticky dojít k tomu, že navržená stavba sebelépe zrealizovaná nebude vyhovovat měření in-situ a k odpovědnosti projektanta těžko někdo dožene a náklady na utěsnění ponese zhotovitel stavby.
S tím souvisí, co vše bude muset projektant do PD předepsat, aby byla podmínka vzduchotěstnosti splněna?
Atd.
Souhrnně řečeno, ikdyž s myšlenkou souhlasím, přesto mám obavu, že kýžený efekt to nepřinese, pokud se dané problematika neprokreslí do souvisejících norem (např. chystaná na okna apod.), zákonů a vyhlášek (499/2006 Sb.). Jako příklad lze uvést pokles dotykové teploty nebo letní/zimní stabilitu, tyto požadavky v 99% projektů se neposuzují a při přejímce staveb nekontrolují.